Tényleg darabokra hullik a világ? A haladás eszméje idejétmúlt? A harmadik évezred emberi állapotának ebben az elegáns körüljárásában a kogníciókutató és közéleti értelmiségi Steven Pinker arra biztat bennünket, hogy szemléljük kissé távolabbról a véres főcímeket és a romlásról szóló próféciákat, mert ezek csak a pszichológiai hajlamainkra játszanak rá. Ehelyett nézzük inkább az adatokat: hetvenöt meggyőző grafikon segítségével Pinker megmutatja, hogy az élet, az egészség, a jólét, a biztonság, a béke, a tudás és a boldogság terén is egyre jobb a helyzet, és nemcsak Nyugaton, hanem világszerte. Ez a haladás nem valamilyen kozmikus erő eredménye. A felvilágosodásnak köszönhetjük: a meggyőződésnek, hogy az értelem és a tudomány előmozdítja az emberiség felvirágzását.

A mese az epikai költészet azon műfaja, amely az eposzban is jogosultan szereplő csodálatos elemet nem csak megtűri, de annyira megköveteli, hogy ilyen csodálatos elem nélkül nem is képzelhető, sőt tovább menve, a csodálatost (vagyis természetfelettit, a természet tapasztalati úton megismert rendjén kívülállót) nem is mint ilyent, hanem mint egészen természetest tünteti fel. A mesében minden lehetséges: a láthatatlanná válás, a tűzön való átkelés, a kacsalábon forgó palota, a halhatatlanság, stb. Éppen ezért minden kultúrában helye van a meséknek, és kimeríthetetlen a világ mesekincse.

Paul Rabinow je předním americkým kulturním antropologem, jenž sehrál významnou úlohu v kritickém přehodnocování forem a norem antropologie, zejména v prosazování reflexivity jako plnohodnotné součásti antropologické tvorby dat. Rabinow v díle demystifikuje terénní výzkum jako základní metodologickou orientaci oboru, ukazuje, že jeho průběh a výsledky se odvíjejí nejen od užitých výzkumných technik, ale rovněž a neodmyslitelně od povahy výzkumníka a jeho naladěnosti. Rabinow živou a otevřenou formou líčí svá setkávání s Maročany i francouzskými usedlíky, trampoty a nástrahy antropologického terénního výzkumu, pochybnosti a myšlenky, nad nimiž během výzkumu přemítal. Třeba okamžik, kdy svého spolupracovníka Alího naštvaně vyhodil z auta a nechal jej dojít domů pěšky. Kladl si otázku, zda to znamená konec jeho vědeckého snažení v Maroku. V současnosti je reflexivita nedílnou součástí antropologického výzkumu i prezentace jeho výsledků a kniha Reflexe terénního výzkumu v Maroku se velice rychle zařadila do antropologického kánonu, i když se Rabinowovi dostalo varování, že vydáním díla si zničí slibně se rozvíjející kariéru.

Nem félek, hogy megbetegszem. Akkor mitől félek? A járvány következményeitől. Attól, hogy kiderül, az általam ismert civilizáció építménye csupán kártyavár. Félek a lenullázódástól, de az ellenkezőjétől is: hogy hiábavaló lesz a félelem, elmúlik, és utána nem változik semmi. A CoVid-19-járvány talán korunk legjelentősebb egészségügyi vészhelyzete. Feltárja világunk összetettségét, társadalmi, politikai, gazdasági, interperszonális és lélektani logikáját. Amit most átélünk, az túlmutat az identitáson, a kultúrákon. Olyan erőfeszítést kíván a képzeletünktől, amilyenhez normális körülmények között nem vagyunk hozzászokva: látnunk kell, hogy megbonthatatlanul kötődünk egymáshoz, és az egyéni döntéseinkben is tekintettel kell lennünk másokra. A járványban egységes organizmus vagyunk, közösség, amely a teljes emberiséget magában foglalja. Járvány idején a szolidaritás hiánya mindenekelőtt a képzelet hiányossága. Paolo Giordano a könyvből származó bevétele egy részét az egészségügyi veszélyhelyzet tudományos kutatására és kezelési intézkedéseire ajánlotta fel.

Ideologie lidských práv se stala sekulárním náboženstvím naší doby. Má svá dogmata, své svaté, své mučedníky, své křížové výpravy a svou inkvizici. Ačkoli byla formulována s úmyslem zabránit tyranii a přinést svobodu, nakonec se sama stala svazující. Autor v této knize zkoumá dějiny lidskoprávního diskurzu, jeho předchůdce a jeho současné dopady na společnost. Odhaluje člověka antiky jako neodlučitelného od svého rodu či komunity. Sleduje dlouhou cestou od toho, jak rané křesťanství přisoudilo každému člověku nesmrtelnou duši, až po současné zbožštění člověka jakožto egoistického jednotlivce. Poukazuje na kulturní a historickou relativitu lidských práv. Jejich absolutizaci a univerzalismus považuje za formu západního etnocentrismu. Vrhá světlo na jejich ideologizaci v prospěch západních zájmů a globalizace a především poukazuje na jejich atomizační a dezintegrační dopady na společnost. Francouzský filosof Alain de Benoist (*1943) je zakladatelem a předním představitelem Sdružení pro výzkum a studium evropské kultury (Groupement de recherche et détudes pour la civilisation européenne, GRECE). Je autorem několika desítek knih: kromě lidských práv psal i o indoevropských jazycích a náboženstvích, o dějinách filosofie, o ekonomice, o totalitarismu a o geopolitice. Ve své aktuální knize Za horizontem lidských práv předkládá jedinečnou kritiku jednoho z nejzávažnějších problémů naší doby.

Kniha je příspěvkem k obecné sociální teorii. Argumentace je vedena dvojím zájmem. Na jednu stranu je to zájem o problematiku intersubjektivity v sociologii. Výzkum intersubjektivity rozumění, která je předpokladem koordinace jednání mezi jedinci, nabízí alternativu vůči často diskutovanému dilematu mezi individualismem a holismem. Na druhou stranu je to zájem o hermeneutiku, jak je studována ve filozofii. Hermeneutika při výzkumech intersubjektivity umožňuje překonat orientaci na reprodukci sociálního řádu, která převažuje ve fenomenologickém zpracování Alfredem Schützem. Kniha využívá konceptuální úvahy filozofů Hanse-Georga Gadamera a Paula Ricoeura k dynamizaci intersubjektivity. Cílem je vypracovat teorii, která umí objasnit sociální změnu probíhající v soudobých rozvinutých společnostech. Vychází v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

Na stránkách všech významných německých deníků se v posledních letech pravidelně objevují články o jedincích, kteří neuznávají existenci Spolkové republiky Německo a jejího právního systému. Z tohoto důvodu odmítají platit daně, bojkotují všechna úřední rozhodnutí nebo provádějí výtržnosti v budovách soudů či finančních úřadů. Někteří z nich dokonce považují pozemek okolo vlastního domu za území zcela nezávislého státu, jehož údajnou suverenitu hodlají bránit před policisty a soudními vykonavateli i se zbraní v ruce. Řeč je o členech scény „říšských občanů“ a „samosprávců“. Po dlouhou dobu byli členové této scény ze strany německé státní moci pokládáni za neškodné blázny a kverulanty, jejichž hlavní zálibou byla tvorba mnohostránkových nesmyslných stížností a deklarací adresovaných na všechny možné německé i zahraniční instituce. K zásadní změně v přístupu německých státních představitelů vůči tomuto fenoménu došlo v říjnu 2016, kdy jeden ze členů scény pomocí střelné zbraně zcela chladnokrevně zavraždil příslušníka policejního komanda. Od tohoto okamžiku jsou „říšští občané“ a „samosprávci“ ze strany německých bezpečnostních orgánů klasifikováni jako jedni z hlavních nepřátel svobodného a demokratického ústavního pořádku. Účelem knihy je poskytnout českému čtenáři základní přehled umožňující mu dostatečnou prvotní orientaci v rámci všech hlavních aspektů tohoto mimořádně zajímavého sociálního fenoménu.

Zpráva Česko na cestě přispívá k reflexi situace Česka u příležitosti výročí připomínaných rokem 2018. Vychází z diskusí, které vedly osobnosti veřejného života na půdě Akademie věd ČR o stavu české společnosti a výzvách, s nimiž se potýká. Zabývá se historickou zkušeností, vztahem ke státu a demokracii, kvalitou veřejného prostoru, udržitelností dalšího vývoje a postojem k okolnímu světu. Zachycuje výkony i selhání české společnosti a klade otázky, co v období integračních procesů a migračních vln češství znamená. Zpráva je doplněna vlastními komentáři většiny účastníků diskusí.

Kniha se věnuje případu koleje Středoevropské univerzity, která existovala v Praze v první polovině 90. let 20. století a u jejíhož zrodu stál americký mecenáš maďarského původu George Soros. Na základě rozhovorů s pamětníky a detailního studia dokumentů popisuje autorka počátky Středoevropské univerzity v kontextu Sorosovy filantropie ve střední Evropě a s ní spojených transnacionálních sítí a ideálů. Předčasné ukončení pražské koleje vysvětluje nedostatkem místní podpory v politických i akademických kruzích a nedostatkem kulturního a symbolického kapitálu, který by umožnil trvalejší existenci Středoevropské univerzity v Praze, školy zaměřené na sociální a humanitní vědy. Autorka pracuje s pojmem nadnárodní či transnacionální filantropie, který je v domácí i světové literatuře poměrně nový. Transnacionální filantropie není sama o sobě nová, ale globalizace světa ji posouvá do popředí, stejně jako jiné přeshraniční fenomény. Kniha je určena učitelům, badatelům a studentům sociálněvědních oborů a odborníkům z filantropického sektoru, kteří se zajímají o společenské procesy počátku 90. let v Československu, o témata filantropie a nadací, globalizace nebo o dějiny české sociologie. Jaké byly počátky a jaké konce první koleje Středoevropské univerzity v Praze? Proč Středoevropská univerzita nezůstala v Praze natrvalo? Bylo Česko pro Středoevropskou univerzitu málo „středoevropské“? Jaké otázky nastoluje a jaká pnutí vytváří transnacionální filantropie?

Když se řekne Polsko, první asociací českého čtenáře je katolicismus. Jak a kdy došlo k tak úzkému propojení národa a náboženství? Kniha Pánbíčkáři. Odkud se vzal polský katolicismus? se pokouší najít na tuto otázku odpověď. Nespokojuje se přitom s jednoduchými stereotypy. Čtveřice renomovaných autorů zkoumá tento fenomén z historické, sociologické a filosofické perspektivy. Neopomíjí zásadní historické milníky tisíciletého vývoje křesťanství v Polsku, hlavní pozornost však překvapivě věnuje moderním idejím a relativně nedávným společensko-politickým fenoménům, které tvoří současnou podobu polské kultury a národní identity.

Svet ktorý nepoznáme z vlastnej skúsenosti, vnímame ako svet, ktorý je opakom toho „nášho“. Obývajú ho ľudia, ktorých často vnímame ako nepriateľov, v extrémnom prípade ako neľudí. Správy, ktoré z tohto sveta prichádzajú, sú zákonite zjednodušené a skreslené, pretože prechádzajú obojstranným filtrom skupinových očakávaní. Aký je rómsky svet očami Nerómov? Ako sa k sebe správame? Odpovede na tieto otázky prináša táto publikácia. Domáci i zahraniční experti z oblasti rómskych štúdií nazreli do oboch svetov a prinášajú z nich vlastné výpovede. Ak po ich prečítaní nebude obraz o oboch svetoch čierno-biely, ale pestrejší a farebnejší, potom naše niekoľkoročné úsilie stálo za to.

Obsah knihy tvoří dva eseje, které Glubb Paša v letech 1976 a 1977 publikoval v Blackwood’s Magazine. Vychází z vlastních zkušeností s arabským světem, vyvozuje z nich nicméně obecnější teze o fungování říší, společenských normách a směřování moderní civilizace. Glubb předkládá tezi, že říše či impéria různých dob i kultur trvala velmi podobnou dobu a procházela stejnými vývojovými stupni od věku výbojů přes rozmach obchodu a intelektu až po dekadenci a rozpad. Poukazuje na příčiny jednotlivých stadií a argumentuje tím, že pokud budeme na naši minulost pohlížet pouze zúženou optikou národních dějin posledních pár století, přehlédneme opakující se vzorce vedoucí ke konci kultur a civilizací.

Dubaj sa na medzinárodnej scéne teší povesti modernej krajiny – pýši sa najvyššími mrakodrapmi, nepredstaviteľným luxusom, má silné kultúrne zázemie a najnovšie sa zapojil do vesmírnych pretekov. Pod pozlátkou však stále panujú stredoveké pomery. Mestu vládne šejk Muhammad bin Rášid Ál Maktúm, miliardár s neobmedzenou mocou, ktorý sa pohybuje v najvyšších spoločenských a politických kruhoch. Viacero žien otvorene prehovorilo o pomeroch v Spojených arabských emirátoch a sú to svedectvá, v ktorých nie je núdza o únosy, podvodné kampane, surové bitky či zastrašovanie. Autoritárskej vláde svojho otca sa vzopreli jeho dcéry aj bývalá žena. Kým šejka Latífa zverejnila na internete videonahrávku, skutočný medzinárodný škandál spôsobila až šejkova exmanželka princezná Hája, ktorá pri rozvodovom konaní na britskom súde otvorene pomenovala špinavé zákulisné praktiky vládnuceho klanu. Postoj miestnej elity k ženám a právam, ktoré sú vo vyspelých demokraciách všeobecne akceptované, je prinajlepšom vlažný. Ženy stále vnímajú ako majetok a za oznámenie znásilnenia im hrozí väzenie. Robotníci nemajú garantovanú minimálnu mzdu. Korupcia je všadeprítomná. Cenzúra a propaganda fungujú na plné obrátky. Novinár Tom Steinfort sa dlhodobo venuje odvrátenej tvári Dubaja aj nepríjemným tajomstvám šejka Muhammada a v tejto publikácii zverejňuje desivé skúsenosti priamych svedkov.

About the AuthorRaffaele Torella is Professor of Sanskrit at University of Rome “Sapienza”, where he has also taught for long Indian Philosophy and Religion, and Indology. Dr. Bettina Bäumer, Indologist from Austria and Professor of Religious Studies (Visiting Professor at several universities), living and working in Varanasi since 1967, is the author and editor of a number of books and over 50 research articles. Her main fields of research are non-dualistic Kashmir S´aivism, Indian aesthetics, temple architecture and religious traditions of Odisha, and comparative mysticism. She has been Coordinator of the Indira Gandhi National Centre for the Arts, Varanasi, and Fellow, Indian Institute of Advanced Study, Shimla. She has translated important Sanskrit texts into German and English.Dr. Bettina Bäumer, Indologist from Austria and Professor of Religious Studies (Visiting Professor at several universities), living and working in Varanasi since 1967, is the author and editor of a number of books and over 50 research articles. Her main fields of research are non-dualistic Kashmir S´aivism, Indian aesthetics, temple architecture and religious traditions of Odisha, and comparative mysticism. She has been Coordinator of the Indira Gandhi National Centre for the Arts, Varanasi, and Fellow, Indian Institute of Advanced Study, Shimla. She has translated important Sanskrit texts into German and English.About the BookThe book, which partly derives from the papers offered at the first International Seminar on Utpaladeva (IIAS, Shimla 2013), is the first ever attempt at presenting a comprehensive portrait of one of the most important philosophers of premodern India, so far mainly taken into account as a mere predecessor of the great Abhinavagupta. Recent studies by R. Torella and others have shown the central importance of Utpaladeva in the elaboration of the Pratyabhijn~aŻ philosophy, and reduced the role of Abhinavagupta to that of his brilliant commentator.The contributors to the present volume have shown the multifarious aspects of Utpaladeva, not only an outstanding metaphysician and epistemologist, engaged in a strenuous critical dialogue above all with the Buddhist logicians, but also one of the most extraordinary mystical poets of India. For the first time his contribution to poetics and aesthetics has been duly highlighted.The book contains two appendices with the critical edition and translation by R. Torella of fragments from Utpaladeva’s long commentary (Vivr?ti) on his IŻs´varapratyabhijn~aŻ-kaŻrikaŻ and Vr?tti, one of the most important works of Indian philosophy as a whole, so far deemed to be totally lost.This book should generate great interest among scholars of Sanskrit and philosophy for its uniqueness and should serve the curiosity of each and every scholarly reader of Kashmir S´aivism.

„Elgondolkodtató utazás napjaink félelmetes diktatúráiban.” Az arab tavasz a diktatúra és a demokrácia közti csata szédületes momentuma volt. Szírián és Jemenen tüntetések söpörtek végig, miközben Egyiptomban, Tunéziában és Líbiában diktátorok fejei hullottak. Ugyanakkor az arab világ csak az egyik front az elnyomás elleni harcban, amely Venezuelától Kínáig, Oroszországtól Malajziáig, illetve Ukrajnától Burmáig terjed. Ha meg akarja tartani a hatalmát, tucatnyi ország autokrata rezsimének előre nem látott és pusztító veszéllyel kell szembenéznie: a saját állampolgáraival. William J. Dobson, az elismert újságíró, kitűnő elemzésében egy bennfentes jártasságával tárja fel a mai autokrata rezsimek belső működését és a szabadság jövőjéért vívott küzdelem kulisszái mögé is bepillantást nyújt. Noha a kötet más országok állampolgárainak szabadságért vívott küzdelmeiről szól, számunkra is fontos tanulsággal szolgál arról, hogyan őrizhetjük meg saját függetlenségünket.

Bobrík mal cez leto veľké cestovateľské plány, ale kvôli hnusnému vírusu ich musel zmeniť. Kam sa nakoniec vybral na dovolenku a ako to celé dopadlo? Pridaj sa k bobríkovi a jeho kamarátom a sleduj ich trampoty v príbehu o tradičných hodnotách, ktoré nám pripomenú skutočný význam jedných z najkrajších sviatkov v roku.

Tato kniha není tradiční seberozvojovou knihou, protože to nejste vy, kdo potřebuje pomoc. Jsou to jiní lidé. Ať už zírají do telefonu za chůze, dusí vás v MHD svým nesnesitelným parfémem, nebo pravidelně nechávají na záchodě poslední čtvereček toaletního papíru. Někteří lidé, prostě neznají základní životní pravidla. Ale díky tomuto komplexnímu průvodci moderním chováním bude svět brzy mnohem lepším místem. Místem, kde lidé nezničí ovocný salát tím, že do něj dají banán příliš brzy, kde vaši spolupracovníci respektují schopnosti vašeho čichového ústrojí a neohřívají si rybu ve společné kuchyňce, kde muži středního věku nenosí „moderní“ pánské drdůlky… To, co začalo jako vtipná součást australského televizního týdeníku je nyní zásadní knihou, která má moc změnit společnost. (Nebo ji udělat aspoň trochu snesitelnější.)

Práce se zabývá problematikou kulturní identity etnických skupin v moderní společnosti Mexika, zkoumá její povahu a podstatu a hledá možnosti jejího uchování. Ústřední otázkou práce je, jakým způsobem mohou indiánské skupiny rozvíjet svou kulturu v moderní mexické společnosti, a tím si zachovat vlastní svébytnost a identitu. Hlavním nástrojem je případová studie nahuaských komunit obývajících území Severovýchodního pohoří mexického státu Puebla a vlivu organizace Unión de Cooperativas Tosepan Titataniske, která v této oblasti působí a usiluje o zlepšení životní úrovně a posílení kulturní identity tamních vesničanů.

Jedna z najzásadnejších kníh o sexe už aj v slovenčine! Bestseller denníka The New York Times. Nekonvenčne mysliaci autori Christopher Ryan a Cacilda Jethá v tejto kontroverznej, podnetnej a geniálnej knihe demystifikujú takmer všetko, čo „vieme“ o sexe. Prinášajú kombináciu poznatkov z oblasti antropológie, archeológie, primatológie, anatómie a psychosexuality s cieľom dokázať, že monogamia je ľudskej prirodzenosti na míle vzdialená. Odhaľujú praveké korene ľudskej sexuality a veria v optimistickejšiu budúcnosť, ktorá sa bude niesť v znamení našej vrodenej schopnosti ľúbiť, spolupracovať a prejavovať veľkorysosť. Kniha obsahuje odbornú štúdiu antropológa Andreja Mentela.

Významné dílo světové politické filosofie Člověk a stát od francouzského filosofa Jacquesa Maritaina (1882–1973) vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých nejprve do svazku Man and the State (1951) a později vydaných francouzsky pod názvem L’Homme et l’état (1953). Řada myšlenek tohoto klasického díla nabývá právě dnes nové aktuality v konfrontaci s problémy, jimiž se politická věda a politická filosofie zvláště intenzivně zabývá. Na prvním místě je to problém svrchovanosti neboli suverenity ve vztahu ke státu, pro běžného českého občana evokující zejména tzv. Brežněvovu doktrínu o omezené suverenitě, v jejímž jménu došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy, ale která je v kontextu globalizace v samém centru dnešního teoretického promýšlení mezinárodních vztahů, politické sociologie i politické filosofie. Maritainova kritická analýza pojmu svrchovanosti patří k nejpozoruhodnějším ve světové literatuře vůbec.

Rodiny vznikají různým způsobem - tahle se prostě našla. Kniha je nejen o vzniku jedné atypické rodiny, ale také o radostech a úskalích pěstounské péče z pohledu ženy, která se netradičním způsobem stala pěstounkou a opatrovnicí dvou starších děvčat.

Tato kniha se zabývá sporem o plány na výstavbu hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpad v České republice. Od 90. let státní orgány vytipovaly několik míst, která by pro výstavbu úložiště mohla být vhodná. Záměr se však setkal s trvalým odporem dotčených obcí i neziskových organizací. Spor trvá bezmála dvě desetiletí, a dá se říci, že zatím nedošlo k výraznému posunu. Kniha podrobně rozebírá dotyčný spor na základě analýzy rozhovorů s klíčovými aktéry, pozorování z jednání a debat, vládních dokumentů či technických zpráv. S pomocí literatury vědních studií kniha analyzuje spor z hlediska toho, jak se v něm zachází s nejistotou a rizikem, a argumentuje pro posun z perspektivy založené na riziku směrem k perspektivě založené na nejistotě, jež by mohla pomoci spor odblokovat.

Publikace Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy se zaměřuje na klíčové vnější vlivy ovlivňující bezpečnost ČR a její bezpečnostní systém, na jeho postupné vytváření, politické, ekonomické, sociální, legislativní a demografické aspekty jeho fungování. Na přípravě publikace se podílel tým zkušených expertů z české bezpečnostní komunity.

V dnes již klasické práci Tuhami: Portrét Maročana líčí Vincent Crapanzano výsledky svého setkávání s negramotným Maročanem, jenž se živil jako dělník v továrně na výrobu kachlů a věřil, že se oženil s Ajšou Kandišou, démonkou s velbloudíma nohama, která si jej zcela uzurpovala, a on se musel podřizovat její vůli. Za nocí jej pronásledovali démoni a navštěvovali svatí. Tuhami se snažil vysvobodit z moci Ajši Kandiši, na čemž se zprvu nevědomky podílel sám kulturní antropolog Crapanzano. Autor s námi sdílí své porozumění životním osudům a zmateným, nejasným, protimluvným a zároveň pravdivým Tuhamiho vyprávěním. Kniha Tuhami zásadním způsobem přispěla k formování nového přístupu v kulturní antropologii, který se vyznačuje reflexivitou a experimentováním s textem. Crapanzanovo průkopnické dílo inovativním způsobem otevřelo otázku vztahu antropologa a Jiného a jejich podílu na vyjednávání etnografické reality. Crapanzano staví na fenomenologii, psychoanalýze a antropologii a otevírá otázky po povaze skutečnosti a pravdy.

áto knižka opisuje veselo povahu a životný štýl Kanaďanov. Dočítate sa detaily z ich života, ako žijú, čomu veria, ako funguje rodina, škola a spoločnosť. Zistíte, ako sa vyrovnávajú s tuhým podnebím, prečo milujú hokej a ako si užívajú letné športy aj na snehu. To všetko vážne aj s nadhľadom.

Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí. Na básních Ivana Blatného, Milady Součkové, Ivana Diviše či Petra Krále ukazuje kontinuitu i proměny západní tradice a obraznosti exilu.

Pokrok, základní iluze naší doby, je vyčerpán. Většina z nás instinktivně cítí, že něco končí – vyprahlé prosincové dny, konverzace tváří v tvář nahrazená zomboidismem z hlavy na obrazovku, svět v neustálé válce, politický systém v chaosu. Některé mýty a lži slýcháme tak často, že nám připadají jako pravdy: Civilizace je největším úspěchem lidstva. Pokrok je nepopiratelný. Máte štěstí, že žijete tady a teď... Prehistorický život samozřejmě nebyl bez vážných nebezpečí a nevýhod. Mnoho dětí umíralo v kojeneckém věku. Zlomená kost, zanícené zranění, hadí uštknutí nebo problémové těhotenství mohly být fatální. Byla ale nakonec tato předcivilizační nebezpečí horší než moderní pohromy, jako jsou automobilové nehody, rakovina, kardiovaskulární choroby či technologicky prodloužený proces umírání? Návštěvník z doby před 20 000 lety by byl nepochybně ohromen mnohým z toho, co by zde našel. Ale jakmile by jeho údiv nad iPhony, leteckou dopravou a transplantací jater opadl, co by si myslel o našem každodenním životě? Byl by nakonec více ohromen naším pokrokem, nebo zděšen tím, co jsme ztratili v našem stále se zrychlujícím spěchu do budoucnosti? A není třeba čas položit si možná tu nejpodvratnější otázku ze všech: Žijí moderní lidé, dokonce i ti nejšťastnější z nás, podstatně lépe než naši předkové z předcivilizační doby? Je civilizace jako celek čistým přínosem pro jednotlivé lidské bytosti? Ryan tvrdí, že bychom se měli začít ohlížet zpět, abychom našli cestu k lepší budoucnosti.

Novinka v rámci novej HN edície – knižnej edicíe Hospodárskych novín. Zistite, prečo patrí John F. Kennedy k najpreceňovanejším postavám dejín? A nekrivdí naopak história Richardovi Nixonovi či Georgovi W. Bushovi? Bol Franklin D. Roosevelt gigant bažiaci po moci s tyranskými sklonmi? A čo Donald Trump? Ako ho ovplyvňovala jeho prostorekosť, politická nekorektnosť a často aj neprofesionalita? Americkí prezidenti patria k najsilnejším politikom sveta. Historik Martin Kovář glosuje ich príbehy, od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa. Ukazuje zložitý vývoj Spojených štátov amerických, ich odvekú rozdelenosť aj opakujúce sa problémy, rovnako ako tragickosť a novú nádej v dejinách 20. a momentálne už aj 21. storočia. Obzerá sa za tým, aké osobnosti v Bielom dome úradovali, ako ich vnímali súčasníci v Amerike a v zámorí a ako sa na s odstupom času pozerá veľká história. Publikácia je spracovaná pútavo nielen textovo, ale aj graficky. V pôvodnom českom vydaní vyšla v rámci edície portálu INFO.cz.

Ak chcete pochopiť, čo sa deje vo svete, pozrite sa na mapu. Svetový bestseller Tima Marshalla V zajatí geografie ukázal, ako sú možnosti každého národa obmedzené horami, riekami, moriami a betónom. Odvtedy sa geografia nezmenila, ale svet áno. V tejto novej objavnej knihe nás Marshall zavedie do desiatich regiónov, ktoré budú formovať globálnu politiku a moc. Zistíte, prečo je zemská atmosféra ďalším bojiskom sveta, prečo sa boj o Tichomorie práve začína a prečo je ďalšia utečenecká kríza v Európe bližšie, než si myslíte. Desať kapitol venovaných Austrálii, Sahelu, Grécku, Turecku, Spojenému kráľovstvu, Iránu, Etiópii, Saudskej Arábii, Španielsku a vesmíru, je podaných s Marshallovým charakteristickým vtipom a nadhľadom. Je to zrozumiteľné a pútavé skúmanie sily geografie, ktorá formuje minulosť, prítomnosť, ale aj budúcnosť ľudstva.

Příběh Češky, která přežila turecké vězení. Markéta Všelichová strávila v tureckém vězení tři a půl roku. Ve svých vzpomínkách živě popisuje vše, co jejímu zatčení předcházelo: humanitární činnost, výpravy na Blízký Východ i pomoc Kurdům. Stejně autenticky líčí drsnou realitu tureckých žalářů, vztahy se spoluvězenkyněmi a mrazivé příhody zpoza mříží. Velmi osobní vyprávění odhaluje osud mladé ženy, která se ocitla v nepředstavitelné situaci, a přesto se nikdy nevzdala svých snů o pomoci druhým.