Monografie se věnuje legitimitě Evropské unie a evropské integrace, která je v posledních desetiletích ve středu zájmu evropských integračních studií V první části autor rozebírá pojem legitimity a některé teoretické příspěvky týkající se legitimačního deficitu EU V druhé části, při analýze jednotlivých modalit legitimity v EU, vychází z té partie současné demokratické teorie, která se zabývá pojmem a fungováním demokratické reprezentace Rámcem je převzatá mechanicko-prostorová metafora čtyř modalit („vektorů“) legitimity (legitimace): legitimity nepřímé, parlamentní, technokratické a procedurální Autor si všímá jejich vzájemné nevyváženosti v období po přijetí Lisabonské smlouvy Hlavní tezí knihy je, že deficit legitimity EU je především deficitem demokratické reprezentace, přičemž bez plnohodnotné reprezentace se na evropské úrovni nelze obejít Demokratické rozhodování na „národní“ a „nadnárodní“ úrovni nestojí proti sobě v logice hry s nulovým součtem Etablování substantivní demokratické reprezentace je institucionální problém Řešení nespočívá jen v prostém přidávání pravomocí Evropskému parlamentu (popřípadě Komisi) Stejně tak jde o jeho složení a fungování, zejména v legislativním procesu Neobejde se bez viditelného politického soupeření v evropských otázkách, větší informovanosti a stále přítomné interakce zvolených zástupců s veřejností Současná podoba (a praxe) evropských institucí však neskýtá pobídky pro rozvinutí plnohodnotné reprezentace Její potřeba přitom v posledních letech zejména v souvislosti s krizí eurozóny vzrostla

Monografie s předmluvou profesorky sociologie a bývalé slovenské premiérky Ivety Radičové přináší v českém prostředí unikátní syntetický přehled a také analýzu různých modelů a teorií demokracie především z 20. a počátku 21. století, a to zejména z pohledu politické teorie. Výchozí pozicí je autorovo ukotvení v liberální demokracii, přičemž lze v knize nalézt takové modely, jako jsou například procedurální, deliberativní, epistemická, delegativní, kosmopolitní či militantní demokracie. Kniha je určena primárně odborné veřejnosti z řad sociálních a humanitních věd, ale je možné ji použít také ve výukovém procesu v rámci pokročilých kurzů zejména pro magisterské a doktorské studenty. Má ambici oslovit i laickou veřejnost, která se chce obeznámit s nejnovějšími vědeckými diskusemi o výzvách a budoucnosti demokracie.

V druhé polovině padesátých let 20. století bylo stále více zřejmé, že stalinistickému modelu budování socialismu jako specifickému modernizačnímu projektu dochází dech. Tato skutečnost se projevila v řadě krizí, kterými jednotlivé země východního bloku procházely, silně však rezonovala rovněž v marxistickém myšlení. Československá stranická inteligence si začala uvědomovat, že problémem dne není oficiálně ohlašovaný přechod od socialismu ke komunismu, ale především reformulace celého projektu socialistické modernity. Poststalinští intelektuálové opustili schémata marxistické ortodoxie a zahájili hledání nových interpretací (nejen) Marxových spisů, jež by poskytly adekvátní koncepty pro řešení aktuálních problémů. Heslo Rehabilitovat Marxe! tedy neznamenalo jen očistit marxismus od dogmatických nánosů, ale především jej pozvednout na výši doby a prokázat jeho filozofickou převahu. Kniha představuje historickou a kritickou analýzu tohoto myšlenkově bohatého projektu.

Objem informácií a ich vzájomná prepojenosť sú pri komplexných voľbách také veľké, že obyčajne nie je v našich silách objektívne posúdiť všetky alternatívy rozhodnutia a ich možné dôsledky. Výskum v psychológii a ekonómii naznačil, že pri komplexných rozhodnutiach ľudia využívajú tzv. heuristické stratégie. Dajú sa procesy komplexných volieb nejako mapovať? Táto knižka prináša štyri pohľady na komplexné voľby.

Karol Lovaš sa s Alojzom Lorencom stretol prvýkrát v roku 1998 ako novinár. Po dvadsiatich rokoch sa zišli znovu. Spoločný rozhovor katolíckeho kňaza, ktorým sa Lovaš medzitým stal, a bývalého 1. námestníka federálneho ministra vnútra ČSSR, ktorý bol v rokoch 1986 ? 1989 zodpovedný za československú Štátnu bezpečnosť, reflektuje dobu minulú i súčasnú. Lorencove spomienky na Gustáva Husáka, Vasila Biľaka alebo Alexandra Dubčeka sú dôležitým svedectvom o dobe spred roku 1989. Lorenc stál ako jeden z hlavných aktérov pri jej konci. Nie je bežné, aby presvedčený ateista pristúpil na rozhovor s kňazom a rozprával sa s ním napríklad o viere, Bohu, cirkvi, o živote a smrti, vine a treste, o odpustení a zodpovednosti. Dramatik a spisovateľ Ján Solovič po prečítaní rukopisu napísal: „Ani jeden nepoužíva prázdne slová. Za prázdne slovo sa dá chytiť. To však nie je tento prípad.“

Novinár, publicista a politický komentátor Róbert Kotian prináša exkluzívny pohľad do zákulisia delenia spoločného štátu Čechov a Slovákov. Bolo Česko-Slovensko odsúdené na rozpad po slobodnom nádychu v novembri 1989? Zaslúžil sa o vznik samostatného Slovenska Vladimír Mečiar, alebo ho do samostatnosti dokopal Václav Klaus? Prečo sa politici obávali referenda, a prečo bolo toto rozhodnutie napokon racionálne, hoci neústavné? Prečo českí lídri stratili o slovenskú časť federácie záujem a viac im vyhovovalo samostatné Slovensko? Prečo slovenskí politici o samostatnosti predovšetkým hovorili a českí sa ňu aj reálne pripravovali? Prečo Václav Havel tak rýchlo kapituloval a sústredil sa na post českého prezidenta? Kotian ako novinár, ktorý bol pri tom, ponúka rekapituláciu hektických udalostí a prináša aj viacero doteraz neznámych okolností rozdelenia Česko-Slovenska. Text dopĺňa séria rozhovorov s priamymi aktérmi tohto procesu: Michalom Kováčom, Milanom Kňažkom, Milošom Zemanom, Miroslavom Macekom a dvojicou historikov Janom Rychlíkom a Dušanom Kováčom. Tomáš Garrigue Masaryk o Československu hovoril, že štáty sa udržiavajú ideami, na ktorých vznikli. Pri pripomínaní si storočnice vzniku Československa má zmysel aj poznanie, ako na troskách jedného štátu vznikli dva nové a na akých ideách vznikli. Toto poznanie môže do veľkej miery vysvetľovať aj ich súčasný stav. Dobovú atmosféru navodzujú kresby Fedora Vica, ktoré glosovali aktuálne dianie na stránkach Lidových novín.

A Városligettől Zanzibárig... utazások földön, vízen, levegőben autóval, hajóval vagy helikopterrel és sok-sok sztorival. Pillanatképek Nógrádi György életéből a gyermekkortól a katonaságon át a hazai és külföldi elismertségig. A fáradhatatlan sztorizó ontja magából a sokszor humoros, de mégis elgondolkoztató történeteket, amelyek vele vagy barátaival és ismerőseivel estek meg. Az úti élményekről, élete fontosabb döntéseiről, eseményeiről szól ez a könyv, és azokról az emberekről, akikkel valahol, valamikor együtt dolgozott vagy összetalálkozott. A közkedvelt szerző könyvében nemcsak sztorizik, hanem felidézi azokat az eseményeket is 2017-ből, amelyeket fontosnak tart ebben a világban, amelyből továbbra is hiányzik a béke és a nyugalom. Rövid elemzéseket olvashatunk az amerikai elnökválasztásról, a németországi és az ausztriai választásokról és a koreai helyzet alakulásáról. A válogatás természetesen szubjektív, de segít eligazodni ebben a megváltozott világban.

Málokomu se podaří pobývat v Severní Koreji, aniž by vedle sebe měl všudypřítomného průvodce a byl pod neustálým dohledem. Koreanistce Nině Špitálníkové se to povedlo v životě hned dvakrát. Jako jedna z mála na světě se zúčastnila studijních pobytů na Kim Il-songově univerzitě za vlády obou posledních vůdců Kim Čong-ila a Kim Čong-una. Co obnášelo studium v jednom z nejtužších diktátorských režimů na světě? Jak vypadá bezprostřední severokorejská realita? Jak se režim změnil během pár měsíců po převzetí moci Kim Čong-unem? Autorka se v textu snaží nalézt odpovědi na tyto i mnohé další související otázky a na základě osobní zkušenosti přináší vhled do segmentu severokorejského života.

Milyen érzés, hogy megnyertem az elnökválasztást? Csodálatos. Ezért megérte, hogy annyi nehézséggel kerültem szembe, és bár tudom, hogy még nagyon sok van előttem is, az is mind megéri majd, azért, hogy szolgálhatom az országot, amelyre olyan hihetetlenül büszke vagyok. Hálás vagyok, amiért megkaptam ezt a lehetőséget, és Lincoln elnök "talán"-ja valósággá vált számomra. Az Egyesült Államok megérdemli a lehető legjobb vezetést, és én készen állok rá, hogy mindent beleadjak. Hihetetlen áldás, hogy ebben a rendkívüli országban élhetünk, s nekem gondom lesz rá, hogy ne hagyjon el bennünket a szerencse. Együtt naggyá fogjuk tenni Amerikát." Donald Trump az Egyesült Államok negyvenötödik elnöke. A választási kampány alatt jelent meg a könyve, amelyben összefoglalta politikai nézeteit, elképzeléseit, terveit. Most az egész világ nagy érdeklődéssel várja, hogy mit akar és mit tud megvalósítani belőlük.

Kniha systematicky analyzuje prostorové vzorce výsledků parlamentních voleb na území Česka v meziválečném období a v období 1992 až 2006. Autoři sledují jak změny prostorových vzorců volebního chování voličů v čase, tak jejich souvislosti se vzorci socio-ekonomických a demografických charakteristik populace. Kladou si otázku, zda regionální odlišnosti volebních výsledků jsou pouhým odrazem skutečnosti, že v různých regionech žijí lidé s různým vzděláním, profesí, religiozitou či etnickou příslušností, nebo jsou ve hře ještě další faktory. Hledají odpověď na otázku, zda u některých regionů lze hovořit o regionálně/lokálně specifickém volebním chování, které má tendenci se opakovat v řadě po sobě jdoucích voleb. Kniha představuje systematickou analýzu prostorových vzorců politických orientací obyvatel a jejich změn v čase. Původní práce tohoto typu u nás dosud nevyšla. Publikace je určena širokému spektru odborníků z různých společenských věd, zejména politologům, sociálním geografům, historikům a sociologům. Je napsána jazykem, který se vyhýbá odbornému slangu, a je tudíž je srozumitelný i pro lidi, kteří výše uvedené obory nestudovali, ale přesto se o volby a volební chování zajímají. Obsahuje velký počet kvalitně zpracovaných, obsahově bohatých, přesto však ilustrativních a čtenářsky srozumitelných map. Každému dává možnost získat přehled o tom, jaké bylo ve sledovaném období volební chování v regionu, kde žije, jak se vyvíjelo v čase a jaké je ve srovnání s jinými regiony.

A Katonai Műszaki Doktori Iskola 2022-ben ünnepelte alapításának 20. évfordulóját, amelyet ezzel az oktatóink által írt tanulmánygyűjteménnyel is ünneplünk. Az iskolában 163 oktató segíti a hallgatók munkáját, igyekezve kialakítani azokat a műhelyeket, ahol kell és érdemes tanulni. Három pilléren nyugszik a szakmai munka: a honvédség, a katasztrófavédelem és a vízügy egyaránt számít az itt végzett munkára, az innen kikerülő doktorok szakértelmére. Oktatóink döntő többsége is ezt a három szervezetet képviseli, szakmájuk kiemelkedő oktatói-kutatói. Lehet és kell azon vitatkozni, hogyan lehetne még hatékonyabbá tenni munkánkat, de a 234 kiadott PhD-oklevél önmagáért beszél. A kötetben oktatóink számot adnak kutatási eredményeikről, egyszerre szolgálva a tudományt és megfelelve a publikációs kényszernek is. Változatos témák, változatos stílus, változatos megközelítés jellemzi munkánkat. Bízom benne, hogy az olvasó is talál az írások között olyat, amely vitára ösztönzi, gondolkodásra serkenti, legjobb esetben impulzusokat talál benne saját kutatásainak kiteljesítéséhez.

Edward N. Luttwak (1942) amerikai politológus. Fő kutatási területe a biztonságpolitika, geopolitika és hadtörténelem. Egyetemi munkássága mellett a gyakorlati politikában is részt vett tanácsadóként. Műveit két tucatnál is több nyelvre fordították le. Luttwak a kortárs stratégiai gondolkodás egyik fenegyereke volt. A Strategy: The Logic of War and Peace című művét (hamarosan megjelenik magyarul is) tankönyvként használják sokfelé a világban. Hadtörténeti művei nagy feltűnést keltettek és vitákat váltottak ki. Fontosabb azonban az a gondolata, hogy a stratégia a katonai cselekvésből és gondolkodásból átkerült a politikaiba is. A jelen kötet első változatát huszonévesen írta, és rögvest nagy feltűnést keltett részben a témaválasztása, részben a szemléletmódja miatt. Miközben a politikatudomány hatalmas könyvtárakat töltött meg a liberális demokrácia működéséről vagy a kívánatos politikáról, Luttwak arról írt, hogy a kormányzatok zöme erőszakos úton jutott hatalomra. A könyv a kényszer gazdaságos alkalmazását tárgyalja: hogyan és mennyi erőszakot kell alkalmazni a hatalom megszerzése és megtartása érdekében. Az időnként ironikus szöveg azonban nemcsak azok számára hasznos, akiknek kényszert kell alkalmazni vagy ilyesmire készülnek, hanem azok számára is, akik az erőszakos hatalomátvételt szeretnék megelőzni. Végül hasznos lehet mindenki számára, aki a politika múltbeli és jelenlegi történései, a sikeres vagy kudarcos hatalomszerzés, vagy megőrzés megértésére törekszik.

Létezik-e még demokrácia a 21. század Németországában? Erre a kérdésre keresi a választ Klaus-Rüdiger Mai, aki könyve első felében nem kevesebbre vállalkozik, mint hogy teljeskörűen áttekintse Németország társadalompolitikai viszonyait. Aprólékosan megvizsgálja az elmúlt évek valós és vélt válságainak hatását a gazdaságra, a társadalomra és a politikai gondolkodásra, olyan területeket érintve, mint a történelem, a kultúra, az oktatás, valamint a külső és belső biztonság. Mindeközben egyértelmű kritikával illeti a hatalmi elit tevékenységét, amely igyekszik a saját javára fordítani ezeket a válságokat – akár az állampolgárok fizikai és szellemi szabadságának árán is. A történész-újságíró szerző írása azonban nem pesszimista, és könyve második felében megmutatja a kiutat abból az útvesztőből, amelybe a német társadalom az utóbbi évtizedekben került, részletezve azokat a jövőt alakító lehetőségeket, amelyeket minden polgárnak meg kell ragadnia. „Nem szabad búcsút mondanunk a haladásnak, nekünk kell alakítanunk azt, különben mások fogják alakítani helyettünk.”

Jeden z předních světových odborníků na současné Rusko přináší v knize Putinovy války aktuální přehled konfliktů, které Rusko rozpoutalo po nástupu Vladimíra Putina k moci – od první a druhé čečenské války přes vojenský vpád do Gruzie a anexi Krymu až po plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. U všech těchto válečných tažení přitom vysvětluje ruské úspěchy i četná selhání a předpovídá možné scénáře vývoje invaze na Ukrajinu. Profesor Galeotti se také zabývá širším kontextem Putinovy rekonstrukce vojenské moci a zaměřuje se na to, jak se v této nové studené válce se Západem ruský prezident stále více spoléhá při prosazování svých zájmů v zahraničí na sílu. Ve svém výkladu se mimo jiné opírá o vyprávění očitých svědků nebo výpovědi bývalých i současných ruských a sovětských důstojníků a poutavým způsobem čtenáře seznamuje s historií znovu se probouzejícího ruského medvěda.

Od 24. února 2022 se Ukrajina brání ruské agresi – a od samého počátku války přibližuje světu statečné úsilí ukrajinských obránců ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svých plamenných, výtečně vystavěných a bravurně přednesených projevech hájí právo na svobodu, národní svébytnost a nezávislost, burcuje svědomí státníků a vyzývá všechny lidi dobré vůle k podpoře Ukrajiny. Kniha Poselství z Ukrajiny přináší soubor prezidentových válečných projevů; pro knižní vydání je vybral sám Volodymyr Zelenskyj a knihu opatřil působivým úvodem, v němž se zamýšlí nad tím, co se o sobě a o Ukrajině dozvěděl od počátku invaze. Součástí knihy je i předmluva Arkadije Ostrovského, jenž se coby redaktor časopisu Economist věnuje Rusku a východní Evropě a který na přání anglického nakladatele osvětluje kontext prezidentských projevů a jejich význam. Řečeno s prezidentem Zelenským, „podpora Ukrajiny není trend, mem ani virální výzva. Není to hnutí, které by se rychle rozšířilo po celé planetě a pak stejně rychle zmizelo. Pokud chcete pochopit, odkud jsme, co chceme a kam směřujeme, měli byste se dozvědět víc o tom, kdo jsme. Tato kniha vám v tom pomůže.“

Rainer Zitelmann skúma desať najčastejších výhrad voči kapitalizmu: kapitalizmus vedie k hladu a chudobe, rastúcej nerovnosti, zbytočnej spotrebe, ničeniu životného prostredia, zmene klímy a k vojnám. Kritici tvrdia, že tento systém uprednostňuje zisk pred ľudskosťou, vytvára dominantné monopoly a podkopáva demokraciu. Zitelmann postupne skúma každý z týchto argumentov a odhaľuje kritické chyby, ktoré ich vyvracajú. Na každé obvinenie ponúka protiargumenty a využíva množstvo historických dôkazov a faktov, ktoré otvárajú oči a dokazujú, že to nie je kapitalizmus, ktorý zlyhal, ale storočie antikapitalistických experimentov. Druhá časť knihy sa zaoberá vnímaním kapitalizmu v Európe, USA, Latinskej Amerike a Ázii a vychádza z prieskumu verejnej mienky, ktorý si špeciálne objednala spoločnosť Ipsos MORI v dvadsiatichšiestich krajinách. Jeho výsledky sa v tejto knihe zverejňujú po prvý raz.

A kötet egy átfogó politikai gazdaságtani elemzést nyújt a rendszerváltás utáni magyar pénzügyi kapitalizmusról. Legfontosabb gondolata szerint a magyar társadalmi-gazdasági átalakulás paradigmák fogságában zajlott le: két egymással szemben álló elitcsoport, ideológiai tábor és politikai irányzat vetélkedése határozta meg a legfontosabb döntéseket. A pénzügyi szabályozás és a bankrendszer tulajdonosi szerkezetének főbb irányait a rendszerváltás utáni első húsz évben alapvetően a modernizációs konszenzusként leírható paradigma határozta meg.Ennek támogatói között megtalálhatók voltak piaci fundamentalisták (akiket gyakran neoliberálisnak is hívtak), és olyan mérsékelt, a szociális piacgazdaságban hívő modernizátorok, mint Horn Gyula egykori miniszterelnök. Ezen időszakban e két elitcsoport és ideológia koalíciója adott irányt a bankprivatizációnak vagy a pénzügyi szektor adóztatásának. A modernizációs konszenzus politikai támogatásának csökkenésével, valamint a 2000-es évek végi nemzetközi pénzügyi válsággal ugyanakkor egy új domináns paradigma emelkedett fel: a pénzügyi nacionalizmus. A könyv bemutatja, hogyan alakult ki a magyar pénzügyi kapitalizmus e két paradigma vetélkedéseként, elsősorban elit- és értelmiségi csoportoknak kedvezve – miközben a magyar állampolgárok érdekei háttérbe szorultak.A SZERZŐRŐLSebők Miklós (1979) közgazdász, politikatudós. Az MTA Társadalomtudományi Kutatóközpontjának tudományos főmunkatársa, az MTA TK Politikatudományi Intézetének igazgatója. Kutatási területei a politikai gazdaságtan, a közpolitikai döntéshozás és a kutatásmódszertan. Monográfiája jelent meg a pénzügyi válságra adott közpolitikai válaszok kapcsán (Hatalom szabályok nélkül, Új Mandátum, 2014) valamint Boda Zsolttal közösen A magyar közpolitikai napirenddel kapcsolatos tanulmánygyűjtemény szerkesztője (MTA TK, 2018).A SOROZATRÓLA Politikatörténeti Intézet Társadalomelméleti Műhelye (PTI TEM) jelenlegi formájában 2015-ben jött létre 11 ösztöndíjas kutató bevonásával, akik azóta rendszeresen vitatják meg egymás és külsős szerzők kutatásait és írásait. 2017 folyamán a Politikatörténeti Alapítvány ismét ösztöndíjpályázatot írt ki, hogy lehetővé tegye új műhelytagok csatlakozását a közös munkához. A Társadalomelméleti Műhely célja, hogy hozzájáruljon a hazai társadalomelméleti, társadalomkritikai gondolkodáshoz, valamint a baloldali tudományos, közéleti diskurzushoz. A műhelyben nagyon sokféle témakör talált otthonra: ideológiák, a poszt-marxizmus, politikai gazdaságtan, demokráciaelmélet, populizmus, ökopolitika, a művészet és az emancipáció kapcsolata, társadalmi igazságosság és szolidaritás, nacionalizmus és így tovább. A tagokat az a társadalomelméleti keretrendszer köti össze, amely folytatni kívánja a valóság megértésének baloldali kritikai hagyományait.

Izsák Lajos több évtizedes történetírói munkásságának eredményeit összegzi e kötetben. A tanulmányok egységes művé állnak össze, sokoldalú képet adva Magyarország politikatörténetéről a 20. század második felében.A szerző szűkebb szakterülete a magyarországi polgári pártok története. A könyv első részében a Polgári Demokrata Párt, a kereszténydemokraták, a liberális és konzervatív irányzatok pártalakításáról, programjukról és első lépéseikről olvashatunk bővebben az 1945/46-os időszakban. A kötet lényegében időrendben követi a fejleményeket: egy-egy fontos problémát (a köztársaság kikiáltása, a békeszerződés aláírása, a választási pártok stb.) alaposabban is megvilágít. Ezeken a pontokon természetesen kibővül a témakör: a Szociáldemokrata Párt, a Független Kisgazdapárt, a Nemzeti Parasztpárt, a Magyar Kommunista Párt politikájáról és politikusairól is részletesebben ír a szerző – végeredményben komplex politikatörténetet kapunk. Az 1956-tól 1989-ig terjedő időszakról és a rendszerváltozásról szóló írások pedig a 20. század politikatörténetéhez nyújtanak hasznos adalékot. A tanulmányokat a fontosabb politikusok életrajza egészíti ki.A kötetet mindenki haszonnal forgathatja, aki közelmúltunk eseményei iránt érdeklődik, különösen ajánlható az egyetemek diákjai részére.

Kniha představuje unikátní síť německých společenskovědních a humanitních ústavů v zahraničí, jak se utvářela a vyvíjela od osmdesátých let 19. století do poslední zásadní reformy v roce 2009. Předmětem zájmu je patnáct pracovišť působících v Evropě, USA nebo Asii, která provádějí výzkum především v oboru historie, ale i dějin umění, archeologie, ekonomie či orientalistiky. Analýza se soustředí jak na vývoj, publikační produkci a vůdčí osobnosti jednotlivých ústavů, tak na jejich kooperaci s vědci a institucemi hostitelských zemí. Badatelská pracoviště jsou zároveň sledována z perspektivy německé zahraniční kulturní politiky, v níž hrají sice nenápadnou, ale trvale velmi významnou roli.

Horn Gyula (1932-2013), a Magyar Köztársaság miniszterelnöke (1994-1998).1988 májusa és 1990 májusa között szinte hihetetlen változások mentek végbe hazánkban, de tágabb környezetünkben, Közép-Kelet Európában is. Két esztendő, amely "megrengette a világot". E korszak egyik koronatanúja (nemegyszer közvetlen alakítója) az a magyar politikus, aki államtitkárként, majd külügyminiszterként része a magyar-koreai kapcsolatok rendezésének, aláírója a szovjet csapatok Magyarországról való kivonulását megvalósító szerződésnek, főszereplője annak a drámának, amelynek szerencsés végkifejleteként elhagyhatják hazánkat a keletnémet menekültek, majd ledőlhet a berlini fal, sőt megtörténhet az, amire pár hónappal korábban senki sem számított: egyesül a két Németország.E szédítő történelmi vágta hiteles tanúja, a későbbi miniszterelnök vall ebben a könyvben politikáról, emberekről, saját küzdelmeiről. Könyve mottója lehetne: így láttam én. Horn Gyula ugyanis ügyel arra, hogy csak azokról az eseményekről, tanácskozásokról írjon, melyeken személyesen részt vett, a két sorsfordító esztendő olyan szereplőiről nyilatkozzék, akikkel közvetlen kapcsolatba került. Az újságolvasó állampolgár így is számtalan, eddig ismeretlen információhoz jut, bár nem ún. „szenzációhajhász” könyvet kap a kezébe. Mértéktartó a stílusa, akár önmaga és családja sorsáról szól a szerző, akár az évtized legjelentősebb magyar és európai politikusait jellemzi.

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? V čele naší republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence jedenáct mužů, jejichž různorodé charaktery i schopnosti reflektují dějinné zvraty, kterým byl stát během své bouřlivé – nyní již staleté – historie vystaven. Prezidentský úřad byl vždy spojován s jistým majestátem, snad i proto, že ho zastávali přední politici, hrající – tu více, tu méně – úlohu arbitra i nejvýše postaveného reprezentanta naší republiky. Jací to byli lidé? Erudovaný historik a zkušený publicista Vladimíra Liška přináší osobitý pohled na hlavy našeho státu. Tato kniha však není souhrnem biografií, autor se zabývá především některými klíčovými, mnohdy dramatickými momenty jejich působení v prezidentském úřadu. Skutečné příběhy československých a českých prezidentů jsou v některých fázích napínavější než smyšlené historické thrillery.

Tato kniha sleduje původ a obsah zákona o občanských právech z roku 1964 a jeho důsledky. Norma, jejímž prvotním účelem bylo zrovnoprávnit černochy na jihu Spojených států, přinesla osudný odvrat od principu svobody. Vyplynula z ní neblaze proslulá afirmativní akce a nakonec i ideologie politické korektnosti. Američané tak ztratili nejen svobodu slova, ale i demokracii, protože prosazování „nové ústavy“, jak autor nazývá změť právních norem a úředních vyhlášek, které se postupně nabalily na zákon o občanských právech, se čím dál víc odehrávalo – a dosud odehrává – nikoli v parlamentu, ale prostřednictvím soudů a státních úřadů. Zásadním politickým paradoxem Spojených států je v posledních desetiletích skutečnost, že s postupným odstraňováním segregace černochů problém rasy nejen nezmizel, ale dokonce se stal dominantní americkou obsesí. Caldwell neopomněl žádný ze zásadních problémů novodobé Ameriky – například feminismus, sexuální menšiny, migraci, moderní technologie a z nich vzešlé nové elity, otázku diverzity, diskriminaci a úpadek bělochů nebo zánik univerzity jako prostoru svobodného myšlení. Jeho text se opírá o rozsáhlé rešerše z literatury i médií a je významným příspěvkem ke zkoumání nynějšího bezprecedentního rozpolcení americké společnosti.

Tato monografie skládající se ze šesti historických analýz a tří příspěvků memoárového a přehledového charakteru poskytuje celkový pohled na stoletou historii česko(slovensko)-albánských vztahů nejen těch diplomatických a ekonomických, ale i vztahů kulturních, mezilidských či v oblasti vzdělávání. Tato kniha dokazuje, že Češi a Albánci, navzdory své geografické vzdálenosti a ne vždy silným politickým vazbám, v minulosti rozvíjeli a stále rozvíjejí jak silné obchodní vztahy, tak i oboustranné sympatie. Ty vycházejí z vazeb v minulosti, ale i z nárůstu přímých vzájemných kontaktů. Dnes, sto let od navázání diplomatických vztahů, se sympatie a kontakty mezi Čechy a Albánci zdají být ještě silnější.

Výsledky veľmocenského rozdelenia sfér vplyvu v európskom priestore po druhej svetovej vojne umožnili v Československu nastolenie všetkej politickej i vládnej moci komunistami vo februári 1948. Jej následná realizácia mala podobu antidemokratického, totalitného štátoprávneho zriadenia v súlade s marxisticko- leninskou ideológiou. Komunistickou stranou Československa realizovaný model spravovania štátu následne prešiel niekoľkými vývojovými etapami, ktoré boli poznamenané stalinistickým režimom socializmu tzv. sovietskeho typu. Jeho dôsledná aplikácia bola z časti narušená počas krátkej epizódy tzv. pražskej jari v roku 1968, aby po jej potlačení bol režim znovuobnovený v tzv. normalizačnom období s konečným vyústením do trpkého preň zrútenia sa v novembri 1989. Publikácia v celku v roku 100 rokov od založenia Komunistickej strany Československa na základe výskumu v mnohom prináša nové pohľady i hodnotenia na rozhodujúce mýľniky celého v nej zaznamenaného historického obdobia.

„Zastavte Putina!“ Zaútočí Rusko? Stojí „Ivan“ za dveřmi? Od počátku krize na Ukrajině na nás v novinách vyskakují Putinovy karikatury, které ho představují jako výbojného cara. Podle mediální masírky za vše – počínaje sestřelením malajsijského letadla na východě Ukrajiny až po boje na tomto území, přerostlé v občanskou válku – nese vinu Vladimir Putin. Zdá se, že je ztělesněným zlem. Naopak tématem dne ale už není americkými tajnými službami dlouho plánovaná a fi nancovaná změna režimu – „regime change“, na Ukrajině. USA investovaly více než pět miliard dolarů do svržení legitimního ukrajinského režimu a cíleně vyrobily ze svého favorita Arsenije Jaceňuka předsedu vlády. Jak se může Evropská unie, jak se může suverénní Německo nezodpovědně propůjčit k roli pomahače při takovéto štvanici a převratu, zvláště když nyní uvalené sankce poškozují jejich vlastní hospodářství? Wolfgang Bittner líčí chronologicky, od momentu, kdy se daly do pohybu události na Majdanu, až po poslední vývoj v září 2014, neblahý vliv americké vlády na ústřední média a politiku Evropy. Wolfgang Bittner žije v Göttingenu, kde se věnuje spisovatelské činnosti. Původně vystudoval právo, ale od roku 1974 píše knihy pro dospělé, mládež i děti. Jeho práci se dostalo mnoha ocenění a vyznamenání. Je rovněž členem Mezinárodního PEN klubu. V letech 1996 – 1998 působil v Rozhlasové radě WDR, v letech 1997 – 2001 byl členem předsednictva Spolkového svazu německých spisovatelů. Věnoval se také přednáškové činnosti v tuzemsku i v zahraničí, v Polsku byl hostujícím profesorem. Wolfgang Bittner externě spolupracuje s novinami, časopisy, rozhlasem i televizí a napsal více než 60 knih, mezi nimi romány Der Aufsteiger oder Ein Versuch zu leben, Niemandsland, soubor povídek Das andere Leben či populárně naučnou knihu Beruf: Schriftsteller – Was man wissen muss, wenn man vom Schreiben leben will. V německém nakladatelství VAT naposledy vyšel jeho politický román Hellers allmähliche Heimkehr, který vzbudil velkou pozornost. V Česku byla vydána jeho kniha pro děti Černý Šejtan.

Texty v tejto knihe spájajú hlavné spoločné témy: medzinárodná bezpečnosť, mocenské súperenie, vojenská hrozba a obrana proti nej. Upozorňuje, že všetky tieto aspekty sa týkajú aj Slovenska, aj keď jeho občania sa snažia pred tým zatvárať oči. Viaceré články analyzujú rast významu Číny a tiež medzinárodného napätia vo východnej Ázii. Ďalšie varujú pred ruskými imperialistickými zámermi a poctivo analyzujú možnosti a zámery strán v prebiehajúcej rusko-ukrajinskej vojne. Hlavné posolstvo sa ale týka zmeny medzinárodného prostredia, v ktorom rastie miera bezpečnostných hrozieb ba priamo vojnového násilia. Dlhé mierové obdobie sa skončilo a národy, ktoré chcú prežiť, musia opätovne obnoviť svoje vojenské kapacity aj zručnosti. Týka sa to aj Slovenska, ktoré má tú výhodu, že sa môže oprieť o politicky spriaznených demokratických spojencov v Severoatlantickej aliancii a Európskej únii, najmä USA, stále hlavnej svetovej vojenskej mocnosti. Ako zdôrazňuje autor, hry na „neutralitu“ môžu byť práve v čase zostrovania medzinárodnej eskalácie veľmi riskantné ba až samovražedné. Slovensko nemôže dúfať, že sa mu podarí uzavrieť do akejsi izolácie a všetky konflikty okolo neho len prehrmia. A na éru konfrontácii sa musí adaptovať mentálne, politicky, ekonomicky aj vojensky.

A powerful strain of Russian nationalism now lies at the heart of the Kremlin's political thinking: "Eurasianism". But how did this dangerous ideology, once a fringe theory, come to dominate Moscow's elite? Promoted most notably in recent years by Alexander Dugin, this theory has become the driving force behind the invasion of Ukraine and the perplexing manoeuvrings of Putin's Russia. In this fascinating investigation, Charles Clover, an award-winning journalist, traces Eurasianism's origins in the writings of White Russian exiles in 1920s Europe, through Siberia's Gulag archipelago in the 1950s, the dissolution of the Soviet Union in the early 1990s, and up to its steady infiltration of the governing elite. Based on extensive research and dozens of interviews with Putin's close advisers, this eye-opening account is essential reading to understand Russia's past century - and the dangers of our present political moment.

Každý z nás se v životě potkal s kulturní diplomacií, i když si toho nemusel být vědom. Za řadou výstav, koncertů, happeningů, konferencí nebo filmových projekcí stojí práce kulturních diplomatů, kteří veřejnosti ukazují svou zemi prostřednictvím kultury. Kulturní diplomacie je jedním z nástrojů zahraniční politiky, v repertoáru diplomatických možností má ale velmi zvláštní místo: dodává diplomacii lesk a šmrnc a neuzavírá se za zdi velvyslanectví. Autorky navazují na úspěšný podcast Jazzman versus špioni a přibližují českou kulturní diplomacii formou dilemat, která ve své práci řeší ambasadoři kultury. Nabízí obrázek současné české kulturní diplomacie a přispívají tak k diskusi o roli kultury v české zahraniční politice. Vychází ve spolupráci s Českými centry.

Predkladaná monografia je historicko-právnym pohľadom na úlohu i postavenie zákonodarného orgánu v období, ktoré je azda najkontroverznejšou časťou slovenských dejín. Pri jej spracovaní vychádzal autor z archívneho výskumu vo fondoch slovenskej, českej i nemeckej proveniencie i širokého spektra prác historikov dotýkajúcich sa vývoja politického systému i režimu na Slovensku v rokoch 1938-1945, ktoré vznikali od šesťdesiatych rokov minulého storočia. Táto monografia v prvom rade analyzuje úlohu, ktorú hral snem ako zákonodarný orgán v politickom živote štátu. Zaoberá sa jeho vznikom, vrátane volebnej procedúry, formovaním právneho postavenia parlamentu v ústave i vývojom jeho reálnej pozície v politickom systéme.

A rendszerváltozás magyar valóságát, társadalmának jövőjét meghatározták a demokratikus átmenet során létrejött politikai szervezetek, amelyek közül az 1990-es, első szabad választásokon győztes Magyar Demokrata Fórum kialakulását és korai időszakát dolgozza fel a kötet, amelyet az olvasó a kezében tart. Szécsi Árpád arra kereste a választ, hogyan határozták meg mozgalmi előzményei és jellemzői az MDF történetének első két évét, illetve milyen szerepet játszottak a párt választási sikerében. A magyarázó tényezők közül kiemelkedően fontos az előzetesen létrejött országos, informális hálózat, az alapítók személyes képességei és együttműködésük, a "mozgalmi MDF" tagságának aktivitása, áldozatkészsége, valamint öntevékeny kreativitása. A választási győzelemhez nagymértékben hozzájárult továbbá a párt miniszterelnök-jelöltje, Antal József, akinek a politikus karaktere hitelesen illeszkedett a Fórum "nyugodt erő" imázsához, és aki a legmagasabb szintre tudta emelni az MDF nemzetközi elfogadottságát.