Több éves kutatás eredményeként kerül az olvasók elé a tényekre és dokumentumokra alapozott, részrehajlástól mentes, tárgyilagos mű. A kötet része a 9 térképet tartalmazó színes melléklet. "A szlovák nemzeti tudat a XVIII. század második felében jelent meg. Eleinte katolikus papok terjesztették, az általuk alapított Szlovák Tudós Társaság már nevében is szlováknak tekintette magát. A XVIII. század végén a szlovákok céltudatos jogi törekvéseit megzavarták a cseh gyökerű lutheránusok. [...] Abban az időben, amikor a magyar elit arra törekedett, hogy a közéletben a latin nyelvet a magyar váltsa fel, reakcióként érthetőek voltak a szlovákok azonos célú törekvései - legalábbis a szlovákok által lakott területen. A XIX. század második felében a [...] cári Oroszországba vetett remények viszont szertefoszlottak, és így a lutheránus politikusok következő generációja fokozatosan visszatért apáik és nagyapáik eszméjéhez. Így a XX. század elején újra feléledt a csehszlovák nemzetegység gondolata. [...] A szlovák nemzeti tudat létrejöttét és fejlődését ez a jelenség befolyásolta, és mind a mai napig problémát okoz, hogy ennek szereplői nincsenek céljaik szerint kategorizálva. "Národovecként" a szlovák történelemben a továbbiakban is olyan szereplőket tartanak számon, akik a cseh, a szlovák vagy a csehszlovák gondolat zászlaja alatt harcoltak (a magyarok ellen)." Ladislav Szalay (Részlet az Utószó helyettből)

Nová kniha o živote našich predkov úspešnej spisovateľky a etnografky Zory Mintalovej Zubercovej. Vznikla v spolupráci s dizajnérom, fotografom a ilustrátorom Vladimírom Holinom, takže obrazová časť knihy je rovnako príťažlivá ako textová. Kniha približuje život v minulých storočiach prostredníctvom približne 300 farebných fotografií, ktoré vznikli vo viacerých slovenských skanzenoch. Čitatelia tak môžu vojsť do dediny či mestečka, vstúpiť do usadlostí, dvorov a domov rôznych vrstiev obyvateľstva. Spoznajú domček bezzemka, obecného sluhu, pastiera i chovateľa oviec, usadlosti malých a stredných roľníkov, hospodárstva bohatých gazdov, dom vinohradníka, dielne remeselníkov, dom richtára, kúrie zemanov aj sídlo strednej šľachty. Uvidia zariadené izby, ako spávala viacčlenná rodina, dobový obchod i školu, predmety v pitvore, čiernej i svetlej kuchyni, v komore, ale aj domáce a hospodárske práce i náradie či remeselnícke nástroje. Knihu dopĺňajú čierno-biele fotografie zaniknutých prác na poli, v hospodárstve či domácnosti, zachytávajúce aj hodnovernú atmosféru. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Kniha představuje soubor příspěvků, které spojuje tázání po smyslu paměťových institucí v současném veřejném prostoru. První část je návratem ke kořenům moravské historiografie v 19. století, druhá se zaměřuje na archiváře a archivy a jejich úlohu v historické vědě, vzdělávání i ve společnosti obecně. Sborník vznikl v návaznosti na stejnojmennou konferenci připomínající několik výročí.

Populárně-naučná publikace pro širokou veřejnost přináší čtivou a srozumitelnou formou informace o husitské éře, která české země během první poloviny 15. století uvrhla do období bezvládí, zmatků, hrůz a utrpení a citelně zasáhla i do dějin střední Evropy. Autoři si všímají důležitých aspektů, ať už jde o důvody vypuknutí husitské revoluce, její průběh, jednotlivé válečné střety nebo ničivé následky. Kniha obsahuje citace a množství doplňujících informací, jež dohromady vytvářejí čtenářsky plastičtější obraz popisovaných událostí a zařazují je do dobového kontextu.

Kniha přibližuje úlohu četnictva v územním sporu mezi ČSR a Polskem, který se rozhořel záhy po skončení první světové války. Bezpečnostní sbor, jednající pod dohledem mezinárodních komisí, zde konal službu v národnostně i sociálně výbušném prostředí a kromě politických nepokojů se potýkal i s rozbujelou kriminalitou. Samotní četníci se stávali terčem útoků polovojenských organizací. Úvodní studie shrnuje strukturu a činnost četnictva v jednotlivých fázích těšínského konfliktu. Následuje komentovaná edice stěžejních pramenů k působení bezpečnostního sboru v předmětném období, konkrétně vzpomínky zemského četnického velitele ve Slezsku Karla Vyčítala, zprávy četnických a policejních přidělenců u mezinárodních plebiscitních orgánů, relace o případech úmrtí četníků ve službě a další.

Vlak svobody, Česká stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistických básní. Ve své době, mezi léty 1948 a 1989, ovšem odkazovaly k velmi reálné a často tragické skutečnosti. Pečlivě střežená hranice komunistického Československa se západním Německem a Rakouskem byla dějištěm tisíců dramat, kdy se Češi a Slováci, ale také východní Němci či Poláci pokoušeli opustit tábor míru a socialismu. Publicista Luděk Navara se represivní povaze komunistického režimu a pokusům o rezistenci proti němu věnuje dlouhá léta. V Příbězích železné opony vypráví osudy jednotlivých lidí i rodin, kteří se pokusili ze socialistického Československa uprchnout.

A könyv Géza fejedelemtől IV. Károlyig gyűjti össze a magyar történelem kiemelkedő királyait. Rövid betekintés a magyarság történelmébe. A különböző századok királyainak, uralkodóinak intézkedéseiről, történelmünk eseményekben gazdag időszakairól számol be a könyv. Felsorolja az Árpád-házi királyokat, a Vegyes-háziakat, és a Habsburgokat. Megemlíti népszerű és népszerűtlen tetteiket, törvényeiket, uralkodásuk jó és rossz oldalát a honfoglalástól az utolsó Habsburg királyig. A könyvet a magyar történelem eseményeiről, királyainkat ábrázoló képek teszik látványossá.

Pod nánosem času i utvářením poněkud zjednodušeného obrazu legií dnes zaniká jedna podstatná skutečnost: že totiž československé dobrovolnické vojsko v Rusku bylo složeno z obyčejných mužů. Autor nabízí plastičtější obraz než jen obvyklý faktografický výklad - zabývá se především každodenností legionářů v období od léta 1914 do předjaří 1918. Čtenář se tak dozví, jak žili (a přežili) v ruských zajateckých táborech a co vše je mohlo motivovat ke vstupu do legií. Detailně se seznámí s jejich ubytováním, stravou, způsoby trávení volného času či složitými kontakty s místním obyvatelstvem. Ve frontové každodennosti nechybí vedle samotného boje ani vnímání smrti, zranění a nemoci, stejně jako řady jiných stresujících faktorů. Tato svědectví a někdy až fascinující příběhy jsou spojeny se jmény a osudy konkrétních legionářů. Na knihu navazuje druhý díl - Ostrovy v bouři, pokrývající léta 1918-1920.

Unikátne preklady Kroniky Jána z Turca a Viedenskej maľovanej kroniky z latinčiny ponúkajú jedinečnú históriu Uhorska z pohľadu jej súčasníkov. Treťou knihou zo série latinských prekladov sú výnimočné prvé súvislé dejiny našich predkov, v ktorej prináša svoj pohľad na vývoj Slovenska súčasník Márie Terézie, slovenský kňaz Juraj Papánek. Poukazuje na pravdivé udalosti našej histórie, ktoré zapadli prachom alebo boli cielene zaznávané preto, že sa nehodili do propagandy iných národov. Jedno z najdôležitejších diel z hľadiska národnouvedomovacieho procesu nebolo od svojho vyjdenia v roku 1780 až dodnes kompletne preložené.

Sborník příspěvků ze 4. zasedání k problematice písemných pramenů pro dějiny umění konaného v Praze 6. června 2013 se zabývá vybranými tématy spojenými s inventářem tradičním a hojně využívaným pramenem pro uměleckohistorické bádání. Časový záběr je od středověku do 20. století. V knize nejde pouze o představení a interpretaci konkrétních příkladů, nýbrž i o snahu zasadit fenomén inventáře do širšího kulturního, sociálního a politického kontextu. Ukázat, jak souvisí zrod a idea inventarizace s obecnějšími změnami fungování společnosti, jaký má v určitých epochách vzrůstající zájem o třídění a katalogizaci vztah k dobovým filozofickým postojům, případně k proměnám určitých sociálních vazeb. Pokouší se i vymezit pojem inventáře z uměleckohistorického a archivního hlediska a představil možnosti jeho badatelské exploatace. Komplementárně přihlíží i k dalším pramenům obdobného typu a výpovědní hodnoty.

Pokračovanie úspešnej edície kníh Nitra - Ako si ťa pamätáme. Z klenotnice svojich spomienok do nej zaujímavé príbehy vyberajú rodáci i obyvatelia, ktorí strávili v meste viac či menej dlhý čas, alebo v nej bývajú dodnes. Každému z kolektívu autorov sa mesto ležiace pod ochranou Zobora zapísalo rôznym spôsobom do osobnej histórie, no najmä do srdca. Čitatelia sa v treťom dieli dočítajú najmä o tom, ako sa mesto menilo v 2. polovici 20. storočia. Pomôže im k tomu okrem príbehov opäť aj prehľadné Nitrianske kalendárium, v ktorom nájdu prehľadne zoradené udalosti už od roku 1848 po súčasnosť. Zaspomínajú si spolu s pamätníkmi na to, aké bolo kúpanie v rieke Nitre, ako sa oslavovali prvé máje, aké bolo kedysi nitrianske korzo, aká bola kedysi dámska a pánska móda či na otvorenie pešej zóny. V knihe si pripomenie aj osobnosti mesta akými boli Jozef Dvonč starší, Pavel Vančo a Ján Majko objaviteľ nitrianskej kvapľovej jaskyne. Oživia si spomienky na bohatý nitriansky športový život či už futbal, hádzanú alebo tenis. Oboznámia sa tiež s dvoma významnými nitrianskymi školami s dlhoročnou pôsobnosťou ako sú Párovské a Piaristické gymnázium. Tieto príbehy a mnoho iných sú v knihe doplnené vzácnymi fotografiami z osobného archívu autorov, alebo pútavými historickými pohľadnicami. Pokračovanie nitrianskych spomienok bude ozdobou knižnice každého čitateľa, ktorý má toto historické a zároveň moderné mesto v obľube.

Tato kniha byla ve své době první publikací, která pojednávala o stejnokrojích vojenského letectva a válečného námořnictva státu, které se účastnily druhé světové války. Samozřejmě v průběhu války zpravodajské služby všech zúčastněných zemí připravovaly příručky a další pomůcky, které jejich vojákům pomáhaly identifikovat spojence a protivníky podle jejich stejnokrojů. I když v době války šlo o vcelku rozšířené publikace, v současné době patří mezi velmi ceněné položky sběratelů na celém světě.

Publikace je věnována jednomu z „velkých“ témat českých právních dějin, poměru středověkých Čech a říše, které se v našich končinách těší letité akademické tradici a jehož potenciál nebyl dosud ani zdaleka vyčerpán. Výklad se snaží ukázat, že stávající diskuse o soužití obou sousedních národů málo reaguje na posun, kterým prošly společenské vědy na Západě ve druhé polovině 20. století a který se skrývá pod heslem cultural turn. Protože se moderní kulturně historické přístupy a metody setkaly na jiných badatelských polích s úspěchem, domníváme se, že by bylo chybou jich nevyužít a sledovat česko-říšské „stýkání a potýkání“ úzkým prizmatem událostních dějin, aniž bychom vzali v potaz normativní struktury a představy, usměrňující jednání soudobých aktérů. Cílem monografie je tedy zmapovat soužití politických elit, tvořících pouto mezi otonsko-sálskou říší a přemyslovskými državami, v celé jeho právní rozmanitosti. Pohybujeme se v rozmezí od „temného“ 10. století do „renesančního“ 12. století, které se v mnoha ohledech jeví jako přirozené mezníky vývoje. Jelikož se nám nedostává zpráv domácí provenience, nezbývá, než abychom na vztahy mezi oběma sousedními zeměmi, jejich obyvateli a panovníky hleděli očima říšských kronikářů a letopisců, z nichž jsou bližšímu zkoumání podrobeni ti, jejichž díla jsou mezi odborníky pokládána za kanonická. Nové čtení pramenů má prokázat, že česko-říšský prostor nebyl ovládán pouhým fyzickým násilím a politickým kalkulem, jak hlásá naše právní historiografie od roku 1945 do dneška, ale že podléhal všeobecně přijímaným regulativům, jež vtiskovaly právní mantinely přeshraničním stykům na nejvyšší úrovni.

Nejnovější encyklopedie DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA je strhujícím svědectvím o nejničivějším a nejrozsáhlejším válečném konfliktu všech dob. Vydává se ve stopách vojenských, strategických a politických událostí po celém světě a přibližuje jednotlivá dějství války, konkrétní bitvy a válečná tažení. Podrobně se věnuje všem rozhodujícím aktérům a jejich klíčovému významu pro válku. Ohromující množství faktů spolu s tragickými osobními výpověďmi přímých účastníků kreslí pravdivý obraz toho, co se skutečně odehrálo ve válce, která změnila svět.

Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických. Práce podrobně mapuje počátky a okolnosti vzniku tzv. státní školy v ruské historiografii, k jejímž představitelům patřili kromě Čičerina další výrazní představitelé ruského historického myšlení – K. D. Kavelin, S. M. Solovjov a T. N. Granovskij. Za pomoci relevantních pramenů jsou zkoumány jednotlivé aspekty jejich pojetí ruských dějin a dobové reakce na jejich díla. Kniha také zachycuje souvislosti mezi Čičerinovým pojetím ruských dějin a ruským liberalismem poloviny 19. století.

Veľká historicko-geografická kniha Slovensko na starých pohľadniciach je prechádzkou Slovenskom v rokoch 1900 až 1918. Autori sa v nej venujú jeho obrazu na začiatku 20. storočia a na príklade takmer 500 pohľadníc miest a dedín sa snažia čo najvýstižnejšie charakterizovať krajinu a ľudí v posledných rokoch existencie rakúskouhorskej monarchie.

Druhá světová válka očima jednoho z tzv. vlasovců ruských vojáků, kteří přešli na německou stranu. Kniha Zrádci, nebo vlastenci? je nesmírně zajímavým pohledem na fenomén tzv. vlasovců ruských vojáků, kteří přešli na německou stranu a nakonec m useli bojovat proti svým bývalým kolegům z Rudé armády. Vlasovci ale také sehráli důležitou úlohu při pražském povstání, což činí tuto knihu pro českého čtenáře ještě zajímavější. Sigismund Diczbalis nám umožňuje zažít druhou světovou válku očima jed noho z vlasovců a čtenáře nejednou nutí k zamyšlení, kdo vlastně on i ostatní vlasovci byli zrádci Sovětského svazu, anebo vlastenci bojující proti zločinnému režimu, který jejich vlast tehdy ovládal? Odpověď si sice musí najít každý sám, ale kniha Zrádci, nebo vlastenci? se při tomto hledání může stát neocenitelnou pomůckou. 22. června 1941 Sigismunda Diczbalise, stejně jako miliony dalších Rusů, tvrdě zasáhne zpráva, že na Sovětský svaz zaútočilo dosud spřátelené Německo. Sigismund se jde o kamžitě přihlásit do armády, aby mohl svou vlast se zbraní v ruce bránit. Tím se začíná odvíjet sled neuvěřitelných událostí a osudových zvratů, které z autora této knihy v očích jeho spoluobčanů učiní vyvrhele a nakonec ho donutí strávit většinu poválečného života v australské emigraci.

BUDAPESTI LEGENDÁK - LEGENDÁS BUDAPESTIEK Huszár Dávid fotóival 1862 egy szép napján betért egy gazda az üzletbe, és a feje tetejére állt Saxlehner András világa. A gazda, bizonyos Bayer József arra panaszkodott, hogy földet vett a budai Dobogó-hegy déli oldalában, azonban az ott fúrt kútból származó víz nem jó semmire, keserű, mint a rettenet, az állatai nem isznak belőle, vagy ha mégis, az még rosszabb, mert hasmenésük lesz tőle… A Hunyadi János keserűvíz aztán Magyarország valaha volt legsikeresebb exportterméke lett. Mi köze a Kiscelli Múzeum épületének a Mágnás Elza-gyilkossághoz? Milyen kripták rejtőznek a Ferenciek tere alatt? Miért tartott tyúkokat zuglói villájában Rákosi Mátyás? Hol élt valójában Rejtő Jenő? A kötet választ ad ezekre a kérdésekre, valamint besétálhatunk segítségével a legnagyobb mágnások életébe és máig álló palotáikba. Kinézünk Csontváry műtermének tetőtéri ablakából, találkozunk Buda ókori, letűnt népével. Egyszóval megismerjük Budapest titkait, amelyek gyakran végig ott voltak a szemünk előtt, de soha nem tudtuk megfejteni őket. Az Egy város újabb titkai Kordos Szabolcs nagy sikerű, több utánnyomást megért könyvének, az Egy város titkainak folytatása, amely újabb izgalmas titkokról lebbenti le a fátylat. A gyönyörűen illusztrált kötet egyszerre oknyomozás, historikus pletykálkodás, és színes alakok forgatagának megörökítése. Képes történelemkönyv, lenyűgöző, szórakoztató felderítőút fővárosunk megunhatatlan történetében. Kordos Szabolcs több sikerkötet szerzője és egyben Budapest szerelmese is. Egykori újságíróként beszélgetőtársai segítségével hozta el az igazi budapesti meséket mindazoknak, akik könnyed, mégis tartalmas szórakoztatásra vágynak, és szívesen megismernék a város titkait. Kordos Szabolcs (42) tíz riportkönyv, az Egy város titkai című kötet, és több ezer cikk szerzője. Dolgozott a repülőtéren, újságíróként és lapszerkesztőként, jótékonysági szervezetnél, élt Észak- és Dél-Amerikában, jelenleg pedig egy kommunikációs ügynökség társtulajdonosa. Kiemelt partnerünk a könyv támogatásában az E.ON.

„Vše, co o novodobé historii víme a předkládáme k uvěření našim potomkům, je jen vrcholem ledovce. To vespod se odkrývá jen nesnadno a po zlomcích,“ tvrdil již před lety americký historik William L. Shirer, a i dnes je třeba mu dát za pravdu. Což ovšem neznamená, že se o hledání takových zlomků skryté pravdy nebudeme stále pokoušet. Zkušený autor literatury faktu a neotřelých detektivek Roman Cílek se o to ve svých knihách snaží již mnoho let, a ani tentokrát nás jeho výběr dramatických pohledů pod povrch historického dění nezklame.

Mravenečník Eda zjistí, že aby byl opravdu šťastný, musí být sám sebou. Proto všem zvířátkům v lese prozradí své největší tajemství – Eda mravence nejí, Eda se s mravenci kamarádí. Je to mravenečník vegetarián. Tak, a je to venku. Jenže lesní řád je striktní a nikdo z tamních obyvatel není zvyklý na vybočování z davu. Je na čase, aby někdo do lesa vrátil respekt, lásku a veselou náladu. Podaří se stydlivému Edovi být hrdinou, který to dokáže? A ocení jeho upřímnost i namyšlené žabky?

Keď pozoruhodná kniha Vojtecha Zamarovského Za tajomstvom ríše Chetitov vyšla v roku 1963 prvý raz, kritika ju nazvala „archeologickou detektívkou“, „objavnou vedeckou reportážou“ a „priekopníckym dielom našej literatúry faktu“. Odvtedy vyšla v mnohých vydaniach, ako aj v prekladoch do viacerých jazykov sveta a stala sa jedným z najúspešnejších diel reprezentujúcich slovenskú literatúru faktu. Okrem iného predstavuje aj českého orientalistu Bedřicha Hrozného, ktorý rozlúštil jazyk Chetitov, takže dnes o nich vieme viac ako historici, čo žili len pár storočí po zániku ich ríše. Dielu neubral na zaujímavosti ani čas. Vojtech Zamarovský totiž svoju „archeologickú detektívku“ pre vydanie vo vydavateľstve PERFEKT v roku 2003 znova upravil, doplnil novými faktmi, pričom dostala príťažlivú formu s mnohými fotografiami, nákresmi a mapkami. V najnovšom vydaní sa za históriou jedného z najzáhadnejších národov staroveku, ktorý pred štyrmi tisícročiami vytvoril mocnú ríšu a zároveň veľkolepú kultúru, môžu vybrať aj súčasníci.

A kötet hét tanulmányt tartalmaz. Az írások tükrözik a szerző fő érdeklődési irányait. Olvashatunk az Osztrák-Magyar Monarchiáról, a polgárosodásról és az identitáspolitikáról. Olyan szövegekről van szó, amelyeknek nagy része itt jelenik meg először.

Druhá časť denníkových zápiskov K. Sidora z obdobia jeho pôsobenia ako vyslanca pri Svätej stolici od 12. Júla 1940 do 31. Decembra 1941. V denníkoch autor dôsledne a takmer každodenne zaznamenával svoje osobné zážitky , pozorovania komentáre na súkromné i verejné udalosti v jeho bezprostrednom okolí. Denníky sú unikátnym dokumentom nielen o dianí v Svätej stolici, ale aj o politickom vývoji na Slovensku.

Kniha Pôvod odhaľuje ohromujúci vplyv zeme pod našimi nohami na podobu ľudských civilizácií – od pestovania prvých plodín až po zakladanie moderných štátov. Nie náhodou býva prirovnávaná k takým významným knihám ako Diamondove Osudy ľudských spoločností. Prináša fascinujúci pohľad na náš svet, ktorý určovali prírodné podmienky. Keď hovoríme o dejinách ľudstva, často sa zameriavame na veľkých vodcov, vývoj populácie a rozhodujúce vojny. Ako však náš osud určila samotná Zem? Naša planéta sa kolíše a to spôsobuje zmeny klímy, ktoré si vynútili prechod od kočovania k poľnohospodárstvu. Hornatý terén viedol k rozvoju demokracie v Grécku. Vzorce prúdenia vzduchu neskôr formovali vývoj objavovania nových krajín, kolonizácie a obchodu. Dokonca aj dnes sa správanie voličov na juhovýchode Spojených štátov riadi tým, kde sa nachádzajú 75 miliónov rokov staré sedimenty z pravekého mora. Všade je vidieť hlboké odtlačky planéty na podobe ľudstva.

"Lenyűgöző bemutatása annak a földrajzi zónának, ahol Hitler és Sztálin gyilkos politikája egymást átfedve tombolt." - Christopher R. Browning Még ki se tört a második világháború, de Sztálin már tömegesen lövette agyon és éheztette halálra saját állampolgárait, és ezzel a háború alatt se hagyott fel. Az amerikai katonák, noha 1945-ben több koncentrációs tábort is felszabadítottak, nem jutottak el azokhoz a haláltáborokhoz, kivégzőhelyekhez és kiéheztetésre létesült táborokhoz, ahol Lengyelországtól Ukrajnáig, Litvániától Belorussziáig a polgári lakosságot milliószám éheztették halálra, verték agyon, lőtték le és gázosították el a Szovjetunió és a náci Németország hatóságai és katonái. Tizenkét év alatt egy olyan gyilkolási politikával, amelynek a harci cselekményekhez semmi köze nem volt, a két rezsim 14 millió embert gyilkolt meg ebben a halálzónában - a véres övezetben. A háború után a véres övezet a vasfüggöny mögé került, történetére homály borult. Timothy Snyder könyvében úttörő nyomozás eredményeként mutatja be azokat a helyszíneket, ahol európai polgárok milliói lelték halálukat. A bőséges szakirodalmon túl kiemelt figyelmet szentel az áldozatoktól ránk maradt írásos anyagoknak: leveleknek, vonatból kidobott üzeneteknek, holttesteknél talált naplóknak. "A Véres övezet impozáns történészi munka, egyike a 20. századi Európa történelmét bemutató alapműveknek.1Snyder úttörő jelentőségű és bátor könyve új szemmel láttatja a közelmúlt tömeggyilkosságait. Évtizedek óta a legfontosabb könyv, amely a témáról megjelent." - Tony Judt történész, A háború után szerzője

Čo pre ženy znamená obdobie po roku 1989? Etnografka Kristen R. Ghodsee niekoľko rokov skúmala životy žien vo východnej Európe a prináša nový pohľad na to, čo im priniesol kapitalizmus. Vo svojej štúdii zdôvodňuje, prečo majú dnešné ženy nižšie mzdy, sú častejšie diskriminované a obťažované alebo vedú nekvalitný sexuálny život. Hľadá spôsoby, ako môžu opäť získať svoj stratený čas, emocionálnu energiu a sebavedomie.

Kniha se zabývá různými aspekty více než dvacetileté přítomnosti Sovětské armády v Československu v letech 1968 až 1991. Sleduje okolnosti jejího usazování v zemi, bezprostředně odvozené od invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, aktivní vměšování do politického vývoje v rané fázi takzvané normalizace i všestrannou podporu, kterou jí normalizační režim poskytoval. Všímá si odvrácené strany této podpory, kdy soustavné upřednostňování sovětských zájmů, leckdy na úkor místních obyvatel i životního prostředí, šlo ruku v ruce s rezignací československého státu na dodržování zákonnosti a výkon efektivní správy nad vlastním územím. Přibližuje často problematické soužití sovětských posádek a místních obyvatel, kteří za dané situace nenacházeli na centrální úrovni potřebnou záštitu. V tomto kontextu upozorňuje i na protichůdné logiky, které vzájemné soužití rámovaly: oficiální politiku družby na jedné straně a kontrarozvědnou ochranu sovětských vojenských objektů na straně druhé. Autorka zaznamenává stopy, které přítomnost Sovětské armády zanechala v kolektivní paměti, a věnuje se také okolnostem jejího odchodu ze země v letech 1990 a 1991, který započal bezprostředně se změnou politického režimu. Dlouhodobou přítomnost Sovětské armády představuje jako bytostně politickou a zpolitizovanou záležitost, jež byla od počátku předmětem mocenských sporů, posléze propagandy a cílené manipulace. Studie čerpá z rozsáhlé pramenné základny celostátní i lokální provenience.

Kniha pojednává o lidové stravě v národopisném regionu Doudlebska, který se rozkládá mezi Českými Budějovicemi, Českým Krumlovem, Kaplicí a Trhovými Sviny. Autor při jejím psaní vycházel z vyprávění pamětníků, odborné literatury, kronik a memoárů. Líčí nejen podobu selského jídelníčku před sto a více lety, ale i jak vypadaly staré kuchyně a topeniště, jaké plodiny se v minulosti pěstovaly, jak lidé přežívali období hladu a válek, jak se vařilo na farách a panských sídlech, o svatbách a o posvíceních nebo jak probíhalo pečení chleba, nakládání zelí či zabijačka prasete. Závěrečná kapitola přináší rovněž skutečné recepty na některá jídla. Čtenáři tak vyvstává před očima poutavý a přitom reálný obraz všedního života jihočeského venkova v 19. a 20. století.

"Kevés olyan nemesi családot ismerünk Magyarországon, amelynek tagjai az Andrássyakhoz hasonló jelentős szerepet töltöttek be a nemzeti történelem évszázadai során. Ez a szerep változó volt, attól függően is, hogy a mindenkori hatalom mellett álltak, vagy éppen ellene fordultak. 1676-ra, mikor bárói rangot kaptak, már ősök hosszú sorával bizonyították fontosságukat, és Gyöngyösi István (1629-1704) költőben megtalálták azt a személyt, aki a család múltját felkutatta, és persze jelenét is kellően dicsőítette. 1700-ban Lőcsén jelent meg az Andrássy család középkori történetét bemutató műve, amelyet Andrássy II. Péternek ajánlott, és egyúttal megörökítette az ő dicső tetteit is. A következő két évszázad során a család hírneve és gazdagsága folyamatosan növekedett, de a családtörténeti csúcspont kétségtelenül a 19. század, amikor szinte nem született olyan Andrássy, aki az országos politikában, közéletben ne tett volna szert kiemelkedő jelentőségre. Andrássy Gyula személyében pedig bízvást mondhatjuk, az egyetemes történelem egyik kiemelkedő alakját értékelhetjük. Az arisztokrata családok csaknem mindegyikének voltak műtárgyai. A birtokukban felhalmozódott arany és ezüst ötvöstárgyak, ékszerek, fegyverek, festmények, textilek az évszázadok során egyre gyarapodtak, a családok gazdagságának értékmérői lettek, generációról generációra öröklődtek. A műkincsek, műgyűjtemények egy-egy arisztokrata otthon berendezésének részei voltak, olykor katalogizálva, múzeumi enteriőrhöz hasonlatosan elrendezve. A betléri Andrássy-gyűjtemény csak egy kis része annak a kollekciónak, amelyet a család ezen ágának lehet tulajdonítani. Az Andrássy Manó és utódai által birtokolt kastélyok, várak, városi paloták közül csak a betléri kastély érte meg a 21. századot. A parnói, királyfai, terlingi, szulovai, tóalmási, oláhpataki, zahrádkyi kastélyok, illetve a pesti, bécsi, prágai városi paloták berendezései nem maradtak ránk, pontosabban az a kevés műtárgy, amely napjainkig megőrződött ezekből a pompás palotákból és kastélyokból, jelenleg magán- és közgyűjteményekben található. A betléri kastély mai múzeumi léte és látogathatósága teljes mértékben egybecseng az Andrássyak korábbi szándékával - 1867-ben ők maguk nyitották meg Krasznahorka várában a múzeumot a nagyközönség számára."

Víte přesně, co je to PRT? A co dělá v afghánském Lógaru? A jakou úlohu tam má Armáda České republiky? Knížka, kterou právě držíte v ruce, vás seznámí formou rozhovorů se členy prvního Provinčního rekonstrukčního týmu a jeho začátcích na jaře 2008 v Afghanistánu. Nechybí ani rozhovory s vojáky kteří je ochraňují. Jak se v Lógaru žije a pracuje? Jaký mají k Čechům Afghánci vztah? Nahlédnete do života českých vojáků na vzdálené misi. Zjistíte, jak funguje každoodenní spolupráce civilistů z PRT a v ojáků. A nechybí ani skvělé fotografie Daniela Hlaváče, který získal za svou sérii reportážních fotografií z Afghanistánu 2. Cenu Czech Press Photo v roce 2009.