4. júna 1920 bola podpísaná Trianonská mierová zmluva, ktorá dala bodku za historickým Uhorskom. Zmluva priniesla strednej Európe protichodné očakávania a pocity. Na jednej strane radosť spojenú s veľkými nádejami, na druhej obavy, pocit krivdy a osudovej katastrofy. Trianon stále vyvoláva vášne a snahy po revízii. Tie hovoria o historickej nespravodlivosti, o náprave krívd a spojení rozdeleného národa. Po sto rokoch v nových európskych kontextoch ide už len o politickú mobilizáciu a nezodpovedné účelové politické hry. Kniha mapuje cestu, ktorá priviedla Maďarov k tejto katastrofe a hodnotí ju zo slovenského pohľadu. Vnútorná politika pred vojnou, agresívne ciele Uhorska počas nej a definitívna porážka štátu viedli k jeho rozpadu a k turbulentným udalostiam roku 1919, keď si Slovensko komplikovane hľadalo cestu k novému štátu a nové nestabilné Maďarsko sa potácalo od ľavicového k pravicovému radikalizmu. V oboch prípadoch pôsobilo ako potenciálna vojenská hrozba, nositeľ aktívnej propagandy proti svojim susedom, rovnako sa však stávalo obeťou eskalovaných územných ašpirácií. Trianon sa javí ako zavŕšenie jednej historickej etapy, súčasne však otvára novú, spojenú s bojom za a proti jeho revízii. Obyčajní ľudia sa stávali nevinnými obeťami týchto historických procesov a mocensko-politických ašpirácií na oboch stranách hranice.

Další původní český titul z edice H!story je na spadnutí! V prvé řadě zapomeňte na většinu toho, co si o stěhování národů a počátků Slovanů u nás pamatujete ze školy. Historici a experimentální archeologové váš pohled na minulost založenou na teoriích a přáních obrozenců jednou provždy změní. Obzvlášť na období úplného začátku osídlení, tedy 6. 8. století, o kterém jsme pro nedostatek dobových pramenů doposud nevěděli téměř nic. Mile vás třeba překvapí, že si do dnešních dob neseme slovanské dědictví v podobě mnoha názvů a zvyků, ale také třeba pohádkových bytostí, které se tak liší od germánské tradice. Nebo že i představa jednobarevných nudných kytlic, jako jediného primitivního oděvu, je naprosto lichá. A asi tušíte, že s holubičí povahou starých Slovanů to nebude tak horké. Celou knihou vás budou provázet jednotliví hrdinové, na jejichž osudech blíže pochopíte rozmanitost a barvitost tehdejšího života i smrti.

Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století. Tuto letitou krizi přitom chápe jako průvodní jev přechodu k novému společenskému řádu, jenž dal vzniknout zastupitelským institucím, jimiž byly generální stavy. Současně s tím vykládá stoletou válku jako milník v dějinách monarchie, neboť v důsledku své délky, křehkosti rodu Valois, utrpení obyvatelstva i anglické okupace posílila pocit příslušnosti k francouzskému národu. Položila tak základy národního státu, jenž se utvářel až do 19. století.

Könyvemet egy elkövetkező új nemzedéknek ajánlom. Balassa Péter esztéta és irodalomkritikus három évtizeddel ezelőtt azt üzente a mi nemzedékünknek, hogy „Ne hagyják, kérem, hogy a fejük fölött kibontakozzon valamiféle küzdelem a lelkükért – válasszanak, szelektáljanak bátran és szuverén módon. Ezért hangsúlyozom, hogy nekünk, idősebbeknek egyéb dolgunk nincs, mint hogy leküzdjük saját agyonkomplikált, agyonreflektált, csupán kényszerűségből és jó ízlésből toleráns, valójában nem demokratikus reflexeinket, és máris átadjuk a gyakorlati munkát, irányítást Önöknek. Be kell látni, hogy mi már foglyok vagyunk. Önök nem. Le kellene mondani még az árnyékhatalomról is, alkalmatlanságunk okán.” Ma, amikor kiderült, mi is múltunk foglyai vagyunk, és ebből mi sem tudtunk kitörni, így a mi alkalmatlanságunkra is fény derült, én sem tudok okosabbat mondani, mint Balassa Péter egykor. Illetve talán mégis: szerintem ugyanis egy elkövetkező nemzedéknek két dologra kell igazán figyelnie. Mindenekelőtt sokkal jobban tisztában kell lenni történelmünk eddigi zsákutcás megoldásaival, a magyar társadalom valós helyzetével és mindenbe belenyugvó természetével, valamint előre ki kell dolgozni ezek elkerülésének módozatait. Továbbá nem szabad hagyni, hogy egy politikai akarnok újra ellopja a jövőnket és az álmainkat.

A Kossuth Kiadó 2014-ben nagy sikerrel jelentette meg A történelem nagy rejtélyei c. sorozat húszkötetes folyamát. Az új, 15 részes sorozat gazdagon illusztrált kötetei a történelem újabb talányait veszik górcső alá, jócskán kitágítva az időbeli és térbeli határokat, a dinoszauruszok pusztulásától kezdve a közelmúltban felfedezett exobolygók életlehetőségeiig. Az olvasó megismerkedhet egy-egy történelmi korszak, esemény vagy alak történeti hátterével, a megválaszolatlan kérdésekkel és az egymással vitázó teóriákkal, feltételezésekkel. Az egyes kötetek címe (a megjelenés sorrendjében): - A II. világháború rejtélyei - Az Ótestamentum mítoszai - A CIA titkos kísérletei - Roswell és az ufójelenségek - Raszputyin és a cár utolsó napjai - Tutanhamon sírja - Az igazi Drakula - Jézus titkos élete - Hasfelmetsző Jack - Júdás evangéliuma - Hitler halála - Látogatók az ősidőkben - Élet a Marson és más bolygókon - A dinoszauruszok - A modern idők csodái

První novočeské vydání dvou nejobsáhlejších dopisů (Cartas de Relación) španělského conquistadora, dobyvatele říše Aztéků Hernána Cortése (1485-1547), které zaslal svému králi a císaři Karlu V., které ačkoli jsou pojímany jako zprávy o postupu výbojů, nelze jim upřít jistou literární hodnotu. Oba dopisy jsou nejen kultivovaně podaným svědectvím o historických událostech, k nimž došlo na počátku 16.sloletí, a o dnes již zaniklé civilizaci. Vypovídají také o výjimečné osobnosti Hernána Cortése, jenž na rozdíl od většiny svých současníků dokázal nejen chápat, ale i popsat kulturu zcela odlišnou od kultury jeho rodného Španělska.

Tento historický atlas popisuje zlatý věk první evropské civilizace v 5. a 4. stol. př. n. l. Dozvíte se, jak vznikaly řecké městské státy, jak byly řízeny, jak fungovala demokracie, oligarchie nebo tyranida. Pochopíte příčiny i důsledky bojů a vzájemného soupeření Řeků od porážky Peršanů u Marathonu až po výboje Alexandra Velikého. Dočtete se, čeho Řekové dosáhli v oblasti umění, vědy a filozofie. Odkud vlastně tento národ žijící na ostrovech a pobřeží Egejského moře čerpal takovou inspiraci a sílu?

Kniha přináší stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Hlavní důraz klade na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství. Vlastní chronologie jednotlivých období je vždy doplněna úvodním shrnutím, tabulkami a krátkými medailónky věnovanými důležitým či zajímavým tématům. Vhodná příručka pro zájemce o dějiny regionu.

Vychází další objemná monografie Umberta Eca, která se tentokrát zabývá fenoménem seznamu. Stejně jako autorovy předchozí formálně koncipované knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala po několika týdnech na knižních pultech celosvětovým bestse

Málokterá válka byla tak zbytečná jako tzv. třetí svatá válka za italské sjednocení v létě 1866. Jablkem sváru bylo Benátsko a Jižní Tyrolsko, zbytky bývalého rakouského Lombardsko-benátského království patřícího stále císaři Františku Josefu I., po nichž toužil první král sjednocené Itálie Viktor Emanuel. Protože v předcházejících válkách s Rakušany dostaly jeho armády vždy na frak, bez silného spojence na zisk těchto území nemohl ani pomyslet. A právě s tím kalkuloval pruský první ministr Bismarck, toužící pro změnu konečně sjednotit Německo. V zamýšleném střetu vyhradil Bismarck své místo i Itálii snící nejen o vyhnání Rakušanů z Benátek, ale i po tom stát se po vzoru starého Říma vládkyní ve Středozemním moři. Itálie zaměstná část rakouské armády, což Prusům umožní vyřídit její druhou část. Italové chtěli válku a vítězství, aby se konečně zařadili mezi prvořadé evropské mocnosti. Jenže by to nesměli být Italové. A tak přišla série porážek, u Custozy, v Dolomitech i na moři u ostrova Vis (Lissa). Ale nakonec Viktor Emanuel přeci jen dosáhl svého, protože František Josef již předem prostřednictvím francouzského imperátora přenechal Benátky Itálii, ať už válka dopadne jakkoli

Jsou bitvy, které se stanou něčím víc, než svého času znamenaly. Podobně jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko- papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupila do dějin jako „bod obratu“. Svým způsobem to byla velká náhoda, o kterou se postaralo několik rozkazů osmanského sultána Selima II., ambice papeže Pia V. a nevlastního bratra španělského krále, čtyřiadvacetiletého snílka dona Juana d´Austria. Byť se bojovalo na moři, nechyběli u toho ani čeští rytíři řádu sv. Jana Jeruzalémského, johanité – pánové z Vartenberka a Házmburka. Byli to příslušníci tohoto řádu, kdo pár let před Lepantem obranou Malty zabrzdil osmanskou expanzi do západního Středomoří, kdo začal onen dlouhotrvající obrat od ústupu před militantním islámem k jeho zadržování, jež později přešlo v jeho zatlačování. Nikoli náhodou zdobí oltář kostela Panny Marie pod řetězem poblíž Karlova mostu v Praze obraz Karla Škréty věnovaný Lepantu. Je svědectvím o českém příspěvku v tomto „svatém boji“.

Kniha přináší soubor textů historika F. Kutnara, které buď nebyly publikovány vůbec, nebo jen časopisecky v regionálních či zahraničních periodikách. Kutnarovy texty jsou v antologii členěny do tří oddílů, které vymezují tři roviny jeho pojetí studia společnosti. První rovinu (i oddíl) tvoří teoreticko-metodologické statě vymezující výchozí rámec jeho interpretací sociálního, politického i kulturního dění, druhý oddíl obsahuje jejich konkretizace na úrovni sociálních dějin a třetí přináší studie, jež toto dění konkretizují na úrovni dění individuálního – týkají se tedy historických osobností. Zároveň tyto tři oddíly reflektují tři základní témata Kutnarova badatelského zájmu – teorii a metodologii historického výzkumu, sociální dějiny české venkovské společnosti a dějiny historického myšlení. K vydání připravili Magdaléna Pokorná a Zdeněk Beneš.

Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální hříchy jednotlivých badatelů. Mladý polský historik Maciej Górny v knize Mezi Marxem a Palackým zvolil jinou cestu a položil si otázku, jak se česká oficiální marxistická historiografie vyrovnávala s dědictvím svých předchůdců a s celou nacionálně liberální koncepcí českých dějin, zformulovanou během 19. století. Přesnější označení by ale bylo historiografie oficiální, komunistická či režimní než marxistická. Maciej Górny (7. května 1976 ve Varšavě) je absolventem historie na Varšavské univerzitě (2000). V roce 2006 získal doktorát za disertační práci Marxistické vědy v zemích střední a východní Evropy ve vztahu tradicím národních historiografií devatenáctého století. V roce 2015 se habilitoval na Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla Polskiej Akademii Nauk. Dlouhodobě se věnuje historiografii a dějinám střední a východní Evropy. Od roku 2015 je šéfredaktorem časopisu Acta Poloniae Historica. Jeho další knihy jsou Wydarzenia marcowe w Polsce - reakcje opinii publicznej w Czechosłowacji (1998) a Przede wszystkim ma być naród. Marksistowskie historiografie w Europie Środkowo-Wschodniej (2007).

Máte fakt špatný den? Myslíte si, že už nemůže být hůř? Tak to se možná pletete. Stačí otevřít tento černo-humorný kalendář historických průšvihů a přešlapů a hned zjistíte, že zrovna v tento den byl na tom někdo ještě mnohem hůř než vy. Nepovedené dny v této knize, vyzobané ze všech myslitelných oblastí dějin a z míst po celé zeměkouli vás pobaví, poučí a hlavně vám dají zapomenout na ten váš „den blbec“.

Dynastie Habsburků jako jediná překročila hranice středověku v plné síle a spoluutvářela dějiny nejen kontinentální Evropy, ale i světa, a to po 640 let, až do 20. století. Jejich osud byl po staletí také osudem naší země. Kniha odstraňuje falešné mýty, klišé a nepravdy, které líčí vládu Habsburků jako dobu temna či žalář národů. Habsburkové ve skutečnosti přes konzervativnost své politiky zvolna, bez útočných válek a v rámci „mírného pokroku v mezích zákona“ vytvářeli moderní stát s vizí federalistického modelu, k jehož realizaci s ohledem na vypuknuvší 1. světovou válku již nebyly síly. Po roce 1918 už v dějinách nebylo pro Habsburky místo. Historickými událostmi se prolínají intriky diplomacie i dramatické životní příběhy příslušníků dynastie v zápasech o císařskou korunu. Odhalením intimních osudů se tak nabízí trochu jiný pohled na osobnosti, které měly ve své době aureolu téměř božskou. Knihu předznamenává úryvek z rozhovoru s potomkem císařského rodu Karlem von Habsburgem.

V roce 1948, kdy sovětská propaganda tvrdila, že se křesťané ve východním bloku těší plné náboženské svobodě, zatkla rumunská tajná policie faráře Richarda Wurmbranda. Důvodem byla jeho komunistickému režimu nepohodlná snaha zachovat věrnost vlastnímu přesvědčení a duchovní službě. Kniha Láska vytrvá je skutečným příběhem Sabiny Wurmbrandové, která po uvěznění svého manžela se sama záhy ocitá v pracovním táboře. Podmínky tam jsou strašlivé, ale i na tomto místě si uchovává víru i vytrvalou křesťanskou lásku. Po propuštění Sabina pokračuje ve své předchozí křesťanské práci, třebaže nemá žádných zpráv o manželovi a dokonce ani neví, zda je ještě vůbec naživu. Za lidsky zoufalých okolností a navzdory komunistické represi se Sabina snaží předávat křesťanské poselství a spolu s dalšími budovat ilegální komunitu věřících i ve stínu státem ovládané loutkové církve. Oba manželé se nakonec znovu shledávají a po odchodu na Západ zakládají organizaci Hlas mučedníků, která se stává ve svobodném světě mluvčím pronásledované církve.

Kniha ponúka čitateľovi pohľad na necenzurovanú históriu Čínskej komunistickej strany. Vďaka svojmu pravdivému vykresleniu brutality a podvodov komunistickej strany si 9 komentárov okamžite získalo pozornosť ľudí. Mnohí z nich začali spontánne vystupovať z Čínskej komunistickej strany a stali sa tak masívnou silou pokojnej transformácie v Číne. 9 komentárov sa zároveň pokúša vyniesť historický rozsudok nad medzinárodným komunistickým hnutím, ktoré v posledných sto rokoch neprinieslo ľudstvu nič než skazu. V súčasnosti je kniha preložená do 33 jazykov. Ako čitatelia na Slovensku ju dostávame k dispozícii s vierou, že ak porozumieme skutočnej histórii Čínskej komunistickej strany, môžeme pomôcť predísť takýmto tragédiám, aby sa už nikdy v budúcnosti nezopakovali.

Neobvykle koncipovaná kniha sestavená ze zpráv dobového tisku, policejních vyhlášek, výslechových protokolů gestapa a krátkých prozaických útvarů se touto kombinací snaží čtenáři přiblížit atmosféru protektorátu Čechy a Morava. Pro bližší vhled do atmosféry Prahy v těžkém roce 1942 je kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem.

História Afganistanu nie je len kronikou bojov. Ukrýva sa za ňou veľa obetí, ľudských tragédií, nešťastia a rodinného smútku...

A Magyarország története című sorozat történelmünk kezdeteitől napjainkig összefoglalja a legfontosabb eseményeket, bemutatja a kiemelkedő történelmi személyiségeket. Ez a kitűnő, átfogó tudásanyagot nyújtó történelmi alapmű nélkülözhetetlen segítség diákoknak, tartalmas és színes olvasmány a magyar történelem iránt érdeklődőknek. A neves szerzők a sorozat anyagát a legújabb kutatási eredmények felhasználásával állították össze. A kötetek rendkívül gazdag forrásanyagból merítve, eredeti dokumentumok felhasználásával készültek.  „A Kossuth Kiadó magyar történelmi sorozata a honfoglalástól napjainkig terjedő több mint ezer év történetét mutatja be. Ilyen jellegű munka ekkora terjedelemben és magyar nyelven még soha nem jelent meg. A szerzők, az adott korszak avatott ismerői közérthető, ám egyben szakszerű összefoglalást nyújtanak mindazoknak, akik múltunk megismerésére törekszenek. A kiváló történészek magas színvonalú munkái páratlan élménnyel ajándékozzák meg azokat, akik elolvassák e köteteket.” – Romsics Ignác akadémikus, történész, a sorozat főszerkesztője A sorozat kötetei:  1. Őstörténet és honfoglalás 2. Államalapítás 970–1038 3. Válság és megerősödés 1038–1196 4. Nagy uralkodók és kiskirályok a 13. században 5. Az Anjouk birodalma 1301–1387 6. Luxemburgi Zsigmond uralkodása 1387–1437 7. A Hunyadiak kora 1437–1490 8. Mohács felé 1490–1526 9. A három részre szakadt ország 1526–1606 10. Romlás és megújulás 1606–1703 11. A R

Když se člověk toulá po naší krásné republice, často narazí na nádherná sochařská díla, jež v té které obci nebo městě upomínají na hrůzy 1. světové války a padlé spoluobčany. Je jich prý v Čechách a na Moravě skoro tisíc. Při svém průzkumu jsem prohledával královéhradecký, jičínský, rychnovský a pardubický okres. I tak si myslím, že jsem nějaké pomníky přehlédl, nebo nenašel. Některé, i když jsem o nich věděl, jsem již ani momentálně nehledal. Nechtěl jsem, aby kniha byla moc obsáhlá. Když budu mít čas, tak si je najdu a do archivu si je dám. I tak jich je zde skoro 400. Cestování mne občas dovedlo i mírně za hranice těchto okresů. Když jsem narazil na nějakou zajímavou památku na válku 1914–1918, tak jsem neodolal a připojil ji do této knihy. Většina pomníků je dnes památkově chráněna a v posledních letech byla řada z nich restaurována. Případně se jejich údržba chystá. Dokládají vysokou úroveň našich sochařů, kameníků a jejich cit pro zpracovávaný materiál. Zajímavá je i skutečnost, že leckdy třeba malá obec nechala na památku svých padlých spoluobčanů vybudovat alespoň jednoduchý pomník, a ve vedlejší, podstatně bohatší obci, si své oběti nepřipomněli ani pamětní deskou. Cenu toho kterého pomníku ovlivňoval materiál, který byl pro pomník navržen, dále komu bylo jeho vytvoření zadáno a jaké téma si dotyčná obec objednala. Ve stavbě pomníků se obvykle angažovala obec, sokolové, dobrovolní hasiči a různé místní spolky. Přispívali na ně i jednotliví občané.

Hajlamosak vagyunk azt gondolni, hogy hazánk sorsát évszázadokon át kizárólag szerencsétlen fordulatok alakították. Gyakran hivatkozunk kedvezőtlen nemzetközi erőviszonyokra, kegyetlen hódítókra, megbízhatatlan szövetségesekre. Abban az időszakban azonban, amelyet a könyv eseményei felölelnek, a szerencse kifejezetten kedvezett hazánknak. A 17-18. század fordulóján járunk, amikor a legkülönbözőbb államok uralkodói, arisztokratái, főtisztviselői, papjai, udvarhölgyei, pénzkölcsönzői és katonái akarva vagy akaratlanul, közvetlenül vagy közvetett módon, Britanniától a Krím-félszigetig, Svédországtól a Földközi-tengerig Magyarország érdekében tevékenykedtek. Huszonnégy történelmi személyiség – köztük Thököly Imre, II. Rákóczi Ferenc és Savoyai Jenő – tevékenységének felidézésével ismerhetjük meg azt a korszakot, amelyben uralkodók, tábornokok, császárok, dózsék és cárok összefogva vagy egymással vetélkedve úgy formálták a történelmet, hogy az Magyarországnak kedvezzen.

Sametová revoluce v roce 1989 představuje jednu z nejvýznamnějších událostí v našich novodobých dějinách. Unikátní publikace provází všemi jejími klíčovými momenty. Detailně představuje, jaká byla situace v Československu před rokem 1989, co předcházelo 17. listopadu i jak probíhala samotná revoluce. Na více než pěti stech dobových snímcích zachycuje tehdejší atmosféru i jednotlivé aktéry. Umožňuje tak znovu poznat události, které otevřely Československu dveře novým možnostem a výzvám.

Izrael államát a pesti Dohány utcában született Herzl Tivadar (1860–1904) álmodta meg. Annak a Deák téri evangélikus gimnáziumnak a tanulója volt, ahol még élénken élt Kossuth Lajos és a többi ’48-as forradalmár emléke. Herzl az ő hatásukra vált a nemzeti gondolat elkötelezett hívévé. Zsidó volt és magyar. Újságíróként Párizsban dolgozott, és így testközelből élte meg a hírhedt Dreyfus-ügyet. Meggyőződésévé vált, hogy a zsidók üldöztetésére saját nemzetállamuk megteremtése a megoldás. Erre tette fel az életét. Álmából 1948-ban valóság lett. Megalakult Izrael. Herzl Tivadar államalapítóvá vált. A napló teljes terjedelme e-könyvként, az abból készült válogatás pedig nyomtatott formában jelenik meg a KKETTK Alapítvány gondozásában.

Mindszenty József nem forradalomnak tartotta 1956-ot, hanem kizárólag szabadságharcnak, amely utólag metahistorikus kijelentésnek tűnik. Jelen kötet ezt alátámasztva részletesen ismertet több évtizednyi, Mindszenty 1956-os szerepével kapcsolatos szakirodalmat és forrást. Mindszenty 1956-os tevékenységét a börtönben, majd internálásban, magánfogságban eltöltött időszakának bemutatásával kezdi a szerző, aztán részletesen kitér arra a folyamatra, ahogy az idős, de meg nem tört magyar főpap kiszabadult, a szabadságharc győzelmének köszönhetően. Visszatérése után megkezdi 4-5 napig tartó szabad munkáját Budán, a romos prímási palotájában. Mindszenty 1956-os tevékenységét, illetve a vele kapcsolatos személyeket tágabb összefüggéseiben kezeli Pánczél Hegedűs János, külön fejezetben taglalja a Nagy Imrével kapcsolatos ambivalens viszonyát, tisztázza egyes személyek (Turchányi Albert Egon, Pálinkás Antal, Löwenstein herceg, Habsburg-Lotaringiai Ottó stb.) szerepét, vagy kisebb életrajzokkal világít meg másokat a gazdag lábjegyzeteiben. Külön értekezik a hercegprímással összefüggő akkori szervezetekről, személyekről, pártokról is. A szabadságharc egyik oldalán alternatív kibontakozási lehetőségként, sőt 'rejtett államfőként' számoltak Mindszentyvel (keresztény és nemzeti pártok, emigránsok, a magyar trónörökös stb.), a forradalmat támogatók között pedig sokan Mindszentyben 'ellenforradalmi' és 'reakciós' veszélyt láttak (nemzeti kommunisták, szociáldemokraták, népiek, baloldali demokraták stb.), amelyhez más éllel, de a későbbi Kádár-adminisztráció is csatlakozott, illetve hivatalos politikai narratívává fejlesztette. A kötet kitér Mindszenty akkori egyházkormányzati tevékenységére (különös tekintettel a suspensiókra, csonka püspökkari konferenciára, kinevezésekre) és olyan összetett történésekre is, mint az Állami Egyházügyi Hivatal elfoglalása, és mellékletében sok korabeli forrást is közöl. Pánczél Hegedűs János kötete az első olyan önálló munka, amely monografikus igénnyel vállalkozik arra, szintézist állítva, hogy bemutassa Mindszenty József 1956-os tevékenységét, ellenfeleit, támogatóit, küzdelmeit és nemzetének tragikus sorsában osztozó életét, gondolatait.

Epidémie smrtiacich chorôb ohrozovali ľudstvo už od nepamäti. Ich zásahy boli pritom často také radikálne, že ovplyvnili vývoj civilizácií takmer na celom svete. Výrazne zasiahli v prospech moderných ľudí v ich strete s neandertálcami. Neznáme choroby nielenže prispeli k pádu Rímskej ríše, ale mor zabránil i jej opätovnému zjednoteniu. V stredoveku zasiahla populáciu vo viacerých vlnách neslávne známa čierna smrť, pravdepodobne najdesivejšia a najtragickejšia pandémia v dejinách. Ani prežitie morových pandémií však neprinieslo ľudstvu vytúžený pokoj. Vojenské konflikty novovekého sveta významne napomohli šíreniu škvrnitého týfusu či cholery. Choroby sa stali „biologickými zbraňami“ Európanov pri kolonizácii Ameriky. Veľké množstvo jej pôvodných obyvateľov mali na svedomí pravé kiahne. Dokonca aj Napoleon sa musel skloniť pred silou bubonického moru či škvrnitého týfusu, ktoré masovo kántrili jeho vojakov. O nepoučiteľnosti ľudstva z vlastných dejín svedčia smrtiace vlny rôznych druhov chrípky, ktoré sprevádzali celé 20. storočie. Kniha ponúka texty renomovaných archeológov a historikov, sumarizujúce epidemické i pandemické nákazy, ktoré už ľudstvo dokázalo prekonať.

Nový dějepisný atlas podává přehledný a ucelený pohled na dějiny ruského impéria, vše doplňuje detailně propracovanými mapami, plánky nebo infografikou. Rusko se za několik staletí rozrostlo do velikosti jednoho celého kontinentu. Kniha ukazuje, jaké bylo postavení jednotlivých regionů v rámci impéria a sleduje jeho politický a hospodářský vývoj. Více než 90 dosud neviděných map a infografik popisuje historii Ruska s důrazem na různé regiony obrovského území. Carské Rusko bylo oslabeno pozdní modernizací, válkou a revolucí 1917. Sovětské Rusko bylo utvářeno za nesmírného politického a sociálního násilí. V postsovětském období se Rusko po období stažení pokouší znovu spojit se svou minulou velikostí. Dozvíte se například: Kdy začala expanze carského Ruska a jak probíhala? Kudy se ubíraly dějiny Ruska po říjnové revoluci v roce 1917? Jak se proměňovalo postavení Ruska na mezinárodní scéně? Jak se Rusko vyrovnává s rozpadem Sovětského svazu a menším vlivem ve světě? Tento atlas představuje hodnotný studijní materiál, který nabízí detailní popis období a událostí. Věříme, že jej ocení všichni zájemci o historii a politiku a že bude cennou pomůckou také pedagogy a jejich žáky.

Dej knihy Lenin v Zürichu začína pred vypuknutím prvej svetovej vojny a končí známym transportom cez Nemecko do Ruska v roku 1917. Alexander Solženicyn dlhé roky zbieral materiál nielen na Súostrovie Gulag, ale aj na románový cyklus Červené koleso, plánovaný ako cyklus dvadsiatich kníh, ktorého písaniu sa venoval počas rokov v americkom exile. Hoci v ňom videl svoje životné dielo, zostal nedokončený. Iba prvé dve knihy majú pritom románový charakter, zvyšné publikované časti sú skôr faktografickou kronikou. Autor chcel v každej z častí zachytiť dobové udalosti v tzv. uzloch, ich dej sa vždy koncentroval do niekoľkých kľúčových dní. V roku 1975 Solženicyn vydal časti týkajúce sa Lenina v osobitnej knihe s názvom Lenin v Zürichu. Lenina v nej vykreslil ako človeka posadnutého jedinou myšlienkou, rozpútať svetovú socialistickú revolúciu. Uznáva len vlastné názory, rozkolu vo svojej strane dáva prednosť pred kompromismi, a to aj za cenu vlastnej izolácie. Nepozná priateľstvo, s ľuďmi sa spája, len ak ich môže využiť pre svoju vec. Ak pre neho v danú chvíľu nie sú užitoční, odvrhne ich. Medzi využívaných priateľov patrí aj jeho milenka Inessa Armandová, na ktorej mu však prekáža príliš nezávislý spôsob myslenia, prednosť dáva Nadežde Krupskej, ktorá je poddajná a oddane sa o neho stará.

Jen málo evropských národů prožilo tak nešťastné dějiny, plné násilí, útlaku a odnárodňování. Pouze v raném středověku měli Ukrajinci vlastní stát, tzv. Kyjevskou Rus, jehož ukrajinský ráz byl však pouze teritoriální, neboť se jednalo o státní útvar všech východních Slovanů před vznikem moderního ukrajinského, který si později stejně přisvojili Velkorusové. Ukrajince pak čekala mongolská pohroma, po ní nadvláda Litvy a pak ještě Polska, podivné období polosamostatné tzv. hetmanštiny v rámci expandující Moskevské Rusi, která byla během 18. století brutálně zlikvidována. Teprve v roce 1919 došlo k obnově ukrajinské samostatnosti, která však měla díky polské a bolševické agresi jen jepičí život. Komunisté však Ukrajince za samostatný národ nepovažovali, v rámci formálně samostatné Ukrajinské sovětské republiky přišly další útrapy jako hladomor, komunistické odnárodňování, Černobyl atd. Teprve rozpad Sovětského svazu umožnil Ukrajincům získat samostatnost, ale i o ni musí nyní znovu bojovat.

Monografie vznikla jako doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě, jejímž cílem bylo představit tisícileté dějiny vztahů mezi Moravou a Svatým stolcem od 9. až po přelom 18. a 19. století, a to prostřednictvím písemností uložených v moravských archivech a knihovnách. Kniha je rozdělena na dvě části, z nichž první obsahuje odborné studie chronologicky a strukturálně mapující různé aspekty vzájemných vztahů mezi Moravou a papežstvím, zatímco druhá přináší katalogová hesla věnovaná jednotlivým vystaveným exponátům.