V každej rodine existujú príbehy, ktorých objavenie a zachovanie má pre príbuzných nevyčísliteľnú hodnotu. Tým, čo ich chcú zaznamenať a zanechať tak odkaz budúcim generáciám, je určená táto publikácia. Záujemcov o geneaologický výskum oboznámi s jeho základmi a krok za krokom prevedie tvorbou rodokmeňa. Kniha obsahuje aj užitočné rady a tipy, ako viesť pátranie po predkoch. Okrem toho je v nej priestor na zapísanie významných tradícií a udalostí zo života rodiny, ako aj miesto na doplnenie fotografií, takže všetky získané informácie budú prehľadne zhromaždené na jednom mieste.

Obec Srbsko nepochybně patří spolu s Karlštejnem, Svatým Janem pod Skalou, Tetínem a Koněpruskými jeskyněmi k nejnavštěvovanějším místům Českého krasu. Návštěvníci sem ale nepřijíždějí za památkami, nýbrž za vycházkami po okolí, za poznáváním přírody nejcennějších částí této chráněné krajinné oblasti nebo za sportem či dobrodružstvím. Kniha podrobně shrnuje všechny aspekty obce, není ale obvyklou obecní monografií. Mnohem větší prostor než samotnému Srbsku je věnován jeho okolí a přehledu geologického vývoje, procesům vzniku krasu a jeskyní, archeologii, rozvoji těžby a zpracování vápence i současné mimořádně bohaté a cenné živé přírodě oblasti. Podrobné údaje řady témat v ní prezentují naši přední odborníci způsobem, který je srozumitelný všem čtenářům. Kniha je určena těm, kdo chtějí pochopit širší souvislosti a podrobně poznat srdce Českého krasu, kraj neobyčejné přírody a historie. 350 barevných fotografií

Celofarebná kniha pútavým spôsobom opisuje pôsobenie slovenských bádateľov v severovýchodnej Sýrii, počas nemecko-sýrsko-slovenského archeologického projektu Tell Fecheriye (2006 - 2011). Prostredníctvom archeologického bádania sa dostanete do pradávnych čias doby bronzovej (v 2. tisícročí pred n. l.) v severozápadnej Mezopotámii, kde dominovala ríša Mitanni, na ktorú nadviazala mocná a bojovná Asýrska ríša. Medzinárodný tím vedcov sa pokúša o svetový objav. Chce dokázať, že práve v Tell Fecheriye sa nachádzala jedna z mála neobjavených veľkých metropol starovekých štátov Vaššukanni - hlavné mesto ríše Mitanni. Táto slávna dŕžava, bola v 16. - 14./13 storočí pred Kristom spolu s Egyptom a Chetitskou ríšou dominantnou mocnosťou starovekého Blízkeho východu a Stredomoria. Okrem toho sa dozviete o objavovaní pozostatkov prvých poľnohospodárov (8. - 7. tisícročie pred Kristom). Na lokalite taktiež žili starovekí biblickí Aramejci, tiež z Biblie známi veľmocenskí Asýrčania, Peržania, Parti, Rimania, Byzantínci, stredovekí Arabi a iní. Išlo o prvé, a zároveň rozsiahle, oficiálne pôsobenie slovenských bádateľov na archeologickom projekte v Mezopotámii.

Denárový soubor, nalezený v letních měsících roku 2015 v okolí obce Chýšť (okr. Pardubice) a odevzdaný v prosinci téhož roku do sbírek Východočeského muzea v Pardubicích, představuje uzavřený a svou početností mimořádný celek, dokumentující jedinečným způsobem českou mincovní produkci 90. let 10. století. Otevírá nám prostor pro poznání jedné z důležitých etap českého mincovnictví, o němž jsme měli dosud jen velmi sporé informace. Na základě rozboru jeho obsahu je možno podrobněji dokumentovat činnost mincoven v Praze a na Vyšehradě na sklonku vlády knížete Boleslava II. (972999) a přesněji určit chronologické zařazení denárových typů a variant, ražených v uvedeném desetiletí. Mimořádně cenné jsou rovněž informace o proměnách technologie výroby mincí. Nálezový soubor z okolí Chýště nabízí odpovědi na otázky, kladené celými generacemi českých numismatiků. Některé odpovědi jsou očekávatelné, jiné překvapivé. Při svém rozsahu a mimořádné výpovědní hodnotě nám významným způsobem doplňuje rovněž naše znalosti o stavu české společnosti a o charakteru ekonomických procesů, probíhajících v posledním desetiletí 10. století, tedy v období předcházejícímu hluboké krizi českého státu na přelomu tisíciletí, založené dosud z velké části na výpovědi pramenů archeologické povahy a velmi omezené výpovědi pramenů písemných. Jeho význam je tedy obecnější a dotýká se nejen numismatického, ale obecně historického zkoumání českých ale i středoevropských dějin v období raného středověku. Počtem 1668 katalogových položek, tj. celých mincí a mincovních zlomků, představuje nejrozsáhlejší denárový soubor z 10. století, nalezený dosud na území České republiky. Poslední, jen o něco menší, ale stejně důležitý nálezový soubor českých denárů z 10. století, odkrytý v roce 1936 v Poděbradech (popsáno 1408 exemplářů mincí), byl odborně publikován Pavlem Radoměrským v roce 1966, tedy před více než padesáti lety. Svým rozsahem a výpovědní hodnotou se denárový soubor z okolí Chýště řadí mezi nejvýznamnější mincovní nálezy ve střední Evropě z období raného středověku, srovnatelný s depotem mincí a šperků ze 70. let 13. století, nalezeným v roce 1997 u Fuchsenhofu (bez. Freistadt, Horní Rakousko).

Příručka Klíč k novověké paleografii představuje praktickou pomůcku pro zvládnutí čtení raně novověkých a novověkých paleografických textů (od počátku 16. do počátku 20. století). Soustřeďuje se na dva základní typy písma české a německé novogotické písmo, především jejich kurzívní formy, které se vyvíjely vedle sebe a navzájem se ovlivňovaly až do schválení Všeobecného školního řádu v roce 1774. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních problémů aktivního osvojení si čtení textů ze sledovaného období je výrazná individualizace písem, daná rozvojem vzdělanosti a znalostí psaní a na to navazující širokou typologickou škálou písemností, je hlavním záměrem ukázat některé z nejčastěji se vyskytujících tvarů jednotlivých písmen české i německé novogotické kurzívy a ilustrovat variabilitu grafémů danou individuálním projevem písaře. Vedle těchto grafémů je v příručce zařazeno 20 jazykově českých a 20 německých ukázek textů včetně paleografických přepisů a doprovodného komentáře, zařazeny jsou rovněž ukázky písma z učebnic psaní užívaných ve předmětném období, připojen je rovněž přehled nejčastěji užívaných zkratek.

Z jak velké části jste Slovan, Kelt, Germán, nebo Neandrtálec? Proč jste pravděpodobným přímým potomkem Sáma, Karla Velikého, Konfucia či Ramsese II.? Kdo jsme? Odkud pocházíme? Kdo jsou naši předkové? Nechte se v této knize provést napínavým genealogickým příběhem, v němž účinkují Adamové i Evy, králové i pastýři, války i epidemie, geny a mutace a spletité cesty migrace. Všichni jsme do jisté míry výsledkem téměř všeho, co kdy existovalo, a naše DNA si mnohé z minulosti pamatuje. Uvidíte, jak se ve vás potkávají velké dějiny s malými, jak dlouho žili vaši předkové, na co umírali a co prozrazují jejich příjmení. Zjistíte, kolik má Karel IV. dnes potomků, která slova jsou stará desítky tisíc let a co mají společného americký prezident a první Přemyslovci. Zkusíte také sami vypátrat linii svých předků? V této knize nechybí ani náměty k tomu, jak začít s vlastním hledáním, na jehož konci můžete objevit až tisíc nebo více konkrétních předků a s trochou štěstí můžete nalézt napojení až do velmi hluboké minulosti.

Tato kniha, do které můžete zaznamenat jedinečnou rodinnou historii, s prostorem pro záznamy týkající se celé rodiny i jednotlivců, tabulky předků, rodinné tradice a úspěchy, události a fotografie, se rychle stane novým rodinným pokladem. Kniha nabízí užitečné tipy a rady, kapitoly s návodem jak vést bádání po předcích, a umožní vám shromáždit informace o obou stranách rodiny na jednom místě.

Graham Hancock egyik legnagyobb hatású könyve az Istenek kézjegyei. A heves vitákat kiváltott munka egy nagyszabású nyomozás krónikája, amelyet Hancock arra az elméletre épít fel, hogy a prehistorikus időkben létezett egy ismeretlen, virágzó civilizáció. Úgy véli, a titokzatos jelek és írások a múltból üzenni akarnak nekünk. Apránként, mint egy óriási kirakós darabkáit illesztgeti össze egyesével a világ nagy rejtélyeit - többek között a Nazca-vonalakat, az egyiptomi és közép-amerikai piramisokat, az Antarktisz alatt húzódó elveszett kontinenst -, és egy olyan új tablóképpé kovácsolja, amely gyökereiben kérdőjelezi meg az emberiség őstörténetéről alkotott eddigi tudásunkat. Hancock mindeközben nagy mesélő is, könyve igazi kalandregénybe oltott tudományos munka, amely lélegzetelállító utazásra invitálja az olvasót. A több mint húsz éve töretlenül népszerű Istenek kézjegyei új kiadása a szerző kiegészítéseivel, egy vele készült BBC-interjúval és a radiokarbonos kormeghatározásról szóló tanulmánnyal egészül ki.

Práce Jana Županiče a Michala Fialy je první komplexní studií zabývající se otázkou židovské šlechty ve střední Evropě: tedy osob židovské víry, které od konce 18. do počátku 20. století získali buď v habsburské monarchii, nebo v některé středoevropské zemi šlechtický titul. Kniha je rozdělena do dvou spolu úzce souvisejících části. První (autora Jana Županiče) zachycuje společné i odlišné rysy šlechtických obcí v jednotlivých středoevropských státech, jejich šlechtickou politiku, možnosti sociálního vzestupu židů i postoj místních elit vůči nim. Část druhá (autora Michala Fialy) obsahuje přepisy 280 nobilitačních a erbovních listin vydaných pro židovské šlechtice v západní části habsburské monarchie (v česko-rakouských dědičných zemích a pozdějším Předlitavsku) doplněné kresbami udělených erbů.

Studie vychází z projektu „Hospodářské zázemí centra nebo jen osady v blízkosti zázemí centra?“ Grantové agentury ČR, který byl zaměřen na poznání nejbližšího okolí a zázemí velkomoravského opevněného centra na Pohansku u Břeclavi. Pomocí povrchové prospekce, mikrosondáží i archeologického výzkumu byla zkoumána a analyzována sídelní struktura v okolí lidnatého centra a její vývoj od starohradištního do mladohradištního období (od 8. do 12. století). Kromě hledání sídelní struktury byla sledována i problematika odhadu počtu obyvatel raně středověkého centra i jeho subsistenční strategie. Původní představy o síti zemědělských osad zásobujících obyvatele velkomoravského Pohanska byly kriticky revidovány. Byl představen nový model, který vychází z absence časově shodného osídlení, pokud jsme vůbec schopni takové v archeologickém materiálu identifikovat, kritické revize konstrukčních prvků tradičního modelu a nových, či doposud přehlížených dokladů aktivní účasti obyvatel centra na zemědělské činnosti.

Povesť o Enochovi, ktorému anjel Uriel prikázal zachovať tajomstvá civilizácie, pretože jej hrozil bezprostredný zánik, môže obsahovať rovnako veľa pravdy ako tá o celosvetovej potope, o ktorej biblické a babylonské zdroje, ale už aj dnešná archeológia tvrdia, že nastala dávno predtým, než sa ľudstvo naučilo písať.

Rozprávanie o osudoch a činoch faraónov veľkého Egypta.Christian Jacq vybral 22 tých, ktorí pravdepodobne najvýraznejšie ovplyvnili osud krajiny a zanechali po sebe najveľkolepejšie stavby. Kráľ Škorpión, Meni, zjednotiteľ Egypta, Džoser, Chufu, Ahmose, faraónka Hatšepsut, Thutmose, kacír Achnaton, Tutanchamon, Ramesse, Kleopatra...sú mená vzdialené i blízke, reprezentujúce dlhú líniu egyptských faraónskych dynastií.

Sú zvitky, ukryté Ježišovo tajné učenie, ukryté v Škótsku? Boli zvitky obsahujúce Ježišovo tajné učenie zakopané pod Herodesov chrám, aby ich v 12. storočí vykopali templári, predchodcovia moderných slobodomurárov a prijali ich rituály? Boli neskôr tieto zvitky znova zakopané pod presnú rekonštrukciu Herodesovho chrámu na vrchole škótskeho kopca, kde teraz čakajú, kým ich opäť objavia?

Predložená práca sa skladá z dvoch častí. Prvá obsahuje základné informácie o nálezisku, etapách výskumu, typologickú analýzu a komparatívnu typológiu nálezov a nálezových situácií zistených počas výskumu v Ždani. Obsah ďalších kapitol vychádza z výsledkov analýzy a ich využitia na sledovanie špecifických znakov pohrebiska a vyhodnotenie jeho postavenia v kontexte osídlenia Košickej kotliny a kultúrno-historického vývoja severného Potisia. V druhej časti je katalóg hrobov a súpis hrobových nálezov z východného Slovenska. Cieľom publikácie je sprístupnenie výsledkov výskumu časti pohrebiska, v súčasnosti jediného v Košickej kotline. Súčasťou práce sú príspevky s výsledkami meraní Mgr. Michala Chebena, RNDr. Jána Tirpáka, CSc. a paleobotanickej analýzy Ing. Jany Mihályovej.

Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku. Přes Benátky a Dražice se údolím Jizery vydáme k Mladé Boleslavi, v jejímž okolí se tyčí mohutné zříceniny Michalovic a Zvířetic. Zvláštní kapitolou tohoto dílu je královská metropole Praha, jejíž plocha, ve 20. století značně zvětšená, zaujímá hned několik políček mapy. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí.

Piaty z plánovaných šiestich zväzkov Heraldického registra obsahuje farebné zobrazenia používaných heraldických znakov (erbov) a vlajok slovenských miest, obcí, krajov, inštitúcií a rodov zapísaných v Heraldickom registri Slovenskej republiky. Po prvý raz sa v tomto zväzku zverejňujú erby, vlajky a ďalšie symboly ôsmich samosprávnych krajov Slovenska. Publikácia je vhodná pre záujemcov o slovenskú históriu, archívnictvo, heraldiku, genealógiu a sfragistiku.

Publikace uceleně představuje pohřbívání a zádušní představy egyptské civilizace v proměnách času – od samotných počátků jejich vývoje, přes hlavní období faraonské historie (Stará, Střední a Nová říše, Pozdní doba, řecko-římské období) po vyústění v pohřebních praktikách arabských dobyvatelů Egypta. Jednotliví autoři zmiňují nejen hrobky králů a královen, ale i nejvýznamnější pohřebiště vysoce postavených hodnostářů a dalších členů staroegyptské civilizace. Přehledně tak shrnují už 200 let trvající výzkum starého Egypta, v němž od 20. století hraje významnou roli i česká egyptologie. Kniha je bohatě vybavena plány, fotografiemi a dalšími ilustracemi.

Poznejte práci starověkých zeměměřičů, architektů, řemeslníků i dělníků od základů pyramidy až po vrchol. Stovky unikátních fotografií a ilustrací na velkém formátu. Zasvěcená překladová publikace z uznávané edice britského vydavatelství Haynes. Monumentální hrobka faraona Chufua se tyčí na planině v Gíze již dlouhá čtyři tisíciletí. Stala se nezaměnitelným symbolem starého Egypta, připomínkou nesmírné moci tehdejších králů, ale také důkazem obdivuhodného stavitelského umu jejich poddaných. S úctou k ní vzhlíželi antičtí letopisci, středověcí učenci, renesanční poutníci nebo Napoleonovi vojáci. Status nejikoničtější světové památky si Velká pyramida zachovala i po nástupu kosmického věku. V knize se vydáte na poutavou cestu ke kořenům egyptské monumentální architektury, spjaté s královským majestátem a vírou v jeho věčné přetrvání. Nahlédnete za hradby rozsáhlých královských pohřebních komplexů, poznáte Chufuovy předchůdce od průkopníka Džosera po experimentátora Snofrua, i jeho nejslavnější následníky. Zkrátka nepřijdou ani milovníci technických detailů. Jednotlivé kapitoly se věnují podrobnému popisu Velké pyramidy, metodám i postupům královských stavitelů, zeměměřičů či uměleckých řemeslníků. Zjistíte kdo, proč, a především jak tuto monumentální hrobku vztyčil. Závěrečná kapitola pak patří odvážným průkopníkům egyptské archeologie, na jejichž cenný odkaz navazují dnešní vědecké týmy vybavené supermoderními přístroji. Pohodlně se usaďte, výprava za tajemstvím Velké pyramidy právě začíná! Faraonové Egypta Jak se pyramida stavěla Symbolický význam Archeologický význam Součástí série: Velká kniha Živá historie Další knihy ze série: Inkové, Aztékové, Doba bronzová, Starověký Egypt, Římská říše, Antické Řecko, Vikingové, Templáři, Středověký hrad, Kennedyové, Mayové, Titanic

Kniha nabízí přehled výsledků několikaletého archeologického výzkumu tzv. cikánského tábora v Letech a prostřednictvím fotografického katalogu také výběr nálezů. Po stručné historii tábora a dalších osudech místa v poválečném období jsou představeny nedestruktivní metody, s jejichž využitím byla zjištěna přesná poloha tábora. Prostřednictvím výsledků archeologického odkryvu pak publikace umožňuje čtenářům vstoupit do samotného tábora, na jehož místě se pod dnešním povrchem dochovaly pozůstatky jeho zástavby a je možno nahlédnout i za jeho ohrazení, kde byla zkoumána administrativní budova nebo protiletadlový kryt. Samostatná pozornost je věnována nálezům movitých artefaktů, které pocházejí z archeologických vrstev z různých částí areálu tábora, ovšem největší soubor byl získán odkryvem vzorku výplně odpadní jímky. Ztracené a vyhozené věci vydávají po několika desetiletích svědectví o českých Romech a Sintech, z nichž jen nepatrná část přežila nacistický holokaust. Vypovídají o jejich každodenním životě před internací stejně jako o jejich věznění v letském táboře. Stručně jsou shrnuty výsledky analýzy ekofaktů, kterým se věnovali specialisté se zaměřením na archeozoologii, archeobotaniku a palynologii. Součástí publikace je i kapitola věnovaná lokalizaci a sondáži hřbitova obětí tábora. Vydáno ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně.

Proč se nám líbí památky a stará města? Proč nás nicméně překvapují novostavby s klasickými sloupy a ornamenty? Jak se v uplynulém století sympatie ke starým - tradičním - architektonickým formám vyrovnávaly s novými potřebami? Co všechny tyto formy spojuje a jak nám mohou nadále prospívat? Cestu k odpovědím na tyto a podobné otázky nabízí kniha Za krásnější svět. Předkládá dějiny tradicionalistické architektury ve 20. a 21. století - první takové dějiny v českém jazyce a dosud nejdůkladnější i ve světovém kontextu. Kniha stojí na průkopnické analýze úlohy vkusu v diskusi o architektuře a na rozboru současného zahraničního úsilí postavit teorii architektury na vědeckou bázi. Z tohoto základu vychází historické kapitoly, probírající odborně objevným a zároveň čtivým způsobem stavby a osobnosti reprezentující tradicionalistický přístup v architektuře a památkové péči ve světě a v českých zemích od konce 19. století do současnosti. Kniha je určena historikům a kritikům umění, architektům, urbanistům, památkářům, studentům těchto oborů a dalším zájemcům o architekturu a péči o životní prostředí.

Autorka knihy, baronka Roma Griessenbeck z Griessenbachu, vytvořila živou a zajímavou biografii svého předka, po jehož stopách pátrá od poloviny šedesátých let. Renesanční šlechtic Florián Griespek z Griespachu sloužil v 16. století na královském dvoře jako nejvýše postavený muž České komory. Za přízeň prvním Habsburkům na českém trůně byl odměněn neslýchaným majetkem a mocí. Tím se znelíbil českým protestantským stavům. Jeho synové, kteří studovali na předních evropských univerzitách, však konvertovali a postavili se do opozice proti katolickým králům, jimž zakladatel rodu věrně sloužil. Po bitvě na Bílé hoře se zpečetil tragický osud celé rodiny, synům byla zkonfiskována zděděná panství Kaceřov s Kralovicemi, Liblín, Nečtiny, Rožmitál, Mirošov a Nelahozeves. Po čtyřech generacích rod vymřel, zanechal však v Česku významné renesanční stavební památky. Florián Griespek odpočívá s dalšími členy rodiny v podobě zachovalých mumií v hrobce kralovického kostela.

Heraldice jako zřejmě nejpopulárnější z pomocných věd historických bylo již věnováno nemálo publikací. Kniha Karla VI. ze Schwarzenbergu však mezi nimi zaujímá výjimečné místo. Její autor spojil v sobě starobylou rodovou tradici s hlubokou znalostí celé řady oborů – od historie přes politické vědy až po dějiny umění, byl autorem esejů i znalcem ikonomalby. Významná byla jeho dlouholetá činnost v exilu, v němž nikdy neztratil živé spojení se situací a kulturou vlasti. Mezi díly tohoto opomíjeného představitele české kultury zaujímá ústřední místo Heraldika, fundované uvedení do vpravdě šlechtické disciplíny historie, tajuplné a současně přísné nauky o erbech a znacích. Ačkoli byla poprvé vydána již v roce 1941, kniha dodnes zůstává klasikou svého oboru. Nové vydání je doplněno unikátní obrazovou přílohou.

V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy. Vznikl nový vědní obor, egyptologie. Bez znalosti písma starých Egypťanů totiž bylo možné odkrývat a obdivovat monumentální stavby, nádherné sochy a stěny chrámů popsané hieroglyfy, nikdo ale nerozuměl jim, ani oné dávné civilizaci. Po Champollionově objevu přišli do Egypta první skuteční archeologové. Přední český egyptolog Miroslav Verner se při vyprávění s novinářkou Ivanou Faryovou vrací na začátek a přibližuje čtenářům hlavní milníky a nejzajímavější momenty tohoto dvousetletého příběhu.

Americký archeolog, antropolog a historik Joseph A. Tainter se ve své nejznámější práci zabývá otázkou, proč se v minulosti zhroutily mnohé říše, státní útvary či jiné složité organizační formy lidské společnosti. Nejprve uvádí téměř dvě desítky případů kolapsu a podává přehled teorií, jejichž prostřednictvím se během uplynulých dvou tisíc let kolapsy vysvětlovaly. Poté vytváří vlastní, široce aplikovatelnou teorii kolapsů (kolapsy jsou v ní vysvětleny poklesem mezních výnosů investic do složitosti). Prostřednictvím detailních studií kolapsu římské a mayské říše a americké kultury Chaco pak ověřuje platnost svého modelu a objasňuje fungování dezintegračních procesů. V závěrečné kapitole se zamýšlí nad tím, zdali kolaps nehrozí také současné společnosti, což je jedna z otázek, které člověka jedenadvacátého století znepokojují.

For generations, our remote ancestors have been cast as primitive and childlike - either free and equal, or thuggish and warlike. Civilization, we are told, could be achieved only by sacrificing those original freedoms or, alternatively, by taming our baser instincts. David Graeber and David Wengrow show how such theories first emerged in the eighteenth century as a reaction to indigenous critiques of European society, and why they are wrong. In doing so, they overturn our view of human history, including the origins of farming, property, cities, democracy, slavery and civilization itself. Drawing on path-breaking research in archaeology and anthropology, the authors show how history becomes a far more interesting place once we begin to see what's really there. If humans did not spend 95 per cent of their evolutionary past in tiny bands of hunter-gatherers, what were they doing all that time? If agriculture, and cities, did not mean a plunge into hierarchy and domination, then what kinds of social and economic organization did they lead to? The answers are often unexpected, and suggest that the course of history may be less set in stone, and more full of playful possibilities than we tend to assume. The Dawn of Everything fundamentally transforms our understanding of the human past and offers a path toward imagining new forms of freedom, new ways of organizing society. This is a monumental book of formidable intellectual range, animated by curiosity, moral vision and faith in the power of direct action.

Oslnivý společenský vzestup od bezvýznamného vladyckého rodu po nejbohatší panský rod v Čechách s aspirací na českou královskou korunu, tak lze ve zkratce charakterizovat působení na dějinné scéně rodu Smiřických ze Smiřic. Jeho jméno je dnes téměř zapomenuto, přestože příslušníci rodu zasahovali téměř 200 let, od počátku 15. století až do roku 1618, do našich politických a kulturních dějin a zanechali nám řadu významných architektonických památek (např. hrady a zámky v Kostelci nad Černými lesy a Náchodě, palác Smiřických v Praze). Pokrokové hospodaření bez dluhů bylo ve své době unikátní. Polovinu panství Smiřických získal po bitvě na Bílé hoře Albrecht z Valdštejna, jenž si je nárokoval z pozice dědice, neboť jeho matka Markéta pocházela z náchodské větve rodu. Středočeská panství pak prodal svému spojenci, Karlu I. knížeti z Liechtensteina. Knížecí rod pak středočeská panství dále rozšiřoval (přikoupil např. Kounice, Roztoky u Prahy, Zahrádky) a vlastnil je až do první pozemkové reformy. Dceři knížete Jana Adama I., zakladatele Lichtenštejnského knížectví, Marii Terezii Felicitas, provdané vévodkyni de Savoy-Carignano, vděčí Černokostelecko (ale i Vídeň) za mnoho charitativních projektů a staveb (kostely, chudobince). Jí a dalším členům rodu Liechtensteinů je věnována samostatná kapitola, která dokumentuje také pozitivní vývoj česko-lichtenštejnských vztahů po roce 2009. Kniha navazuje na úspěšnou knihu tohoto autora Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů.

Kniha mapuje dějiny české egyptologie zejména prostřednictvím fotografií, které v průběhu svého působení v Egyptě pořídili fotografové Československého, respektive Českého egyptologického ústavu FF UK. Publikace je strukturovaná do tří oddílů, které přibližují každé desetiletí z prvních 30 let existence ústavu. Fotografie zachycují český výzkum, život na venkově, Káhiru, cesty za památkami nebo cesty z Prahy do Egypta a zpět. Bohatý obrazový obsah je navíc doplněn textem, který vypráví příběh české egyptologie nejen z pohledu výzkumu a slavných objevů, ale také z hlediska běžného provozu a peripetií, které obor a jeho představitele v průběhu let potkaly.

Málokto si uvedomuje, že nešťastie, choroby, nehody a konflikty sa často opakujú po celé generácie, a práve v tom často spočíva problém. Najúčinnejšie môžeme pomôcť sebe aj svojej rodine či blízkym, ak nazrieme do histórie nášho rodu. Korene našich problémov obvykle siahajú do životov našich rodičov a prarodičov. Autorka – odborníčka s dlhoročnými skúsenosťami vám pomôže dosiahnuť šťastie tým, že odhalí váš rodový program a nanovo ho usporiada. Veľa priestoru sa tu venuje rozboru vzťahov muža a ženy, od hľadanie cez manželstvo až po rodičovstvo.

Kniha detailne analyzuje jeden z najvýznamnejších nálezov 15. storočia objavených na území Slovenska. Bližšie sa venuje menovým pomerom v rokoch 1390 - 1442 a pojednáva o minciach, ktorými sa platilo na našom území v tomto období. Okrem toho sa venuje aj kariére niektorých významných finančníkov tej doby (napr. Noffry a pod.), falšovaniu mincí v Uhorsku a inflačným vlnám, ktoré zasiahli krajinu v tomto období. Poklad obsahoval aj relikviárny kríž, ktorý je prvýkrát datovaný mincami pred rokom 1442. Nález zároveň obsahoval aj gombíky, ktoré pochádzali z mužského kabátca. V knihe sa autor pokúsil zodpovedať aj na otázky ako kto mohol byť majiteľom pokladu, akú mal hodnotu a čo sa dalo za neho kúpiť v čase jeho ukrytia. Nález je dôležitým svedectvom o vojnových udalostiach z roku 1442 a zároveň jediným prameňom o obci Mojmírovce v tejto dobe. V knihe sa nachádza bohatá obrázková príloha, v ktorej sú fotograficky zdokumentované všetky predmety z pokladu.

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly. Zároveň sleduje výtvarné zpracování mincí a medailí v souvislosti s uměleckými slohy, podle nichž je práce členěna. Jednotlivé slohové kapitoly jsou dále děleny na části věnované znakům panovnickým, šlechtickým, církevním a městským. Součástí práce je rovněž bohatý obrazový doprovod a slovníček odborných pojmů.