Renomovaná americká novinářka a historička se ve své nejnovější knize věnuje znepokojivému fenoménu posledních let – antidemokratickým trendům, které jsou stále patrnější jak ve východní a západní Evropě, tak i ve Spojených státech. Anne Applebaumová patří k prvním autorům, kteří ve svých novinových článcích na tuto skutečnost upozornili. V knize vysvětluje, proč se elity v demokratických státech začaly přiklánět k nacionalismu a autoritářství. Na známých příkladech ukazuje příchod nové vlny zastánců iliberalismu a popisuje, jak ke změně společenského pořádku tito lidé využívají konspirační teorie, politickou polarizaci, sociální média, a dokonce i nostalgii. Autoritativní vůdci moderní doby nejsou osamělými diktátory, při svém vládnutí se spoléhají na politické spojence, loajální úředníky či mediálně známé osobnosti, které jim pomáhají vydláždit cestu a podporují jejich vzestup. A na oplátku tyto své spojence odměňují participací na moci a bohatství.

Kniha vychází z tvůrčí dílny čtyř dlouholetých přátel, kteří již téměř čtvrt století vytvářejí konzervativně-liberální centrum a spojuje je i redakční práce v revue Kontexty. Společenství čtyř autorů, z nichž dnes působí jeden ve vysoké politice, dva na univerzitní půdě a jeden v občanském sektoru, popisuje problematické tendence naší a evropské politiky od „roku zázraků“ 1989 a analyzuje příčiny současné krize. V tematicky členěných kapitolách i závěrečném doporučení autoři nabízejí cestu k hodnotově ukotvenému a efektivnímu řešení nejpalčivějších problémů současnosti a formulují klíčové ideje, na nichž lze u nás obnovit autentickou pravicovou politiku – a vlastně i demokratickou politiku jako takovou, jež se dostává do krize. Publikaci lze číst i jako obsáhlou odpověď na nejrůznější zmatečné, povrchní a emocionální petice a výzvy, jež pravidelně produkují někteří čeští veřejní intelektuálové. Odtud i poněkud expresivní název Manifest čtyř. Autoři dlouhodobě působí v brněnském Centru pro studium demokracie a kultury (CDK) a od roku 2016 v think-tanku Pravý břeh. Cílem nového konzervativně-liberálního myšlenkového centra je otevírat, promýšlet a zpracovávat témata moderní pravicové politiky, usilovat o její ideovou obnovu a podporovat politické aktivity Petra Fialy. STANISLAV BALÍK (1978), politolog a historik, vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. JIŘÍ HANUŠ (1963), historik, působí v Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, místopředseda správní rady Pravého břehu. PETR FIALA (1964), politolog a politik, předseda Občanské demokratické strany, emeritní rektor Masarykovy univerzity a bývalý ministr školství, předseda správní rady Pravého břehu. FRANTIŠEK MIKŠ (1966), šéfredaktor revue Kontexty a šéfredaktor nakladatelství Barrister & Principal Publishing, předseda výkonné rady Pravého břehu.

Yoram Hazony (1964-) izraeli tudós, a Herzl Intézet igazgatója. Több könyv szerzője, e művé 2019-ben elnyerte az Év Konzervatív Könyve díjat az Egyesült Államokban. Az a nacionalizmus, amelyenén felnőttem, olyan alapelv, amely szerint a világ kormányzása akkor a legjobb, ha a nemzetek képesek egymással való összeütközés nélkül saját független útjukat követni, saját hagyományaikat ápolni, és saját érdekeiket képviselni. Ez az imperializmusnak az ellentéte, amelyviszont az emberiség egyesítése által igyekszik elhozni a békét és jólétet a világnak, amennyire csak lehetséges, egyetlen politikai rezsim égisze alatt. Amit azonban nem kerülhetünk el ködösítés nélkül, az a választás két álláspont között: az ember vagy támogatja elméletben egy olyan nemzetközi kormányzás vagy rezsim gondolatát, amely akaratát rákényszerítheti az alá tartozó nemzetekre, amikor hivatalnokai azt szükségesnek látják, vagy azt vallja, hogy a nemzeteknek meg kell hagyni a szabadságát, hogy egy ilyen nemzetközi kormány vagy rezsim hiányában maguk határozzák meg saját útjukat.

Jedinečná encyklopedická príručka mapuje politický život Slovákov od počiatkov formovania slovenského národa a jeho elít v rámci habsburskej monarchie cez spoločný česko-slovenský štát a "vojnovú" Slovenskú republiku až po súčasnosť. Vyše 600 hesiel predstavuje významné osobnosti, kľúčové udalosti, inštitúcie, mediálne platformy politického života a myslenia (noviny, časopisy), politické a právne dokumenty, politické strany či ideové hnutia. Kniha je primárne určená najmä študentom spoločenských vied, práva či ekonomiky, adeptom politiky a verejného života, publicistom a pedagógom, dobre však poslúži všetkým záujemcom o prehĺbenie znalostí v oblasti slovenských dejín.

Výbor textů obsahuje studie a doplňky Jürgena Habermase k jeho diskursivní politické a právní teorii demokratického právního státu, kterou systematicky vypracoval ve své monumentální knize Faktizität und Geltung. Beiträge zur Diskurstheorie des Rechts und des demokratischen Rechtsstaats (1991). Jde o druhý opus magnum zralého Habermase v oblasti praktické filosofie, v němž velmi složitým způsobem navazuje na svou předchozí, stejně tak monumentální knihu Theorie des kommunikativen Handelns (1981). Habermasův pokus o diskursivní zdůvodnění liberální demokracie je organickou součástí tradičních diskusí v německé politické a právní teorii, dokládá systematickou recepci anglosaských diskusí, komplikovaným způsobem navazuje na předchozí etapy Habermasova myšlení a zcela novým způsobem naplňuje jeho základní intence.

Kniha Ivana Langera V síti je promyšlenou mozaikou postřehů a provokativních šlehů, jimiž bývalý ministr vnitra a někdejší místopředseda ODS komentuje veřejné dění. Originální sbírka facebookových statusů a hlášek se věnuje domácí politice, pobrexitovému vření v EU či postojům státníků k migrační krizi. Kritickými poznámkami Ivan Langer častuje i některá tuzemská média a jejich vlastníky. Text je proložen řadou odkazů na novinové články a zpravodajské spoty, které knihu oživujícím způsobem usazují do časového a věcného kontextu. Autor znovu veřejně přiznává své výtvarné sklony – publikaci vybavil vlastními kresbami. V síti je určena lidem, kteří na veřejné dění rádi nahlížejí z různých úhlů.

Kniha, shrnující celoživotní zkušenosti autora s různými totalitami a boj proti nim, psaná vážně, ale i s humorným nadhledem. Připomíná (také pohledem lingvisty) dnes již zapomínané jevy, které ale v různých podobách ohrožují svobodu člověka stále. Pojmy ukazují už některé názvy kapitol: Utopie, Vědecký komunismus, Chozrasčot, Díra, Bratrská pomoc a normalizace, Socialistický realismus, Kenkarta, Cenzura a autocenzura, Soudruh, Stranická propaganda, Marxismus, Ustanovka, Velký bratr, „Arbeit macht frei“ a „Práce matka pokroku“, Teror, Totalitní lež, Výjezdní doložka, Závadová literatura, Závazek, Propaganda v učebnicích, Totalitní vtipy, Pionýři, komsomolci a Hitlerjugend, Jazyk moci, Policejní stát… I když jsme na některá z těchto slov mohli už (naštěstí) zapomenout, jejich podstata a snaha o získání totalitní moci provázely lidstvo vždy a musíme s nimi počítat v současnosti i v budoucnosti. Kniha je tak – přes svůj název – až překvapivě aktuální! Jaroslav Suk, lingvista, člen protiokupačního Hnutí revoluční mládeže, později chartista, člen VONS a vydavatel samizdatu, donucený k odchodu do exilu, popisuje živým jazykem různé aspekty totalitních režimů. Z praktických zkušeností „malého člověka“, z jazykových útvarů a vtipů zrcadlících život v totalitě postupně vyvstává hrůzné monstrum pokusů o absolutní zotročení společnosti.

Publikace přináší veta prezidenta Václava Klause s komentáři. První část vysvětluje prezidentské veto v českém legislativním procesu. Druhá část ukazuje veta jako demonstrace postoje k vývoji českého právního řádu. Další části přinášejí vet z období vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka, Jana Fischera a Petra Nečase. Doslov napsal editor Ladislav Jakl.

Občianska iniciatíva slovenských intelektuálov Šesťdesiatjeden krokov k slovenskej identite – Zvrchované Slovensko hrala významnú rolu v zápase za zvrchovanosť Slovenska začiatkom 90. rokov. Memorandum občianskej iniciatívy – Zvrchované Slovensko obsahovalo 12 častí a 61 požiadaviek – krokov, ako prekonať anonymitu Slovenska v Európe. Po štvrťstoročí od zlomového obdobia, keď sa kládli základy slovenskej zvrchovanosti, podávame významné dokumenty iniciatívy z rokov 1990 – 1995, zoznam jej členov, faximiliá, články... Iniciátori výzvy aj dnes zaujímajú postoj k tomu, čo sa deje okolo nás...

Helmut Kohl korunk egyik legműveltebb és legszélesebb látókörrel rendelkező államférfija. Nem csupán a német egység megteremtőjeként alkotott maradandót, de sokat tett a kettéosztott Európa újraegyesítéséért is. Kohl kancellár hitt az Európa ízét és kulturális sűrűségét adó nemzeti identitások megőrzésének fontosságában. Úgy őrizte meg rajna-pfalzi kötődéseit, hogy közben ízig-vérig német maradt, és úgy volt német, hogy közben kevesen voltak európaiabbak nála. Helmut Kohl 2015-ben ünnepelte 85. születésnapját. Tiszteletére rendezett nemzetközi konferenciánkon barátok, pályatársak, történészek méltatták politikai és emberi teljesítményét, vették számba pályájának legfontosabb állomásait. Helmut Kohl példája, bölcsessége, a keresztény és demokratikus értékrend mellett mindvégig kitartó, felelősségteljes politikája hatással van jelenünkre és jövőnkre. Öröksége egyre meghatározóbbá válik. Kötetünk a 2015. júniusi budapesti tanácskozás felszólalásait adja közre.

Historik Hans-Peter-Schwarz opisuje životné zastavenia, ako aj politický prínos tohto legendárneho kancelára. Zaoberá sa otázkou, ako sa Adenauerovi podarilo dostať Spolkovú republiku Nemecko do spoločenstva západných demokratických štátov. Schwarz analyzuje Adenauerovu zahraničnú a vnútornú politiku. Venuje sa aj výčitke, že svojím údajným „separatizmom“ západonemecký kancelár zradil ľudí vo Východnom Nemecku. Opisuje tiež Adenauerove vizionárske úsilie o zjednotenú Európu a pýta sa aj na „tmavé stránky“ tohto veľkého štátnika.

Kniha v širokých historických, sociálních a politických souvislostech analyzuje hlavní charakteristiky, vnitřní vývoj a pozici Komunistické strany Čech a Moravy v českém politickém systému po roce 1989. Zabývá se otázkou antisystémové identity strany, její povahy a dynamiky v čase. Autor zkoumá historicky podmíněný vývoj této strany (zvláště její vztah vůči podobě normalizačního režimu v Československu tuto stranu), její programové a politické cíle, jakož i skupinové zájmy a sdílené hodnoty, které po roce 1989 reprezentuje. Empirický rámec této studie představuje rozsáhlé a v českém kontextu unikátní šetření voličů strany po parlamentních volbách v roce 2010, které mapovalo hodnotové a sociodemografické ukotvení elektorátu KSČM. V tomto šetření se hledají odpovědi na celou řadu otázek, jež se dotýkají nejen hodnotového profilu voličského zázemí strany, ale i atributů transformace, strukturálních a ideových výlučností a způsobu začlenění KSČM do politického spektra v letech 1989 až 2012.

A modern kori Latin-Amerikával kapcsolatos kutatásokon belül a közép-amerikai földhíd általában marginális szerepet tölt be, kivéve azokat a vészterhes időszakokat, amikor a konfliktusok a régióra irányítják a figyelmet. A könyv célja, hogy rámutasson, milyen politikai, társadalmi, gazdasági és környezeti biztonsági kihívásokkal szembesül a közép-amerikai térség a 21. században. Hat, spanyol gyarmati háttérrel rendelkező, a közép-amerikai földhídon elhelyezkedő ország – Guatemala, Honduras, El Salvador, Nicaragua, Costa Rica és Panama – politikai, társadalmi és gazdasági folyamatait elemzi. Kitér a külkapcsolatokra, különös tekintettel az Amerikai Egyesült Államokkal való változó, de mindig alárendelt viszonyra, továbbá a Kínai Népköztársaságra, amely az USA közelsége és a Tajvant elismerő országok miatt szeretné megerősíteni gazdasági és diplomáciai jelenlétét a földhídon.A kötet hiánypótló céllal, tankönyvjelleggel íródott. Minden országelemzés magyar alfejezettel zárul, amelynek célja az adott államot a bilaterális kapcsolatok, a történelmi találkozási, avagy metszéspontok segítségével közelebb hozni az olvasókhoz. Magyar célközönségnek, elsősorban egyetemi hallgatóknak készült, de haszonnal forgathatják oktatók, kutatók és a latin-amerikai régió iránt érdeklődők.

What do ordinary Russians think of Putin? Who are his supporters? And why might their support now be faltering? Alive with the voices and experiences of ordinary Russians and elites alike, Sam Greene and Graeme Robertson craft a compellingly original account of contemporary Russian politics. Telling the story of Putin's rule through pivotal episodes such as the aftermath of the "For Fair Elections" protests, the annexation of Crimea, and the War in Eastern Ukraine, Greene and Robertson draw on interviews, surveys, social media data, and leaked documents to reveal how hard Putin has to work to maintain broad popular support, while exposing the changing tactics that the Kremlin has used to bolster his popularity. Unearthing the ambitions, emotions, and divisions that fuel Russian politics, this book illuminates the crossroads to which Putin has led his country and shows why his rule is more fragile than it appears.

Ruská agrese proti Ukrajině, která začala 24. února 2022, doposud vyhnala z domova přibližně 7,5 milionu lidí, zapříčinila ztrátu zhruba 200 000 lidských životů a materiální škody, které jdou do stamiliard amerických dolarů. Jedná se o nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od roku 1945. Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress vydává ke smutnému výročí této války knihu Cesta z Ruska s podtitulem Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky. Autor knihy Zdeněk Kříž, profesor Fakulty sociální studií MU, přibližuje historické souvislosti rusko-ukrajinského konfliktu a rozebírá dosavadní průběh války a důsledky ruské invaze. V úvodu knihy je pozornost věnována procesu rozpadu Sovětského svazu, který je důležitým kontextem pro pochopení rusko-ukrajinské krize. Další kapitoly se zabývají ilegální anexí Krymu a rozpoutáním války na Donbase v letech 2014-2015, po níž se na straně Ruska a Ukrajiny zintenzivnily vojenské reformy. Detailnímu popisu průběhu vojenských operací během roku 2022, spojených s rozsáhlou zahraniční pomocí Ukrajině, předchází kapitola, která se věnuje diplomacii v předvečer vypuknutí války. V závěru knihy je diskutován možný výhled konfliktu v roce 2023.

Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy. Graham Allison, profesor politických věd z Harvardu, má za to, že podobná dynamika se v posledních pěti staletích šestnáctkrát opakovala. Na průřezu historií ukazuje, že dvanáctkrát skončil závod rostoucí velmoci s hegemonem válkou. Jen čtyřikrát se podařilo zachránit mír. A sedmnácté opakování je na obzoru: globální pořádek čelí zásadní otázce, zda mohou výrazně posilující Čína a stávající velmoc Spojené státy uniknout z Thúkýdidovy pasti. Autor, který má dar svým historickým rozhledem zaujmout nejen odborníky, ale i běžného čtenáře, předkládá závěry a postupy nutné k tomu, aby bylo možné vyhnout se válce.

Korunk az autokrata vezetők új fénykora. Oroszországtól Indiáig, Törökországtól Amerikáig olyan férfiak kormányoznak, akik a populista csáberőt és az önkényuralmi politikát elegyítik. A maguk illiberális képére formálták országukat, személyi kultuszt teremtettek, és milliók lojalitását szerezték meg maguknak. Mindezt abból a kottából játsszák, amelynek ütemeit olyan figurák komponálták, mint Benito Mussolini, Adolf Hitler és Moammer el-Kadhafi. De akkor – a történelem minden tanulsága ellenére – miért hatnak ránk mégis ilyen csáberővel? Ruth Ben-Ghiat történész elemzésében minden tényezőt számba vesz a társadalmi nemektől a korrupción át a propagandáig. Megmagyarázza, kik ezek a politikusok, hogyan manipulálják történelmünket, félelmeinket és vágyainkat, hogy minden áron megszerezzék és megtartsák hatalmukat. A szerző éles szemmel és éles szavakkal mutatja meg, hogyan vehetjük fel a harcot azokkal az erőkkel, amelyek ki akarják siklatni a demokráciát, és el akarják ragadni jogainkat.

A 2010-ben hatalomra került Fidesz politikájának egyik pillére a sport. Az ellenzék számára pedig a politikai konfliktusteremtésre alkalmas terület, elvégre a stadionépítések, a tao, az egyéb szakpolitikai befektetések száz-, ezermilliárdos tételt jelentenek a költségvetésből, miközben a korrupció gyanúja is kíséri a beruházásokat. A könyv arra vállalkozik, hogy áttekintse, Orbán Viktor rajongó szeretetén túl mire szolgál a sport a korszak uralkodó narratívájában, valójában mi a célja az intézkedéssorozatnak, milyen eszmei alapon építkezik a sportpolitika, és hogy létezhet-e ennek baloldali ellentörténete.

Az Elvesztegetett évek a második és harmadik Orbán-kormány gazdaságpolitikáját és gazdaságirányítását elemzi és értékeli, a megelőző időszakokokkal összevetésben. 2010-ben, amikor a Fidesz kétharmados győzelmet aratott a választásokon, a politikai vezetői azt ígérték, hogy a rendszerváltást végigviszik, korrigálják annak korábbi hibáit, és felzárkózási pályára állítják a magyar gazdaságot. Az elmúlt nyolc esztendő történései, gazdasági eredményei azonban azt mutatják, hogy ezek a célkitűzések nem valósultak meg. A piacgazdasági rendszer teljes kiépítése helyett egy központosított államkapitalista, sok elemében inkább feudális berendezkedés valósult meg. A modernizáció és felzárkózás helyett pedig stagnálás és visszaesés történt, a volt szocialista országok nagy többsége lényegesen jobb teljesítmény nyújtott a mögöttünk hagyott időszakban. A Fidesz által kidolgozott NER értékes éveket vesztegetett el azzal, hogy a hatalmi céloknak és rövid távú politikai stabilitásnak rendelte alá a gazdaságot. Az Orbán-kormány történelmi bűne, hogy a kedvező világgazdasági és nemzetközi helyzet, valamint a jelentős európai uniós támogatások révén kialakult páratlan lehetőséget nem a magyar gazdaság modernizálására és a nemzet felemelkedésének elősegítésére használta, hanem a saját hatalmának bebetonozására.

Két párhuzamos könyvről van szó, ugyanazzal a szerkezettel. Egy nyugatnémet és egy keletnémet író veszi leltárba gyermekkorát. A két szerző szó szerint leltárba veszi a környezetében levő tárgyakat, tereket, helyeket, embereket, eseményeket, persze elsősorban azokat, amelyek egy gyerek számára fontosak: megtudhatjuk például, hogy a nyugatnémet családnál milyen lemezjátszót használtak, és hogy odaát, a keletnémet oldalon a lemezjátszó tetejét nem lehetett lecsukni, ha nagylemezt tettek fel. Tévék, tévézési szokások az egyik oldalon és a másikon. Magnók, rádiók, háztartási gépek, közlekedési eszközök itt és ott. Iskolák és az iskolai oktatás különbségei. Játékok, barátok, lányok, az első szexuális élmények. Utazások. A leltárból és a tárgyakhoz, helyekhez, emberekhez fűződő kis történetekből fokozatosan kibontakozik a mindennapi életnek egy-egy jellegzetes képe a két országban, sőt a két társadalmi rendszer valamiféle szociológiai körképe is felsejlik. Megtudhatjuk, hogy az a környezet, amelyet egy gyerek természetesnek tekintett az egyik oldalon, milyen kiáltó ellentétben állt a „másik oldalon” élő gyermek környezetével.

Prvá publikácia o komunálnej politike u nás, venujúca sa tejto téme z hľadiska jej filozofických, právnych, sociologických, ekonomických a politologických východísk, ako aj z hľadiska praxe v jej priestorovej, sociálnej a ekonomickej dimenzii. Osobitná pozornosť je venovaná špecifike komunálnej politiky v malých obciach i v mestách. Vhodná do knižnice každého starostu, primátora či poslanca mestského alebo obecného zastupiteľstva, ale aj ako učebnica pre štúdium verejnej správy. Po mimoriadne úspešnom knižnom vydaní sa na základe veľkého dopytu verejnosti teraz dostáva do jej rúk aj v elektronickej podobe.

Nógrádi György új könyvében a Német Szövetségi Köztársaság kancellárjainak, államfőinek és külügyminisztereinek politikai pályáját tekinti át az ország 1949-es létrejöttétől napjainkig. A kötet bemutatja azokat a személyiségeket, akik a háborús vereség romjaiból néhány évtized alatt felépítették Európa és a világ egyik legsikeresebb gazdasági és politikai nagyhatalmát, amely meghatározó szerepet játszott a megosztott kontinens egyesítésében. A könyv azonban nem sikertörténetek szakadatlan sora. A szerző előrebocsátja, hogy Angela Merkel kivételével - sokszor személyes okok, máskor kivédhetetlen politikai erőhatások miatt - valamennyi német kancellár megbukott. Ez a szándékosan és bevallottan szubjektív könyv - a szerzőtől jól ismert módon - rávilágít a színfalak mögötti történésekre, intimitásokra is.

Monografie se zaměřuje na komplexní zpracování dynamiky vztahů Ruska a středoasijských států po rozpadu SSSR. Přestože se vliv Ruska na tomto prostoru postupně snižuje, závislost místních režimů na bývalém centru nadále trvá, i když specifickým způsobem. Tuto závislost, resp. její formy zkoumá publikace v rovině politické, vojenské, ekonomické a sociální/humanitární. Přestože se Střední Asie jeví jako jednotný prostor stmelený předchozí sovětskou minulostí, více jak 15 let po rozpadu SSSR se ukazují výrazné rozdíly, jak jednotlivé země staví svou politiku vůči bývalému centru. Navíc tyto vztahy procházely často výraznými a protichůdnými korekcemi. To vše ztěžuje komparační možnosti této problematiky a nutí spíše k vytvoření specifických případových studií.

Zasahovanie do amerických volieb. Podporovanie extrémistickej politiky v Európe. Vojna na Ukrajine. Putinovo Rusko v uplynulých rokoch vynakladá veľké úsilie, aby rozšírilo svoj vplyv a podkopalo západné inštitúcie. Ako k tomu však došlo a kto to zosnoval? Investigatívna novinárka a bývalá moskovská spravodajkyňa Catherine Belton v Putinových ľuďoch odhaľuje dosiaľ nevypovedaný príbeh, ako sa Vladimir Putin a skupina bývalých príslušníkov KGB v jeho bezprostrednom okolí dostali k moci a vyrabovali vlastnú krajinu. Belton sa ponára hlboko do vnútorných procesov v Kremli a vďaka výpovediam kľúčových aktérov odhaľuje, ako Putin nahradil svojvoľných oligarchov z jeľcinovských čias novou generáciou lojálnych oligarchov, ktorí ovládli ruské hospodárstvo, justíciu a rozšírili vplyv Kremľa do Spojených štátov a do Európy. Výsledkom je mrazivý pohľad na pomstu KGB – príbeh, ktorý sa začína kolapsom Sovietskeho zväzu, keď celé siete agentov dokázali vyviezť zo štátnych podnikov na Západ miliardy dolárov a s nimi aj svoj vplyv. Putin so spojencami svoje dielo dovŕšili, keď obnovili moc Ruska, zmocnili sa hospodárstva, potlačili nezávislé hlasy a v zahraničí rozpútali tajné operácie. Martinus.sk · Čítanie z knihy PUTINOVI ĽUDIA (Catherine Beltonová)

One of our most essential political thinkers offers a vital account of democracy in the twenty-first century Everyone knows that democracy is in trouble, but do we know what democracy actually is? Political philosopher Jan-Werner Muller, author of the widely acclaimed What Is Populism?, takes us back to basics. In this short, elegant volume, he explains how democracy is founded on three vital principles: liberty, equality, and also uncertainty. The latter, he argues, is crucial for ensuring democracy's dynamic and creative character. Authoritarians, as well as Big Tech, seek to render politics (and individual citizens) predictable; democracy holds open the possibility that new ideas, movements and identities can be created. Acknowledging fully the dangers posed by populism, by kleptocratic autocracies like Russia's and by the digital authoritarianism of Xi, Muller also challenges the assumptions made by many liberals defending democracy in recent years. He shows how the secession of plutocratic elites in the West has undermined much of democracy's promise. In response, we need to re-invigorate our institutions, especially political parties and professional media, but also make it easier for citizens to mobilize. Taking on many of the most difficult political questions we face, this book is a vital rethinking of what democracy is, and how we can reinvent our social contract.

So much of modern-day diplomacy still takes place behind closed doors, away from cameras and prying eyes. So what does this vital role really look like in today’ s world – and what does it take to do it well? From 2009 to 2014, Cathy Ashton was the EU’ s first High Representative for Foreign Affairs and Security, effectively Europe's foreign policy supremo responsible for coordinating the EU's response to international crises. Arriving in Brussels as a relative novice to international diplomacy, she faced the challenge of representing the views and values of 28 nations during one of the most turbulent times in living memory. Decades-old certainties were swept away in days. Hope rose and fell, often in a matter of hours. From the frozen conflict of Ukraine to the Serbia-Kosovo deal, there were challenges, failures and moments of success. She encountered dictators and war criminals, and witnessed the aftermath of natural disasters, military action, and political instability. Working with US politicians and counterparts including John Kerry, Hillary Clinton, and Bill Burns, she negotiated historic settlements, such as the Iran nuclear deal. An ‘ honest broker’ , she navigated the needs of opposing politicians to chart a path towards collaboration and stability. Now Ashton takes us behind the scenes to show us what worked and what didn’ t, and how it felt to be in ‘ the room where it happened’ . From Serbia to Somalia, Libya to Haiti, she offers essential insight into how modern diplomacy works, examining the tools needed to find our way through the many challenges we face today.

„A feladat, amely Magyarország előtt áll, épp egy ilyen huszárvágást követel meg. Napjaink világa leginkább egy hatalmas csatamezőre emlékeztet, ahol a nagy hadseregeken a zűrzavar lett úrrá, az egymással szemben álló tábornokok pedig a megváltozott körülmények között igyekeznek újrarendezni a sorokat. [...] Azoknak a kisebb nemzeteknek, amelyek a saját kezükbe akarják venni a sorsukat, nem marad más választásuk, mint kreatív merészséggel elébe menni a dolgoknak. A Huszárvágás olyan stratégiát kínál Magyarországnak, amely lehetővé teszi, hogy úgy reagáljunk a jelen nagy kihívásaira, hogy közben saját különleges erősségeinkre építünk – merész fellépéssel meglepjük a többieket, és magunkhoz ragadjuk a kezdeményezést.” (részlet a kötetből) „A magyar kormány mindenekelőtt a magyar emberekkel törődik. Ha ez megdöbbent vagy sért téged, akkor te magad is a probléma része vagy, és nem lenne szabad mások felett hatalmat gyakorolnod. Ám amennyiben a fenti mondat egy olyan országot ír le, amelyben szívesen élnél, olvasd el ezt a könyvet!” – Tucker Carlson, politikai kommentátor „Aki tudni szeretné, hogy a jelenlegi magyar vezetés hogyan látja az ország helyét a világban, és aki kíváncsi arra, hogy mit takar a »huszárvágás« stratégiája, annak feltétlenül el kell olvasnia Orbán Balázs könyvét.” – Ivan Krasztev, az Európai Külkapcsolati Tanács alapító tagja „Orbán Balázs könyve intellektuális alapossággal elemzi napjaink geopolitikai tendenciáit, történelmi kontextusba helyezve őket. Magyarország jelentős szerepet kapott a világpolitika színpadán, ahol középhatalomként kiterjedt politikai kapcsolatokat és gazdasági együttműködést próbál fenntartani.” – Sebastian Kurz, Ausztria korábbi kancellárja „A mai Magyarország felemelkedése a találékonyságra és a merészségre, valamint az egyedülálló kulturális és földrajzi adottságok meggyőző ismeretére épül. Huszárvágás című könyvében Orbán Balázs frappánsan és kellő alapossággal mutatja be országa nemzeti és geopolitikai stratégiáját – amelyből a világnak, és különösen a Nyugatnak lenne mit tanulnia.” – Kevin D. Roberts, a Heritage Alapítvány elnöke „Orbán Balázs egyértelmű és helyes üzenetet intéz Magyarországhoz és a világhoz: a kereskedelem és az eszmék mentén kapcsolódjunk egymáshoz; ne építsünk egymással szemben álló tömböket; legyünk büszkék őseink bölcsességére és kultúrájára, és ebből merítsünk útmutatást; egyszerre tekintsünk keletre és nyugatra; és mindenekelőtt támogassuk a békét!” – Jeffrey D. Sachs, a Columbia Egyetem professzora Orbán Balázs (1986, Budapest) jogász, politológus, országgyűlési képviselő, Orbán Viktor miniszterelnök politikai igazgatója. Korábban a Századvég Alapítvány kutatási igazgatója és a Miniszterelnökség parlamenti és stratégiai államtitkára volt. A Mathias Corvinus Collegium Alapítvány kuratóriumának, valamint a Nemzeti Közszolgálati Egyetem Tanácsadó Testületének az elnöke, továbbá a Magyar Külügyi Intézet munkájának kormányzati felügyeletét is ellátja. Első önálló könyve, A magyar stratégiai gondolkodás egyszeregye magyarul több kiadást megélt, emellett angolul, franciául, lengyelül, németül és olaszul is megjelent. Angolul és németül beszél. Nős, két fiúgyermek édesapja.

Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach, smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost, soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování? Montgomery a Bergman nazývají situaci, kdy se jeden způsob dělání politiky vydává za ten jediný správný, rigidním radikalismem. V rozhovorech s lidmi aktivními v nejrůznějších politických proudech autoři zkoumají, jak se rigidní radikalismus šíří, ale také jak se ho daří odstraňovat. Kniha není návodem, jak být správně radikální, ale vybízí nás k experimentální cestě, jak měnit svět, sebe a sociální vztahy s druhými, a přitom z toho mít radost. Radost, která znamená měnit a být proměňován, cítit nebo dělat něco nového, společně konat a myslet. Kniha obsahuje i rozhovory se Silvií Federici, Adriennou Maree Brown, Marinou Sitrin, Gustavem Estevaem, Leannou Betasamosake Simpson, Walidah Imarishou, Margaret Killjoy, Glenem Coulthardem a Richardem Dayem.

Básníkova zpráva o jedné z celosvětově nejakutnějších humanitárních krizí. Mučivé vyprávění o útěku jedné rodiny před genocidou. Přátelé Tahira Hamuta Izgila zmizeli jeden po druhém. Brutální perzekuce ujgurského národa čínskou vládou probíhala už dlouho, v roce 2017 však nabrala děsivých rozměrů. Ujgurové, převážně muslimská menšina obývající západní Čínu, prožívali ozvěnu největších hrůz dvacátého století zesílenou vševědoucím hi-tech státním dozorem. Přes milion lidí zmizelo v čínských internačních táborech pro muslimské menšiny. Pro Tahira, předního básníka a intelektuála, nebyla perzekuce nic nového. Při pokusu vycestovat do zahraničí v roce 1996 jej policie zadržela a mučila tak dlouho, dokud se nedoznal ke smyšlenému obvinění a neskončil v převýchovném pracovním táboře. Přestože tam musel přežít tři roky, nikdy by si nedokázal představit, jak radikální bude o dvacet let později odpověď čínské vlády na ujgurskou otázku. Byl prvním náznakem Tahirův mnohahodinových výslech poté, co si telefonoval s kamarádem básníkem z Nizozemska? Nebo to bylo tehdy, když jeho starého přítele odsoudili na doživotí čistě proto, že volal po dodržování ujgurských občanských práv? Anebo to snad mohl začít tušit, když policie zabavila Ujgurům rádia a nainstalovala rušičky, aby je odřízla od vnějšího světa? Jakmile si Tahir všiml, že se park poblíž jeho domova v podstatě vylidnil, protože většina jeho sousedů skončila za mřížemi, věděl, že si policie může kdykoliv přijít i pro něj. Jednou večer, poté, co jeho dcery usnuly, si vedle dveří položil boty, svetr a kabát, aby mu nebyla zima, kdyby jej policie o půlnoci odvedla. Tahir s manželkou pochopili, že jejich jedinou nadějí je útěk ze země. Čekám, až si pro mě v noci přijdou je příběh politické, společenské a kulturní destrukce vlasti Tahira Hamuta Izgila. Tahir je podle všeho jediným vůdčím ujgurským intelektuálem a spisovatelem, kterému se z Číny od začátku masových internací podařilo uprchnout. Jeho kniha tluče na poplach, aby se svět probral a uvědomil si, jaká katastrofa se odehrává, a je to zároveň pocta jeho přátelům a ostatním Ujgurům, jejichž hlasy byly umlčeny.

Kniha se zabývá problematikou vývoje institucionálního prostředí a politizačních strategií politických stran vůči ministerské byrokracii v České republice. Podrobně se věnuje politické dimenzi vývoje legislativy upravující státní službu a zkoumá postoje, které politické strany zaujímaly ke snahám vytvořit zákonem chráněnou státní službu. Názorně a přístupně vysvětluje, jak souvisejí změny ve vládě s fluktuací na vysokých úřednických postech, a hodnotí tak míru politizace české ministerské byrokracie.