Ak chcete pochopiť, čo sa deje vo svete, pozrite sa na mapu. Svetový bestseller Tima Marshalla V zajatí geografie ukázal, ako sú možnosti každého národa obmedzené horami, riekami, moriami a betónom. Odvtedy sa geografia nezmenila, ale svet áno. V tejto novej objavnej knihe nás Marshall zavedie do desiatich regiónov, ktoré budú formovať globálnu politiku a moc. Zistíte, prečo je zemská atmosféra ďalším bojiskom sveta, prečo sa boj o Tichomorie práve začína a prečo je ďalšia utečenecká kríza v Európe bližšie, než si myslíte. Desať kapitol venovaných Austrálii, Sahelu, Grécku, Turecku, Spojenému kráľovstvu, Iránu, Etiópii, Saudskej Arábii, Španielsku a vesmíru, je podaných s Marshallovým charakteristickým vtipom a nadhľadom. Je to zrozumiteľné a pútavé skúmanie sily geografie, ktorá formuje minulosť, prítomnosť, ale aj budúcnosť ľudstva.

Kniha V zemi babišismu a buranokracie publicisty a předsedy Klubu na obranu demokracie Bohumila Doležala prostřednictvím jeho článků mapuje období od nástupu "Nových pořádků" v roce 2013, tedy zejména důsledky prezidentství Miloše Zemana a mocenského vzestupu Andreje Babiše. Texty jsou rozděleny do tematických oddílů a Doležal se v nich věnuje jak změnám, které nastaly po pádu vlády Petra Nečase, tak také silám, jež se na instalaci těchto "Nových pořádků" podílely, a lidem, kteří celkovou destrukci demokratických poměrů umožnili svým lavírováním a mlčením. Autor v několika textech také rozvíjí problém odkazu Václava Havla a jeho "nepolitické politiky". Dalšími tématy jsou prezidentské volby v roce 2018, politika opozičních stran, demonstrace proti vládě Andreje Babiše a působení spolku Milion chvilek pro demokracii. Nakonec také vládní politika a společenská atmosféra během koronavirové epidemie a jejich dopady na úroveň svobody v České republice. V poslední části Bohumil Doležal vzpomíná na někdejšího šéfredaktora časopisu Tvář Jana Nedvěda, na filosofa Ladislava Hejdánka a na písničkáře Svatopluka Karáska. Výbor uzavírá "nekrolog za město" psaný u příležitosti výročí náletu na Drážďany v únoru 1945. Po velkém úspěchu knihy přicházíme s druhým vydáním, které je doplněno texty týkajícími se zejména situace v České republice během pandemie nemoci covid-19.

V květnu 1921 byla založena KSČ. Stoleté výročí vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnosti i budoucnosti. Nakolik byli čeští komunisté závislí na Moskvě? Jaký typ lidí přitahovala komunistická strana? A proč i přes zákon o protiprávnosti komunistického režimu nedošlo k jejímu zákazu? Odpovídají Jaromír Štětina, Pavel Žáček, Jan Rychlík, Daniel Kroupa, Michal Stehlík a další publicisté i historici.

A Harmadik Birodalom rémtetteire már közvetlenül a második világháború lezárása után fény derült, ezért a népirtást elkövető háborús bűnösök jellemzően a szökés mellett döntöttek. Néhányukat hamar elkapták - mint az SS hírhedt vezérét, Heinrich Himmlert -, mások azonban elkerülték a letartóztatást, köszönhetően egy olajozottan működő szervezetnek, mely éppen az ilyen bűnösök bújtatására szakosodott. Utóbbiak közé tartozott Josef Mengele, "a halál angyala", aki iszonyú orvosi kísérleteket végzett Auschwitzban; Martin Bormann, Hitler brutális személyi titkára; Klaus Barbie, a könyörtelen "lyoni hóhér", s talán valamennyi közül a legförtelmesebb: Adolf Eichmann. Az SS kiiktatása eposzba illő hőstörténet arról a titkos háborúról, amit az önjelölt "nácivadászok" vívtak. Ebbe a végtelekig eltökélt és igencsak sokszínű csapatba tartozott többek között egy francia házaspár, egy, a normandiai partraszállás idején katonaként szolgált amerikai ügyvéd, egy német ügyész, aki sírig tartó hűséget esküdött a náci pártnak, több izraeli Moszad ügynök és a haláltáborok egyik túlélője is. Ezek a férfiak és nők évtizedeken kutattak az SS még szökésben lévő tagjai után, hogy egyikük se úszhassa meg a felelősségre vonást és sok esetben a halálos ítéletet. Az SS kiiktatása egyszerre felemelő és hátborzongató, s új részletekkel szolgál a történelem egyik legmesteribb hajszájáról. Bill O'Reilly (1949) amerikai író, újságíró, korábban a CBS News és az ABC News műsorvezetője. Tizennégy történelmi témájú nemzetközi bestseller szerzője. A Killing-sorozat könyvei eddig több mint 17 millió példányban keltek el. Long Islanden él. Martin Dugard (1961) amerikai író, újságíró. számos történelmi témájú kötet szerzője, Bill O'Reilly állandó szerzőtársa. Orange Countyban él.

Ignác Romsics patrí medzi najuznávanejších maďarských historikov súčasnosti. Po minoriadne úspešnej syntéze Magyarország története a XX. században (Dejiny Maďarska v 20. storočí) vydal knihu o jednej z najdiskutovanejších otázok moderných maďarských dejín, o Trianonskej mierovej zmluve. V tejto knihe sa dozvieme o rozporoch medzi národmi rakúsko-uhorskej monarchie, strategických cieľoch prvej svetovej vojny, pokusoch o krízové riadenie uhorských revolúcií v rokoch 1918 - 1919. Spoznáme stanovisk á a rozhodnutia mierovej konferencie, argumenty i protiargumenty maďarskej mierovej delegácie pod vedením Alberta Apponyiho a napokon sa dozvieme ako sa dospelo k samotnej mierovej zmluve a jej realizácii. Neobyčajne informatívne a čitateľsky prístupné dielo čerpá z domácej a medzinárodnej literatúry o danej téme a z domácich i zahraničných archívnych výskumov autora. Súčasťou knihy je 24 máp, dokumentujúcich jednotlivé etapy rozhodovania o hraniciach v tejto časti Európy.

Co předseda ODS Petr Fiala a jeho kolegové z think-tanku Pravý břeh říkají k dosavadnímuvývoji koronavirové krize? Jak ovlivní naši společnost? Stojí před námi stojí několik výzev, ke kterým se musí odpovědně postavit celá společnost, pokud chceme ze změn, které do našich životů virus přinesl, vytěžit to nejlepší. Musíme odolat pokušení zvolit si snazší řešení na úkor svobody. Západní civilizace zná pro podobné mimořádné situace vyzkoušené postupy a principy, kterých bychom se nikdy neměli vzdát. Všechny tři texty původně vznikaly jako poznámky k vývoji situace v době nouzového stavu. Teď, když pomalu končí první dějství epidemie, je snad vhodný čas na to, abychom do veřejné debaty vstoupili s touto předběžnou reflexí a upozornili na hodnoty, souvislosti a výzvy, před které nás pandemie postavila.

Kniha je pokračovaním predchádzajúcich vedeckých a knižných projektov Európa na križovatke, Európa v pohybe a Európa v ohrození, kde boli analyzované aktuálne problémy ovplyvňujúce Európu ako migrácia, Grécka a Ukrajinská kríza, Brexit. V predkladaná publikácia sa snaží poskytnúť víziu a systematický pohľad na ideálne budúce postavenie Európy v globalizovanom svete, kde dominujú aktéri medzinárodných vzťahov ako Čína a USA. Európa, keď chce daným mocnostiam konkurovať potrebuje ambicióznu víziu.

A 2010-es év minden túlzás nélkül történelmi fordulópont. A most kezdődő évtized, veszélyeit, kockázatait és esélyeit illetően, csak a XX. század legkritikusabb időszakaihoz mérhető. És nyilván az sem véletlen, hogy az évtized végén 2020-ban Trianon századik évfordulójáról, majd hat évvel később 2026-ban Mohács 500 évfordulójáról emlékezünk meg. Ha a most induló kritikus évtizedben nem tudjuk elérni azt a nemzetstratégiai fordulatot, amely a most megbukó rendszer romjain új berendezkedést lesz képes építeni, akkor, ami ezután bekövetkezik, az tragikus tartalmait illetően valóban csak Trianonhoz, vagy Mohácshoz lesz mérhető.

Komentátor a analytik Jan Macháček, držitel několika novinářských ocenění, je znám především jako redaktor Respektu, kde již v 90. letech odkrýval řadu velkých privatizačních kauz, nebo jako hudebník (kytarista ve skupinách The Plastic People of the Universe, Garage). Ve knize komentářů z období 2009 do současnosti svým osobitým stylem analyzuje či glosuje aktuální ekonomicko-politická témata, např. dění v Evropské unii, Brexit, volby v USA, migrační krizi, hrozby z Ruska – a samozřejmě i českou politickou a ekonomickou krajinou. V rozhovoru s autorem poznáváme mj. prostředí pražského undergroundu, Macháčkovu investigativní práci, zákulisí české cesty ke kapitalismu („Jak Česko skočilo flopem“).

Kniha Ivana Langera V síti je promyšlenou mozaikou postřehů a provokativních šlehů, jimiž bývalý ministr vnitra a někdejší místopředseda ODS komentuje veřejné dění. Originální sbírka facebookových statusů a hlášek se věnuje domácí politice, předbrexitovému vření v EU či postojům státníků k migrační krizi. Kritickými poznámkami Ivan Langer častuje i některá tuzemská média a jejich vlastníky. Text je proložen řadou odkazů na novinové články a zpravodajské spoty, které publikaci oživujícím způsobem usazují do časového a věcného kontextu. Svého druhu překvapením je autorovo veřejné přiznání k výtvarným sklonům - publikaci vybavil vlastními kresbami. Kniha V síti je určena lidem, kteří na veřejné dění rádi nahlížejí z různých úhlů.

V centru Sukovy studie stojí myšlení československých revizionistických ekonomů šedesátých let, přičemž zvláštní pozornost je věnována Otovi Šikovi, jeho přerodu ze stalinského dogmatika v přesvědčeného reformistu a posléze jednoho z význačných protagonistů pražského jara 1968. Záběr práce je však daleko širší. Autor se v úvodní kapitole pokusil o rekonstrukci myšlenkových dějin komunistického experimentu, od teoretických východisek Marxových přes Leninovo „rozvinutí“ a praktickou realizaci v revoluci, válečném komunismu a později v NEPu až po Stalinovo završení v podobě nové „vědy“ – politické ekonomie socialismu – a teorii zostřování třídního boje. Dále se věnuje politickému, a zejména ekonomickému vývoji v Československu po únoru 1948, kdy byl zformován socialistický stát sovětského typu, s diktaturou jedné strany, masivní změnou vlastnické a sociální struktury a centrálně řízeným hospodářstvím. Již záhy se však začaly v tomto modelu projevovat závažné ekonomické potíže, disproporce a zaostávání, které vedly koncem padesátých let k prvnímu vážnému pokusu o reformu centrálního plánování. Následující pokus, spojovaný s Šikovým jménem, souvisel s důslednějším vymaňováním se socialistické ekonomie z pout stalinského dogmatismu, s jejím pozvolným otvíráním se různým směrům soudobé „buržoazní“ vědy, což vše vyústilo ve druhé polovině šedesátých let v rozsáhlé diskuse o socialistickém trhu, směřování socialismu vůbec, v přípravu skutečně zásadní reformy a nakonec v konfrontaci s oslabenou centrální politickou mocí. Autor přesvědčivě dokládá, že celý tento proces provázel rozpor mezi realistickým přístupem k řešení konkrétních ekonomických problémů a novým utopismem spočívajícím v přesvědčení o vyšším humanistickém potenciálu socialismu. Zvláštní kapitolu věnuje Jiří Suk jedné z podstatných a trvalých opor komunistického režimu; ukazuje v ní, jak na tehdejší československé ekonomy pohlížela politická policie. Bez ohledu na politické tání a zdánlivě svobodnější poměry Státní bezpečnost i v šedesátých letech dál mnohé ekonomy intenzivně „rozpracovávala“ prostřednictvím rozsáhlé sítě donašečů, podezírala je a vyhledávala v jejich řadách třídního nepřítele. Kniha je založena na podrobném studiu archivních materiálů, dobové publicistické produkce a domácí i zahraniční odborné literatury. Zároveň je psána živým a velmi čtivým jazykem. Svým tématem i způsobem zpracování je určena nejen specialistům – historikům, ekonomům či politologům –, ale všem, které zajímá nedávná minulost i současnost naší země.

„Leccos nasvědčuje tomu, že se znovu probouzí zájem o fenomén komunistické řeči, což patrně souvisí s nástupem nové generace, která už se starým režimem nemá přímou zkušenost. Na druhé straně je z mnoha rozličných hledisek patrné, že se česká společnost stále ještě s obdobím komunistického panství, zvláště s jeho podobou „normalizační“, náležitě nevyrovnala (vyrovnání zde chápu jako integraci do naší společné, národní zkušenosti). Svědčí o tom mimo jiné i vleklé spory kolem otázky, kterak minulý režim nazývat: Byla to jistá odrůda totalitního systému, nebo jen obyčejná diktatura, jedna z mnoha, jež Evropa ve dvacátém století poznala?“ (Z předmluvy Petra Fidelia k novému vydání.) Autorizované knižní vydání tří studií věnovaných sémantickému rozboru jazyka komunistické propagandy sedmdesátých a osmdesátých let, zvláště úvodníků Rudého práva a projevů tzv. stranických činitelů: Lid, demokracie, socialismus (1978), Pohádka o Stalinovi (1980) a Zrcadlo komunistické řeči (1989). První dvě studie byly původně publikovány v samostatných samizdatových edicích, později byly pojaty do neautorizovaného exilového vydání autorových prací v souboru Jazyk a moc (Mnichov, Arkýř 1983), který vyšel také ve francouzské verzi (v překladu Eriky Abramsové a s předmluvou André Glucksmanna), roku 1986 pod názvem L'esprit post-totalitaire (Paříž, Bernard Grasset). Toto nové vydání je rozšířeno o textovou přílohu, kde čtenář najde v plném znění některé klíčové prameny, z nichž bylo v knize citováno. Pro snazší orientaci v textu jednotlivých studií pořídil autor ještě výběrový tematický rejstřík, zahrnující zejména hlavní rekurentní pojmy z jazyka komunistické řeči, jakož i z analytického metajazyka vlastních výkladů.

What does the good life - and the good society - look like in the twenty-first century? Today, our lives are dominated by an ideology of extreme competition and individualism. It misrepresents human nature, destroying hope and common purpose. But we cannot replace it without a positive vision, one that reengages people in politics and lights a path to a better world. Urgent and passionate, George Monbiot shows how new findings in psychology, neuroscience and evolutionary biology cast humans in a radically different light: as the supreme altruists and cooperators. He shows how both democracy and economic life can be radically reorganised from the bottom up, enabling us to take back control and overthrow the forces that have thwarted our ambitions for a better society. Out of the Wreckage explains just how communities can be rebuilt with the help of a new "politics of belonging".

Várhegyi Éva a magyar bankrendszert közvetlen közelségből ismerve tárja fel közérthető stílusban, ugyanakkor mégis alapos szakmaisággal, hogyan vonta a magyar kormány szoros irányítása alá a bankrendszert és az azt irányító intézményeket 2010-től egészen napjainkig. A kormány szabályozási eszközökkel, nyomásgyakorlással, államosításokkal megteremtett annak feltételét, hogy a bankrendszerben egy arra kijelölt baráti-üzleti kör jelentős tulajdonosi részesedéshez jusson. Várhegyi Éva átvilágítja és érthetővé teszi ezt a szövevényes drámát, továbbá bemutatja a főszereplőket és a fontosabb mellékszereplőket - így az olvasó végigkövetheti többek között Spéder Zoltán felemelkedésének és bukásának történetét is. "Várhegyi Éva imponáló szakmai tudás birtokában, remek és közérthető stílusban, a bankrendszer és az azt irányító intézmények mély ismeretében, mégis kellő távolságot tartva tárja elénk az elmúlt évtized egyik eltitkolt történetét. Ennek az időszaknak a gazdaságtörténete aligha érthető meg e kiváló írás ismerete nélkül." Surányi György

Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Kdo poskytl Bagdádu zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN a posléze i americko-britský vpád do Iráku na jaře 2003? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na „osvobození“ Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost? Jak to, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení? Proč se Irák po „osvobození“ stal nejnebezpečnějším místem na světě a proč Praha byla Praha degradována z privilegovaného hospodářského partnera Iráku na přehlíženého outsidera? Kdo zavlekl do Iráku infekci Al-Káidy a Islámského státu, mor občanské války a bezprecedentní korupci? Proč v zemi zůstávají americké síly i dvacet let od jejího „osvobození“?

Jelen kötet a 2020-ban megjelent Kína és a Távol-Kelet posztmodern ellensége: a terrorizmus című írás szerves folytatásának tekinthető, amely a dél- és délkelet-ázsiai államok terrorhelyzetének bemutatását kívánja teljessé tenni. A két írás együttesen egy olyan tizennégy országra kiterjedő, terrorizmus fókuszú biztonságpolitikai összeállítást kíván az olvasó kezébe adni, amely könnyen felhasználható tanulmányok folytatásához vagy ázsiai utazásra és beruházásra felkészülés során, illetve akár a régiós országok képviselőivel folytatott tárgyalások felkészítő háttéranyagaként. Ugyanakkor meghatározó törekvés volt a kézikönyv jelleg megőrzése, amely egyben biztosítja a komplett összefoglaló formátumot is annak érdekében, hogy a kötet széles körű felhasználhatósága megmaradjon. Nem titkolt cél továbbá, hogy olyan olvasók is kedvüket leljék a könyvben, szakmailag tartalmas, azonban fogyasztható művet vehessenek a kezükbe, akik korábban nem vagy csak érintőlegesen találkoztak a témával. A szerző reménye szerint a kötet közérthető és "jól forgatható" olvasmányként segítheti hozzá az olvasót, hogy a globális gazdaság, illetve a nemzetközi kapcsolatok és annak politikai szempontjából kiemelkedő jelentőségű régiók Magyarországon mind ez idáig kevéssé ismert biztonsági vonatkozásai egy szűkebb szakmai plénumon túl a nagyobb nyilvánosság számára is megismerhetőek legyenek.

Kikből áll korunk globális elitje? Miből szerezték vagyonukat, és milyen úton? Hol élnek és hogyan? Ahhoz a nemzethez kötődnek, amelynek tagjaként meggazdagodtak, vagy igazi kozmopoliták? Üzletelnek és házasodnak-e országhatárokon át? Hogyan ejtik foglyul az államokat? Hogyan rejtik adóparadicsomokba a pénzüket? Őszinte-e a jótékonykodásuk? Ilyen és hasonló kérdésekre keresi a választ Pogátsa Zoltán közgazdász-társadalomkutató könyve.

Világszerte ?egyre több nő kerül kulcspozícióba, a sikeres nők újabb és újabb üvegplafonokat törnek át az üzleti életben és a politikában. Akár azt is gondolhatnánk, hogy a feminista mozgalom több évszázados küzdelem után lassan célba ér, ám Mikki Kendall, a neves amerikai író és aktivista szerint ez a legkevésbé sincs így. Úgy véli, a modern feminizmus minden sikere ellenére elfeledkezett egy fontos tényezőről: magukról a nőkről. A meghatározó feministák ritkán beszélnek az alapvető létszükségletekről, holott számos nőnek elérhetetlenek olyan, sokak számára magától értetődő dolgok, mint a megfelelő táplálkozás, minőségi oktatás, biztonságos lakókörnyezet és tisztességes fizetés. A sokak szükségletei helyett legtöbbször mégis a kevesek privilégiumainak növelése áll a középpontban. Az óriási visszhangot kiváltó Szemellenzős feminizmus számot vet a modern feminizmus önigazoló mítoszaival, feltárja a kortárs nőjogi mozgalmat szétfeszítő ellentéteket, a faji, társadalmi és nemi különbségeket, és felteszi a kérdést: hogyan lehetnek a nők szolidárisak egymással, ha a köztük lévő kapcsolat is sokszor az elnyomásra épül? Mikki Kendall sodró lendületű, szenvedélyes írása a polgárjogi mozgalom alapértékeihez való visszatérésre sürget, gondolkodásra és cselekvésre ösztönöz.

Csejtei Dezső (1951–) filozófiatörténész, műfordító, hispanista, a Szegedi Tudományegyetem professor emeritusa. Fő kutatási területe a spanyol és a német filozófia története, valamint a filozófiai tanatológia. Nicolás Gómez Dávila (1913–1994) kolumbiai filozófus élete java részét magánkönyvtárában töltötte, Bogotában. Főművét az a több mint tízezer széljegyzet jelenti, melyeket élete során öt kötetben publikált. Önmagát „reakciós” gondolkodónak tartotta.Jelen kötet két szerző, Gómez Dávila és Csejtei Dezső „együttműködésének” terméke. Egyrészt bő válogatást kínál azokból a széljegyzetekből, melyekben a kolumbiai gondolkodó a baloldalisággal, a liberalizmussal és a forradalommal, haladással kapcsolatos nézeteit fejti ki gyakran szellemes formában. Másrészt a széljegyzetekhez kapcsolódnak Csejtei Dezső kommentjei, a szabad képzelőerő és a személyes megfogalmazás termékei. Ezek tömörségben éppúgy igyekeznek felvenni a versenyt a széljegyzetekkel, mint az ironikus, olykor humoros hangvételben, s az a mélységeskeserűség is átdereng rajtuk, mellyel a két szerző a modernitás világát szemléli. Ezen „együttműködés” következtében széljegyzetek és kommentek olyan szimbiózisba lépnek, amely az olvasót további töprengésre ösztönözheti.A kötetet Dávila munkásságát röviden elemző előszó teszi teljessé.

A kötet egyfajta történelmi látleletként mutatja meg: mi történt velünk az elmúlt években, miként sodródtunk az európai közösség perifériájára, milyen változásokon ment át a narancsos rezsim és miként épült le a Magyar Köztársaság. Ujhelyi István európai parlamenti képviselő (S&D-frakció) Orbán Viktor kormányfő vízválasztó tusványosi beszéde után - amelyben meghirdette az illiberális állam kiépítését - fogadta meg, hogy minden vasárnap egy-egy nyílt levélben mutat rá a rendszer bűneire, az európai értékek tudatos leépítésére. Ezt néhány kivétellel (nemzeti ünnep- vagy gyásznap) minden vasárnap meg is tette, kongatta és kongatja most is a harangokat. Az alábbi kötetben ezekből a vasárnapi nyílt levelekből találnak egy kivételes válogatást: a mai Magyarország egy sajátos nézőpontú lenyomatát.

A kiválasztottság a zsidó létezés lényeges tulajdonsága. Egyes társadalomkutatók vitatják, mégis megállapíthatjuk, hogy a kiválasztottság tudata megnövelte a zsidó közösségek összetartását és elősegítette túlélési stratégiájuk sikerre vitelét. A történelem során hozzájárulhatott a zsidó közösségeket sújtó hátrányos megkülönböztetés és az ebből fakadó alacsony önbecsülési szint leküzdéséhez is. Ma már ez veszített jelentőségéből, hiszen a zsidó közösségek világszerte az előnyös helyzetű társadalmi csoportokhoz tartoznak. Minden etnikai csoport közül a legmagasabb jövedelemmel rendelkeznek, és létszámukat felülmúló arányban foglalnak el fontos állami, társadalmi és gazdasági pozíciókat. Egyes csoportjaik pedig a világot irányító globális hatalmi elit szerves részét is alkotják. Megállapíthatjuk, hogy judaizmus és szemitizmus is létezik, és nagyrészt ez a szemitizmus váltja ki válaszreakcióként az antiszemitizmust. A szemitizmus mélyén a kiválasztottság tudata húzódik meg, amely kikényszeríti a kiválasztottak elkülönülését azoktól, akik nem kiválasztottak. A kiválasztottság történhet vallási-ideológiai, továbbá genetikai-etnikai elvek szerint, végül egy zárt érdekközösséghez tartozás alapján. A kiválasztott nép misztikus elképzelése központi helyet foglal el a zsidó hagyományban és liturgiában. Ezért a vallási alapon történő kiválasztottságot a judaizmus vagy szemitizmus egyik kulcsfontosságú meghatározó koncepciójának tekinthetjük. A mai napig megmaradt a zsidók és a nem zsidók közti viszony egyik központi elemének és gyúanyaggal teli pszichológiai, történelmi és teológiai problémájának. A kiválasztottság státuszáért folytatott küzdelem a világ és a zsidóság közti viszony történelmének az egyik hajtóereje volt, és ma is az. A kiválasztottság napjainkban az antiszemitizmus, valamint az Izrael állam támogatásával, területének nagyságával – Jeruzsálem hovatartozásával – kapcsolatos közel-keleti konfliktus egyik meghatározó eleme.

A közkedvelt szerző figyelme a 20. századi Németország sorsára fókuszál, de felidézi azokat az eseményeket is 2018-2019-ből, amelyeket fontosnak tart Németországban és a világban, amelyből továbbra is hiányzik a béke és a nyugalom. Nyomon követhetjük a német pártok tevékenységét, koalícióikat, a kancellárokat Konrad Adenauertől Helmut Kohlon át Angela Merkelig. Tanui lehetünk a Bundeswehr létrehozásának, az NSZK biztonságpolitikája alakulásának, a NATO és Németország közötti kapcsolatok formálódásának. Részletes tájékoztatást kapunk a migránskérdés alakulásáról, a Willkommen-kultúrájától a kitoloncolásokig Rövid elemzéseket olvashatunk arról, hogyan alakul az Európai Unió és Nagy-Britannia viszonya a Brexit miatt, milyen dilemmákkal szembesül az orosz és ukrán politika, vagy milyen fejlődési utat követ Kína a 21. században. A válogatás természetesen szubjektív, de segít eligazodni ebben a megváltozott világban.

Náš stát, jeho vznik a zakotvení v Evropě a ve světě, jeho krize, traumata a osobnosti s nimi spojené a vedle toho naše ekonomická transformace, spory o Evropu i krize na Blízkém východě či ta nejnovější na Ukrajině, to jsou dlouhodobé předměty zájmu autora, který jako vrcholný státní úředník získal s domácí i zahraniční politikou a ekonomickými problémy dlouholeté zkušenosti. Soubor textů k těmto tématům, které vznikly v období posledních patnácti let, odmítá módní politicky korektní komolení pojmů a manipulaci s událostmi a dějinami. Stojí za to se zamýšlet nad událostmi, které jsme prožili nebo prožíváme bez iluzí, připomenout si jak to bylo a je doopravdy, nebát se pojmenovat reálné zájmy, které vždy politikou i ekonomikou hýbou. O tom je tato kniha.

Spisovatel Jan Bauer, který napsal už více jak sto knih s převážně historickou tématikou, předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Jeden, ten první, T. G. Masaryk, vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil. Autor oba tyto velikány srovnává jako politiky, spisovatele, filozofy, vlastence, ale ukazuje, jaký měli například vztah ke Slovensku, k náboženství, k ženám i v čem ve vysokých funkcích selhali. Dokládá, že je naším štěstím, že zformovali tento stát, Československou republiku a po rozdělení Českou republiku. Můžeme být na ně hrdí, neboť do základů naší státosti vložili to nejcennější - svobodu a demokracii.

Nevšedný a napínavý príbeh o budúcnosti demokracie, ktorý objasňuje jeden z najdôležitejších zápasov dnešnej doby: o budúcnosť slobody a porážku autokratických režimov. Ekonóm a bývalý politik Moisés Naím prináša nevšedný a naliehavý pohľad do budúcnosti demokracie a zároveň objasňuje jeden z najdôležitejších konfliktov dnešných čias: ako zachovať slobodu a demokraciu vs. ako ovládnuť a poraziť autokratov, ktorí sa vynárajú v každej krajine ako huby po daždi. V knihe Pomsta moci vysvetľuje politické trendy, podmienky, technológie a typ správania, ktoré prispievajú ku koncentrácii moci a k rozličným politickým a ideovým rozporom. Sústreďuje sa najmä na tri P – populizmus, polarizáciu a postpravdivosť. Ide o nástroje, ktoré sa v politike vyskytujú odjakživa, no súčasní politici ich kombinujú novým a ešte desivejším spôsobom, aby podkopali zásady demokracie. Ašpirujúci autokrati majú totiž k dispozícii aj nové možnosti a nové nástroje, ktorými sa dožadujú neobmedzenej moci. V spojení s novými technológiami a spoločenskými trendmi však nadobúdajú oveľa väčšiu silu. Pomsta moci je plná kontroverzných postáv a strhujúcich príbehov o nástupe k moci, ale aj názorných príkladov trikov a taktík proti tým, ktorí sa snažia autoritársku moc oslabiť. Vďaka prístupu k najaktuálnejším informáciám a poznatkom v spoločenskovednom výskume Naím odhaľuje opakujúci sa vzorec stratégií na upevnenie moci, a to aj v krajinách s výrazne protikladným politickým, ekonomickým a sociálnym pozadím. Zároveň ponúka zamyslenie nad tým, čo možno urobiť pre to, aby znovu zvíťazili sloboda a demokracia. Výsledky boja o moc totiž v závere určia, či sa v budúcnosti uberieme demokratickou alebo autokratickou cestou.

Publikace je dílem studentů a kolegů Jana P. Kučery, který třicet let působil na katedře politologie FSV UK. Kniha proto zahrnuje texty věnující se problematice, s níž docent Kučera spojil svou přednáškovou i výzkumnou činnost. K nim patří studie M. Skovajsy a J. Dopierally věnované Richardu Wagnerovi a analýzy vztahující se k českým dějinám, jako jsou práce o českém údělu od D. Brabce a o politickém stranictví v českých zemích před rokem 1918 od J. Staubera.Zájemci o české dějiny 20. století zde najdou i text týkající se kontaktů T. G. Masaryka s Willou Catherovou z pera P. Justa či obsáhlou studii V. Smetany přibližující přítomnost Rudé armády v Československu v roce 1945. Své místo zde našla i analýza formování středoevropské identity od L. Cabady a studie současné ruské inteligence M. Romancova. Nechybí ani zamyšlení nad konceptem svobodné společnosti, jejímž autorem je K. B. Müller, či úvahy o ideologickém zakotvení fašismu J. Charváta, které doplňuje „filozoficko-marsologická“ literárně zacílená úvaha J. Mlejnka. Stranou zájmu nezůstala ani témata vztahující se k Francii (příspěvek věnovaný národní identitě Nice z pera M. Perottina) či studie o „světovém vlivu“ Velšanů B. Říchové. Publikaci uzavírá politicko- geografická analýza globálně nejoblíbenějšího sportu – fotbalu – spoluautorů M. Riegla a B. Doboše.

Kniha se věnuje způsobům, jakými české a slovenské politické strany uchopily a komunikovaly otázky evropské integrace a sbližování obou zemí s Evropskou unií v letech 19891998. Popisuje, jak se vyvíjel pro- i protiintegrační diskurz českých a slovenských politických stran a kolem jakých témat byl kon­struován. Všímá si také, zda politické strany v rámci tohoto diskurzu výrazně reagovaly na změny v ES/EU nebo zda lze pozorovat významné rozdíly v postojích českých a slovenských politických stran k evropské integraci. Stranou zájmu nezůstalo ani propojení těchto informací s veřejným míněním v obou zemích. Autor se proto zabývá rovněž otázkou, zda byla ve veřejném mínění patrná určitá korelace s komunikáty a nosnými tématy politických stran a hnutí.

Zasahovanie do amerických volieb. Podporovanie extrémistickej politiky v Európe. Vojna na Ukrajine. Putinovo Rusko v uplynulých rokoch vynakladá veľké úsilie, aby rozšírilo svoj vplyv a podkopalo západné inštitúcie. Ako k tomu však došlo a kto to zosnoval? Investigatívna novinárka a bývalá moskovská spravodajkyňa Catherine Belton v Putinových ľuďoch odhaľuje dosiaľ nevypovedaný príbeh, ako sa Vladimir Putin a skupina bývalých príslušníkov KGB v jeho bezprostrednom okolí dostali k moci a vyrabovali vlastnú krajinu. Belton sa ponára hlboko do vnútorných procesov v Kremli a vďaka výpovediam kľúčových aktérov odhaľuje, ako Putin nahradil svojvoľných oligarchov z jeľcinovských čias novou generáciou lojálnych oligarchov, ktorí ovládli ruské hospodárstvo, justíciu a rozšírili vplyv Kremľa do Spojených štátov a do Európy. Výsledkom je mrazivý pohľad na pomstu KGB – príbeh, ktorý sa začína kolapsom Sovietskeho zväzu, keď celé siete agentov dokázali vyviezť zo štátnych podnikov na Západ miliardy dolárov a s nimi aj svoj vplyv. Putin so spojencami svoje dielo dovŕšili, keď obnovili moc Ruska, zmocnili sa hospodárstva, potlačili nezávislé hlasy a v zahraničí rozpútali tajné operácie. Z anglického originálu Putin’s People (William Collins, Great Britain 2020) preložil Peter Tkačenko.

Zbierka komentárov známeho biznismena, manažéra a právnika Oszkára Világiho, ktoré vychádzali na stránkach denníku Hospodárske noviny. Jeho komentáre sú iné ako „bežné“ komentáre politických komentátorov. Nebojí a neostýcha sa dať najavo svoj názor. Dokonca jeden politik, bývalý premiér, si dodnes myslí, že vďaka jeho komentáru sa zrodila vládna koalícia. Na politiku sa vie pozrieť z úplného detailu, keď si všíma nejakú konkrétnu vec, ale rovnako aj z nadhľadu a systémovo. S Oszkárom Világim nemusíte vždy súhlasiť. Môžete mať iný pohľad na problémy, ktorým čelíme v EÚ, na správnosť či nesprávnosť riešení, ktoré sa prijímajú. Môžete sa inak pozerať na domácu politiku, na to, čo je naozaj zelená energetika a ako by mali konať lídri. A práve to je to najlepšie. Máte šancu nesúhlasiť s jeho argumentmi. Možno vás občas rozčúli, niekedy rozosmeje, ale vždy vás prinúti zamyslieť sa. Takýchto komentárov, ktoré sú o vyargumentovaných názoroch a nielen o pocitoch, je stále menej. A v tom sú vzácne. To potvrdzujú aj čísla čítanosti na stránke denníku HNonline. Jeho komentáre pravidelne oslovujú desaťtisíce ľudí, ktorí by sa nevracali iba tak. Silné meno priťahuje chvíľu, ale myšlienky pôsobia ako magnet roky.

In this eye-opening book, Matthew Rose introduces us to one of the most controversial intellectual movements of the twentieth century, the "radical right," and discusses its adherents' different attempts to imagine political societies after the death or decline of liberalism. Rose shows how such thinkers are animated by religious aspirations and anxieties that are ultimately in tension with Christian teachings and the secular values those teachings birthed in modernity.