Történelmi távlatban ez még a közelmúlt, de azóta már két nemzedék nőtt fel. Valószínű, hogy közülük kevesen tudják, hogy a hetvenes, nyolcvanas években, a szocialista táborban mi voltunk a legvidámabb barakk. Az akkori pártvezetés mindent megtett annak a látszatnak fenntartásáért, hogy Magyarországon jól élnek az emberek. Meg is lett a böjtje: az ország teljesen eladósodott, amiről persze a hétköznapi ember semmit sem tudott. Zászlókat lobogtatva vonult fel május elsején, lakásra, autóra - Trabantra, Ladára, Zsigulira, Skodára, Daciára - gyűjtött, élete sikerének tartotta, ha beköltözhetett a tízemeletes betonházakba, megismerte az árleszállítások eufórikus hangulatát, és az elszaporodott hobbikertekben a szomszédokkal, a barátokkal sörözve szabadnak érezte magát. Aztán, a nyolcvanas évek második felében felgyorsultak az események: összeomlott a pártállam, forradalom tört ki Romániában, leomlott a berlini fal, megnyíltak a határok, az "ideiglenesen" itt állomásozó szovjet csapatok elhagyták az országok és megtörtént a rendszerváltás. A 90-es évek középpontjába a demokratikus választásokkal hatalomra került kormányok, a televízióban élőben közvetített szópárbajok kerültek, és ahogy múltak az évek, jött a felismerés, hogy a régóta vágyott változás az esélyegyenlőségben, a megélhetési gondok enyhítésében, a munka megbecsülésében, a kiváltságosok hatalmának visszaszorításában - enyhén szólva -gellert kapott. Amellett persze, hogy kinyílt a világ, az élet szabadabb és gazdagabb lett - a visszaemlékezések azonban nem mindig fedik a valóságot. Ez az album szerves folytatása a Kossuth Kiadónál 2019-ben megjelent Azok a hatvanas, hetvenes évek című albumnak. Ebben is Szalay Zoltán (1935-2017) Táncsics-díjas és Pulitzer-emlékdíjas fotográfus fekete-fehér és színes, ma már kortörténeti dokumentumai idézik vissza annak a kornak az eseményeit, hangulatát, a hétköznapi élet jellegzetes pillanatait, a rendszerváltás meghatározó személyiségeit Kincses Károly fotómuzeológus, képszerkesztő kép-folyamatában. A képek mellett Parti Nagy Lajos, a kortárs magyar irodalom meghatározó alkotója senki máshoz nem hasonlítható életérzéseit olvashatják. Ez a kötet is a magyar kultúra két kiválóságának hiánypótló műve, könyvritkaság!

„Máme jadrové zbrane, ale nemáme dámsku bielizeň a toaletný papier. Prečo je to tak?" kladie si v istej chvíli otázku Michail Gorbačov, v rokoch 1985 - 1990 čelný predstaviteľ Sovietskeho zväzu. Televízny producent János Zolcer nám na základe svojho vyše 20-ročného pracovného a priateľského vzťahu s týmto významným politikom ponúka jedinečnú príležitosť nazrieť do mýtmi opradeného a často temného zákulisia sovietskej i medzinárodnej politiky počas desaťročí studenej vojny. Autor v knihe prostredníctvom informácií z prvej ruky interpretovaných samotným Gorbačovom odhaľuje štruktúru mocenských vzťahov v Sovietskom zväze a prináša nový vzrušujúci pohľad na obdobie súperenia dvoch jadrových superveľmocí. V knihe sa okrem množstva fotografií nachádzajú aj QR kódy umožňujúce online prístup k doplňujúcim informáciám, obrazovému materiálu a videám. Použite svoj smartfón a otvorí sa vám jedinečný svet Michaila Gorbačova a jeho manželky Raisy.

Kereken száz esztendővel ezelőtt, az elveszített világháború, a forradalmak, a megszállás, a terror és a trianoni békekötés traumái után a Horthy-rendszer lázasan igyekezett meghatározni önmagát. A kísérletet nem csupán a nacionalista-irredenta retorika és az antiszemitizmus fellángolása jellemezte, de keresztény belső feszültségek is felszínre törtek, elsősorban a két nagy protestáns, illetve a római katolikus egyház között. 1921-ben Pécs, Baja és a köztük lévő területek visszakerültek az anyaországhoz, Nyugat-Magyarországon pedig felkelés robbant ki az Ausztriához csatolandó területek visszaszerzésére. Az eseményeket az év végi soproni népszavazás zárta le, amellyel - kisebb eltérésektől eltekintve - kialakultak Magyarország mai államhatárai. Még mindig ugyanebben az évben az utolsó magyar király, IV. Károly kétszer is megpróbált visszatérni a trónra, komoly kihívások elé állítva a kormányzót és a hozzá hű politikai elitet. A királykérdés körüli vita és belharc végül egyértelműen a korszak legélesebb belpolitikai konfliktusává változott. Veszprémy László Bernát kötete olyan sorsfordító időszakként mutatja be az 1921-es esztendőt, amelynek jelentőségéhez a Horthy-korban talán csak az 1944-es év fogható. Ám míg ez utóbbiról számtalan kisebb-nagyobb monográfia született már, 1921-nek eddig jóval kevesebb figyelmet szenteltek a kutatók, noha eseményei az egész rendszer későbbi sorsát meghatározták. A könyv társadalomtörténeti, politikatörténeti és emlékezettörténeti szempontok figyelembevételével alapos és érdekfeszítő összefoglalóját adja a korai Horthy-rendszernek, miközben fontos kérdéseket vet föl Horthy kormányzói tehetségével vagy épp Teleki Pál és Bethlen István politikájával kapcsolatban is. Veszprémy László Bernát 2016-ban végzett a Károli Gáspár Református Egyetemen, majd az Amszterdami Egyetem holokauszt- és népirtáskutatás szakán szerzett mesterfokozatot. Jelenleg doktorjelölt az ELTE BTK Művelődéstörténet Doktori Iskoláján. Kutatási területe a politikai eszmetörténet és a zsidóság története. 2016 és 2018 között a Szombat című zsidó folyóirat munkatársa, 2017 és 2018 között a Veritas Történetkutató Intézet kutatója, 2019-ben a Milton Friedman Egyetem Magyar Zsidó Történeti Intézetének kutatója volt. Jelenleg a neokohn.hu nevű zsidó hírportál főszerkesztő-helyettese.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství). V knize si stanovuje dvě výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k prodlužování období bezdětnosti a případně k bezdětnosti celoživotní? Jak definují (rozumějí) svou (své) bezdětnost(i) samotní bezdětní, jak se podle nich a v jejich vlastním případě bezdětnost "dělá" a jak ji prožívají? Zaměření výzkumných otázek vedlo autorku k využití dat a metodických postupů jak kvantitativní, tak i kvalitativní povahy. Autorka identifikuje faktory, které mají vliv na prodlužování období bezdětnosti a míru bezdětnosti v české společnosti mezigeneračně, pojmenovává rovněž faktory, jejichž vliv na prodlužování období bezdětnosti se v současné době posiluje. Dále ukazuje na možný potenciál teorie genderové spravedlnosti pro vysvětlení růstu podílu bezdětných v současné české společnosti.

Štvrťročník Príbehy 20. storočia prináša témy bývalých totalitných režimov, odrážajúcich sa v konkrétnych príbehoch ľudí a prepája ich so súčasným kultúrnym a spoločenským dianím. Časopis má ambície stať sa nadčasovou súčasťou knižníc. To zdôrazňuje aj elegantná grafika a ilustrácie nášho dvorného výtvarníka Matúša Maťátka a dizajn Viktórie Bitterovej. Editorom časopisu je rešpektovaný politológ Tomáš Zálešák. Pod názvom Ekológia nahlas, odkazujúcom na legendárnu správu Bratislava nahlas ktorá predznamenávala nežnú revolúciu, vychádza nové číslo nášho štvrťročníka Príbehy 20. storočia. Ekológia je jednou z najväčších tém súčasnosti, ale písala aj mnohé príbehy 20. storočia. Úloha ekologických aktivistov na revolúcii v roku 1989 bola naozaj viditeľná. Disent v českom zmysle u nás fungoval len čiastkovo, ale environmentalisti mali výhodu boli v závetrí, takže sa mohli realizovať bez neustáleho dohľadu ŠtB. Mnohí z nich potom vstúpili do veľkej politiky. Jedným z týchto osobností je Juraj Flamik, jeden z ľudí, ktorí boli pri spoločenských zmenách a zároveň je kurátorom tohto čísla (keďže každé číslo vášho štvrťročníka má inú tému, vedúci redakcie Tomáš Zálešák pri niektorých témach spolupracuje s kurátormi, teda odbornými garantmi čísla). Autorom obálky a ilustrácií je ako vždy Matúš Maťátko. Nové číslo je zatiaľ najobjemnejšie, má okrem obálky 164 strán. Články rôznych žánrov napísala dvadsiatka autorov, nájdeme tu 5 príbehov, dva metodické listy a galériu zo zbierok SNG, ktoré vybrala a komentuje hlavná kurátorka zbierok moderného umenia SNG Lucia G. Stach. Darčekom je reprint aktivistického plagátu z roku 1989.

Saul Friedländer, který se mimochodem narodil v Praze a unikl holokaustu, v této bohatě dokumentované knize odpovídá na otázku, jež vrhla temný stín na poválečný svět: jak mohl jeden z nejvyspělejších evropských národů vyhladit na šest milionů nevinných obětí? Dává přitom velké slovo přímým svědkům – nikoli pamětem, ty nebývají vždycky spolehlivé, ale dobovým deníkům a dopisům obětí i pachatelů, stejně jako oficiálním projevům a úředním výnosům. První část knihy, zabývající se národně socialistickou kampaní útlaku, přináší hlasy Židů, kteří se po nástupu nacistů ocitli ve stále více děsivé realitě. Druhá část pokrývá německou vyhlazovací politiku, která vedla k vraždě šesti milionů evropských Židů - oficiální program, který závisel na spolupráci místních úřadů a policejních útvarů, pasivitě obyvatelstva a ochotě obětí podlehnout zoufalé naději, že přežijete natolik dlouho, než uniknete německé svěráku. Kniha Nacistické Německo a Židé je základní studiem této temné a složité historie.

Autori diela - Michail Gorbačov (bývalý generálny tajomník komunistickej strany a posledný prezident ZSSR, laureát Nobelovej ceny mieru za diplomatické úsilie, ktoré viedlo k ukončeniu studenej vojny v r. 1990) a Daisaku Ikeda (budhistický filozof, d uchovný vodca Sokka Gakkai budhistickej organizácie, ktorá má asi 12 miliónov stúpencov v 192 krajinách, autor viac než 80 publikácií, nositeľ Ceny mieru Organizácie spojených národov z r.1983), pochádzajúci z rôznych spoločenských kultúr - pravosláv ia a budhizmu, profesionálny politik a náboženský filozof sa vo svojich rozhovoroch vyjadrujú k udalostiam 20. storočia a jeho morálnym odkazom.

Kniha pojednáva o vývoji slovenskej spoločnosti na pozadí základných dejinných trendov 20. storočia. Rozhodujúcim procesom tohto obdobia bolo súperenie politicko-ekonomických blokov o svetovú moc. Išlo však aj o úsilie spoločností nachádzajúcich sa na periférii a poloperiférii vyrovnať sa krajinám centra, o štátnu a národnú emancipáciu a o nové postavenie jednotlivca vo vzťahu k historicky vytvoreným kolektivitám. Všetky tieto procesy boli súčasťami „novovekého projektu“, v ktorom človek pochopil sám seba ako „pána a vlastníka prírody“ a kde jednotlivé dejinné formy nie sú ničím iným než rozdielnymi spôsobmi realizácie tohto panstva.

Jednotlivé kapitoly této knihy vznikly z pořadů jejich autorů, které v letech 2009–2013 vysílal Český rozhlas. Přesněji řečeno z těch pořadů, jejichž tématem byl komunismus, některé jeho fenomény a způsob, jakým se komunistický režim vyrovnával s různými situacemi. Autoři zastávají názor, že je nebezpečné příliš rychle zapomínat, a že i v dnešní poněkud klipovité době má smysl se zamýšlet nad příčinami již zaniklých jevů a průběhem a vyústěním dávných událostí. Ne proto, aby se neopakovaly – historie se nikdy přesně neopakuje – ale proto, abychom si všímali podobností a dokázali z nich vyvodit patřičné závěry a důsledky.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Ráno 24. února 2022 se svět změnil. Ruská vojska vtrhla na Ukrajinu s cílem dobýt rozsáhlá území a násilím svrhnout její demokraticky zvolenou vládu. Desítka zpravodajů České televize sepsala unikátní válečnou kroniku největšího evropského konfliktu od druhé světové války. Jejich osobní svědectví nabízejí autentický obraz všech důležitých fází ruské agrese. Od stísněného očekávání vpádu, přes masivní invazi a její nelidské dopady na civilní obyvatelstvo, po ukrajinské protiofenzivy a osvobozování okupovaných území. Kniha nabízí detailní přehled i silné příběhy ze všech klíčových front, bombardovaného týlu, politických jednání na nejvyšší úrovni i z dění v Rusku samotném. Doplňují ji dramatické fotografie kameramanů ČT. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Edice ČT.

Strhující kniha Joshuy Rubensteina nás zavede do reality druhé poloviny roku 1952, do posledních měsíců diktátorské vlády sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Ocitneme se v době vzrůstajícího napětí mezi Východem a Západem a vystupňovaných represí uvnitř SSSR. Politické procesy a antisemitské kampaně jsou v tomto období nedílnou součástí Stalinovy vražedné politiky. Nikdo netuší, že po dlouhých desetiletích stalinského teroru se schyluje k obratu. Stalinův náhlý kolaps a následná smrt v březnu 1953 byly nejen dramatické a záhadné jako celý jeho život, ale staly se také impulsem ke společenským a politickým změnám. Rubenstein ve své knize popisuje poslední měsíce Stalinova života, odkrývá dosud neznámé okolnosti jeho kolapsu a sleduje vývoj sovětských a mezinárodních událostí po jeho smrti. V novém světle ukazuje politické soupeření Beriji, Malenkova, Chruščova a dalších soudruhů, kteří si byli velmi dobře vědomi toho, co pro ně Stalinův konec znamená. S odstupem sedmdesáti let lze bez nadsázky konstatovat, že Stalinova smrt a události s ní spojené patří k zásadním milníkům v dějinách 20. století.

A kötet egyedülálló érdeme, hogy a módszeresen elkövetett katyni tömeggyilkosságokat történeti hátterükbe helyezi, érvelését a legújabb nemzetközi kutatási eredményekre alapozza, s először közli e témakör legfontosabb dokumentumait. Így egyfajta sajátos történelmi narratívát kínál. Az 1918 végén függetlenné vált Lengyelország az 1930-as évek végén német-szovjet harapófogóba került. A két hatalom 1939. augusztus 23-án tíz évre szóló megnemtámadási egyezményt kötött, amelynek titkos kiegészítő jegyzékében felosztották egymás között Közép- és Kelet-Európát, összesen hat országot. Szeptember folyamán együttesen szétzúzták Lengyelországot, majd határ- és barátsági egyezményt kötöttek. Nagy-Britannia és Franciaország a Lengyelországnak adott függetlenségi garanciája nyomán hadat üzent Németországnak, s ezzel megkezdődött a második világháború. 1940. április 3. és május 19. között a szovjet titkosszolgálat, az NKVD 14 552 lengyel tisztet mészárolt le. Sztálin 1941-ben Sikorski lengyel miniszterelnöknek azt válaszolta, hogy a tisztek minden bizonnyal Mandzsúriába szöktek. A lengyelek azonban hiába kutattak utánuk. A szovjet hatóságok dezinformálták őket, sőt 1990-ig nagyrészt a nemzetközi közvéleményt is. A lengyel értelmiség szisztematikus kiirtása s vele a lengyel függetlenség esetleges visszaállításának megakadályozása a szovjet és német félnek egyaránt érdekében állt. A szovjetek által elkövetett katyni mészárlás Kelet Golgotájának szimbóluma, amely büntetlen maradt.

Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku, i vzhledem k Majského menševické minulosti a také literárním kvalitám a určité míře upřímnosti, se kterou zaznamenává klíčové události této pohnuté doby: vývoj sovětsko-britských vztahů, appeasement, vyjednávání vedoucí k uzavření paktu Ribbentrop-Molotov, válku a přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Autor výběru z Majského deníků Gabriel Gorodetsky vytvořil speciální českou verzi, v níž detailněji zohledňuje československou problematiku, zejména průběh a okolnosti mnichovské dohody.

„Máme jadrové zbrane, ale nemáme dámsku bielizeň a toaletný papier. Prečo je to tak?" kladie si v istej chvíli otázku Michail Gorbačov, v rokoch 1985 - 1990 čelný predstaviteľ Sovietskeho zväzu. Televízny producent János Zolcer nám na základe svojho vyše 20-ročného pracovného a priateľského vzťahu s týmto významným politikom ponúka jedinečnú príležitosť nazrieť do mýtmi opradeného a často temného zákulisia sovietskej i medzinárodnej politiky počas desaťročí studenej vojny. Autor v knihe prostredníctvom informácií z prvej ruky interpretovaných samotným Gorbačovom odhaľuje štruktúru mocenských vzťahov v Sovietskom zväze a prináša nový vzrušujúci pohľad na obdobie súperenia dvoch jadrových superveľmocí. V knihe sa okrem množstva fotografií nachádzajú aj QR kódy umožňujúce online prístup k doplňujúcim informáciám, obrazovému materiálu a videám. Použite svoj smartfón a otvorí sa pred vami jedinečný svet Michaila Gorbačova a jeho manželky Raisy.

Víte, jaké to bylo v roce, kdy jste se narodili? Kolik stál chleba, mléko nebo automobil? Co prožívali vaši rodiče? Co se dělo v kultuře nebo ve sportu? Jaká byla tehdy móda? Na jaký film se chodilo v roce, kdy jste se vdávali či ženili? Jaké rubriky v ročence najdete: Události z domova i ze světa Kolik co stálo Móda •Vynálezy Kultura Filmy Architektura Sport Kronika Narození Kalendářní data Obloha (údaje o poloze Slunce, Měsíce a planet na obloze)

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

A panoramic portrait of the wonderous vehicle whose passenger is also its engine. A toy, a tool, a liberator, or complete nuisance: the bicycle has been many things to many people over the decades, yet it endures as the most popular form of transport in the world. How has such a simple machine achieved so much? Combining history, travelogue and memoir, Jody Rosen reshapes our understanding of this ubiquitous vehicle from its invention in 1817 to its present-day renaissance as a 'green machine'. Readers meet unforgettable characters: women's suffragists who steered bikes to the barricades in the 1890s, a Bhutanese king who races mountain bikes in the Himalayas, astronauts who ride a floating bicycle in zero gravity. By examining the bicycle's past and peering into its future, Two Wheels Good forms a joyful ode to an engineering marvel of global importance.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.