Rozsiahly výber básní Milana Richtera v preklade do angličtiny, španielčiny, nemčiny, francúzštiny, nórčiny a švédčiny, ako aj "základný" výber jeho básní v slovenčine, doplnený ukážkami z prekladov do slovanských jazykov a do exotických jazykov (hebrejčina, čínština). Básne zaradené podľa jazykov sú sprevádzané fotografiami z autorovho archívu. Nechýbajú ani úvodné eseje či medailóny autora v príslušnom jazyku.

Básnická sbírka českého básníka, muzeologa, překladatele, výtvarného kritika a historika umění. V poválečném období se objevilo jen málo temnějších autorů, než byl Antonín Bartušek. Skutečné se zde s neskutečným potkává zcela přirozeně, život musí být stále silněji konfrontován se smrtí, ale ne ve výbušném a heroickém gestu. Spíše v tichosti, v neustálém a trvajícím zápasu, budícím otázky. Konečný majestát smrti jako určité vysvobození z marnosti všech pozemských bolestí. Metafyzické meditace až do úplného vyčerpání? Antonín Bartušek zůstává nadále osobností spíše přecházenou...

Prvá autorská zbierka básní teoretika a historika umenia a galeristu Ľuboslava Mozu obsahuje poetické príbehy z polovice minulého storočia i dneška. Základ pre autorovu poéziu tvorí prelomové desaťročie šesťdesiatych rokov XX. storočia. Z jedinečnosti toho obdobia objavuje dnešok. Poetické úvahy civilne preberá slovami, aby náznakom otázok i odpovedí oslovil životom študenta i zrelého muža. Kniha je bohato ilustrovaná výtvarnými dielami arménskeho výtvarníka Surena Mesropyana. Vydalo vydavateľstvo Artem.

http://pemic-books.cz/ASPX/Annotation.aspx?kod=0126392

Básnická sbírka Domů zrcadlí tvůrčí život svého autora, který říká: Poesie je princip všeho umění, je sukem ve dřevě toho stálezeleného stromu. V literatuře, v hudbě, ve výtvarném umění, v divadle, které může být syntézou toho všeho uskutečňuje se báseň. Pokud je to umění, pokud jen neexhibuje, pokud se na životě jen nepřiživuje a nesprosťačí, pokud život naplňuje a dává mu rozkvést. Někdy se zdá, že poesii snad nikdo nerozumí, že je to nějaký cizí, nepochopitelný jazyk, ale ono je to naopak, poesii nezajímá barbarství a ubohost, ona vzniká a žije, ať děláme, co děláme, ona je základ všeho umění a všeho lidského života, radosti a lásky.

"A magyar történelem nagy alakjaival sokféleképp ismerkedhetünk. A történettudomány tényeit egészítheti ki az irodalom a maga szubjektív töltetével. Aligha van izgalmasabb olvasata a múltnak, mint amit a különböző korok költői kínálnak. Milyen kép rajzolódik ki Attiláról Zrínyi, Ady vagy Tornai József verseiben; Szent Istvánról Babits, Pilinszky vagy Nagy Gáspár tollán? Hogyan látja Széchenyit Arany, Weöres vagy Ferenczes István? Álmos herceg, Szilágyi Erzsébet, Esze Tamás, Görgei Artúr és Nagy Imre is megelevenednek e gyűjtemény lapjain. A történelmi-lírai panoptikum páratlanul gazdag, az olvasó kedvére válogathat az arcképek, olvasatok között. Arra is rádöbbenhetünk, hogy történelmi példára, mintára mindig szükségünk van. Nem nélkülözhetjük nagyjainkat." (a Kiadó)

Kniha "Hora a jej Líška" je symbolom symbiózy môjho totemového zvieraťa a miesta, kde žije- jej Hory. Horu nemožno ohraničiť do priestoru či času. Hora je miesto grandiózne ako svätyňa, tiché, vľúdne, ale aj drsné a ničivé. Hora je nepredvídateľná. Hora ľudí toleruje, ale nevyhľadáva. Každá Hora má svoju Líšku. A Líška... aj keď v nej veľa krát blúdi, predsa k nej patrí, a navždy k nej privinie. "Potichu jej šepkám Zblízka : Budem aká chcešno stále Líška"

Zbierka je pokusom o autentickú, miestami až chirurgickú reflexiu seba a sveta, pričom oba póly v básnikovom chápaní splývajú. Poetika bez metafor a exaltovaných obrazov sa vyznačuje strohosťou a snahou verbálne pomenovať to, čo nám ešte hranice jazyka umožňujú, prípadne odkázať k tomu, čo leží za touto hranicou. Autorovo videnie sveta je poznačené citlivosťou voči bolesti, ktorú vníma ako konštantnú vlastnosť existencie spoločnú pre všetkých. Zbierkou autor plynule pokračuje v poézii, ktorou sa prezentoval už v predchádzajúcej zbierke Akoby niekto nahlas mlčal (Petrus, 2013). Knihu, ktorú vyšla v edícii TILIA, možno vnímať aj ako denníkové faximile bohato ilustrované akvarelmi, ktoré autor namaľoval na Srí Lanke.

Starogrécky ľúbostný príbeh vo veršoch. Darčeková väzba v koži.

Sbírku Magorův ranní zpěv dělí od sbírky Magorova děťátka více než dvacet let, ale spojuje je v Jirousových básnických textech dosti výjimečná hravost, odlehčenost. Většinou zde chybí ona závažná "existenciální" témata a svědectví o hrůzách pobytu v komunistických vězeních i na relativní mimovězeňské svobodě. Magorův ranní zpěv je první Jirousovou sbírkou vydanou v samizdatu (1975), již tvoří causerie a literární experimenty, kdežto sbírku Magorova děťátka sestavil autor při přípravě prvního vydání Magorovy summy z básnické žně první poloviny devadesátých let: oproti stejně datovaným sbírkám Magorův soumrak a Wydrzie Mediocri (1997) vyznívají Magorova děťátka o poznání radostněji.

Autorka se na svět dívá sympaticky civilně, ale její pohled není triviální. Nevšímá si jen atmosfér světlých, šťastných dní, ale nahlíží také do temných proluk vztahů a života, často tak neslitovného. Základním jejím gestem je úžas. Otázky jsou zde plaše formulované, tiše vydechnuté i vykřičené. „Jak se poznáme, až se narodíme příště?“ „Kolik dětí a milenců přijde a pomine?“ „Jak dlouho trvá odpuštění?“ „Kdo z nás promluví v nových jazycích?“ Ano, poezie je jazykem úžasu, plná volání, která jsou možná marná, ale ne zbytečná. A odpověď? „Nebojuj, miluj!“, říká básnířka, která si také v tomto souboru drží dobrou míru pro chvění i pevné tahy svých obrazů.

...možno by stálo za to nájsť na konečnej nekonečno ... možno by stálo za to na konečnej našej uponáhľanej doby zastaviť a rozhliadnuť sa. Útla zbierka básní mladej autorky, ktorá sa svojím pohľadom, svojou dušou o všednosť života obtrie len na okamih, aby precítila obyčajné čriepky života.

Co nám brání prožít opravdovou lásku? Znemožňují nám to zákony či tradice naší vlastní země? Nebo snad holá, drsná skutečnost, ona nemilosrdná hradba, o niž se tříští naše nejskrytější a nejniternější touhy? A co opravdová láska vlastně je? Čína na počátku dvacátého století. Země ušlechtilých, leč neuskutečnitelných představ a snů. Země jako kterákoli jiná, země výjimečná, země smyšlená. A v ní, jako pták v kleci, já, dospívající dívka Ling. A krásná Siao-mej, slepcova dcera, přítelkyně mých snů.

Básnická zbierka: Úryvok: Si moje nebo stal si sa chlebom z lásky Keby si nebol tak zem i nebo utkali by ťa z básní Ty moje nebo Tajomstvo také vzácne Nad tebou v tebe celá tvár zeme radostne žasne ... To je tá malá, františkánska „bosá básnička“. Nefalšovaná. Nepredstieraná. Rýdza. Utkaná čistým srdcom.

Audiobook Purgatory, written by Dante. Now of that second kingdom I shall sing where human souls are purified of sin and made worthy to ascend to Heaven’ Purgatory is the second part of Dante’s The Divine Comedy ascending the terraces of the Mount of Purgatory inhabited by those doing penance to expiate their sins on earth. There are the proud – forced to circle their terrace for aeons bent double in humility; the slothful – running around crying out examples of zeal and sloth; while the lustful are purged by fire.

Audiokniha obsahuje verše pro dospělé, některé humorné, jiné jako zamyšlení nad životem, aforismy a parodie. Získaly si své čtenáře a v interpetaci skvělých herců Petra Pelzera, Borise Rösnera a Viktora Preisse i své posluchače.

Sbírka Hořím v kameni maluje svým názvem na zemi první šipku v cestě za pokladem. Místy vášnivé a širokodeché, místy kajícně litanické vedou nás jednotlivé verše světem nečekaných, mnohdy i nepochopitelných obrazů, nutí nás vidět a zažít magii slov, o níž stále víme jen málo: Tekutým kamenem chci být Nežít ohnem co vskály se nahroutil ztuhnul pri brezích Atlantiku Renato Nežít vkameni [...] (z doslovu Zuzany Gabrišové)

Tiene lásky v sebe ukrývajú dve najdôležitejšie veličiny, ktoré potrebuje duša každého z nás. Sú nimi Láska a poznanie. "Kráse tvojich dlhých zlatých vlasov sa nedokáže vyrovnať ani diamantový vodopád nádejí. Mnohé sa to snažia dosiahnuť platením „ružovej dane“. Aj keby si to kúpili, nevedeli by to obsiahnuť." Tomáš Vojtek sa narodil v Lučenci 26. februára 2001 a doteraz žije vo svojom rodnom meste. Vo voľnom čase sa usiluje dosiahnuť Kalokagatiu. Medzi jeho vášne patrí kinematografia, cyklistika a príroda. Z toho dôvodu založil občianske združenie Enviromentálni cyklisti. Prostredníctvom neho rozvíja cyklistiku a čistí prírodu. Okrem písania poézie napísal román Otrasy. Momentálne pracuje na svojom druhom románe.

Príď slnko k nám No tak príď slnko k nám, poslala som ti list Skrývaš sa za mrakom, dávno si malo vyjsť Mám srdce dokorán a v očiach želanie, príď, keď ťa zavolám a nehovor mi: nie Lúče ma láskajú na tvári, na perách, hladia ma po rukách, zrazu sa usmievam

Čtvrtá sbírka současného autora nesoučasné klasické poezie. Jak už název napovídá, sbírka poukazuje na působení nejvyššího Vesmírného zákona, zákona o příčině a účinku, který určuje naše osudy, platí pro každého a nikdo mu nemůže uniknout, jakkoli si tento zákon někdy se svým projevem může zdánlivě dávat na čas. Kniha takto ve verších popisuje, jak to také někdy v životě může dopadnout, a často i dopadá…

Každý človek má svoje nevyslovené myšlienky. Výnimkou nie je ani Emma Longauer, autorka tejto knihy. Vo svojich básniach píše nielen o veciach, ktoré mala povedať nahlas, ale aj o takých, o ktorých neplánovala hovoriť nikdy: o predstavách, spomienkach, snoch, túžbách, živote, o priateľoch a ich príbehoch i o láske.

Egy király. Egy hős. Egy apród. Szerelemben élnek, s alighanem sokakban felmerülő érzésekről beszélnek. Vagy legalábbis hőseinkben tombolnak és kitörni vágynak. Boldogok, de van rajtuk felelősség, hiszen a korona csupán egy fő fejét nyomja. Vagy többekét is? A király van az országért, vagy fordítva?

Lidský faktor zatlouká hřebíček Možná že jediným lidským pojítkem s přírodou a transcendencí je naše neschopnost dostát vlastním požadavkům lidství. Věrnost se rozbíjí o chtíč, „lása“ o každodennost soužití, ideály o chuť nemyslet na nic, mateřství o děti, vůle o bezmoc, buňka o jinou buňku. Nejde však o muže a ženu, o vztahy. To lidé jako by nedokázali uspět v žádném ze svých rituálů lidskosti, návštěvy po čaji odcházejí s nákladem moči a někdo právě zradil přítele. A příroda dál rozehrává své podivuhodné, čarokrásné procesy ve vzduchu, na zemi, ve vodě, pod zemí i nad Zemí, bez jakékoli účasti. „Kde se nachází tvé deniště, / najdu já konec svých dnů. / Střelné, sečné, hodné — nehraj si na zotročené zvíře, / jsi-li zotročené zvíře.“ Zkouška Sirén je čtvrtou řadovou básnickou sbírkou úspěšné autorky, která se věnuje mnoha literárním disciplínám.

Štvrtú zbierku (ne)poézie Hirax rozdelil na dve časti: z jednej strany môžete v časti Bytie čítať autorove vyznania lásky k žene, prírode či svetu napísané v štýle, na aký ste od neho zvyknutí. No keď si knihu otočíte naruby, objavíte nový Baričákov svet (ne)veršov písaný v tretej osobe. Celky umiestnené v časti Stony sú temnejšie a navodzujú úplné iné pocity než Bytie...

Úspěšný spisovatel Jiří Hájíček je v české literatuře znám především jako prozaik, autor povídek a románů. Kdysi však verši začínal. Také nyní se příležitostně věnuje poezii, nejčastěji právě v podobě haiku, klasické japonské formy. Nabízí v ní lyrické miniatury, útržky dnů a příběhů, drobné imprese, atmosféry, vnitřní vitráže. Je to poezie civilní a neokázalá, poezie s hlubokým osobním ručením, jež je však velmi cudné, ukryté do věkovitého kánonu. Je to „Hájíček jinak“, avšak ve svých základních akordech dobře rozpoznatelný. Již vydal jeden úspěšný svazek nazvaný Muž na pokraji vzplanutí; haiku z diáře 2017—2018 (2018) a předkládaná novinka na něj navazuje nejen svým názvem. „Haiku je jako vytratit se bez velkých slov někde na cestě mezi poli, v ulicích města nebo v ranním šeru kuchyně. To je pro mě haiku. Nulová stylizace, bez metafor, jen těch pár slabik a slov a pak ticho…“ říká prozaik s lyrickou duší.

Kniha je členená do 5 kapitol, z toho štyri kapitoly sú tzv. vážna poézia a piata kapitola je satirická poézia - epigramy. Celkovo je v nej 44 básní a 33 epigramov... V každej kapitole je farebná ilustrácia – reprodukcia obrazov...

Autor Ján Marton žije a pôsobí vo Svite. Debutoval zbierkou Život nie je pes, je to suka (2009). Veršami vo svojej druhej zbierke Eskimák na korze (2010) potvrdil, že je obdivovateľom celoživotného diela Charlesa Bukowskeho. Vo svojej tretej zbierke Blues pre masy kladie dôraz na „momentálny pocit“ a „silu podvedomia“. Nadovšetko miluje svoju rodinu, zbožňuje futbal a keď ho stretnete pri malom pive, určite ste si ho s niekým pomýlili. Zo zásady pije iba veľké.

Básně z putování po Čechách a z krajin, do kterých vcházíme jenom ve snu. Autor mnoha básnických sbírek se vrací tam, kde začínal. Tajemný titul Motýlovy prvotiny Ten veliký veliký kamenný dům nebo hrad tam daleko daleko v horách dobře vystihuje i poetiku knížky, která vychází třiatřicet let po autorově debutu.

Jasnota je opak temnoty. Poézia za ťažkých životných okolností vo viere v Dobro je tu dostupná všetkým ...

Štvrtá zbierka Juraja Žemberu Latrína magika. Láska je plachá domina potvrdzuje, prečo patrí básnik medzi najvýraznejších predstaviteľov svojej generácie. Po knihe o láske – V rukavičkách z vlastnej kože a nasledujúcej o neláske – Rana po štepárskom noži prichádza napätie zo stretnutia kultivovanosti od sonetu po pásmo a rock and rollu. Všetky tri knihy lyrickej trilógie kongeniálne ilustroval podmanivými, expresívnymi a uhrančivými grafikami Peter Uchnár, umocňujúc pôsobivosť a fantazijnosť Žemberovej metafory. Opäť sa naplno prejavila básnikova snová sila obraznosti, aj oddávanie sa nekontrolovateľnej imaginácii. A v týchto prísne nestrážených hraniciach sa v zatiaľ poslednej knihe vracia k svojim rockovým koreňom a synergiou art rocku a art poézie ďalej tvorí svoj opus magnum. Jej súčasťou je aj audiokniha Latrína magika s výberom básní z rovnomennej knihy. Rovnako kongeniálne ich interpretovali herec, v súčasnosti zrejme najlepší slovenský recitátor Vladimír Jedľovský, ktorému rovnocenne sekunduje ženský part, herečka a speváčka Petra Sabová. Ilustrácie: Peter Uchnár