Mahler Ede (Eduard Mahler) (Cífer, 1857. szeptember 28. – Istvántelek, 1945. június 29.) magyar-osztrák orientalista, csillagász, természettudós, történész, régész, egyiptológus, az ELTE BTK Egyiptológiai Tanszékének alapítója, az MTA levelező tagja. A XIX. század vége és a XX. század eleje volt talán a legaktívabb a magyar ősrokonság kutatásának késkörében. Rengeteg tanulmány született ez idő tájt, sokuk tudományos alapon megírt dolgozat volt. Ezek közé tartozik Mahler Ede munkája is. Nem csak nyelvészeti szempontból, de a történettudomány irányából is megállja a helyét.

Kempelen Béla a magyar nemes családok kutatója, kiváló heraldikus és genealogus. Jelen könyvének csak az első kötetéig jutott el, de ez is egy fontos állomása az életművének. Mint kutató egy nagyobb léptékű mű elkészítésén fáradozott, ez pedig a Magyar nemes családok I-XI. kötete volt, ami közel húsz évig készült és 40.000 család adatait dolgozta fel benne.

Horvát István 1825-ben jelentette meg a Rajzolatok a magyar nemzet legrégiebb történeteiből című fenti művét, mely a magyar őstörténet kutatás egyik érdekes írása. "Pözsög a Szent Írás mindenféle régi magyar nevektől és régi magyar írásmódtól. Ti éjjel nappal Szent Írást olvasó rokonim! Hogyan nem vevétek ezeket észre a sok század alatt!..." ? írja művében a szerző. Ismerte Kazinczy Ferencet, Virág Benedeket, Vitkovics Mihályt és Szemere Pált, akikkel nyelvészeti és történeti vitákat folytatott. A kor jelentős tudósaival is kapcsolatban állt. Ma már tudománytalannak ítélik, de a maga korában lelkesítő, a magyar tudatot büszkévé tevő tudósnak számított.

A "Magyar nemes családok" című 11 kötetes gyűjtemény ma könyv formában már szinte fellelhetetlen. A hatalmas családtörténeti gyűjtemény több mint 40.000 családot és 120.000 nevet sorakoztat fel. A szerző véleménye szerint: "Egy ilyen gyűjteményes munka sohasem lehet teljes és minden adatában feltétlenül hiteles. Szerzője rá van kényszerítve az előzőleg már megjelent hasonló tárgyú munkákra, amelyek szintén korábbi munkákra támaszkodnak." De ezidáig a legteljesebb gyűjteménye a nemes családoknak, így kiváló kutatási lehetőséget nyújtva mindazok számára, akik családtörténeti-genealógiai kutatásra szánják magukat. Jelen kiadás reprintje az eredeti gyűjteménynek.

A "Magyar nemes családok" című 11 kötetes gyűjtemény ma könyv formában már szinte fellelhetetlen. A hatalmas családtörténeti gyűjtemény több mint 40.000 családot és 120.000 nevet sorakoztat fel. A szerző véleménye szerint: "Egy ilyen gyűjteményes munka sohasem lehet teljes és minden adatában feltétlenül hiteles. Szerzője rá van kényszerítve az előzőleg már megjelent hasonló tárgyú munkákra, amelyek szintén korábbi munkákra támaszkodnak." De ezidáig a legteljesebb gyűjteménye a nemes családoknak, így kiváló kutatási lehetőséget nyújtva mindazok számára, akik családtörténeti-genealógiai kutatásra szánják magukat. Jelen kiadás reprintje az eredeti gyűjteménynek.

Úvod do archeologie z pera historika starověkých dějiny a archeologa prof. Erika Clinea nabízí čtenáři vedle známých příběhů, jako například Schliemanova odkrývání Troje či objevení Tutanchamonovy hrobky v Egyptě, přehled zásadních archeologických objevů posledních desetiletí - , od objevení pozůstatků předchůdců člověka v Africe z doby před více než třemi miliony lety po objev válečníků terakotové armády či ledového muže Ötziho v Alpách a mnoho dalších.

12. díl Erbovní mapy zobrazuje romantickou krajinu severních Čech plnou kopců a kopečků. Nejeden z nich posloužil jako pevný bod pro vybudování hradu. Zdejšímu kraji vládli Ronovci, erbu dvou zkřížených ostrví (sukovitých větví), z jejichž rozrodu pocházeli páni z Lipé (České Lípy), z Ronova, z Dubé a z Klinštejna. Další významný rod, páni z Vartenberka, zde z řady pevných hradů vládli svým rozsáhlým državám. Jedna z jejich rodových větví opanovala původně královský hrad Děčín, střežící starou vodní cestu po Labi, na níž bylo založeno několik dalších královských měst a hradů. Kromě Ústí nad Labem s mohutnou siluetou hradu Střekova, to byly především Litoměřice s původně přemyslovským knížecím hradem. Renesanční stavby několika významných zámků nás upomínají na vliv saských a německých rodů v této příhraniční oblasti. Ve šluknovském výběžku vládli v 16. století páni ze Šlejnic, krajinu kolem Děčína ozdobili svými stavbami Býnové z Býnu. K renesančním skvostům patří též dva zámky v Benešově nad Ploučnicí, postavené pány ze Salhausenu. Baroko reprezentuje honosný zámek v Ploskovicích, na kterém, podobně jako na zámku v Zákupech, sídlil panovnický rod Habsburků. Výrazným bodem v krajině je dvojvrší Bezdězů, korunované na vyšším z vrcholů královským hradem. Dalo by se tak pokračovat v představování dalších jednotlivých hradů a zámků zmíněných v této knize. Jejím hlavním posláním je pomocí erbů zachytit z trochu jiného pohledu to nepřeberné bohatství starých šlechtických sídel, která tu stála. Některá z nich se jako poslové dávných časů zachovala dodnes.

Předkládáná monografie představuje první komplexní zpracování středověkých šperků uložených v depozitářích muzeí, galerií a archeologických institucí na jižní Moravě. Autorka do kolekce zahrnula předměty ze 79 lokalit, a to 45 z intravilánu měst, 11 z výzkumu hradů a 23 z výzkumu současných i zaniklých vsí a polokulturních lokalit. Výběr se omezil na období vrcholného středověku, tj. 13. až 15. století, s možnými časovými přesahy do staršího i mladšího období. Hlavní část práce tvoří katalog předmětů, které jsou kresebně nebo fotograficky dokumentovány a detailně popsány. Katalog je v plném znění publikovaný elektronicky v Digitální knihovně FF MU. V analytické části práce jsou šperky zhodnoceny z hlediska typologie a morfologie, včetně komparace s nálezy z jiných lokalit a jsou zasazeny do dobového kontextu ve smyslu funkčním, estetickém i symbolickém.

Máme pře sebou první konečně globální popis stavby pyramid. Setkáváme se v něm s jejich geniálním vynálezcem, velkým písařem a achitektem Imhopetem. Vše je logické a jasné, vše do sebe zapadá.

Viete, kto boli vaši predkovia? Odkiaľ sa vaši prastarí rodičia prisťahovali na Slovensko? Táto kniha vám na to neodpovie. Pomôže vám však s inými vecami. Zoznámi vás s tým, že pátrať musíte začať doma a medzi najstaršími príbuznými. Naučí vás, ako si overovať informácie v archívoch a ukáže vám, ako svoj rodokmeň správne spracovať.

Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti. Sleduje vývoj a soudobé trendy tohoto oboru v Evropě a v přilehlých oblastech, které měly pro jeho vznik a rozvoj zásadní význam (Blízký východ, severní Afrika) a o jejichž poznávání se v rozhodující míře přičinili evropští badatelé. Kniha je výsledkem autorova více než dvacetiletého výzkumu, v mnoha ohledech navazuje na jeho dosavadní souhrnné práce a dílčí studie, které se v posledních dvou desetiletích objevily v tuzemských a zahraničních odborných časopisech a sbornících.

Tvorové, jež obývali naši planetu před mnoha desítkami milionů let, představují pro mnoho z nás živočichy záhadné, fascinující a mnohdy až děsivé. Často se s nimi setkáváme ve filmech jako Cesta do pravěku nebo Jurský park, ale notoricky známí jsou též z obrazů a ilustrací Zdeňka Buriana, které si oblíbily celé generace dětí i dospělých. Za to, že tato vyobrazení dinosaurů odpovídají ve velké míře realitě, vděčíme především výzkumům zkamenělin, které člověk od pradávna nachází takřka po celém světě. A ač se to mnohým může zdát překvapivé, Česká republika v tomto ohledu není výjimkou. Vladimír Socha v této knize předkládá čtenářům ucelený a čtivý pohled na historii objevů zkamenělých pozůstatků různých pravěkých tvorů, které se do dnešní doby našly na území Čech, Moravy a Slezska, doplněný krásnými ilustracemi Vladimíra Rimbaly. Kniha Dinosauři v Čechách tak vyvrací mylné zdání, že v našich končinách dinosauři, ptakoještěři a jiní prehistoričtí živočichové nežili. Opak je pravdou – díky významným paleontologickým objevům minulých let lze totiž s určitostí prohlásit, že i my, Češi, se můžeme pochlubit svými vlastními dinosaury!

Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948. Autoři, zkušení historikové, kteří se bádání na poli dějin šlechty věnují již řadu let, se soustředili na klíčové události v dějinách našich předních šlechtických rodů: Lichtenštejnů, obou větví Schwarzenbergů a Colloredo-Mannsfeldů. V centru jejich pozornosti nebyly jen politické události a jejich důsledky, jako první pozemková reforma, německá okupace českých zemí, druhá světová válka a následná likvidace šlechty jako politického, hospodářského a společenského faktoru, ale také zachycení každodenního života, postojů a osudů členů sledovaných aristokratických domů.

Mystéria starověkého Egypta nás fascinují už stovky let. S každým archeologickým objevem se však tajemství prohlubuje: co pobízelo tuto pradávnou civilizaci, aby vytvořila tolik neobyčejně krásných promyšlených chrámů, hrobek a pyramid? Skutečný význam a účel skrytý za těmito velkolepými díly je pravým pokladem Egypta, a právě ten je v této knize odhalen až do nejmenších podrobností.Posvátná tradice ve starém Egyptě zjevuje, že srdcem vší světské nádhery byl duchovní cíl – vykoupení lidstva z podmíněnosti a připoutání k zemi a jeho přivedení k prapůvodní božské podstatě. Prostřednictvím pečlivého výzkumu, pronikavého čtení hieroglyfů a intuitivního pochopení tajuplné moudrosti nám dnes egyptoložka Rosemary Clarcková představuje duši pradávného světa. Uvidíme, že tím nejvyšším dědictvím starověkého Egypta je praktická stezka k porozumění naší multidimenzionální existenci a život v souladu s viditelnými i neviditelnými světy.

Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních. Původ sinotibetské rodiny je na základě kombinace lingvistických a archeologických poznatků hledán mezi neolitickými pěstiteli prosa na středním toku Žluté řeky. Archeologicky zachytitelné posuny neolitických skupin z této oblasti směrem na čínský severozápad jsou pak interpretovány v rámci obecnější teorie spojující formování a šíření velkých jazykových rodin s přechodem k zemědělskému způsobu obživy. Podstatná část práce se zabývá prehistorickým vývojem na severozápadě Číny, přičemž je zdůrazněna jeho dlouhodobá kontinuita a stále výraznější odlišnosti tamních kultur od východnějších oblastí. To naznačuje, že v popsaném období se na severozápadě formovala i jazyková odlišnost tibetobarmských členů sinotibetské rodiny od jejich východnějších sousedů. Pozornost je zároveň věnována postupnému formování smíšeného způsobu obživy kombinujícího pastevecký chov zvířat s pěstováním nových druhů obilnin, převzatých pravděpodobně ze západu, především ječmene odolného vůči chladu. Je ukázáno, že tento způsob obživy umožnil šíření severozápadních populací do horských oblastí, kde dodnes nacházíme tibetobarmská etnika žijící analogickým způsobem.

Na tieto a ďalšie otázky odpovedá autor, ktorý výsledky historického, archeologického a astronomického výskumu navliekol na niť impozantného príbehu. Táto výnimočná kniha odhaľuje, ako sa na východe zachovalo tajné poznanie vo forme monumentálnej architektúry a ako - v časoch križiakov - prenikalo na západ do Európy.

Po vyše sedem storočí sa Turínske plátno pokladalo za drahocennú relikviu s odtlačkom tela ukrižovaného Ježiša Krista. V roku 1988 laboratórne skúšky definitívne potvrdili, že plátno nemôže pochádzať spred roku 1260 n.l. Podľa názoru autorov sa však Turínske plátno spája s tzv. veľkým tajomstvom slobodomurárstva a s tajnými spoločnosťami, ktoré ho po stáročia uchováv

Po přečtení tohoto slovníku porozumí každý čtenář řeči vědců věhlasných zahraničních laboratoří v atraktivních televizních pořadech o nejvzácnějších archeologických nálezech světa. Čtenáře kniha především seznámí s novým vědním oborem archeometrií, která nejmodernějšími přírodovědnými metodami vypovídá jak o skutečných pokladech, tak o všech věcech, které stvořily ruce našich předků, a o jejich každodenním životě. To vše přináší slovník v čtivé podobě a představuje cennou pomůcku jak pro profesionální badatele, tak i pro všechny laické zájemce o atraktivní vědní obor, jakým je archeologie.

Dvojica autorov, mladých, ale už skúsených egyptológov, ktorí sa zúčastnili mnohých archeologických kampaní v Egypte, prináša čitateľnou formou popis najvýznamnejších staroegyptských pamiatok a lokalít, sprevádzaný perovými kresbami i fotografiami. Knihu

V knize jsou popisovány s autorskou a básnickou licencí osudy čtyř generací rodu Hošťálků z Javořice. Přední člen rodu Maxmilián, účastník stavovského povstání proti Habsburkům, byl popraven spolu s ostatními předáky povstání na Staroměstském náměstí roku 1621. Rod byl postižen konfiskacemi majetku a čtyři synové popraveného žateckého primátora se octnou na opačných stranách rozdělené české společnosti. Osudy rodu jsou sledovány na pozadí společenských a politicko-náboženských poměrů v Čechách šestnáctého a sedmnáctého století.

Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí. Těžkosti spojené s návratem z nucené vnitřní nebo zahraniční emigrace líčí příběhy Franzisky Diany Sternbergové, Pavlíny Bořek-Dohalské, Mathildy Nosticové, potomků rodů Kolowratů-Krakowských, Podstatských-Lichtenštejnů z Velkého Meziříčí, Valdštejnů na Třebíči a příběh ing. Jaroslava Cuhry, disidenta a porevolučního poslance, který stál u počátku restitucí šlechtického majetku.

Wertner Mór (Spáca, 1849. július 26. – Párkány, 1921. június 8.) magyar történész, genealógus, orvos. Jelen műve Az Árpádok családi története címet viseli és az Árpád-ház genealógiáját, családi kapcsolatait, történetét és a magyar hagyományban elfoglalt helyét mutatja be. Így a magyar történelem egy jelentős időszakát eleveníti fel nagy ívű munkájában. A könyv az eredeti 1892-es kiadás reprint változata.

Núbie, země za rozhraní středomořského světa a subsaharské Afriky, je dnes v širší veřejnosti téměř zcela neznámá, navzdory svým pozoruhodným, byť často pohnutým dějinám. Její strategická poloha i velké nerostné bohatství poutaly už od konce pravěku pozornost egyptských faraonů. Dobýváním a postupnou kolonizací se jim podařilo Núbii postupně ovládnout, a nakonec zcela integrovat do staroegyptského státu. Významnou úlohu v tom sehrál systém obrovských pevností na nilských peřejích i velkolepé chrámy zasvěcené egyptským i núbijským božstvům. Souhrou historických okolností to nakonec byli núbijští vládci, kdo ve 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. na krátkou dobu ovládli upadající staroegyptský stát. Posléze se Núbie stala dějištěm střetu mocenských zájmů Ptolemaiovců a po nich Římanů s núbijským, merojským královstvím a bez dramatických zápasů se v Núbii neobešel ani nástup křesťanství a islámu.

Kovács László, a Bölcsészettudományi Kutatóközpont Régészeti Intézetének nyugalmazott tudományos tanácsadója a kora Árpád-korból származó, pontosabban az 1000-1141 között veretett zárópénzű kincsleletek nyomába ered. A szerző számos, a lelet megtalálásának idejére, módjára, összetételére vonatkozó híradást is összegyűjtve, az előkerülési helyek korabeli és mai nevének ábécésorrendjében állította össze a jelen katalógust. Az olvasó egy új sorozat első kötetét tartja a kezében, amelynek célja a középkori Magyar Királyság, azaz az egész Kárpát-medence 1000 és 1437/1440 között elrejtett zárt, illetve töredékes érmelelet-kataszterének egységes szempontok szerinti összeállítása. A sír- és települési szórványleletek rendszerezését a sorozat nem kívánta magára vállalni, mert az utóbbi évtizedekben egyrészt a nagy felületű feltárások, másrészt a műszeres (fémkeresős) kutatás bevett gyakorlatként történő alkalmazása olyan hatalmas mennyiségű (szórvány)éremanyagot hozott felszínre, amelynek a szakirodalmi adatokkal egyeztetett teljes feldolgozása egyelőre elképzelhetetlen. A kincsleletek esetében azonban a napi sajtóban, a szakirodalomban, az adattárakban és a közgyűjteményekben fellelhető információk teljességre törekvő összegyűjtése, rendszerezése lehetséges.

Přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie. Egyptský chlapec Hussein Abd el-Rassul, který pracoval jako nosič vody při výzkumu britského archeologa Howarda Cartera, náhodně narazil na začátek kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do hrobky. Během několika málo dní bylo jasné, že půjde o unikátní objev nevykradené hrobky staroegyptského vládce, který se měl tisíce let po své smrti stát snad nejznámějším panovníkem starověku… V roce 1922 se tak Tutanchamon probudil po více jak třech tisících letech k novému životu a jeho hrobka s pohřební výbavou, jež přesahuje hranice fantazie, i jeho krátká životní pouť dodnes nepřestávají uchvacovat celý svět. Publikace provází čtenáře osudovými milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, jeho rodiny a slavných předků – dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achnatona. Prostřednictvím textů a fotografií navštívíte jeho hrobku a vydáte se na cestu do staroegyptského zásvětí. Prožijete nervy drásající dny a týdny během objevování hrobky a budou vám odkryta tajemství, která hrobka může i nadále skrývat. Tutanchamonův příběh je totiž stále ještě rozepsán…

I když o památkách starého Egypta byla napsána řada knih, tato je výjimečná. Její autor záměrně vypustil nejznámější objekty, které každoročně navštěvují tisíce turistů, a dal prostor těm méně proslulým. Během svojí desítky let trvající spolupráce s prof. Miroslavem Vernerem měl jedinečnou možnost všechny vidět a pořídil často velice unikátní snímky.Mnohé z památek, o kterých se v této knize píše, nejsou veřejnosti přístupné. Vedle nich přiblížil mnoho úžasných míst, která neprávem leží na okraji zájmu cestovatelů, především překrásné oázy, skryté v Západní egyptské poušti. Právě v nich se zachovala atmosféra Egypta, který okouzluje obdivovatele této úžasné země víc než dvě stovky let.Tajuplná země, jejíž nesmírně bohatá historie položila základy evropské civilizace, stojí za poznání. Díky této jedinečné publikaci můžete odhalit její podstatnou a málo známou část.

Mayské ruiny Palenque leží v mlhou zahalené džungli východního Mexika. Chrám nápisů je nejpůsobivější stavbou místa. Mexický archeolog Alberto Ruz Lhuillier v roce 1952 odvalil kámen uvnitř Chrámu nápisů a našel pohřební hrobku Pakala Velikého. David Freidel, mayský specialista z Jižní metodistické univerzity, říká, že hrobka obsahuje Pakalův sarkofág, na němž je vyryt obraz "pohledného mladíka, boha kukuřice, který se chystá vystoupit na oblohu podél kosmického Stromu světa". Jiný výklad poskytl Erich von Däniken, který v postavě mladého muže spatřuje astronauta, neboť jeho ruce jakoby svíraly páky podobající se těm, které známe z letadel či kosmických lodí. O tom, co vyjadřuje tato záhadná náhrobní deska, se vedou dodnes čilé diskuze. Maurice Cotterell za použití acetátových kopií náhrobní desky, kterou kladl jednu přes druhou, došel k mnoha bizarním obrazům. Jiří Wojnar, který se taky pokusil o výklad basreliéfu míní - "Překreslování motivu na acetátové folie by bylo nesmírně zdlouhavé. Počítač je rychlý, spolehlivější a především přesnější." To je sice pravda, ale v té době acetátové folie ani počítač nebyly k mání, proto výsledky těchto badatelů byly vědeckými kruhy odmítnuty. Nyní máte jedinečnou příležitost spatřit obrazy, které pomocí postranních znaků jsou odkryty bez výdobytků moderní doby, proto je nemůže nikdo zpochybnit, a navíc dávají smysl a ztotožňují se s hlavním výjevem na náhrobní desce. Dozvíte se více o tajemství mayské kultury.

Könyvünkben részletezzük azt a közös munkát, amelynek célja a székesfehérvári Szűz Mária-bazilikából származó és a budapesti Nagyboldogasszony-templom (Mátyás-templom) altemplomában őrzött csontvázak genetikai vizsgálata volt. Ehhez el kellett végezni III. Béla király és Antiochiai Anna királyné csontvázának genetikai vizsgálatát is, akiket a Mátyás-templom királyi kápolnájában díszes szarkofágban őriztek. Az így meghatározott Árpád-házi genotípus ismeretében történhetett meg az altemplomi szarkofágokban őrzött csontvázak egyedi azonosítása, és felismerhettünk egy még nem azonosított Árpád-házi királyt. A felfedezés az Árpádok eredetvizsgálatához is elvezetett.

A 15. században a Magyar Királyság területén több városszövetség létrejöttével számolhatunk. Ezek egyike a Szepes megyei Gölnicbánya jogán álló hét bányaváros (Gölnicbánya, Szomolnokbánya, Rudabánya, Jászó, Telkibánya, Rozsnyó és Igló) alkotta egység, amelyet a későbbiekben a felső-­magyarországi bányavárosok elnevezéssel illettek. A gölnici bányajognak köszönhetően egybetartozó bányavárosok történetének egyik legkorábbi ismert egyeztető találkozója 1487 decemberében zajlott Kassán. Jelen kötet a kassai tanácskozás részleteibe vezeti be az olvasót, annak ese­ményeit követi nyomon, illetve a helyszínen, a gölnic bányai delegáció gyámkodása alatt, de közös elhatározásból szüle­tett bányajogi iratokat veszi számba, és ehhez kapcsolódóan modern kiadásban közreadja az ezeket tartalmazó forráso­kat, a Münchenben őrzött Thurzó­kódex néven ismertté vált kötet gölnici bányajoghoz kapcsolódó bejegyzéseit, illetve a körmöcbányai levéltárban Gölnici bányarendtartás címen fennmaradt dokumentumot, valamint ez utóbbi első ízben olvasható magyar nyelvű fordítását.

Objevte ztracené světy i dávné civilizace! Podívejte do egyptských pyramid, chrámového komplexu Angkor či inckého města Machu Picchu. Staňte se svědky potopení Titaniku, výbuchu sopky u Pompejí či vikingského nájezdu na křesťanský klášter v Lindisfarne. Projděte se po Velké čínské zdi či po hřišti, na němž se konaly první Olympijské hry. Tím výčet rozhodně nekončí – kniha vás zavede také do evropského i japonského hradu či do perského paláce, navštívíte indickou stupňovitou studnu nebo skalní vesnici Pueblanů. Nebude chybět ani dobrodružství – můžete stanout na palubě pirátské lodi, snažit se přežít v zákopech první světové války nebo se podívat, jak to během zlaté horečky vypadalo v malém městečku na západě Spojených států. Historie v této knize ožívá jak skrze práci archeologů, kteří pomocí různých stop a vodítek znovu vypráví dávné příběhy, tak pomocí úchvatných digitálních obrázků, které vše přibližují modernímu čtenáři.