Kniha, kterou právě otevíráte, je o duši. O té křehké, originální, nespoutané rodící se síle dřímající v každém člověku. Je o rodině, přátelství, lásce, hudbě, tanci či zvířatech. Najdete v ní básně, co vaši duši potěší, povzbudí, pohladí i utěší. A ještě mnohem víc… Je v ní to, co obklopuje každého z nás. S mou knihou se budete radovat, milovat, plakat a prostě žít snáz! Verše jedné duše v sobě skrývají dar vnitřní síly, motivace, inspirace, imaginace i racionalizace.

Po soukromých bibliofilských tiscích ve vlastních edicích nyní vychází Aleši Kauerovi jeho tvorba poprvé v souhrnném a oficiálním vydání. Kniha Dynamika s harmonickou opojností je důležitým krokem v tvorbě básníka, publikujícího dosud v časopisech, l iterárních periodikách a v zahraničních antologiích české poezie. Autor je rovněž známý jako pozoruhodný výtvarník, scénický interpret vlastních básní.

Vajanský bol lepší básnik ako prozaik. O tom by rád čitateľa presvedčil aj tento náš po starom povedané výbor z jeho lyrickej poézie. Kým voči Vajanského próze sa autori nasledujúcich generácií vyhraňovali zväčša polemicky, na jeho poéziu nadvä zoval aj taký básnický virtuóz ako J. Jesenský. Vtip, konverzačná ľahkosť, ale aj nepatetické vyjadrenie smútku či parnasisticky dokonalé sonety, to všetko nám odhaľuje umelecky pôsobivú i osobnostne príťažlivú podobu tejto mnohostrannej a protirečiv ej osobnosti.

Erik Markovič: Ako je známe, naša Európska únia má aj hymnu a je ňou Óda na radosť, ktorá sa ako hymna síce hrá bez slov, ale ako je tiež známe, - vznikla Beethovenovým zhudobnením Schillerovej básne. Je možné predpokladať, že veľmi hodnotný preklad básnika a profesora Ladislava Šimona, ktorý obsahuje okrem tejto i ďalšie pre súčasnosť zaujímavé a prínosné básne, by mohol zaujať mnohých proeurópsky zmýšľajúcich čitateľov a i všeobecne kultúrnu verejnosť. Pre mňa osobne bolo čítanie Schillerovej poézie v tomto preklade duchovne obohacujúcim objavom. Ladislav Šimon: V rámci svetovej literatúry sa nemecký klasik Friedrich Schiller pokladá za geniálneho, dodnes živého a často uvádzaného dramatika. Vysoko sa hodnotí jeho prínos k estetike. Ideálom mu bola antická harmónia, teda súlad všetkých stránok a prejavov života, ale aj on vedel, že žije v prítomnosti a s prítomnosťou sa musí vyrovnávať. Nenadarmo sa nazýva básnikom slobody, ale jedným dychom hovorí aj o dôstojnosti, vznešenosti a ideálnej kráse. Vari najznámejšou Schillerovou básňou je dnes Óda na radosť, a to ani nie tak vďaka jej obsahu, ako vďaka tomu, že ju Ludwig van Beethoven zakomponoval do záveru svojej 9. symfónie, takže kultúrna verejnosť si všíma iba tradovaný názov. Obsah tejto básne je však podstatne zložitejší ako jednoduchý chválospev na určité ľudské citové rozpoloženie. Je to životná filozofia nadväzujúca na Kantov imperatív hviezdne nebo nado mnou a mravný zákon vo mne. Básne, ktoré sa zvyknú označovať ako filozofické, sú podľa mojej mienky ešte vždy hodné zamyslenia. Opantali ma takisto Schillerove epigramy, v ktorých vedel vystihnúť podstatné veci. Schillera pokladám za veľkého básnika, o čom som kedysi nebol celkom presvedčený. Pôsobia, ako keby nás niekto pokropil rannou rosou. Viaceré básne sa v slovenčine publikujú prvý raz. ... A keď potom, vytrhnuté z osí naše telá do jedného ktosi spojí, ústa na ústach, rozkošou ti oči zvlhnú pri tom, duša odviazaná pod blankytom nepocíti z toho ohňa strach. ... Radosť, iskra božskej ceny, tvoja krása nezhynie, vstupujeme rozohnení do nádhernej svätyne. Tvoje čaro znova spojí, čo zlá móda rozruší, všetci ľudia budú svoji, v bratstve svet sa zavŕši. ... Zanedbajte utrpenie, pomáhajte nevinným, vaše sľuby nech sú pevné, pravda slúži tým aj tým. Hrdosť voči majestátom, bratia, v krvi treba mať, za zásluhy patrí zlato, za lož iba do tmy pád. Úryvky z básní: Očarenie Laurou a Radosti (Óda na radosť) Svetlo a teplo Človek sa na svet dostane, s dôverou kráča žitím a čo má v duší vpísané, verí, že všade cíti, šľachetná horlivosť je v ňom a pravda planie plameňom. Potom však zistí veľký klam, všetko je zrazu úzke, malé, preto sa stisku sveta sám chce vyhnúť neustále. Srdce má potom z kameňa a láska mu je vzdialená. Pravda nás iste ochráni svetlom, čo tme je hrádza, šťastný je však, kto v poznaní o srdce neprichádza. Preto nech rozum stále znie, hoci vždy láka rojčenie.

Portugalský spisovatel José Luís Peixoto (*1974) na sebe výrazně upozornil už svými prvotinami. V roce 2000 mu vychází krátká básnická próza Zemřel jsi mi (Morreste-me), v níž se vysoce osobitým stylem, který si v drobných obměnách a inovacích uchovává i v následujících knihách, vyrovnává se smrtí svého otce. Z téhož roku je i jeho doposud nejoceňovanější dílo, román Nikdo se nedívá (Nenhum Olhar, česky 2004). Z roku 2001 pochází jeho básnický debut Dítě v troskách (A Criança em Ruínas), který zaujal kritiky a nadchl široké publikum. Vzápětí vznikl kult citlivého, mladého a zároveň vyzrálého autora s vizáží rockové hvězdy, který trvá dodnes. Vedle prózy a poezie se Peixoto věnuje divadlu a žurnalistice, píše též písňové texty.

Desátá kniha českého básníka, esejisty, výtvarníka, fotografa, designéra a typografa, má podtitul Básně k obrazům, a taková také je. Plná barevných reprodukcí a pastelových slov.

Texty publikované v tejto knihe sú rozpracovaním projektov There Are More Things a Rušička automatizovaných mentálnych spojení, ktoré autorky prvýkrát prezentovali na výstave Z druhej ruky v Stredoslovenskej galérii v Banskej Bystrici v roku 2012. RAMS je skomponovaná z 365 prisvojených príkazov, inštrukcií, predpisov a odporúčaní z rôznych oblastí a období. Časť nazvaná ? a b c ? pozostáva z 1000 obrazových titulkov, ktoré autorky uvoľnili z ich vzťahov k obrazom a usporiadali do podoby akejsi asociatívnej encyklopédie. Tieto dva texty dopĺňa ešte báseň Trh márnosti, taktiež zostavená z apropriovaných textových fragmentov. Mlynárčiková a Ružičková sa aj touto knihou hlásia k intelektuálnemu odkazu Bouvarda a Pécucheta.

Láska, ta neodmyslitelná součást našeho života, po které všichni toužíme a bez níž si svůj život nedokážeme představit, je hlavním a jediným tématem básnické sbírky Dívka z kraje růžových čekanek, která je již druhým poetickým počinem Ivany Terezy Konečné. Sbírka je odrazem jejích snů a představ o lásce… a projevem víry v lásku. Hlavní motiv pak představuje růžová čekanka. Ten něžný a křehoučký kvítek symbolizuje autorčinu naději a víru v bezvýhradnou lásku. Růžová je barvou něhy a romantiky, čekanka zase zosobňuje vytrvalost. Růžová čekanka je tak jedinečnou kombinací síly, vytrvalosti, něhy a citlivosti. Stíhaná strachem a nepěknými životními zkušenostmi, stále věří v čistotu pravé lásky a sní o svém muži s velkým „M“. Touží a věří, nevzdává svůj sen. A pak… přijde ON.

Zbierka básní a drobných reflexií prináša osobnú výpoveď predovšetkým o tom, čo autora trápilo v časoch normalizácie. V osemdesiatych rokoch minulého storočia písané texty sú svedectvom z oných čias o tom, ako človek prežíval svet okolo seba, čo si písal na zmiernenie dusnej nálady a ako únik z panelákovej tuposti socialistického realizmu. Autor texty rozdával priateľom a známym ako samizdat, často aj aktívnym eštebákom. Dnes, aby neostali navždy v šuplíku, ich publikuje spolu s novšími, reagujúcimi na udalosti a prejavy dnešných čias. Ponúka tak viacrozmernú, desaťročia prepájajúcu skúsenosť, že nemusí byť všetko tak, ako tolerantno-totalitne hlása dunivá vrava tlampačov.

"Autorka využila a rozvinula potenciál svojej poézie bez toho, aby jej verše stratili na spontánnosti a sviežosti jej debutu. Napriek tomu, že v Eggenhofferovej jemnopise nie je zanedbaný nijaký detail, autorka si naďalej uchováva prirodzený, nefalšovaný výraz." Peter Bilý

Původní nahrávka sbírky lyrických básní o životě a cestě člověka životem, o vztahu jednotlivce k dalším lidem, sbírka básní "všedního dne " LAZAR A PÍSEŇ" básníka JOSEFA KAINARA (*29. 6. 1917 - †16. 11. 1971) byla původně vydána jako součást 2LP kompletu 2 18 0426-7 " Moderní české básnické sbírky IX.

Chcete se ponořit do myšlenek a zastavit na chvíli čas? Dát prostor své fantazii, pochopit chování, emoce, události a situace, které nás ovlivňují celý život, a ještě se dozvědět něco nového ze světa zdraví a krásy? Pak je pro vás tato sbírka básní, kterou právě držíte v rukou, ta pravá. Její verše vás rozpláčou, pobaví, poučí, probudí. Zároveň jsou určitým vzkazem, zpovědí, odhalením, vyznáním, zamyšlením… Probuďte v sobě to nejlepší a nikdy se nevzdávejte! Další kroky jsou již na vás.

Sbírka plná pocitů a názorů na svět mladého básníka inspirovaná pohledy do slunce. Sbírka básní, ve které autor píše o tom, co vidí kolem sebe, ve své hlavě nebo když se podívá do slunce. Kniha se do určité míry vymezuje proti autoritám, občas proti životu nebo jakékoliv logice. Pár ironických pošklebků dodává Pohledům tu správnou žlučovitost a beznaděj. Všechny básně jsou krátké a úderné, doplňují je analogové fotografie Jovana Odaka.

"Ha kulcs az lehet, aminek fogazata van, akkor zár az, ami ijedtében lenyeli nyelvét. Míg nyelvezete csak akkor van, ha a kattogás is beszéd." Kiszámíthatatlan cikázás, oldalirányú sasszé, a rendszerben mozgó alkatrészek szabad játéka. Nem más ez, mint állandó kergetőzés a másik elkapásának lehalványabb ígérete nélkül, ami ugyanúgy utalhat a vers és az esszé, a jel és a jelölő vagy a szöveg és az olvasó viszonyaira. De ki űz kit? Ki a ragadozó és ki a préda? A muréna mozgása az elmúlt három év verseit gyűjti össze, hogy beszéljen az emberi gonoszság történetéről, arról, hogy miben hasonlít egy kisgyerek keze egy elefánt ormányához, és hogy Szűz Mária dobhártyája tekinthető-e szűzhártyának.

Výbor z poezie Vladimíra Vokolka (1913–1988), sestavený u příležitosti stého výročí autorova narození. Formálně pestrá, důvěrná poezie, v níž rozmlouvá otec se synem, vybraná nejen ze dvou sbírek „dětské“ poezie, napsaných v těžké životní situaci. Druhý svazek edice Stoletý kalendář.

Sbírka z pozůstalosti duchovního vůdce českého undergroundu, bývalého manažera Plastic People, básníka a kulturního teoretika. K vydání připravil, ediční poznámku a medailon autora napsal Martin Machovec.

Další básničková knížka Honzy Volfa.

A megfelelő nap Oravecz Imre életművében félúton van a Halászóember (1998) költői szintézise és a Távozó fa (2015) című időskori remekmű között. Egyfajta zajlás, átrendeződés figyelhető meg: a Töredékpótlás ciklus mintha a Halászóember kiegészítése lenne, egy másik ciklus, a Madárnapló motívumai pedig a Távozó fa természetmegfigyeléseire rímelnek. A kötet verseiben mindennapos élethelyzetek kapnak egzisztenciális kereteket. Leírások, naplójegyzetek, töprengések váltakoznak a kötet lapjain, hol lírai nagyításokkal, hol epikus távlatokkal. Ez a kettősség teremti meg a kötet egyszerre realista és metafizikus jellegét: az élet és a halál ebben a költészetben mindennapos valóság és filozófiai probléma. A hangoltság alapvetően elégikus, mindezt a költőre jellemző szikár önirónia ellensúlyozza. A Magvető Kiadó A megfelelő nap kiadásával köszönti a nyolcvanéves Oravecz Imrét.

Nahlížíte do úvodu mé třetí sbírky poezie a páté knížky, vydané v edici E-knihy jedou. Je štíhlejší, než předchozí dvě sbírky, ale určitě graficky vydařenější. Člověk stále hledá. Čím je starší, tím častěji v paměti. Raději bez přílišné nostalgie. Současnost je bezprostřednější a tím autentičtější. Občas jsme jí tak sevřeni, že chybí potřebný nadhled. Budoucnost raději přenechám nástupcům. Štafetový kolík života je dávno předaný a myšlenkami tam nedosáhnu. Nejsem „Věštírna Delfy, pobočka Barrandov.“ Snažím se podělit o vnímání všeho, co mne obklopuje, co se mi honí hlavou.

In Thoughts You Are Perfect In thoughts you are perfect in thoughts you do not quail bicycle minus wheel in spirit never fails In life things are harder you could not be bound when the ideal came circling and took yoursecond round And now you sift what is and what’s only dreamed you wish that wheel were yours but it was not so deemed Do not grieve without it why rage at the fates? The one that remained is sound and in place Why value it little for the perfect you burn try to lend it more trust start to live, do not mourn

Publikace Haiku a hříčky 2 předkládá verše napsané s přihlédnutím k dálněvýchodní tradici a verše založené na jazykovém nápadu. Tato poetická forma si i v Evropě získává zaslouženě stále větší pozornost. Ve sbírce si autorka ve formě 5 – 7 – 5 slabik pohrává s náměty přírodními a filosofickými.

Arytmia duše. Nepravidelnosť, porucha rytmu. Spojenie atypické, nezvyčajné a neobyčajné. To sú práve atribúty, ktoré Alica Kulihová vnáša do svojej básnickej zbierky. Svet neidealizuje, ba naopak. Podáva ho taký, aký je, aký ho vníma, aký si ho ľudia vytvorili, svet, v ktorom žijeme. Autorka prináša verše, v ktorých sa odzrkadľujú súčasné trendy spoločnosti. „Byť láskyplný nie je in. Byť milý, len tak z radosti, sa nenosí. A byť ústretový hraničí so sebadeštrukciou.“ Rovnako si všíma veci a vecičky sveta, ktoré sa na prvý pohľad môžu zdať nepodstatné či dokonca samozrejmé, a tým neviditeľné. Prízvukuje, že i tie môžu a prinášajú radosť, potešenie. V zbierke sa objavuje aj téma, ktorá je azda nevyčerpateľná, ktorá tu je, bola a bude – (ne)naplnená láska, a to nielen vo vzťahu k opačnému pohlaviu, ale aj láska materinská, cit obdivuhodný. Pričom silný citový odpor, nenávisť autorka neponíma ako opozitum lásky, ale ako jej druh, istú formu.

Prvá časť zbierky s názvom Agatón a posledná časť s názvom Trinásta komnata boli napísané v rokoch 2015 - 2016 a cítiť v nich posun v poetike. Zbierka obsahuje zväčša reflexívnu lyriku a existencionálnu poéziu. Pýta sa dôsledky činov, hľadá pravdu a dôvod jestvovania sveta či človeka, zápolí s citmi a pocitmi, ukotvenie nachádza v neustálom úsilí o návrat k pôvodnej harmónii, v úsilí o odpustenie a sebaprijatie. Využíva voľný verš, no i viazanú formu verša a vyššie strofické útvary. Nebojí sa siahať po tradičných formách poézie, no nebráni sa ani experimentu a symbolizmu.

A hindu életbölcsesség ötös-könyve – s mint ahogy minden bölcsességet közvetítő műalkotás ez is – szól a gyermekektől kezdve a felnőtt korosztályig.La Fontain meséihez hasonlóan az állatok jelenítik meg az emberek világát és egy ilyen szimbólikus tükörben szemlélhetjük az élet sokszínűségét. Többek között a barátságok születését és – az intrika hatására – felbomlását, az ősi ellenségeskedéseknek mi rejtőzhet a gyökerében, a karma szálai miként szövődnek szőttessé életünkben, férfi és nő kapcsolatának melyek a buktatói s melyek a tövényszerűségei.A történetek szinte észrevétlenül igazítanak el az élet útvesztőjében és vezetnek a bölcs cselekedetek felismeréséhez.

Povídka Muž s kanadským trávníkem patří mezi polozapomenuté literární počiny legendárního spisovatele a humoristy Miloslava Švandrlíka. V roce 1963 vycházela jako „román na pokračování“ na stránkách středočeského deníku Svoboda. Pětapadesát pokračování doprovodil tehdy i stejný počet Nepraktových kreseb. V šedesátých letech minulého století psal Švandrlík převážně časopisecké povídky a rozsáhlejší práce napsal pouze tři: Krvavý Bill a viola, Muž s kanadským trávníkem a Černí baroni.

Tretia básnická zbierka Michala Talla je mrazivým svedectvom zániku sveta, ktorý až príliš pripomína ten náš. Jej nezvyčajný formát niekoľkých nájdených dokumentov najrôznejších typov - od náboženských textov záhadnej sekty, reportážnych básní, záznamov rituálov či osobných výpovedí viacerých ľudí, entít a iných bytostí - premieňa čítanie na interaktívnu detektívnu prácu. Jednotlivé básne nemajú stanovené poradie, často však spolu súvisia, či si naopak protirečia. Ich postupným skúmaním a porovnávaním sa nám tak v hlave skladá obraz spoločnosti v bode zlomu; spoločnosti, v ktorej zlo koná v mene lásky a všetko živé kolabuje v mene samozvanej čistoty. Zbierka vychádza vo výnimočnom knižnom spracovaní dizajnérok Terezy Maco a Aurélie Garovej. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia, ktorý je jeho hlavným partnerom. Časť rukopisu tejto knihy vznikla počas pobytu na rezidencii Institutu umění v Prahe vďaka štipendiu Medzinárodného vyšehradského fondu.

Sbírka básní, kterou autor hodlá naplnit populární, jinak však neúspěšné heslo "Třikrát a dost!" Zdeněk Dragoun Narozen 28. 10. 1946 v Březnici, žije v Praze, povoláním archeolog.V roce 1991 vydal v nakladatelství Paseka sbírku Říkanky k pivu, vínu, chlebu a vodě (2. rozšířené vydání 1992). V roce životního jubilea mu péčí přátel vyšla další útlá knížka Měrný pes (Nakladatelství Zdeněk Cibulka - Týnská literární kavárna, 2006).

Je až zajímavé, kolik bolesti v sobě taková lidská duše má, a ještě zajímavější je, k čemu všemu dokáže člověka donutit a také jej i změnit. Samozřejmě na bolest každý pohlíží z jiné stránky dle vlastních zkušeností. Může se jednat o bolest fyzickou anebo v horším případě duševní. Tak či tak se dá říct, že i přes veškeré rozdíly je bolest vždy stejná v tom, že se od dané duše odráží jako světlo v zrcadle, a právě tyto odrazy se básnická sbírka snaží zachytit.

Kdyby se mi před časem nepřihodila poezie, nevím, kudy by se můj život dál ubíral. Sbírka lyrické poezie ve vázaném verši s tématikou života, lásky, s prvky vyznání k milovanému rodnému městu Brnu obsahuje 42 básní a je doprovázena fotografiemi krásných obrazů pana Jana Březiny.