Za tři dekády našeho polistopadového vývoje nejsou se jménem Václava Klause spojeny pouze zásadní historické události, jež formovaly naši současnost. Václav Klaus rovněž patří k největším hybatelům veřejné diskuse v naší zemi. Je to člověk pevného ideového zázemí, které plyne z jeho hluboké erudice mající základ ve společenských vědách a které upevnila unikátní zkušenost dlouhých let na špici domácí i evropské politiky. Pevné ideové zakotvení mu dalo kompas v bezprecedentních situacích po pádu komunismu, stejně tak jako mu dnes umožňuje orientaci v informační kakofonii „světa sociálních sítí“. Na Václavu Klausovi je pozoruhodná šíře jeho obzoru a názorová konzistentnost. Pozorný čtenář jeho textů brzy zjistí, že jeho názory jsou stálé a téměř nevyžadují korekci ani po letech. Celá tato kniha má být právě o silných, přesvědčivých názorech a slovech – o slovech, která se vršila v uplynulých třech desetiletích v Klausových knihách, článcích, projevech, rozhovorech, a která jsou odrazem jeho pevných názorů, jeho konzistentního myšlenkového světa. Tyto ideje mnohé formovaly a ve šťastnějších letech naší polistopadové minulosti významně spoluutvářely život v naší zemi. Citáty Václava Klause do knihy, která vznikla u příležitosti jeho 80. narozenin, vybral a uspořádal Tomáš Břicháček.

Katalog k výstavě Parlament! nabízí čtenářům různé pohledy na moderní parlamentní kulturu v českých zemích a Československu. Zaměřuje se nejen na činnost dobových parlamentů, ale také na roli občanů a jejich participaci v parlamentním systému. Mimo historického přehledu soustředícího se především na období 18481992 jsou v katalogu představeny také výrazné osobnosti parlamentních komor nebo autentické předměty zasazené do dobového kontextu. Součástí katalogu jsou také nadčasové citáty k souvisejícím tématům svobody, demokracie či totality.

Predkladaná vysokoškolská učebnica vychádza z požiadaviek na nadobudnutie základného prehľadu a súvislostí, ktoré politické systémy a verejná správa v krajinách patriacich do stredoeurópskeho geopriestoru vyžadujú. V tomto kontexte radíme do tejto skupiny Slovenskú republiku, Českú republiku, Maďarsko a Poľskú republiku, krajiny, ktoré predstavujú jedinečný príklad úspešnej medzinárodnej spolupráce už viac ako štvrťstoročie v zoskupení označovanom ako Vyšehradská skupina (označovaná aj ako Vyšehradská štvorka alebo V4). V tomto období, kedy Európska únia prechádza skúškou stability, nadobúda práve toto stredoeurópske zoskupenie na význame, keďže zohráva kľúčovú úlohu pri obnove myšlienok spoločnej Európy, ako príklad súdržnej reprezentácie tohto regiónu v EÚ. Autori: PhDr. Jakub Bardovič, PhD. PhDr. Richard Brix, PhD. Mgr. et Mgr. Ondřej Filipec, Ph.D. Mgr. Michal Garaj, PhD. doc. PhDr. Peter Horváth, PhD. Mgr. Katarína Kukoľová PhDr. Ján Machyniak, PhD. PhDr. Matúš Meluš, PhD. PhDr. Dalibor Mikuš, PhD. JUDr. Bystrík Šramel, PhD. PhDr. Martin Švikruha, PhD. (ed.)

Známá politička, publicistka, právnička, aktivistka a bojovnice za lidská práva přináší ve své nové knize sérii rozhovorů, v nichž připomíná řadu nedávných politických afér, které zasvěceně komentuje a uvádí na pravou míru. S odstupem času zároveň některé z nich znovu komentuje a shrnuje jejich dopady na celou společnost. Čtenáři tak získávají jedinečný dokument a svědectví doby.

Soubor knih Pavla Molka s podtitulem Lidská práva má neskromnou ambici odpovědět na otázku: Jak jsou chráněna různá lidská práva jednotlivce nacházejícího se v jurisdikci České republiky?

Překotný vývoj v oblasti umělé inteligence přinese dramatické změny dříve, než mnozí odborníci předpokládali. Motorem vývoje už nejsou ani tak samotné inovace, jako spíše velikost trhu generující obrovské objemy dat, s nimiž technologické firmy pracují. Směr proto začínají udávat dvě velmoci – Čína se svými strategiemi pobídek a vládních programů a Spojené státy, které stále ještě platí za lídra v oblasti technologií. Autor ve své knize na obě velmoci apeluje, aby s rostoucí technologickou mocí převzaly i odpovědnost za změny, kterými lidstvo v nejbližší budoucnosti bude procházet. Předvídá, že největší výzvou budoucnosti nebude převzetí lidské práce umělou inteligencí, ale otázka, co znamená být člověkem.

Kto je skutočný Vladimir Putin? Čo chce? A aký bude jeho ďalší krok? Napriek tomu, že o Putinovom Rusku sa napísali milióny slov, Západ stále nedokáže pochopiť jedného z najmocnejších politikov sveta s vplyvom po celom svete a s mocenskou sieťou, ktorá zasahuje do našich každodenných životov. Profesor Mark Galeotti v tomto základnom politickom šlabikári odhaľuje muža skrytého za mýtmi, demaskuje najdôležitejšie omyly o Putinovi a vysvetľuje, ako môžeme dešifrovať jeho motiváciu a ďalšie kroky. Galeotti sa pri vykresľovaní Putinových prvých rokov v KGB, jeho skutočného vzťahu k Spojeným štátom či jeho vízie budúcnosti Ruska opiera o nové ruské zdroje a šokujúce nezverejnené svedectvá, vďaka ktorým prináša doteraz nevídaný pohľad na muža v srdci globálnej politiky. Z anglického originálu We Need to Talk About Putin (Ebury Press, London 2019) preložil Peter Tkačenko.

Sborník i Svědomí Washingtonu /i , vydaný u příležitosti oslav dvacátých narozenin deníku The Washington Times, přináší příspěvky pěti významných osobností, které hodnotí posledních dvacet let vývoje v USA i ve světě. Knihu uvádí poselství bývalého prezidenta USA George Bushe.

Hosszú életem során sikeres, megosztó és bukott politikusokkal, kiváló tudósokkal, befolyásos publicistákkal és nagy művészekkel találkozhattam. Ezekre az izgalmas találkozásokra visszatekintve alkalmam nyílik rá, hogy a legkülönfélébb témák széles spektrumával foglalkozhassam ebben a könyvben, mégpedig úgy - hogyan is lehetne másképp -, hogy személyes élményeimre támaszkodom. Olyan kérdések és események is olvashatók e kötetben, amelyek mind a mai napig kielégítő válaszra, magyarázatra várnak. A személyiség szerepe a politikában, illetve az erős, a lehetőségek határait feszegető és radikálisan új politikát hirdető vezetők iránti vágy az egyik legfontosabb motívum a reflexiók között. Mert az "erős ember" mítosza és vágya különös hangsúlyt kap az autoriter és totalitárius rendszerekben - nem ritkán katasztrofális következményekkel. (...) E könyvvel az a célom, hogy előítéletektől mentesen idézzem fel az érdeklődő olvasó számára a tapasztalatokat és az izgalmas találkozásokat ezekkel a lebilincselő személyiségekkel. Meglehet, egyik-másik történetem valamilyen okból nem tetszik majd a kritikus olvasóknak. Azt azonban erősen remélem, hogy senkit sem fogok untatni."

Sunićův literární debut s názvem Proti liberalismu a egalitářství byl první anglicky psanou knihou zabývající se školou myšlení známou jako evropská nová pravice. Věnuje se analýze jejích hlavních cílů, hodnot a principů, a to především myšlenkám jejího předního představitele, francouzského filosofa Alaina de Benoista. Nová pravice je volným označením celoevropské školy idejí složené z konzervativních myslitelů, umělců a vědců, stavějících se v průběhu druhé poloviny 20. století jak proti východnímu bolševismu, tak i proti západnímu liberalismu. Nová pravice vychází z tzv. předválečné konzervativní revoluce, myslitelů jako Oswald Spengler, Vilfredo Pareto či Carl Schmitt. Sunić neopomíná ani problematiku pravicového označení tohoto hnutí, neboť nová pravice sama sebe považuje za stojící mimo tradičního dělení na pravici a levici. Tomislav Sunić se narodil roku 1953 v chorvatském Záhřebu, studoval překladatelství na Záhřebské univerzitě a následně politologii na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. V letech 1993 až 2001 byl chorvatským velvyslancem, následně vyučoval a působil jako překladatel a spisovatel na volné noze. Českému čtenáři předkládáme překlad přepracovaného a doplněného třetího vydání jeho oslavované a kontroverzní knihy.

Predkladaná kniha ponúka zrozumiteľný a ucelený pohľad na slovenský stranícky systém za posledných 30 rokov. Kniha sa zaoberá otázkou prečo všetky doterajšie parlamentné voľby na Slovensku vyhrali strany Vladimíra Mečiara a Roberta Fica. Zámerom knihy je vysvetliť dôležitosť fungovania politických strán, ktoré sa strácajú dôveru spoločnosti. Kniha sa zaoberá tiež aktuálnym turbulentným politickým vývojom Slovenska po vražde Jána Kuciaka, ktorá prispela k odchodu Roberta Fica a nástupu Petra Pelegrínyho do premiérskeho kresla.

Říká se, že když hodíte žábu do vařící vody, pokusí se vyskočit. Pokud vodu postupně zahříváte, žába si toho nevšimne a nakonec se uvaří. Něco podobného se děje v české politice. Veřejnost si má postupně zvyknout na to, že se ohýbá ústava, odpovědné vládnutí se nahrazuje populistickými sny a sliby, nenormální se stává normálním a komunisté jsou zpátky u moci. Nová kniha Petr Fialy komentuje aktuální vývoj v české politice, od postupného rozpadu Sobotkovy vlády až po získání důvěry vlády Andreje Babiše, která se opírá o komunisty. Jako politik a politolog ve svých komentářích přesvědčivě odhaluje záměrné oslabování demokracie a propagandistické uspávání veřejnosti, která má přivyknout na nové mocenské hry prezidenta Zemana a premiéra Babiše, na porušování ústavních pravidel, zvětšující se státní byrokracii, stále menší míru svobody a změnu naší zahraničně politické orientace. Ukazuje programovou a hodnotovou prázdnotu současné vlády a její „manažérská“ selhání. Vyvrací výmluvy, kterými se levice snaží obájit, proč svoji vládu opírá o komunistickou stranu. Není to však kniha negativistická a pouze kritická. Přináší politickou alternativu. Návrat k odpovědné politice, postavené na hodnotách a konkrétním programu. Politice, která občanům nabízí uskutečnění měřitelných cílů. Proti nesplnitelným snům, těkání od tématu k tématu a projídání naší budoucnosti ukazuje cestu, která Českou republiku přivede mezi nejúspěšnější země světa. Je to jediný důstojný politický cíl, který si v roce stého výročí naší moderní státnosti můžeme dát.

O našich jedenácti prezidentech byla napsána řada životopisů. Ale prozatím se žádný z autorů nezamýšlel nad základní otázkou: jak odpovědně si počínali při výkonu svých funkcí právě v okamžicích, kdy rozhodnutí o dalším osudu republiky bylo výlučně nebo téměř výlučně v jejich rukou. U každého z nich nastaly takové chvíle a nebyly to jen roky 1938, 1948 či 1968. Autor nabízí i možné různé varianty pro jejich rozhodování. Především se zamýšlí, jaké měli v porovnání s představou ideálního prezidenta předpoklady k výkonu svých funkcí: zda byli trestně stíháni a souzeni, nemocní, jaký měli vzdělání, jaký byl jejich vztah k ženám, k Hradu, jak byli voleni, přijímáni veřejností a uctíváni, jak zasahovali do politického dění, jak udělovali amnestie a milosti, používali právo veta, jaké zahraniční cesty vykonali. A také, jaké okolnosti, objektivní i subjektivní, hrály při tom podstatnou roli. Přináší k tomu nezbytná fakta, ale nechává na čtenáři, aby vyslovil svůj konečný soud.

Marc Fromager: Háborúk, olaj, radikalizmus - Csapdában a keleti kersztények Nagyítás Megosztás Hirdetés Mutasd az Outlet termékeket: 30-39% kedvezmény 40-49% kedvezmény 50-59% kedvezmény 60-80% kedvezmény Összeset Gyorsan szállíthatóak: Raktáron lévő termékek könyv Háborúk, olaj, radikalizmus - Csapdában a keleti kersztények Marc Fromager Kairosz Kiadó, 2017 159 oldal Kötés: PUHATÁBLÁS, RAGASZTÓKÖTÖTT ISBN: 9789636628000 Marc Fromager cselekvő keresztényként, franciaként, európaiként összegzi tapasztalatait, gondolatait és kérdéseit (!). Az ACN (Aid to the Church in Need) franciaországi szervezetének elnökeként hosszú évek óta, szembesül a Közel-Kelet és Afrika valóságával. Könyvének legnagyobb értéke,- hogy a közvetlen tapasztalati valóságból indul ki. A térség átfogó ismerete, a legősibb keresztény közösségek megmentéséért érzett felelősség és nem utolsó sorban az európai "téblábolás" ihlette Marc Fromager-t. (részlet Hölvényi György képviselő ajánlásából)

Vedecká monografia, ktorá vychádza pod hlavičkou Sevs Skalica pri príležitosti 10. výročia založenia Stredoeurópskej vysokej školy v Skalici od autorov Jozefa Vlčeja a Jiřího Blažeka

Ukrajinské události, vnitřní vývoj Ruska a konečně i politika takzvaného Západu byly motivacemi setkání o vztahu Ruska a Západu (a vice versa) v dějinách i současnosti, setkání, z něhož vznikl tento soubor textů. Přispěvatele zajímaly různé věci: jak vypadala ruská diplomatická poselstva v raném novověku, jaká byla tvářnost ruské politiky a kultury v 19. a 20. století, nakolik se ovlivňovaly různé evropské společnosti navzájem. Jistý leitmotiv všech dílčích otázek vytváří výraz (ne)porozumění v podtitulu publikace. Vyjadřuje zásadní problém soudobých kulturních dějin. Do jaké míry můžeme mluvit o „překladu“ kultur, o jejich vzájemném sdílení, o pochopení či naopak nepochopení základních společenských struktur navázaných jak na národní státy, tak na širší kulturní okruhy? Jak rozuměl a rozumí Západ Rusku a Rusko Západu, co vytváří podmínky tohoto dorozumění a co ho naopak deformuje? Uvedené otázky jsou ovšem jednotlivými texty pouze nastíněny, otevírají však prostor, který si bude i v blízké budoucnosti vyžadovat velmi přesné a historicky i politologicky poučené odpovědi. Jiří Hanuš, Vít Hloušek, Kateřina Hloušková, Jan Holzer, Petr Horák, Denisa Nečasová, Jaroslav Střítecký, Petr Suchý, Josef Šaur, Jiří Štaif, Radomír Vlček

Proč by se měl zapojit každý z nás a kde začít? Zájem o politiku je (nejen) mezi mladými lidmi v Česku nízký. A to je škoda, vždyť právě politika ovlivňuje život každého z nás dnes a denně. Tato kniha se snaží vyvracet mylné mínění, že politika je něco vzdáleného, složitého, špinavého, či dokonce nedůležitého. Čtenářům naopak odpovídá na časté otázky: Proč je důležité se zajímat? Jak je možné se zapojit? Kde hledat informace? Ve třinácti přehledných kapitolách najdete vysvětlení, jak funguje dnešní rychlý svět plný informací i dezinformací, a dozvíte se o mnoha aktuálních tématech, která pálí (nejen) mladé lidi. Publikace vznikla ve spolupráci s autorským týmem zapojeným do projektu Politika (nejen) pro mladé, který si klade za cíl šířit mezi mladými lidmi informace o politice a probudit v nich zájem o veřejné dění. Protože informovaná a angažovaná občanská společnost je základem zdravé demokracie.

One of the great historians of our age asks: how far can a single leader alter the course of history? The modern era saw the emergence of individuals who had command over a terrifying array of instruments of control, persuasion and death. Whole societies were re-shaped and wars fought, often with a merciless contempt for the most basic norms. At the summit of these societies were leaders whose personalities had somehow given them the ability to do whatever they wished. Ian Kershaw's new book is a compelling, lucid and challenging attempt to understand these rulers, whether operating on the widest stage (Lenin, Stalin, Hitler, Mussolini) or with a more national impact (Tito, Franco). What was it about these leaders and the times they lived in that allowed them such untrammelled and murderous power? And what brought that era to an end? In a contrasting group of profiles, from Churchill to de Gaulle, Adenauer to Gorbachev, and Thatcher to Kohl, Kershaw uses his exceptional skills to think through how other, strikingly different figures wielded power.

Francis Fukuyama amerikai-japán politikatudós a nyolcvanas évek végén kifejtette, hogy a nyugati liberális demokrácia egyértelmű diadalt aratott, vele szemben minden életképes alternatíva teljesen kimerült. A merészen optimista elméletet sokan bírálták, a legtöbben felszínesen (hiszen Fukuyama nem a történések, például háborúk végéről beszélt, hanem az ideológiai fejlődésként felfogott "történelem" végéről), s az így született könyvtárnyi irodalomból hatását és az elemzés mélységét tekintve is kiemelkedik Samuel P. Huntington 1996-ban megjelent könyve. Samuel P. Huntington, a Harvard Egyetem professzora - aki 2008-ban hunyt el, miközben még világszerte javában folyt a vita a téziseiről - Fukuyamával ellentétben arra a megállapításra jutott, hogy világunkat a szovjet kommunizmus összeomlása után nem a nyugati liberális demokrácia fokozatos megerősödése s majdan végleges diadala határozza meg! Az ember nem ennyire racionális lény, s bár szeretne örök békét (s hogy ily módon véget érjen a történelem), azt aligha képes elérni. Így hát a különböző vallásokon és kultúrákon nyugvó civilizációk összecsapásaira kell felkészülnünk. A nyugati civilizáció puszta fennmaradásának az a feltétele, hogy elfogadja: érdekeit egy többcivilizációs világrendben kell érvényesítenie, s a kínai, a buddhista, a hindu, az iszlám, az ortodox keresztény vagy épp a még csak kialakulóban lévő afrikai civilizáció aligha fogja átvenni a nyugati - vagy amerikai - értékeket. Mert olyan illúzió ez, amely nemcsak a civilizációk közti konfliktusok békés rendezését nehezíti, hanem azt is, hogy a Nyugat - lemondva saját egyetemességének hitéről - megőrizhesse egyediségét.

Mafie se sice zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal až s rozvojem demokracie a kapitalismu. Záhy zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii a za svůj rozkvět vděčí zločineckým paktům, které uzavírala s částí politické a společenské elity. Kniha rekonstruuje politické dějiny mafií a jejich expanzi na evropském kontinentu. Autor mapuje jejich kolébku a nachází první aktéry příběhu: zkorumpované šlechtice, bezskrupulózní prominenty, zbohatlé statkáře, nájemné vrahy… Odkrývá neviditelné vazby těchto „kriminálních sekt“ na rodící se demokracii a sleduje jejich dobývání Ameriky. Se studenou válkou se objevuje spekulantská mutace mafiánských sítí a autor rozplétá metody jejich parazitování na liberální ekonomice. Jsme v době rozmachu obchodu s drogami, vzniku daňových rájů, kompromitace vatikánské banky a skandálů s nemovitostmi, kdy si mafiánští bossové podávají ruce s politiky, průmyslníky a finančníky. Po pádu Berlínské zdi v Evropě rostou nové neprůhledné skupiny, které tento „model“ využívají k dobývání dalších území...

Dlouholetý spolupracovník Václava Klause, bývalý hradní kancléř a současný výkonný ředitel Institutu Václava Klause vydává soubor svých stěžejních textů napsaných a publikovaných v průběhu roku od vydání své poslední knihy Stát na svém (IVK, 2022). Běh událostí kolem nás doma i ve světě se zrychluje, a to směrem k horšímu. Sotva ustoupil – alespoň u nás – do pozadí covid, nastoupily krize neméně zásadní. Tak jako předchozí anithumánní ideologie, i dnešní pokrokářství ale vyvolává přirozený odpor. Svět se znovu stal otevřeným ideologickým bitevním polem, lidé se začínají bránit, přestávají věřit manipulacím a pokrokářskému zastrašování a ohlupování. Od USA po východ Evropy jsme svědky zostřujícího se politického střetu mezi konzervativními zastánci svobodné společnosti a dosud vládnoucími pokrokáři. Jejich útok na prosperitu a životní úroveň širokých vrstev otevírá lidem oči a aktivizuje mnoho dosud politicky pasivních občanů. Přesto je viditelná převaha stále na straně těch, kteří dlouhá léta trpělivě kráčeli institucemi, až je dnes plně mocensky ovládají. Být optimistou je proto dnes velmi těžké.

Az ?ország a csőd szélén. A kormány tehetetlen. A politikusok pánikban. A hatalom új ellenséget keres, és gyorsan meg is találja. "A készülék mellé kucorodik, így szeret, hogy minden szóra pontosan odafigyelhessen. „Barátaim, magyarok! Szomorú, mégis felemelő napokat élünk. Szomorúak, mert egyre több honfitársunk veszíti el a biztos megélhetésbe vetett hitét, de felemelőek is, hiszen most mutatkozhat meg igazán a nemzet ereje.” János egyetértőn bólogat, így van, ő aztán tudja, milyen a nélkülözés. Lehajtja az italt, kedveli ezt a fickót, szívéből szól, és azt mondja, amiről ő is beszélne, ha lennének hozzá kimondható szavai. „Magyar honfitársaim! Különleges nép vagyunk, de most kétszeres erővel figyeljünk egymásra. És ne csak a tekintetünket, a lelkünket is küldjük a másik felé, hiszen ez, az egy vérből valóság különböztet meg minket mindenki mástól. Ezt soha ne feledjük!" Dévényi István újságíró, műsorvezető az MTI, a Magyar Nemzet, és a Hír TV egykori munkatársának második regénye a politikai média erejéről és áldozatairól. A valósággal való mindennemű egyezés most is kizárólag a véletlen műve.

Hogyan ?lőtte le Kázmért, a medvét, Horthy Miklós? Miképp vitte be Brezsnyev elvtársat a susnyásba egy sebzett vadkan? Kikkel vadászott Horthy Miklós, Rákosi Mátyás és Kádár János? Kik cserkeltek József főherceg egykori vadászterületén a szocializmusban, és ki birtokolja a rezervátumot ma? Az elmúlt száz évben melyik magyar politikus lőtte a legnagyobb bakot? Kádár János vagy Semjén Zsolt rendezett-e jobb vadászati kiállítást? Az elmúlt száz év során Magyarország megannyi politikai, történelmi változáson esett át. Rendszerek, korszakok, ideológiák és vezetők jöttek-mentek, cserélődtek. Mégis létezik valami, ami összeköti egymással a Horthy-korszakot, a szocializmust és a rendszerváltás utáni időszakot: a hatalmi elit öröknek tetsző vadászszenvedélye. Hazánkban a vadászat nem csupán úri passzió, hanem több annál. Magyarországon számos erdő és tisztás vált fontos döntések és bizalmas megbeszélések színterévé sorsfordító történelmi pillanatokban. Miért vadásznak minden korban a politikusok? Miként alakította a politikai döntéseket az elit vadászszenvedélye? Hogyan befolyásolta mindez az emberek sorsát Magyarország elmúlt száz évében?Majtényi György könyve a hatalmasok vadászatainak legrejtettebb titkait tárja elénk történészi alapossággal, ám mégis olvasmányos formában. Korábban ismeretlen és izgalmas történetekkel találkozunk vadászokról, hajtókról, medvékről, őzekről és szarvasokról. Az olvasó Magyarország elmúlt száz évének történelmét egy vadászpuska távcsövén keresztül is megismerheti a kötet lapjain – úgy, ahogy azt politikus-vadászaink látták. A szerző ugyanakkor nem hallgatja el az áldozatok szempontjait sem.

"Hillary Clinton Amerika és a világ többi részének legnagyobb döbbenetére elbukott a cél előtt, pedig korunk különleges egyénisége, nevéhez történelmi elsőségek sora fűződik. Ő volt az első diáklány, aki Amerika legtekintélyesebb női főiskoláján beszédet mondhatott a diplomaosztón. Ő lett New York állam első szenátornője, s neki sikerült – saját szavaival élve – előbb „megkarcolni, majd át is törni az üvegplafont”, hiszen ő az első női politikus, aki egy jelentős amerikai párt elnökjelöltségének közelébe jutott, hogy aztán nyolc év múlva meg is szerezze azt, miként az elnökválasztáson is övé lett a szavazói, ám nem az elektori többség. De ahogy kétezerben Al Gore-nak, úgy mindez neki is sovány vigasz. Avar János, egykori washingtoni tudósító könyve egy különleges képességű nő rendkívüli pályafutását kíséri végig. Hillary személyében egy hihetetlenül felkészült, minden feladatát elképesztő alapossággal és céltudatosan végző embert ismerhetünk meg, aki kudarcait követően is mindannyiszor képes volt talpra állni. Negyedszázada tűri a lejáratási kampányokat, amelyekből rendre győztesen került ki – lenyűgöző módon kerekedik felül ellenlábasain törvényhozási meg hallgatásokon vagy épp televíziós vitaműsorokban. Egykori legyőzője – ma fő támogatója – egy másik történelmi elsőség birtokosa, Barack Obama, aki joggal nevezte őt a modern idők legfelkészültebb elnökjelöltjének. A kötet ennek bizonyítékait kutatja. Száraz politikai elemzések nélkül meséli el Hillary Clinton páratlan életútjának állomásait."

A trianoni békediktátum bizonyíthatóan hamis tényeken és adatokon alapul. Ezt a szerződést a győztes antanthatalmak a kisantant-szövetségeseikkel kötötték a magyarokról, de nem a magyarokkal. A versailles-i Trianon-palotában a magyar küldöttséggel nem tárgyaltak, csak közölték velük a korábban már – nélkülük – meghozott döntéseket. A győztesek a trianoni békeparancsban csak a magyar nemzettel szemben tagadták meg az érvényes nemzetközi jogelvek alkalmazását. Egyedül a magyar néppel és államával szemben nem alkalmazták sem a történelmi, sem a nyelvi-etnikai, sem az önrendelkezési elvet. A történelmi magyar állam kétharmad részének elcsatolásával a területszerző államok kisajátították maguknak az így megszerzett országrészek történelmét is. Nem ismerhették el, hogy azok magyar területek, magyar történelemmel. Ezért egy hamis – mítoszokon, legendákon és történelemhamisításon alapuló – cseh és szlovák, román és délszláv történelmet kreáltak. Az elcsatolt területekkel együtt a magyar anyanyelvű lakosságból is több mint hárommillió a megkérdezésük nélkül az uralmuk alá került. Az új elit sajnálatos módon a mai napig despotaként elnyomja a magyar nemzet hatalmuk alá került részét. Trianon máig vérző seb. Gyógyítására törekedve kötéltáncosként állandóan egyensúlyoznunk kell a kívánatos és a lehetséges között. El kell sajátítanunk azt a bölcsességet, hogy megmaradjunk igaz magyarnak és egyben reálpolitikusnak, amikor arra keressük a választ: mit tegyünk ezzel a szörnyűséggel, amit a Trianon szó fejez ki számunkra? Döntsük meg? Fogadjuk el? Végleg törődjünk bele? Bármi is a válaszunk, szükségünk van Trianon szakszerű átvilágítására, Trianon eddig nem ismert összefüggéseinek feltárására. Ehhez kíván ez az írás szerényen hozzájárulni.

Dielo „Rímsky cisár ako spoločenský reformátor ergo teória sociálnej evolúcie v praxi“ vychádza pôvodne z dizertačnej práce autora. V rámci jej obsahu sa zameral na dva zdanlivo úplne rozdielne objekty skúmania. Jadro matérie tvorí inovatívny a nedogmatický výskum rímskej štátnej správy na prelome republiky a principátu, na ktorých ilustruje oveľa väčší a podstatnejší portrét teórie sociálnej evolúcie, ktorá má univerzálnu aplikovateľnosť a farebne vysvetľuje spoločenské vzťahy minulosti, súčasnosti a uvádza možné perspektívy aj do budúcnosti. Historický výskum antickej rímskej správy a teoretickej sociológie tvorí približne pomer 3:1, v závislosti od jednotlivých kapitol. Dielo je rozčlenené do troch častí vynímajúc záverečné stanoviská. Prvá stať sa orientuje na teoretické východiská a vnímania interpretácie rímskej ústavy od dobových rímskych autorov, asimiláciou na troskách západorímskej ríše, ranostredovekého prispôsobenia východorímskou ríšou a arabskou civilizáciou, scholastickou dogmatikou, renesančným znovuoživením, revolučnou asymetriou, až po moderné výklady. Druhá stať kladie proti sebe vzťah rímskej spoločnosti a rímskej obce, štátu a ústavy, unikátnosti a univerzálnosti rímskych ústavných zvykov. Na osvieženie je začlenená vsuvka, porovnanie vybraných ústavných princípov súčasného ústavného poriadku SR a antického Ríma. Najobsiahlejšia tretia stať sa venuje úradu cisára z rôznych uhlov, pohľadov a relácií k ostatným zložkám štátnej moci. Všetky tri state sú pretkané vhodnými odbočkami, v ktorých autor poukazuje a vysvetľuje hlbšie dôvody, samotné fungovanie a naplnenie uvedených výsledkov pomocou princípov teórie sociálnej evolúcie. Rozsiahly záver vytvára akési resumé z bohatej faktografickej matérie a následné preskočenie k vytváraniu konkrétnych záverov. Autor nemá v úmysle uvedeným dielom vytvoriť jednoznačné závery ako skôr vyvolať vedeckú diskusiu, oživiť teoretickú sociológiu, historiografiu, a mnohé iné spoločenské vedné odbory, ktoré oproti prírodným vedám stagnujú.

The European Union at the crossroads

Jde o příběh člověka, který maturuje v roce 1938 za druhé republiky a na vysokou školu jde na počátku protektorátu. Po zavření vysokých škol pracuje jako protektorátní úředník a je ovlivněn všemi nástrahami tohoto období. Po válce jde pracovat na ministerstvo, vystuduje vysokou školu a vstoupí do komunistické strany. A to vše i přes protesty rodiny, která se na tehdejší skutečnost dívá negativně. Postupně postupuje i na funkčním žebříčku, dělá některé kroky, které se mu příčí, ale situace je vyžaduje. Na jedné straně je drcen prostředím, ale na druhé straně jej využívá i ve svůj prospěch. Po roce 1989 odchází do penze a pomáhá privatizovat pro své děti a příbuzně strojírenské fabriky. Kniha představuje pohled na českou historii 20. století prostřednictvím různých postojů, činů a střetů postav této knížky. Historie je dokreslována i tehdejším denním tiskem, a tak jsou uváděny i některé události nepříliš všeobecně známé. Určeno především pro zájemce o českou historii a politiku dvacátého století a vývoj názorů a postojů v tomto období.

From the New York Times bestselling author of The Gatekeepers comes a revelatory, news-making look at how President Joe Biden and his seasoned team have battled to achieve their agenda—based on the author’s extraordinary access to the White House during two years of crises at home and abroad. In January of 2021, the Biden administration inherited the most daunting array of challenges since FDR’s presidency: a lethal pandemic, a plummeting economy, an unresolved twenty-year war, and the aftermath of an attack on the Capitol that polarized the country. Waves of crises followed, including the fallout from a divisive Supreme Court, raging inflation, and Vladimir Putin’s unprovoked invasion of Ukraine. Now, in The Fight of His Life, prizewinning journalist Chris Whipple takes us inside the Oval Office as the critical decisions of Biden’s presidency are being made. With remarkable access to both President Biden and his inner circle—including Chief of Staff Ron Klain, Secretary of State Antony Blinken, and CIA Director William Burns—Whipple pulls back the curtain on the internal power struggles and back-room compromises. Featuring shocking new details about how renegade Trump officials enabled the transfer of power, which key staffers really make the White House run (it’s probably not who you think), why Joe Biden no longer speaks freely around his security detail, and what he really thinks of Vice President Kamala Harris, the press, and living in the White House, The Fight of His Life delivers a stunning portrait of politics on the edge.

Hortay Olivér Diplomáit és PhD fokozatát a Budapesti Műszaki és Gazdaságtudományi Egyetemen szerezte, ahol jelenleg adjunktusként oktat. A Századvégben 2019 óta az Energia- és Klímapolitika Üzletág vezetőjeként, valamint 2022-től a Gazdasági Folyamatok Kutatóintézetének igazgatójaként dolgozik. Közösségi média tevékenységét 2022 óta a Megafon tagjaként végzi. Fűrész Gábor Szociológus, több mint két évtizedes tapasztalattal rendelkezik a társadalomtudományi kutatások és a statisztika területén.2019 és 2021 között a Századvég Gazdaságkutató vezérigazgatója, 2021 nyara óta a Századvég Alapítvány kuratóriumának elnöke. Egyre több jel arra utal, hogy az orosz–ukrán háború 2022-es kirobbanásával egy globális gyáva nyúl játék vette kezdetét, amelyben az USA a feltörekvő nagyhatalommal, Kínával méri össze erejét. A nyugati gondolkodást harminc éve uraló Nagy Eufória korszaka véget ért, és beköszöntött a Nagy Kiábrándulás káosza, a világ pedig egy új hidegháború kialakulásának kapujához sodródott. Az egyre intenzívebb gazdasági hadviseléssel újra vasfüggöny ereszkedik két pólus közé, a blokkok médiája egyre intenzívebben démonizálja a szembenálló nagyhatalmat és szövetségeseit, a fegyverkezés mértéke megközelítette azt a szintet, ami csak egy világháborúra való felkészüléssel indokolható, és egyre szaporodnak azok a közvetítő jellegű konfliktusok is, amelyekkel a főszereplők a közvetlen konfrontáció nélkül mérhetik össze erejüket. A kialakult helyzet több, korábban megingathatatlannak vélt mítoszt is megdöntött. Ez a könyv azt a három legfontosabbat mutatja be, amelyek az elmúlt évtizedekben a legnagyobb hatást gyakorolták a társadalmi folyamatokra, illetve amelyek a leginkább meginogtak az orosz–ukrán konfliktus és –tágabb értelemben – a kibontakozó új hidegháború során. Ahogyan a globális gyáva nyúl játékban az autók egyre nagyobb sebességgel robognak egymás felé, a viadal külső szemlélői és a folyamatok elszenvedői számára észszerűnek tűnő magatartás egyre messzebbre sodródik a játékosok belső realitásától. Az „akkor még jó ötletnek tűnt” típusú döntések olyan negatív spirált eredményeznek, amelyben a következő logikusnak tűnő lépés – a spirál egészének abszurditása ellenére – újra és újra lefelé mutat. A hazárdjátékok csapdája, hogy a résztvevők egyre inkább a már feltett vagy elbukott, és nem a még meglévő erőforrásaik miatt aggódnak. Az, hogy valaki elrántja a kormányt, kisétál a kaszinóból vagy negatív pozíciót zár a tőzsdén, egyúttal azt is jelenti, hogy a vereség véglegessé válik, és a költségeit le kell írnia. Amikor egy szerencsejátékos annak reményében vesz fel kölcsönt, hogy abból tovább játszhat, így lehetőséget adva magának korábbi veszteségei ledolgozására, döntését többnyire azzal indokolja, hogy ha nem így járna el, akkor a veszteség biztossá válna. Márpedig ilyen esetekben hiába mondja egy külső szemlélő, hogy a játék egésze káros és a folytatás felelőtlen, mert az, aki növekvő sebességgel robog egy másik autóval szembe vagy fizetése egy részét elveszítette a rulettasztalnál, már a spirálban van.