Předmětem monografie je výklad o Rusku 18. století v politických a kulturně historických souvislostech. Důraz je položen na tradice, symboly a stereotypy. Rusko je popsáno jako geopolitický celek, navazující na moskevský caesaropapistický stát, ovšem s centrem v Sankt Petěrburgu. Jeho vybudování se stalo jedním z řady modernizačních, ale v běžném životě společnosti se jen málo projevujících kroků, jimiž se Rusko jako stát (impérium) přibližovalo vyspělejším zemím. Především v mocenském a vojenském smyslu. V návaznosti na tradici moskevského státu byl nejen za to odpovědný všemocný car. Jeho slovo bylo zákonem. I když ruské 18. století provázela sekularizace, víra, především ta, jež byla založená na křesťanské ortodoxii, tvořila pilíř každodennosti. Nikoli církev. Ta se stala institucí závislou na státu. Rozhodující ve všem byl car a jeho stát. Car se v lidovém stereotypu za vše a všechny modlil, nad vším bděl a obyvatele státu ochraňoval. Jen on prý nejlépe věděl, co je pro ně dobré. Pokud v daném okamžiku nebyl tento stav ideální, pak se tak mělo stát někdy v budoucnu. Zkrátka: Rusko spělo k lepším zítřkům. Alespoň ve vizích. Osmnácté století změnilo Rusko v pyramidální byrokratický stát, který naplňoval carova rozhodnutí a přání. Přetrvávaly tradice a stereotypy. Rusko však prošlo pozitivními změnami, např. ve vědě, umění a vzdělávání. Ještě více změn však připravovalo, aby v důsledku neochoty měnit zvyklosti zapadly. Život společnosti zůstával zkostnatělý. Rusko jako stát se sice modernizovalo, ale ve společnosti se výrazně rozevíraly sociální, ekonomické, právní i jiné nůžky mezi privilegovanými jednotlivci a širokými vrstvami. Mnohé z toho pramenilo z minulosti. Monografie se v neposlední řadě zamýšlí i nad tím, proč leccos přežilo do moderní doby.

Kniha českému čtenáři zprostředkovává původní historický pramen Učené a pravdivé vyprávění o některých změnách, jež se v nedávných letech udály v Moskevském velkoknížectví, napsaný švédským vyslancem na moskevském dvoře a poprvé vydaný tiskem ve Stockholmu roku 1608. Autor ve své diplomatické zprávě barvitě líčí politickou krizi v moskevské říši, tragické události smuty a intriky kolem následnictví na carském trůnu, jejichž očitým svědkem se stal. Popisuje také předcházející události, jež interpretuje v souladu s územní i konfesní politikou Švédského království. Kniha vedle překladu švédského originálu do češtiny obsahuje též doprovodnou filologickou a historiografickou studii, zasazující autorovo dílo do kontextu švédské literatury i politických souvislostí na přelomu 16. a 17. století. Díky širokým interpretačním možnostem představuje vhodný materiál pro studium filologických i historických oborů.

Když Donald Trump nečekaně vyhrál americké prezidentské volby, stal se z čerstvě vydané knihy Americká elegie od debutujícího autora J. D. Vance nečekaný bestseller kniha totiž čtivě, působivě a výstižně líčí prostředí, z něhož se rekrutovala velká část Trumpových voličů, tj. prostředí bílé americké chudiny. Americká elegie nabízí ovšem nejen detailní popis onoho prostředí, ale rovněž vroucí a osobní analýzu krize kultury chudých bělošských Američanů. O rozkladu této společenské skupiny, procesu, který nenápadně probíhá už více než čtyřicet let, se píše stále častěji a se stále větším znepokojením, ale dosud nikdo jej nepopsal zevnitř a tak kriticky. V Americké elegii J. D. Vance pravdivě líčí, jak prožívá sociální, regionální a společenský úpadek člověk, který se s tímto břemenem narodil. Příběh rodiny Vancových začal v poválečné Americe nadějí. Autorovi prarodiče byli zamilovaní, ale chudí jako kostelní myš. Přestěhovali se z apalačského regionu Kentucky do Ohia s nadějí, že uniknou strašné chudobě, která je obklopovala. Stali se příslušníky střední třídy a nakonec jedno z jejich vnoučat absolvovalo právnickou fakultu Yaleovy univerzity, což je konvenčním měřítkem společenského vzestupu. Ale když se začteme do rodinné ságy Americké elegie, postupně zjistíme, že autorovi prarodiče, teta, strýček, sestra a především jeho matka se s životem ve střední třídě jen obtížně vyrovnávali, že se nikdy zcela nevymanili z minulosti poznamenané týráním, alkoholismem, chudobou a traumaty, problémy charakteristickými pro jejich oblast Ameriky. S pronikavou upřímností Vance ukazuje, že démony své chaotické rodinné historie v sobě stále nosí i on. Autor napsal hluboce dojímavé vzpomínky s dávkou humoru a s živě vylíčenými skutečnými postavami, ale zároveň naléhavou a znepokojivou meditaci o tom, že ve velké oblasti Spojených států ztratili lidé víru ve svůj americký sen.

26. apríla 1986 o 01:23:40 Alexander Akimov stlačil tlačidlo núdzového vypnutia vo štvrtom černobyľskom jadrovom reaktore. Bol to čin, ktorý si vynútil trvalú evakuáciu mesta, zabil tisíce ľudí a ochromil Sovietsky zväz. Táto kniha je výsledkom päťročného výskumu, komplexný popis toho, čo sa skutočne stalo. Od zúfalého boja o zabránenie ožiareniu, cez obetavosť hrdinských mužov, ktorí vstúpili do oblastí žiarenia tak silného, že nefungovali stroje, po prekvapivú pravdu o legendárnych "černobyľských potápačoch", až nakoniec po súdny proces "v réžíií" ZSSR. Historický príbeh je pretkaný príbehom autorovej spontánnej cesty do stále opusteného ukrajinského mesta Pripiať a širšej černobyľskej zóny. Spolu s viac ako 45 stranami fotografií súčasnej Pripiati a technickými schémami elektrárne je Černobyľ 01:23:40 fascinujúcim novým záznamom o najhoršej jadrovej katastrofe na svete. Zdá sa, že naša skupina vyniká, pretože hneď ako vstúpime do terminálu, všetci sa na nás pozerajú. Boli sme upozornení, aby sme zamestnancom letiska za žiadnych okolností nezmieňovali účel našej cesty na Ukrajinu. Musíme povedať, že sme skupina turistov na ceste za fotodokumentáciou krás krajiny. Chudý a bledý muž pasovej kontroly si ma premeriava skeptickým pohľadom. Všetci cudzinci sem prichádzajú kvôli Černobyľu? Pochybujem, ale radšej som nasadil nevinný úsmev, len aby som bol v bezpečí. Zrejme existuje možnosť, že nás do krajiny nevpustia, ak ich budeme informovať o našich skutočných úmysloch, aj keď mi uniká dôvod.

Kniha Falešné hranice. Příběhy akce Kámen 19481951 odkrývá doposud téměř neznámou nezákonnou činnost Státní bezpečností na přelomu 40. a 50. let 20. století. Autorka na deseti osobitých příkladech vypráví příběh účastníků i zákulisí zákeřných zločinů, které spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti, vyprovokované k útěku z Československa. Státní bezpečnost vymyslela akci Kámen, aby mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky. S usvědčujícími materiály pak byly osoby, které se domnívaly, že skutečně překročily československou státní hranici, za nedovolený přechod hranic zatčeny. Nešlo o náhody, nýbrž o systémové opatření bezpečnostního aparátu, který skrytě porušoval vlastní zákony. Kvůli upevnění totalitní moci a podchycení nejrůznějších forem nesouhlasu s nově nastolenými poměry neváhali příslušníci Státní bezpečnosti používat kriminálních metod. Záměrem autorky je přiblížit rafinovanost, která se v chápání státně bezpečnostní práce stávala samozřejmostí. Navzdory faktu, že se jednalo o nejutajovanější represivní akce komunistického režimu, odhaluje nové oběti i pachatele, nastiňuje vývoj akce Kámen v čase i prostoru, dokládá škálu důvodů pro její využití. Bohatá obrazová příloha je dokladem široké pramenné základny úřední i soukromé povahy. Dosud nepublikované archivní materiály konfrontuje s pozdějšími výpověďmi svědků, čímž bylo možné představit uvažování a postupy tajné policie z období bouřlivého a nepřehledného vývoje po únoru 1948 ve zcela novém světle. Václava Jandečková (*1974) je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, vystudovala mezinárodní vztahy. V centru jejího badatelského zájmu stojí neprozkoumaná témata dějin dějiny poúnorového Československa, jimž věnovala již několik monografií: KÁMEN. Svědectví hlavního aktéra akce Falešné hranice u Všerub na Domažlicku (2013); Tři muži proti totalitě. Odbojář Ota Tulačka, pilot RAF Josef Hýbler a americký diplomat Walter Birge v boji s StB (2014). Za svoji poslední knihu Kauza Jan Masaryk. Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950-1951 (2015) obdržela Mezinárodní zvláštní cenu Egona Erwina Kische.

Komplexní historie největší jaderné havárie.

Kniha je významným příspěvkem k dějinám Moravy v druhé polovině 17. století a přináší v mnohém nový pohled na proměnu kdysi sebevědomého zemského stavovství, na praktické fungování správního aparátu a na důsledky válek vedených habsburskou monarchií pro domácí poměry. Dané otázky řeší autor primárně prostřednictvím analýzy bernictví, neboť právě placení daní plynoucích dominantně na krytí vojenských výdajů, stejně jako návazná péče o četné regimenty císařské armády zaměstnávaly domácí politickou reprezentaci ze všeho nejvíce. Nutnost čelit do té doby nepoznaným finančním a materiálním nárokům vedla zemské politické představitele k tomu, aby se pokoušeli (byť velmi neochotně a teprve pod tlakem tragických událostí) posunout moravskou společnost na vyšší organizační úroveň a přispívali tak k tvorbě společenských struktur, které jsme dnes zvyklí nazývat státem.

Prepracované a doplnené slovenské vydanie pôvodne rakúskej publikácie slovenských autorov Dr. Roberta Hofrichtera a Petra Janovičeka približuje čitateľsky príťažlivou formou dejiny Bratislavy a oblasti bývalého Rakúsko-Uhorska na území medzi Bratislavou a Salzburgom. Autori chcú prispieť k lepšiemu spoznaniu nášho západného suseda a zároveň zdôrazňujú nezmyselnosť nacionalizmu ako prekonanej ideológie, ktorá v minulosti strednej Európe nepriniesla nič dobré. Text bohato ilustrovanej knihy s úvodom Magdy Vášáryovej dopĺňajú rozhovory s osobnosťami regiónu strednej Európy Karlom Schwarzenbergom, Barbarou Coudenhove-Kalergi, Milanom Lasicom, Fedorom Gálom a prof. Friedrichom Gottasom.

Az 1938. november 2-án aláírt első bécsi döntés, majd az 1939. márciusi magyar katonai akció következményeként a történeti Kárpátalja területe ismét Magyarország része lett. Bár az új állapotokat rögzítő törvénycikk "a Magyar Szent Koronához visszatért kárpátaljai területekről" beszélt, Fedinec Csilla kötete rámutat: a sok szempontból "köztes térnek" számító, összetett nyelvi és etnikai bonyodalmakkal szembenéző régióban nem fogadta egyöntetű lelkesedés a két évtizedes szünet után visszatérő magyar közigazgatást. Ám a történész nem csupán a részletesen bemutatott történeti-politikai eseményekre koncentrál. Könyvéből kiderül az is, létezett-e "kárpátaljai szellem", és ha igen, azt mi képviselte leginkább: a fenyőerdőkkel borított romantikus hegygerincek, a gazdag történelmi emlékekkel rendelkező városok, a magyar őstörténet kultikus pontja: a Vereckei-hágó, a terület sokrétű - utóbb szinte mind egy szálig halálba küldött - zsidó lakossága, netán a "leghűségesebb nemzet", azaz a ruszinok közössége, akik sohasem kaphatták meg a nekik ígért autonómiát. Fedinec Csilla forrásokban gazdag és olvasmányos kötete számos olyan eseményt és történetet tárgyal, amelyeknek hatásai a jelenbe nyúlnak, bizonyítva ezzel, hogy háromnegyed évszázaddal az események után még mindig vannak feltáratlan és kibeszéletlen fejezetek történelmünkben.

V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století v prostředí politicky aspirujících českých a slezských měst. Komparativním způsobem zkoumá zasahování kazatelů do městské správy, jejich ovlivňování hospodářského a především náboženského života během husitské revoluce, a to jak na straně měst utrakvistických (Praha, Hradec Králové), tak katolických (Plzeň, Vratislav, Lehnice). Kazatelé zde vystupují především v roli manipulátorů, kteří utvářejí většinové společenské smýšlení, jehož prostřednictvím posléze prosazují ryze politické zájmy, mnohdy proti přáním starých radních vrstev i proti městské vrchnosti, panovníkovi či biskupovi.

A szakmai közvélemény jó ideje a köznemesség ideológusaként tartotta számon Kézai Simont. Való igaz, hogy az általa írt Gesta Hungarorumban tűnik fel a fegyverforgató férfiakból álló ősi hun-magyar communitas elképzelése, mely idővel a hazai nemesség önmeghatározásának elsődleges viszonyítási pontjává vált. A magyarországi rendek és az országgyűlés késő középkori történetét egyre jobban megismerve immár aligha tűnik tarthatónak az az elképzelés, mely a közösségi cselekvésre kész 13. század végi "köznemesség" számára írt programot olvasott ki Simon mester gestájából. E következtetés régóta esedékes levonására azonban csak úgy nyílik mód, ha utánanézünk: kik mozdíthatták elő a mű megírását, mely társadalmi körből kerültek ki, és a szerző közvetítésével milyen politikai javaslatokat sugalltak. E feladatok el-végzése, illetve Kézai szerzői arcélének pontosabb megrajzolása szükségessé tette a gestaíró vélt külföldi forrásainak és kompilátori módszereinek felülvizsgálatát, a 13. századi hazai krónikák sor- és időrendjének átszabását, valamint Szűcs Jenő eszmetörténészi munkásságának újraértékelését.

Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za "Jeruzalém Evropy", kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání - a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.

A szabadkőművesség eredete, mint sok más, ősrégi intézményé, annyira homályba van burkolva, annyira át meg át van szőve mondákkal, hogy szinte lenyomozhatatlan. A szabadkőművesség eszméje mindenesetre épp olyan régi, mint maga a kultúra. Ez bizonyításra sem szorul, miután a szabadkőművességben az emberrel veleszületett magasztosabb törekvés nyert csupán kifejezést. Bölcsője, éppúgy mint az emberiségé, és magáé a kultúráé, mindenesetre Ázsia, tehát a Kelet -- onnan terjedt aztán Görögországba, melyek misztériumaiban, és Rómába, melynek kőművesegyletei, vagy mondjuk, céheiben, végül aztán Német és Angolországba, melynek középkori kőműves és kőfaragóegyleteinél már határozottan föltaláljuk nyilvánulásának mai alakzatát. Ez összeköttetés Kelet és Nyugat között nem lephet meg senkit, aki a kulturhistóriában csak kevéssé jártas is. Hiszen tudjuk pl. hogy az építészetben és a 6-12 századok közt csapatosan bolyongó ír barátok, a francia és németországi kolostorok tanítói arabeszkjeik sajátszerű alakjaiban, és iniciáléikban kétségtelenül elárulták, hogy összeköttetésben áll művészetük a régi ázsiai remetékével. Mint Preytag mondja, az antiochiai aranyművesek és ötvösök műhelyeiben észak vidékiek is igyekeztek elsajátítani a csinos alakzatokat; alexandriai építészek meghívattak Olaszországba, és az athéni iskolák tudósait még a 3. század közepéig is olyanoknak tartották, akik egyedül bírják a tudás titkait, akiket épp ezért tömegesen látogattak tudni vágyó frankok, angolszászok és normannok.

Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla. Ať už jde o světoznámého Golema, chránícího bezpečí židovského ghetta, bezhlavého Švéda, vykrádajícího monumentální pražské chrámy, Fausta, který se upsal ďáblu, zazděné jeptišky, zamilované vodníky, ohnivé mužíky, oživlé kostlivce anebo prosté hříšníky, kterým nebylo po smrti dopřáno klidu – ti všichni vytvářejí obraz majestátního města plného přízraků a temných stínů. Soubor pověstí, historek, lidových skazek a vyprávění o původu, výskytu a charakteru nejznámějších i méně známých pražských strašidel v sobě odráží město jako zrcadlo dějinných zvratů, divadlo prolínajících se epoch a století. A tak může kniha sloužit nejen jako podrobný průvodce městem a jeho minulostí, nejen jako zdroj námětů k mnoha desítkám rodinných výletů, ale také jako inspirace čtenářovy obrazotvornosti, dokreslující tvář Prahy o jednu z jejích nejzajímavějších a současně nejzábavnějších poloh.

Autor Vlado Bis zhrnul svoje poznatky o Divokom západe 19. storočia. Čitateľ tak má jedinečnú možnosť prečítať si biografické údaje o najväčších náčelníkoch, pištoľníkoch či osobnostiach a zoznámiť sa s ich životom, poslaním a smrťou. Mnohými z nich sa inšpirovali aj tvorcovia kultových westernov, a to aj napriek tomu, že neboli kladní hrdinovia v pravom zmysle slova. Mená ako Jesse James, Wild Bill Hickok, Wyatt Earp, Buffalo Bill či generál Custer, ale aj Sitting Bull, Crazy Horse, Red Cloud či Geronimo sú dodnes ikonami Divokého západu, synonymom hrdinskosti a dobrodružného života. Kniha je doplnená o unikátne fotografie, citáty indiánskych osobností a bonusovú poviedku autora. To všetko ako celok akiste prispeje k skvelému čitateľskému zážitku.

„Egyre veszélyesebb a tegnapra és a tegnap előttre támaszkodva jóslásokba bocsátkozni; bölcs dolog azonban önmagunkat mindenre vagy majdnem mindenre fel készíteni – e Paul Valery javasolta felkészítés jegyében tekintem át a magyar múltat és a jelent. Publicista és politikai elemző vagyok, nem pedig "céhbeli" történész. Egyszerre belülről és kívülről, s mindenekelőtt politikai és anyagi befolyásoktól függetlenül, öncenzúra nélkül, időnként humorral vagy szarkazmussal próbáltam írni az elmúlt ezer év sikereiről és bukásairól, a kiemelkedő és ellentmondásos személyiségekről éppúgy, mint a köpönyegfordítás kevésbé vonzó emberi alakjairól.” – Paul LendvaiA neves Kelet-Európa-szakértő több nyelven megjelent, magyarul immár negyedik, bővített, átdolgozott kiadásban megjelenő könyve a magyarokról, Magyarországról és Magyarország népeiről szól. A kötet a rendszerváltást és az azóta eltelt éveket is elemzi.

Kdo byli Mayové? Kde a jak žili? Jak vypadal jejich náboženský svět? Jaké bohy uctívali? Jaké rituály provozovali? Jaké představy měli o světě i sami o sobě? A jaké představy o nich máme dnes? Syntetizující práce Zuzany Marie Kostićové podává souborný, srozumitelný a aktuální přehled světového bádání týkajícího se mayského náboženství a fenoménů, které s ním bezprostředně souvisejí. Zdůrazňuje jeho regionální a partikulární charakter a snaží se uvést na pravou míru některá východiska a dosud nereflektované omyly, které se zabydlily ve světové mayistice. Text může sloužit laikům jako úvod do problematiky, vysokoškolským studentům jako učební materiál a expertům z příbuzných oborů jako komplexní příručka.

Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů. Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi. Nové vydání světového bestselleru.

Rozsáhlá kolektivní monografie, společný projekt předních českých a slovenských historiků, se v roce 100. výročí vzniku Československa zabývá politickým, hospodářským a sociokulturním vývojem v prvorepublikovém Československu, Evropě a zámořském světě (Severní a Jižní Amerika, Asie) mezi dvěma světovými válkami. Opomenuty nejsou významné meziválečné fenomény – v první řadě komunismus, fašismus a nacismus, jež se na konci třicátých let podílely na zkáze evropského kontinentu a na zavlečení světa do zničující války.

Rothove reportáže z rokov 1919 až 1930 podávajú veľmi plastický obraz ruskej spoločnosti, kde možno nájsť takmer všetkých a všetko: boľševikov a starú buržoáziu, inteligenciu a mužikov, Leningrad, Moskvu a usadlosti na Kaukaze, popov, šejkov, šamanov i vyznavačov darvinizmu, ruské prostitútky, deti bez domova, emancipované ruské ženy, žobrákov i burlakov. Okrem iného sa autor predstavuje aj ako veľmi výrečný a ostrý filmový a divadelný kritik. Kischove, Gidove ani Feuchtwangerove reportáže z rodiaceho sa sovietskeho Ruska nemožno čítať ako bibliu a podobne je to i s Rothovými fejtónmi, reportážami a črtami z tejto krajiny. No na rozdiel od mnohých oslavných ód na nový systém, ktoré napísali jeho kolegovia, dokázal prehliadnuť potemkinovské kulisy. V zozbieraných článkoch má slovenský čitateľ príležitosť spoznať tohto vynikajúceho štylistu aj z jeho inej stránky – ako kritického publicistu obdareného nevšedným pozorovateľským talentom, ale aj svojským cynickým humorom. Joseph Roth sa narodil 2. septembra 1894 ako syn židovských rodičov neďaleko mesta Brody vo východnom Haliči. Vyštudoval odbor nemecká literatúra v Ľvove a vo Viedni. Bojoval v prvej svetovej vojne, neskôr pracoval ako novinár vo Viedni a Berlíne. Preslávil sa nielen ako románopisec, ktorý napísal vyše dvadsať románov a esejistických kníh, ale aj ako reportér a stĺpčekár niekoľkých nemeckých, rakúskych a českých (vychádzajúcich v nemčine) novín. Medzi jeho najznámejšie diela patria romány Radeckého pochod, Kapucínska krypta, Hotel Savoy, Jób. Čitateľsky úspešné boli aj knižne vydané reportáže a fejtóny z Francúzska a Ruska. V roku 1933 emigroval do Paríža, kde 27. mája 1939 umrel.

Publikácia prináša reflexiu podstatných aspektov slovensko-maďarských vzťahov za ostatných sto rokov. Počnúc analýzou mierovej zmluvy z Trianonu – zhodnotením významných historických, politických a právnych skutočností v relevantných súvislostiach a nekončiac snahou načrtnúť možnú prognózu ďalšieho vývoja. Ambíciou knihy je ponúknuť čitateľovi hlbšiu sondu do témy a priblížiť skutočnú politiku Maďarska voči regiónu strednej Európy.

Mezinárodní tým mladších i zkušených badatelů z Rakouska, Běloruska, Brazílie, České republiky, Francie, Izraele, Polska, Ruska a Slovenska představuje ruskou revoluci r. 1917 v široké interdisciplinární perspektivě komparatistiky, hospodářských a politických dějin, sociální geografie a urbanismu, literatury, mediálních studií a politologie. Ruskou revoluci pojímá nejen jako událost s bezprostředními důsledky, ale zabývá se také střednědobými sociálními a ekonomickými proměnami a dlouhodobou rekonfigurací politiky a kultury.

A new book from the award winning author of In the Footsteps of Mr Kurtz,Do Not Disturb explores the controversial career of Paul Kagame and the legacy of the Rwandan genocide 'A withering assault on the murderous regime of Kagame, and a melancholy love song to the last dreams of the African Great Lakes' John Le Carre Do Not Disturb is a dramatic recasting of the modern history of Africa's Great Lakes region, an area blighted by the greatest genocide of the twentieth century. This bold retelling, vividly sourced by direct testimony from key participants, tears up the traditional script. In the old version, an idealistic group of young rebels overthrows a genocidal regime in Kigali, ushering in an era of peace and stability that makes Rwanda the donor darling of the West, winning comparisons with Switzerland and Singapore. The new version examines afresh questions which dog the recent past: Why do so many ex-rebels scoff at official explanations of who fired the missile that killed the presidents of Rwanda and Burundi? Why didn't the mass killings end when the rebels took control? Why did those same rebels, victory secured, turn so ruthlessly on one another? Michela Wrong uses the story of Patrick Karegeya, once Rwanda's head of external intelligence and a quicksilver operator of supple charm, to paint the portrait of a modern African dictatorship created in the chilling likeness of Paul Kagame, the president who sanctioned his former friend's murder.

Úspešný seriál Koruna (The Crown) z produkcie Netflixu si vzal na mušku život kráľovnej Alžbety II. a jej rodiny. Každá epizóda pritiahla k obrazovkám milióny fanúšikov. Ako však rozlíšiť historickú realitu od fikcie? Čo je pravda a čo je lož? V tejto knihe rozoberáme a dešifrujeme epizódu po epizóde všetky štyri série, ktoré už boli odvysielané, a s prispením fotografií a výstrižkov z dobovej tlače ich konfrontujeme s historickými faktami.

Je niekto schopný skutočne porozumieť Rusku? Dajme možnosť jednému z popredných svetových odborníkov, aby nám na základe úchvatnej histórie národa ukázal, ako vrhnúť jasnejšie svetlo na budúcnosť tejto krajiny. Rusko nemá prirodzené hranice, nie je osídlené jedným kmeňom alebo spoločenstvom, ani nemá skutočnú jednotnú identitu. Jeho pozícia na križovatke Európy a Ázie znamená aj to, že ho odjakživa vnímajú ako cudzí element – pre Európanov je ázijskou krajinou a pre Ázijčanov zasa európskou. Aj napriek tomu patrí medzi najmocnejšie krajiny sveta a na globálnom javisku je významným hráčom s bohatou históriou vojny a mieru, básnikov aj revolucionárov. Mark Galeotti nás v tejto doslova expresnej výprave zavedie rovno do srdca ruského príbehu tohto najväčšmi nepochopeného národa na svete. Predstaví nám proces jeho formovania aj najstaršie mýty – vrátane vlády Ivana Hrozného a Kataríny Veľkej –, vzostup a pád Romanovovcov, prevedie nás obdobím októbrovej revolúcie, studenej vojny, katastrofy v Černobyli až po pád Sovietskeho zväzu a príchod neznámeho politika menom Vladimír Putin.

Panoramatické rozprávanie o rokoch predchádzajúcich druhú svetovú vojnu – príbeh krízy demokracie, rasových konfliktov a príliš pomalého rozoznávania zla – dokáže hlboko zarezonovať aj v našej dobe. Berlín november 1937. Adolf Hitler sa stretáva so svojimi vojenskými veliteľmi, aby im sugestívne podsunul naliehavú potrebu vyvolať výbojnú vojnu smerom do východnej Európy. Führerov grandiózny plán niektorých generálov znervózni, no potenciálni odporcovia jeden po druhom zmĺknu, vďaka čomu sa dajú do pohybu udalosti, ktoré vyvrcholia najkrvavejšou vojnou v histórii. Benjamin Carter Hett nás zavedie do zákulisia Berlína, Londýna, Moskvy a Washingtonu a priblíži nám čoraz odvážnejšie provokácie nemeckého diktátora na pozadí bezradnej politiky demokratických lídrov. Autor mapuje protinacistické sily v Nemecku i mimo neho po dlhej a tŕnistej ceste k pochopeniu skutočného rozsahu Hitlerovej hrozby pre európsku civilizáciu, ktorá len pomaly nadobúdala schopnosť otvorene mu čeliť. Ponúka pritom detailné portréty vlád zažívajúcich krušné chvíle a postáv, ktoré sa zúfalo snažili zvrátiť udalosti vo svoj prospech. Hett tu, rovnako ako v knihe Ako umiera demokracia, uznávanej analýze pádu Weimarskej republiky, čerpá z pôvodných zdrojov a aktuálne sprístupnených dokumentov, pričom ukazuje, že tieto dávne konflikty v našej dobe až prekvapivo rezonujú. Vnímať Nacistickú hrozbu znamená dívať sa na minulosť a prítomnosť v novom, znepokojivom svetle.

Jak je vybudována dnešní ruská státní moc? Je Vladimir Putin opravdu neomezeným vládcem současného Ruska, anebo mu vládne spíše jakýsi „kolektivní Putin“ či „nové politbyro“? Jak dlouho bude trvat putinismus? Na tyto zcela zásadní otázky se snaží odpovědět kniha, kterou napsal známý ruský novinář, bývalý válečný zpravodaj listu Kommersant a poté šéfredaktor nezávislé internetové televize Dožď Michail Zygar. Metoda je jednoduchá: Zygar především zpovídá lidí z nejbližšího Putinova okolí a rešeršuje rozhovory, které s nimi vedl on sám, nebo jeho kolegové. Před čtenářem se tak střídají zajímavé portréty takových mužů, jakými jsou třeba Dmitrij Medveděv, Boris Berezovskij, kremelský ideolog Vladislav Surkov, Putinova pravá ruka Igor Sečin, někdejší šedý kardinál Kremlu Alexandr Vološin či ministr obrany Sergeje Šojgua. Zygar přitom ukazuje, jakým vývojem prošel hlavní protagonista celé knihy Vladimir Putin. V počátcích své vlády se snažil být reformátorem. Ale pak se postupně začal měnit jeho vztah k Západu, který dnes pokládá za proradný a přisuzuje mu vinu za všechny potíže svého impéria, tak k ruským liberálům a střední třídě, jež začal považovat za zrádce. A Putin se vrací k nacionalistickému paradigmatu velkoruského státu a jeho zájmů, osvědčeným technologiím moci a budování vlastního kultu. Vrchol mocenské pyramidy v Rusku dnes proto tvoří šéfové silových rezortů a někdejší Putinovi spolupracovníci z KGB. Mezi ruskými občany se pak Putin opírá především o příslovečné „obyčejné“ Rusy, zpracovávané masivní státní, hlavně televizní propagandou. Zygarova kniha tak líčí vznik a vývoj dnešního ruského mocenského systému a jeho cestu do stále užšího, uzavřenějšího a nebezpečnějšího kruhu. Všichni muži Kremlu se ihned po svém vydání na konci roku 2015 staly ruským bestsellerem a během dalšího půlroku byly vydány v dalších sedmi zemích.

Od Druhého vatikánskeho koncilu uplynulo takmer šesťdesiat rokov. Aký vplyv mal Druhý vatikánsky koncil na život Cirkvi? Ako ho Cirkev uviedla do života? Má ešte tento koncil dnes nejaký význam? Vie riešiť nové problémy, ktoré medzičasom vznikli? Na tieto a ďalšie otázky sa snaží odpovedať Ján Košiar v publikácii Druhý vatikánsky koncil, ktorá vychádza pri príležitosti 70. výročia biskupskej vysviacky Jána Chryzostoma Korca a 45. výročia zákazu tajne svätiť kňazov.

Kniha přináší komentovaný výbor z textů Jacka Kuroně (19342004), polského politického aktivisty a myslitele, politického vězně a prvního z významných středoevropských disidentů, který na konci komunistické éry zasedli do vládních úřadů. Po volebním trumfu Solidarity v červnu 1989 byl Kuroń jedním z kandidátů vítězné Solidarity na premiéra, nakonec se v nové vládě ujal postu ministra práce a sociálních věcí a jako nejpopulárnější člen kabinetu se podílel na všech významných politických rozhodnutích. V roce 1995 kandidoval v prezidentských volbách a zůstal na třetím místě za Aleksandrem Kwaśniewským a Lechem Wałęsou. Poté omezil své politické aktivity a napsal řadu úvah a studií o polské transformaci. Psané dílo, zejména analýzy, prognózy, politické programy a také vzpomínkové texty tvořily významnou část Kuroňova působení. Od úvah o práci s kolektivem, které Kuroń jako metodik Svazu polských junáků sepisoval na přelomu padesátých a šedesátých let, přes proslulý Otevřený dopis straně (v roce 1964 mu vynesl tři roky věznění), programové články disidentské éry až po texty z posledního období života, které přináší tento výbor. Snažil se v nich kriticky analyzovat své vládní zkušenosti, pojmenovat vznikající dějinnou situaci a hledat programové cesty k dalšímu rozvoji.

Publikácia sa snaží čitateľom poskytnúť prehľad najvýznamnejších tendencií vývoja človeka, civilizácie, spoločnosti a štátu od najstarších čias až do antického obdobia. Nesnaží sa o detailné a systematické opísanie dejín. Nie je dejepisom v pravom slova zmysle, pretože sa sústreďuje predovšetkým na vybrané fenomény, ktoré však opisuje v širších súvislostiach. Tieto vybrané dejinné momenty: vznik kolektívneho spôsobu života, počiatky poľnohospodárstva, sformovanie štátu a práva a ich následný vývoj, technologické zmeny a pod., však považujem presne za to, čo by si mal v súčasnosti študent humanitných odborov zo štúdia predantických dejín zapamätať ako hlavné a najdôležitejšie poznatky.