Více než čtyřicet let se Státní bezpečnost pokoušela najít domnělé nacistické poklady. Mnohokrát skončilo nadějné hledání monstrózní blamáží, ale několikrát byla velmi blízko. V některých případech dokonce byla na správném místě, jen přišla jako druhá v pořadí. Odhalme spolu zapomenuté příběhy, plné tajemství, romantiky a dobrodružství, ale i groteskní historky, plné omylů, nesmyslů a dodnes nezveřejněných průšvihů.

Kniha přibližuje výjimečný a dosud neznámý případ z dějin třetího odboje. Vznikl na základě kritického studia archiválií a vzpomínek pamětníků. V textu, stojícím na pomezí literatury faktu a odborné historické studie, se spojují dva příběhy. První popisuje osudy spolupracovníků zahraničního špionážního odboje proti tehdejšímu lidově demokratickému režimu v Československu a současně dává nahlédnout na činnost bezpečnostního aparátu v první polovině 50. let. Všímá si i řady lidských osudů poznamenaných dobou a dává tak nahlédnout z jejich úhlu pohledu do velice složitého a chmurného období československých moderních dějin. Příběh druhý líčí současná úskalí hledání pravdy při dokumentaci případu. Společný vrchol příběhů představuje vypátrání dcery hlavní postavy případu, žijící v Německu, a korespondence s ní. Významnou součástí textu je rozsáhlý obrazový materiál.

Oleg Gordijevskij je syn agenta KGB a produkt najvychýrenejších sovietskych inštitúcií. Tento bystrý a kultivovaný muž postupne začal vnímať komunistické zriadenie svojej krajiny ako zločinné a neschopné reformy. Ruská spravodajská služba ho ako svojho agenta prvý raz nasadila v roku 1968 a napokon sa stal popredným zástupcom Sovietskeho zväzu v Londýne. Od roku 1973 však tajne pracoval pre MI6. V období, keď sa studená vojna chýlila ku koncu, takmer desať rokov pomáhal Západu odhaľovať ruských špiónov a umožňoval prekaziť nespočetné množstvo tajných plánov spravodajskej služby. To všetko sa dialo v čase, keď sovietske vedenie podliehalo čoraz väčšej paranoji v súvislosti s prvým úderom, ktorý mohol prísť zo strany Spojených štátov amerických, a svet sa tak dostával na pokraj vojny. Pracovníci MI6 v zúfalom úsilí udržať okruh zasvätených čo najužší nikdy neprezradili Gordijevského meno ani svojim spojencom zo CIA. Tí sa preto horúčkovito snažili odhaliť totožnosť britského zdroja, pôsobiaceho na najvyššej úrovni. Ich posadnutosť napokon viedla ku Gordijevského skaze. Agentom CIA, ktorý ho identifikoval, totiž nebol nikto iný ako Aldrich Ames, muž, ktorý sa stal smutne známym práve tajnou špionážou v prospech Sovietov. Najnovšia kniha Bena Macintyra je zatiaľ zároveň jeho najlepším dielom. Rozvíja v nej trojstranné nešportové správanie USA, Británie a Sovietskeho zväzu a ako vyvrcholenie ponúka čitateľom strhujúci chronologický, priam filmový opis Gordijevského fascinujúceho úteku z Moskvy v roku 1985. Čitateľa zasvätí do hlboko utajeného sveta zrady, kde sa hranice medzi osobným a pracovným stierajú a rozhodnutie jediného človeka môže zmeniť budúcnosť celých národov a štátov.

Československá zpravodajská služba byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností. Když se v roce 1933 dostali v sousedním Německu k moci nacisté a v tom samém roce se v ČSR etablovala Henleinova Sudetoněmecká vlastenecká fronta (později Sudetoněmecká strana), byla československá zpravodajská služba ve stále větším rozsahu konfrontována se špionáží ve prospěch Německé říše. K odhaleným a následně potrestaným německým vyzvědačům patřila také Anna Dienelová, mladá Němka z Chebu, jejíž případ se stal v roce 1935 senzací. Mapování „případu Dienelová a spol.“ a jeho souvislostí je v podstatě nezamýšleným thrillerem, dávajícím specifický náhled do historie zpravodajských služeb před druhou světovou válkou.

Jednu z významných forem třetího (protikomunistického) odboje po roce 1948 představovala činnost agentů-chodců. Šlo o československé občany, kteří uprchli na Západ a následně se ve službách zahraničních rozvědek vraceli do vlasti a plnili zde nejrůznější úkoly špionážního, výzvědného či sabotážního charakteru. Jejich činnost je dodnes jen velmi málo zmapována, ačkoliv to byli právě oni, kteří neváhali nasadit svobodu a život v boji proti čerstvě nastolené totalitě. Tato kniha mapuje ve své první části osudy trojice mladíků, kteří své mise ve službách americké CIC absolvovali v letech 19481949. Ve druhé části jsou pak podrobněji zpřístupněny soudní procesy, které byly před Státním soudem vedeny jednak proti jednomu z nich, jehož se Státní bezpečnosti podařilo počátkem roku 1950 zatknout, jednak proti jejich příbuzným, známým a všem, kteří jim poskytli jakoukoli formu podpory. Vedle příběhu agenta Štěpána Starého, který se v červnu 1949 neprostřílel a zahynul při zatýkání, stejně jako dalších osob zapojených do odbojových aktivit, se kniha snaží nabídnout též právněhistorickou reflexi politických procesů a jako případová studie přispět k dalšímu poznávání boje proti komunistické diktatuře.

Tajná říšská záležitost: odposlouchávací centrály Třetí říše. Autor se zaměřil na ty německé instituce, které za použití v tehdejší době nejnovějších technických poznatků – před druhou světovou válkou a zejména pak během ní – možná nejefektivněji zachycovaly tajné zprávy a informace protivníků, aniž by nasazovaly byť jednoho jediného agenta, tedy výlučně technickými prostředky.

Spomienky bývalých príslušníkov ŠtB ochotných podať svedectvo, obsahujú najzaujímavejšie poukazy na menej známe a doposiaľ nepublikované akcie zaniknutej Štátnej bezpečnosti. Všetky by sa ani do jednej knižky nezmestili. Predkladané sú skôr voľnejšou interpretáciou, avšak pravdivou. Niektoré sa odohrali na javisku dávnejších čias histórie Československa okolo roku 1948, iné v období po roku 1968, až po rok 1989, na konci ktorého už nie je osudová osmička. Svedčia o ich služobnej kariére a postojoch v kľúčových momentoch dejinných zvratov. Mnohé by sa mohli zdať ako neuveriteľné, o iných dodnes nie je všetko dokonale známe. Ani väčšine ich aktérov...

Tématem edice dokumentů jsou aktivity Státní bezpečnosti proti prof. Janu Patočkovi. Publikace vychází z doposud převážně nezveřejněných archivních pramenů z provenience StB. V rukopise kritické edice je zahrnuto celkem 120 dokumentů z období let 1960–1984. Jedná se o různé operativní zprávy, protokoly z výslechů Jana Patočky z roku 1977 a mimořádné informace o ohlasech na jeho smrt. V dokumentaci jsou poprvé písemně doložena rozsáhlá opatření, která tajná policie podnikla v souvislosti s Patočkovým pohřbem. V úvodní studii je věnována pozornost i neúspěšné snaze Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu soudně postihnout příslušníky tajné policie, kteří Jana Patočku v březnu 1977 „vyslýchali“.

V 50. letech uskutečnila CIA a MI6 přísně tajnou operaci s cílem včas odhalit případný útok Sovětů na Západ. Aby toho tajné služby dosáhly, vybudovaly pod sovětským sektorem Berlína tunel, ze kterého pak odposlouchávaly velení Rudé armády ve Východním Berlíně. Avšak agenti netušili, že se mezi nimi skrývá sovětský špion, který plány na vyhloubení tunelu vyzradil KGB ještě před jeho vybudováním. Kniha představuje nejen hlavní aktéry berlínské špionážní akce, ale i tehdejší napjaté geopolitické prostředí.

Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů. Autor přináší nová fakta a odkrývá nové souvislosti moderní historie, a zejména v posledních kapitolách varuje před narůstajícím nebezpečím pro demokratický svět především ze strany Putinova Ruska a jeho dezinformačních kampaní.

Studená válka měla v 60. letech svá velká jeviště v podobě berlínské krize, kubánské krize, sestřelu amerického špionážního letounu U2 Francise Garyho Powerse nad Sovětským svazem, občanské války v Kongu až po válku ve Vietnamu a sovětskou okupaci Československa. Zájmu novinářů i veřejnosti v té době však unikalo mnoho dalších konfliktů. V té době k nim patřil opět bohužel i Tibet, který jen na chvíli zaujal světovou veřejnost a tisk v březnu 1959 v době útěku dalajlamy do exilu a krvavého zásahu čínských komunistů proti Tibeťanům v Lhase. V roce 1982 však prohlásil, nikoliv od věci, proslulý ruský spisovatel a letitý oponent sovětského režimu Alexander Solženicyn na adresu čínské politiky vůči Tibeťanům, že „chování čínských komunistů v Tibetu je brutálnější a nelidštější, než postup jakéhokoli jiného komunistického režimu kdekoli na světě.“ Američané a Indové svou pomoc tibetské gerile v 60. letech samozřejmě tajili a stejnou taktiku zvolila víceméně i komunistická Čína, která pro svět předstírala, jak je v Tibetu klid a mír a jak tibetský lid „rozkvétá“ díky moudré národnostní politice Komunistické strany Číny a genialitě předsedy a „velkého kormidelníka“ Mao Ce-tunga. Přesto by dramatická historie ztráty tibetské svobody měla stále stát i za naši pozornost. Proto byl převyprávěn pro českého čtenáře i tento příběh násilí, lží, odvahy, netečnosti, přátelství a zrady, protože hrdinské činy tibetských partyzánů, odbojářů, parašutistů i amerických letců a zpravodajců si nezaslouží, aby byly zapomenuty…