Volt idő, amikor az óceán végtelennek tűnt, a szárazföldek nagy része pedig kiismerhetetlen vadon volt. Az emberiséget mindig hajtotta valami - a tudásszomj, a kalandvágy, a vagyonszerzés, a kereskedelem, a hódítás vagy a dicsőség -, hogy feltérképezze az ismeretlent és távoli tájakra jusson el. A világ megismerését kivételes és bátor embereknek köszönhetjük, akik rendkívüli kitartásukkal, számos veszélyt felvállalva elsőként járták be a Föld legtávolabbi zugait. Ők a nagy felfedezők.

Budapešť, stejně jako Paříž či Vídeň, zažila na konci devatenáctého století dobu náhlého rozkvětu. Stala se jednou z předních metropolí tehdejšího světa, s rychle rostoucí populací, výstavbou a překotně se rozvíjející kulturou, kolébkou, z níž vyšli světově proslulí hudební skladatelé Béla Bartók a Zoltán Kodály, spisovatelé Gyula Krúdy, Endre Ady, Ferenc Molnár, Arthur Koestler a mnozí další. Uznávaný historik a budapešťský rodák John Lukacs ve své knize předkládá barvitý obraz jednoho z evropských měst v době jeho největší slávy. Nabízí kulturní a historický portrét Budapešti – jejího vzhledu, zvuků a obyvatel, umělecké komunity, tehdejší spleti sociálních a politických vztahů a v neposlední řadě také významné role, již zde hrála židovská populace – a také historickou perspektivu, jež zachycuje vzestup města a jeho pády ve víru dvacátého století.

Egy angol királynő férjével, a spanyol királlyal összefogva újra katolikussá akarja tenni az országát. Terhesnek látszik, ám kiderül, hogy tumora van – vajon lehetett volna enélkül Spanyolország a tengerek ura? Egy német császár a liberálisok reménysége, haladó, alkotmányos monarchiává formálná Németországot, ám gégerákban szenved. Csak 99 nap adatott meg neki a trónon – vajon elkerülhető lehetett volna az I. világháború, ha nem betegszik meg? Birodalmak, országok, nemzetek – az irányítóikat megtámadó betegségek újra és újra beleszóltak a történelem alakulásába, olykor drámai módon megváltoztatva a világ sorsát. Sőt, a betegségek a népek életét, kultúráját és gondolkodását is nagy mértékben befolyásolták, és befolyásolják ma is. Egész korokra nyomta rá bélyegét a pestis, a kolera, a szifilisz vagy az AIDS. A szakavatott szerző hosszú utazásra viszi olvasóját, és egészen más perspektívából: az orvostudomány nézőpontjából mutatja meg történelmünk fordulópontjait.Ronald D. Gerste (1957, Magdeburg) orvos, történész, szakíró; újságíróként a Frankfurter Allgemeine Zeitung, a Neue Zürcher Zeitung és a Die Zeit washingtoni tudósítója.

Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď. První rok „šedesátek“ jako by svou ambivalentností předznamenával celé nadcházející desetiletí – desetiletí velkých nadějí i hlubokých zklamání. Zavzpomínejme společně na rok, kdy Otto Wichterle s pomocí stavebnice Merkur dokončil vývoj kontaktních čoček, kdy na území lidojedů zmizel dědic rodiny Rockefellerů a počet obyvatel Země dosáhl tří miliard.

V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, který je obvykle zatížen mnohými stereotypy, pasujícími tamní šlechtické předky do rolí zpupných feudálů, fanatických katolíků, romantických válečníků či dionýských pijanů, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý. Snaží se totiž pochopit mentalitu aristokratických elit 16. a 17. století prostřednictvím dialogu s těmi, kteří ji svou politickou aktivitou i literární tvorbou formovali, tedy se šlechtickými občany: svět jejich politických idejí naznačuje, že klíčový princip tehdejší polské kolektivní sebe-identifikace není možné hledat v etnických či stavovských atributech, nýbrž v symbolickém prostoru spravedlivé republiky, vymezeném svébytným chápáním svobody, rovnosti a obecného dobra. Zatímco v prvních dvou částech knihy autor zkoumá možnosti zasazení kontur dobového polského myšlení i související politické kultury do rámce tradice evropského republikanismu, třetí část přináší unikátní detailní vhled do ideového světa tří šlechtických politiků a literátů Stanisława Orzechowského, Andrzeje Frycze Modrzewského a Łukasze Opalińského. Právě v jejich pestré literární tvorbě se ukazuje, že šlechtičtí tvůrci i navzdory protichůdným mocenským zájmům, rozdílným žánrům či dokonce odlišnému historickému kontextu sdíleli totožný ideál svobodné smíšené vlády a dobrého občanství, díky čemuž mohly polské elity v raném novověku žít svým vlastním mýtem mýtem republiky.

Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.

„Sme stratení, pri Bermudách všetko zmizlo. Naše dievčatá budú nariekať, ale nie dlho. Nič si nenahovárajme. Osušia si oči a potom si ich pekne namaľujú. Trochu si poplačú a hneď na nás zabudnú. A čo my na tejto lodi? Čo ostane po nás? Mená, ktoré občas zamrmle stará tetka, krátka modlitba v kostole, zoznam na desiatej strane novín, do ktorých si niekto zabalí kus rybaciny. Toto z nás pri Bermudách ostane.“ R. V. S. Redick Kniha je pokusom o vyvrátenie jedného z najväčších evergreenov uhorkových sezón novinárov – mýtu o bermudskom trojuholníku a jemu podobných legiend. Autori sa tým však nezriekajú svojej viery v existenciu neidentifikovateľných lietajúcich (UFO) a podmorských (USO) objektov. Tieto fenomény skutočne jestvujú, no ich existencia bola, ako sa domnievajú, nejedenkrát zneužitá na najhoršie činnosti, aké pozná tento svet – ilegálny obchod s drogami, zbraňami a iným vojenským materiálom, jedným slovom na rozosievanie buriny zločinu v tom rajskom kúte našej planéty, aký predstavuje oblasť Karibského mora. Ilustrácie Shutterstock/isifa

Spojenectvo nebolo pre Grékov príliš typickou črtou, pretože nezodpovedalo predstave skutočnej slobody, ktorá spočívala v autonómii miest či mestských štátov, a v snahe o dominanciu v regióne či celom Grécku. No práve keď sa Gréci boli ochotní spojiť, alebo ich k tomu dohnali vonkajšie okolnosti, dokázali vykonať obdivuhodné činy a získať vrcholné postavenie v Stredomorí. Jednou z takýchto udalostí bola trójska vojna. A aj keď v starodávnych časoch viedli národy množstvo vojen, práve o trójskej sa zachovalo veľa mýtov vtelených do eposov, divadelných hier či iných básní, a zmienky o nej sa nachádzajú aj v dielach všetkých najstarších dejepiscov. Z týchto faktov sa dá usúdiť, že trójska vojna a udalosti s ňou spojené pútali mimoriadnu pozornosť vtedajších národov a ľudí, a údajne už počas nej jej priami účastníci spisovali o jej priebehu záznamy. Takýmito spisovateľmi podľa údajov v zachovaných dielach mali byť aj Diktys a Dares. Diktyov Denník z trójskej vojny a Daretova História zničenia Tróje nám nezávisle od seba podávajú ucelený prehľad o hlavných udalostiach trójskej vojny a poskytujú nám predstavu o nej, o jej príčinách, priebehu, konci a o osudoch víťazných a porazených vojsk a o ich vodcoch a bojovníkoch. A hoci by sme mohli mať určité pochybnosti o pravdivosti jednotlivých údajov, predsa len sú tieto dva spisy jedinými prozaickými dielami, ktoré sa zachovali o trójskej vojne z čias staroveku a ktoré boli pokladané za dejepisné diela.

"Örök időkre a szovjetek nélkül és soha másképp!" címmel írta meg emlékeit Szinay Árpád három nyelven. Szlovákul, csehül és magyarul. Miro Procházka akkori versével indít, mely még úgy vélte, mint annyian mindmáig, hogy 1945-ben a Vörös Hadsereg felszabadítóként érkezett. Szinay Árpád 1968 névtelen hőse, áldozata, résztvevője lett egy személyben. Egy végzetes estén pisztolygolyó fúrta át a mellét. Majdnem életével fizetett érte. Hogyan történt, azt maga meséli el rá jellemző stílusban. Szándéka ellenére - ahogy a legtöbb résztvevő esetében - a történelmi eseményeknek nemcsak tanúja, hanem részese lett. Nagyon kevesen akarnak áldozatok lenni. Ez csak természetes. A helyzet keresi meg az embert, vagy ő hívja ki a sorsot? Szinay Árpád saját, személyes történetét írta meg. Ezt helyette senki más nem teheti, hiszen ezt csak ő jegyezheti le. Ez a kötelessége. Ez az ő történelmi felelőssége. Külön érdeme ennek az írásnak, hogy nem szépít, nem igyekszik az utólagos történelmi távlat szempontjából rendezni a történetet. Szinte vele együtt megyünk az utcán, ülünk le a szállodában a ,,végzetet nyújtó" asztalhoz. Ez a történet azonban nemcsak az övé. Mindannyiunké, hiszen ami vele történt, az történelem. Meg nem történtté tenni még akkor sem lehet, ha nem szerzünk róla tudomást. Ám most már olvashatjuk! Ez is része az akkori valóságnak, ez a történelem egy kis, ám nem elhanyagolható szelete.

Kniha, která představuje druhý svazek rozsáhlého historického pojednání o vývoji západního rasového myšlení, navazuje na Úsvit rasismu (2013), v němž se čtenář seznámil se vznikem a rozvojem germanismu od starověku po reformaci a s formováním rasové ideologie v údobí mezi zámořskými výpravami patnáctého a šestnáctého století a počátkem eurasijské revoluce v osmnáctém století. V důsledku vítězství Západu nad asijskými civilizacemi a triumfu Velké Británie nad Francií se na přelomu osmnáctého a devatenáctého století zrodila specifická mocenská konfigurace, která podnítila šíření nordické a árijské imaginace v západním myšlení. Ta sehrála důležitou úlohu během radikalizace západní politické kultury, vzestupu totalitních a autoritativních hnutí a krize moderního liberalismu. V prvním díle Triumfu rasismu, nazvaném Století pýchy, jsou vylíčeny důsledky orientální renesance a expanze árijské ideologie v eurasijské revoluci po vítězství Západu v čele s Velkou Británií. V druhém díle, pojmenovaném Cesta do hlubin noci, jsou přiblíženy historické a intelektuální okolnosti formování nacistického rasového totalitarismu. Mezioborově zaměřená studie tak spojuje přístupy soudobých historických a antropologických věd.

Severná Kórea je dokonalým zhmotnením orwellovskej antiutópie z románu 1984. Milióny Kórejčanov a Kórejčaniek však žije túto surreálnu realitu ako svoju každodennosť a navyše – mnohí z nich sú presvedčení o tom, že zvyšku sveta naozaj nemajú čo závidieť. Pretože sami žijú v raji. A presne o tom je táto kniha. Režim Kórejskej ľudovodemokratickej republiky nastolený v roku 1945 je nepochybne najtvrdším a najtotalitnejším systémom v súčasnom svete. Americká reportérka Barbara Demick nás vo svojej knihe Nie je čo závidieť pozýva na exkurziu do životov obyčajných Kórejčanov a Kórejčaniek, do ich obyčajnej každodennosti, o ktorej väčšina z nás nemá ani poňatia. A práve cez príbehy tých najobyčajnejších preniká Barbara Demick severokórejskému režimu hlboko pod kožu. Kniha zachytáva chaotické obdobie po smrti Kim Ir-sena, keď sa k moci dostal jeho syn Kim Čong-Il a v krajine nastal nepredstaviteľný hladomor, ktorý zabil pätinu obyvateľstva a zásadne zvýšil počet ilegálnych utečencov z tohto komunistického raja. Barbara Demick skladá portrét Severnej Kórey z príbehov šiestich hrdinov a hrdiniek z mesta Čongdžin, ktorým sa napokon podarilo z krajiny utiecť. Rozpráva o vplyve propagandy, o falšovaní reality, o sile zvyku, ktorá je často mocnejšia ako zdravý rozum. Barbara Demick, prvá šéfka redakcie Los Angeles Times v Pekingu, strávila pri práci na tejto knihe šesť rokov. Na základe rozhovorov s utečencami, prepašovaných fotografií či videozáznamov zrekonštruovala život v krajine, ktoré nie je dostupné pre nikoho, okrem jeho obyvateľov. A ponúka nám zároveň aj pozoruhodný portrét Čongdžinu, tretieho najväčšieho severokórejského mesta. Každodennou severokórejskou realitou je bezhraničné uctievanie vodcu a strany, práca za mizernú alebo žiadnu mzdu a všadeprítomný strach. Kto neudáva, bude udaný. Kto neutečie, zomrie vo falošnej viere, že svoj život prežil v raji. Výnimočná reportážna kniha Barbary Demick Nie je čo závidieť vychádza v preklade Samuela Marca

Vajon tudunk-e mindent a magyar történelem különös eseteiről? Egy királyunk nyomtalan eltűnéséről, méreggel és más eszközökkel küzdő trónkövetelőkről, némelyik uralkodónk furcsa haláláról, homályos összeesküvésekről? Ebben a könyvben történelmünk első ötszáz évének efféle eseményeiről találunk pontos beszámolókat.

A Magyarország története című sorozat történelmünk kezdeteitől napjainkig összefoglalja a legfontosabb eseményeket, bemutatja a kiemelkedő történelmi személyiségeket. Ez a kitűnő, átfogó tudásanyagot nyújtó történelmi alapmű nélkülözhetetlen segítség diákoknak, tartalmas és színes olvasmány a magyar történelem iránt érdeklődőknek. A neves szerzők a sorozat anyagát a legújabb kutatási eredmények felhasználásával állították össze. A kötetek rendkívül gazdag forrásanyagból merítve, eredeti dokumentumok felhasználásával készültek.  „A Kossuth Kiadó magyar történelmi sorozata a honfoglalástól napjainkig terjedő több mint ezer év történetét mutatja be. Ilyen jellegű munka ekkora terjedelemben és magyar nyelven még soha nem jelent meg. A szerzők, az adott korszak avatott ismerői közérthető, ám egyben szakszerű összefoglalást nyújtanak mindazoknak, akik múltunk megismerésére törekszenek. A kiváló történészek magas színvonalú munkái páratlan élménnyel ajándékozzák meg azokat, akik elolvassák e köteteket.” – Romsics Ignác akadémikus, történész, a sorozat főszerkesztője A sorozat kötetei:  1. Őstörténet és honfoglalás 2. Államalapítás 970–1038 3. Válság és megerősödés 1038–1196 4. Nagy uralkodók és kiskirályok a 13. században 5. Az Anjouk birodalma 1301–1387 6. Luxemburgi Zsigmond uralkodása 1387–1437 7. A Hunyadiak kora 1437–1490 8. Mohács felé 1490–1526 9. A három részre szakadt ország 1526–1606 10. Romlás és megújulás 1606–1703 11. A R

Radó Sándor, aki Dóra fedőnéven vált ismertté, minden idők legeredményesebb magyar hírszerzője volt, a mű ebbe a különleges világba vezeti be az olvasót. A „Dóra jelenti” az ő írásait, jelentéseit tartalmazó memoárkötet, amely kordokumentumként is szolgál: megelevenedik benne a huszadik század első fele, bepillantást enged Svájc akkori sajátos helyzetébe és manőverezésébe a náci birodalom tőszomszédságában. Mozaikszerű szerkesztési módja miatt elsőre talán nehezen követhetőnek tűnik, de a magas színvonalú olvasmány magával ragadja az olvasót, egy különleges életutat mutat be egészen szokatlan nézőpontból. Az új, első teljes kiadás azokat a részleteket is tartalmazza, amelyeket az 1971-es kiadásból a szovjet katonai cenzúra nyomására kimaradtak.

A Magyarország története című sorozat történelmünk kezdeteitől napjainkig összefoglalja a legfontosabb eseményeket, bemutatja a kiemelkedő történelmi személyiségeket. Ez a kitűnő, átfogó tudásanyagot nyújtó történelmi alapmű nélkülözhetetlen segítség diákoknak, tartalmas és színes olvasmány a magyar történelem iránt érdeklődőknek. A neves szerzők a sorozat anyagát a legújabb kutatási eredmények felhasználásával állították össze. A kötetek rendkívül gazdag forrásanyagból merítve, eredeti dokumentumok felhasználásával készültek.  „A Kossuth Kiadó magyar történelmi sorozata a honfoglalástól napjainkig terjedő több mint ezer év történetét mutatja be. Ilyen jellegű munka ekkora terjedelemben és magyar nyelven még soha nem jelent meg. A szerzők, az adott korszak avatott ismerői közérthető, ám egyben szakszerű összefoglalást nyújtanak mindazoknak, akik múltunk megismerésére törekszenek. A kiváló történészek magas színvonalú munkái páratlan élménnyel ajándékozzák meg azokat, akik elolvassák e köteteket.” – Romsics Ignác akadémikus, történész, a sorozat főszerkesztője A sorozat kötetei:  1. Őstörténet és honfoglalás 2. Államalapítás 970–1038 3. Válság és megerősödés 1038–1196 4. Nagy uralkodók és kiskirályok a 13. században 5. Az Anjouk birodalma 1301–1387 6. Luxemburgi Zsigmond uralkodása 1387–1437 7. A Hunyadiak kora 1437–1490 8. Mohács felé 1490–1526 9. A három részre szakadt ország 1526–1606 10. Romlás és megújulás 1606–1703 11. A R

Mindmáig vitatott, hogy a kádárizmust és a kádáristákat háttérbe szorító 1988-as pártértekezleten a fogadott fiú, vagyis Grósz Károly valóban "az apa", Kádár János ellen fordult-e, vagy a változást igénylő közhangulat egyszerűen elsöpörte a harminckét éve hatalmon lévő főtitkárt. Kádár a tanácskozás után mindenesetre azt mondta: "a Brutusok megjelentek". Vajon Grósz tényleg Kádár Brutusává vált? Az öregedő Kádár János hosszú éveken keresztül kereste, ki lehetne az utódja. Voltak, akikre ő maga gondolt, és akadtak önjelöltek is. Ahogy egyre sürgetőbbé vált az utódlás, Kádár húzta-halasztotta a döntést, majd Grósz Károlyt választotta ki és emelte maga mellé. A könyv Kádár és Grósz drámáját követi végig levéltári források, visszaemlékezések és személyes interjúk segítségével. A történet két politikus bonyolult viszonyáról szól, de ez a két ember a kommunista diktatúra két utolsó magyarországi vezetője volt. Kapcsolatuk - noha mélyen emberi jelenségeket illusztrál - a magyar történelem része. Ránk is tartozik, mert meghatározta az életünket, vagy a miénket, vagy a szüleinkét, nagyszüleinkét.

První novočeské vydání dvou nejobsáhlejších dopisů (Cartas de Relación) španělského conquistadora, dobyvatele říše Aztéků Hernána Cortése (1485–1547), které zaslal svému králi a císaři Karlu V., které ačkoli jsou pojímany jako zprávy o postupu výbojů, nelze jim upřít jistou literární hodnotu. Oba dopisy jsou nejen kultivovaně podaným svědectvím o historických událostech, k nimž došlo na počátku 16.sloletí, a o dnes již zaniklé civilizaci. Vypovídají také o výjimečné osobnosti Hernána Cortése, jenž na rozdíl od většiny svých současníků dokázal nejen chápat, ale i popsat kulturu zcela odlišnou od kultury jeho rodného Španělska.

Středověké rolnictvo je pro historiky velkou a mimořádně přitažlivou neznámou, neboť v sobě skrývá klíč k pochopení pozdějšího ekonomického růstu, nebo naopak zarážející stagnace některých evropských regionů. V hrubých obrysech a jen torzovitě známe sociální struktury a instituce středověkého rolnictva, o skutečné vnitřní dynamice a demografických aspektech však nevíme takřka nic. Předkládaná monografie reaguje na tuto poznávací výzvu a využívá dosud nepovšimnuté a evropsky unikátní písemné prameny, které se dochovaly pro chebský městský stát. Díky nim přináší pozoruhodně detailní pohled na sociální mobilitu, migraci a způsob sociální reprodukce pozdně středověkého rolnictva, včetně nových pohledů na fenomén masového pustnutí venkovských sídlišť v tomto období.

Odpudivost, bezuzdnost a poživačnost, přinejmenším však šokující povahová zabarvenost předních evropských panovníků rozhodovaly o zkáze mocných říší či o vymření proslulých panovnických rodů. Autor vynáší na světlo někdy ž děsivá fakta o povaze a činech mocných osobností, které měly zůstat navěky archivním tajemstvím. A při četbě se vskutku tají dech. Překvapující činy a osudové zvraty všemocných vládců předurčovaly osudy národů. Takzvané boží mlýny mlely pomalu, ale krutě. Životní scénář nejmocnějších býval téměř identický – nešťastné dětství, pohnutý život a útrpná smrt. Králové Richard Lví srdce, Jindřich VIII., Karel I., Karel IX a Jindřich III. Dále Kateřina Medicejská, Filip Orleánský, August II. Silný, pruský král Fridrich I., španělský král Filip V., Bonnie princ Charles, car Petr III., Carl Eugen Würtembergský, rakouský císař Josef II., bavorský král Ludvík II., korunní princ Rudolf Habsburský, německý císař Vilém II. – vlivní lidé, kteří změnili svět svými posedlostmi, hendikepy a někdy i nestvůrností. Věcnost, fakta, čtivost a napětí, to jsou přednosti této brilantně napsané knihy.

Kniha přehledně a poutavě seznamuje čtenáře se složitou a stále živou problematikou jihovýchodní Evropy. Vnitřní členění do pěti částí postihuje složitý vývoj balkánských zemí v průběhu první světové války, meziválečném období, za druhé světové války, v letech studené války a ve složitých devadesátých letech. V jednotlivých částech se autor věnuje jak obecným problémům regionu (včetně souvislostí s evropským, případně celosvětovým vývojem), tak dějinám (především politickým a ekonomickým) jednotlivých zemí. Úvod a závěr knihy jsou stručnou rekapitulací situace na Balkáně na začátku minulého století a na začátku století současného. Práce je určena studentům humanitních oborů, především moderních dějin a přidružených disciplín, a každému, kdo se zajímá o historii i současnost této neklidné oblasti.

Období druhé republiky bývá zpracováváno především v rovině politických dějin, jsou zkoumány příčiny a důsledky mnichovské dohody, chování významných politických aktérů mezinárodní a domácí politiky, klíčové dopady politické, demografické i kulturní. Tato kniha se snaží přiblížit období mezi podepsáním mnichovské dohody v září 1938 a obsazením zbytku českých zemí a Moravy německými okupačními silami z hlediska praktických, každodenních problémů, které se v tomto období projevovaly a které bylo třeba řešit – od organizačních důsledků vyhnání českojazyčného obyvatelstva ze sudetského území přes vyrovnávání se s projevy nesnášenlivosti, antisemitismu a xenofobie, které v české společnosti zesílily, až po proměny postavení německojazyčného regionálního tisku. Publikace je výsledkem společné práce autorského kolektivu (institucionálně zaštítěného Fakultou sociálních věd UK a Metropolitní univerzitou Praha), který si vytkl za cíl přiblížit méně zpracované téma druhé republiky, včetně její mediální produkce, personálního vývoje dobové kulturní produkce (např. kinematografie) či chodu státních institucí.

Niekoľko rokov po smrti svojej matky sa Alexandra Senfftová rozhodla napísať o svojej rodine. Jej dedo bol Hanns Ludin, vysokopostavený dôstojník SA, ktorý pôsobil počas druhej svetovej vojny ako Hitlerov vyslanec na Slovensku. Kniha však nie je len o ňom, ale aj o silných ženách jeho rodiny, ktoré vytvárali legendu o „dobrom nacistovi“. A o silných ženách, ktoré sa rozhodli s touto legendou skoncovať: Ludinova dcéra, matka autorky, svojou nepochopenou bolesťou a Senfftová touto knihou, v ktorej píše o tom, aké škody môže napáchať nespracovaná minulosť. Hanns Elard Ludin zaplatil za svoju minulosť životom. V roku 1947 bol ako vojnový zločinec odsúdený Národným súdom v Bratislave a popravený. Je pochovaný na Martinskom cintoríne v Bratislave.

Kiváltságok, elit és luxus a szocializmusban Hol lakott és hogyan élt Rákosi Mátyás, Nagy Imre vagy Kádár János? Milyen autókkal jártak a kommunista funkcionáriusok? Melyikük lőtte a legtöbb fácánt, és ki zsákmányolt közülük elefántot? Mely tájakra, országokba utaztak szívesen? Hogyan éreztek és gondolkodtak a letűnt kor politikusai? Majtényi György műve lebilincselő olvasmány, ám nem anekdotagyűjtemény, hanem hiánypótló társadalomtörténeti munka. Huszadik századi történelmünk mostanáig ismeretlen fejezetét beszéli el. A második világháború után a kommunista pártvezetők megismerték, majd hamar megszerették a Horthy-kori elit életének elengedhetetlen kellékeit: a villákat, az autókat, a vadászatot, az utazást. Emellett új szokásokat is meghonosítottak: előszeretettel mutatkoztak munkások társaságában, és nagyon szerették a focit.

I Čechoslováci budovali socialistický ráj. A i oni byli vyhnáni. Vinou války a divoké kolektivizace byl v roce 1921 Sovětský svaz ekonomicky v koncích. Přišel proto se záchrannými opatřeními: uvolnil přísně řízené hospodářství a požádal komunisty celého světa o pomoc, a to nejen finanční — každý soudruh mohl přijet budovat zemědělství, průmyslové podniky a s nimi i socialistický sen. V březnu 1925 odjíždí i první z několika výprav československého družstva Interhelpo, tvořených většinou dělníky a drobnými řemeslníky. Cílem jejich cesty se stává Kyrgyzie, kterou jim komunističtí agitátoři líčili jako zemi zaslíbenou. O to větší je jejich překvapení, když dorazí do polopouště, kde končí koleje. Tím však jejich tragický příběh teprve začíná. Vybudovat podniky a továrny se sice podaří, ale jen málokterý z osadníků, kteří byli nakonec vyhnáni a perzekvováni, by to označil za splněný sen…

Další svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví přibližuje na vybraných tématech, jak se Češi a Rakušané vyrovnávali s převratným vývojem posledních desetiletí. I když ještě v 80. letech byli rozděleni železnou oponou, nezadržitelný wind of change ve světové politice, charakterizovaný především sovětskou perestrojkou a koncem studené války zapůsobil pozitivně nejenom na vzájemné vztahy zemí s dosud odlišným společenským zřízením, nýbrž i na jejich vnitřní politický, kulturní a společensko-ekonomický vývoj. Zatímco pád komunistického režimu v Československu nastartoval bezprecedentní a často nepředvídatelnou transformaci prakticky všech oblastí života, i sousednímu Rakousku se otevřely nové perspektivy: staronová sousedství ožila, s nimi ale nejenom nové příležitosti, ale i letité problémy a negativní historické stereotypy. Oba státy se vydaly, byť asynchronně, cestou západní integrace a společného soužití v Evropské unii. V evropské perspektivě pak bylo nutné nově formulovat priority vzájemných vztahů a řešit jejich problémy, které vyvstaly např. v rozdílné energetické politice, v přístupu k ochraně životního prostředí či v souvislosti s migračními pohyby, vyvolanými nestabilitou, válkami a krizemi v různých částech světa. Celkově lze tedy identifikovat celou řadu důvodů, proč je nutno se k uplynulým čtyřem dekádám vracet a připomínat i některé pozapomenuté kapitoly česko-rakouských vztahů, a to nejenom v politice či hospodářství, nýbrž i v oblasti kultury a úsilí na obranu lidských práv.

Immár a hatodik kötete látott napvilágot annak a tíz kötetesre tervezett sorozatnak, amelyet a Magyar Tudományos Akadémia Történettudományi Intézetének kutatói indítottak el 2011-ben Tóth Gergely vezetésével Bél Mátyás (1684-1749) országismertetésének, illetve az országismertetés kéziratban maradt vármegyeleírásainak a kiadása végett. Az eddig kiadott hat kötetben összesen huszonegy vármegye leírása jelent meg. Az első kötetben Árva és Trencsén, a másodikban Sopron, Vas, Zala és Veszprém, a harmadikban Győr, Komárom és Esztergom, a negyedikben Fejér, Tolna, Somogy és Baranya, az ötödik kötetben Sáros, Zemplén, Ung és Bereg, a most megjelent hatodik kötetben pedig Abaúj, Gömör, Torna és Borsod vármegyék ismertetése található, amelyek először látnak napvilágot eredeti nyelven, megbízható szöveggel. A jelen kötet készítői Tóth Gergely, Benei Bernadett, Gőzsy Zoltán, Jarmalov Rezső és Tóth Péter voltak. A kötet megjelenését a Nemzeti Kutatási, Fejlesztési és Innovációs Hivatal (NKFIH) támogatta (K 124884), ahogy a harmadik, negyedik és ötödik kötetét is. A jelen kötetben a négy ismertetés bőven tartogat értékes adatokat a kutatóknak. Abaúj leírásában Kassa város históriája tartogat meglepetéseket, emellett igen informatív a mezővárosok, falvak ismertetése. Gömör vármegye szövegében a korabeli állapotok ismertetése, az egyes mezővárosok és falvak bemutatása emelkedik ki - különösen az egyes települések lakosainak tevékenységéről, kenyérkereseti módszereikről közöl szerzőnk érdekes információkat. A kicsinyke Torna vármegye ismertetéséhez szintén gazdag adatgyűjtést kapott Bél Mátyás, így a települések bemutatásakor sok érdekes részlet megtudható a szövegből. A legkülönlegesebb fejezete e leírásnak a szádelői és szilicei barlangról szóló rész, illetve az utóbbiról készített keresztmetszeti rajz. Borsod vármegye leírásában figyelmet érdemel a vármegyében lévő (gyógy)fürdők leírása, továbbá Miskolc városról és korabeli lakosairól is fontos adatokat tudunk meg. A kiadók bíznak abban, hogy a most megjelent kötet - csakúgy, mint a többi - nagy hasznára lesz a történészeknek, régészeknek, művészettörténészeknek, illetve helytörténészeknek, mivel máshol ismeretlen adatokkal segítheti őket a kutatásban.

Halič, nejchudší a nejzanedbanější region rakousko-uherské monarchie, zubožení Haličané sní o lepším životě za velkou louží. Začíná masový exodus do Nového světa, během nějž se stovky tisíc emigrantů stanou výhodným obchodním artiklem. Nevzdělaným a zoufalým lidem mohou podvodníci namluvit téměř cokoli, třeba i to, že newyorská socha Svobody představuje Panenku Marii a americký císař pán čeká na chudé s otevřenou náručí. Převaděči, agenti a bezohlední kuplíři pohádkově vydělávají na neštěstí a nevědomosti svých bližních. Kniha Americký císař ukazuje nejtemnější stránky vystěhovalectví z Haliče na přelomu 19. a 20. století. Martin Pollack v ní pečlivě až puntičkářsky shrnuje historická fakta, avšak fascinující jsou především příběhy skutečných lidí. Před čtenářem zároveň vyvstane smutná paralela se situací mnoha uprchlíků v dnešní době.

Whether as an epic battleground or a cradle of civilizations, Europe has left an enduring imprint on the history of the world for over two millennia. From megalithic civilizations through ancient times, the Renaissance, the Industrial Revolution, the rise of nationalism, two world wars and the years that followed, this book looks beyond a series of distinct national histories to offer the history of Europe as an often shared experience across one continent. This book delves into events such as the fall of the Berlin Wall, traces the continents evolution from the collapse of Communism through the Iraq War, global financial crisis, Brexit and Russia's invasion of Ukraine. And then looking forward, it explores what would be necessary for the continent to remain a global power-player for years to come.

Walking along the crumbling defensive walls of Istanbul and talking to those he passes, Alexander Christie-Miller finds a distillation of the country's history, a mirror of its present, and a shadow of its future. Caught between two seas and two continents, Istanbul lies at the centre of the most pressing challenges of our time. With environmental decay, rapacious development and tightening authoritarianism straining its social fabric to breaking point, it represents the precipitous moment civilizations around the world are currently facing. In and around its crumbling Byzantine-era fortifications, Alexander Christie-Miller meets people who are experiencing the looming crisis and fighting back, sometimes triumphing despite the odds. To the City seamlessly blends two narratives: the story of Turkey's tumultuous recent past told through the lives of those who live around the walls, and the story of Ottoman Sultan Mehmet II's siege and capture of the city in 1453. That event still looms large in Turkey, as Recep Tayyip Erdogan like a latter-day sultan invokes its memory as part of his effort to transform the country in an echo of its imperial past. This is a meditation on the soul of Istanbul, a paean to its resilience and fortitude. Walk with Christie-Miller and see the danger, beauty and hope.

An 'essential book for 2023', as selected by the Irish Examiner It is generally accepted that the European Renaissance began in Italy. However, a historical transformation of similar magnitude also took place in northern Europe at the same time. This 'Other Renaissance' was initially centred on the city of Bruges in Flanders (modern Belgium), but its influence was soon being felt in France, the German states, England, and even in Italy itself. Following a sequence of major figures, including Copernicus, Gutenberg, Luther, Catherine de Medici, Rabelais, van Eyck and Shakespeare, Paul Strathern tells the fascinating story of how this 'Other Renaissance' played as significant a role as the Italian renaissance in bringing our modern world into being.