Az Operation Soros, vagyis a Soros-hadművelet olyan nyílt és fedett akciók sokaságából áll, amelyek alapvetően meg akarják változtatni a közép- és kelet-európai térséget. A Soros-birodalom története a '80-as évek derekán indult és ma is tart. Mindent fel akar számolni, alá akar ásni, amiért a 20. században milliók ontották a vérüket: a demokráciát, a szabadságot, az önrendelkezést és a nemzeti szuverenitást. Az egész világot behálózó szervezetei mostanra identitásunk alapjait is meg akarják rendíteni. Át akarják nevelni a gyermekeinket, szét akarják rombolni a családjainkat, el akarják venni a hazánkat.

O chodu dějin rozhodují již od počátků civilizace nejen konflikty, ale také a to především jednání, dohody, smlouvy. Právě ty tvoří důležité milníky historie, neboť stanovují pravidla a normy politického a společenského rozvoje. V novodobých dějinách jsou smlouvy a dohody nejdůležitějším nástrojem rozvoje mezinárodních vztahů. Publikace je koncipována jako přehledná příručka k problematice mezinárodních vztahů a diplomacie. V abecedním pořadí v podobě stručných zpracování informuje o všech podstatných mezinárodních smlouvách, dohodách, paktech, aliancích, deklaracích a dalších dokumentech a aktech z této oblasti od počátků lidské civilizace až po současnost. Zahrnuty jsou v této souvislosti i témata vztahující se k české zahraniční politice a diplomacii. Z rozsáhlé plejády hesel uveďme např. taková jako Atlantická charta, Česko-německá deklarace, Emžská depeše, Charta OSN, Kompaktáta, Maastrichtská smlouva, Mnichovská dohoda či Pakt Ribbentrop-Molotov. Oproti předchozím vydáním (2002, 2006) došlo v tomto, již třetím vydání k dalšímu zpřesnění a aktualizaci některých skutečností v dosavadních heslech a zároveň byla přidána hesla nová.

Kniha sa zameriava na aktuálne bezpečnostné hrozby v Európe. Konkrétne sa jedná o hrozby ako migrácia, koronakríza, Brexit, ktoré vytvárajú polemiku či je Európa stále bezpečným a stabilným miestom pre život. Autori knihy analyzujú súčasné bezpečnostné problémy, ktoré trápia Európu, ale snažia sa aj ponúknuť pohľad ako by mohol vyzerať efektívny a správny model Európy v budúcnosti.

Česko se ocitlo na křižovatce. Po dominanci Andreje Babiše potvrdil své výsadní postavení i Miloš Zeman. V lednu 2018 byl podruhé zvolen prezidentem České republiky v historicky druhé přímé volbě. Hlasování zdánlivě rozdělilo tuto zemi na dvě nesmiřitelné poloviny. Naděje na změnu na Pražském hradě po pěti letech pro jednu část lidí pohasla, ta druhá svou volbou zabetonovala status quo. Volby ovšem vzbuzují řadu dosud nezodpovězených otázek. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak se může podle výsledků prezidentských voleb jevit? Opravdu proti sobě stojí “pražská kavárna” a “venkov”? Posouváme se na Východ? A není opakované zvolení Miloše Zemana a jeho do savadní působení jen součástí širšího procesu, který Českou republiku zvolna mění a ukrajuje z její polistopadové demokracie? Dvě desítky předních komentátorů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se děje. Kniha tak předkládá plastický obrázek nejen na prezidentské volby, ale především na proměnu politiky i celé společnosti, které v Česku v posledních letech zažíváme. Jedinečnost knihy spočívá především v krátkém časovém odstupu od samotné prezidentské volby, kdy je téma ve společnosti stále živé, ale rovněž v nadčasovosti jednotlivých analýz a přesahu, který překračuje rámec roku 2018.

Kniha zřejmě nejvýznamnějšího současného autora z oboru geopolitiky, která je jedním z hlavních děl na téma globálního vývoje světa, která v poslední době vyšla. Autor se snaží popsat základní předurčení historického vývoje jednotlivých oblastí světa tím, v jaké geografické poloze se nacházejí a jak tato ovlivňuje jejich osudy a další možný vývoj. Jde o jednu z nejdiskutovanějších knih z oblasti mezinárodní politiky a vztahů posledních let. Nové aktuálnosti nabývá také v souvislosti s posledními událostmi na východ od České republiky.

Kniha podrobně sleduje volby do horní komory českého parlamentu Senátu. Základním cílem je popsat volební podpory jednotlivých kandidátů a politických stran prostřednictvím indexu volební shody s ohledem na historické členění České republiky: a) velká města jako Praha, Plzeň, Brno a Ostrava, b) Čechy a c) Morava. Analyzovány jsou výsledky prvního a druhého kola v rámci popsaných oblastí. Mimoto je provedeno několik srovnání prostřednictvím typologie volebních obvodů (z pohledu vítěze). Volební obvody jsou rozděleny na volební bašty, tedy ty, kde politická strana dlouhodobě drží svého senátora, obvody, kde došlo k opakovanému zvolení, minimálně jednomu zvolení kandidáta, a bez výsledku opravňujícího k postupu do druhého kola. Kromě samotné volební podpory je popsána také volební účast jako klíčový indikátor volební soutěže. Volební výsledky jsou dále analyzovány prostřednictvím pokročilejších statistických nástrojů s cílem prokázat existenci sousedského efektu na úrovni jednotlivých obvodů v letech 2014 a 2016. Podpora klíčových kandidátů je zhodnocena i pomocí několika dalších indikátorů odvozených z teorie konfliktních linií. Nechybí ani zmínka o nově nastoupeném trendu podpory populistických stran.

Umění pomáhat je přehledná učebnice základních postupů práce s lidmi, kteří potřebují pomoc. Je to knížka návodná, kterou čtenáři mohou ihned aplikovat na svou práci s klienty. Na rozdíl od jiných učebnic metod sociální práce na našem knižním trhu, které podávají přehled různých přístupů, se tato kniha drží jednoho výchozího přístupu - systemického přístupu k pomoci a terapii. Dotisk druhého vydání (ve SLONu). Kniha je určena praktikům i studentům, kteří chtějí obstát v náročných sociálních profesích a naučit se nové přístupy ke klientům. Osvědčila se při výuce metod sociální práce i jako pomůcka pro praktiky pracující s klienty, a to v oblasti sociální práce, medicíny či psychoterapie. Třetí vydání (ve SLONu druhé, první 1999). V nakladatelství rozebráno, v omezeném množství k dostání u distributorů.

Faktografický spis Zrada je unikátní zpovědí o zákulisí americké a zahraniční politiky a mezinárodního obchodu se zbraněmi. A přestože jde o poměrně složitou a těžkou tématiku, Bill Gertz ji dokázal napsat živě a jednoduše, že je srozumitelná i pro laiky.

Nereálne očakávania je odborno-esejistická publikácia určená odbornej a laickej verejnosti. Autor predkladá postrehy, analýzy a riešenia na viacero aktuálnych tém ako sú perspektívy ekonomického rastu vo svete a na Slovensku, rozsah a efektivita verejného sektora, komplikovaný vývoj od roku 1989, hospodárska politika, migrácia, vzdelávací systém, športový priemysel a súčasná fragmentizovaná (mediálna) spoločnosť. Zjednocujúcim faktorom je idea nereálnych očakávaní v ekonomike a spoločnosti. Kniha zachytáva dlhšie časové obdobie. Jednotlivé témy autor publikoval v rôznych periodikách.

Tato kniha představuje islamismus jako třetí velkou ideologii po ruském bolševismu a německém nacionálním socialismu , která se staví do odporu vůči modernitě, liberální demokracii, svobodné tržní ekonomice a západnímu individualismu. Autor sleduje dějiny novodobého politického islámu od 19. století do teroristického útoku na New York v roce 2001 a ukazuje, jakými cestami se ubírala jeho radikalizace ve vztahu k Západu. Srovnání s nacismem a komunismem, kterému se autor podrobně věnuje, umožňuje nahlédnout revolučně konzervativní povahu islamismu a lépe porozumět jak oněm dvěma hnutím odporu, s nimiž se Západ musel potýkat ve 20. století, tak i tomu třetímu, islamistickému, s nímž je konfrontován v současnosti.

Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie. Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Naši rodiče a prarodiče, vedeni iracionálními mýty fašismu, nacismu a komunismu, budovali zdi proti znepokojivým globálním hrozbám. Určitě nejsme chytřejší než oni, máme však výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Podle Snydera je k tomu teď, v podmínkách současného politického vývoje v Americe i v Evropě, ta pravá chvíle.

Tato kniha se snaží postihnout politické dopady kritického zadlužení malých obcí v České republice. Autor upozorňuje na možné příčiny a podmínky, které mohou v důsledku zadlužení vést až k potenciálnímu zhroucení malých obcí. Vychází z empirické studie tří malých kriticky zadlužených obcí Karlovarského kraje (Bublavy, Nebanic a Pramenů). Pracuje rovněž s daty, která získal na základě dotazování starostek a starostů Karlovarského kraje. Právě malé obce mohou být kvůli svým finančním možnostem zranitelné, protože hospodaří s nízkými příjmy a jsou tudíž nuceny financovat obecní rozvoj z cizích zdrojů. V případě nákladných a chybných investic mohou pak obecní dluhy nabýt kritických hodnot, které místní samosprávy nejsou schopny splácet, a na obce bývá uvalena exekuce. Kritické zadlužení negativně ovlivňuje jak rozsah poskytování veřejných služeb občanům, tak podobu místní demokracie.

Kniha zaznamenáva poslanecké pôsobenie Jozefa M. Rydlu (1948) v najvyššom zákonodarnom zbore prostredníctvom 36 textov jeho prejavov prednesených v parlamentných rozpravách, ako aj ďalších dokumentov, na príprave ktorých sa podieľal – návrhov zákonov, vyhlásení či interpelácií. Obraz o jeho angažovanosti v tom období dotvárajú príležitostné prejavy z rozličných podujatí, médiám poskytnuté rozhovory i rozsiahla obrazová príloha. Možno konštatovať, že vďaka svojmu širokému rozhľadu, skúsenostiam z dlhoročného pôsobenia v zahraničí a získaným znalostiam vo viacerých spoločenskovedných disciplínach, priniesol J. M. Rydlo osobitú kultúrnu a hodnotovú dimenziu do všedného stranícko-politického diskurzu v slovenskom parlamente a dodal mu nie len podnetnú intelektuálnu a myšlienkovú platformu, no i literárnu noblesu. Rozsiahle knižné zhrnutie jeho vkladu do legislatívneho procesu je preto ojedinelým svedectvom o osobnom nasadení v prospech životných národných záujmov, tradičných hodnôt a všestrannej prosperity slobodného a pluralitného Slovenska.

Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které? Není potenciálním řešením politické a do jisté míry i morální krize současnosti právě otevření se podnětům podrobených národů a společností z dob kolonizace? Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt předkládaná publikace.

O víťazoch a porazených, férovom, ale aj nečisto vedenom politickom zápase v posledných rokoch, ako ich videl a hodnotil politológ Michal Horský. Politika je neustála hra o moc a možnosť slúžiť verejnému blahu. Obvykle si pamätáme jej víťazov, ale nezabúdame ani na tých, ktorí v nej prežívajú trpké Waterloo. Pokiaľ sú obete a straty zanedbateľné, pokiaľ spoločnosť napreduje, oba póly politiky patria do demokratickej politickej tradície a kultúry. Voľby, kampane a vzájomné súperenie politických strán tvoria živý organizmus politiky. Ak sú však zbavené ideálov a hodnôt, zostávajú iba prázdnou hrou či ohlodanou kostrou.

Vajon milyen szerepet játszott Georges Clemenceau francia miniszterelnök magyar menye a trianoni döntésben? Tényleg szabadkőműves összeesküvés állt Magyarország felosztása mögött? Valóban hajózható folyónak állítottak be az utódállamok néhány patakot, csakhogy nagyobb területhez jussanak? Tudatlanok lettek volna az antant döntéshozói? És egyáltalán: hol írták alá a trianoni békeszerződést: a Kis- vagy a Nagy-Trianon-palotában? Esetleg másutt? Lejár a békeszerződés? Van titkos záradéka? Ablonczy Balázs könyve ezekre és más kérdésekre keresi a választ, hogy megérthessük a kilencvenöt éve aláírt békeszerződés körülményeit és hatását. Trianon a XX. századi magyar történelem egyik legtragikusabb és legtraumatikusabb eseménye, amely mély nyomokat hagyott a magyar történeti emlékezetben, de a politika sem tudott szabadulni tőle. Az öt év után új kiadásban megjelenő kötet jó kiindulópont lehet mindazoknak, akik az eseménytörténeten túl kíváncsiak a mélyebb összefüggésekre, és értelmezni kívánják a mai közéletben és publicisztikában is rendszeresen felbukkanó hiedelmeket, spekulációkat, legendákat. Ablonczy Balázs 1974-ben született Budapesten. Az Eötvös Loránd Tudományegyetem bölcsészkarán végzett történelem-francia szakon, ugyanitt szerezte doktori címét, és egykori iskolájában, a művelődéstörténeti tanszéken oktat. Tanult és kutatott Párizsban, Londonban, Berlinben. 2009-2010-ben a bloomingtoni Indiana University vendégtanára volt. Szakterülete a két világháború közötti Magyarország története. Főszerkesztője a Kommentár című kéthavi folyóiratnak. Teleki Pálról szóló életrajza a 2005-ös év egyik legjobb társadalomtudományi kötete volt. 2011-től a Párizsi Magyar Intézet igazgatója.

Příběh o záchraně donedávna nejsilnější české pravicové strany. Renomovaný profesor politologie chce dostát tomu, co napsal, a proto vstupuje na podzim 2013 do politiky a stává se předsedou Občanské demokratické strany. Věří totiž, že jedině vlastní aktivitou je možné měnit věci kolem nás a pečovat o demokracii. V knize najdete nejvýznamnější promluvy a texty, které dokumentují obnovu ODS a zápas o demokratickou politiku, ale také jasné politické pozice i argumenty o potřebě moderní pravice a konzervativních hodnot. Součástí je i kritický projev ke straníkům, který původně neměl být zveřejněn.

Mezinárodní vztahy v období od skončení studené války jsou poměrně neklidné. Přesto by nám nemělo uniknout, že intenzita konfliktů se v porovnání se situací v první i druhé polovině 20. století snížila. V posledních padesáti letech rozsah válek, genocid a terorismu klesl – nikoli k nule, ale citelně. Počet obětí na životech je stále vysoký a dopady válek jsou značné, přesto se jich vede stále méně.Ekonomie bezpečnosti mapuje mezinárodní bezpečnostní vztahy v době, kdy odeznívá pandemie a eskaluje válka na Ukrajině. Nejprve se věnuje základům ekonomie bezpečnosti, dále představuje USA jako supervelmoc, Čínu jako novou supervelmoc a Rusko jako upadající velmoc a také upozorňuje na úskalí vývozu demokracie. Knihu uzavírají kapitoly o globalizaci a paradoxu pokroku.

Henry Kissinger a 20. század második felének egyik legmeghatározóbb politikusa. A világ, ahogy ma ismerjük, nem kis részben az működésének eredményeképpen alakult ilyenné. A vietnámi háború lezárása, a szovjet-amerikai viszony enyhülése, Kína és az Egyesült Államok kapcsolatfelvétele nem kis részben az ő műve. Bár aktív politikusként csupán nyolc évig állt két elnök, Richard Nixon és Gerald Ford szolgálatában, mint nagy tekintélyű politológus, egyetemi tanár, elemző, tanácsadó, továbbá megkerülhetetlen diplomáciai alapművek szerzője óriási életművet alkotott. Zsenialitását egyaránt elismerték barátai és ellenségei - mindkettőből akadt bőven minden politikai oldalon. A százéves Kissinger ma is aktív, szavaira ma is odafigyel a világ. Nógrádi György új könyve nemcsak egy rendkívüli életpályát tekint át, hanem elgondolkodtat ennek a száz évnek sok történelmi, politikai fejleményén is.

A fiatal olasz történész és közíró, Francesco Giubilei rámutat arra, hogy a környezet megóvásának kérdése az 1960-as évekig hangsúlyos volt az európai jobboldal politikai vitáiban, ám az 1968 után kibontakozó új baloldal egyre inkább kisajátította ezt a témát – a jobboldal hallgatólagos beleegyezésével. Ez azonban nemcsak politikai értelemben helytelen, de erkölcsileg is kifogásolható magatartás volt, mert a környezettudatos gondolkodás nem pártfüggő. A környezetért érzett felelősség kérdése a jobboldal számára éppannyira fontos, mint a gazdasági növekedés. Acqui Ambiente díjjal elismert könyvében Giubilei nemcsak a keresztény civilizáció gazdag örökségét, de a 20. század és napjaink konzervatív „zöld” gondolatait tárja elénk mint az ökológia mainstream, gyakran poszthumán jövőt vizionáló politikai vallásának alternatíváját.

Amerika ?természeti erőforrásokban páratlanul gazdag ország, ahol kivételes személyiségek igyekeznek kivételes eszmék jegyében kivételes politikai társulást fenntartani. A jobbítási, kaland-, hatalom- és nyereségvágytól fűtött vezetők a gyakorlati észszerűség alapján alakítják a szabadság, a törvény előtti egyenlőség és az igazságosság politikai rendjét. Ez a rend lehetőségeket kínál mindenkinek, aki elfogadja a teljesítménykényszert és a haszonelvűséget. És valóban, az ország lenyűgöző anyagi-technikai teljesítménye páratlan vonzerővel bír a világban.A szerző az Amerika teljesítménye mögött rejlő állandó és maradandó szellemi jelenséget és lelki örökséget, az amerikai géniusz mibenlétét és történetét vizsgálja. Az amerikaiak a szabadságot tekintik a legfőbb emberi jónak, s az amerikai géniusz drámája éppen akörül forog, hogy mi is a szabadság célja? Ez a feszültség mutatkozik meg az ideáloknak gyakran ellentmondó gyakorlat és igazságtalanságok racionalizálását célzó kognitív disszonanciában.A vallomással is felérő esszé mégis hitet tesz amellett, hogy az amerikai ideálok kifejezik azt a reményt, mely szerint az ember a közösségének tagjaként kibontakoztathatja tehetségét, élvezheti szorgalma gyümölcsét, és van értelme az életének és erőfeszítéseinek.Vigyázó szemünket Amerikára vessük! Csák János Zoltán közgazdász-szociológus, címzetes egyetemi tanár, 2011–2014 között Magyarország nagykövete az Egyesült Királyságban. Országok és szervezetek jövőképességét és stratégiáját megalapozó értelmezési és szervezési képességekkel foglalkozik. Pályafutása során számos cégben dolgozott elnöki, vezérigazgatói pozícióban, illetve igazgatósági tagként az energia-, távközlési, bank- és akadémiai szektorban Európában, Észak-Amerikában és Ausztráliában. 2009–2010 között a washingtoni The Heritage Foundationnél és a Grand Rapids-i Acton Intézetben volt vendégkutató. A Magyar Köztársasági Érdemrend középkeresztjének birtokosa.

Zavarja-e önt, ha Semjén Zsolt a tenyerébe hamuzik, miközben egy leskunyhóban tisztogatja a vadászpuskákat mínusz 32 fokban? Kibírja-e röhögés nélkül, ha Németh Szilárd előadást tart önnek a nemzeti kultúra témakörében? Rezzenéstelen arccal képes-e végigállni a Gyirmót-Mezőkövesd meccset, beleértve a hosszabbítást is gól nélküli döntetlen esetén? Hajlandó-e lekurvázni egy kamaszlányt, ha kiderül róla, hogy a haza ellensége? Ha akár egyetlen kérdésre is igennel válaszolt, ne olvasson tovább! (Az írások eredetileg a Hócipő Magazinban jelentek meg.)

Mészáros Tamás könyve időrendi eseménytörténet, de nem is szakad el a konkrét sztoriktól, amelyek meglehetős pontossággal rajzolják meg az Orbán-rezsim természetét. Új könyvében a szerző nem az ismert ügyek leltárát végzi el, hanem tematikai csomópontokat keres. Ilyenek például az alkotmányozás (annak jellege, módja, szellemisége), az Európai Unió és a magyar kormány viszonya, a külpolitika zsákutcái (keleti nyitás, az amerikai kapcsolat, a németekkel való konfrontáció), az unortodox gazdaságirányítás eredményei, a szociális krízis, a kulturális rombolás és a többi.Mészáros Tamás könyve nem a politikatudomány, és nem is a szociológia, avagy közgazdaságtan szakmai igényével lép fel; az elemzések egy sokat publikáló, népszerű közíró vállaltan szubjektív eszmefuttatásai.

Kniha přináší na příkladu „pracovní služby“ jako celosvětově rozšířeného prostředku řešení nezaměstnanosti mladých lidí během hospodářských krizí nové poznatky o ideovém prostředí a nacionální praxi německé menšiny v meziválečném Československu. Umožňuje lépe porozumět jednání a stereotypům chování té části německé menšiny, která se definovala nacionálně a která ve třicátých letech 20. století nabývala na četnosti. Práce přibližuje na základě analýzy sociálního fenoménu, jak bývá také pracovní služba označována, postupné akreditování a implementaci projevů autoritativního myšlení vycházející z domácích zdrojů přizpůsobovaných formám říšského nacionálního socialismu v městských a venkovských podmínkách na sklonku existence republiky. Nabízí nové vhledy do vývoje německé menšiny v kontextu vývoje v Německu, které se ve sledovaném období dostávalo pod sílící tlak nacionálního socialismu. Publikace je koncipována převážně na základě výzkumu primárních pramenů rozličné povahy a je vedena úmyslem nabídnout širší odborné i laické veřejnosti pohled na dosud v české historiografii opomíjený historický jev, který svou povahou přispíval k zostřující se nacionální situaci meziválečného Československa a spoluutvářel militantní postoje části jeho německých obyvatel.

Autor si klade za cíl na základě primárních pramenů a dalších zdrojů popsat a zhodnotit vývoj Visegrádské skupiny na pozadí vnitropolitického vývoje členských zemí. Práce sumarizuje aktivity V4 především z hlediska praktické realizace zahraniční politiky, přináší ale také reflexi dosavadní spolupráce a alternativy budoucích aktivit V4 zejména ve strukturách EU, v oblasti energetické bezpečnosti, zahraničních zájmů regionu apod.

O perzekúciách, nezákonnostiach a zločinoch komunistického režimu sa písalo veľa, no veľmi málo o samotnej komunistickej strane, ktorá bola hlavným pilierom (chrbticou) komunistického režimu. Veľmi málo, alebo takmer vôbec sa nerozoberalo, aká to bola politická strana, akú mala štruktúru, členstvo, vedenie, stranícky aparát, ako vlastne fungovala. Historik Jan Pešek sa venuje dejinám tejto strany v období od roku 1945, teda od čias urputného zápasu o politickú moc na Slovensku, cez február 1948 a uzurpáciu moci, až po august 1968, keď bola komunistická strana pri moci a pokúšala sa aj o svoju reformu a reformu spoločnosti.Doc. PhDr. Jan Pešek, DrSc. je vedecký pracovník Historického ústavu SAV v Bratislave, zaoberá sa dejinami Slovenska a Československa po druhej svetovej vojne, najmä ich politickými a mocenskými aspektmi. Je uznávaným odborníkom, čo potvrdzuje viac ako tisíc citácií a odkazov na jeho práce.

Naše země, řízená naprostými politickými a ekonomickými diletanty, se momentálně nachází na velmi nebezpečné křižovatce, která se může stát konečnou pro mnoho našich občanů. Nyní již každý člověk, který si zachoval alespoň trochu zdravého rozumu, neřeší otázku, zda se stane či nestane nějaký velký malér, zasahující do našich životů, ale která krize přijde dříve a kdy nastane. Ti nejmoudřejší pak předpokládají, že zřejmě půjde o souběh mnoha krizových situací, navzájem se umocňujících, a tím zvětšujících dílo zkázy. Velmi rychle se totiž blížíme k začátku dokonalé bouře – nejhorší globální krize od Velké hospodářské krize. V zásadě půjde o společně probíhající energetickou, potravinovou, finanční, hospodářskou a sociální krizi. A to vše kvůli systémovým chybám a hloupostem politiků a nenasytnosti a chamtivosti bank a nadnárodních korporací. V pokračování knihy „Přežít nebo zemřít“, která vyšla v roce 2019, poskytuje autor aktualizované informace o možných krizových stavech (celoplošný dlouhodobý blackout, EMP, řízená/spontánní epidemie neznámé nemoci, nedostatková krize, válečný konflikt, včetně války jaderné nebo celkový kolaps společnosti), ale také čtenáře seznamuje s novými poznatky a zkušenostmi, jak tyto situace. Včetně toho, jak se na ně jak individuálně, tak kolektivně připravit.

Avantgardná revue pre kultúru, umenie a vedy.

Kniha Ruské storočie vojen opisuje komplikovanosť vzťahov Ruska a ruského národa k Západu, ako aj často agresívnu politiku Moskvy voči svojim susedom. Autor v nej odkrýva detaily krutého mocenského boja kremeľských elít, nemilosrdnosť Stalinových čistiek, brutálne metódy bezpečnostného aparátu v boji s domnelými alebo so skutočnými nepriateľmi, ale aj obrovské utrpenie a hrdinstvo, ktoré počas druhej svetovej vojny sprevádzali boj proti Hitlerovmu Nemecku. Kapitoly venované dlhej ére vlády Leonida Brežneva približujú problematické vzťahy Sovietskeho zväzu s komunistickou Čínou a odhaľujú tiež, prečo dnešné ruské elity a veľká časť ruskej spoločnosti pociťujú nostalgiu za existenciou Sovietskeho zväzu. Rozporuplný vzťah moskovských vládcov k svojim vlastným občanom demonštrujú tragické príbehy Černobyľskej atómovej elektrárne a raketovej ponorky Kursk. Autor zároveň odkrýva detaily pôsobenia síl, ktoré mali za následok nástup reformného Gorbačovovho vedenia, následnú deštrukciu dovtedy zdanlivo nezničiteľného komunistického impéria, ale aj príčiny recidívy imperiálnej agresivity, ktoré viedli k napadnutiu Ukrajiny.

Musíme si uvědomit jedno: politický systém se změnil, ocitli jsme se dnes v oligarchickém režimu. Pranýřovat jej nestačí, je potřeba mu porozumět, proniknout závoji neprůhlednosti, říci, kdo jsou oligarchové, jaké jsou jejich sítě, jaké jsou jejich morální a burzovní hodnoty. Jedna z výhod aktuálního systému je, že ještě toleruje (na jak dlouho?) svobodu jednotlivců, která koexistuje s fenomény nesmlouvavé ekonomické vlády, která má neslýchaně násilný charakter, a umožňuje tak zbytkové hrstce novinářů provozovat ještě svou profesi. Christophe Deloire a Christophe Dubois nám prezentují ve své knize Circus politicus rozsáhlé šetření o realitě mechanismů francouzské a evropské moci a dávají nám tak nesrovnatelný nástroj porozumění. Mezi Paříží, Bruselem, Frankfurtem, Berlínem, Milánem, New Yorkem a Washingtonem, byli autoři všude, kde žijí, stýkají se, korumpují se a rozhodují oni lidé „tam nahoře“. Vedou nás ale daleko za fasádu pouze národní politiky, daleko za cirkus tiskových konferencí v Elysejském paláci: v jejich knize najdeme Sarkozyho v evropských radách jako bezradného poskoka, Angelu Merkelovou, která je upřímně přesvědčena, že rovnováha rozpočtu patří k lidským právům, a Belgičany, Holanďany, Lucemburčany a Italy, kteří osobně nepůsobí žádným zvláštním dojmem, ale zato jsou velmi dobře napojeni na americké poválečné mocenské sítě. V Bruselu se vzájemně proměšují arogantní byrokrati, lobbyisté z celého světa, lidé z neuchopitelných oddělení informatiky a financí, lidé ze sítí amerického dozoru, novináři, kteří si ani neuvědomují, že se z nich stali posluhové. Když knihu dočteme, nepřipadá nám půvabné město Brusel už vůbec veselé. Jí se tam jistě velmi dobré pomfrity, pijí se skvělá piva, město je plné živých a sympatických frankofonních Belgičanů a věčně nespokojených a urážlivých Flámů s neustálými požadavky. Je to místo vlády. Ale jaké? Brusel je především šedou zónou mimo kontrolu upadajících národních států, rodící se prostor mimo veškeré právo, který je mnohem hrozivější než daňové ráje, kde se perou peníze, předměstí, kde se obchoduje s drogami, anebo Korsika, kde se neplatí daně. Deloire a Dubois jsou antropology tohoto rozměklého a fluidního prostředí vlády.