Antológia poézie ruskej moderny, ktorú zostavil Valerij Kupka, predstavuje reprezentatívny výber z tvorby 25 básnikov – predstaviteľov poetických smerov konca 19. a začiatku 20. storočia (starosymbolizmus, mladosymbolizmus, akméizmus a básnici, ktorí nepatrili k žiadnemu zoskupeniu). Autori sú v antológii uvedení podľa príslušnosti k jednotlivým zoskupeniam. Ukážky básnickej tvorby sprevádzajú životopisy autorov, stručná charakteristika ich tvorby a vybraná bibliografia. Súčasťou antológie sú rozličné dobové materiály – autorské komentáre k vlastnej poézii a k dobe, v ktorej vznikala, výňatky z dobovej kritiky, fotografie, portréty, ilustrácie k pôvodným vydaniam, manifesty a iné materiály, ako aj rozsiahly poznámkový aparát.

Az Összeggyűjtött versek negyedik, javított kiadása nemcsak öt verssel gazdagabb, mint előző kiadásaink voltak, hanem a versek keletkezési sorrendjét az eddiginél pontosabban állapítja meg, ami kihat az egész életmű értelmezésére, valamint a kötet végén közöljük a költemények első megjelenésének legfrissebb adatokkal kibővített jegyzékét.

"A magyar történelem nagy alakjaival sokféleképp ismerkedhetünk. A történettudomány tényeit egészítheti ki az irodalom a maga szubjektív töltetével. Aligha van izgalmasabb olvasata a múltnak, mint amit a különböző korok költői kínálnak. Milyen kép rajzolódik ki Attiláról Zrínyi, Ady vagy Tornai József verseiben; Szent Istvánról Babits, Pilinszky vagy Nagy Gáspár tollán? Hogyan látja Széchenyit Arany, Weöres vagy Ferenczes István? Álmos herceg, Szilágyi Erzsébet, Esze Tamás, Görgei Artúr és Nagy Imre is megelevenednek e gyűjtemény lapjain. A történelmi-lírai panoptikum páratlanul gazdag, az olvasó kedvére válogathat az arcképek, olvasatok között. Arra is rádöbbenhetünk, hogy történelmi példára, mintára mindig szükségünk van. Nem nélkülözhetjük nagyjainkat." (a Kiadó)

Svým rozsahem a zaměřením jsou Královny slz a ostružin jedinečnou publikací, která prezentuje českou ženskou milostnou poezii vznikající na prahu třetího tisíciletí. Na 560-ti stranách se prostřednictvím více než čtyř stovek básní představuje 44 profesionálních i amatérských básnířek ve věku od 18 do téměř 70 let, kdy vedle slavných a dlouhodobě uznávaných jmen se objevují i nové talenty české poetické scény. Vzniká tak pozoruhodná sonda do tvorby tří generací českých žen, čítající množství básnických stylů od veršů klasických, pravidelných, až po experimentální moderní poezii.

Arany János jól ismert balladáit újraolvasva mindig meglepetést okoznak modern, szaggatott-kihagyásos elbeszélésmódjukkal. A líra és az elbeszélés határait folyamatosan egymásba nyitva Arany új, távolságtartóbb, közvetettebb költői megszólalást hozott létre a romantika énközpontúságával szemben, ami alkalmat adott neki az elmélyült lélekábrázolásra is. Másrészt ezek a történetek a kísértethistóriák hagyományába illeszkednek, ami miatt a mai napig töretlen a népszerűségük. Mivel Arany esetében nem lehetséges a műfaj körülhatárolása - ő maga is bizonytalanságban hagyta az utókort arról, mely verseit tekintette balladának -, a kötet válogatója, Szilágyi Márton irodalomtörténész arra törekedett, hogy - a démonikus világ megjelenítésének tendenciáit szem előtt tartva - Arany legismertebb balladáinak körét ritkábban közölt szövegekkel tágítsa.

Básnický rukopis Radomíra Andrića nie náhodou vychádza zo slova, darujúceho a osvecujúceho, ktoré nás vyťahuje a dvíha z neznesiteľného bahna každodennosti. Ide o poéziu, ktorá vychádza z centra labyrintu súčasného sveta, ktorá svedčí o jeho ilúzii a hre, o jeho nedokonalosti a zradnosti, o jeho neklíčiacej bezperspektíve, o chaose prachu a víchrici zla, v ktorom sa našiel súčasný človek (Selimír Radulović). Literárna kritika privítala Radomíra Andrića ako básnika „vyostrenej imaginácie, ktorý túži a pátra po novom obraze, novej melódii a význame výrazu“ (Srba Ignjatović). Podľa Engerića ide o básnika „rozvinutého vnútorného života a rozohranej imaginácie“. Kritici sa zhodli v tvrdení, že je to básnik na prameni života a nevysychajúcej národnej reči, ktorá v sebe nesie silu a krásu výrazu. (Miloš Petrović). Básne vybrali a preložili Martin Prebudila a Miroslav Demák. Doslov napísal Miroslav Bielik. Ilustrácie: Predrag Bajo Luković, na obálke maľba Bogdana Miščevića. Obálka a grafická úprava: Milan Panić. Vydali Spolok slovenských spisovateľov a Slovenské vydavateľské centrum, Báčsky Petrovec.

Román známého básníka a prozaika, autora románů Sestra, Anděl a Noční práce. Topol v románu účtuje s traumatem osmašedesátého roku metodou brutální grotesky, která vyústí v rozpoutání třetí světové války v české kotlině. Jeho hrdinům chybí heroismus, o to víc oplývají malicherností, rasismem a nedostatkem vyšších ideálů. Prostřednictvím dětského vypravěče jsou zde zachyceny mezilidské vztahy bez jakéhokoli soucitu. Sledujeme pokřivené vlastenectví s mnoha neblahými vedlejšími dopady. Autora zajímá ponížené dětství, sourozenecká oddanost a válka v jakékoli podobě. Zobrazuje lidi jako hračky někoho jiného, aniž by přitom tušili, že jsou nástrojem k dosažení cizích cílů. K absurdnímu vyznění příběhu přispívá „socialistický cirkus“ jako zdroj nejneuvěřitelnějších příhod a vztahů, zčásti fantazijních. Román je karikaturou válečného hrdinství a hrdinů, převrácením vžité interpretace těchto hodnot, o nichž se nikde veřejně nepochybuje, ačkoli ve skutečnosti v sobě skrývají temné jádro. Kniha zvítězila v anketě Lidových noviny Kniha roku 2005.

Kniha Život je ako... je spomienkou na novinárku a lektorku tvorivého písania Zuzanu Lajdovú. Okolie na Zuzanu spomína ako na blízku osobu, ktorá všetkých svojich známych obohatila svojou kreativitou a schopnosťou nájsť v každom niečo výnimočné. Kniha obsahuje práce účastníkov kurzu, ale aj listy na rozlúčku od priateľov a rodiny. Vydať knihu Život je ako..., bol jej veľký sen, ktorý pre ňu dodatočne plní dcéra Gabika.

Kniha známého salesiánského kněze a pedagoga, „pastýře undergroundu“, je putováním po stopách Božího milosrdenství na této zemi. V krátkých příbězích se setkávají dva světy: svět Heryánovy kněžské každodennosti vyplněný setkáními s lidmi z různých vrstev společnosti, vesměs ale z jejích okrajů, a svět biblických poselství a podobenství. Ty vnášejí do naší současnosti paprsky pochopení a smyslu, ale také nastavují zrcadlo naší pýše a sobectví. Heryán ukazuje, jak je svět naplněn Božím milosrdenstvím, které nás v každé chvíli vybízí k tomu, abychom změnily naše uvažování a nechali se jím prostoupit. Jednotlivé kapitoly-příběhy knihy zaujmou bezprostředností a upřímností, s jakou nahlížejí v Boží perspektivě aktuální dění kolem nás, a prohlubují touhu po obrácení srdcí. Ladislav Heryán je známý salesiánský kněz, biblista a pedagog.

edkládaný výbor 21 povídek (ze sedmdesáti publikovaných) přenáší čtenáře k filipínským domorodcům, do Japonska, Kalifornie, na Floridu, k deltě Nigeru, do Lagosu a Keni, na vrchol Kilimandžára, často ale i do Prahy. Společným svorníkem těchto próz jsou vždy dobrodružství a osudy obyvatel těchto končin. Americká literární kritika na nich oceňuje zejména autorovo podání, nacházející se na průsečíku mezi tradičním vypravěčstvím a moderními postupy, bohaté v detailech a vyzařující lidovou moudrost.

Napsáno dechem je historicky prvý almanach Liter Art. Zameriava sa výhradne na erotickú poéziu, ktorá je podaná predovšetkým vo svojich jemnejších obrazoch. Len v nemnoho prípadoch kniha obsahuje básne odvážnejšie. Neprekračujú však určitú hranicu, autori v takom prípade volia humorne ladenú formu. Kniha zahrnuje diela celkom 18 súčasných slovenských i českých autorov. Niektoré stránky sú obohatené o čiernobiele fotografie, ktoré len zľahka odhaľujú krásy ženského tela. Liter Art (literart.cz) je pásmo autorských čítaní, ktoré sa koná raz mesačne v Prahe. Okrem autorov hostí i hudobníkov a výtvarníkov. Organizuje ho Adriana Gulíšková, ktorá je taktiež zostavovateľkou tohoto almanachu. Autori: Marwan Alsolaiman, Red Bollow, Jarmila Hannah Čermáková, Oldřich Damborský, Jan Dvořáček, Olga Fikrlová, Milan Ganišin, Adriana Gulíšková, Petula Heinriche, Vladimír Špáďa Hnát, Petr Kříž, Jarmila Moosová Kuřitková, Radek Lehkoživ, Jarmila Maršálová, Aleš Misař, Aleš Nerada, Vladimír Petrovič, Ladislav Špánik

Ján Buzássy je od svojho debutu Hra s nožmi (1965) autorom bytostnej, duchovne aristokratickej poézie smerujúcej k estetickej vznešenosti a jasnozrivej myšlienkovej originalite. Už prvé autorove zbierky zakladajú modernú tradíciu slovenskej reflexívnej lyriky, ktorá je najmä jeho zásluhou myšlienkovo inšpiratívna a umelecky neopakovateľná. Autorove postupy, irónia, slovná hra, persifláž a lakonická, iskrivá pointa (ale najmä groteskný výkrik) sa v tvarovej mnohorakosti a v širokom asociačnom oblúku podieľajú na artizme, ktorý sa vzďaľuje od akejkoľvek samoúčelnosti, lebo jeho významy a čitateľom dotvárané obsahy akcentujú podstatu, ľudskosť, šľachetnosť a empatiu bez akýchkoľvek umeleckých kompromisov. Zbierky zaradené do prvého zväzku súborného básnického diela patria k tomu najlepšiemu, čo v slovenskej poézii po roku 1945 vzniklo.

Pákosztos Peti mesebeli büntetéséről, Süni Sógor tüskéiről, Cserebere Palkó furcsa ötleteiről szólnak Pöttyös Panni kedvenc történetei. A humoros mesegyűjteményben föltűnik Rőzse néni időigazító órája, s a mesék sorát egy bájos kiscica kakaós praclinyomata zárja. A Pöttyös Panni sorozat legújabb kötete Szepes Mária születésének 100. évfordulójára jelenik meg.

Časopis, kde dávají věty smysl. Přes devadesátt stran vynikajícího čtení. Každých čtvrt roku pro Vás vybíráme povídky od českých renomovaných autorů. Tentokrát se můžete tě šit na povídku Milana Hlouška - autor románu "Andělé sínají v New Yorku", Martina Stručovského - autor knih "Bez duše a Zavátá sněhem" a Václava Kleina - autor knih "Svět začíná za vraty" a "Zcestné příběhy z cest".

A hindu életbölcsesség ötös-könyve – s mint ahogy minden bölcsességet közvetítő műalkotás ez is – szól a gyermekektől kezdve a felnőtt korosztályig.La Fontain meséihez hasonlóan az állatok jelenítik meg az emberek világát és egy ilyen szimbólikus tükörben szemlélhetjük az élet sokszínűségét. Többek között a barátságok születését és – az intrika hatására – felbomlását, az ősi ellenségeskedéseknek mi rejtőzhet a gyökerében, a karma szálai miként szövődnek szőttessé életünkben, férfi és nő kapcsolatának melyek a buktatói s melyek a tövényszerűségei.A történetek szinte észrevétlenül igazítanak el az élet útvesztőjében és vezetnek a bölcs cselekedetek felismeréséhez.

Smutno-úsmevné poviedky zo života východoeurópskej židovskej komunityAž do vypuknutia 2. svetovej vojny pulzoval vo východnej Európe židovský život intenzívne rovnako v kvantitatívnom, ako aj v kvalitatívnom zmysle. Nebol to však ani idylický ani harmonický život. Najneskôr z tých čias pochádza zrejme aj starý vtip o tom, že na otázku, čo by urobil, keby sa ocitol na opustenom ostrove, odpovie Žid, že by ako prvé postavil dve synagógy, a na prekvapenú následnú otázku, načo dve, by jeho odpoveď znela: „Do jednej by som sa každý deň chodil modliť, a do tej druhej by som v živote nevkročil!" Na prelome 19. a 20. storočia – to je obdobie, kedy vznikali Chasidské príbehy Jicchoka Lejbuša Pereca (1852 – 1915) – tvorilo židovské obyvateľstvo v nespočetných mestečkách a mestách dnešného Poľska, Bieloruska, Ukrajiny, pobaltských krajín a časti dnešného Rumunska síce väčšinu, napriek tomu bolo zákonom a úradmi utláčané a ubiedené. A predsa medzi ním panovala nesvornosť, nenávisť a večný spor. V 18. storočí sa rozšírilo mystické chasidské hnutie s desiatkami rôznych frakcií. Jeho vášnivými odporcami boli tradicionalistickí tzv. misnogdi, šíril sa aj osvietenecký moderný racionalizmus, asimilanstvo, ďalej socialistická organizácia Bund, a napokon nacionalistické sionistické hnutie so svojimi rôznymi frakciami. Potierali sa navzájom ako sa len dalo. Perec nepatril ani k jednému z týchto hnutí. Riešenie, ktoré ponúkal svojim čitateľom, bolo národné, a predsa nie nacionalistické. Staval do stredu individuálneho i spoločenského života ako jednotiace národné pojítko tradíciu nie v náboženskom, ale v kultúrnom zmysle a jazyk jidiš ako podhubie tejto kultúry. „Chasidské príbehy" nastavujú krivé zrkadlo spoločenským pomerom vo východoeurópskej židovskej populácii a vrhajú kritický, a predsa láskyplný pohľad na túto dnes takmer vykynoženú komunitu.

Autorova druhá sbírka příběhů navazuje na knihu Noční výpravčí. Jejich hrdiny jsou obyčejní lidé, kteří se dostali do situace, o kterou nikdy nestáli, ale s kterou se musejí poprat. A snadno se s nimi ztotožníte – s některými hned na první seznámení, s jinými až po chvíli. Jestli máte rádi tajemství, dobrodružství a laskavý humor, tak jste tady správně. Cítíte v hloubi duše, že by svět měl fungovat tak, jak jste odmalička chtěli? Že by si lidé měli pomáhat a když to situace vyžaduje, projevit rozhodnost a statečnost, o které nevěděli, že ji v sobě mají? Měli by si umět odpustit? Proč by měl někdo zachránit člověka, po kterém mu vlastně vůbec nic není? Tyhle příběhy budete číst jedním dechem. Neobyčejné zápletky vás nepustí a odměnou vám budou překvapivé závěry.

Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív. Třetí díl autorem zamýšlené tetralogie. Běsi nemizí, ale spíše se v lidech zabydlují, často v rafinovaných převlecích. Čechoslováci vítají volnost a mír, ale vědomě i nevědomě navlékají hlavu do oprátky nových nesvobod. Měsíce plné šťastných návratů, nových začátků, ale i surových odplat, kamuflování pofiderních válečných kariér, sebevražd a zklamání. Dramatický příběh rodiny Šámalových a jejich nalezených dětí se protíná s příběhem lékaře a kozáka Nikolaje Kelina, který kdysi utekl z Ruska, aby se zde dočkal poválečného zatčení NKVD a jen zázrakem unikl deportaci na Sibiř. Loupežné vraždy německých farářů na Broumovsku se „potkávají“ s příběhem zachráněné velbloudice, kterou odvádějí skauti do pražské zoo. Václav Černý putuje rodným Náchodskem, čestná jednotka „partyzánů“ při odhalování pamětní desky přestřelí dráty vysokého napětí, které pak zabíjejí v davu. Ostatně je to profesor Černý, kdo na jednom místě svých vzpomínek píše: „Historiku, věz, že dějiny naší soudobé národní krize budeš musit zahájit už tou rozptýlenou a bezděkou kocovinou českých myslí v druhé půli roku pětačtyřicátého.“

Povídky v Pražském dixielandu nezapřou autorův český původ, přestože již dlouhá léta žije v Nizozemsku. S hrabalovskou nostalgií či haškovským humorem, ale přesto po svém líčí drobné pražské postavičky šedesátých let dvacátého století. Komunistický režim jim všem komplikuje život, ale oni se vyrovnávají se všemi útrapami důvtipně a s nadhledem. Často je můžeme charakterizovat řekněme jako šibaly, ať už se jedná o školáka, studenta, muzikanta, důchodce, redaktora, recepčního, nebo nezaměstnaného. Sbírka se skládá z dvanácti povídek, z nichž každá se odehrává v Praze a zastupuje jeden měsíc v roce. Kompoziční inspirací bylo pro autora Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho a postavy hudebníků, často jako osob nerespektujících systém nebo stojících mimo něj, se objevují nejen v titulní povídce.

Poviedky - krátke príbehy pre deti a násťročných, ktoré sa neodohrávajú niekde ďaleko, ale tu vedľa, možno len o ulicu ďalej. Zobrazujú svet plný fantázie, humoru, snov, túžby po šťastí i problémy, ktoré majú aj násťroční. Poviedky sú skvelé aj na súťažný prednes, niektoré sa objavili aj v učebniciach, ale to už viete. Toto sú najlepšie poviedky 12. ročníka súťaže o najlepšiu poviedku pre deti a násťročných. Poviedkové knihy čítajú aj dospelí, často sa z nich dozvedia všeličo o myslení svojich detí. Poviedkové knihy patria na popredné miesta v požičiavanosti v knižniciach. Na túto zbierku poviedok už deti čakajú. Slovenskí spisovatelia napísali a dvesto detí vybralo tie naj poviedky na tento rok.

Povídka Muž s kanadským trávníkem patří mezi polozapomenuté literární počiny legendárního spisovatele a humoristy Miloslava Švandrlíka. V roce 1963 vycházela jako „román na pokračování“ na stránkách středočeského deníku Svoboda. Pětapadesát pokračování doprovodil tehdy i stejný počet Nepraktových kreseb. V šedesátých letech minulého století psal Švandrlík převážně časopisecké povídky a rozsáhlejší práce napsal pouze tři: Krvavý Bill a viola, Muž s kanadským trávníkem a Černí baroni.

Druhá světová válka skončila vítězstvím nacistického Německa. Ihned v roce 1945 začala stavba Hitlerova valu, známého pod prostým názvem Zeď, který přetnul euroasijský kontinent od severu k jihu. Území na východní straně využívala Luftwaffe jako střelnici. Koktejl jaderných, biologických a chemických zbraní vrátil bývalé Rusko do středověku, zároveň však způsobil nové mutace. A to nejen fyzické, ale také mentální… Podaří se vojákům SEALs unést jednoho výjimečně nadaného jedince? Mohou jeho telekinetické schopnosti zabránit vypuknutí třetí světové války mezi USA a Velkoněmeckou říší? A jak se žije ve stále se zmenšujícím protektorátu Čechy a Morava? Nový vůdce Reinhard Heydrich pokračuje v odsunu zbývajících Slovanů na východ, ale co odsun vlastně znamená – vyhnání za Zeď, nebo rovnou smrt?

Spisovateľka a redaktorka Viera Švenková vydala dvadsaťpäť prozaických kníh a preložila tridsať titulov, zväčša z oblasti literatúry pre deti a mládež. V zahraničí reprezentujú autorkinu tvorbu predovšetkým poviedky, ktoré boli preložené do jedenástich jazykov. Zbierka Horské zákruty zachytáva medziľudské vzťahy vystavené vetrom moderných spoločenských i osobných kríz, ktoré človekom lomcujú, krivia ho a ohýbajú na spôsob ohrozených stromov v autorkinom rodnom podtatranskom kraji. Žijeme navonok bohaté životy, no čosi v nich chýba. Švenkovej poviedky sa pokúšajú zachytiť častú vnútornú nespokojnosť a tápavé hľadanie odpovedí na neujasnené otázky, ktoré by mohli zaujať aj čitateľa.

Když máte výjimečné schopnosti, máte i výjimečné starosti. Tou aktuální je přežít hon na výjimečně nadané bytosti. A zatím se záhadná šedá nenápadně šíří… Sedmnáctiletá Jenovéfa se ocitla v divokém víru událostí, které změnily ji i celý svět. Lidé nadaní paranormálními schopnostmi čerpají své síly ze záhadné šedé a stávají se lovnou zvěří pro organizaci, která chce překonat blížící se konec civilizace. Československo stále existuje i v druhé polovině devadesátých let 20. století, umírajícím Sovětským svazem otřásá občanská válka, do práce se pouští bývalí, stárnoucí agenti StB, elitní zabijáci v důchodu přestávají okopávat své zahrádky a začíná akční jízda, která nemůže skončit ničím jiným než třeskutým finále, v němž půjde o životy i duše všech zúčastněných. A šedá stále prosakuje do našeho světa…

Osudy niektorých postáv v poviedkach Adriany Boysovej sa prelínajú. Nejde o nič nezvyčajné, oveľa prekvapujúcejšie je, že autorke sa podarilo prebudiť a oživiť v čitateľovi vlastné spomienky. Akoby niečo podobne láskavé, príjemné, odpudzujúce či smutné sám zažil alebo o niečom podobnom už počul. Adriana Boysová je nesporne talentovaná autorka. S nezvyčajnou úprimnosťou opisuje citový svet svojich hrdinov. Tým, že žije v zahraničí, občas hranice Slovenska tematicky prekročí. Svet je predsa otvorený. A ľudí trápia rovnaké problémy: starosti s dospievajúcimi deťmi, nezhody v manželstve, neschopnosť prejaviť city, strach podľahnúť svojej inakosti atď. Autorka neponúka riešenia. Jej hrdinovia si žijú svoj život najlepšie, ako vedia, plní pochybností, otázok, túžob. Váhajú, ktorou cestou vykročiť, s vedomím, že nejestvuje záruka, že smer, pre ktorý sa rozhodli, je správny. Martinus.sk · Čítanie z knihy MIMÓZA (Adriana Boysová)

Dráždivé sexi poviedky mladej ženy, ktorá miluje život, slobodu a sex. S láskou či bez nej, ale vždy vášnivo. Intímna sonda do hlavy hrdinky, ktorá sa nehanbí povedať, že sex stojí jednoducho za to. Že jeho prítomnosť ju robí šťastnou a iba vtedy sa cíti živá. Že láska a sex vždy budú patriť k sebe, no vedia existovať aj oddelene. Presvedčte sa, že tieto krátke poviedky vás vyrušia a spôsobia jemné chvenie. Veď sú predsa o sexe.

Prozaička, prekladateľka a publicistka Viera Švenková vydala dvadsaťšesť kníh, z ktorých zaujali najmä zbierky poviedok, na ich námety vznikol poviedkový televízny film Prstienky z kukučiny. Poviedky reprezentujú autorkinu tvorbu aj v zahraničí, boli preložené do jedenástich jazykov. Novela Lesné ticho zachytáva priebeh pandémie koronavírusu, ktorá postihla predovšetkým starších ľudí. Izolácia od vonkajšieho sveta ponúka príležitosť na životnú rekapituláciu, privoláva spomienky na udalosti, ktoré sú súčasťou autorskej a v širšom zmysle aj generačnej autobiografie. Človek v ťaživej osobnej situácii vyhľadáva spriaznené duše, pocit ľudskej blízkosti pretepľuje všedné životné udalosti a obohacuje prítomnú chvíľu, ktorú nenápadne a neodvratne pohlcuje nemilosrdný čas...

Prémiový soubor povídek pět autorů: Martin Stručovský - autor detektivky "V Temnotách" Aleš Novotný - autor detektivky "Pamatuj na smrt" Martin Štefko - autor thrilleru "Mrtvé ženy" Petr Hubený - autor povídové knihy "Blízká setkání se smrtí" a Lucie Ortega - autorka fantasy série "Správci světů".

Príbehy, ktoré rozpráva Lucia Berlin, sa odohrávajú v Kalifornii, Mexiku a Čile, ich rozprávačkou je dievča, žena, ktorá sa snaží nájsť zmysel vo všednosti sveta na okraji spoločnosti. V Manuáli pre upratovačky sa čitatelia a čitateľky stretávajú so starými Indiánmi, narkomafiánmi, kráľovnami krásy či svojskými lekármi, ktorým sa trasú ruky, ale predovšetkým s rozprávačkou – so ženou, ktorá vidí krásu v tých najtemnejších zákutiach ľudskej duše a má pochopenie pre ľudské chyby a slabosti. Lucia Berlin právom stojí vedľa Alice Munroovej, Raymonda Carvera či A.P. Čechova.

Bůh prý pokaždé jedná a uvažuje jen o skutečné realitě, nikoliv o realitě falešné, ale jako Všemohoucí se tím samozřejmě nemusí cítit být vázán. Nezaměňovat prosím jinou či chceme-li falešnou realitu s pojmem fake news, který se nyní stal globálním mediálním i politickým tématem. Zde ovšem v konečném důsledku nemáme na mysli pouze primitivním způsobem podvržená fakta, ale také s pomocí umělé inteligence vytvořené informace (dokumenty, obrázky, video, zvukové záznamy…) o událostech, které se nikdy nestaly nebo se alespoň neodehrály tak, jak je publiku předkládáno. Připusťme však, že problém je ještě daleko složitější, a zdaleka se netýká jen ideologicky podbarvených šarvátek. Roku 1957 se v kvantové mechanice objevuje myšlenka paralelních vesmírů, která předpokládá, že všechny možné alternativní minulosti a budoucnosti jsou reálné a každá představuje současný, třebaže paralelní svět. Jeho pozorování je pro nás ovšem za stávajících okolností neuskutečnitelné, neboť je lze provádět pouze v našem světě. Proto si existenci těchto světů a události, které tam probíhají, lze jen představovat. Možná že ale stačí jen ve vhodné chvíli zakašlat…