Bohatě ilustrovaná publikace představuje příběhy zapomenutých národů a jejich významných osobností od Sargona Velikého přes nájezdy barbarských kmenů až po pád Říma. Smyslem knihy je také připomenout si, že civilizace je kolektivním projektem lidstva. Náš moderní svět neutvářely jen „velké“ civilizace.

Vydajme sa späť do roku 17 nášho letopočtu, do obdobia vlády cisára Manga, éry plnej nielen inovácií a prudkých zmien, ale aj konfliktov a protikladov. No hoci sa kultúra tejto doby od ostatných veľ kolepých antických civilizácií v mnohom líšila, obyvatelia starovekej Číny stáli pred rovnakými problémami ako všetci ľudia od počiatku ľudstva: ako si zarobiť na živobytie, zvládať podmienky v práci, viesť domácnosť... Ľudia v tejto ére sa však museli zaoberať aj tým, aby mali peniaze na podplatenie inšpektora, vyhli sa zrážkam so strážnikmi svojvoľne zneužívajúcimi svoje postavenie a zároveň ochránili svoj dom pred lúpežnými Hunmi. Spoznajte skutočnú starovekú Čínu počas fascinujúcich 24 hodín v živote ľudí, ktorí tam žili. V príbehoch bežných občanov, medzi ktorých patria lekár, učiteľ, väzeň, roľník či hrnčiar, pred nami ožije táto staroveká civilizácia.

Historický atlas popisuje vznik, vývoj a zánik egyptské civilizace, vše doplňuje mapkami nebo infografikou. Starověký Egypt je jednou z dávných civilizací, jejíž obraz nám připadá velmi blízký, ale bližší seznámení určitě přinese mnohá překvapení. Co víme o společnosti, kultuře a politice starověké říše, kterou symbolizují pyramidy, mumie faraonů a hieroglyfy?

Výklad a interpretace mýtů v dnešním světě stejně jako postup mnoha jiných vědeckých specializací zápasí o svou úzkou cestu vpřed mezi Skyllou přízemního hyperkriticismu a Charybdou roztříštěnosti, beztvarosti libovolného výkladu. Většina bájí má důvod svého vzniku jak v době, ve které báje coby pokus o projekci současnosti do minulosti vznikaly, tak v určitých historických událostech; fabulace potřebuje jako podklad mýtu osoby a jejich příběh, látku ke zpracování. Mýty byly po dlouhou dobu živé, byly obměňovány a vyprávěny v nových, upravovaných variantách, kterým se nedostalo obecné závaznosti, a petrifikovány byly až moderními filology. Jan Bouzek, hlavním zaměřením klasický archeolog, vypráví mýty starých Řeků a jejich sousedů pomocí odkazů na památky hmotné kultury, na sochy, fresky a malby na keramice, na něž jejich (pro nás dnes většinou neznámí) autoři zaznamenali mytické události beze slov. Čtenář má díky bohatému obrazovému doprovodu možnost nejen číst, ale také sledovat obrazové vyprávění o hrdinech, bozích a příbězích dávných dějů. Tím je Bouzkova kniha výjimečná.

Ha az antik Róma minden mozdítható műtárgyát, tárgyi emlékét egyetlen helyre lehetne összegyűjteni, a diákok, a történészek és a műértők élete jelentősen könnyebb lenne. Ezek a tárgyak azonban szerte a világon találhatók, különböző múzeumokban. Könyvünk körülbelül 200 tárgyat mutat be a legjelentősebbek közül, hogy megvilágítsa, milyen kulturális szerepet játszottak egy-egy fontos eseményben, új politikai vagy művészeti korszakban. Az i. e. 5. századi érméktől kezdve a Nyugat-római Birodalom bukásakor, 476-ban készült kerámiákig minden tárgy fontos betekintést enged ebbe a kiemelkedően nagy hatású ókori civilizációba.

Atény si získali slávu a veľkú úctu ostatných miest po víťazstvách nad Peržanmi pri Maratóne, Salamíne a Platajách. Ich demokratické zriadenie bolo pre všetkých vzorom a symbolom slobody. V Aténach bola tolerovaná a znášaná i tvrdá kritika, ktorá sa pred davom ľudí verejne predvádzala v komédiách ich autormi. Medzi najostrejších dramatikov, ktorý neváhal pranierovať i predstavených s najvyšším vplyvom, patril Aristofanes. No opovážlivosť dramatikov mala tiež určité hranice a po prvých Aristofanových komédiách mu za to dokonca hrozila i smrť. No komik sa nevzdal svojich ambícií a pokračoval v kritickom prístupe k dianiu v Aténach, ktorý vkladal do svojich hier. Po slávnych víťazstvách svojich predkov sa Gréci nakoniec pustili do vzájomnej vojny, nazývanej peloponézska. Jedna z najstarších Aristofanových komédií Acharňania sa obracia k tejto téme a poukazuje na nezmyselnosť hrdinstva jedných, ktorí sú pod vplyvom mocných odhodlaní vrhať sa s prudkosťou do vojny, a prefíkanosť druhých, ktorí dokážu i v najkrutejších a najrozbúrenejších časoch nájsť spôsob, aby si na úkor iných užívali rozkoše a pohodlný život. V Jazdcoch sa Aristofanes púšťa do kritiky politikov a jednej zo stránok demokracie, boja o moc vo voľbách. Poukazuje na demagógiu a prostriedky, ktoré sú politici ochotní používať pre dosiahnutie úspechu, no tiež sa vysmieva z naivity ľudu, ktorý sa ochotne necháva klamať, ale snaží sa zdôrazniť i to, že ak si už musí niektorého z nich vybrať, mal by voliť aspoň menšie zlo. Jazdci sú Aristofanovou najostrejšou a najlepšou politickou satirou. Publikáciu dopĺňa prvá časť komplexnej štúdie Miloslava Okála Aristofanes a aténska demokracia, preberajúca dôležité historické udalosti a zloženie aténskeho obyvateľstva.

Nespochybniteľný prínos pre kultúru a progresívny vzostup celej Európy mala grécka vzdelanosť, formujúca sa prostredníctvom filozofie. Učenci a vzdelanci zakladali v rôznych oblastiach Grécka filozofické školy, ktoré sa stávali centrami učenosti, výchovy a vzdelania. Taktiež Atény neboli výnimkou a najvýznamnejšie osobnosti gréckej filozofie Sokrates, Platon a Aristoteles, tam mali svoje školy. Aristofanes neopomenul ani túto stránku života a vo svojich Oblakoch sa púšťa do Sokrata, jeho školy a sofistiky, reprezentovanej práve Sokratom. Aristofanes bol tuhým odporcom sofistiky, i keď sa prostredníctvom nej rozvíjala filozofia a učenosť, a neváhal svojej kritike podrobovať i samotného Sokrata. V Oblakoch pranieruje metódy a spôsoby tohto učenia a ukazuje, čo všetko sa dokáže prostredníctvom sofistiky presadiť, aj keby to malo byť v úplnom rozpore s najlepšími ľudskými hodnotami. No tiež ukazuje, že ak chce dobro vzdorovať zlu, musí sa naučiť používať i prostriedky sofistiky. Sám autor pokladal Oblaky za svoju najlepšiu hru. Aténčania vo svojej demokracii veľmi dbali o súdnictvo a venovali sa mu s plnou vervou. Všetky záležitosti, aké mohli, prerokovávali na súdoch, ktorých sa zúčastňovalo množstvo občanov. O tom, ako radi sa Aténčania súdili, rozpráva Aristofanes v hre Osy. Privádza nás do prostredia sudcov, pre ktorých sa pojednávania na súdoch stávajú až akousi závislosťou a záľubou, ktorej sa za žiadnu cenu nechcú vzdať. Na prípade jedného z nich, ktorého sa pokúša napraviť jeho syn, autor zábavným spôsobom preberá celý rad problémov okolo súdenia na súdoch, podľa Aristofana záľuby Aténčanov. Publikáciu dopĺňa druhá časť komplexnej štúdie Miloslava Okála Aristofanes a aténska demokracia, zaoberajúca sa politikmi demokratickej a aristokratickej strany a demokratickými inštitúciami.

Plutarchos, rodák z boiótskej Chaironeie, bol plodným spisovateľom. Väčšinu svojho života strávil vo svojom rodnom meste, kde sa venoval úradnej činnosti. Mal dobré vzťahy s delfskou veštiarňou, ktorú často navštevoval a dokonca sa stal aj jej kňazom. Podnikal poznávacie cesty po Grécku, Egypte a Malej Ázii a tiež viackrát navštívil Rím kvôli úradným povinnostiam a štúdiu. S Rimanmi udržiaval priateľské vzťahy a získal aj ich občianstvo. Vo svojej bohatej literárnej činnosti sa venoval rôznym otázkam filozofie, etike, teológii, lekárstvu, matematike či prírodovede. No neopomenul ani históriu, kde rád rozoberal problémy rôznych národov, miest či jednotlivých osôb. K napísaniu jeho najznámejšieho diela, Životopisov, ho podnietil dobrý vzťah k Rimanom a tiež fakt, že spisy tohto druhu boli v Ríme pomerne obľúbené. Charakteristickou črtou takýchto životopisov sa stalo porovnávanie osôb rozdielnych národov. Plutarchos ako Grék s dobrým vzťahom k Rimanom si zvolil porovnávanie vždy dvoch osôb, jedného Gréka a jedného Rimana. Dvojice do svojho diela vyberal tak, aby si boli podobné niečím, čo ich obzvlášť charakterizovalo, i keď žili v rôznej dobe. V životopisoch uvádza jednak historické skutočnosti, no i údaje, ktorých pravdivosť nie je úplne istá a snaží sa ich písať pútavým spôsobom, aby boli zaujímavé i pre bežného čitateľa. Toto vydanie podáva výber ôsmych životopisov z celkového počtu päťdesiatich zachovaných. Publikáciu dopĺňajú dve štúdie Miloslava Okála Život, dielo a vplyv Plutarcha a Rímsky senát.

Strávte 24 hodín so starovekými Aténčanmi. Vnímajte ich pohľadom mesto, keď balansuje na pokraji osudnej vojny, ktorá ukončí zlatý vek Atén. Zatiaľ však pretrváva krehký mier. Celý antický svet sa krčí strachom pred politickou a vojenskou mocou tohto mestského štátu, posúvajúceho hranice spoločenských, literárnych a filozofických inovácií v ére s vysokým počtom géniov. Počas dvadsiatich štyroch hodín sa zoznámime s dvadsiatimi štyrmi Aténčanmi z celej spoločenskej škály – napríklad s otrokyňou, vládnym úradníkom, maliarom váz, námorným veliteľom, ženou v domácnosti a hoplitom. Strávime hodinu v ich spoločnosti a pri pohľade na ich život zistíme, ako vyzerali skutočné staroveké Atény. Každá kapitola opisuje hodinu života v tomto meste a zameriava sa na jednu z týchto osôb.

Publikace přináší první edici staročeské světové kroniky zvané Martimiani, která vznikla na přelomu 14.-15. století či v první třetině 15. st. Popisuje děje od stvoření světa přes nejstarší židovské dějiny, trojskou válku a život Alexandra Makedonského až k založení Říma a následně uvádí životopisy římských císařů po Karla IV. a papežů po Jana XXI. O její značné dobové oblibě svědčí i fakt, že se v roce 1488 stala jedním z prvních českých tisků. V poznámkách k edici jsou zachyceny varianty ze všech dochovaných rukopisů. Edici doprovázejí studie interpretující tuto památku z historického, kodikologického a jazykovědného hlediska.

Jeden deň v živote ľudí, ktorí tam žili. Spoznajte skutočný Rím prostredníctvom 24 hodín v živote jeho obyvateľov. V tejto pútavej a zároveň náučnej knihe nám historik a autor bestsellerov Philip Matyszak predstaví ľudí, ktorí tam žili a pracovali. Každú dennú a nočnú hodinu spoznáme novú postavu – cisára, slúžku, gladiátora, astrológa, posla, výrobcu vodných hodín, kňažku, otroka, senátora či strážnika a mnohých ďalších, a dozvieme sa fascinujúce podrobnosti z ich každodenného života. V príbehoch občanov antického Ríma pred našimi očami ožíva svet tohto legendami opradeného dôležitého mesta svetovej histórie.

Tento podrobný sprievodca pripomína sté výročie zahájenia výskumu Howarda Cartera v Údolí kráľov a vychádza v spolupráci so sériou medzinárodných výstav. Publikácia prepája súčasné informácie o staroegyptskom posmrtnom živote s fotografiami Sandra Vanniniho. V extrémne vysokom rozlíšení ilustrujú cestu, ktorú mal Tutanchamon podniknúť po svojej smrti. Vanniniho portfólio pokrýva všetky stránky staroegyptskej kultúry – počínajúc obetinami a rituálmi a končiac Usirom a večným životom – na všetkých snímkach dominuje jedinečné dedičstvo kráľa Tutanchamona. Autormi textov v tejto knihe sú deviati významní egyptológovia. Zasvätené rozprávanie, oslnivé fotografie a moderný pohľad osvetľujú epochu trvajúcu nepredstaviteľných 4 000 rokov a vzdávajú hold detskému kráľovi. Keď uznávaný fotograf Sandro Vannini koncom 90. rokov 20. storočia pracoval v Egypte, začala sa rozvíjať technologická revolúcia. Digitálna fotografia mu umožnila zdokumentovať nástenné maľby, hrobky a predmety neuveriteľne podrobne. Vannini s využitím časovo náročnej techniky opakovaných záberov vytvára dokonalé fotografické reprodukcie, ktoré zachytávajú farby v pôvodných tónoch a intenzite. Prostredníctvom týchto mimoriadnych snímok môžeme objavovať charakteristické rysy predmetov, ale aj prepracované a skryté detaily. Tieto nedoceniteľné diela pretrvávajú vo Vanniniho fotografiách v celej svojej nadčasovej kráse.

Zenon z Kitia je pokladaný za zakladateľa stoicizmu. Pochádzal z mesta Kition na Kypre. Keď stroskotali jeho obchodné lode a prišiel o majetok, upriamil svoju pozornosť na štúdium filozofie v Aténach, pričom ho svojím učením ovplyvnili najmä Krates, Stilpon, Xenokrates a Polemon. Neskôr založil vlastnú školu v Aténach, ktorá bola charakteristická stĺporadím zdobeným maľbami Polygnota, podľa čoho bola pomenovaná ako Stoa Poikilé. Svojím učením si získal mnoho stúpencov a obdivovateľov, medzi ktorými bol aj makedónsky kráľ Antigonos II. Gonatas. Jeho prvým a zároveň najvýznamnejším dielom bola Ústava, ktorú spísal pod vplyvom Krateta. V Zenonových myšlienkach sa prejavuje etický prvok zameraný na človeka a jeho šťastie. Zo spoločenských vzťahov dokázal vypozorovať, že väzby Grékov, založené na samostatných mestských štátoch, boli nedostatočné a jeho ideálom sa stal spoločný štát ľudí celého sveta založený na rovnosti, pričom vo svojich postojoch zavrhoval otroctvo. Za skutočné dobro, poskytujúce človeku šťastie, pokladal cnosť. Hoci sa Zenonove názory v jeho súčasnosti dali v spoločenskom živote iba sťažka realizovať, boli pokrokové a nadčasové. Zo Zenonovho diela sa zachovali iba zlomky.

Stoický filozof, ktorý sa zaslúžil o rozpracovanie a rozvoj stoickej filozofie, a to až do tej miery, že sa hovorilo: Ak by nebol Chrysippos, nebola by ani Stoa. Pochádzal zo Soloi na území dnešného Turecka zo zámožnej rodiny, no po úkladnej strate majetku odišiel do Atén a venoval sa štúdiu filozofie. Jeho učiteľmi boli Zenon a Kleanthes, po smrti ktorého sa ujal vedenia stoickej školy. Veľkú pozornosť venoval logike, ktorej systém vybudoval novým spôsobom, podobným modernému učeniu logiky. Svojou činnosťou postavil základy budúceho úspechu stoicizmu, ktorého veľký rozmach nastal v epoche zvrchovanej moci Rimanov. Aj Chrysippos pokladal za cieľ človeka cnosť, ktorá mu ako jediná v konečnom dôsledku umožní stať sa blaženým. Poukazoval však na to, že cnosť nie je človeku daná narodením, ale každý jednotlivec sa musí sám snažiť, aby ju svojím šľachetným konaním získaval a kultivoval svoju osobnosť. Dôležitú úlohu prikladal osudovosti, pričom za akúsi skrytú príčinu pokladal osud, podľa ktorého sa nič nedeje náhodne, pretože to má vždy určitý význam. Dielo Chrysippa sa nedochovalo vcelku, ale iba v množstve zlomkov.

Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy, a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou. Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca Aurelia.

Aristofanes sa s obľubou púšťal vo svojej tvorbe do ženských námetov. V nich mohol ľahko zabŕdať do citlivých otázok spoločenského života, akými boli aj náboženstvo a demokracia či problém rovnoprávnosti. Snáď viac ako iní dramatici mal Aristofanes vyhranený názor a vzťah voči iným autorom hier, a zrejme najmenej rád mal Euripida, ktorého vo svojich komédiách viackrát pranieroval. Najväčší priestor a pozornosť venuje Euripidovi v Sviatku žien, kde nás autor privádza na tajný náboženský sviatok Thesmoforií, ktorého sa zúčastňovali iba ženy. V prestrojení za ženu sa na ňom objaví aj Euripidov príbuzný Mnesilochos, aby Euripida obhajoval. Sám sa však dostane do tiesne, a aby sa zachránil, neváha použiť spolu s Euripidom všemožné ľsti. Ako by mohla vyzerať demokracia, nám Aristofanes ukazuje v ďalšej ženskej hre Ženy na sneme. Aký by bol svet, keby sa vlády zmocnili ženy a čo by asi so svojou mocou dokázali robiť, čo by ich pri spravovaní štátu zaujímalo a na čo by kládli dôraz, aké závažné problémy by museli demokraticky zvládať a riešiť, aby v štáte zavládlo skutočné blaho, tak o tom premýšľa Aristofanes vo svojej hre. Alebo, že by predsa len myslel na mužov, vydávajúc ich za ženy v prestrojení? Hrou autor kriticky poukazuje na úskalia demokracie, čo sa v nej dá robiť, keď sa chce a zbehnú sa primerané a vhodné okolnosti. Publikáciu dopĺňa piata, záverečná časť komplexnej štúdie Miloslava Okála Aristofanes a aténska demokracia, zaoberajúca sa poéziou a hudbou.

Skutočné životy ľudí, ktorí tam žili Strávte rok v spoločnosti starovekých Egypťanov počas dvadsiateho šiesteho a posledného roku vlády Amenhotepa II., keď došlo k odovzdaniu kráľovskej moci a na trón Horného a Dolného Egypta zasadol Thutmose IV. Zatiaľ čo sa stavitelia z odľahlej dediny robotníkov, ktorí pracujú na kráľovskej hrobke, ponáhľajú s dostavbou Amenhotepovej hrobky, a rôzni remeselníci narýchlo dokončujú početné extravagantné predmety, ktoré majú sprevádzať ich kráľa – stelesnenie boha – na ceste do záhrobia, väčšina Egypťanov žije svoj každodenný život spôsobom, ktorý sa nezmenil po celé veky. Počas jedného egyptského kalendárneho roka, ktorý bol rozdelený na tri ročné obdobia (obdobie záplav, rastu úrody a žatvy), spoznáme roľníka a jeho rodinu, balzamovača, remeselníka, kráľovského lekára, kňaza a dokonca aj kráľovskú manželku, ktorí žijú v Tébach a v Memfise počas osemnástej dynastie Novej ríše v tomto pozoruhodnom roku staroegyptských dejín.

A kötet a neves ókorkutató két tanulmányát tartalmazza, melyeket az kapcsol össze, hogy mindkettő az ókori kultúra egy-egy Egyiptomhoz kötődő emblematikus jelenségét tárgyalja a maguk változó lényegében. Az "Obeliszkek az ókori Egyiptomtól a barokk Rómáig" című szövegben a szerző azt mutatja be, miképpen viszonyul egymáshoz állandóság és változás egy olyan tárgytípus esetében, melynek példányait egymást követő kultúrák évezredeken keresztül újra meg újra elővették, hogy szimbolikus, rituális, politikai és esztétikai koncepciók megtestesítőjeként illesszék bele a maguk vizuális világába. Az "Alexandria - a város és lakói az alapítástól napjainkig" című írás abból az alaptételből indul ki, hogy egy város fizikai léte és szellemi-lélektani valósága nem választható el egymástól. Miközben a szerző nagy vonalakban elbeszéli az ókori Alexandria történetét - tovább kísérve azt középkori és újkori pusztulásán át 19. század eleji újjászületéséig, majd legújabb kori átalakulásáig -, érzékelteti a változatlanság (vagyis a hagyomány) és a változás összjátékát és konfliktusait is: hiszen mindez együtt képezi egy város történetét. A kötethez csaknem száz illusztráció tartozik.

A hellénizmus konkrét hatását, megnyilvánulási formáit csak az utóbbi évtizedekben megkezdett, és napjainkban is folyó közel- és közép-keleti ásatások, valamint az epigráfiai kutatások alapján kezdjük megismerni. A Közel- és Közép-kelet népei ebben az időszakban annak a hellénisztikus ... Folytatás ›› államnak a fennhatósága, vagy legalábbis ellenőrzése alá tartoztak, amely a Seleukida-dinasztia uralma alatt állt. A szerző egyrészt ennek a hellénisztikus államnak a kialakulását, szervezeti felépítését és a fennmaradásért folytatott küzdelmét vázolja fel, másrészt összefoglalja azokat a főleg tárgyi emlékeken alapuló kutatási eredményeket, amelyek egyértelműen bizonyítják a hellén közösségek és intézmények jelenlétét az Ókori Kelet térségében. A(z) Hellénizmus Keleten (Könyv) szerzője Hegyi Dolores.

An overview of the lost peoples and cultures who flourished and fought for survival alongside the Egyptians, Greeks and Romans. Beyond the Greeks, Romans and Hebrews of the Classical and Biblical eras, a rich diversity of peoples helped lay the foundations of the modern world. Philip Matyszak brings to life these cultures and individuals that made up the busy, brawling multicultural mass of humanity that emerged from the ancient Middle East and spread across the Mediterranean and Europe. He explores the origins of forty forgotten peoples, their great triumphs and defeats, and considers the legacy they have left to us today, whether it be in fine art or everyday language. This carefully researched and illuminating history is the perfect introduction for the modern reader, packed with surprising facts and fascinating stories, detailed maps and beautiful illustrations of artefacts and sites of interest. Forgotten Peoples of the Ancient World offers a new understanding of these important civilizations that have been obscured by the passage of time.

Kolem díla Martiana Capelly De nuptiis Philologiae et Mercurii (O sňatku Filologie a Merkura) se v odborné literatuře vynořuje stále více otázek než odpovědí. Hodnocení autora kolísá od denunciace a dohadů o jeho podivínství, které se odrazilo v nepromyšlenosti a neúměrné rozmanitosti jeho díla, až k jeho uznání jako zprostředkovatele části antického dědictví středověku. Martianus Capella zarámoval výklad sedmi svobodných nauk do pohádkového příběhu o sňatku učené pozemšťanky Filologie s bohem Merkurem. Podivuhodně v něm propojil alegorické zobrazení s vtipem menippské satiry, čímž dal své encyklopedii potřebné odlehčení zcela v mezích zásady docere et delectare. Interpretům díla ovšem připravil těžkou cestu k pochopení jeho záměru.

Polybios (asi 200-118 př. Kr.) patří k nejvýznamnějším osobnostem antické literatury. Spolu s Thúkýdidem a Hérodotem tvoří trojhvězdí starořeckého dějepisectví. Pocházel z arkadské Megalopole, z bohaté rodiny, jeho otec zastával vysokou hodnost stratéga Achajského spolku. Díky tomu získal dobré vzdělání, jež mu usnadnilo politickou i vojenskou kariéru. Roku 166 se dostal do Říma jako jeden z tisíce rukojmích po vítězství římského vojska u Pydny, po němž se Římané stali rozhodující mocenskou silou v celém tehdy známém světě. V Římě strávil Polybios 17 let a spřátelil se s nejvýznačnějšími patricijskými rodinami. Roku 150 získal osobní svobodu a odjel do Afriky, kde se věnoval studiu historie a cestoval. Osobně byl přítomen i finále třetí kartáginské války a následnému zničení Kartága v roce 146. Poté se z pověření římského senátu odebral do Řecka, aby tam pomohl uspořádat politické poměry. Již od svého mládí se věnoval literární činnosti, z jeho díla se však dochovaly pouze Dějiny o 40 knihách, z nich pak prvních pět knih v úplnosti, zbylé ve zlomcích či citátech. Polybios v nich zachytil děje ve světě ovládaném Římem během 3.-2. století př. Kr. a je pro toto období klíčovým pramenem. Leitmotivem jeho spisu je proměna římské říše ve světovou velmoc a vylíčení příčin jejího vzestupu. Polybiovo dějepisné veledílo přeložil do češtiny vůbec poprvé Pavel Oliva v letech 2007-2012. Během náročné práce na překladu obtížného textu se potýkal se záplavou historických údajů, jež částečně objasnil v poznámkách k jednotlivým knihám. Podrobnější výklad k nim pak zpracoval v této monografii, v níž se soustředil na Polybiovy komentáře k dobovým událostem, hodnocení jejich protagonistů a především na jeho koncepci a metodologii historiografie. Polybios a jeho svět tvoří organický pandán k Dějinám.

Keď pozoruhodná kniha Vojtecha Zamarovského Za tajomstvom ríše Chetitov vyšla v roku 1963 prvý raz, kritika ju nazvala „archeologickou detektívkou“, „objavnou vedeckou reportážou“ a „priekopníckym dielom našej literatúry faktu“. Odvtedy vyšla v mnohých vydaniach, ako aj v prekladoch do viacerých jazykov sveta a stala sa jedným z najúspešnejších diel reprezentujúcich slovenskú literatúru faktu. Okrem iného predstavuje aj českého orientalistu Bedřicha Hrozného, ktorý rozlúštil jazyk Chetitov, takže dnes o nich vieme viac ako historici, čo žili len pár storočí po zániku ich ríše. Dielu neubral na zaujímavosti ani čas. Vojtech Zamarovský totiž svoju „archeologickú detektívku“ pre vydanie vo vydavateľstve PERFEKT v roku 2003 znova upravil, doplnil novými faktmi, pričom dostala príťažlivú formu s mnohými fotografiami, nákresmi a mapkami. V najnovšom vydaní sa za históriou jedného z najzáhadnejších národov staroveku, ktorý pred štyrmi tisícročiami vytvoril mocnú ríšu a zároveň veľkolepú kultúru, môžu vybrať aj súčasníci.

Prečo starí Gréci a Rimania nenosili nohavice? Používali ženy antikoncepciu? Verili svojim mýtom? Bol rozvod bežný? Ako chytali levy pre Koloseum? Čo sa stalo s Rímom po páde ríše a kde je hrobka Alexandra Veľkého? V sérii krátkych a vtipných esejí historika Garretta Ryana sa dozviete množstvo informácií, ktoré vám v triede na hodinách dejepisu nepovedali. Na rozdiel od väčšiny publikácií o klasickom svete sa kniha Nahé sochy, bojové slony a tuční gladiátori nesústreďuje na slávne osobnosti alebo udalosti, ale na fascinujúce detaily každodenného života.

Ez a gazdag képanyaggal rendelkező kiadvány az ókor elfeledett népeinek történetét és jeles személyiségeit idézi fel Nagy Sargontól a barbár törzsek támadásain keresztül egészen a Római Birodalom bukásáig. A kiadvány célja felhívni a figyelmet arra, hogy a civilizáció az emberiség kollektív projektje. Modern világunk nem csak a "nagy" civilizációknak köszönhetően tudott létrejönni. A könyv olyan ókori népekről szól, amelyek történetét az emberiség már rég elfeledte, de tetteik a mai napig hatással vannak életünkre. Előfordulhat, hogy csak egy dolog maradt meg velük kapcsolatban az emlékezetünkben, minden más feledésbe merült. Mit tudunk a baktriákról azon kívül, hogy ismerték a kétpúpú tevét? Mi másra emlékezünk a szamaritánusokkal kapcsolatban, mint hogy egyikük irgalmasan viselkedett? Minden nép történetének egy külön fejezetet szentelünk. Ez tartalmazza a rövid jellemzést, illetve egy térképet arról a helyről, ahol éltek vagy amely a befolyásuk alá tartozott. Ezt követi a civilizáció tündöklésének és hanyatlásának története, bemutatja a jeles uralkodókat, valamint azt az értékrendet, mely meghatározta életüket. A könyv foglalkozik a lakosság megélhetési módjával, az építészet és a kereskedelem fejlődésével, a körülöttük elő népekkel való kapcsolattal és a katonai hódításokkal is. A szöveget illusztrációk és fotók egészítik ki, amennyiben vannak fennmaradt emlékek, pl. épületek, ókori városok maradványai, szobrocskák, ékszerek vagy épp több ezer éves írásos emlékek. Az egyes fejezetek végén érdekességeket olvashatnak arról, milyen nyomot hagytak maguk után az egyes népek a mai kor emberének pl. a Bibliában, a mítoszokban és mondákban, az egyes nyelvekben, kultúrákban, az építészetben és a jogrendszerben vagy épp a hadászatban és a kinológiában...

Strávte 24 hodín so starovekými Aténčanmi. Vnímajte ich pohľadom mesto, keď balansuje na pokraji osudnej vojny, ktorá ukončí zlatý vek Atén. Zatiaľ však pretrváva krehký mier. Celý antický svet sa krčí strachom pred politickou a vojenskou mocou tohto mestského štátu, posúvajúceho hranice spoločenských, literárnych a filozofických inovácií v ére s vysokým počtom géniov. Počas dvadsiatich štyroch hodín sa zoznámime s dvadsiatimi štyrmi Aténčanmi z celej spoločenskej škály – napríklad s otrokyňou, vládnym úradníkom, maliarom váz, námorným veliteľom, ženou v domácnosti a hoplitom. Strávime hodinu v ich spoločnosti a pri pohľade na ich život zistíme, ako vyzerali skutočné staroveké Atény.

Předchozí tři svazky Polybiových Dějin (I, AK 78; II, AK 79; III, AK 80) obsáhly osmnáct ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla. Tento čtvrtý svazek přináší vše podstatné, co se dochovalo z dvacítky knih zbývajících, tj. XIX až XXXIX. Polybios v nich zaznamenal a vylíčil události mezi roky 196 až 144 př. Kr., jejichž markantním znakem a společným jmenovatelem bylo upevňování hegemonie Říma v rozsáhlém prostoru Středomoří a Přední Asie. Římané tehdy postupně ovládli Řecko a Makedonii, po porážce Kartága se zmocnili severozápadní Afriky a pod svůj vliv získali seleukovskou říši a ptolemajovský Egypt. Stejně jako třetí svazek i tento čtvrtý je sestaven ze zlomků, dochovaných z výtahů Polybiova díla, jež byly pořízeny v 10. století, a citátů z děl autorů, kteří z něj čerpali. Navzdory fragmentárnosti a neúplnosti obsahují tyto zlomky množství cenných údajů o dobových událostech a autorovy postřehy o souvislostech mezi nimi, jež skládají autentický obraz dění odehrávajícího se v tehdy známém „obydleném světě“. Tímto svazkem se v Antické knihovně završuje korpus Polybiova dějepisného díla, jež zásluhou prof. Pavla Olivy vychází poprvé v českém překladu.

Nagy Sándor (III. Alexandrosz) meghódította a saját korában ismert világ Makedóniától Egyiptomon át Indiáig terjedő hatalmas területeit. Az ókori krónikások a történelem csodájaként emlegették tetteit, ám a modern történetírás számos kritikát fogalmaz meg a birodalmakat leigázó királlyal kapcsolatban. A szerző Makedóniától a Kaukázus vidékéig végigjárta a hadvezér-uralkodó hadjáratainak útvonalát. Így szerzett élményei és több évtizedre nyúló tanulmányai indították arra, hogy közreadja Nagy Sándor történetét úgy, ahogyan ő látja. Olvasója pedig maga döntheti el, hogy Nagy Sándor valóban kiérdemelte-e történelmi melléknevét.

The final chapter in the definitive, three-volume history of the world's first known state Archaeologist John Romer has spent a lifetime chronicling the history of Ancient Egypt, and here he tells the epic story of an era dominated by titans of the popular imagination: the radical iconoclast Akhenaten, the boy-king Tutankhamun and the all-conquering Ramesses II. But 'heroes' do not forge history by themselves. This was also a time of international trade, cultural exchange and sophisticated art, even in the face of violent change. Alongside his visionary new history of this, the most famous period in the long history of Ancient Egypt, Romer turns a critical eye on Egyptology itself. Paying close attention to the evidence, he corrects prevailing narratives which cast the New Kingdom as an imperial state power in the European mould. Instead, he reveals - through broken artefacts in ruined workshops, or preserved letters between a tomb-builder and his son - a culture more beautiful and beguiling than we could have imagined. Romer carefully reconstructs the real story of the New Kingdom as evidenced in the archaeological record, and the result - the final volume of a lifelong project - secures his status as Ancient Egypt's finest chronicler.

The essential illustrated guide to the gods and goddesses of ancient Greece and Rome, vividly retelling their stories and exploring their origins. Who were the gods and goddesses of ancient Greece and Rome? What did they mean to the people who worshipped them? Although their time of widespread worship has long passed, the Greek and Roman gods have fascinated and inspired writers and artists for millennia. From Aphrodite to Apollo, Poseidon to Zeus, these are some of the most recognizable characters in Western culture, yet there is a much richer past behind famous paintings of the birth of Aphrodite or the bold iconography of Zeus and his thunderbolts. The Greek and Roman gods are enthralling characters in the enduringly powerful Iliad, Odyssey and Metamorphoses. They are immortal and powerful yet also vain, vindictive and vulnerable. Moreover, as manifestations of death, fertility, love and war, the gods are also our key to understanding how the Greeks and Romans saw their world. Philip Matyszak presents this pantheon in all their complexity, guiding us from Mount Olympus to the depths of Hades. Each chapter focuses on an individual god or goddess, beginning with their 'biography' as understood by the Greeks and Romans and exploring the origins of the legends. Matyszak mixes history with vivid retellings of the myths in which the gods have a starring role, from stories of cosmic creation and universal war to disastrous weddings and freak discus accidents. This sumptuously illustrated guide to the gods of Greece and Rome is a must-have for anyone interested in mythology and classical civilization.