Szinte az összes kultúrában szerepet kapott az alkohol. És ahol alkohol volt, ott részegség is. De koronként és helyenként másképp értelmezték, mi is valójába az alkohol okozta bódulat. Mert minden attól függ, mikor élsz és ki vagy. Mit ittál volna egy poros, útszéli kocsmában az ókori Babilóniában? Legjobb tipp: kézműves sört. És vacsora után egy ógörög symposiumon? Vigyázz, a házigazda árgus szemekkel figyeli, mennyi fogy a kraterből. Vajon tényleg folyékony a reggelid, ha a középkorban születsz? Türelem, ez is kiderül... A szenzációsan okos Mark Forsyth kultúrtörténeti munkája nem száraz tények összelapátolt betűkupaca. Az elmúlt 10 000 év egyik legfontosabb témáját dolgozza fel tudós alapossággal és káprázatosan szellemes stílusban.

Böngérfi János, Bingenheimer (Pest, 1859. április 1. – Budapest, 1950. január 16.) fővárosi nép- és ipariskolai tanító, pedagógiai és ifjúsági író. „Réges-régen, messze napkeleten élt egyszer egy híres fejedelem, akit Ménrótnak hívtak. Híre bejárta az egész világot. Mert tudjátok meg, hogy messze földön nem volt hozzáfogható vadászember. Semmit sem szeretett annyira, mint vadászni. Mikor országos dolgait rendbe hozta, egy tapodtat sem ült volna otthon. Nyakába vetette a nyilát, lovára pattant s úgy elnyargalt, mint a gondolat, még annál is sebesebben. Bejárta a hegyeket, völgyeket, rónát. Mindenütt vadat kutatott, s ha valamelyesre talált, jaj volt annak. Amelyre ő célzott, az jó éjszakát is mondott. A négylábú vadat futtában, a madarat röptében biztos kézzel lelőtte. Ennek a vadásznak volt két fia: Hunor és Magyar. Ezek, amint egy kissé megnőttek, mindig elkísérték apjukat a vadászatra. Persze, hogy ők is megszerették ezt a foglalkozást s lassacskán úgy eltalálták a vadat, akár az apjuk. Hej, örült Ménrót, hogy olyan derék fiai vannak. Bizony, még az ellensége se mondhatta, hogy mind a kettő nem apja fia. El is ment a hírök még hetedhétországon is túl.” – kezdődik a monda és végigvisz az hún korszakon.

Táto kniha je odozvou na úspešný prvý diel Slávni náčelníci, pištoľníci a bitky Divokého západu. Autor Vlado Bis aj v tomto pokračovaní zhrnul svoje poznatky o Divokom západe 19. storočia, niektoré témy ešte viac rozvinul a doplnil nové. Čitateľ sa tak dozvie, kto bol najhorší Indián, aký kedy žil, ako dlho trvala prestrelka pri O.K. Corrale alebo čo sa dialo po masakri pri Wounded Knee. Ešte dôslednejšie sa pozrel na život Divokého Billa a Buffalo Billa, ale pripravil čitateľovi aj nové kapitoly, napríklad o slávnom zálesákovi Jimovi Bridgerovi či o Pony Expresse. Kniha je aj tentoraz doplnená o unikátne fotografie, citáty indiánskych osobností a bonusovú poviedku autora. To všetko ako celok akiste znovu prispeje k skvelému čitateľskému zážitku. Úspešný prvý diel vyšiel aj ako e-book. Obsahuje biografické údaje o najväčších náčelníkoch, pištoľníkoch a osobnostiach Divokého západu. Mnohými z nich sa inšpirovali aj tvorcovia kultových westernov.

Jurij Ivanovič Venelin (1802-1839) významný historik, lingvista, etnograf a folklorista prvej polovice 19. storočia. Pochádzal z Tibavy na východnom Slovensku. Bol jedným zo zakladateľov slovanských štúdií ako nezávislej vedy. Patrí mu viacero svetových priorít: po vedeckej výprave z Ruskej cárskej akadémie na Balkán napísal prvú gramatiku bulharského jazyka, napísal a vydal prvé dejiny Bulharov, vydal prvú zbierku staroslovanských listín, zostavil prvý európsky slovanský vyučovací program pre univerzitu a stal sa jedným zo zakladateľov slovanskej školy v ruskej historickej vede. J. Venelin bol súčasníkom A. S. Puškina, N. V. Gogola, A. S. Chomjakova. Predslov ku knihe od Viktora Timuru Celkové hodnotenie diela J. Venelina pre toto vydanie nebolo cieľom. Jeho dielo je však neobyčajne zaujímavé, napriek tomu, že poznatky v priebehu 200 rokov od napísania diela mnohé poopravili, vrátane teoretických pohľadov aj prístupov k problémom. Do nášho výberu sme zaradili predovšetkým tie časti, ktoré sa nás dotýkajú a majú čo povedať aj našim súčasníkom, aj keď môžeme mať k niektorým jeho prístupom a pohľadom také či onaké výhrady. Množstvo citátov z klasickej literatúry však nestráca na aktuálnosti ani dnes, a jeho analýzy kmeňových názvov tým skôr, že ich uvádza niekedy v celkom iných súvislostiach, na aké sme si zvykli. Tým však aj inšpiruje k novému zamysleniu sa nad niektorými nevyriešenými historickými problémami našej minulosti v súlade so súčasnými poznatkami, ktoré J. Venelin nemal k dispozícii. Do prvej časti sme zaradili pre nás azda najzaujímavejšiu prácu J. Venelina Starovekí a súčasní Sloveni v politických, historických a náboženských vzťahoch k Rusom. Jeho Sloveni majú dvojaký význam alebo obsah. V jednom prípade uvádza dva kmene Slovenov, z ktorých jeden tvoria Slovinci a druhý Slováci, o ktorých však veľa nepovedal. Podrobne sa venuje analýze Slovenov prvého kmeňa Slovincov, ktorý vymedzuje Jadranským morom a Bodamským jazerom na západe, Dunajom na severe a Panóniou na východe. Dnes však na základe jazykových výskumov prof. J. Stanislava vieme, že osídlenie Slovenov presahovalo na východe k Transylvánskym Karpatom v Rumunsku a podľa Jordana východná hranica bola na rieke Dnestri, čo potvrdzujú aj jazykové výskumy ďalších lingvistov a bádateľov (Avenarius). Zaujímavosťou pritom je, že k prvému kmeňu (vetvy) Slovenov (Slovincom) zaradil ako samostatné kmene Krajincov (Karnov-Kransko), Istrijcov, Panónov, Norikov, Retov, Vindelikov, Dalmatíncov, Ilýrov a Venetov (vo Venecii). To je nový a inšpirujúci prístup a pohľad. Texty sme skracovali minimálne až od podnázvu kapitolky Vindelicia, Vindelici. Do druhej časti sme zaradili dielo Obyvatelia okolo Baltského mora Slovania, v ktorom podrobne analyzuje osídlenie na celom pobreží Baltského mora s významnými mestami: Vollin (na rovnomennom ostrove), Vineta (na ostrove Usedom), Arkona (na ostrove Rujana), ale aj mestá ako Retra, Stargrad, Veligrad, Rostock, Živan a celý rad ďalších pred ich zničením Dánmi, Sasmi a vôbec germánskymi kmeňmi. V tejto časti sme texty neskracovali. Do tretej časti sme vybrali zaujímavú štúdiu O pôvode Slovanov všeobecne, zvlášť Rusov, aj napriek tomu, že k viacerým problémom a ich riešeniu je možné mať výhrady. Prvú kapitolu o Slovanoch sme nekrátili, ale druhú kapitolu o Rusoch sme podstatne skrátili, pretože je trojnásobne rozsiahlejšia ako kapitola o Slovanoch (obsahuje vyše 80 tlačených strán). Sú tam zaujímavé myšlienky, osobitne o pôvode Varjagov, ktorí ako vyplýva z textu by sa mali formovať práve po úpadku vyššie uvedených slovanských miest na pobaltskom pobreží. Pri prekladoch sme zápasili s terminologickými problémami, predovšetkým pokiaľ ide o názvy. Či už ide o názov Sloveni, ktorý nemožno aplikovať iba na Slovincov, ako to urobil Venelin už preto, lebo do tohto názvu patrí aj druhý kmeň či vetva Slovenov Slováci, nehľadiac na to, že dnes vieme, že Sloveni boli rozšírení až po Dnester. Preto tam, kde to bolo potrebné, sme

Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v knize pojímány v širokém pojmovém kontextu vývoje českého a evropského historického myšlení 19. a 20. století. Autor zkoumá duchové dějiny z nejrůznějších úhlů pohledu. Jejich prostřednictvím se snaží ukázat, v jakém smyslu můžeme duchové dějiny považovat za dějepisecký směr, který je nadále inspirativní pro moderní českou i světovou historiografii. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Od počiatku urbanizácie v Mezopotámii až k dnešným svetovým metropolám ovplyvnili veľkomestá rozvoj ľudskej civilizácie. Kniha Příběhy velkých měst rozpráva ich príbehy, počínajúc starovekom, od Uruku a Téb k Jeruzalemu a Alexandrii. Potom prichádzajú na rad bájne mestá prvého tisícročia - Damask a Bagdad v období kalifátu alebo Teotihuacán a mayský Tikal v Strednej Amerike. Stredovek zažil rast mocných miest - Palerma a Paríža v Európe, Benine v Afrike a khmérskeho Angkóru v Ázii. Na počiatku moderného sveta sa pozrieme do islamského Isfahánu a Agry, do Prahy a Amsterdamu v dobách ich slávy a budeme pokračovať súčasnými veľkomestami Londýnom a New Yorkom, Tokiom a Barcelonou, Los Angeles a S?o Paulom. Viac ako päťdesiat význačných autorov predstavuje charakter každého miesta a vysvetľuje dôvody, prečo bolo mesto úspešné.

Kniha přibližuje především diplomatické styky Svatého stolce a fašistické Itálie v letech 1922–1945, tedy v období, které počíná nástupem Benita Mussoliniho do čela italského státu a zvolením papeže Pia XI. a končí v závěru druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.–40. let 20. století se pokouší zbavit vatikánsko-italské vztahy nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se soustředí na stýkání a potýkání Vatikánu a Itálie v meziválečném i válečném období. Autor v knize představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, kdy stranou pozornosti nezůstávají ani Lateránské dohody, sbližování Itálie s nacistickým Německem, rasové otázky, reflexe italské zahraniční politiky či postoje papežů Pia XI. a Pia XII. v období druhé světové války. Monografie je do značné míry polemikou nejen s kritiky pasivity papeže Pia XII., ale též s apologety, kteří nekriticky vyzdvihují jeho mírové zásluhy, neutralitu i sympatie k pronásledovaným Židům, jež se projevovaly téměř ve všech jeho rozhodnutích. Autor vychází jak z materiálů Tajného vatikánského archivu v Římě a vydaných edic, tak z dostupných dokumentů církevní politiky první poloviny 20. století a rozsáhlé zahraniční literatury, především italské, německé a anglické provenience, jež byla k tématu publikována. Zajímavé doplnění pramenů představují odkazy na vatikánský list L’Osservatore Romano. V českém prostředí se jedná o první domácí počin tohoto druhu.

Liechtensteinové – jeden z nejstarších moravských a českých panských a knížecích rodů. Jejich počátky nacházíme v 11. století v Bavorsku. Na Moravu přišli skrze budoucího krále Přemysla Otakara a stali se jedním z nejbohatších moravských rodů. Zanechali po sobě mnoho památek: Lednicko-valtický areál, zámky v Mikulově, Valticích, Velkých Losinách či v Praze. Liechtensteinské knížectví se stalo jednou z nejbohatších zemí světa. Za druhé světové války pomáhalo lidem pronásledovaným nacismem, přesto byl majetek jeho občanů v Československu v roce 1945 zkonfiskován. Diplomatické styky České republiky s Liechtensteiny byly obnoveny až roku 2009.

How did the great European dream turn sour? And where do we go from here? From the author of the internationally acclaimed In Europe, a stunning history of our present, examining the first two decades of this most fragile and fraught new millennium. The great European project was built out of a common desire for peace, prosperity and freedom; a wish for a united Europe striving towards a common goal. The EU was to set an example: an arena for close cooperation, tackling crucial shared concerns from climate change to organized crime, promoting open borders and social security. But the first two turbulent decades of this century have been times of rapid and profound change. From the shores of Lampedusa to Putin's Moscow, the continent threatens to tear itself apart. What's happened to Europe's optimism and euphoria? How has it given way to nostalgia, frustration and fear, the fragile European dream in danger of turning into a nightmare? In The Dream of Europe, Geert Mak, one of Europe's best-loved commentators, charts the seismic events that have shaped people's lives over the past twenty years. Mak's monumental book In Europe defined the continent on the verge of a new millennium. The Dream of Europe brings us up to the present day, through the rocky expansion of the EU, the aftermath of 9/11 and terrorist attacks across Europe, the 2008 financial crash and the euro crisis, the tragedy of the migrant crisis in the Mediterranean, the rise of right-wing populism and Brexit. Like no other, Mak blends history, politics and culture with the stories and experiences of the many Europeans he meets on his travels. He brings this continent to life, and asks what role does Europe play now, and how might we face our challenges together, in the spirit of solidarity and connection.

Historie zaslíbené země sahá až k úsvitu lidských dějin a je protkána nesčetnými dramaty - od pohraničních šarvátek po vpády velkých armád, od příchodu Abrahama a praotců až k strhujícím vizím proroků. U moci se střídali nejrůznější vládcové, říše přicházely a zanikaly. V tomto "kotli" se mísily kultury a náboženské systémy. Země je dodnes svatá Židům, křesťanům i muslimům. Její obyvatelé ovlivnili dějiny světa tak zásadně, že je to v ostrém nepoměru s její malou rozlohou; vliv země neslábne ani v současnosti. Čtenáři zde předkládáme stručný, ale odborně podložený přehled strhujícího příběhu země Izrael. Kniha je bohatě ilustrována špičkovými fotografiemi - netypickými leteckými záběry i původními snímky z 19. a 20. století pořízenými na jeruzalémské École Biblique. Při její četbě postupně projdete neuvěřitelné čtyři tisíce let lidských dějin. Země Izrael - Dějinami a krajinou je čtivá příručka, která obrazem zpřítomňuje dějiny jednoho z nejdůležitějších míst planety.

Uhorsko bolo po viac ako deväť storočí neodmysliteľnou súčasťou strednej, resp. stredo-východnej Európy, regiónu, v ktorom sa utvárali a vo vzájomnom ovplyvňovaní sa koexistovali viaceré moderné národy, popri Maďaroch, Nemcoch, Rusínoch či Rumunoch predovšetkým Slováci. Uhorsko, jeho história a kultúra v najširšom zmysle slova sú teda organickou a nezastupiteľnou časťou aj dejín Slovenska. Takmer jedno tisícročie sa územie dnešného Slovenska a jeho obyvateľstva nachádzalo vo zväzku Uhorského kráľovstva, kde napokon vznikol aj samotný slovenský národ, jeho ľudová slovesnosť, hovorový i spisovný jazyk a národná kultúra. Uhorské dejiny sú teda jednoducho súčasťou slovenských dejín, nehľadiac na to, či sa predmetné udalosti odohrávali v Košiciach, Pešti alebo Koložvári. Všetky utvárali osudy spoločnej krajiny a všetko dobré či zlé, čo priniesli, sa stalo súčasťou dejín jej národov, aj keď dnes žijú v rozdielnych štátnych útvaroch (vrátane Slovenska a Slovákov). Tak ako bez pohľadu na celú republiku bez Prahy nemožno poznať dejiny Československa (a Slovenska ako jeho súčasti), tak nie je mysliteľné bez celouhorského kontextu a znalosti najvýznamnejších procesov, prebiehajúcich často mimo dnešného Slovenska, pochopiť a osvojiť si jeho dejiny.

E könyv főszereplője, a szociáldemokrata Ágoston Péter élete három, egymással többnyire összefonódó szálon pereg le az Olvasó előtt. Az egyik szál a tudós tevékenysége a jogtudományi tanulmányoktól a történeti és közéleti problémákat taglaló munkákig. A másik a politikába betévedt jó szándékú értelmiségi vergődését követi a merész és kudarchoz vezető vállalkozások mentén. Kezdődött ez a történet a belügyi államtitkársággal (Berinkey kormány), folytatódott a külügyi népbiztossággal, (Tanácsköztársaság) és befejeződött a külügyminiszteri poszttal (Peidl-kormány), hogy elvezessen az ellene is indított büntető perhez és a halálos ítélethez. A pályaív végállomása a „moszkvai menedék”, illetve a szabadulás a szovjet rendszertől a brit Munkáspárt fellépésének hatására. A harmadik szál egy megejtő szerelem története, amely ezt az embert a feleségéhez, Buzárovits Augusztához fűzte házasságuk 25 éve alatt.A személyes történeten átrobog – eleinte támogatja, majd tragikusan megtöri –- az ország története. A világháború, amely gondolkodását az országmentés kötelezettsége felé tereli, Nagyvárad, saját tevékenységi színterének román megszállása, ami miatt menekülnie kell. Az őszirózsás forradalom, és a tanácsköztársasági hatalomátvétel, amelyektől az ország megmentését vagy legalább sorsának enyhítését várta.E korszaknak millió számra voltak áldozatai, de kevesen, akik – tévedéseik ellenére – oly tiszta tudattal és erkölcsileg oly épen vészelték át, mint Ágoston Péter.

Mit tudunk két és fél évtized elmúltával a Kádár-korszakról? Egyre többet és mégis milyen keveset. Ha megnézzük e kis könyv irodalomjegyzékét, rövid bepillantást nyerhetünk abba, milyen komoly mennyiségű tudományos szakirodalom született és születik e korról (pedig e jegyzék csak a nagyobb, monografikus művekre koncentrál). Ez alapján nem mondhatjuk, hogy egy „titkos”, „fel nem tárt”, pláne nem „eltitkolt” korszakról lenne szó. A közéleti, publicisztikai vitákat nézve viszont egy sokkal sematikusabb kép tárul elénk (ez persze egy általánosabb probléma – miért pont a Kádár-korról szóló közbeszéd lenne a kivétel). A könyvben egymás után sorakoznak a kérdések, ránézésre szabálytalanul, nem egy történetet elmondva, nem a korszak kronológiáját követve. Sokféleképp is lehet olvasni. Akár hagyományosan, az elejétől a végéig, akár tematikus kérdéscsoportonként, ahogy a végén található bontás tartalmazza: a politika, gazdaság, kultúra, társadalom, mindennapi élet és további egységek szerint. Vagy akár tetszőleges kérdéstől elindulva és a válaszokban lévő kereszthivatkozásokat követve, mindig új és újabb kérdésekhez és válaszokhoz jutva. (Kipróbáltam, elég sokáig, talán végig is lehet menni ezzel a módszerrel). Vagy csak az éppen minket érdeklő kérdést elolvasva, bárhol és bármikor, utazás vagy várakozás közben, amikor van egy kérdés-válasznyi időnk. Mert a könyv nem túl nagy, könnyen magunknál tarthatjuk. De az is jó, ha otthon a könyvespolcunkon tartjuk, szem előtt, és ha egy családi vagy baráti beszélgetésben, esetleg közéleti vitában előkerül egy a korszakot érintő kérdés, tudunk hova fordulni gyors, de igaz válaszért. (Ignácz Károly ajánlójából.) Ízelítő:Mennyiben különbözött Kádár rendszere Rákosiétól?Ismerte-e Kádár a Kádár-vicceket?Kizsákmányolta-e a munkásait a munkásállam?Hány párt volt az egypártrendszer idején?Mit őrzött a Munkásőrség?Hány rendőre volt a rendőrállamnak?Mennyire nyúlt bele az államvédelem az emberek életébe?Mi hiányzott a hiánygazdaságból?Hogyan éltek a maszekok és a gebinesek?Mitől volt szocialista egy brigád?Minden lap azt írta, amit a Népszabadság?Ellenzéki volt-e Hofi?Mindenki ugyanabból a tankönyvből tanult?Szocialista Gazdálkodj okosan – avagy lakás, telek, autó?A kertben volt-e a háztáji?Miért kedvelte Thatcher Kádárt?Emancipálta-e a nőket Kádár-korszak?Hogy nézett ki a valóságban az osztálytársadalom?Hány szovjet katona és tanácsadó volt Magyarországon?Lehetett-e kritizálni rendszert?Ilyen és ehhez hasonló kérdéseket válaszol meg a kötet, amely a Napvilág Kiadó ismeretterjesztő sorozatába illeszkedik.

V České republice vychází fundovaná publikace o Severní Koreji od známého amerického autora a odborníka na tuto oblast B.R. Myerse. Autor žije již několik let v jihokorejském Pusanu, kde taky přednáší na univerzitě. Brilantně napsaný text přináší nový pohled na režim v Severní Koreji a odhaluje skutečné příčiny, proč Severokorejci jednají tak, jak jednají. Autor jako představitel západního civilizačního okruhu a myšlení geniálním způsobem dešifruje způsob myšlení, příčiny jednání, hodnotový řebříček a cíle Severokorejských vládních špiček. Tento jedinečný přístup přináší mnohá odhalení a čtenáři tak umožnuje hlubší pochopení situace na Korejském poloostrovu. Součástí textu je 16 stránek barevných obrázků. Kniha obsahuje taky unikátní přílohu - "Soupis primárních a sekundárních knižních publikací týkajících se KLDR dostupných v českém jazyce" od Jaroslava Olši,jr., českého velvyslance v Soulu. Z Předmluvy: Pokud jde o Severní Koreu, ty nejdůležitější otázky se nekladou příliš často: Čemu Severokorejci věří? Jak vidí sami sebe a svět okolo? Ano, víme, že v zemi se uplatňuje kult osobnosti, ale to nám samo o sobě mnoho neříká. Kult osobnosti funguje i na Kubě, a přesto Castrův režim zastává ideologii, která se od té pchjongjangské velmi liší. Co je základem tak silně přehnané úcty k severokorejskému vůdci? Jaké je jeho poslání a údajný úděl jeho národa jako celku? Pochopit Korejskou lidově demokratickou republiku (KLDR), máme-li použít její formální název, je možné jedině za pomoci informací tohoto druhu. V této knize chci tedy vysvětlit vládnoucí severokorejskou ideologii či světonázor - tato slova používám zaměnitelně - a ukázat, jak vzdálená je komunismu, konfuciánství a také na odiv stavěnému učení čučche.

Aki olvasta a Grősz-per vádiratát, aki hallgatta a vádlottak vallomásait, aki figyelemmel kísérte a napilapok részletes tudósításait, azokon úrrá lett a döbbenet: újabb politikai "bűntény" lepleződött le. A kalocsai érsek pere 1951-ben az egész magyar katolicizmust hozta sokkal előnytelenebb helyzetbe. A kormányzat ugyanakkor figyelmeztetésnek szánta a pert mindazok számára, akik csak részben működtek együtt velük. A cél az volt, hogy a rendszer a megfélemlített katolikus egyházat immár végérvényesen és teljesen ellenőrzése alá vonja. Azt kívánta, hogy a katolikus egyház ne csupán elszenvedje, hanem támogassa is a szocializmus építését, támogason minden aktuális politikai feladatot. A főpapok, a püspökök közül már senki nem érezhette magát biztonságban...

Mi tette Európát a világ egészét meghatározó tényezővé? Mi Európa érteke, melyek történelmének legkiemelkedőbb sarokkövei? A világhírű történész, John Hirst az európai civilizáció történetének rövid áttekintésére tesz sikeres kísérletet. Hirst értelmezésében Európa a görög-római klasszikus műveltség, a kereszténység és a germán törzsi kultúra három, merőben eltérő és felettébb szokatlan elegyéből jött létre. Az évszázadok során ez a különös keverék számos furcsaságot adott a világnak: jámbor lovagokat és harcias pápákat meg folklórt feldolgozó romantikusokat, hogy aztán a 20. századra mindaz, amit európai értéknek véltünk, alapjaiban rendüljön meg. A képekkel és térképekkel bőségesen illusztrált Európa legrövidebb története világos, szellemes és gondolatébresztő összefoglalás földrészünkről, egy példátlan civilizációról.

Kultúrpolitikai írások.

Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie. Autoři se v něm pokoušejí o demontáž „českého národního mýtu“ tak, jak byl systematicky budován nejen v minulém století, ale jak často přežívá i dnes. Kniha nastavuje nesmlouvavě přísné zrcadlo našemu pohledu na nedávnou českou historii – od roku 1848 do mnichovských událostí – a na naši roli v evropském politickém a společenském kontextu. I díky tomu vyvolalo první vydání této knihy také řadu polemických reakcí. Cílem autorů nebylo sepsání odborné historické práce – to ani podmínky původně zamýšleného samizdatového vydání neumožňovaly. Slovy jednoho z autorů Petra Pitharta je tato kniha spíše „netypickým esejem s řadou znepokojujících tázání“. Kniha také přináší detailní pohled na období první československé republiky, bez růžového mámení, bez sentimentu a idealizující nostalgie, bez zjednodušujících stereotypů, bez pozdějších ideologických nánosů. Rovněž pohled na rodící se českou politiku po roce 1848 a nadcházející usilování o moderní českou státnost klade řadu otázek, zda a jak jsme v tomto díle obstáli, zda a jak jsme využili či promarnili šance, které nám dějiny stavěly do cesty. Současný čtenář má možnost ve vztahu probouzející se české politické reprezentace k rakouskému mocnářství odhalit také řadu paralel s dnešním vztahem české společnosti k evropskému projektu a k naší roli v něm.

Kötetünk borítóképe - a csecsemőt kezében tartó dajka, a fölé hajoló látogatókkal és a távolabb pihenő középosztálybeli anyával Munkácsy Mihály festményén - arra hívja fel a figyelmet, hogy a szülői gondoskodás a korábbi századokban kollektív felelősség volt, amelynek gyakorlatai és normái azonban a 19. században átalakultak. Jelen kötet lapjain találkozhatunk a lányaival bensőséges kapcsolatot ápoló 17. századi arisztokrata anyával, noha a történészek szerint ez nem jöhetett volna létre, mivel a feleségi kötelességeiket teljesítő előkelő anyák nem töltötték be az elsődleges gondozó szerepét gyermekeik mellett. De megjelenik előttünk a lányainak csecsemőszoptatás ügyében tanácsokat osztó aggódó nagyapa alakja is, noha a korabeli, 19. századi "kenyérkereső" férfiaktól nem várták el, hogy aktívan részt vegyenek gyermekeik mindennapjaiban, s a történészek az otthon női meghittségének és a férfiak uralta nyilvános versengés szférájának kettéválásáról beszélnek. Ugyanígy nem illik a sztereotipikus képbe a kisgyermekekről odaadóan gondoskodó mostohaanya, vagy a mostohaunokájának nagyvonalú örökséget hagyó mostohanagymama alakja sem. Vajon kivételes esetekkel állnánk szemben? A történészek szerszámosládáját sokoldalúan hasznosító elemzések tanulsága inkább az, hogy a családi viszonyok vizsgálata során nem érdemes a normákból és domináns diskurzusokból kiindulnunk, mert ezek meglehetősen korlátozott hatást gyakoroltak az intim szféra mindennapi gyakorlataira.

A felvilágosult jozefinista egyházpolitikai gyakorlat hatására a Magyar Királyságban a 18-19. század fordulóján válság tünetei jelentkeztek az egyházi fegyelmet illetően és a vallási életben. A tapasztalható visszásságok és bajok általános érvényű megoldásának eszközét a magyar egyházi vezetés nemzeti zsinat megtartásában látta. Fejérdy András, a Magyar Tudományos Akadémia Bölcsészettudományi Kutatóközpont Történettudományi Intézetének tudományos munkatársa, a Pázmány Péter Katolikus Egyetem egyháztörténelem-tanára ennek a Rudnay Sándor hercegprímás vezetésével 1822. szeptember 8. és október 16. között Pozsonyban tartott utolsó magyar nemzeti zsinatnak a történetével ismerteti meg az olvasókat. Az OTKA NK 83779 program keretében folytatott, széles körű levéltári kutatásokon alapuló munka a nemzeti zsinat összehívásától kezdve, az előkészítés folyamatán keresztül, a zsinat lefolyásán át egészen a határozatok kihirdetésének kudarccal végződő utóéletéig mutatja be az 1822. évi pozsonyi zsinat történetét. A nemzeti zsinatnak a kötetben közölt határozatai és válogatott dokumentumai a magyar egyház történetének egy olyan időszakába engednek betekintést, amelynek történeti feldolgozása még számos feladatot tartogat.

This book discusses medieval markets and depots, places of commercial activity in the Kingdom of Hungary, and their many interactions, and how they developed and changed over time. The system went through many changes as new demands arose over the centuries, but permanence and characteristic feature. In the early Kingdom of Hungary only the king could hold markets, but clerical and secular landowners gradually aquired market rights in later times. The only prerogative retained by the king was the power to grant a franchise for a market. Kings may have created the institutional basis for trade, but markets followed their own course of development in the way operated.

Johan Huizinga (18721945) patrí k najvýznamnejším nizozemským historikom 20. storočia. Ako priekopník európskych kultúrnych dejín sa preslávil najmä veľkým opusom Jeseň stredoveku (1919, po slovensky 1990), venoval sa však aj otázkam filozofie hry ( Homo ludens, 1938, po slovensky 1990) a kultúrnej kritike (V tieňoch zajtrajška, 1935; Zhanobený svet, 1943, obe po slovensky 2002), písal však takisto o medievistických témach i dejinách Spojených štátov amerických. Ako súčasník francúzskych histori kov zoskupených okolo časopisu Les Annales bol sympatizantom nových metód v dejepisectve a interdisciplinarity v humanitných vedách, zaujímal sa tak o dejiny výtvarného umenia, ako aj o archeológiu, religionistiku a kultúrnu antropológiu. Dejiny Nizo zemska ho vedecky priťahovali už od roku 1905, tento záujem však vyvrcholil v roku 1941, keď prepracoval sériu svojich starších kultúrno-historických prednášok venovaných svojej vlasti v období jej najväčšieho rozkvetu. Huizingova Kultúra Nizozemska v 17. storočí je dnes už klasickým dielom, v ktorom autor spojil historickú erudíciu s múzickosťou a ukázal, ako je možné esejisticky pútavo priblížiť modernému človeku život a civilizáciu vzdialenej historickej epochy.

„Egymás ?után négy asszonynál lépett fel a láz. Tudta, hogy valaki megszegi rendelkezéseit, hiszen csakis ez okozhatja a halálsorozatot. Nappal is, éjszaka is meglepetésszerűen megjelent a betegszobákban. Három hétig tartott a nyomozás. Végre rajtakapta az egyik madámot. Karon ragadta a megrettent ápolónőt, és áthurcolta a kis inspekciós szobába. Ott aztán rátámadt:– Maga gyilkos! Vegye tudomásul, hogy négy emberélet szárad a lelkén! Én magát jelöltem ki, hogy az üszkös, repedéses 14-est ápolja, és más beteghez hozzá ne merjen nyúlni! Maga megszegte a parancsomat, és embert ölt, megfertőzte az anyákat, meggyilkolta őket…”Semmelweis Ignác. Kevesen tettek nála többet a modern orvoslás megteremtéséért, és keveseknek jutott annyira tragikus sors az igazukhoz való ragaszkodás miatt, mint neki. Kertész Róbert, a két világháború közötti időszak neves újságírója és szerzője ezt a rendkívüli életutat és zaklatott személyiséget eleveníti meg életrajzi regényében. Az alapos kutatómunkán és az író saját medikusi élményein alapuló könyv bemutatja a korabeli orvostudományt, Semmelweis felfedezésének forradalmi jelentőségét, és az elhallgattatására törő óriási erőket.Az anyák megmentője nem csupán méltó emléket állít az orvoslás egyik legnagyobb alakjának, hanem megmutatja, mekkora árat követel a tudomány és az igazság feltétel nélküli tisztelete.

From award-winning writer Edward Wilson-Lee, this is a thrilling true historical detective story set in sixteenth-century Portugal. A History of Water follows the interconnected lives of two men across the Renaissance globe. One of them – an aficionado of mermen and Ethiopian culture, an art collector, historian and expert on water-music – returns home from witnessing the birth of the modern age to die in a mysterious incident, apparently the victim of a grisly and curious murder. The other – a ruffian, vagabond and braggart, chased across the globe from Mozambique to Japan – ends up as the national poet of Portugal. The stories of Damiao de Gois and Luis de Camoes capture the extraordinary wonders that awaited Europeans on their arrival in India and China, the challenges these marvels presented to longstanding beliefs, and the vast conspiracy to silence the questions these posed about the nature of history and of human life. Like all good mysteries, everyone has their own version of events. A Times History Book of the Year 2022 A TLS Book of the Year 2022

A New York Times bestseller, "The Dying Citizen is essential reading for any American who cares about the fate of our nation" (Mark R. Levin) Human history is full of the stories of peasants, subjects, and tribes. Yet the concept of the "citizen" is historically rare-and was among America's most valued ideals for over two centuries. But without shock treatment, warns Victor Davis Hanson, American citizenship may soon vanish.In The Dying Citizen, Hanson outlines the forces that led to this crisis. The evisceration of the middle class has made many Americans dependent on the federal government. Open borders have undermined allegiance to a particular place. Identity politics have eradicated our collective sense of self. And a top-heavy state has endangered personal liberty.With a new epilogue that assesses how the events of 2021 have further diminished the meaning of American citizenship, The Dying Citizen is a clarion call to rebuild our collective national identity.

Přitažlivost přírodních krás Slovinska je všeobecně známá a v poslední době se o ní přesvědčuje stále více turistů. Už méně se ví o tom, že Slovinci mají také zajímavé dějiny. Tato kniha podává první komplexní nástin historie Slovinců zpracovaný v českém

Kniha se věnuje literární tvorbě německo-židovských autorů, kteří po druhé světové válce působili v nově vzniklých německých státech – v Německé demokratické republice a ve Spolkové republice Německo – a následně ve znovusjednoceném Německu. Na příkladech literárních děl první a druhé generace spisovatelů přeživších holocaust autorka popisuje, jak je reflektován holocaust, fenomén židovství a německo-židovská koexistence v rozděleném a znovusjednoceném Německu do začátku nového milénia. V publikaci je vykresleno, jakým vývojem prošla literární reflexe na toto téma, čím se odlišuje a v čem je podobná tvorba autorů žijících v odlišných částech Německa a jak se utvářelo německo-židovské literární pole po znovusjednocení Německa. S těmito otázkami úzce souvisí otázka židovské identity, která prošla ve zkoumaném období v Německu zásadní proměnou a jejíž nejrůznější podoby jsou tematizovány v literárních dílech a jsou také předmětem bádání. Součástí knihy je rozhovor se současnou autorkou Esther Dischereit, spisovatelkou druhé generace přeživších německých Židů.

Historik Bernard Wasserstein se před desítkami let rozhodl odhalit neznámé dějiny malého města na dnešní Ukrajině nedaleko Lvova, odkud pochází jeho rodina. Krakowiec, obyčejné městečko v polsko-ukrajinském pohraničí, kterým se přehnaly politické bouře a vojska mocností, má pohnutou a dramatickou historii. Velmocenské zájmy, o kterých se učí v dějepise, však nezachycují osudy obyčejných lidí, což autor napravil. Napínavá pouť stoletími politických a náboženských konfliktů, kdy se Haličí prohnala vojska kozáků, Turků, Švédů, Rusů a Poláků, končí až v současnosti. Krakowiec zažil nadvládu Poláků, Rusů, Habsburků i Čechoslováků, nacistů a Sovětského svazu. Ze slávy v letech osvícenství zbyly jen trosky nádherných zahrad zámeckého paláce. A dnes se Krakowiec opět octl ve víru dějin, když z Ukrajiny utíkají lidé před válkou. Městečko na kraji dějin čtivou a záživnou formou zprostředkovává téměř encyklopedické množství informací a haličský Krakowiec díky této knize jako fénix vstává z popela historie.

Dva obsiahle zväzky publikácie Stredná Európa v premenách času I. – II. Štúdie k sociálnym dejinám prinášajú spolu viac než šesťdesiat vedeckých statí zo sociálnych dejín nášho regiónu. Sú rozčlenené do desiatich tematických blokov, pričom čitateľ sa najprv dozvie, ako sa vyvíjal koncept strednej Európy a ako rozumieť vymedzeniu tohto regiónu, na pôdoryse ktorého môže potom sledovať vývoj dejinných fenoménov ako Štát, Národ, Diplomacia, Migrácia, Vojna, Náboženstvo, Mesto, Zdravie a hygiena, Jedlo a stravovanie, a to od antiky až do 20. storočia. Autorské prístupy pri spracovaní jednotlivých tém sú rôznorodé: pohybujú sa od prehľadových textov až po analytické prípadové štúdie. Autorský kolektív bezmála troch desiatok historičiek a historikov, ktorého jadro pôsobí na Katedre všeobecných dejín Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, predkladá svoju publikáciu čitateľom vo viere, že prispeje ňou nielen k rozšíreniu historického poznania, ale aj ku kultivácii verejného diskurzu pri výklade dejín nášho regiónu.

In the summer of 1849, Giuseppe Garibaldi, Italy's legendary revolutionary hero, fled Rome and led 4,000 of his men hundreds of miles through Umbria and Tuscany, then across the Apennines, Italy's mountainous spine, toward the refuge of the Venetian Republic. After thirty-two exhausting days of skirmishes and adventures, only 250 survivors reached the Adriatic coast. This hair-raising journey is brought vividly to life by bestselling author Tim Parks, who in the blazing summer of 2019, followed in Garibaldi's footsteps. A fascinating portrait of Italy past and present, The Hero's Way is a celebration of determination, creativity and desperate courage.