A 13. században élt muszlim misztikus mester (Mevlána) beszélgetéseit tartalmazó kötet a Koránon alapuló szúfi gondolkodás- és életmód, az Isten felé vezető spirituális út gyakorlati oldalába avatja be az olvasót. Rúmi, aki Konyában az uralkodó lelki vezetője, tanácsadója és barátja volt, egyfajta királytükörként fogalmazza meg a főbb alapelveket, miközben egyensúlyt teremt az iszlám vallás pillérét képező törvény (saría) és a misztika között. Mindeközben a nyugati olvasó a kerengő dervisek szellemi atyjaként megismert misztikus tanító "új arcát": a szigorú iszlám vallás szabadságszerető hirdetőjét is megláthatja a "profán" Rúmi alakjában. Jelen mű, melynek fordítása a perzsa eredetin alapul, most olvasható először magyarul.

Goldziher Ignác (Székesfehérvár, 1850. június 22. – Budapest, 1921. november 13.) magyar orientalista, egyetemi tanár, keletkutató, a Magyar Tudományos Akadémia tagja. Értekezése az összehasonlító mythologia fejlődéséről egy igazi érdekessége a témának, mely Ipolyi Arnold, Sir George W. Cox nyomán értékeli és értelmezi a téma fontosságát, valamint a tudományos kutatásban elfoglalt helyét. Hiszen minden népnek, nemzetnek van teremtésmítosza, saját mitológiája, amit meg kell, hogy ismerjen. Népmeséink is bővelkednek a mitikus elemek gazdagságától. Fogadják szeretettel eme, szinte már elfeledett dolgozatot.

"India ősi szent könyvtáraiban pálmalevél kéziratok millióit őrzik, amiken emberi sorsokat, életfeladatokat rögzítettek a régi korok bölcs mesterei. Céljuk az volt, hogy segítsék és támogassák az emberiség életét, hogy mindannyian boldogan és kiegyensúlyozottan teljesítsük a sorsfeladatunkat. Ezért nevezzük őket sorsleveleknek. Bár a pálmalevelek több ezer éve jöttek létre, a ma élőemberek életútját is tartalmazzák. Aki érzi a levele hívását, igen részletes betekintést kaphat a jövőjébe a jelentől, egészen az életút végéig, néhány éves periódusokra bontva. Bejártam India ősi szent helyeit, meglátogattam a pálmalevelekhez kötődő szakrális központokat, könyvtárakat. Útmutatást és tanácsokat kaptam a levelek őrzőitől, guruktól, felolvasóktól. A könyvben részletesen bemutatom a folyamatot, az India ősi bölcsességét a mai kor emberéhez eljuttató rendszer működését."

Mýtus o Šibalovi, který je jak tvořitelem, tak ničitetelem, jak podvodníkem, tak podváděným, jak podčlověkem, tak nadčlověkem - je jedním z nejstarších a nejuniverzálnějších vyjádření člověka. Původní indiánské mýty týkající se archetypické postavy Šibala či Blázna, jsou obsahem jedinečné studie indiánské mytologie se zaměřením na tuto postavu, její srovnání s postavami antické mytologie a její psychologický rozbor. Autor je jedním z vůdčích antropologů zabývajících se indiány. Je pravděpodobně nejlepším znalcem indiánských mýtů.

A görög mitológia tizenkét főhőse mutatkozik be a gyerekeknek ebben a kötetben, hiszen izgalmas kalandjaikat és tanulságos életüket minden korosztálynak érdemes megismernie. Olvashatnak többek között az emberiség jótevőjéről, Prométeuszról, a leleményes Héraklészról és Odüsszeuszról, a bátor Akhilleuszról vagy az argonauták kalandjairól. Aki elég bátor ahhoz, hogy elmerüljön ezekben a mesés történetekben, az egyenesen az ókori Görögországban találhatja magát!

Ez a grafikai kísérlet (Búi Kristjánsson munkája,1990) a skandináv mitológia kikerekedett világát akarja ábrázolni. A földet körben tenger övezi, és a partoktól nem messze lappangó, saját farkába harapó Világkígyó-szörny. A tér szerkezetét a Világfa (Yggdrasil) szabja meg: a szárazföldet beborító lombjai felső részén Ásgar?ban laknak az istenek, lábánál terül el Mi?gar?, az emberek-lakta Középfölde. A kettő között ível az istenek hídja, Bifröst, a szivárvány. A lombokat legelésző szarvasok fölött ül egy sas. A fa három gyökere Midgar?ba, Óriáshonba és Helbe, az alvilágba ágazik el. Leglejjebb a Ní?högg sárkánykígyó áskálódik. A sas és a kígyó közti pörlekedés szavait közvetíti a fa törzsén futkározó mókus, Fúrófog. A Világfa lábainál buzog három csodás forrás, a sorsot szabó nornáké, a bölcs Mimiré és a 11 folyót tápláló Hvergelmiré. Látni a három, baljósan rikoltó kakast is az isteneknél, a hegyeken túl lakó óriásoknál és az alvilágban. Magát a föld-korongot az égtájakról elnevezett négy törpe tartja. Az égbolton vonulnak a Napot és a Holdat hordozó lovas szekerek.

Závěrečný, nejobsažnější díl tetralogie Mythologica IV Nahý člověk rozebírá nejprve indiánské mýty (tentokrát převážně severoamerické) metodou strukturální analýzy jako tři předchozí díly. Ukazuje se, že navzdory nesmírným rozdílům v kultuře a životním prostředí populací obou Amerik zapadají vzájemně propojené prvky jejich mýtů do jednoho koherentního obrazu, v němž mají své místo a funkci i ty zdánlivě nejabsurdnější detaily. V obsáhlém finále autor nejen obhajuje svou metodu, nýbrž podobně jako ve Smutných tropech uvažuje o místě člověka na zemi.

Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů, seriálu Američtí bohové i tvorby Neila Gaimana obecně.

A magyar mondavilág sokszínűségét mutatja be Komjáthy István válogatása, amely ezer év magyar történelmének különleges pillanatait tárja elénk. A Dunáról, a Balatonról szóló regék nem csupán mítoszteremtő erejük miatt fontosak, hanem azért is, mert idővel számos néphit és népszokás kapcsolódott hozzájuk. A honfoglalás és az államalapítás korszakát, jelentős alakjait bemutató regék mellett olvashatunk Károly Róbert, Nagy Lajos és Zsigmond király idejéből származó mondákat is. Külön fejezetbe kerültek a Mátyás királyról szóló történetek, valamint az 1848-1849-es forradalom és szabadságharc hőseinek emléket állító, rövid elbeszélések, többek között Petőfi Sándorról és Bem apóról.

První ucelený soubor mýtických příběhů naší vlastní kultury. Slovanští bohové a bohyně, duchové, démoni, víly, skřítkové, vodníci... Kdo vlastně jsou, co dělají, jak pomáhají nebo škodí, jak je máme uctívat a kdy nastává jejich čas? V knize se setkáme se všemi možnými bohy i jinými postavami. U každé z těchto mýtických osobností najdeme klíčový příběh, a také fakta o tom, co tato postava znamenala, s čím se spojovala, jak a kdy se uctívala nebo vzývala. A jelikož v různých pramenech se lze setkat s různými jmény jednoho božstva, autor uvádí i variace příslušných jmen. Dovíme se rovněž, jak byl podle našich předků uspořádaný svět a vesmír, jak spolu bojovalo i spolužilo dobro a zlo či jiné polarity a energie. Slovanská mytologie je zde logicky rozčleněná: nejprve se objevuje „první generace“ bohů-stvořitelů. Potom následuje éra mladších bohů, a nakonec třetí skupinu tvoří „menší“, ochranní duchové, démoni, víly či jiné podobné postavy. Některá božstva, s jimiž se zde setkáme, jsou do určité míry známá (například Morena nebo Perun), avšak jiná jsou zcela neznámá. Každá bytost je nádherně barevně ilustrovaná slovenskou výtvarnicí Vierou Šinalovou. Publikace Bohové starých Slovanů, která osvětluje a odhaluje naše dávné spirituální kořeny, se hodí se pro dospělé i děti, učitelé díky ní mohou vhodně doplnit vyučování, a vůbec je to kniha, která patří do každé knihovny.

Unikátny ucelený súbor mýtických príbehov našej kultúry: slovanskí bohovia a bohyne, duchovia, démoni, víly, škriatkovia, vodníci... Kto vlastne sú, čo robia, ako pomáhajú alebo škodia, ako si ich uctiť a kedy je ich čas? V knihe sa stretneme so všetkými možnými bohmi aj inými mytologickými postavami. Pri každej tejto osobnosti nájdeme kľúčový príbeh o nej plus informácie o tom, čo táto postava znamenala, s čím sa spájala, ako a kedy sa uctievala alebo vzývala. A keďže v rôznych prameňoch sa môžeme stretnúť s rôznymi menami jedného a toho istého božstva, autor vždy uvádza aj tieto rôzne variácie mien. Dozvieme sa tiež, ako bol podľa našich predkov usporiadaný svet a vesmír, ako spolu bojovalo aj spolunažívalo dobro a zlo, prípadne iné polarity a energie. Slovanská mytológia je pritom logicky rozčlenená: najprv ide „prvá generácia“ bohov-stvoriteľov. Potom nasleduje éra mladších božstiev, a napokon tretiu skupinu tvoria „menší“, ochranní duchovia, démoni, víly a iné podobné postavy. Publikácia osvetľuje a odhaľuje naše dávne duchovné korene. Všetky príbehy sú nádherne farebne ilustrované mladou slovenskou výtvarníčkou Vierou Šinalovou.

Veles mezi slovanskými bohy vyniká svojí záhadností a kolem jeho funkcí panují nejasnosti, které se pokoušeli osvětlit již mnozí badatelé. Byl Veles bohem stád a plodnosti? Nebo spíše temným pánem podsvětní říše? O tomto božstvu se sporadicky zmiňují prameny staroruské i staročeské, známe ho z místních názvů na Balkáně i v Čechách. Garantoval byzantsko-ruské smlouvy z 10. století jako mocné a trestající božstvo, ale zároveň je ve středověkých českých textech přirovnáván k ďáblovi a čertu. Etymologie jeho tajemného jména evokuje podsvětní prostory indoevropských mytologií a jeho postava nachází svůj odraz i v bohatém slovanském folklóru. Autorka této knihy vychází při zkoumání postavy Velese zejména z primárních pramenů, které od základu interpretuje a nabízí jejich nový a promyšlený výklad, a tím i nový komplexní pohled na toto božstvo. K tomu rovněž hojně využívá i paralely s postavami z příbuzných pantheonů a mytologií. Čtenář tak drží v rukou knihu, která se pokouší zodpovědět dosud nezodpovězené otázky a představit v novém světle svět slovanského archaického myšlení a kultury.

Fascinujúci úvod do sveta japonských mýtov a legiend Detailný prehľad japonskej mytológie od najstarších legiend cez stredoveké príbehy o nesmrteľných cisároch a cisárovnách, čarodejníkoch, pustovníkoch a pomstychtivých duchoch až po moderné stvárnenia starobylých božstiev. Množstvo fanúšikov japonskej kinematografie, literatúry či populárnej hudby sa nadchýna obrazmi bohov a príšer v údoliach zahalených hmlou a na rozoklaných vrchoch japonských ostrovov. Len málo ľudí zo Západu však chápe dlhú históriu a hĺbku japonskej mytológie, ktoré sa za nimi skrývajú – mozaiku vyskladanú z čriepkov šintoizmu, buddhizmu, taoizmu, konfucianizmu, cisárskej propagandy a regionálneho folklóru. Autor začína prvými zapísanými mýtmi a mapuje japonskú mytológiu až k povojnovému štátnemu šintoizmu, vzostupu mangy v šesťdesiatych rokoch minulého storočia, „J-hororu“ a ikonickým videohrám. Tento jedinečný sprievodca mýtmi ukazuje starovekú aj súčasnú japonskú kultúru v inom svetle. Očarí každého, kto sa zaujíma o Japonsko, jeho dejiny aj súčasnú umeleckú tvorbu. Plusom je bohatý sprievodný obrazový materiál. Kniha je prerozprávaním prastarých príbehov a zamyslením sa nad ich miestom v náboženstve, kultúre a dejinách Japonska. Z anglického originálu preložila Zuzana Trstenská.

A mitológia azon regék (mítoszok) gyűjteménye, amelyek a népek őskorabeli isteneiről, hőseiről és más hasonló lényeiről szólnak. Ezeken kívül tartalmazza mindazt, amit ezen lényekről hittek, ismerteti e népek vallását és istentiszteletét (kultuszát) is. A tudományos mitológia e vallás és mítoszok eredetét, keletkezését is kutatja. A mitológia legismeretesebb és legszebb része a görög mitológia. Amit a régi görögök isteneikről és hőseikről regéltek, azt ők igaznak, valónak tartották. Ma már senki sem hisz bennük, de mindannyian elismerjük, hogy a mítoszok a világirodalom legszebb regéi közé tartoznak. Éppen szépségük miatt szívesen olvassuk s a művészek: a szobrászok, festők és költők még ma is gyakran merítik tárgyukat a görög mitológiából. A régi népek, különösen pedig a görögök vallásának és mítoszainak keletkezésére vonatkozólag már az ókorban is háromféle nézet volt elterjedve. Az egyik szerint a régi bölcsek az emberek javítása és kormányzása végett találták fel. A másik szerint a mitológia alkotói a néppel némely természeti tények ismertét vagy a természetbölcselet némely nézeteit akarták közölni s ezt a koruknak sajátos kifejezésekben tették; eszerint tehát a mítoszok mindannyian allegóriák. A harmadik nézet szerint, mely a Nagy Sándor korában élt Euhemerosz nevéhez fűződik (innen: euhemerizmus), az istenek eredetileg az őskorban élt kiváló királyok és hősök voltak, akiket a későbbi nemzedékek mindinkább nagyobb mérvben dicsőítettek és végre istenekként tiszteltek.

Vannak hősök – és vannak a görög héroszok Stephen Fry a görög mitológia kezdeteit elbeszélő Mítosz című könyve után a Héroszok történeteivel folytatja a mesélést. Az isteni származású hősök csodálatos kalandjai és halhatatlan hőstettei Fry könnyed, egyúttal lebilincselő stílusában hol humoros gellert kapnak, hol romantikusan szomorúak. Mindent megtudunk, amit tudnunk kell a héroszokról: mi volt Héraklész tizenkét munkája, miért változtat kővé Medusza pillantása, és hogyan fejtette meg Oidipusz a szfinx rejtélyét. Hogyan szerezte meg meg Jaszón és az Argó legénysége az aranygyapjút. Hogyan győzött le Atalanté minden férfit futóversenyben, és hogyan járt túl mégis az eszén egy fiú pár aranyalmával. Izgalmas csaták, félelmetes labirintusok és vérfagyasztó szörnyek várnak ránk. Megfejthetetlennek tűnő kérdésekre kereshetjük a választ ezekben az örökké aktuális legendákban, egyúttal megtudhatjuk, mire képes az ember.

Thor a Loki na epické výpravě do Jötunheimu Thor a Loki pokračují ve své výpravě do Jötunheimu. Podaří se jim splnit úkol, se kterým je sem otec veškerenstva Ódin poslal? Pouť do země obrů je strastiplnou i pro samotné bohy, ale co teprve pro smrtelníky Tjalfeho a Roskvu? Pokračování epické ságy boha hromů Thora zavede naše hrdiny přímo vstříc nebezpečí, na které i bohové můžou být krátcí…

Dvojčata Lí a Ráďa se právě přistěhovala do Prahy a cítí se zde trošku ztraceně. Když potkají ducha Zachariáše, který jim nabídne, že je Prahou provede a seznámí je s historií, mají velkou radost. Jsou letní prázdniny, času je habaděj, tak hurá do toho. Kdyby jen tušili, že součástí Zachyho průvodcovských služeb bude i osobní setkání s dalšími pražskými strašidly a duchy známých osobností! Inspirujte se příběhem a sami navštivte strašidelná místa staré Prahy! Na konci knížky najdete mapu i tipy na procházku.

„Bajky jsou vypravování děje smyšleného, tedy nikoliv skutečného, ale děj ten přece pravdě se podobá. Smyšlený tento děj vzat jest obyčejně se života zvířat, někdy však též z přírody neživé. Účelem bajek jest poučovati. Čtěte tudíž pilně bajky tyto a vlastnosti dobré, které v nich naleznete, si přisvojte, nedobrých však se chraňte!“ Bajky ze Zlatého fondu SME.

Z Biblie, z mytológie, z histórie. Originálna ručná umelecká knihárska práca.

Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů, seriálu Američtí bohové i tvorby Neila Gaimana obecně.

Kniha Pověsti z Čech Josefa Virgila Grohmanna (1831–1919), významného domácího německy píšícího mytologa, je historicky první sbírkou českých pověstí. Toto unikátní dílo je však širší veřejnosti téměř neznámé – ani ne tak proto, že od jeho prvního a dosud jediného vydání uplynulo již téměř 150 let, jako spíš z toho důvodu, že vyšlo pouze v německém jazyce. Díky tomuto účelovému zapomenutí, způsobenému především národnostními předsudky, byly Grohmannovy Pověsti známé jen úzké hrstce odborníků a v českém překladu vycházejí poprvé až nyní. Grohmannova sbírka je cenná nejen pro své historické prvenství, ale i pro svoji nebývalou odbornou úroveň, ve které překonává i četné pozdější sbírky domácího slovesného folkloru. Její autor totiž lidové pověsti chápal jako hodnotu a pramen stojící sám o sobě, který není třeba nikterak literárně upravovat, a svým čtenářům tak jako první u nás předložil komplexní a autentický obraz lidové pověstní tradice.ePUB ISBN 978-80-7428-063-4MOBI ISBN 978-80-7428-087-0

Mravenečník Eda zjistí, že aby byl opravdu šťastný, musí být sám sebou. Proto všem zvířátkům v lese prozradí své největší tajemství – Eda mravence nejí, Eda se s mravenci kamarádí. Je to mravenečník vegetarián. Tak, a je to venku. Jenže lesní řád je striktní a nikdo z tamních obyvatel není zvyklý na vybočování z davu. Je na čase, aby někdo do lesa vrátil respekt, lásku a veselou náladu. Podaří se stydlivému Edovi být hrdinou, který to dokáže? A ocení jeho upřímnost i namyšlené žabky?

Egy új klasszikus: a jól ismert skandináv mítoszok a történetmesélés nagymestere, Neil Gaiman elképesztő átiratában. Az ősi történetekből Gaiman regényszerű ívet kovácsol, kezdve a kilenc világ legendás megteremtésével, majd sorra veszi a félistenek, törpék és óriások tetteit. Például Thor pörölyének ellopását, aki ezután kénytelen nőnek öltözni – ez az ő szakállával és étvágyával nem kis feladat –, és úgy visszalopni. De elmeséli a legmeghatóbb történetet is, amikor Kvasir, a legbölcsebb isten véréből megfőzik azt a sört, amely aztán létrehozza a költészetet. A számtalan kaland Ragnarökkel, az istenek alkonyával, új idők és emberek születésével zárul. Gaiman keze alatt a régi poros mítoszok újra élettel telnek meg. A regény mesteri és szellemes prózája kiemeli az istenek versengő énjét, megmutatja hajlamukat arra, hogy átverjenek másokat, és őket is átverjék, valamint megismerteti az olvasót azzal a tulajdonságukkal, hogy a szenvedélyt mindig hagyják felülkerekedni a józan eszükön.

Trója. Najúžasnejšia ríša pod slnkom. Perla Egejského mora. Žiarivý Ilion, mesto, ktoré povstalo a padlo nie raz, ale dokonca dva razy... Príbeh trójskej vojny pozná azda každý z nás – keď syn trójskeho kráľa uniesol spartskú kráľovnú a vychýrenú krásavicu Helenu, Gréci zhromaždili tisíc lodí a vyplávali do strašnej vojny proti veľkolepému mestu, ktoré obliehali celých desať rokov. Pôvodcom vojny je sám Zeus – požiadal totiž trójskeho princa Parida, aby rozhodol, ktorá z troch olympských bohýň – Héry, Atény a Afrodity – je najkrajšia. Afrodita Parida podplatila, sľúbila mu lásku najočarujúcejšej ženy sveta Heleny. Paris neváhal a svoju odmenu smelo uniesol priamo zo sídla jej manžela, spartského kráľa Menelaa. Po tejto neslýchanej urážke nabrali udalosti rýchly spád. Rozpúta sa nekonečná surová vojna, počas ktorej obe strany utrpia ťažké straty. Grékom sa nedarí poraziť Trójanov, lebo ich najodvážnejšieho bojovníka Achilla spaľuje hnev na spojenca, ktorý si prisvojil jeho otrokyňu Briseidu, a preto sa odmieta zapojiť do boja... Pripravte sa na najstarší a najúžasnejší príbeh všetkých čias, v ktorom sa neovládateľné vášne striedajú s najvyššími ideálmi a hrdinstvo s úskokmi. Stephen Fry oživil klasický príbeh o Tróji vtipom, ľahkosťou a emóciami a vložil doň odvahu a nenávisť, lásku a stratu, pomstu a ľútosť, túžbu i zúfalstvo, ktoré sa navždy zapísali krvou do piesočnej pláže na ďalekom pobreží Malej Ázie.

V mýtickej krajine bohov a múz sa odohráva nádherný príbeh lásky Orfea a Eurydiky, ktorá neutícha ani po smrti. Putovanie Orfea do podsvetia, aby vyslobodil svoju milú, je jedným z najkrajších rozprávaní starogréckych mýtov. Stvárňovali ho mnohí výtvarníci, sochári, hudobníci na celom svete, lebo ľudia od nepamäti verili, že láska je silnejšia než smrť. Nádherné ilustrácie Ingrid Zámečníkovej podnecujú bohatšie vnútorné prežívanie príbehu starodávnych čias. Kniha patrí do edície Múzy.

V časoch, kedy sa bohovia a nymfy starali o všetko živé na zemi, sa odohráva príbeh opustených detí Dafnisa a Chloé, ktoré našli a vychovávali pastieri uprostred krásnej prírody. Vyrastali spolu na pasienkoch, v tienistých hájoch a na slnečných stráňach. Pásli spolu stáda kôz a ovečiek, stali sa nerozlučnými priateľmi. Zamilovali sa do seba a pomocou bohov i vlastnou snahou prekonali nástrahy osudu. Príbeh rozvíja citlivosť, vnímavosť, fantáziu a obrazotvornosť detského čitateľa. Ilustrovala ho známa slovenská výtvarníčka Katarína Vávrová. Vzniklo tak výnimočné dielo svetovej literatúry s mimoriadnym výtvarným spracovaním. Kniha je určená deťom od 8 rokov, patrí do edície Múzy.

Výbor 109 příběhů o Krakonošovi byl pořízen z knih Paula Johannesa Praetoria, a to z třísvazkového díla Daemonologia Rubenzalii Silezii (Lipsko, 1662-1665) a z knihy Satyrus Etymologicus (Lipsko, 1672). Tento autor podle obecně přijímaného názoru zachovává nejvěrohodněji nejstarší Krakonošovu podobu, jak se o ní vypravovalo mezi českými a německými obyvateli celé oblasti Krkonoš, v severovýchodních Čechách a v přilehlé části Slezska. V příbězích o Krakonošovi Praetorius organicky skloubil naivně realistický pohled na skutečnost se smyslem pro grotesknost situací, jejich vtipné zápletky a jadrný, lidový humor. Obratně střídá příběhy, v nichž vítězí lidová moudrost, étos lidu s jeho názorem na vítězství dobra nad zlem, spravedlnosti nad křivdou a podvodem, s příběhy, které ukazují hrůzu, úděs, démonii, zlo.

Vydajme sa do tajomného sveta starovekého Orientu, kolísky najstarších civilizácií ľudstva, do podivuhodných čias rozľahlých starovekých ríš. Uvedené mýty, báje, legendy, poviedky a rozprávky, ktoré nás oboznamujú s veľkými témami, osobnosťami a príbehmi, patria do pokladnice svetového písomníctva a kultúry. Kniha prináša najznámejšie texty z piatich základných geograficko-kultúrnych oblastí starovekého Orientu: egyptskej, mezopotámskej, izraelsko-arabskej, perzskej a indickej. Patria medzi ne príbehy o egyptskom dvoranovi Sinuhetovi, sumerskom hrdinskom kráľovi Gilgamešovi, asýrskej kráľovnej Semiramis, o izraelskom silákovi Samsonovi, kráľovi Šalamúnovi a kráľovnej zo Sáby, statočnom indickom princovi Rámovi a princeznej Síte a o mnohých ďalších. V starých príbehoch, ktoré sa po dlhé tisícročia prenášali z generácie na generáciu, nájdeme všetku múdrosť a skúsenosť vekov a nespočetné množstvo príkladov hrdinstva, odvahy, obetavosti i mnohých ďalších rýdzich hodnôt skutočnej ľudskosti, ktoré majú svoje uplatnenie a význam aj v dnešnom modernom svete.

Jézus neve legalább három, egymástól jól elkülöníthető fogalmat idéz fel bennünk. Az egyik a názáreti próféta, a történelmi személy. A másik a vallások Krisztusa, a felhőkön trónoló Fiú-Isten. A harmadik egy szellemi erő, hasonló a lelkiismerethez, amelyik a keresztény emberek életét irányítja. Ez a könyv az elsőről, a történeti Jézusról szól. Mi történt Jézussal azután, hogy keresztre feszítették? Hogyan parancsolt Jézus a démonoknak? Milyen kapcsolat fűzte őt a nőkhöz? Ki volt az apja? Mit tanított az igazságról? Ki volt Barabbás, és miért fontos ez a név? Jeruzsálemben két barlangot tisztelnek Jézus sírjaként. Most találtak egy harmadikat. A negyedik Indiában van. Melyik az igazi? Készült róla hiteles festmény? Melyik az? Mit írnak Jézusról a titkos zsidó források? Mi az, amit tudni lehet: ki volt ő? A szerzőről Szunyogh Szabolcs 1950-ben született Budapesten. Tanárként végzett, de elsősorban újságíróként, lapszerkesztőként, rádiósként dolgozott. Ifjúsági és ismeretterjesztő könyvek, hangjátékok szerzőjeként is ismert. Munkájáért többek között Radnóti-díjjal és Várhegyi György-díjjal tüntették ki.

Oloncho o Ňurgunu Booturovi Střelhbitém je nejznámější a umělecky nejkvalitnější představitel žánru oloncha. Oloncho je obecné označení pro duchovně hrdinské epické skladby sibiřských Jakutů, přinášející cenné poznatky o jejich minulosti, náboženských představách, šamanismu a životní filosofii, tradice skládání a vyprávění oloncha byla roku 2005 zařazena na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Je to rozsáhlá epická skladba obsahující četné mýty a legendy o dávných válečnících, démonech, božstvech i zvířatech, která dokonale odráží jakutský pohled na svět a na člověka, který není vyčleněn z celkového rámce přírody.