Historik Martyn Ryde vo svoje publikácii prináša vzrušujúci príbeh mocnej dynastie, ktorá po stáročia formovala charakter nielen našej vlasti, ale celej Európy i sveta. Autor pútavou formou sleduje dejiny rodu Habsburgovcov od ich skromných počiatkov v 11. storočí, nepravdepodobný vzostup k moci v polovici 15. storočia, dôvtipnú sobášnu politiku a odvážne vojenské výboje počas vrcholného obdobia ich dominancie v Európe, až po pád dynastie v dôsledku 1. svetovej vojny. Autor nám odhaľuje, v čom spočívala neuveriteľná odolnosť Habsburgovcov a schopnosť udržať sa pri moci – sami seba vnímali ako osudom predurčených vládcov sveta, obrancov kresťanskej civilizácie a rímskokatolíckej cirkvi, garantov mieru a patrónov umenia, vedy a vzdelávania.

Edwin P. Hoyt, americký vojenský historik a novinář, sloužil u amerického letectva, v letech 1943–1945 pracoval v Úřadu pro válečné informace, později se věnoval žurnalistice a učil na univerzitě. V knize 1944?: Válka ve středním Tichomoří čtenáře zavádí do centra bojů amerického Tichomořského loďstva, které se odehrávaly při postupu Američanů přes Eniwetok, Kwajalein a Saipan, dobytí Guamu a Tinianu, až do června 1944, kdy se jim při invazi na Mariánské ostrovy daří prorazit japonský obranný perimetr ve středním Tichomoří. Autor ukazuje bitvy z amerického i japonského pohledu. Kromě samotného popisu vývoje událostí přináší pohled za oponu rozhodování nejvyšších špiček amerického velení, včetně rozporů v názorech na co nejúčinnější postup středním Pacifikem ve směru k japonským ostrovům. Kniha 1944?: Válka ve středním Tichomoří je druhým dílem Hoytovy trilogie věnované bojům Američanů proti Japoncům v Pacifiku. Hlavním tématem prvního dílu, Bouře nad Gilbertovými ostrovy, který vyšel v roce 2019, je invaze na Tarawu a Makin. Závěrečné boje v roce 1945 popisuje třetí díl, Kruh se uzavírá, jehož vydání je plánováno na rok 2022.

Publikácia Rok slovenských historických rozhodnutí sa venuje roku 1939, ktorý bol jedným z najdôležitejších prelomových rokov v našich dejinách. Cieľom publikácie je zreteľnejšie ukázať vzájomné súvislosti vývoja, keď v záujme vedeckej objektivity posudzovania jednotlivých udalosti, Slováci a Slovensko neboli len objektom búrlivých medzinárodnopolitických zmien, ale aj subjektom, ktorý rozhodoval o závažných otázkach, natrvalo zapísaných v dejinách národa. Publikácia analyzuje prvé Programové vyhlásenie slovenskej vlády v dejinách z 21. februára 1939. Opisuje marcovú krízu 1939 a vznik Slovenského štátu 14. marca 1939. Zaoberá sa legitimitou vyhlásenia Slovenského štátu a prvou vojnou proti Slovenskej republike, vedenej Maďarskom. Skúma charakter a typológiu prvej Ústavy Slovenskej republiky z 21. júla 1939. Opisuje vznik župného zriadenia Slovenskej republiky. Zaoberá sa účasťou Slovenskej republiky na vojne proti Poľsku v 1. – 15. september 1939.

V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu. Při nočním přepadu překonal na západě pražské hradby a po krátkém boji ovládl Hradčany i Malou Stranu. Hradní sbírky a šlechtické paláce byly vypleněny. Průnik přes řeku se Švédům nezdařil, ale po příchodu posil se rozhořel těžký boj o zbylá pražská města (Staré a Nové Město). Ten se protáhl až do začátku listopadu, kdy se i v Praze dověděli, že v Münsteru a Osnabrücku byl uzavřen mír. Praha vytrvala a od vděčného císaře se dočkala řady odměn, na prvním místě dosud nevídaného množství nobilitací svých obránců.

Gall Anonym je autorem první polské kroniky, která vznikla mezi léty 1112-1117, tj. nedlouho před Kosmovou kronikou. Její autor není blíže znám. Zřejmě byl členem kanceláře Boleslava Křivoústého. Pozdějšího přízviska Gall Anonym se mu dostalo pro jeho př

Nikto nemôže poprieť, že sa v minulosti odohrali veci, ktoré nikto nedokázal spoľahlivo vysvetliť. Táto knižka vás uvedie do sveta konšpiračných teórií od vraždy JFK, cez tajomstvo Iluminátov, až po skutočnosti odhalené Julianom Assangom či Edwardom Snowdenom. Snaží sa tiež odpovedať na otázky týkajúce sa kauzy Watergate, Roswellského incidentu, smrti princeznej Diany a ďalších. Za žiadnych okolností ale nepresvedčuje ani neagituje – konečné rozhodnutie, k akému výkladu sa prikloniť, necháva na vás...

Kniha zachycuje české země na pomezí druhé světové války jako prostor nekontrolovatelného kolektivního násilí. Celkový pohled propojuje s podrobnými svědectvími a vzpomínkami. Na mnoha příkladech se pokouší vysvětlit jednání, které se dodnes vzpírá pochopení. Prostřednictvím velmi otevřených popisů nabízí čtenářům uvedení do doby, kdy se posouvaly limity lidskosti, tedy hranice tolerovaného násilí. Masakry a projevy krutosti přesto i po ukončení bojů zůstávaly součástí lidského jednání, neboť je vykonávali konkrétní lidé. Nelze je tedy chápat jako nějakou nelidskou, zvířecí brutalitu. Limity lidskosti představují hlavní aktéry kolektivního násilí v letech 19441946 a na řadě příkladů poukazují na opakující se situace a v nich působící síly, jež eskalaci násilí umožňovaly či dále podporovaly. Potvrzují, že násilí tehdy nebylo pouhým selháním jednotlivců, ale složitou výslednicí situačních sil, které se mohou kdykoli a kdekoli znovu objevit.

Rok 2017 bol rokom 100. výročia Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie (VOSR), ktorá výrazným spôsobom ovplyvnila moderné európske i svetové dejiny. Britský historik E. Hobsbawm ju považoval za hlavnú udalosť krátkeho 20. storočia, symbolicky končiaceho sa rokom rozpadu štátu, ktorý z víťaznej Októbrovej revolúcie vzišiel Sovietskeho zväzu. Podobne ako Veľká francúzska buržoázna revolúcia bola úsilím o premenu sveta, mobilizovala a do svojho programu na dlhú dobu vtiahla masy ľudí na rôznych kontinentoch. Okrúhle výročie VOSR bolo vhodnou príležitosťou na multidisciplinárnu reflexiu jej miesta a významu pre emancipáciu širokých demokratických vrstiev a ich zápasu za nový typ spoločnosti zbavenej vykorisťovania, útlaku a odcudzenia. Porážka VOSR v rokoch 1989 1991 vyvoláva komplex otázok nielen o životaschopnosti procesov, ktoré revolúcia vyvolala, o charaktere a vývoji spoločností založených na revolúcii, ale aj o taktike a stratégii protikapitalistického zápasu, o zmysluplnosti revolučnej a reformistickej cesty prekonávania kapitalizmu. Vedecká konferencia, ktorú v roku 2017 zorganizoval Ústav politických vied SAV, sa usilovala reflektovať závery z diskusií, ktoré o uvedených otázkach vedú spoločenskí vedci za posledné štvrťstoročie, priniesť niektoré nové hodnotenia a pohľady na VOSR, problematiku sociálnych konfliktov a spoločenských zmien a zároveň naznačiť možný budúci vývoj a perspektívy radikálnych protikapitalistických sociálno-politických hnutí. Niektoré otázky, ktoré boli prednesené na uvedenej konferencii, prehlbuje a z interdisciplinárnych pohľadov bližšie rozpracováva predkladaná monografia kolektívu deviatich autorov.

Průvodce představuje historické události, které bezprostředně vedly ke vzniku Charty 77 a zásadním způsobem ovlivnily její podobu, strukturu signatářů a strategii jejich činnosti. Ustavení Charty 77 vzbudilo mimořádný ohlas a bylo jedním z důvodů masivní propagandistické a represivní kampaně, kterou proti signatářům Charty 77 iniciovali představitelé komunistického režimu. Kniha je koncipována jako historická koláž, která plasticky přibližuje hlavní události odehrávající se nejen v Československu, zejména v Praze, ale i za hranicemi. Publikace je vybavena řadou dobových fotografií a dokumentů, které ilustrují tehdejší dění od vzniku Prohlášení Charty 77 až po pohřeb prof. Jana Patočky

Kniha je věnována nejsledovanějšímu období dějin Spojených států, k němuž vycházejí jen v USA desítky knižních publikací každým rokem. Nezabývají se jen válečnými událostmi, ale širším kontextem střetnutí mezi dvěma částmi Unie. Jih a Sever se až do roku 1860 vyvíjely natolik odlišně, že necelých sto let po vzniku státu došlo k secesi Konfederace a následnému ozbrojenému konfliktu. Teprve porážka secesionistů umožnila opětné sjednocení federace a určila na desítky let podobu země, přitahující pozornost světa pro sociální, politické i ekonomické možnosti, jež poskytovala svým obyvatelům i přistěhovalcům. Právě tento pohled na problematiku americké občanské války zvolil i autor Války Severu proti Jihu. Více pozornosti než samotnému průběhu bitev věnuje historickému a politickému kontextu střetnutí i osobnostem jeho protagonistů. Nové, rozšířené vydání doprovázejí dobové ilustrace.

Kniha z edice Dějiny do kapsy pojednává o rozpadu koloniálních mocností po druhé světové válce.

Jeep je skutečnou legendou. Jeho jméno se stalo synonymem nebezpečných dobrodružných výprav po cestách i necestách a nedostižných bojových schopností. Jeep vynikal robustností, účelností a nekompromisní funkčností. Díky tomu sehrál významnou roli v dějinách vojenství počínaje léty 2. světové války. Jeep byl zkonstruován v roce 1940, v době akutní potřeby vojenských terénních automobilů. Byl navržen na základě specifikace nového univerzálního automobilu (General Purpose, ve zkratce G. P., anglicky hláskováno "dží pí", čili džíp). Nový vůz měl pohon všech čtyř kol, byl třímístný, s prostorem pro upevnění lafety kulometu ráže 7,62 mm. Užitečná hmotnost činila 250 kg, nejvyšší rychlost byla kolem 50 km/h. Nový automobil se stal nejúspěšnějším terénním vozidlem všech dob. Jeho pojetím se inspirovaly mnohé další typy terénních vozidel. Ve výzbroji armád celého světa sloužily Jeepy prakticky půl století. Kniha Jeep jede do války, napsaná vojenským odborníkem, dokumentuje bojové použití džípů na základě fotografií, líčení historických událostí a více než stovky kreseb. Výklad je doplněn přehledy základních údajů mnoha variant úspěšného vozidla. Džíp se ve 2. světové válce objevil v Normandii i na severu Afriky, běžně se používal ještě v době války v Perském zálivu na počátku 90. let. Kniha Jeep jede do války čtenářům všech věkových kategorií poskytuje hodnověrné informace a zajímavý pohled na přínos džípu k pojetí moderních malých terénních vozidel.

Plnobarevná publikace představuje v reprezentativním výběru bohatství Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zastoupeny jsou nejen nejzajímavější historické mapy světa, Evropy a českých zemí, ale i mapy námořní, veduty, glóby a některé kuriozity. Každá mapa je doplněna medailonem autora, stručnou charakteristikou a bibliografií.

Pravěkým dějinám Evropy, Egypta a Předního východu byla v české literatuře věnována již značná pozornost. Díky celé řadě badatelů máme dnes k dispozici poměrně podrobný obraz zachycující jednotlivé okamžiky kulturního a populačního vývoje těchto oblastí. V případě Arábie ale ne. Ještě před několika desetiletími nebyly pro její starší pravěká období k dispozici prakticky žádné spolehlivější doklady a počátky jihoarabské civilizace, jejíž představitelkou se stala legendární královna ze Sáby, bývaly kladeny do souvislosti s kulturami Předního východu. Přesvědčte se, že jižní Arábie nebyla jen jeho pasivním okrajem a že její civilizace vyrůstala na mnohem starším základě, který můžeme rekonstruovat pomocí kulturních artefaktů a prostřednictvím genetické diverzity současné populace.

Když se kalné ráno 23. prosince 1787 vydala Bounty na cestu do Polynésie a následně měla pokračovat s nákladem chlebovníků do Karibiku, nikdo netušil a tím méně její velitel poručík William Bligh, že se do vlasti vrátí až za dva roky po strastiplné cestě v záchranném člunu a bez své lodě, na které se mu vzbouří posádka. O tři roky později vyplula na moře fregata Pandora pod velením kapitána Edwarda Edwardse, tentokrát s úkolem pochytat a přivézt do vlasti všechny vzbouřence k řádnému potrestání. Ani on netušil, že přijde při ztroskotání o svou loď, podnikne dlouhou cestu v záchranných člunech a domovský Portsmouth uvidí až o rok později.

A második világháború alatt a Tennessee állambeli Oak Ridge-nek több mint 75 ezer lakosa volt, és a városnak nagyobb volt az áramfogyasztása, mint New Yorké. A világ ugyanakkor mit sem tudott Oak Ridge létezéséről. Több ezer ember - elsősorban az ország déli részén, vidéken élő fiatal nők - sereglett a titkos városba. A jó fizetések reményében, és azért érkeztek, mert azt remélték: ily módon segíthetnek mielőbb megnyerni a háborút. Nagyon kevesen tudtak csupán arról, hogy min munkálkodnak ezek az emberek az Appalache-hegység közepén felépített roppant üzemekben. A háború végén aztán fény derült Oak Ridge titkára. Az atomváros lányai megszólaltatja a város sok egykori lakóját - asszonyokat, akik mára a nyolcvanas-kilencvenes éveikben járnak -, és közben feleleveníti az amerikai történelem egy feledésbe merült fejezetét. Denise Kiernan könyve e nőkön keresztül a kor szellemét mutatja be: a bátorságot, az elszántságot és a segíteni vágyást. A történet ötvözi a nagyszabású drámát az egyéni sorsok bemutatásával, és ezzel maradandó történelmi emléket állít Amerikának e korszakáról. Az emberek az Egyesült Államok minden szegletéből sereglettek egy olyan városba, amely semmilyen térképen nem található meg.

Předkládaná kniha pokrývá velmi dlouhé historické období lidských dějin, kdy začíná vývojem válečnictví ve starověké Mezopotámii a končí konfliktem druhé světové války. Práce je v základu rozdělena do sedmi kapitol, které chronologicky mapují vývoj válečnictví nejen popisem vývoje zbraní a bojové taktiky, ale věnují se v omezené míře i významným politickým událostem. Správné poznání válečné historie umožňuje i správné poznání jak jejího současného stavu, tak i očekávaných perspektiv jejího dalšího vývoje. A umožňuje nám zkoumat možnosti, jak onu válečnou tragédii v budoucím čase vysunout za hranici lidské společnosti. Jde nyní o to, jak je pro lidstvo tato možnost reálná.

Magyar hagyományunk megértése lehetővé teszi az Isteni Mester szolgálatát, s ez a boldogság, a földi harmónia titka! Mindennapi életünkbe mindaddig nem állhat be pozitív változás, míg tudatunkban az élet lényegéről alkotott fogalmak gyökeresen át nem alakulnak. Nem a valóban létező külső vagy belső ellenség veszélyezteti a magyar megmaradást, hanem az egyénekben a belső rend és arányérzék teljes hiánya! Nem elegendő csak túlélni, sikeresen részt venni a létért való anyagi küzdelemben, a magyar embernek megadatik a benső tudakozódás titokzatos képessége az önvaló és az Abszolút Igazság után. A lelkét látó bölcs képes függetlenné válni a társadalmi környezettől, a politikai és gazdasági marketing hazugságaitól. Itt az ideje annak, hogy a kegyetlen szándékokat, s Trianont túlélő magyarok urai és főszereplői legyenek ismét életünknek! Gyökeresen változtatnunk kell gondolkodásunkon a tekintetben, hogy mit tekintünk fontosnak és mit nem! Ha ez sikerül, Magyarország abban a pillanatban megszabadul az Antikrisztus hatásos félelemkeltésétől, és hízelkedésétől. Ez a mesterséges balsors meg akar minket bénítani, de mi szüntelenül járható és hatásos új utakat és irányokat lelhetünk fel, az örök magyar lélek ma is képes gyökeres megújulásra. Közeleg a nemzet feltámadása!

Dva dochované cestovní deníky mladých Šternberků z jejich kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka skutečný unikát. Jsou totiž – až na úvodní latinskou pasáž „muzejního“ deníku – psány dobovou češtinou a navíc jazykem velmi živým a barvitým. Najdeme v nich nejprve popis cesty Václava Vojtěcha do nizozemské Lovaně, kde všichni tři bratři studovali na tamní univerzitě; větší část deníků pak vyplňuje popis zážitků z jejich společné kavalírské cesty po západní Evropě a také druhé cesty, podniknuté již samostatně Ignácem Karlem (oba texty jsou z pera zatím neznámého průvodce či sloužícího mladých hrabat). Deníkům dodává na zajímavosti, že Šternberkové této generace byli v pozdějším životě velmi aktivní na poli kulturním (méně politickém), což platí zejména o mimořádně pozoruhodné osobnosti hraběte Václava Vojtěcha, mimo jiné stavebníka Šternberského paláce na Hradčanech a Trojského zámku. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Rabín Chatam Sofer je dnes súčasťou multikultúrneho panteónu osobností Bratislavy. Po desiatkach rokov zabudnutia v podzemnej hrobke pri Tuneli sa dočkal poštovej známky, pamätnej striebornej mince, uličky s názvom Sóferove schody ako aj po ňom pomenovanej zastávky MHD. Dopravné značenie, ktoré víta návštevníkov pri vstupoch do mesta, upozorňuje na unikátny areál, kde je pochovaný spolu s ďalšími významnými bratislavskými rabínmi a učencami. Kto bol Chatam Sofer? Vlastným menom Moše Schreiber (1762 – 1839) patrí k najväčším duchovným autoritám tradičného judaizmu. Počas života bol označovaný titulom „gaon“ (génius), čo poukazovalo na jeho brilantné intelektuálne schopnosti a rozsiahle vedomosti Tóry a židovského zákona. Dôležitou činnosťou hlavného bratislavského rabína Chatama Sofera bolo pôsobenie na čele Prešporskej ješivy. Ako roš ješiva ju pozdvihol na špičkovú úroveň a vo svojej dobe patrila k najprominentnejším vzdelávacím inštitúciám v židovskom svete. Za tri desaťročia jeho pôsobenia vychoval novú generáciu študentov – rabínov, ktorí jeho učenie šírili po celom svete. Iba v samotnom Uhorsku bolo asi sto rabinátov obsadených jeho žiakmi. Uplynulo viac ako 20 rokov od slávnostného otvorenia Pamätníka Chatama Sofera. Židovská komunita aj bratislavská verejnosť tak môže obdivovať moderný objekt, ktorý rešpektuje prísne náboženské tradície judaizmu. Kniha prezentuje rôzne pohľady na zničenie, obnovu, súčasnú prevádzku pamätníka, prináša autentické spomienky, v ktorých priami aktéri hovoria o úspechoch, ale aj problémoch stavby.

Čtenářům se dostává do rukou další díl dlouholetého badatelského projektu o čs. letcích, které po komunistickém převratu z února 1948 donutilo nastalé nepřátelské prostředí ve vlasti, kam se tři roky předtím vítězně vrátili z Velké Británie, volit opětovný exil – ten nejdelší. Tento svazek navazuje na 1. díl, kde bylo objasněno podhoubí a následné děje, jež přivedly příslušníky západního leteckého odboje k opakovanému odchodu za hranice a vstupu do řad RAF. Pokračuje zde výčtem osudů exilových letců v abecedním pořadí jmen v rozsahu liter H-M. Opět se zde setkáváme s využitím čs. leteckých exulantů v široké škále letového i pozemního přidělení u Královského letectva od konce 40. do počátku 70. let minulého století nejen na britských ostrovech, ale též v zámořských državách.

Historie Albigenských přestavuje základní pramen ke křížové výpravě proti katarům v jižní Franciia a pro události s ní související v letech 1203-1218. Její autor, Petr, cisterciácký mnich z kláštera Vaux-de-Cernay Abbey, byl přímým svědkem řady z popisovaných dějů, které líčí z ortodoxně katolického hlediska. Přesto jeho kronika přináší mnoho cenných zpráv o víře albigenských katarů a jejích teologických základech. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

A Krisztus születése körüli századokban a sztyeppei lovasnomád népek körül oszlani kezd a köd, számunkra egyre kézzelfoghatóbb antik források keletkeznek Kínában, majd Ázsia más vidékein, később Indiában és Európában is. A koraközépkorra elérkezünk a sztyeppei magaskultúra, az összetett államalakulatok és birodalomépítés klasszikus korszakához. A hagyományos történetírás azonban túl földhözragadt, sokszor retrospektívnek tűnő zárt nép-fogalma és egysíkú identitás-kategóriái ezekre és az ezt követő évszázadok sztyeppei lovasnomád társadalmára alig illenek. Az identitás kutatása a kortárs történettudomány és történeti antropológia alapkérdései közé tartozik. Hiszen még a ma emberét is joggal foglalkoztatja a kik vagyunk, honnan jöttünk, hová megyünk kérdése, amelyből a kik vagyunk mi kérdésre adott válaszokat újra és újrafogalmazzuk. A sztyeppei népek „mi” kategóriája, ennek tartalma az alapvető témája a jelen kötetnek is. Melyek voltak a sztyeppei lovas népeket másoktól elválasztó „mi” kategória összetevői, elemei, melyek voltak a társadalmon kívüli és a társadalmon belüli „más” kategóriájának alapjai? Ezeket az elméletinek tűnő kérdéseket a méltán nemzetközi hírű bolgár szerző, az Ohridai Szent Kelemen Egyetem (Szófia) tanára monográfiájában konkrét adatokon és megannyi példán keresztül vizsgálja és elemzi. Kínai és szogd, türk, görög, latin és más források elemzésén keresztül vezet ez a hatalmas szellemi utazás Eurázsia sztyeppéire, vissza a koraközépkorba. A történettudomány, a történeti antropológia, a klasszika filológia módszereit egyaránt felsorakoztató mű merőben újszerűen veszi sorra a Krisztus utáni első évezred második felében – általa a „sztyeppei birodalmak aranykoraként” említett időszakban – a hunok, türkök, ujgurok, kazárok, avarok, bolgárok államalakulatainak, egyes esetekben birodalmainak sorát; főleg a kívülállóktól megkülönböztető identitást vizsgálva, majd a belső identitás-kategóriákat (nők, foglalkozási egységek, vallási csoportok stb.) ismertetve. Azok számára, akik a magyar őstörténet kérdését a mai napig intenzíven kutatják, komoly jelentősége lehet ennek az újszerű megközelítésű és rendkívül adatgazdag műnek.

Studie o vzniku a osudech sochy historika, muzikologa a komunistického politika Zdeňka Nejedlého, která byla v jeho rodné Litomyšli postavena v roce 1978 a v polistopadovém období se stala předmětem opakujících se vzrušených debat. V roce 1992 k ní rada města – zejména z iniciativy starosty Miroslava Brýdla – připojila dodatkovou desku s textem místního archiváře a historika Milana Skřivánka. Tento text se v průběhu let stal legendou. Obdivně se o něm vyjádřili např. Václav Havel, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, hudební publicista Jiří Černý či historik Jiří Křesťan, jenž ho označil za geniální zkratku. V kontextu odstraňování politicky zatížených monumentů si toto řešení vysloužilo uznání jako „asi nejpozoruhodnější a velice sympatický pokus, jak se vyrovnat se složitou minulostí“ (historikové Zdeněk Hojda a Jiří Pokorný). U mnoha lidí však vzbudil text rozpaky a posílil dlouhodobou diskusi, která prozatím vyvrcholila vydáním tiskového prohlášení městského zastupitelstva (2019). Problematika Nejedlého sochy vstoupila díky dlouhodobým a mnohdy velmi vyhroceným diskuzím, kterých se mj. zúčastnila i řada představitelů českého kulturního a intelektuálního života, do celonárodního povědomí. V tomto směru jde o fenomén, jaký nemá v našich dějinách obdobu. Kniha se podrobně zabývá také českým a světovým kontextem nakládání s podobně politicky zatíženými artefakty. V národním rámci nechybí např. pojednání o pomníku Antonína Zápotockého v jeho rodných Zákolanech či zpráva o kauze sochy maršála Koněva v Praze 6. Světový kontext zahrnuje především popis dění v USA a ve světě v letech 2015–2020.

O činnosti a zločinnosti StB Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti po roce 1948. Popisuje způsob "výroby" politických procesů i monstrprocesů, jako byly např. procesy s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským a spol., a příčiny i důsledky role, kterou tato instituce sehrála v dějinách. Detailní vhled do zákulisí StB, výslechové metodiky, práce sovětskáých poradců odhaluje zrůdnost této organizace, která posléze začala požírat samu sebe.

Mi is volt a fehér terror? Ösztönös válasz a vörös terrora, a Tanácsköztársaság alatt elkövetett állami erőszakra, vagy jóval több annál? Kik voltak a fehérgárdisták és mit akartak? Hogyan szerveződtek, és mi volt a céljuk és szerepük a tiszti különítményeknek és a szabadcsapatoknak az első világháború utáni eseményekben és magyar politikai életben? Milyen szerepet játszott Horthy és a magyar katonai és politikai elit az állami és félállami erőszakban? Mikor, hol, hogyan, miért és ki ellen követték el a vörös- és fehérgárdisták borzalmas tetteiket? Honnan, mely régiókból és társadalmi csoportokból szedte a vörös- és fehérterror az áldozatait? Volt, és ha igen, hol húzódott a határ a politikai erőszak és a közönséges bűntett között? Voltak e pogromok a háború utáni Magyarországon? Alulról jött-e, vagy felülről gerjesztették az erőszakos antiszemitizmust? Milyen volt a kapcsolat a rend és rendellenesség, a rend őrei és annak megbontói, a törvény és az erőszak, a zsidóellenes numerus clausus törvény és a diáklázadások között? Mi történt a lányokkal és asszonyokkal a börtönökben, az internálótáborokban és a pogrom által sújtott településeken? Hogyan emlékezzünk - bűnözőknek tekintsük, vagy hősként tiszteljük a tiszti különítmények és szabadcsapatok tagjait és vezéreit? Van tanulság, vagy egyszerűen csak felejtsük el, seperjük a szőnyeg alá a nekünk nem tetsző múltat?

Az 1809. július 10-11-én Znaimnál, ennél a mai osztrák határhoz közeli csehországi kisvárosnál zajlott csata a napóleoni háborúk egyik kiemelkedő jelentőségű eseménye volt a maga 100 ezer résztvevőjével és a fontos diplomáciai következményeivel. Az emlékét azonban mára szinte teljesen elhomályosította a közvetlen előzménye, a mindössze pár nappal korábbi wagrami csata (július 5-6.), az 1809-es háború legnagyobb összecsapása. Ebben a háborúban az Osztrák Császárság egyedül vette fel a harcot az európai hegemóniára törő Napóleonnal és szövetségeseivel. Két katonai és politikai kultúra küzdött meg egymással életre-halálra, mert a lehetőségek között az is ott szerepelt, hogy az Osztrák Császárság (amelynek része volt a Magyar Királyság is) korábbi formájában megszűnik létezni. Wagramnál, ahol vagy 300 ezer katona csapott össze, Napóleon végül nem tudott megsemmisítő győzelmet aratni, az osztrák erők rendezetten vonultak vissza, és négy nappal később Znaim környékén kisebb csatározásokból egy kétnapos, nagy csata alakult ki. Eközben, a katonai történésekkel párhuzamosan, szinte versenyt futva azokkal, intenzív diplomáciai tárgyalások is folytak a két fél között, amelyek végül a második napon váratlanul a csata, sőt az egész háború végét eredményezték a Znaimban megkötött fegyverszünet formájában. Znaim izgalmasságát pont ez, a diplomáciai és katonai szál egymásba fonódása adja, amit tovább fokoztak a váratlan fordulatok és a kommunikáció esetlegessége. John H. Gill könyvének nagy erőssége, hogy a rendelkezésre álló nagyszámú forrás alapján egyedülálló részletességgel rekonstruálja ezeket a nagyon gyorsan zajló történéseket. Eközben az olvasó részletesen megismerheti a napóleoni korszak harcászatát, az egyes résztvevő felek alakulatait, az osztrák katonai reformokat, az 1809-es háború előzményeit különös tekintettel a wagrami csatára, az európai diplomáciai hátteret, de soha sem érzi magát elveszettnek a részletekben, mert a szerző történetmesélése végig koherens és izgalmas marad. Szintén erőssége a könyvnek az egyes főszereplők személyiségének bemutatása, különösen igaz ez a teljesen megosztott osztrák udvar vezető alakjaira. A könyv egyedülálló mélyfúrás a napóleoni kor hadtörténetébe, amelyből jobban megérthetjük magát az egész korszakot. Az eseményekben való eligazodást 22 térkép és 70 illusztráció segíti.

Začátek 1. světové války na Dálném východě a legendární námořní bitvy křižníkové eskadry německého viceadmirála von Spee. Nejprve u Coronelu a poté u Falkland. V první rozstříleli britskou eskadru Němci, v druhé německou Britové.

Samotný sexuální akt se od dob, kdy lidé přišli na to, co kam patří, nezměnil. Na rozdíl od společensko-kulturních přístupů k tématu. Lidé jako jediní tvorové na Zemi spojují sex se studen a pocitem viny a stigmatizují určité sexuální praktiky. Sex lidi kulturně rozděluje, ačkoli jde o jednu ze zkušeností, jež je nám společná. Katy Listerová se s osobitým humorem ujímá dějin penisu a vuly, testů panenství v dějinách, tématu afrodiziak a anafrodiziak, dějin prostituce, antikoncepce, proměn společenského vnímání masturbace nebo třeba i jízdy na kole. Cesta od erotických fresek v Pompejích po moderní nevestince se sexuálními roboty či od středověkých zkoušek impotence po krádež varlat v současnosti vyvrací stereotypy a poskytuje cenný rámec aktuálním otázkám včetně genderu a sexuálního násilí. Text doplňují dobové ilustrace, často překvapivé, vtipné a někdy děsivé.

Edice přináší relativně nedávno zpřístupněné dokumenty z fondů Historického archivu Státního sekretariátu Svatého stolce. Předkládá kompletní soubor materiálů z jednání Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti týkající se Československa v letech 19291931. Jedná se o dobu, kdy byl v Praze apoštolským nunciem Pietro Ciriaci, jenž významně přispěl k obnovení narušených československo-vatikánských vztahů. Publikované texty přibližují okolnosti odstoupení pražského arcibiskupa Františka Kordače či složitá jednání o realizaci dohod stanovených smlouvou modus vivendi. Materiály, dokumentující postoj Svatého stolce k československým událostem přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, poskytují další zpřesňující pohled na diplomatické, politické i církevní dějiny. Dokumenty, publikované v originálním, převážně italském jazyce, jsou opatřeny rozsáhlou českou anotací a podrobným poznámkovým aparátem.