Panoramatické rozprávanie o rokoch predchádzajúcich druhú svetovú vojnu príbeh krízy demokracie, rasových konfliktov a príliš pomalého rozoznávania zla dokáže hlboko zarezonovať aj v našej dobe. Berlín november 1937. Adolf Hitler sa stretáva so svojimi vojenskými veliteľmi, aby im sugestívne podsunul naliehavú potrebu vyvolať výbojnú vojnu smerom do východnej Európy. Führerov grandiózny plán niektorých generálov znervózni, no potenciálni odporcovia jeden po druhom zmĺknu, vďaka čomu sa dajú do pohybu udalosti, ktoré vyvrcholia najkrvavejšou vojnou v histórii. Benjamin Carter Hett nás zavedie do zákulisia Berlína, Londýna, Moskvy a Washingtonu a priblíži nám čoraz odvážnejšie provokácie nemeckého diktátora na pozadí bezradnej politiky demokratických lídrov. Autor mapuje protinacistické sily v Nemecku i mimo neho po dlhej a tŕnistej ceste k pochopeniu skutočného rozsahu Hitlerovej hrozby pre európsku civilizáciu, ktorá len pomaly nadobúdala schopnosť otvorene mu čeliť. Ponúka pritom detailné portréty vlád zažívajúcich krušné chvíle a postáv, ktoré sa zúfalo snažili zvrátiť udalosti vo svoj prospech. Hett tu, rovnako ako v knihe Ako umiera demokracia, uznávanej analýze pádu Weimarskej republiky, čerpá z pôvodných zdrojov a aktuálne sprístupnených dokumentov, pričom ukazuje, že tieto dávne konflikty v našej dobe až prekvapivo rezonujú. Vnímať Nacistickú hrozbu znamená dívať sa na minulosť a prítomnosť v novom, znepokojivom svetle.

Koncom šesťdesiatych rokov minulého storočia vyšiel vo viacerých vydaniach dokument výskumného tímu pod vedením akademika Radovana Richtu Civilizace na rozcestí. Kríza industrializmu s dôrazom na ťažký priemysel sa vtedy prejavila v nastupujúcej novej (tretej) technologickej revolúcii na Západe a s kumulatívnym oneskorovaním na Východe po úspešnej socialistickej industrializácii. Výrazné zmeny v technike a technológii vrátane sociálnych dôsledkov boli pomenované ako postindustriálna spoločnosť (USA), resp. vedecko-technická revolúcia (ZSSR). Zásadnú otázku priemyselnej civilizácie, ktorá je rovnako naliehavá a kontroverzná v súčasnosti ako pred polstoročím, predstavuje otázka spôsobu ekonomického rastu. Civilizácie (nielen západná, dnes používame plurál) sú v kríze, ohlasuje sa štvrtá technologická revolúcia, ktorá ruší minulé ekonomické a sociálne istoty. Snahou autorského kolektívu bolo v medziach možností načrtnúť možné odpovede, ukazovatele smeru v rámci aktuálnej civilizačnej križovatky.

Publikace je první samostatnou studií o této významné africké zemi v češtině od šedesátých let. Seznamuje čtenáře s obrysy vývoje osídlení území dnešní Keni před jejím ovládnutím Brity, mj. s významnou svahilskou kulturou a jejími zdejšími středisky. Velkou část výkladu věnuje hlavním rysům britského kolonialismu ve východní Africe od konce XIX. stol. do počátku šedesátých let díky přírodním podmínkám byla země dlouho považována za možnou sídelní kolonii, jež se mohla stát jakousi východoafrickou Rhodesií. Čtenář se může seznámit i s postupným vývojem národně emancipačního hnutí a jeho lídry, mezi nimiž vynikal příští první prezident Keni J. Kenyatta, vzpomenuta je i dodnes diskutovaná problematika revolty Mau Mau. Více než třetinu výkladu pak tvoří popis obrysů vnitropolitického vývoje po získání nezávislosti (1963) a jeho problémů včetně místa Keni ve studené válce, kdy její lídři stáli vždy na straně Západu. Vedle stručné analýzy současné politické situace, komplikované dozvuky nepokojů při předposledních volbách, kniha obsahuje i nástin vývoje vzájemných vztahů s českým prostředím a bývalým Československem.

Po sto deseti letech se dočkalo významné dílo archeologa a katolického kněze Františka Přikryla druhého vydání. Historikové tuto knihu často opomíjejí, neboť autor se nebál pracovat s rovnicemi, které jsou v zažitých paradigmatech takřka zakázané. Odmítá se připojit k Němci nadiktovaným teoriím o stěhování národů a příchodu Slovanů. Naopak pečlivě rozebírá staré texty a hledaje pravdu nepochybuje o tom, že Slované tu byli již od dávného starověku. Kniha je pro badatele velmi cenná. Nezahrnuje totiž jen výklad kmenů z latinského zlomku z 9. století, ale také texty, jejichž autory jsou italsko-polský zeměpisec Alexander Quagnini a lotyšsko-německý spisovatel Friedrich Ludwig Lindner, od něhož Přikryl převzal přehledné seřazení paragrafů z Herodotovy Skythie.

Erotické dějiny Kremlu nabízejí putování do nitra jednoho z nejtajemnějších míst moci na světě, kde se po staletí setkává politika s intimitou. Jejich cesty se kříží a vzájemně obohacují. Provází nás od šesti žen Ivana Hrozného až k prvním dámám, jakými byly Nina Chruščovová, Viktorie Brežněvová a Raisa Gorbačovová. Samostatnou kapitolou je „rudý Kreml“ s požitkářem Leninem, ohnivou Alexandrou Kollontajovou, velkou vyznavačkou volné lásky, a se Stalinem, který se snažil, aby ženy zmizely. Kniha přináší zástup osobností jak z ruských románů, velké milostné příběhy i příběhy nenávisti, zachycuje nejrůznější manželské vztahy, mravy skrývané i okázale předváděné, úskoky i boje na život a na smrt. Magali Delaloye se zabývá historií SSSR a přednáší na Univerzitě v Lausanne

Maďarský slavista Endre Bojtár hovorí o literatúre romantizmu v strednej a východnej Európe. Endre Bojtár (1940) je jednou z najuznávanejších osobností maďarskej literárnej vedy. Napísal vyše 15 kníh a vydal nespočetné množstvo odborných a vedeckých článkov vo viacerých jazykoch a krajinách, venovaných najmä literatúram baltských krajín, ale aj ostatných krajín stredo- a východoeurópskeho regiónu. Zostavil veľmi úspešný Litovsko-maďarský slovník. Jeho rozsahom útla, ale obsahovo veľmi bohatá kniha sa podujíma na skúmanie dôležitých javov literárneho diania v období osvietenstva a romantizmu v literatúrach strednej a východnej Európy. Autor neverí v lineárne opisné dejiny literatúr, a má vlastné metódy, ako si skladať obraz o literárnom dianí, ako hodnotiť podobnosti aj rozdiely vo vývine oproti literatúram západnej Európy, ktoré sa pokladajú za určujúce. Jeho až neuveriteľná rozhľadenosť mu dovoľuje pracovať s obrovským materiálom a jeho dobrodružná vedecká povaha zase nachádzať v ňom nevychodené cestičky, ktoré vedú často k prekvapivým zisteniam. Čitateľ bude konfrontovaný s mnohými poznatkami napr. o spisovnom jazyku, jeho reformách aj politických okolnostiach, o osvietenstve a romantizme, ktoré v škole získať nemohol.

Humorná prehliadka najkreatívnejších a najkatastrofickejších kiksov v histórii ľudstva. Ak budete mať nabudúce pocit, že ste niečo naozaj pokašľali, táto kniha vám pripomenie, že to mohlo byť oveľa, oveľa horšie. Za 70 000 rokov čo ľudstvo chodí po Zemi, sme prešli dlhú cestu. Veď si len vezmite, čo všetko sme dokázali v umení, vede, kultúre, obchode… naozaj sme pánmi tvorstva. No nie vždy išlo všetko hladko a niekedy sa nám to dokonca podarilo poriadne pos*ať. Táto kniha sa zaoberá parádnymi kiksmi ľudstva, ktoré sme v našich dejinách zaznamenali, a poskytuje tak komplexný pohľad na ľudstvo v celej jeho nádhere (a ešte častejšie hrôze). Kniha ukazuje, že aj tá najmenšia chybička môže úplne zmeniť smer, akým sa nakoniec vyberie civilizácia. Táto jedinečná, veselá a sarkastická kniha plná skvelých a originálnych myšlienok poskytuje svieži pohľad na dejiny sveta a po prvom originálnom vydaní ju vyhlásili za jednu z najzábavnejších kníh roka.

Osm let prezidentského období U. S. Granta patřilo k nejbouřlivějším obdobím dějin Spojených států. Znovusjednocení Unie, které bylo výsledkem války Severu proti Jihu, otevřelo cestu k mohutnému ekonomickému rozvoji nesenému přinejmenším zčásti výstavbou železniční sítě. Lokomotiva se stala symbolem technického pokroku, který umožnil vytvoření obrovského trhu pro zemědělské i průmyslové produkty, vyráběné s pomocí řady vynálezů měnících kardinálně život všech vrstev společnosti. Příležitosti se chopily nejen tisíce farmářů, dělníků či inženýrů, ale také politici a podvodníci. Pozlacený věk, jak nazývali tuto dobu už současníci, tedy charakterizovala také nebývalá korupce, s níž těžce zápasily úřady, nucené věnovat pozornost i konfliktu indiánských obyvatel země a bílé společnosti, posilované stále proudem přistěhovalců. Autor se věnuje prakticky všem aspektům života v dané době, ať již ve městě, či na venkově. Čtenář se může seznámit například s tehdejšími hygienickými podmínkami, provozem domácnosti i kulturními možnostmi. Text je doprovázen stovkami dobových ilustrací, přibližujících skutečnou podobu Ameriky 70. let 19. století.

Rok 1848 je nesporně jedním z nejdůležitějších vývojových zlomů v dějinách. Nespokojenost zemědělců s robotou a dělníků se zhoršujícími se pracovními podmínkami a zaváděním strojů, na druhé straně přísné zákony nenahrávající snahám o rozvoj národností, snahám o svobodu tisku a podobně - to vše byly příčiny stupňujících se protestů v mnoha zemích Evropy, které přerůstaly do revolucí. Naše kniha popisuje nejdůležitější dění hned v několika evropských zemích, které se pak velmi silně projevily v Praze a o něco později i v Brně, zde naštěstí méně krvavě. Pokračováním byly pokusy reformovat Rakouské císařství zejména tzv. Kroměřížským sněmem, výsledky nakonec byly polovičaté, přesto pro další vývoj dějin důležité.

Kniha Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní se zabývá obdobím od mnichovské dohody z roku 1938 po komunistický puč v únoru 1948. Autor zpochybňuje tzv. mýtus Československa jako jediného demokratického státu ve střední Evropě a podrobně analyzuje politickou činnost Benešovy vlády v Londýně. Na základě archivních zdrojů dokládá, jak vztahy československého státu k židovské menšině ovlivňoval nacionalismus i zkušenost s okupací Čech a Moravy a odtržením Slovenska. Dokazuje také, že vládní podpora sionistického hnutí byla součástí plánů na přetvoření osvobozené republiky v homogenní stát Čechů a Slováků, k nimž patřil i poválečný odsun Němců.

Letos na podzim to bude 100 let, kdy bitvou u Zborova vstoupily legie nově se rodícího Československa do válečného konfliktu. K tomuto jubileu vznikla unikátní kniha, která prostřednictvím více než 200 fotografií mapuje dnes už legendární cestu českých legií transibiřskou magistrálou z evropské části Ruska až do Vladivostoku. Autentické fotografie zachycují strastiplnou (více než 8 000 km dlouhou) cestu Československého vojska na Rusi – tzv. Ruských legií, které svým bojem proti bolševikům získaly uznání celého demokratického světa. Obrazová publikace je pozoruhodná i tím, že nám v druhém plánu přibližuje, jak vypadalo Rusko na počátku 20. let.

Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických. Práce podrobně mapuje počátky a okolnosti vzniku tzv. státní školy v ruské historiografii, k jejímž představitelům patřili kromě Čičerina další výrazní představitelé ruského historického myšlení – K. D. Kavelin, S. M. Solovjov a T. N. Granovskij. Za pomoci relevantních pramenů jsou zkoumány jednotlivé aspekty jejich pojetí ruských dějin a dobové reakce na jejich díla. Kniha také zachycuje souvislosti mezi Čičerinovým pojetím ruských dějin a ruským liberalismem poloviny 19. století.

Autoři této kolektivní monografie se snaží na základě terénních výzkumu u krajanů z Bulharska, Srbska, Spojených států amerických, Ukrajiny a Chorvatska upozornit na nové rozměry bádání krajanské problematiky. Cílem monografie není nahlížet na krajany skrze tradiční přístupy integrace nebo asimilace, ale upozornit na transnacionální vztahy krajanů. Cílem knihy není zkoumat krajanské enklávy v rámci tradičního nacionálního diskurzu, ale demaskovat nacionalistickou politiku uplatňovanou vůči krajanům. Uváděná publikace rovněž nepřehlíží ústně předávané vzpomínky krajanů na úkor archivních záznamů, jak se často děje, ale uvádí význam narací pro samotné krajany. Také není cílem knihy nekriticky sledovat politiku identit u krajanů, ale upozorňovat na její úskalí. Určité rozměry bádání byly dosud přehlíženy, anebo se nepovažovaly za podstatné. Svůj vliv měla jak tradice uplatňovaná v České republice, respektive v Československu, tak i izolace českých, respektive československých sociálních věd vůči inovativním zahraničním přístupům. Tato kolektivní monografie tak uvádí kritiku metodologického nacionalismu i politiky identit a upozorňuje na transnacionální vztahy, narativní konstrukci identit, cross-border vazby a na multi-sited etnography. Monografie však neuvádí pouze novou sociálněvědní metodologii, ale obsahuje také bohatý empirický materiál. Je tak vhodná nejen pro odborníky, ale pro všechny typy čtenářů. Celkovým záměrem je rozšířit poznatky o krajanech a přispět tím k celistvějšímu uchopení krajanské problematiky.

BUDAPESTI LEGENDÁK - LEGENDÁS BUDAPESTIEK Huszár Dávid fotóival 1862 egy szép napján betért egy gazda az üzletbe, és a feje tetejére állt Saxlehner András világa. A gazda, bizonyos Bayer József arra panaszkodott, hogy földet vett a budai Dobogó-hegy déli oldalában, azonban az ott fúrt kútból származó víz nem jó semmire, keserű, mint a rettenet, az állatai nem isznak belőle, vagy ha mégis, az még rosszabb, mert hasmenésük lesz tőle… A Hunyadi János keserűvíz aztán Magyarország valaha volt legsikeresebb exportterméke lett. Mi köze a Kiscelli Múzeum épületének a Mágnás Elza-gyilkossághoz? Milyen kripták rejtőznek a Ferenciek tere alatt? Miért tartott tyúkokat zuglói villájában Rákosi Mátyás? Hol élt valójában Rejtő Jenő? A kötet választ ad ezekre a kérdésekre, valamint besétálhatunk segítségével a legnagyobb mágnások életébe és máig álló palotáikba. Kinézünk Csontváry műtermének tetőtéri ablakából, találkozunk Buda ókori, letűnt népével. Egyszóval megismerjük Budapest titkait, amelyek gyakran végig ott voltak a szemünk előtt, de soha nem tudtuk megfejteni őket. Az Egy város újabb titkai Kordos Szabolcs nagy sikerű, több utánnyomást megért könyvének, az Egy város titkainak folytatása, amely újabb izgalmas titkokról lebbenti le a fátylat. A gyönyörűen illusztrált kötet egyszerre oknyomozás, historikus pletykálkodás, és színes alakok forgatagának megörökítése. Képes történelemkönyv, lenyűgöző, szórakoztató felderítőút fővárosunk megunhatatlan történetében. Kordos Szabolcs több sikerkötet szerzője és egyben Budapest szerelmese is. Egykori újságíróként beszélgetőtársai segítségével hozta el az igazi budapesti meséket mindazoknak, akik könnyed, mégis tartalmas szórakoztatásra vágynak, és szívesen megismernék a város titkait. Kordos Szabolcs (42) tíz riportkönyv, az Egy város titkai című kötet, és több ezer cikk szerzője. Dolgozott a repülőtéren, újságíróként és lapszerkesztőként, jótékonysági szervezetnél, élt Észak- és Dél-Amerikában, jelenleg pedig egy kommunikációs ügynökség társtulajdonosa. Kiemelt partnerünk a könyv támogatásában az E.ON.

„Amióta végigzúgott szerencsétlen hazánkon a vörös orkán, alig van hét, hogy meg ne jelenne egy-két füzet vagy könyv, amely az októberi forradalomtól a proletárdiktatúra bukásáig lezajlott eseményekkel foglalkozik” – írták 1919 késő őszén a Tanácsköztársaság bukása után is még évekig áradó kiadványtengerről. A kiadványok között voltak rövid propagandafüzetek, szenzációhajhász bulvárkiadványok és részletes beszámolók is. Ezek különböző céllal születtek, de mind egy addig példátlan tapasztalat, a proletárdiktatúra értelmezésére tettek kísérletet akkor, amikor még nem jött létre a kommün történetének „hivatalos” elbeszélése. Így alakulásukban követhetjük nyomon a Tanácsköztársaság ellenforradalmi toposzait. A tartalmi elemeket és a használt stilisztikai eszközöket is feltáró elemzés kitér a kiadványok szerzőire és céljaikra, hogy miként magyarázták a Tanácsköztársaság létrejöttét és bukását, milyen torzképet rajzoltak a kommün vezetőiről és miként értékelték a Forradalmi Kormányzótanács intézkedéseit. Külön fejezet foglalkozik a kommün alatti terror és a Vörös Hadsereg harcainak ábrázolásaival is.

Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Kdo poskytl Bagdádu zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN a posléze i americko-britský vpád do Iráku na jaře 2003? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na „osvobození“ Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost? Jak to, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení? Proč se Irák po „osvobození“ stal nejnebezpečnějším místem na světě a proč Praha byla Praha degradována z privilegovaného hospodářského partnera Iráku na přehlíženého outsidera? Kdo zavlekl do Iráku infekci Al-Káidy a Islámského státu, mor občanské války a°bezprecedentní korupci? Proč v zemi zůstávají americké síly i dvacet let od jejího „osvobození“?

A kötetben található muvek: Az európai egyensúlyról és békérol ?...írói - közírói - jelentkezéséig Bibó István pályafutása azokéhoz a 16-17. századi magyar prédikátorjelöltekéhez hasonlított, akik az iszonyú dúlások után a tájilag és szellemileg visszamocsaraso-dott országból Utrechtbe és Montpel-lier-be vergodtek ki igét tanulni. Akiket ott a muveltség mellett ezer lehetoség is várt: könnyebb élet, sikeresebb szolgálat. S akik rendre visszatértek a maláriás falvakba, a sárkunyhók közt templomot építeni. Bibó István Genfben járta meg ezt a felso iskolát. Nagy muveltségu család gyermekeként került oda - a Szegedi Egyetem fokönyvtárosának nagy tehetségu fiaként -, hogy jogi tanulmányait tökéletesítse. Másban is tökéletesítette magát. Huséget és bátorságot tanult: klasszikus európaiságot. Abba az enciklopédis-ta filozófiába hatolt bele, amely az erkölcsi jó és rossz meghatározó jegyeit a gyakorlati tevékenységbol meríti. A hazájába visszatért Bibó István gyorsan megtalálta az utat mindazokhoz, akik hasonló ítélorendszerrel kerestek olyan végezni-valót az életben, amely hivatás is lehet. Bibó István édesapja etnográfus is volt, mint akkoriban ott Szegeden csaknem minden betuérto: tanár, pap, színész, régész, történész, festo, költo, orvos, foleg a fiatalok közt. Ez volt a jogász ifjú Bibó második nagyiskolája. így alakult ki az o sajátos tudományága és hivatása. Jó nyitányként a politikatudomány egyetemi tanára lett. Ennek gyakorlati  ,tartozékaként közölte elso nagy tanulmányát már 1945 oszén. A magyar demokrácia válságáról, méltán keltett iránta rögtön közfigyelmet és köztiszteletet. Ezt követte 1946-ban a kelet-európai kisállamok nyomorúságáról szóló. Ezzel egyidejuleg készített tervezetet (már mint a Belügyminisztérium fotisztviseloje) a magyar közigazgatási rendszer megújítására. A gondolat, hogy »városmegyék« lépjenek a hajdani várközpontokat idézo vármegyék helyébe, évtizedek múlva lett a helyesen decent-ralizálódó államok eszméje. Történelmi és alkotmánytani írásai szinte folytatólagos közleményei lettek a Válasznak és építo ereju vitatárgyai annak a tragikus helyzetben is járható utat kereso, nagyrészt paraszt- és munkásgyökeru értelmiségnek, melytol méltán volt várható a szellemi élet, az írástudói erkölcs megújulása. Mindaddig, amíg el nem következett a folyóirat elnémítása, a népi kollégiumoknak és egyéb népmuvelési vállalkozásoknak kultúránk fejlodésére oly végzetes föloszlatása. Bibó Istvánnak ekkor már jó híre volt az ország határain túl is. Tudósi és közírói tekintélye vetekedett azokéval, akiknek egykor Genfben és másutt tanítványa volt. Tanulmányai halála napjáig messze földön figyelmet és teret kaptak. S még többet kaphattak volna, ha azt a tevékenységi területet választja. Választhatta volna késobb, s itt maradt..." Illyés Gyula  ,

A ?könyv egy korabeli rendőrtiszt ("kádárhuszár") történeteit írja le politikától függetlenül, számos megtörtént, de krimibe illő érdekes sztorival fűszerezve.A szerző 1944-ben a háború alatt született Cegléden egy vidéki városban, munkás szülők gyermekeként. A háború után a negyvenes években gyerekeskedett, majd az ötvenes években végezte iskoláit. Az 56-os eseményekre egy 12 éves kisfiú szemével csodálkozott rá, a vidéki városban, ahol az eseményeknek egészen más színezete volt. Az ötvenes évek végén hatvanas évek elején, szakmát tanul, majd azt követően leérettségizik. Alaposan kiveszi részét az akkori sorkatonaéletből.1967-ben jelentkezik a rendőrséghez, ahol közel 30 évet eltölt.Sok évet mint baleseti helyszínelő dolgozik, majd az akkoriban indult Rendőrtiszti Főiskolára kerül. Azt elvégezve parancsnoki beosztásba dolgozik. A 80-as évekbe Budapestre, egy rendőriskolára helyezik, ahol nyugdíjba helyezéséig tanít. A rendőrségnél éri meg a 70-80-90-es évek nagy eseményeit,a csehszlovák bevonulást, a rendszerváltást, az öbölháborút, a rendőrképzés megújulását stb. Őrmesterként kezd a rendőrségnél és mint alezredes vonul nyugállományba 1995-ben. Mindezen idő alatt nagyon sok minden, mulatságos, keserédes, szomorú, vagy éppen tragikus esemény történt vele és körülötte, ezekről szól ez a könyv.

A Magyarország története című sorozat történelmünk kezdeteitől napjainkig összefoglalja a legfontosabb eseményeket, bemutatja a kiemelkedő történelmi személyiségeket. Ez a kitűnő, átfogó tudásanyagot nyújtó történelmi alapmű nélkülözhetetlen segítség diákoknak, tartalmas és színes olvasmány a magyar történelem iránt érdeklődőknek. A neves szerzők a sorozat anyagát a legújabb kutatási eredmények felhasználásával állították össze. A kötetek rendkívül gazdag forrásanyagból merítve, eredeti dokumentumok felhasználásával készültek.  „A Kossuth Kiadó magyar történelmi sorozata a honfoglalástól napjainkig terjedő több mint ezer év történetét mutatja be. Ilyen jellegű munka ekkora terjedelemben és magyar nyelven még soha nem jelent meg. A szerzők, az adott korszak avatott ismerői közérthető, ám egyben szakszerű összefoglalást nyújtanak mindazoknak, akik múltunk megismerésére törekszenek. A kiváló történészek magas színvonalú munkái páratlan élménnyel ajándékozzák meg azokat, akik elolvassák e köteteket.” – Romsics Ignác akadémikus, történész, a sorozat főszerkesztője A sorozat kötetei:    1. Őstörténet és honfoglalás 2. Államalapítás 970–1038 3. Válság és megerősödés 1038–1196 4. Nagy uralkodók és kiskirályok a 13. században 5. Az Anjouk birodalma 1301–1387 6. Luxemburgi Zsigmond uralkodása 1387–1437 7. A Hunyadiak kora 1437–1490 8. Mohács felé 1490–1526 9. A három részre szakadt ország 1526–1606 10. Romlás és megújulá

Přesně před 100 lety, 28. října 1918, se začíná psát nová éra svobodného podnikání v tehdy zrozeném Československu. Dvakrát je násilně přerušena. Druhou světovou válkou a komunistickým pučem v roce 1948. Přesto tato relativně krátká éra zrodila podnikatele světového věhlasu, na které můžeme být dodnes pyšní. V naší exkluzivní publikaci 100 let svobodného podnikání v Československu představíme příběhy československých prvorepublikových podnikatelských „es“. I jejich následovníků – novodobých Baťů, kteří po roce 1989 do dneška dělají čest České republice i daleko za jejími hranicemi. Dokázali změnit tvář české ekonomiky a dát slovu podnikání opět jeho pravý význam.

Aby přežili, museli se stát neviditelnými Eddie Bielawski byl na počátku druhé světové války malým židovským dítětem narozeným ve východopolském městě Węgrów. To, co prožíval v letech 1941–1944, je dnes stěží uvěřitelným příběhem touhy přežít. Díky houževnatosti a vynalézavosti matky a otce se početná rodina dokázala v nepřátelském prostředí vyhýbat zatčení a zavraždění. Budovali jednu skrýš za druhou a v nelidských podmínkách čekali na naději. A nakonec uspěli. Právě to činí příběh a samotné autorovy paměti tak výjimečnými.

O právu míváme tendenci hovořit jako o systému. Co však přesně znamená, že právo pojímáme jako systém? A v jakém smyslu vlastně mluvíme o systému, když popisujeme současné právo? Zatímco dosavadní diskuse v české a československé právní vědě se orientovaly především na systematiku právních předpisů, případně právních odvětví, jedním z přínosů této knihy je pohled na právo s využitím závěrů systémové teorie, jíž se v právu věnovali zejména němečtí autoři Niklas Luhmann a Günter Teubner. Monografie reflektuje celou řadu významných právněteoretických debat, například o inkorporaci morálky do práva, autonomii práva, podobách právního pluralismu, roli právních principů anebo významu judikatury a právní doktríny v právu. V knize je v úvodu představena historie uvažování o právu jako o systému a dále přístupy vybraných teoretiků dvacátého století (mimo jiné Hanse Kelsena, H. L. A. Harta, Oty Weinbergera). V hlavní části se zaměřuje na prvky a strukturu právního systému a dále na vztah práva k dalším sociálním subsystémům (například politice, ekonomice a náboženství). V závěrečné části jsou aplikovány teoretické závěry na problematiku horizontálních účinků základních práv a pluralistického působení právních systémů.

Dostupné aj v atraktívnej kolekcii za výhodnú cenu! Kniha rozpráva o vzniku Osmanskej ríše, o vstupe Turkov do Uhorského kráľovstva a o prvej fáze uhorsko-osmanských vojen za sultána Sulejmana. Začína sa katastrofálnou porážkou a smrťou Ľudovíta II. v bitke pri Moháči a nástupe Habsburgovcov (po víťazstve nad Jánom Zápoľským) na uhorský trón. Ďalej hovorí o tureckých výpravách proti Viedni a rozdelení niekdajšieho Uhorského kráľovstva na tri časti: turecký pašalik, Kráľovské Uhorsko a Sedmohradské kniežatstvo. Najviac priestoru venuje osmanským útokom na územie dnešného Slovenska. Končí sa smrťou sultána Sulejmana pod Szigetvárom a nasledovným edirnským mierom.

Cestovní ruch a druhá světová válka, to je na první pohled paradoxní spojení. Historici Ivan Jakubec a Jan Štemberk však revidují zažitou představu, že tehdy nebyla na cestování vhodná doba. Kniha se zaměřuje na protektorát Čechy a Morava, ale autoři se zabývají i oddělenými částmi Československa a zahrnují kontext říše. Jejich mimořádně erudovaná pramenná práce věnuje pozornost státní politice, administrativě, antisemitským opatřením i dopravě, stravování a ubytování. Publikace, doprovázená dobovými fotografiemi a reklamními materiály a doplněná barevnou obrazovou přílohou, představuje zásadní posun v bádání o tomto dosud málo zmapovaném fenoménu.

Normalizační festival je původní monografií o československém pozdním socialismu, zvláště pak o pozdně socialistické veřejné sféře, jež je dnes často považována za a priori toxickou. Hlavními postavami monografie jsou organizátoři folkových koncertů, kteří se v této sféře pohybovali, a tím ji spoluvytvářeli (a také v jistém smyslu měnili). Na jejich každodenním jednání je ukázána problematičnost dnešních mainstreamových způsobů zobrazení pozdního socialismu, a kniha je tak na dálku vedenou diskuzí s dnes již vžitými pojmy, jakými jsou například šedá zóna nebo ostrůvky svobody. S pomocí odborné literatury – a zvláště pak na základě tvůrčí interpretace textů antropologa Alexeje Jurčaka – nabízí alternativní model vyprávění o pozdním socialismu, jehož zastřešující metaforou by mohla být v úvodu knihy zmiňovaná Möbiova páska.

Petr Koubský hovorí, že na vysvetlenie väčšiny ruských špecifík netreba skúmať „hlbiny ruskej duše“. Dajú sa vysvetliť úplne prízemne pomocou geografických a ekonomických podmienok, ktorými je život v Rusku vymedzený. Rusko je obrovská krajina obklopená morom, ktorá však nemá použiteľné prístavy a nie je potravinovo sebestačná. Krajina, ktorá je koloniálnou mocnosťou aj kolóniou zároveň, nemá prirodzenú hranicu so západom a pruh úrodnej černozeme sa ťahá územím štátov, ktoré sa po rozpade Sovietskeho zväzu osamostatnili. Desatina všetkých obyvateľov Ruskej federácie žije v štrnásťmiliónovej Moskve a na vidieku sú dediny od seba vzdialené aj stovky kilometrov. V Rusku nájdeme množstvo národností a etnických skupín a viac extrémneho bohatstva i viac žalostnej chudoby ako vo väčšine ostatných rozvinutých krajín. Vo svojej stručnej, ale vyčerpávajúcej exkurzii do histórie však Koubský pripomína, že geografia nie je pevne daný osud. Ľudia nie sú vo svojich činoch ani úplne slobodní, ani úplne zviazaní vládnucimi pomermi. To, čo sa nám spätne javí ako historický príbeh, je vždy výsledkom pevne daných obmedzení, individuálnych zámerov a činov a napokon aj slepej náhody.

Čo pre ženy znamená obdobie po roku 1989? Etnografka Kristen R. Ghodsee niekoľko rokov skúmala životy žien vo východnej Európe a prináša nový pohľad na to, čo im priniesol kapitalizmus. Vo svojej štúdii zdôvodňuje, prečo majú dnešné ženy nižšie mzdy, sú častejšie diskriminované a obťažované alebo vedú nekvalitný sexuálny život. Hľadá spôsoby, ako môžu opäť získať svoj stratený čas, emocionálnu energiu a sebavedomie.

Dejiny Podkarpatskej Rusi patria k tým témam slovenskej historiografie, ktoré neboli dlho spracovávané a slovenskí historici sa k nim „dostali“ až v 90. rokoch minulého storočia. Odvtedy sa uskutočnili viaceré vedecké konferencie na túto tému, vyšli monografie a zborníky, ktoré predstavujú dejiny Podkarpatskej Rusi ako súčasti medzivojnového Československa. Napriek tomu sa hospodárskym dejinám tohto územia venovala len okrajová pozornosť. Dominovali politické dejiny, dejiny školstva, cirkevné dejiny a pod., ale komplexný obraz doplnený o uvedenú hospodársku problematiku absentoval, resp. bol nedostatočný. Túto medzeru v poznaní dejín Podkarpatskej Rusi vyplnil svojou prácou slovenský historik Juraj Žadanský, ktorý sa dlhodobo venuje problematike hospodárskeho a sociálneho vývoja najvýchodnejšej časti medzivojnovej ČSR. Témy rozvoja priemyslu, domáckej výroby, trhových vzťahov, poľnohospodárstva a lesného hospodárstva a s tým súvisiaceho vývinu sociálnych vzťahov zasadzuje do kontextu snáh vytvárania jednotného československého trhového hospodárstva na Podkarpatskej Rusi. Práve tematiky podkarpatsko-ruského poľnohospodárstva a sociálneho vývoja, vrátane kolektívnych protestov v podobe štrajkov, autor v monografii precízne spracoval v detailoch doposiaľ nepublikovaných žiadnym bádateľom. Je potrebné zdôrazniť, že na rozdiel od spoločností totalitného charakteru, je v demokratických krajinách štrajk legitímnou a častou formou ekonomického a politického nátlaku. Bolo už mnohokrát deklarované, že Československo bolo v dobe medzi dvoma svetovými vojnami ostrovom demokracie a slobody v okolitom mori diktatúr v strednej Európe. Monografia je cenným príspevkom k dejinám Podkarpatskej Rusi v rámci Československa.

Kovács Nándor Erik 1980-ban született Budapesten. Az Eötvös Loránd Tudományegyetem történelem és történelemtanár szakán 2005-ben, török szakán 2006-ban végzett. Ugyanebben az évben kezdte meg doktori tanulmányait az ELTE Történelemtudományi Doktori Iskola oszmanisztikai programjában. A PhD-fokozatot 2013-ban szerezte meg. 2005-től kezdve az MTA Könyvtára Keleti Gyűjteményének török kéziratokért felelős kurátora, 2007-től az ELTE Török Tanszékének oktatója. 2014-től adjunktusként elsősorban oszmán-török forrásismereti, szövegelemzési kurzusokat vezet. Főbb kutatási területei az Oszmán Birodalom 16-17. századi politika-, társadalom- és eszmetörténetét érintik. Ezeken belül az utóbbi években érdeklődése két főbb témakörre, a muszlim- keresztény polemikus irodalom újkori oszmán emlékeire, illetőleg a birodalom 17. században kiteljesedő válságának fejleményeire, társadalmi vonatkozásaira összpontosult. Jelen kötet, amely döntően a szerző doktori tanulmányaira épül, ez utóbbi területen végzett kutatásainak eredményeit összegzi. A szultáni tanács panaszjegyzőkönyvein keresztül a 17. századi Oszmán Birodalom igazságszolgáltatási rendszerének bürokratikus útvesztői és az azokban bolyongó legkülönbözőbb rendű és rangú alattvalók hétköznapi küzdelmei elevenednek meg.

Proč s posledním ruským carem zastřelili i jeho kuchaře? Kdo se staral o Stalinův jídelníček v jeho tajné dače nedaleko Moskvy? Co dostávali k jídlu první likvidátoři černobylské katastrofy? Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na bestseller Jak nakrmit diktátora, tentokrát se však autor vydává po stopách kuchařů, před jejichž očima a nad jejichž pokrmy se utvářely dějiny Ruska a Sovětského svazu. V osmnácti příbězích vypráví osudy lidí, kteří vařili vůdcům země od Mikuláše II. až po Putina, ale také sovětským vojákům v Afghánistánu. Setkává se s pamětníky hladomoru na Ukrajině a blokády Leningradu, zavede nás „do kuchyně“ v obležené mariupolské továrně Azovstal. Prozradí, co jedli první kosmonauti, ale také se snaží přijít na to, kolik pravdy je na Putinově historce, že jeho dědeček vařil pro Lenina a Stalina. Především je ale tato kniha o tom, jak může být zdánlivě nevinné kuchařské umění zneužito k politickým cílům a jak ruské impérium po celé věky zdatně krmí své obyvatele propagandou. Když nahlédneme pod pokličku ruského režimu, naskytne se nám unikátní pohled na osud země od posledních záchvěvů carismu až po dnešní dobu. Ten je navíc doplněný řadou receptů různorodé kulinářské kultury Ruska a dalších národů SSSR.