Dějiny Afghánistánu podrobně mapují historii této malé a chudé země, ukryté ve vysokých horách Hindúkuše, jež se stala moderním nezávislým státem až v polovině osmnáctého století. Ač je Afghánistán stát moderní, díky neschůdnosti svého povrchu či archaickému zřízení početných kmenových společností si dodnes uchoval značnou dávku tajemnosti. Doc. PhDr. Jan Marek, CSc. (1931), indolog a íránista, emeritní zástupce vedoucího oddělení jižní Asie v Orientálním ústavu ČSAV a bývalý zástupce ředitele Indologického ústavu filozofické fakulty Univerzity Karlovy, zabývá se studiem dějin a kultury Afghánistánu, Pákistánu a muslimské Indie se zaměřením na urdskou a perskou filologii.

Od vybudovania Sankt-Peterburgu po brutálnu stalinistickú propagandu, od ľudového umenia k magickým rituálom ázijských šamanov, od Puškinovej poézie po Mussorgského hudbu a Ejzenštejnove filmy. Defiluje pred nami neuveriteľne pestrá škála ľudí, ktorí tvorili históriu ruskej kultúry: nevoľnícki umelci, aristokrati, revolucionári, exulanti, kňazi i disidenti. Natašin tanec je panoramatickým obrazom Ruska a jeho histórie, skúmanou cez optiku kultúry. Unikátnosť tohto diela, ktoré ponúka zrozumiteľný a zasvätený výklad prepojenosti ruskej histórie, politiky, spoločnosti i geografie s kultúrou, spočíva v autorovom brilantnom výklade témy, ilustrovanej citlivým výberom citátov z literárnych diel veľkých ruských autorov a kultúrnych mysliteľov. Titul knihy vychádza zo slávnej scény v Tolstého epopeji Vojna a mier, kde mladá a krásna Nataša Rostovová tancuje na ľudovú melódiu, inštinktívne vnímajúc jej rytmus a tanečné kroky. Figes si tento obraz zvolil ako metaforu, že ruský zmysel pre identitu je stelesnený v jeho kultúre tak, ako vari v žiadnej inej veľkej kultúre.

Bitva u jihoněmeckého města Nördlingen z 5. a 6. září 1634 patří jednoznačně k nejvýznamnějším bitvám třicetileté války. V této bitvě se utkalo spojené císařsko-bavorsko-španělské vojsko pod formálním velením uherského a českého krále Ferdinanda (budoucí císař Ferdinand III.) a španělského kardinála infanta Ferdinanda s vojskem protestantského Heilbronnského spolku zahrnujícího Švédsko a jeho protestantské spojence v jižním Německu pod velením vévody Bernarda Sasko-Výmarského a polního maršála Gustava Horna. Toto dvoudenní střetnutí skončilo totálním vítězstvím obou Ferdinandů a mělo mimo jiné za následek pád města Nördlingen do císařských rukou a následně i úplné zhroucení švédské moci v celém jižním Německu.

Vydejte se s námi na dobrodružnou výpravu do evropské minulosti! Od času lovců, kteří pronásledují stáda mamutů na zasněžených pláních doby ledové – až po nejžhavější události dneška. Potkáme slavné hrdiny a krále, geniální učence i lačné piráty a bankéře. S humorem a nadsázkou zatočíme s každou otázkou! Dějiny Evropy přehledně seřazené do 80 kreslených kapitol. Každá epocha je pro odlišení nakreslená jiným výtvarníkem. Zábava, poučení, užitečná pomůcka. Klíč k minulosti – a tahák na každý den.

Po zařazení agendy lidských práv do Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě nikdo nepředpokládal, že právě toto bude jedním z podstatných impulzů k rozkladu sovětského impéria. Vzniklo Helsinské hnutí, opoziční aktivisté se sdružovali s cílem poukazovat na všechny případy, kdy komunistické vlády nedodržely, k čemu se v Helsinkách zavázaly. Katolická církev měla své vlastní disidenty působící v podzemí. V 60. a 70. letech 20. století se Vatikán soustředil na diplomatická jednání o obsazení biskupských stolců ve státech sovětského bloku. Od podzemní církve zachovával odstup. To se však změnilo s nástupem papeže Jana Pavla II. V Československu se zlomovým bodem pro veřejné vystoupení mladých věřících za náboženskou svobodu stala poutní slavnost na Velehradě k uctění 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985. Tato publikace přináší nejen vzpomínky na tak výjimečnou událost, ale též zasazuje dění v církvi do širších historických souvislostí. Prostřednictvím pohledu zahraničních historiků umožňuje rovněž srovnání s církevně-politickými poměry v tehdejší východní Evropě.

Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.

Italská bojiště byla vždy místy, kam generálové z Vídně rádi posílali pluky z českého království. Válka v roce 1859, v níž se rozhodovalo o sjednocení Itálie, je toho dokladem. Masakr, který se odehrál na pláni a pahorcích u italské vesnice Solferino v červnu 1859, byl bitvou, která byla do rakousko-pruského krveprolití u Hradce Králové v roce 1866 druhou největší po bitvě národů u Lipska (1813). Itálii se poté otevřela cesta ke sjednocení a Prusko pochopilo, že Rakousko je natolik slabé, že bude možné otevřít otázku sjednocení Německa vedoucí k bitvě u Hradce Králové. Třebaže se může z českého pohledu zdát, že se jednalo o cizí válku, skutečnost je diametrálně jiná, protože „tam u Solferina“ zůstalo nemálo Čechů a Moravanů. A také jejich utrpení se podílelo na vzniku Červeného kříže, jehož založení pár let poté bylo inspirováno právě obrovskými počty zraněných na obou stranách bojujících armád.

Kniha analyzuje klíčové otázky činnosti liberálních demokratů v Německu od roku 1933 do konce nacistického režimu. Na základě pečlivého studia pramenů autor zkoumá motivace, naděje a obavy německých liberálních demokratů, kteří byli nejlepším příkladem středostavovského progresivismu Výmarské republiky, a zjišťuje, proč jich tak málo vzdorovalo a tak mnoho uvítalo řadu programových prvků třetí říše. Ukazuje, že německý liberalismus nebyl jediným protivníkem a obětí nacionálního socialismu, ale v některých ohledech byl jeho ideologickým předchůdcem. To, že liberalismus mohl být obojím, má zásadní důsledky pro porozumění genezi autoritářských režimů kdekoli na světě. Dlouhotrvající neochota výmarských demokratů čelit režimu ukazuje, jak snadno může liberální demokracie podlehnout fašismu.

V druhom pokračovaní knihy História pre zaneprázdnených s podtitulom Od klinopisu po Islamský štát vám prinášame texty od renomovaných odborníkov a odborníčok zo slovenských aj zahraničných univerzít a vedeckých inštitúcií. Aj tentokrát sme spolupracovali s portálom HistoryLab.sk, ktorý sa venuje popularizácii dejín. Začítajte sa do 59 príbehov, ktoré vás prenesú do dobrodružstiev minulosti. Pozývame vás na výpravu do starovekých záhad, stredovekých príbehov o princoch a kráľovnách po konflikty, objavy aj bizarnosti doby nedávnej. Dozviete sa napríklad, prečo západná spoločnosť predbehla tie ostatné, prečo dnes nepíšeme klinovým písmom, alebo kam sa podeli rímske légie. Pozrieme sa spolu na kľúčové i na menej známe udalosti 20. storočia, na to, ako nemecká tajná zbraň rozpútala nový druh vojny alebo ako fungovali špionážne služby. Niektoré texty vám pomôžu pochopiť aktuálne vojenské konflikty, ktorých korene siahajú hlboko do histórie. Protagonistkami našich príbehov sú aj úspešné ženy, ktoré zohrali dôležité úlohy v dejinách a mnohé z nich velili armádam alebo rozhodovali o osude mocných kráľovstiev. V knihe nájdete aj najnovšie vedecké hypotézy, o ktorých nie je dostupná literatúra v slovenčine, a nevynechali sme ani „malé“ dejiny, súvisiace so životom obyčajných ľudí. História pre zaneprázdnených je o ľuďoch, miestach a dobách, ktoré nám pomáhajú pochopiť, ako sme sa dostali až sem a kým sme sa v tomto procese stali.

Napadlo vás, že když v Anglii psal Shakespeare své hry, hostil v Praze Rudolf II. slavné astronomy Johanna Keplera a Tychona Brahe? Věděli jste, že když Johanka z Arku stanula v čele francouzských vojsk, zuřily v Čechách husitské války? Tyto a mnohé další události se vám konečně propojí. Historické dění probíhající současně v Čechách a v dalších evropských zemích je popsáno svěžím a moderním způsobem, s ohledem na to, aby kniha čtenáře zaujala a bavila.

Dějiny této překrásné a zároveň v celé historii sužované země a jejího lidu, pro který bylo 20 let, kdy se stalo její území součástí ČSR, tím nejsvětlejším obdobím. Až dnes přiznáváme, že to byli vedle Volyňských Čechů především Rusíni, kteří bojovali na východní frontě za svou vlast. Zato se jim dostalo Benešova dekretu č. 60, který je zbavil našeho občanství, a zemi jsme předali Stalinovi, který zde prováděl otřesné etnické, sociální i ekonomické experimenty.

Kniha nabízí širší poučení o starších dějinách východní Evropy, které v současné české historiografii s výjimkou období Kyjevské Rusi stále chybí. Chronologicky je obsah publikace vymezen polovinou 9. století, to znamená dobou, ve které se objevily první zmínky o Rusi, a koncem 16. století, kdy dynastie Rurikovců, vládnoucí v řadě státních útvarů východní Evropy od prvotního ruského státu přes ruské království až po moskevský stát, odešla z historické scény a země se propadla do víru bouřlivých událostí označovaných jako smuta, jež trvaly až do roku 1613. Autorka čerpá z nejnovější, ale také starší historiografie i původních pramenů a informuje o významných událostech a jevech, jež v dávných dobách středověku formovaly dějiny státních útvarů, které postupně vznikaly na daném území, ale většina z nich je už dávnou minulostí. Na stránkách publikace tak ožívají velká jména historie jako svatý Vladimír, Alexandr Něvský, Dmitrij Donský nebo Ivan IV. Hrozný a mnoho dalších. Text je bohatě doplněn mapami, rodokmeny a ilustracemi z dobových pramenů. ***** Tato kniha je prvním svazkem ambiciózního projektu mapujícího dějiny východní Evropy.

"A történelmi Magyarország 325 411 km2-nyi területén 1910-ben 20 886 487 ember élt. Ha ebből leszámítjuk a belső ügyeinek intézésében csaknem teljes önállóságot élvező Horvát-Szlavónia területét és népességét, 282 870 km2-t és 18 264 533 főnyi lakost kapunk. Ezt a még mindig tekintélyes nagyságú népességet többféle tényező (elsősorban a vagyon és a foglalkozás, továbbá a származás és hagyományok, vallás és nemzetiség stb.) osztotta-tagolta egymásnak alá-, fölé- vagy mellérendelt társadalmi osztályokká és rétegekké." Bár a Horthy-rendszer immár több mint két emberöltő óta a múlté, emlékezete és megítélése napjainkban is élénk viták tárgya. Vannak, akik a tényekre fittyet hányva még ma is fasiszta diktatúrának tartják, míg mások idealizálják, és a parlamentáris demokráciákkal rokonítják. A Helikon Kiadó ezért határozott úgy, hogy Romsics Ignác életműsorozatát a neves történész Horthy-korszakkal foglalkozó fontosabb írásainak kötetbe gyűjtésével és együttes újrakiadásukkal indítja útjára. Jóllehet a válogatás időben első (1982) és utolsó tanulmányának (2016) megjelenése között harmincnégy év telt el, azokat olyan mérvű gondolati azonosság köti össze, hogy egy-két apró - minden esetben jelzett - módosítástól eltekintve nemcsak a szerző újabb, hanem régebbi, pályája kezdetén írt tanulmányait is változtatás nélkül közöljük. Bízunk benne, hogy az az elfogulatlan, távolságtartó és tényszerű megközelítésmód, amely Romsics minden munkájához hasonlóan ezeket az írásait is jellemzi, sokakat fog hozzásegíteni a Trianon utáni negyedszázad eredményeinek és kudarcainak, fény- és árnyoldalainak fel- és megismeréséhez.

Mária Terézia, mint felvilágosult uralkodónő írta be a nevét a történelembe, aki a jobbágyterhek csökkentésével, az oktatás megreformálásával, az egészségügy korszerűsítésével, a nemzetiségi béke megteremtésével, az ipar és a kereskedelem állami fejlesztésével elérte, hogy a Habsburgok középkori birodalmából megszülessen az a Monarchia, amelyik százötven éven át az itt élő népek és nemzetek számára polgári jólétet teremtett. De milyennek láthatjuk Mária Teréziát, a nőt? Az anyát? A feleséget? A szeretőt? Az embert? A sorcsapások között vergődő asszonyt, aki több gyermekét is eltemette, az érzőszívű, segítőkész barátot és a fiatal lányt, aki megküzdött az önálló szerelem jogáért? Talán ő az első olyan uralkodónő az európai történelemben, akit a modern nő szellemisége jellemzett. Szunyogh Szabolcs könyve nem tudományos szakmunka, hanem történelmi regény. Felvonultatja a kor leghíresebb, legizgalmasabb személyiségeit, például a Voltaire-t, Nagy Frigyes porosz uralkodót, II. Katalin cárnőt, II. Józsefet, a „kalapos királyt”, XVI. Lajost, Marie Antoinettet, a sakkozógépet építő Kempelen Farkas mérnököt vagy Franz Anton Mesmert, az első orvost, aki hipnózissal gyógyított. Megjelenik a regény színpadán a nők bálványa, Giacomo Casanova, a nagy költő, Bessenyei Ferenc és a leghíresebb huszár, Hadik András vagy a hírhedett kalandor, Trenk Frigyes is. A szép királynő gyönyörű palotákban, kegyetlen csatatereken és titkos találkozókon zajló története olvasmányosan, izgalmasan tárja elénk a XVIII. század nagy forgószínpadát, emberközelbe hozva a kor dilemmáit, hiteket és szerelmeket, tragédiákat és titkokat.

Podmaniczky ?Frigyes hosszú és gáláns kalandokban, történelmi sorsfordulókban gazdag élete során korának egyik fontos, érzékeny szemtanúja. Könyvében ott él a magyar XIX. század. A biedermeier Pest poros utcái, csenevész akácosai és a századvégi főváros széles sugárútjai. A hazai első karácsonyfák gyertyalángja és a Nemzeti Színházban fölgyulladó gázvilágítás ragyogása. Kossuth követválasztási „hadjárata” és Széchenyi szarkasztikus mosolya, amellyel az ellenzék előretörését figyeli. A mágnás kaszinó fényes báljai és a sebesültek jajkiáltásai a csatamezőn. Hírhedett viszonyok szép primadonnákkal és titkos szerelmek előkelő hölgyekkel. A márciusi forradalom lázában élő Pozsony és a levert szabadságharc utáni kihalt Pest. A gyászfátyolos Batthyány Lajosnét éljenző tömeg és a kiegyezést ünneplő arisztokrácia. A Nemzeti Színház művészeinek apró-cseprő intrikái és a Közmunkák Tanácsának nagyszabású városépítő tevékenysége. A magánélet boldogságteli vagy könnyes pillanatai s a nagy nemzeti események ünnepélyes tablói.

Další svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17. století došlo k novému etablování rozvíjejících se věd, pak období osvícenství je již přímo ve znamení vědecké revoluce. V politické oblasti dochází ke vzniku a vývoji státu, budovaného na základě ústavy. Objevují se nové světodějinné koncepce, mezi nimiž největšího vlivu dosáhnou myšlenky Hegelovy; ty se v Marxově přepracování posléze stanou kolébkou revolucí, jež zasáhnou svět. Dochází ke „globalizaci Evropy“ zakládáním nových koloniálních panství, která však zároveň redukují někdejší dvojstrannou výměnu mezi zeměmi. Evropa se šíří do světa nejen hospodářsky, ale nadále i svými myšlenkami a svým náboženstvím. Mimořádně turbulentní historické období, jež pokrývá nový svazek Dějin světa, vrcholí příchodem první světové války.

Publikace zachycuje vedle vzniku, vývoje a bojového nasazení čs. jednotek na východě zejména osudy řady jejich příslušníků – můžu i žen. Někteří z nich se stali legendárními, další jsou téměř neznámí, většina z nich však postupně a z různých důvodů upadla v zapomnění. Pomocí fotografií, reprodukcí válečných dokumentů a vzácných dobových předmětů z archivů i soukromých sbírek, z nichž významná část nebyla nikdy předtím publikována, je jejich osud opět vynesen na světlo, u některých pak zcela poprvé. Kniha je tak unikátním příspěvkem k poznání našeho vojenského odboje za 2. světové války a zároveň snahou o oživení odkazu našich hrdinů. V pátek 6. října vstoupili čs. vojáci Dukelským průsmykem na půdu vlasti. Kniha vychází u příležitosti 75. výročí této významné události.

Studie Garyho B. Cohena „Vzdělání a střední třída v císařském Rakousku 1848–1918“ se zabývá proměnami středoškolského a vysokoškolského vzdělání v neuherské části někdejší habsburské monarchie. Zkoumá jeho sociální, třídní a národnostní pozadí, jakož i postoj rakouských úřadů vůči rostoucímu zájmu veřejnosti. Upozorňuje rovněž na vysoký stupeň závislosti rakouských školských reforem na německém vzoru. Čtenář se v knize poučí o vzniku a vývoji maturitní zkoušky, postupném zrovnoprávňování reálek s klasickými gymnázii, příčinách ohromného počtu židovských studentů na rakouských univerzitách a mnoha dalších otázkách. Rozbor skladby univerzitních studentů se opírá o dvě největší předlitavské univerzity konce 19. století – vídeňskou a českou Karlovu.

Robia to Nemci lepšie? Ak áno, prečo? Nemecko vzniklo len pred 150 rokmi z rozdrobených mestských štátov a štátikov. Žiadna iná európska krajina však nemala takú búrlivú históriu a zároveň nedosiahla takú prosperitu v tak krátkom čase. Dnes, keď sa väčšina sveta približuje k autoritárstvu a demokracia je podkopávaná zo všetkých strán, Nemecko predstavuje maják slušnosti a stability. Britský autor John Kampfner sa v tematických kapitolách o vyrovnávaní sa s minulosťou, znovuzjednotení, multikulturalizme, nemeckom ekonomickom modeli či postcovidovej dobe pýta, prečo sa Nemecko napriek svojim chybám stalo vzorom hodným nasledovania. Je sčasti memoárom (autor pôsobil v Nemecku ako novinár), historickým exkurzom do moderných dejín krajiny aj cestopisom, a je bohatým a zábavným portrétom fascinujúcej krajiny v srdci Európy.

Druhý svazek Salv pod plachtami pokrývá období Francouzské revoluce a napoleonského císařství, tedy roky 1789–1815. Na souši sice Francie vítězila nad celou Evropou, na mořích a oceánech ale byla situace naprosto odlišná. Revoluce vnesla do francouzského loďstva rozvrat, v jehož důsledku rostla britská převaha a z Velké Británie se stala vládkyně nad všemi vodami. Napoleonova chybná strategická rozhodnutí pak dovedla francouzské eskadry k porážkám, z nichž se už navzdory usilovné snaze o jejich obnovu nevzpamatovaly a v závěru napoleonských válek byly odsouzeny ke zcela pasivní roli. Byl to ovšem čas velkých námořních bitev 13. prai-rialu, kterému Britové říkají Slavný 1. červen, u Aboukiru, mysu Svatého Vincenta, Camperduinu, Trafalgaru a mnoha dalších, v nichž si Francouzi i jejich španělští a nizozemští spojenci statečností nezadali s britskými námořníky.

Autor v knize popisuje vznik a rozmach Bandidos Mc nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě a dalších částech světa. Stěžejním tématem knihy je Sheddenský masakr, při kterém bylo zavražděno osm členů Bandidos MC. Autor ovšem popisuje další motorkářské války napříč světem a ty největší se udály v Evropě, kde se nejen Bandidos natrvalo usadili a stále se snaží zabrat co nejvíce území pro svoje obchody. To se ovšem nelíbí jejich úhlavnímu nepříteli Hells Angels MC. V knize se také dozvíte, jaké jsou podmínky pro příjetí mezi ostatní Bandidos a v neposlední řadě o dalších nejznámějších motorkářských klubeh z velké pětky , jako jsou Outlaws, Pagans, Mongols a již zmiňovaní Hells Angels.

Americký novinář a politolog Kevin J. McNamara se ve své publikaci zabývá okolnostmi, které předcházely vzniku Československa. Zaměřuje se zejména na dva klíčové, spolu propojené faktory, jimiž jsou diplomatické úsilí zahraničního odboje pod vedením T. G. Masaryka a dramatická epopej česko-slovenských legií v Rusku. Autor sleduje anabázi legionářů z Ukrajiny přes Sibiř až do Vladivostoku, vyzdvihuje jejich hrdinství, vojenské umění a vysvětluje čtenáři jejich přínos pro vznik nového státu. Poutavě napsaná kniha s bohatým poznámkovým aparátem přibližuje události, které jsou ještě stále poměrně málo známé.

Sborník navazuje na vědeckou konferenci Univerzita a republika, 1918–2018, kterou uspořádala Univerzita Karlova v rámci oslav stého výročí založení Československa. Vybrané příspěvky významných českých historiků představují reprezentativní ukázku konferenčních jednání i badatelského zájmu jednotlivých autorů (Marek Ďurčanský, Daniela Brádlerová, Jaroslav Šebek, Jan Randák, Zdeněk R. Nešpor, Jiří Hoppe, Jitka Vondrová). Propojuje se v nich snaha ukázat na vybraných tématech důležitost a přínos akademického prostředí pro utváření československého státu a nutnost vnímat tento vývoj v širším politickém a společenském kontextu.

Jana Osterkamp si v knize Řád v rozmanitosti vytkla za cíl prozkoumat prozatím nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie. Za katalyzátor federalizačních úvah považuje revoluční události, politické krize (revoluce 1848/1849, ústavodárná léta 1860/1861, k národnostnímu vyrovnání směřující rok 1867/1868, propuknutí první světové války a hledání nového státoprávního uspořádání císařem Karlem) a ekonomické i hospodářské změny v podobě nerovnoměrné modernizace a industrializace. Samotnou myšlenku federalizace spojuje se snahami o nalezení funkčního modelu habsburského státu a spravedlivějšího uspořádání mnohonárodnostní monarchie, v níž se po celé 19. století výrazně uplatňovaly partikulární zájmy národně definovaných politických společenství. Česká otázka v podobě trialismu se tak v jejím pohledu jeví jako pouze jedna z mnoha otázek habsburské monarchie, byť české záležitosti patřily k těm nejdůležitějším. Problematika federalizace nejsilněji rezonovala v nacionalistickém a později v socialistickém politickém prostředí, avšak nebyla cizí ani liberálům či konzervativcům. V protikladu vůči zažité představě o neúspěchu federalizace autorka inspirativně ukazuje, že na rovině víceúrovňové správy sedmnácti rakouských zemí, rozdělených do Předlitavska a Zalitavska, se přece jen vyvinul systém, který je možné označit za federativní. Jana Ostrkamp tak boří zažitou představu, v níž je federalizace tradičně spojována až se snahami o nové uspořádání monarchie císařem Karlem na konci první světové války, a v opozici vůči tomu ukazuje, že rok 1918 rozhodně nebyl z hlediska federalizace jedinečný a že ho je naopak třeba vnímat jako logický důsledek dlouholetého politického a společenského vývoje. Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

V Iráku, dnes obývaném hlavně muslimskými Araby (ale i Kurdy ad.), již od 4. tisíciletí před n. l. kvetla sumerská civilizace a poté velké říše (Babylónie a Asýrie). Po příchodu Arabů v 7. století se Bagdád stal významným obchodním a kulturním centre m muslimského světa. 16.20. století tu vládla Osmanská říše, po 1. světové válce Britové. Roku 1932 vzniklo nezávislé Irácké království, ale vojenský převrat (1958) tu nastolil republiku, jejímž prezidentem se později stal Saddám Husajn. Ten zemi za vedl do válek s Íránem i mezinárodní koalicí v čele s USA po irácké anexi Kuvajtu. V následné válce (2003) USA se spojenci svrhli Husajna a snaží se zemi stabilizovat.

Roku 843 se ve Verdunu sešli tři vnukové mocného císaře Karla Velikého. Po letech bouřlivých sporů o to, který z nich má zdědit rodové državy, se nakonec rozhodli říši rozdělit a jít každý svou vlastní cestou. V okamžiku dalekosáhlého významu získal jeden z vnuků území, z něhož se měla zrodit Francie, druhý budoucí Německo a třetí Lotharingii: zemi, jež původně druhé dvě od sebe oddělovala. Dynamika vztahů mezi těmito třemi celky předurčila mnohé z budoucích osudů Evropy. V této okouzlující, vtipné a zajímavé knize s napětím sledujeme, jak se řada ctižádostivých osobností ze západu i východu neúspěšně pokoušela podmanit si obyvatelstvo Lotharingie, z něhož se postupem doby stali Nizozemci, Němci, Belgičané, Francouzi, Lucemburčané a Švýcaři. V průběhu staletí vzešli z Lotharingie mnozí z největších evropských umělců, vynálezců či myslitelů, zároveň však tato země přiměla četné rádoby dobyvatele ronit slzy vzteku a frustrace. Spolu s Germanií a Danubií, v nichž Simon Winder fascinujícím způsobem předkládá svůj osobní pohled na evropské dějiny, je Lotharingia dalším nádherným a poutavým příběhem.

Michail Šiškin, ruský autor žijúci vo Švajčiarsku, vo svojej novej knihe tvrdí, že Rusko nie je „hádankou zabalenou v záhade", len o ňom nevieme dosť. Aký je teda skutočný príbeh Putinovho autokratického režimu a jeho invázie na Ukrajinu? Autor sa vydáva do histórie a sleduje korene ruských problémov od Kyjevskej Rusi cez Moskovské veľkokniežatstvo, cárske Rusko, revolúciu, Sovietsky zväz a studenú vojnu až po súčasnú Ruskú federáciu. Skúma znepokojujúci vzťah medzi štátom a občanmi, vysvetľuje ruský postoj k ľudským právam a demokracii a tvrdí, že v skutočnosti existujú dva ruské národy: jeden rozčarovaný a nespokojný, trpiaci „otrockou mentalitou", a ten, čo vyznáva európske hodnoty a snaží sa postaviť útlaku. Bude Rusko pokračovať v bludnom kruhu prevratov a autokracie alebo sa mu podarí z neho vymaniť - a ako v tom môžeme jeho obyvateľom pomôcť?

Can anyone really own a culture? This magnificent account argues that the story of global civilisations is one of mixing, sharing, and borrowing. It shows how art forms have crisscrossed continents over centuries to produce masterpieces. From Nefertiti's lost city and the Islamic Golden Age to twentieth century Nigerian theatre and Modernist poetry, Martin Puchner explores how contact between different peoples has driven artistic innovation in every era - whilst cultural policing and purism have more often undermined the very societies they tried to protect. Travelling through Classical Greece, Ashoka's India, Tang dynasty China, and many other epochs, this triumphal new history reveals the crossing points which have not only inspired the humanities, but which have made us human.

Evan Osnos moved to Washington, DC, in 2013 after a decade away from the United States. While abroad, he often found himself making a case for America, urging the citizens of Egypt, Iraq or China to trust that even though America had made grave mistakes throughout its history, it aspired to some foundational moral commitments - the rule of law, the power of truth, the right of equal opportunity for all. But when he returned to the United States, he found each of these principles under assault. In search of an explanation for the crisis, he focused on three places he knew firsthand: Greenwich, Connecticut; Clarksburg, West Virginia; and Chicago, Illinois. Reported over the course of six years, Wildland follows ordinary individuals as they navigate the varied landscapes of twenty-first-century America. Through their powerful, often poignant stories, Osnos traces the sources of America's political dissolution. He finds answers in the rightward shift of the financial elite in Greenwich; in the collapse of social infrastructure and possibility in Clarksburg; and in the compounded effects of segregation and violence in Chicago. The truth about the state of the nation may be found not in the slogans of political leaders but in the intricate details of individual lives, and in the hidden connections between them. A dramatic, prescient examination of seismic changes in American politics and culture, Wildland is the story of a crucible, a period bounded by two shocks to America's psyche, two assaults on the country's sense of itself: the attacks of September 11 in 2001 and the storming of the US Capitol on January 6, 2021. Following the lives of everyday Americans in three cities across two decades, Osnos illuminates the country in a startling light, revealing how it lost the moral confidence to see itself as larger than the sum of its parts.

The first full-length, archive-based history of Soviet Central Television's production and programming in the decades before perestroika In the first full-length study of Soviet Central Television to draw extensively on archival sources, interviews, and television recordings, Evans challenges the idea that Soviet mass culture in the Brezhnev era was dull and formulaic. Tracing the emergence of play, conflict, and competition on Soviet news programs, serial films, and variety and game shows, Evans shows that Soviet Central Television's most popular shows were experimental and creative, laying the groundwork for Mikhail Gorbachev's reforms and the post-Soviet media system.