Mátyás Flórián (Felsődetrehem, 1818. május 3. – Pécs, 1904. április 2.) magyar történész, nyelvész, forrás-kritikus, a Magyar Tudományos Akadémia tagja. Széles körű történeti és nyelvi ismereteit autodidakta módon sajátította el. 1838-ban Ragusában a piarista gimnáziumban tanított és 1842-ben jogi diplomát szerzett. Az 1850-es évektől Pécsett telepedett le és ott élt. 1859. január 24-étől 1861-ig a pécsi római katolikus főgimnázium latin-görög és irodalom tanáraként tevékenykedett. Ezt követően kizárólag tudományos kutatásainak szentelte idejét. 1858. december 15-én a Magyar Tudományos Akadémia levelező tagja lett, majd 1898. május 6-tól rendes taggá vált. Középkori forrásszövegek kiadásával, elemzésével foglalkozott. Cikkei a Magyar Nyelvészetben, az Akadémiai Értesítőben, a Századokban, az Egyetemes Philologiai Közlönyben és a Katholikus Szemlében és külföldi folyóiratokban jelentek meg.

Britská historie je dlouhá, slavná a bohatá, ale také sebevědomá a svébytná - jak už to s ostrovy bývá. Miroslav Šašek se vydal do Anglie, Skotska i Velšska, aby zachytil momentky uplynulých století a našel hrady, katedrály a univerzity, ale taky náhrobky, ruiny... a tajemství. Řadu průvodců To je… uzavřel titulem vzdávajícím hold ostrovnímu království, jehož každodennost a slavné monumenty zachytil už předtím v knihách To je Londýn nebo To je Edinburgh. Aby o nich mohl vyprávět, měl s sebou papír, štětec a barvy - ale hlavně oči dokořán. Mějte je taky: stojí to (nejen v tomhle ostrovním království) za to!

Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa. Michail Zygar, zkušený reportér a publicista, při tom použil žánr, který v historické literatuře není zcela obvyklý reportáž, čímž se mu podařilo dobu, vzdálenou dnešnímu čtenáři již více než sto let, maximálně přiblížit, takže jeho text působí jako strhující thriller. Před čtenářem v nečekaných souvislostech vyvstává řada historických událostí hladové bouře, koloniální válka s Japonskem, politické vraždy, zápas o konstituční monarchii, násilí levicových teroristů, úspěchy a skandály ruského moderního umění, vztahy mezi členy vládnoucí dynastie, bitvy první světové války. Všechny tyto události se splétají v dramatický děj, který se postupně, stále více a více, vymykal jakékoliv kontrole. A spolu s nimi se na historické plátno promítají s neobyčejnou ostrostí i postavy jejich hybatelů a protagonistů členů carské rodiny, ministrů, policistů, mecenášů, spisovatelů, hudebníků, malířů a dalších osobnosti ruského politického, kulturního a duchovního života , z nichž se mnozí snažili dělat pro budoucnost své země to nejlepší, a přesto jejich společné snažení nakonec vyústilo v nechtěnou a po všech stránkách tragickou bolševickou revoluci.

Havas Ági és Juci 1944. július közepén érkezett meg egy transzporttal Magyarországról Auschwitzba. Tizenhat évesek voltak, és egypetéjű ikrek lévén, nagyon hasonlítottak egymásra. A két kamaszlányt az érkezést követő válogatás során egy nagyon jól öltözött SS-tiszt - mint ... Folytatás ›› később megtudták, dr. Josef Mengele - félreállította a szerelvény mozdonya elé, édesapjukat és nagymamájukat viszont rögtön a gázkamrára ítéltek sorába irányították. A most nyolcvanhat éves Havas Ágnes - aki már jó néhány éve rendszeresen tart középiskolákban előadásokat a holokausztról - könyvében leírja az Auschwitzban töltött időszakot, bemutatja a tábor mindennapjait, az ottani "életet". Beszámolója megdöbbentő, eddig nem ismert tényekkel is ismerteti meg az olvasókat. A(z) "Elmondom hát mindenkinek'' (Könyv) szerzője Havas Ágnes.

Kniha českých a bulharských historiků pod vedením prof. Jana Rychlíka sleduje dramatické dějiny národů Balkánu od 1. světové války do současnosti. Aktuální kniha o fascinujícím regionu Evropy a jeho historických kořenech.

Kniha je ve světové historiografii prvním kompendiem základních informací o činnosti komunistických bezpečnostních složek ve střední a východní Evropě. Mezinárodní skupina historiků v něm představuje ucelené studie o genezi, organizaci, metodách a směrech činnosti bezpečnostního aparátu v jednotlivých zemích východního bloku, v nichž se Státní bezpečnost řídila podle sovětského vzoru a za účasti sovětských poradců. Praktiky, metody a mentalita sovětské politické policie byly převedeny do státněbezpečnostních složek států tvořících vnější impérium. Jejich funkcionáři se často hrdě označovali jako čekisté a za patrona pokládali Felixe Edmundoviče Dzeržinského, zakladatele bolševické Čeky. Kniha postupně vyšla v anglickém, německém a polském vydání. Nyní vychází v české verzi, která je nejrozsáhlejší.

Ľudstvo od dôb, keď sa náš prvý predok prvýkrát postavil na dve nohy, prekonalo obrovskú cestu ale ako sme sa vlastne dostali až tam, kde sa nachádzame dnes? Príbeh vývoja ľudstva sa pred vnímavým čitateľom odvíja v tejto knihe opisujúcej konflikty, intrigy, obdobia získania i straty moci, vznik a zánik veľkých civilizácií, ríš, kráľovstiev a impérií, ktoré vzápätí často navždy zmizli v bezodnej studnici času. Kniha obsahuje viac než štyristodvadsať farebných i čiernobielych ilustrácií, ktoré poskytnú čitateľovi vizuálne pohladenie duše. Takmer každá dvojstrana sa zaoberá konkrétnou historickou témou, vo väčšine prípadov doplnenou prehľadnou chronológiou, ktorá umožňuje rýchlo sa zorientovať v danej dobe alebo vynikajúco poslúži pri hlbšom hľadaní dejinných súvislostí. Ak vás zvedavosť nabáda odostrieť závoj tajomstiev vzniku prvých civilizácií a ženie nástojčivá túžba preniesť sa do sveta útočiacich mongolských hôrd alebo odhaliť skryté príčiny kolonializmu kniha Dejiny sveta od praveku po súčasnosť je tou najľahšou a najkrajšou cestou, ktorá vás tam na perutiach poznania privedie. Rozšírením vedomostí po prečítaní tejto knihy vnímavý čitateľ získa prehľad i nadhľad aj nad dianím v súčasnom meniacom sa svete.

Existuje mnoho zájemců, kteří by chtěli vlastnit Svaté kopí (jde o kopí, jímž byla prolita krev Ježíše Krista na kříži) kvůli jeho neuvěřitelné moci, ať už z náboženských nebo politických důvodů. Jedním z nich byl i Adolf Hitler. Tato kniha přináší překvapivá odhalení spojená s tajemstvím fantastické moci Longinova kopí. Čtenář se seznámí s tajemstvím samotného kopí, jeho magickým původem, vlivem na starověké civilizace, jeho mnohými proměnami a mnoha místy, na nichž bylo ukryto. V jeho historii se objevují králové, císařové, vévodové, generálové, princové a césarové. V jeho držení se vystřídaly takové osobnosti jako například Jozue, David, Saul, pontský Pilát, sv. Petr, Klaudius, Pompeius, Karel Veliký, Attila, Barbarossa a Napoleon.

Tradice církevního života se v jednotlivých zemích a později i světadílech utvářely už od doby apoštolské. Některé přetrvaly staletí, jiné zanikly, přestože mnohdy uchovávaly vzácné hodnoty. Právě jimi se ve své nové knize zabývá významný současný teolog a církevní historik Hubert Wolf. Ve svém díle „sestupuje do krypty“, do hlubin církevních archivů a vynáší na světlo doklady o životě církve, v nejednom případě skryté i očím historiků. Objevuje i formy, které by mohly sloužit jako alternativní modely pro současnou církev. Zejména druhý vatikánský koncil je autorovi důkazem, že i římská církev umí osvěžit paměť a tvořivě navázat na tradice neprávem opomíjené. Na základě archivního materiálu připomíná Wolf dobu, kdy papežové bývali součástí funkčních grémií, biskupové byli voleni, kdy slovo laiků mělo svou váhu a ženám byly svěřovány významné funkce. Na deseti příkladech z různých období dějin křesťanství od středověku po současnost ukazuje, že katolictví bylo vždy schopné se vyvíjet. Připomíná i skutečnost, že katolická církev, její existenciální proud s mnoha vedlejšími rameny, byla římským centralismem svedena do jednoho řečiště teprve v 19. století. Závěrečnou kapitolu věnuje autor papeži Františkovi.

Kniha byla v roce 2016 nominována na Baillie Gifford Prize, nejprestižnější britskou cenu za literaturu faktu Podnětné a mrazivé dílo, jež nám ukazuje, jak byli vědci v rodícím se Sovětském svazu obětováni sovětskému snu o vybudování ideálního státu.“ – Kirkus Reviews V první polovině dvacátého století sovětský státní aparát v čele s Josifem V. Stalinem nadšeně podporoval a financoval práci vědců, ale zároveň je vystavoval obrovskému ideologickému tlaku. Aktivní zájem režimu i osobní ctižádostivost jednotlivých aktérů páchaly často strašlivé škody a jediný krok špatným směrem mohl člověka připravit nejenom o vyhlídky na zářnou kariéru, ale i o práci, či dokonce o život. Sovětští vědci ve svém úsilí přesto neustali a mnozí z nich nakonec svými poznatky výrazně přispěli k rozvoji moderní vědy. Jiným, zejména Trofimu Lysenkovi, však věda posloužila jako prostředek k realizaci vlastních mocenských ambicí. Oceňovaný britský autor Simon Ings představuje ve své knize Stalin a vědci, fascinující, mnohdy až absurdní pohled na život a práci sovětských vědců v době, kdy Sovětskému svazu vládla stalinská ideologie a věda se ocitla v jejím područí.

Věděli jste, že se Churchill během druhé světové války připravoval zaútočit na Německo pomocí biologických zbraní, které by zemi učinily neobyvatelnou po několik desetiletí, a obětoval tomu ovci, a to nejednu? Nebo že mozek Vladimira Iljiče Lenina je nakrájený na 30 000 tenkých plátků? Víte, že v Londýně se stavěla věž, která měla svou výškou předčít pařížskou Eiffelovku? A co teprve že Spojené státy měly svého císaře? A přesto je to tak – historie zkrátka píše příběhy, které by nevymyslel ani ten nejkreativnější spisovatel.

Přinášíme vám knihu, která se nepodobá žádné jiné ve vaší knihovně. Je zcela originální a při její četbě nebudete vycházet z údivu! Známé příběhy a podezřelá fakta jsme nemilosrdně přezkoumali a překvapivá pravda se stránku po stránce dostává na povrch. Publikace BYLO NEBYLO ČEMU V DĚJINÁCH DOOPRAVDY VĚŘIT přináší neotřelý pohled na proslulé události světových dějin a zcela určitě vás nebude ani na chvíli nudit! Naskytne se vám ohromující pohled do počátků lidstva! Otevřete antickou pokladnici plnou překvapivých skutečností! Poodhalte roušku nejnovějších tajemství z údajně ponurého stčedověku! Vydejte se do světa v rozpuku! Přitiskněte prst na tep doby, která znamenala novou světovou epochu! Mediální století, jak ho dosud neznáte! Nahlédněte s námi za oponu budoucnosti!

Věk Vikingů, přibližně vymezený roky 750 a 1050 n. l., se stal svědkem nevídané expanze skandinávských národů. Seveřané se vydali do světa jako kupci, nájezdníci, dobyvatelé, objevitelé i kolonisté a ve všech těchto rolích proměnili mnohé kraje i země, od východního pobřeží Ameriky až po asijské stepi. Historii však v tomto případě „nepsali vítězové“, nýbrž jejich oběti – kronikáři národů, jejichž území přeoral místo pluhu vikingský meč. Proto se nám dochovaly zejména zprávy, které líčí Seveřany právě z tohoto pohledu. Kniha Děti jilmu a jasanu je založena na nejnovějším archeologickém výzkumu i zpracování písemných pramenů a přináší nám příběh Vikingů, podaný jejich vlastníma očima: poznáme jejich politiku, kosmologii, umění i kulturu. Price nás seznamuje se skutečnými Vikingy, nikoli s jejich karikaturami, které zaplavily jak populární kulturu, tak leckdy i stránky historických knih. Seznámíme se s Björnem Železným bokem, který vedl loupežnou výpravu na Řím, s Gudrid Thorbjarnardóttir, svého času nejzcestovalejší ženou na světě, ba i s prvním křesťanským králem Dánska, Haraldem Modrozubem a jeho výbojným synem Svenem Vidlím vousem.

Malé absolutistické království v nitru jižní Afriky při hranicích s Mosambikem představuje svébytnou a unikátní kulturně-historickou entitu, jež zůstává českému čtenáři stále neznámá. Navzdory ambicím Jihoafrické republiky připojit ho k sobě si (i) díky britské přítomnosti udrželo území nezávislost a řadu tradic, mj. mnohoženství krále. Ovšem ani neporušená příroda a jedinečné kulturní dědictví zatím nestačí k vymanění země z bludného kruhu chudoby, umocněné vysokým výskytem HIV/AIDS a malárie. Svazijsko má však v řadě ohledů co nabídnout a je jen otázkou, kdy (či zda) bude toho bohatství využito.

Osm let prezidentského období U. S. Granta patřilo k nejbouřlivějším obdobím dějin Spojených států. Znovusjednocení Unie, které bylo výsledkem války Severu proti Jihu, otevřelo cestu k mohutnému ekonomickému rozvoji nesenému přinejmenším zčásti výstavbou železniční sítě. Lokomotiva se stala symbolem technického pokroku, který umožnil vytvoření obrovského trhu pro zemědělské i průmyslové produkty, vyráběné s pomocí řady vynálezů měnících kardinálně život všech vrstev společnosti. Příležitosti se chopily nejen tisíce farmářů, dělníků či inženýrů, ale také politici a podvodníci. „Pozlacený věk“, jak nazývali tuto dobu už současníci, tedy charakterizovala také nebývalá korupce, s níž těžce zápasily úřady, nucené věnovat pozornost i konfliktu indiánských obyvatel země a bílé společnosti, posilované stále proudem přistěhovalců. Autor se věnuje prakticky všem aspektům života v dané době, ať již ve městě, či na venkově. Čtenář se může seznámit například s tehdejšími hygienickými podmínkami, provozem domácnosti i kulturními možnostmi. Text je doprovázen stovkami dobových ilustrací, přibližujících skutečnou podobu Ameriky 70. let 19. století.

A napjainkban olyan élesen látható „árkok és törésvonalak” gyökerei legalább száz évre, az 1905–1918 közötti évtizedre nyúlnak vissza – érvel monográfiájában Bihari Péter. Döntőnek bizonyultak szerinte az első világháború évei: akkor roppant meg a hazai középosztály, s vált ezzel véglegessé a szakadás a „keresztény” és a „zsidó” középrétegek között. Rögzült az az erősen túlzó sztereotípia, amely szerint a zsidók kerülik a harctereket, de meggazdagszanak a hátországban, és elfoglalják a tönkremenő magyar középosztály helyét.A szerző a külföldi szakirodalom alapján igazolja, hogy a magyarhoz hasonló folyamatok játszódtak le Németországban és Ausztriában. A nagy háború – a kezdeti lelkesedés után – ott is lerombolta a látszólagos nemzeti egységet, majd átterjedt a hátországra. Eközben az erős középosztállyal rendelkező antant államokban megerősítette a szolidaritást, az összetartozást.A könyv sorra veszi a politika, az élelemellátás, a vidéki és városi társadalom, az elit- és a tömegkultúra alakulását. A háborús mindennapok leírásakor bőven idéz a napisajtóból, felhasználja Karinthy piaci riportjait, Kaffka Margit novelláit, Kosztolányi publicisztikáját, Illyés Gyula, Nagy Lajos és Várnai Zseni visszaemlékezéseit.Mindezek alapján képet ad a munkába álló nők megpróbáltatásairól, a tömegnyomor és a luxus ellentétéről, az oktatás átalakulásáról és a mozi fellendüléséről. A háborús nyelv elemzéséből kiderül, hogy Magyarországon a „törésvonal” mindkét oldalán lévő erők a végső leszámolásra készültek. A hátországban 1916–1918 között keletkezett „lövészárkok” pedig máig megosztják közéletünket.

A kötet esettanulmányokat közöl, amelyek Budapest XVIII. kerületéhez kötődnek; az előzmények, a fontos történések mellett főként a megtorlás időszakára összpontosít. Mennyiben volt más egy peremkerület az ötvenes években és 1956-ban, mint a belső városrészek vagy a vidéki városok? Melyek voltak a meghatározó események? Miért itt alakult az első nemzetőrség? Kik voltak a forradalom helyi vezetői? Kik segítették és kik akadályozták a megtorló gépezet munkáját? Miért mentették fel a forradalmi bizottsági per vádlottjait? A válaszok túlmutatnak a kerület határain.1956 történelméről még nem zárultak le a viták. Az elemzések újabb és újabb kérdéseket vetnek fel, új szempontokkal gazdagítják a történettudományt. Az esettanulmány olykor többet láttat a történtekből, mint egy-egy általános értékelés, közelebb van az emberi drámákhoz, a tragédiákhoz, a törvényszerű mellett jobban érzékeli a véletlent. Többet mondhat a szereplők, a résztvevők motivációiról, jelleméről, arról, hogy ki hová állt, hova került, merre sodródott. A mikrotörténetben személyesebb történelemlátást kapunk; a vizsgálat nagyítóján keresztül apró, mégis fontos részletek kerülnek látószögünkbe.

A ?Hitel Széchenyi István műve, a magyar gazdasági szakirodalom egyik első képviselője. 1830. január 28-án jelent meg. A Hitel megírásának előzménye, hogy Széchenyi 10 000 forint hitelt akart felvenni birtokai fejlesztésére, amelyet az osztrák bank fedezet hiányában elutasított. A mű a magyar gazdasági és politikai élet megreformálását hirdeti, különös tekintettel az akkor már archaikusnak számító ősiség (aviticitas) törvényére, és a jobbágyság intézményére. A magyar törvények értelmében ugyanis, 1351 (Nagy Lajos) óta a földbirtokosok nem adhatták el birtokaikat, és jelzáloggal sem terhelhették őket. Emiatt a tőkeszegény birtokosok nem vehettek fel hitelt a gazdaságuk fejlesztésére. A jobbágyság intézményének megszűnését Széchenyi örökváltság útján, fokozatosan képzelte el. Ez lényegében azt jelenti, hogy a jobbágy egy előre meghatározott összegért cserébe megválthatja szabadságát, polgárrá válik. Széchenyi gondolatai annyira újnak és forradalminak számítottak, hogy alaposan felkavarták a korabeli közéletet: lelkes híveinek tábora mellett egy ellentábor is kialakult. Az ellentábor vezéregyénisége, Dessewffy József A Hitel czímű munka taglalatja című művében reagált Széchenyi felvetéseire (lényegében elutasítva őket). A Hitel című munkát követte 1831-ben a Világ, majd 1832-ben a Stádium. Utóbbinak magyarországi megjelentetését a cenzúra nem engedélyezte, Széchenyi külföldön nyomtatta ki. A három művet gyakran szokták együtt említeni.

Dostupné aj v atraktívnej kolekcii za výhodnú cenu! Kniha rozpráva o príchode Slovanov, o ich osudoch v čase avarskej nadvlády, o Nitrianskom kniežatstve, vzniku Veľkej Moravy, o jej páde a príchode starých Maďarov, no najmä o tom, ako sa začali meniť na Slovákov.

S osobností Josefa Šárky (1918-2008) se pojí význačné mezníky boje proti totalitním režimům v Československu: 17. listopad roku 1939 a roku 1989. Přítomný svazek přináší dva Šárkovy vzpomínkové texty, v nichž autor vzpomíná na události roku 1939, na věznění v koncentračním táboře Sachsenhausen, na život v protektorátu i na život v Československu v období komunistické diktatury a na rok 1989

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu. Kniha Most do budoucnosti plasticky vypráví o životě ve starém Mostě v dekádách po druhé světové válce a zprostředkovává diskuse a vyjednávání, které předcházely rozhodnutí o jeho zbourání, i ty, v nichž se rozhodovalo o charakteru nového města. Klíčové aspekty poválečných dějin Mostu autor zároveň vsazuje do kontextu myšlenkových i sociálních proměn v Československu i v Evropě 2. poloviny 20. století. Původně středověké město pohlcované velkolomem nebo betonová architektura nového Mostu tak pro čtenáře nezůstávají jen nesmyslnými projevy komunistické diktatury. Autor ukazuje, že jim můžeme porozumět, zapojíme-li je do kontextu vysídlení Němců a odcizení mezi lidmi a přírodou v českém pohraničí, produktivismu a technokratismu, sdíleného v poválečných dekádách velkou většinou Evropanů, či někdejší přesvědčivosti vize racionálně plánovaných měst.

Páté, aktualizované vydání nejznámější české publikace o izraelsko-palestinském konfliktu. Autor přehledně provádí čtenáře jeho historií, osobnostmi, organizacemi a dalšími klíčovými fenomény, ale rovněž vyvrací některé zakořeněné mýty. Kniha je napsána srozumitelným jazykem a je přístupná jak čtenářům, kteří se chtějí zorientovat v jednom z nejdůležitějších konfliktů v regionu Blízkého východu, tak i studentům a odborníkům. Marek Čejka (1975) vystudoval právo a politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Mnohokrát navštívil Blízký východ a v letech 2001–2002 absolvoval stáž na katedře politologie Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Preskúmajte fascinujúce dejiny ľudstva oživené prostredníctvom zrozumiteľných a prehľadných máp. V slovenskom preklade vychádza ďalšia z radu úchvatných encyklopédií z anglického vydavateľstva Dorling Kinderlsey. Zaujíma vás, čo sa dialo v minulosti? Odpoveď nájdete v dejinách vyrozprávaných prostredníctvom máp. Vyše 140 špeciálne vytvorených máp zachytáva udalosti tak, ako sa odohrávali – či už na súši, alebo na mori. Množstvo dôležitých informácií a prehľadná grafika vás prevedú kľúčovými okamihmi dejín ľudstva od staroveku až do dnešných čias. Podmanivé príbehy dopĺňajú časové osi a podnetný obrazový materiál. Autor predslovu Peter Snow je významný spisovateľ, novinár a komentátor. Napísal niekoľko kníh o vojnovej histórii a svoje reportáže, dokumenty a historické programy predstavil aj v televízii. Dôraz kladie na geografické pozadie veľkých dejinných udalostí a ozbrojených konfliktov. Z anglického originálu preložila Barbora Andrezálová.

Ez a kötet nagyszabású kísérlet arra, hogy bemutassa a magyar 1848–1849 történetének legfontosabb eseményeit és törekvéseit; felvillantsa az elmúlt közel 175 év ezzel kapcsolatos politikai, közéleti, publicisztikai, történeti és irodalmi értelmezéseit. * * * A kötet összeállítása során szinte nem volt olyan rész, amelynél ne a rendelkezésre álló szövegek bőségével kellett volna szembesülnünk. A forradalom és szabadságharc kiadott iratanyaga több tízezer darabra rúg, s ezek tematikája is a belpolitikától a diplomáciatörténeten és a hadtörténeten át az egyház-, sajtó-, művelődés és társadalomtörténeti forrásokig terjed. A válogatásnál arra törekedtem, hogy minden, igazán fontosnak tekinthető irat bekerüljön, Kossuth 1848. márciusi felirati beszédétől az áprilisi törvényeken, a két osztrák alkotmányon és a Függetlenségi Nyilatkozaton át egészen a megtorlás dokumentumaiig. Kiemelten kezeltem a nemzetiségi programok szerepeltetését, a magyar népkép - viseleti országgyűlés által elfogadott törvények és fontosabb határozatok felvételét, a magyar diplomácia jellemző dokumentumainak bemutatását. Hermann Róbert

Tento atlas by měl pomoci rozbít vidění světa zděděné z koloniálních dob, které se zapsalo do historické paměti a dodnes ovlivňuje náš pohled na období kolonialismu. Pokouší se oprostit od tradičních představ a nabídnout přísně vědecký pohled na vývoj koloniálních říší v čase a prostoru. Najdete zde například rozpracovaná témata: Jak se stalo, že kolonie postupně pokryly takřka celý svět? Na jakých základech vznikly koloniální říše? Přinesly očekávaný zisk? Jak se žilo v koloniích, kdo s kolonizátory spolupracoval a kdo se jim bránil? Jaké důsledky měly obě světové války na koloniální říše? Atlas zasazuje kolonialismus do dějin světa a překračuje horizont jedné nebo několika konkrétních koloniálních říší. Zabývá se i nejmenšími říšemi, které často existovaly jen poměrně krátce (jako třeba německá nebo italská), a také nejstaršími z nich, které vznikly již v období raného novověku a přežily až do sledovaného období (španělská, portugalská nebo nizozemská). Nechybí ani mimoevropské koloniální mocnosti (USA nebo Japonsko) a kontinentální říše (ruská a osmanská). Uvedený pohled umožňuje porovnat charakter jednotlivých mocenských celků a určit části světa, kde se střetávaly jejich velmocenské zájmy, jako byla například tzv. Velká hra ve střední Asii. Smyslem případových studií je vyzdvihnout neustálé prolínání zájmů, obchodní i jinou výměnu i konflikty jak v rámci koloniálních říší, tak mezi nimi. Obsažené mapy a plánky vznikly na základě historického bádání a snaží se zachytit svět kolonií v celé jeho pestrosti a složitosti. Mapy zachycují vztahy mezi jednotlivými regiony i koloniálními říšemi či stupeň integrace různých částí říší. Situaci v koloniích podávají v širším místním kontextu, ale také ve vztahu k jejich mateřským zemím, a ukazují, jakým způsobem mezi nimi docházelo k pohybu zboží i lidí, jaký význam měly koloniální výstavy, jak vypadala koloniální správa a jaký byl význam kolonií pro soudobou vědu. Cílem atlasu je překročit horizont jednotlivých koloniálních říší, které jsou často studovány izolovaně, a naopak zachytit, jaké panovaly vztahy mezi koloniálními mocnostmi a jejich koloniemi. Kombinace globálního pohledu na situaci ve světě a pohledu na situaci v jeho jednotlivých částech umožňuje lepší pochopení celé problematiky kolonialismu. Atlas se vyhýbá tradičnímu koloniálnímu vidění světa a vykreslování rozsáhlých ploch koloniálních říší růžovou barvou, a naopak vyzdvihuje rozdíly, složité vztahy a interakce i strategie jednotlivých aktérů, díky čemuž zachycuje realitu světa kolonií v celé její barvitosti a složitosti.

Výběr z velkých světových požárů Města v ohni je pokračováním řady knih z historie požární ochrany z pera renomovaného autora Josefa Nitry. Po titulech Pompiéři, požárníci, hasiči (Dějiny českého hasičství) a Požáry (Historie požárů v českých zemích do roku 1918) rozšiřuje tato publikace tematiku boje s ohněm na celý svět. Čtenáři se tak ocitnou ve více než osmdesáti městech na všech šesti obydlených kontinentech. Autorovi nešlo o to sepsat z dostupných materiálů co nejdokonalejší přehled katastrof, tak jak tomu bylo v jeho předchozí knize, místopisném přehledu požárů v českých zemích. Nová kniha je výsledkem jeho snahy vytvořit pestrou mozaiku těch největších a nejznámějších požárních pohrom v průběhu věků z často exotických míst, která osobně navštívil. Spojuje je s vlastním příběhem a s postřehy vztahujícími se k historii i současnosti místa popisovaných neštěstí. V mnoha případech je pak doplňuje fakty o požární ochraně. Nejde o klasickou encyklopedii, ale o případy mnohdy spojené se zajímavými událostmi, příčinami jejich vzniku, průběhu a následků. Nechybí zde ani požáry některých významných staveb, zejména pak kulturních památek. Jde o doposud nejrozsáhlejší dílo popisující světové katastrofy, které u nás spatřilo světlo světa a oprávněně by mělo vyplnit dosavadní mezeru v této oblasti v každé knihovně literatury faktu.

Stručné středomořské dějiny se zaměřují na historii jihoevropských zemí, pozornost ale věnují i Balkánu, Turecku, Sýrii, Libanonu a Izraeli (starověké Levantě) a arabským zemím v severní Africe. Výklad počíná antickým starověkem a je doveden až do posledních let. V souladu s autorovým zaměřením (dnešní profesor historie působil také jako průvodce turistů) má text charakter bedekru s širším prostorem pro informace historického rázu, upozorňujícího na důležité památky a kulturní zajímavosti. V knize najdete několik desítek rámečků zabývajících se vybranými dílčími tématy jako je Caesarovo dobytí Marseille, nové archeologické objevy v Soluni, normanské výboje v jižní Itálii, renesanční Benátky, neúspěšný pokus Španělů dobýt koncem 18. století pevnost Alžír, osudy Kréty v 19. století, úloha letectva při tzv. suezské krizi v roce 1956 atd. Zvláštní kapitola je věnována přítomnosti Středomoří v hrách Williama Shakespeara.

Draskóczy István Bolla Ilona tanítványaként történelem-levéltár szakon végzett az Eötvös Loránd Tudományegyetemen (ELTE). Levéltárosként Esztergomban dolgozott. 1979-től tanít az ELTE Bölcsészettudományi Karán. 1978-ban szerzett egyetemi doktorátust (témavezetője: Gerics József), 1995-ben kandidátusi, 2009-ben akadémiai doktori értekezését védte meg.1998 és 2002 között Széchenyi professzori ösztöndíjas volt.2015-ben kapta meg az ELTE BTK Gróf Cziráky Antal-díját.2011-től egyetemi tanár. 1990 és 1998 között tanított a Debreceni Egyetemen is. 1991-től tagja az OKTV történelem bizottságának. Itteni tevékenységét Bonis Bona díjjal ismerték el (2014). Az MTA támogatásának köszönhetően két kollégájával (Szögi László és Borsodi Csaba) egyetemtörténeti kutatócsoportot alapítottak 2013-ban, amelynek vezetője. 2015-ben lett tagja az MTA BTK Történettudományi Intézet "Lendület" Középkori Magyar Gazdaságtörténet Kutatócsoportnak. Kutatásai elsősorban társadalom- és gazdaságtörténeti kérdéseket vizsgálnak. Számos tanulmányt készített a késő középkori magyarországi sóbányászatról és -kereskedelemről. Jelen mű kutatásai összefoglalása és egyben az első nagyobb léptékű monográfia, amely ebben a témában született.

Hogyan lett Kína a világ második legnagyobb gazdasága - a százhuszonhatodikból? Frank Dikötter Kína-szakértő megkérdőjelezi mindazt, amit eddig tudni véltünk Kína példátlan átalakulásáról. Eltekint a fegyelmezett társadalom és a növekedés felé a pártdob ütemére rendíthetetlenül menetelők mítoszától, ő az ellentmondások, az illúziók és a palotai intrikák történetét meséli el. Az épphogy megúszott katasztrófákét, az árnyékbankokét, a korrupcióellenes tisztogatásokét és a mindennapi szegénységet ellenpontozó rendkívüli állami vagyonét. Arra kérdez rá, hogy az elmúlt negyven év változásai vajon nem egy óriási piramisjátékra, egyfajta Ponzi-rendszerre épültek-e. Levéltári kutatásokra, kiadatlan emlékiratokra és interjúkra hivatkozva egyértelművé teszi: a Kommunista Párt célja soha nem a demokratikus világhoz való csatlakozás, hanem az ellenállás, végső soron a leigázás volt. "Minden értesülés megbízhatatlan, részleges vagy torz. Mivel egyetlen helyi kormányzat sem közöl pontos adatokat, nem ismerjük sem a gazdaság valódi méreteit, sem a bedőlt hitelek mértékét. A lelkiismeretes kutatónak a szókratészi paradoxon jár az eszében: "Csak azt tudom, hogy semmit sem tudok." Ami Kínát illeti, még azt sem tudjuk, hogy mit nem tudunk."

For centuries, Rome was one of the world's largest imperial powers, its influence spread across Europe, North Africa, and the Middle-East, its military force successfully fighting off attacks by the Parthians, Germans, Persians and Goths. Then came the definitive split, the Vandal sack of Rome, and the crumbling of the West from Empire into kingdoms first nominally under Imperial rule and then, one by one, beyond it. Imperial Tragedy tells the story of Rome's gradual collapse. Full of palace intrigue, religious conflicts and military history, as well as details of the shifts in social, religious and political structures, Imperial Tragedy contests the idea that Rome fell due to external invasions. Instead, it focuses on how the choices and conditions of those living within the empire led to its fall. For it was not a single catastrophic moment that broke the Empire but a creeping process; by the time people understood that Rome had fallen, the west of the Empire had long since broken the Imperial yoke.