Originální publikace, napsaná bez ohledu na ideologické předsudky a myšlenkové stereotypy, je věnována dějinám a současnosti Číny. Vysvětlení povahy čínské moci je spojeno s popisem geopolitických konstant Říše středu a národních zvláštností, ukazujících na odlišnost čínské civilizace a z ní vyplývajících forem vlády. Podrobně jsou vysvětleny počátky zahraniční politiky Číny, konfuciánského pacifismu a teorie války. Zvláštní pozornost je věnována tzv. Století ponížení, na historickém pozadí je dokumentováno, jak události novodobých dějin ovlivňují současnou politickou kulturu a státní ideu Číny. Kniha se nevyhýbá ani sporným tématům s geopolitickým přesahem (Tibet, Hongkong, Taiwan), doplňuje ji 60 tabulek, 21 map a 14 grafů.

Kniha má podtitul „Udalosti, ktoré urobili svet takým, aký je“. Autor takto naznačuje, že svet mohol byť aj iný, a často nechýbalo veľa, aby sme žili inak alebo nežili vôbec. Preto sa kniha zameriava na dvanásť zlomových udalostí dvadsiateho storočia a jej autor, známy slovenský novinár, tieto udalosti „zaľudnil“ osobnosťami, ktoré sa v rozhodujúcom okamihu ocitli v strede diania a svojím konaním prehodili výhybku dejín. Niekedy na takú zmenu naozaj nebolo treba veľa. Napríklad Máhátmá Gándhí dokázal rozložiť britské impérium pomocou štipky soli. Čitateľa iste zaujme, čo prispelo k tomu, že z talentovaného gruzínskeho básnika a tenoristu sa nestal pravoslávny kňaz, ale krutý diktátor známy pod menom Stalin. A naopak, prečo Eugenio Pacelli, neskorší pápež Pius XII., dostal počas druhej svetovej vojny nelichotivý prívlastok Mlčanlivý. V knihe nechýbajú mnohé dramatické udalosti ľudstva a pohľady do zákulisia vysokej politiky, keď sa pravda pred národmi skrývala pod hrubou vrstvou manipulácie. Takto autor odkrýva pozadie a príčiny kubánskej krízy, keď sa svet ocitol na okraji jadrovej katastrofy. Ďalšou takouto udalosťou je neúspešný puč v Moskve v auguste 1991, ktorého organizátori chceli zabrániť rozpadu Sovietskeho zväzu, ale paradoxne urýchlili jeho kolaps. Kniha prináša nielen málo známe udalosti, ale navyše, obohacuje ich aj o doteraz nezverejnené fakty. Preto nepochybne siahnu po nej tak milovníci dejín, svetovej politiky, ako aj prívrženci rozličných konšpiračných teórií.

Fascinující příběh dětí osmi klíčových postav Třetí říše (Himmlera, Göringa, Hesse ad.) a jejich cesty od potomků hrdinů k potomkům zločinců. Tito muži byli pachateli jen stěží představitelného zla – a současně byli i otci. Jak se jejich děti vyrovnaly s odkazem rodičů, se vzpomínkami a odhaleními, které přinesla poválečná doba? Tania Crasnianski zkoumá ve své mimořádně čtivé knize potomky „chycené“ někde mezi stigmatizací, uctíváním a ztrátou paměti.

Knihu Závodské krížne cesty možno priradiť k dielam literatúry faktu, ktoré prispievajú k prehlbovaniu a všeobecnému upevňovaniu nášho dejinného povedomia o sebe samých. Prispieva k odstraňovaniu predsudkov, ktoré v nás ostávajú ako neblahé dedičstvo každej ideológie aj tej súčasnej. Hlavná os rozprávania zachytáva zmeny po roku 1945, potom 1948, a ku koncu knihy kontrapunkticky aj po prelomovom roku 1989, kedy isté procesy, napríklad v roľníctve a poľnohospodárstve, vyvrcholili ich nepremysleným zavrhnutím a popretím. Podľa autorkinho názoru bol tento prístup motivovaný skôr politicky, než profesionálne, bez ohľadu na (poľno)hospodárske i ľudské aspekty celého problému. Jej rozprávanie sa však sústreďuje najmä na štyridsiate a päťdesiate roky 20. storočia (kolektivizácia, prevádzačstvo ľudí, výmena peňazí a pod.), pričom príbeh päťdesiatych rokov so sebou prináša atmosféru nepokoja; obec Závod na Záhorí autorka vykresľuje ako dedinu pod policajným dohľadom a vysvetľuje, čomu za to vďačila...

Kniha obsahuje zajímavé a záhadné příběhy světových dějin od starověku až do 20. století. Můžeme uvést např.: vládly starému Egyptu faraónky, konec uctívačů Belzebuba Kananejců, národ vymazaný z historie Močikové, největší bitva Alexandra Velikého, odkud se vzali obyvatelé Polynésie, okolnosti atentátu na Caesara, proč křižáci dobývali Jeruzalém, byl Richard Lví srdce gay?, předstihli Číňané Kryštofa Kolumba?, pravda o milostném příběhu lorda Buckinghama a francouzské královny Anny, záhadný osud Ludvíka XVII., tajná láska cara Alexandra II., Leninův manželský trojúhelník, proč se nezdařily atentáty na Hitlera, záhadná smrt generálního tajemníka OSN. Knihu doprovodí chronologický přehled dějin lidstva od mladší doby kamenné po současnost se zdůrazněním těch nejzajímavějších, případně nejskandálnějších událostí. Z obsahu: 1. příběh: Záhadné stavitelky pyramid 2. příběh: Konec uctívačů Belzebuba 3. příběh: Zkrotil Ramesse III. mořské národy? 4. příběh: Alexandr Veliký poráží Peršany 5. příběh: Odkud připluli Polynésané? 6. příběh: Proč bylo zničeno Kartágo? 7. příběh: Kam zmizeli Močikové? 8. příběh: Caesar byl varován 9. příběh: Milenci na život a na smrt 10. příběh: Vítězství ve znamení kříže 11. příběh: Papeže dosazovaly nevěstky 12. příběh: Křižáci táhnou na Jeruzalém 13. příběh: Richard Lví srdce byl gay? 14. příběh: Kulhavý vládce Asie Timúr 15. příběh: Kolumba předstihli Číňané 16. příběh: Dvě královny dostal kat 17. příběh: Hrůzy bartolomějské noci 18. příběh: V Kremlu vládli samozvanci 19. příběh: Tři mušketýři byli bez práce 20. příběh: Smrt v krajích věčného ledu 21. příběh: Byl Mozart otráven? 22. příběh: Ztracené královské dítě 23. příběh: Politiku dělal přes milenky 24. příběh: Tanečnice svrhla krále 25. příběh: Revolucionář Marx a baronka Jenny 26. příběh: Zamilovaného cara zabila bomba 27. příběh: Leninův manželský trojúhelník 28. příběh: Pro smrt do Mexika 29. příběh: Jak nezabít Hitlera 30. příběh: Schytala kulky pro milence 31. příběh: Smrt na úsvitu svobody 32. příběh: Letecká katastrofa, nebo atentát? 33. příběh: Proč zemřel sexy symbol? 34. příběh: Držel za ruku umírajícího Maa Dějiny světa v datech

V úvodu knihy jsou představeni arabští autoři, zeměpisci a cestovatelé, z jejichž zpráv Abú al-Bakrí při sepisování svého rukopisu čerpal. Tito svědci byli prvními, kteří nám zanechali zprávy o Slovanech a způsobu života obyvatel prostoru nynějšího českého území. Al-Bakrí žil v první polovině jedenáctého století. Vycházel při psaní nejen ze svých vlastních zkušeností, ale i ze zpráv těchto svých předchůdců. Text jeho rukopisu vychází v plném arabském znění, v přepisu arabského textu do latinky a následně v českém překladu s komentářem. Tato významná kulturně-historická památka vyzdvihuje mimo jiné Prahu krásou nad jiná evropská města a popisuje život a zvyky obyvatel českého území před tisíci lety. V závěru knihy je stručný chronologický přehled panovníků a dynastií v Evropě a na Středním východě v uvedeném období. Originál rukopisu se nachází mezi rukopisy Núr cUtmáníja Walálahí v Turecku a v Národní knihovně v Paříži.

Publikace poutavě a uceleně představuje jednu z nejtemnějších kapitol moderních světových dějin: likvidaci osmanských Arménů aghet mladotureckou diktaturou. Autor systematicky a na základě důkladného studia pramenů rozebírá příčiny aghetu (mj. přítomnost diktatury jedné politické strany, nastupující geopolitický řád národních států a světovou válku rozdmýchávající násilí v bezpříkladném rozsahu), jeho průběh i následky. Skrze dobové dokumenty a výpovědi přeživších i svědků z řad cizinců (misionářů, velvyslanců, představitelů zahraničních institucí) umožňuje čtenáři lépe se vcítit do událostí, jež v roce 1915 vyvrcholily genocidou Arménů. Autor neopomíjí ani tak složité a zároveň citlivé téma, jakým je vztah politiky a paměti při pokusech uznat genocidu nebo ji naopak popřít. V neposlední řadě kniha představuje také české reflexe arménských událostí v soudobém tisku a v díle humanisty a cestovatele Karla Hansy.

Druhá zo série štyroch kníh a v každej 100 osobností. Dominujú v nej veľkí európski a ázijskí monarchovia, objavitelia nových kontinentov, zakladatelia modernej vedy, náboženskí reformátori, filozofi 18. storočia a umelci. Tvorcovia projektovali toto dielo s presvedčením, že každá doba má svojich velikánov, dielo ktorých formovalo podobu sveta a politické dejiny, dejiny umenia, filozofie, vedy, náboženstva. Dejiny sú predovšetkým dejinami vládcov, umelcov, vedcov, filozofov, mysliteľov a prorokov – všetci majú oprávnené miesto v tejto bohatej reprezentatívnej encyklopédii.

Tohle jste se o slavných světových osobnostech ve škole neučili: Víte, že Tutanchamon měl v hrobce cukrový meloun, že hunský vládce Attila mohl díky dědečkovi studovat v Římské říši a díky mamince měl placatý nos? Že Alexandr Makedonský hledal v Indii lidi s ušima až na zem a historik Herodotos se často stěhoval a psal o mravencích velkých jako liška? A že Sokrates s velkou pravděpodobností neřekl „Vím, že nic nevím“ a jeho žena Xantipa si nezaslouží svou špatnou pověst?

Od časů, kdy obyvatelé regionu Veneto nacházeli před vpádem barbarů útočiště na ostrovech v laguně, až po zánik Benátské republiky koncem 18. století, zanechávalo město svatého Marka v dějinách Středomoří trvalou stopu. Jeho jedinečné osudy jsou přitom v mnoha ohledech paradoxní. Výjimečnost Benátek pramení ze vzájemné souhry vlivů zdánlivě protikladných: město zrozené na pomezí pevniny a moře, na rozhraní západního a byzantského světa vyrostlo v námořní a zároveň vnitrozemskou mocnost. Tato monografie představuje plastický obraz středověkých obchodních poměrů ve Středomoří, je výsledkem prostudování nesmírného množství archivních dokumentů, zevrubné textové analýzy a mimořádného citu pro detail. Knihu doprovázejí mapky vývoje situace ve Středomoří a přehledná chronologie.

Atlas čínských dějin představuje první kroky na nijak probádané cestě. Rychle se probouzející zájem o nejlidnatější zemi světa, jenž v posledních měsících a letech zaznamenáváme, přináší velkou poptávku po nejrůznějších zpracováních čínských reálií, historii nevyjímaje. Autoři se tomuto trendu snaží vyjít vstříc a v nijak rozsáhlé formě se pokusili zachytit nejvýznamnější okamžiky oněch asi 2 500 let čínských dějin, a to s důrazem na poslední století. Publikací, zabývajících se historií i současností Číny, asi nebude v nejbližších letech dostatek. Lze tedy doufat, že atlas si nalezne nejen příznivce, ale také následovníky, neboť kartografické ztvárnění dějin patří mezi nejefektivnější způsob poznávání historie jak vlastní země, tak i zemí ostatních.

1345. szeptember végén a nápolyi Anjou-házból származó, fiatal magyar királyt, Lajost, öccse, Endre herceg meggyilkolásáról értesítette unokatestvére, a durazzói herceg. A bosszúállásra felszólított király, aki még innen volt huszadik életévén, de már három éve I. Lajos néven ült a magyar trónon, nem láthatta át a rokongyilkosság mögötti szövevényes családi trónviszályt, amelyet a Nápolyi Királyság megszerzéséért folytattak az Itáliában maradt Anjou-k, Durazzóiak és Tarantóiak, ő csak öccsének gyilkosain akart bosszút állni, és erős hadserege élén rövidesen elindult első nápolyi hadjáratára. Nagy Lajos király (1342-1382) negyven évig tartó sikeres uralkodásának nyilvánvalóan nem a nápolyi hadjáratok a leginkább említésre méltó eseményei, de a fiatal férfi abban a két hadjáratban vált felnőtté, lovagias lovaggá, Európa-szerte elismert diplomatává és államférfivá, aki az apja, Károly Róbert által rendbe szedett Magyar Királyságot európai nagyhatalommá fejlesztette, és utolsó tizenkét évében a Magyar-lengyel Perszonálunió királyaként a kontinens legerősebb uralkodója lett. Az utolsó lovagkirály érdemei megmutatkoznak a belpolitikai reformjaiban is, Pécsett az első hazai egyetem megalapításával pedig az ország kulturális felzárkózását is megvalósította.

Magyarország legújabb kori történetének egyik legérdekesebb, eseményekben és fordulatokban különlegesen gazdag három esztendejéről, a rendszerváltás korszakáról szól ez a monográfia. Az első átfogó, tényfeltáró és oknyomozó munka, amely az elsődleges forrásokra, eddig még nem kutatott levéltári dokumentumokra is építve dolgozza fel az 1987 közepétől 1990 tavaszáig terjedő időszak történéseit. Választ ad a rendszerváltás „titkaira” kíváncsi olvasónak, de nem a leleplezés vagy a megbélyegzés, hanem a tárgyszerű megismerés és a megértés szándékával. A Magyarországon és a szovjet tábor többi országában lezajlott történelmi fordulat annak a nagy átalakulásnak, „világrendszerváltásnak” a részeként ment végbe, amelynek során egy új globális gazdasági és hatalmi világrend formálódott és formálódik. A nagyhatalmi erőtér és a világgazdasági folyamatok nélkül nem érthetők meg a magyarországi fejlemények, ennek megfelelően a könyv a nemzetközi összefüggésekre is különös figyelmet fordít. A többpártrendszerű demokratikus jogállamba való átmenet békés, tárgyalásos módon ment végbe, de ez korántsem jelenti, hogy éles politikai harcok, konfliktusok nélkül zajlott volna le. A könyv szól a hatalom berkein belül kibontakozott vitákról, hatalmi harcokról, az ellenzék egymással is rivalizáló szervezeteinek létrejöttéről, együttműködésükről és ellentéteik formálódásáról. Plasztikus képet ad a történések főszereplőiről, a felbomló Kádár-rendszer és a megszülető új demokrácia politikusairól és pártjairól. Epilógusában kitekint a rendszerváltó erők további sorsára is. A kötetet részletes bibliográfia és névmutató gazdagítja. A monográfia a rendszerváltás kézikönyveként is használható, nem hiányozhat annak a könyvespolcáról, akit mélyebben érdekelnek közelmúltunk történései.

Historie stabilního a významného evropského národa poslouží k pochopení kořenů evropské civilizace, k osvětlení západoevropských výbojů i globálních historických procesů, zejména kolonialismu a dekolonizace. Portugalsko hrálo v důležitých etapách vývoje významnou, někdy zcela určující roli a přes své omezené kapacity dodnes tvoří důležitý most mezi Evropou a zámořím. Pro plné pochopení portugalského i světového vývoje je třeba tuto knihu doplnit četbou Dějin Azorských ostrovů a Madeiry (NLN 2020) i historií dalších rozlehlých končin světa, které Portugalci geograficky vymezili a ovlivnili jazykově a kulturně. Rychlý běh událostí ve 21. století, ale také nově zpřístupněné prameny a bohatá současná historická literatura si vynutily toto už třetí vydání Dějin Portugalska. Věříme, že posílí tradiční českou touhu důvěrně se seznámit s vývojem půvabné země, která kdysi ležela „na konci světa“, ale dnes patří v Evropě oprávněně k oblíbeným, hojně navštěvovaným a stále inspirujícím.

Martyn Rady nem kisebb feladatra vállalkozik könyvében, mint a Habsburg dinasztia közel ezer éves történetének bemutatására. Szellemes, olvasmányos stílusban veszi sorra a Habsburg uralkodókat és a dinasztia nevezetesebb képviselőit. A könyv lapjain feltárul előttünk Európa utóbbi ezer évének történelme, a történelmi konfliktusok teremtette válaszutak, valamint a Habsburg királyok és császárok döntései, amelyek nem ritkán évszázadokra meghatározták alattvalóik életét. A mű egyik nagy erénye, hogy miközben átfogó képet nyújt erről az időszakról, olyan kevésbé ismert anekdotákat és érdekességeket is belesző a Habsburgok történetébe, amelyek közelebb hozzák és sok esetben esendő emberként mutatják be az uralkodókat. A szerző bevallott célja "rehabilitálni" a Habsburgok uralmát, és közel egy évezredet felölelő munkáját ezekkel a sorokkal zárja: "Több mint kilenc évszázad alatt a Habsburgok produkáltak tökfilkókat és álmodozókat, mágiával és szabadkőművességgel foglalkozó kontárokat, vallási fanatikusokat, népeik jóléte iránt elkötelezett uralkodókat, művészetek patronálóit és a tudomány támogatóit, nagy kastélyok és templomok építőit. Némelyik Habsburg a béke híve volt, míg mások meddő háborúkat indítottak. Ennek ellenére, a közép-európai politika egyre elkeserítőbb helyzetét látva, nehéz nem arra a konklúzióra jutni, hogy a magyar történésznek [Kosáry Domokosnak] igaza volt - egy Habsburggal sem jártak volna rosszabbul."

A zsidó állam nem hasonlít egyetlen más országra se. Amit ez az ország ajánlani tud, az nem biztonság, nem jólét, még csak nem is lelki békesség. Amit ajánlani tud, az a lét határán létezés szenvedélyes tüze. Az adrenalintöltet, amit a veszélyes élet, az örömteli élet, a végletes élet jelent. Ha egy Vezúv-szerű tűzhányó törne ki ma, és elöntené a mi Pompejinket, akkor elképesztő dolog történne: ez a nép azt is túlélné. Olyan nép ez, mely a halálból jött, mely halállal van körülvéve, s mely mégis képes volt színre vinni egy látványos életdrámát. Egy nép, mely a végsőkig eljárta az élet táncát.

Kniha se zabývá průběhem národnostní politiky (bělorusizace), jejíž úspěchy a selhání výrazným způsobem rozhodly o celé epoše běloruských dějin. Hlavní důraz je kladen na ideologickou rovinu tohoto procesu, včetně rozboru otázek národní identity a spolupráce komunistické strany a inteligence. Studium politiky bělorusizace odhaluje anatomii fungování mocenských nástrojů a mechanismů dobového státu, který se vzápětí proměnil ve stát totalitní. Práce přispívá k poznání jednoho z klíčových období běloruských dějin, a to jak díky bohaté a kriticky prověřené faktografii, tak i díky zobecňujícímu a teoreticky poučenému přístupu. Autorka čerpá jak z pramenů vnitřní správy, tak i pramenů veřejných, dobové publicistiky i pramenů soukromé povahy.

Když se přihodí nějaká ostuda, aktéři se s ní obvykle moc nešíří. Když se stane skandál, aktéři se ho snaží ututlat stůj co stůj. V mnoha případech se to i podaří. Zamést veškeré stopy je ale daleko těžší. A tak je naše historie plná příběhů, které jsme neměli znát. Proč celý svět zná Alžbětu Báthoryovou, zatímco její českou předchůdkyni nezná nikdo? Jak je možné, že zavražděného zbojníka, hrdinu románů 15 let po jeho smrti propustili z vězení? Proč se archeologové dodnes bojí otevřít hrobku významného šlechtice? Jak strašlivou historii skutečné předlohy hraběte Draculy ukrývá českokrumlovské podzemí? Na čem ztroskotal pokus českých fašistů předběhnout Hitlera a převzít u nás moc dřív, než se to podařilo v Německu? Proč se středobodem českého protinacistického odboje staly obložené chlebíčky? Na tyto a další příběhy našich dějin hledá odpovědi známý český reportér.

Tato kniha je plná příběhů, lidských osudů a dobrodružství. Naše putování lidskou historií a civilizacemi začíná v bájné Atlantidě. Pokračuje Egyptem, starým Řeckem, Římem, středověkem a lidské příběhy nás přivedou až do dnešní civilizace, kterou jsme nazvali "tržní svět". Tato kniha ale neřeší letopočty, přesná data či historická fakta. Snažili jsme se pochopit těžký život lidí v dávných dobách a zaměřili se na "bílá místa", o kterých historie často záměrně mlčí. Kniha je tedy plná zamyšlení, hypotéz a příběhů, které se možná skutečně staly, ale možná také ne... Když proplujeme mnoha vyspělými civilizacemi, které žily na Zemi v dávných dobách, a podíváme se i jiným pohledem na naši současnost, tak se pustíme do úvah, jaká civilizace přijde asi po nás. Naše zjištění člověka možná překvapí, ale kdo rád přemýšlí nad lidskou duší a chce pochopit historii, tak ten si určitě v této knize najde informace, které ho potěší…

Kniha poskytuje rozsáhlé a zajímavé informace o průzkumu amerického Západu v 19. století. Tvoří ji pět kapitol, které nesou jména důstojníků americké armády, vůdců jednotlivých výprav. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována Johnu Charlesu Frémontovi, který celkem vedl pět expedic, čtyři až k Pacifiku. Dalšími byli Z. M. Pike, S. H. Long, J. W. Gunnison a J. W. Powell. Tyto výpravy jsou nedílnou součástí americké historie, a i když jejich účel byl převážně vědecký, čtenář zjistí, že většina těchto cest do oblastí, které dnes tvoří americký Západ, obsahovala výrazný element dobrodružství, které ne vždy skončilo dobře.

V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů, ačkoli je to v časech, kdy se severočeskému sklářství už nevede zdaleka tak dobře jako dříve. Jednotliví členové rodu pokračují v tom, co započali, a jak už to tak bývá, ne všem se daří. Matyáš zůstává u svého jarmarečního obchodování, zato plátenictví se daří výtečně. Z toho profituje Vilemína, která získává vliv na kamenickém panství díky svému synovi, jehož utajeným otcem je hrabě Kinský. Stejně tak úspěšnou podnikatelkou je Pavlína, která zbohatne na vojenských dodávkách hlavní pušek, neboť smrtí císaře Karla VI. začnou vleklé války o rakouské dědictví. To je ožehavá záležitost pro nejstaršího muže rodu Johanna, který se musí jako panský úředník rozhodovat mezi vrchností a svou rodinou...

Lakatos Bálint (Budapest, 1983) felsőfokú tanulmányait az Eötvös Loránd Tudományegyetemen (ELTE) végezte történelem és latin szakon (2001-2007). Doktori tanulmányait a Pázmány Péter Katolikus Egyetemen, majd az ELTE Történettudományi Doktori Iskolájában folytatta, fokozatát 2013-ban szerezte meg. 2012-től a MTA-HIM-SZTE-MNL OL Magyar Medievisztikai Kutatócsoport segédmunkatársa, 2015 óta munkatársa, a Zsigmond-kori oklevéltár köteteinek szerkesztésében vesz részt. Szerteágazó kutatásai a Jagelló-kori (1490-1526) magyarországi társadalom-, egyház- és politikatörténet kérdéseire irányulnak: városok és mezővárosok szervezete, az egyházi középréteg és a humanizmus kérdésköre, diplomáciai kapcsolatok, külföldi és hazai követjárások. 2014-ben jelent meg a C. Tóth Norberttel és Mikó Gáborral közösen írt A pozsonyi prépost és a káptalan viszálya (1421-1425) című munkája a magyarországi egyházi bíráskodás késő középkori történetének áttekintésével. A vatikáni magyar vonatkozású forrásgyűjtésbe bekapcsolódva adta ki 2018-ban a VI. Adorján pápa idején az Apostoli Szentszéknél elfogadott magyar kérvényeket (Regesta supplicationum, 1522-1523). A késő középkori mezővárosok és falvak által kiadott okleveleket mestere, Kubinyi András nyomdokain kezdte kutatni. A Kubinyi-féle ún. centralitási pontrendszert a korabeli országterület egészére alkalmazva elvégezte a saját kiadvánnyal rendelkező, összesen 294 helyiség település-hierarchiai besorolását, közölve e települések és több mint ezer oklevelük alapadatait. Elemzése nyomán kibontakoznak a mezővárosok önigazgatási szervezetének, írásbeliségének és kapcsolatrendszerének mindeddig kevésbé ismert jellemzői.

Kniha představuje odborným, ale přitom čtenářsky přístupným způsobem historický vývoj vztahů mezi českými zeměmi a papežstvím, a to v rozsáhlém období od raného středověku až do počátku 21. století. S ohledem na státoprávní, náboženský a teritoriální vývoj obou stran sleduje základní směry a proměny vzájemných vztahů; kromě relací politických a náboženských si všímá i vazeb personálních a kulturních. Autoři, přední historici, kteří se tematikou systematicky zabývají a řada z nich patří k pravidelným stipendistům Českého historického ústavu v Římě, využívají starších i zcela nových výsledků archivních výzkumů české i zahraniční historické vědy. Textovou část knihy doplňuje kritický poznámkový aparát, výběrová bibliografie, seznam zkratek, jmenný rejstřík a obrazová příloha.

Magyarországon egyetlen más egyházi személyt sem övezett akkora állami kultusz, mint Mindszenty Józsefet. Ungváry Krisztián példák sorozatával bizonyítja, hogy Mindszenty működése nemcsak sok szempontból szerencsétlen, hanem súlyos, máig ható károkat is okozott a magyar egyháznak és a magyar társadalomnak. Könyve Mindszenty emberi gyengeségeivel nem foglalkozik, és korántsem a teljesség igényével tárgyalja politikai hibáit – csak azokat a fontosnak ítélt kérdéseket vizsgálja, amelyek alkalmasak annak eldöntésére, hogy mennyire indokolt elhelyezni őt az állami emlékezetpolitika centrumában. Ungváry részletesen megvizsgálja Mindszenty politikájának sarokköveit, antiszemitizmusának építőelemeit, nacionalizmusát, hagymázos álmait a homogén magyar nemzetállamról, és közelebbről is körüljárja azt a kérdést, hogy Mindszenty 1945 után ártott-e vagy sem Magyarországnak. Bemutatja, hogyan viszonyult a pártokhoz, a hatalomhoz publicistaként, lapszerkesztőként, később egyházi vezetőként a Tanácsköztársaságtól a Horthy-korszakon át a rákosista időkig, majd 1956 után, illetve hogy milyen politikusi ambíciói voltak. A budapesti amerikai követségen töltött tizenöt év alatt Mindszenty nehézségeket okozott a Kádár-rendszernek, a Vatikánnak és az Egyesült Államoknak is. A történész dokumentumokkal támasztja alá, hogy kiengedése körül aktív diplomáciai tevékenység folyt a háttérben, mert minden szereplőnek volt vesztenivalója. Ungváry kelet-európai példákkal illusztrálja, hogy Mindszenty más utat is járhatott volna, hasznosabb szolgálatot téve egyházának. „Amikor majd lecsillapodik a szenvedélyek kavargása, és elcsitul azoknak a vitáknak a visszhangja, amelyeket megkínzott és hajthatatlan életének egyes epizódjai váltottak ki, a történelem kiegyensúlyozottabb ítéletet mondhat egyéniségéről és az őt megillető helyről” – idézi a szerző VI. Pál pápát. Bár csaknem fél évszázad telt el a bíboros halála óta, ez nem volt elég ahhoz, hogy konszenzusos Mindszenty-kép alakuljon ki. Ungváry Krisztián arra törekedett, hogy ne „politikai hitvitákkal”, hanem a történettudomány eszközeivel jussunk közelebb Mindszenty József munkásságának tárgyilagos megítéléséhez.

An epic new history of Ancient China told through the prism of a dozen extraordinary tombs The three millennia up to the establishment of the first imperial Qin dynasty in 221 BC cemented many of the distinctive elements of Chinese civilisation still in place today: an extraordinarily challenging geography and environment, formidable infrastructure, a society based on the strict hierarchy of the family, a shared written script of characters, a cuisine founded on rice and millet, a material culture of ceramics, bronze, silk and jade, and a unique concept of the universe, in which ancestors continue to exist alongside the living. Records of these early achievements, and their diverse and unexpected expressions, often lie not in written history, but in how people marked the end of their lives: their dwellings for the afterlife. Tombs, and the treasures within them, are almost the only artefacts to survive from Ancient China; their scale and sophistication rivals their equivalents in Ancient Egypt. Jessica Rawson, one of the most eminent Western scholars of China, explores twelve grand tombs - each from a specific historical moment and place - showing how they reveal wider political, dynastic and cultural developments, culminating in the lavish ambition of the First Emperor's monument, guarded by his army of terracotta warriors. Beautifully illustrated and drawing on the latest archaeological discoveries, Life and Afterlife in Ancient China illuminates a constellation of beliefs about life and death very different from our own and provides a remarkable new perspective on one of the oldest civilisations in the world.

Tři staletí v klášteře a 50 let v Hollywoodu. Tak se někdy ve zkratce popisuje španělsko-americká koloniální minulost Filipín. Identita obyvatel souostroví na rozhraní tichomořské oblasti a jihovýchodní Asie se však začala formovat už dávno předtím, než jej pro Evropu na své slavné a pro něj osudové výpravě roku 1521 objevil portugalský mořeplavec ve španělských službách Fernao Magalhaes. Český čtenář touto knihou dostává vůbec první příležitost seznámit se s uceleným pohledem na běh filipínských dějin od počátků lidského osídlení po současnost. A možná ho překvapí, kolik toho mají Češi a Filipínci společného.

Historik PhDr. Michal Bada, PhD., prehľadne približuje kľúčové i čiastkové problémy obdobia raného novoveku medzi rokmi 1526 – 1780. Porážka uhorského kráľovského vojska 29. augusta 1526 v bitke pri Moháči mala pre uhorské i slovenské dejiny nedozerné následky. Po tejto udalosti sa v uhorskom štáte, spoločnosti i kultúre začali búrlivé zmeny, ktoré by sa bez spomenutého tragického vojenského stretu buď neudiali, alebo by sa udiali iným tempom a inými formami. Nastávajúca nová doba sa nie náhodou nazýva novovek.

Publikácia prináša pohľad na politické, kultúrne, sociálne a hospodárske pomery v habsburskej monarchii, Uhorsku a na Slovensku v danom období. Ide o storočie plné zmien ohraničené na začiatku Veľkou francúzskou revolúciou a na konci vypuknutím prvej svetovej vojny, v ktorom spoločnosť oscilovala medzi stavovským a občianskym princípom, prešla modernizáciou v hospodárskej a ekonomickej oblasti a Slováci ako národ prvýkrát aktívne zasahujú do stredoeurópskeho diania a hlásia sa o svoje práva. Publikácia je určená širokej verejnosti, je vhodná aj ako vysokoškolská učebnica.

Máig tabu, máig hallgatnak arról, hogy '44-45 telén lemészároltak, kiirtottak több tízezer magyart a Délvidéken. A borzasztó, hogy még a pontos számot sem ismerjük, ismerhetjük. Az elkövetők jugoszláv partizánok voltak. Nevezik ezt bosszúnak, vérbosszúnak, de több jel arra mutat, hogy tudatos népirtás volt. A partizánok és a hozzájuk csatlakozó jugoszláv csőcselék Tito utasításait követve megpróbálta kiirtani, eltüntetni a jugoszláviai magyar férfi lakosságot, különös tekintettel polgári, értelmiségi elitre. Sajnos ez jórészt sikerült. Ez a népirtás, a kollektív bűnösség bélyege és a kötelező hallgatás nemcsak az áldozatok generációját, de a következő nemzedékeket is megtörte, megsebezte. Mező Gábor új könyve felkavaró, megrázó olvasmány, a szerző elmondása szerint kutatni, megírni is nagyon nehéz volt. Többször feladta, abbahagyta, de végső soron arra a következtetésre jutott, hogy hallgatni nem lehet. A múltat nem lehet elfeledni, nem lehet szőnyeg alá söpörni, a szembenézés elmaradása, a múlt ki nem beszélése és az igazság be nem mutatása valójában a jelen eltorzítása is egyben, nem beszélve arról, hogy a jövő, a jövőkép megint hamis lesz, ha megspóroljuk a tényfeltárást és az ezzel járó küzdelmet. Nem feledhetjük el a Délvidéket sem, azokat a magyarokat, akiknek többségét teljesen ártatlanul gyilkolták meg.

Utečenecká kríza nie je slovným spojením, ktoré sa týka výhradne dnešných dní. Aj naši predkovia z východu rakúsko-uhorskej monarchie boli na sklonku devätnásteho storočia súčasťou exodu obrovských rozmerov. A zároveň boli výhodným obchodným artiklom pre špekulantov, prevádzačov, agentov a podvodníkov každého druhu. Na Spiši, v Bukovine, ale najmä v Haliči, v najbiednejších krajoch Rakúsko-Uhorska zostávali prázdne domy, zatiaľ čo podpalubia lodí smerujúcich do Ameriky boli prepchaté utečencami, ktorí v neľudských podmienkach snívali svoj sen o lepšom živote. Martin Pollack v knihe Americký cisár presne a do hĺbky popisuje nástroje a fungovanie obchodu, v ktorom obyčajný človek hrá iba úlohu oklamaného a okradnutého. Namiešal do nej množstvo historických faktov a podporil ich silnými príbehmi konkrétnych ľudí. Americký cisár je dôležité čítanie nielen o predvojnovom období, ale aj o dnešku, vo výbornom preklade Michala Hvoreckého.