První moderní vydání barokního spisu o dějinách Moravy Systematické vědecké dílo katolického kněze Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629—1680) patřilo po mnoho let k hlavním pramenům poznávání moravských zemských dějin. Jeho latinským historiografickým spisům předcházel česky psaný Prodromus Moravographiae (1663), přehledný souhrn dat a událostí vztahující se k Moravě a jejímu okolí, určený především vzdělaným čtenářům, pro něž byl nejen zdrojem poučení, ale i sebeidentifikace. Ondřej Koupil a Jiří M. Havlík představují první moderní edici Pešinova Prodromu, kterou opatřili podrobným komentářem s vysvětlivkami, slovníčkem a rejstříkem.

Monografia historika a biografistu mapuje vzťahy Slovákov a Maďarov za storočie od vzniku Československej republiky (1918) a podpísania Trianonskej mierovej zmluvy (1920). Na slovensko-maďarské vzťahy poznamenané mnohými udalosťami nazerá cez prizmu histórie a osobností zaoberajúcich sa slovensko-maďarskými vzťahmi. Ide o osobnosti z historickej obce, politiky, publicistiky a diplomacie, ktorým sa autor venoval už počas pôsobenia v biografickom výskume. Jeho historické, historiografické, biografické a bibliografické štúdie osobností významných z hľadiska slovensko-maďarského spolužitia sú slovenským pohľadom na problematiku tohto spolunažívania dvoch národov, maďarskej menšiny na Slovensku a takmer zaniknutej vetvy slovenského národa v Maďarsku.

Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu? A co když se to vlastně semlelo nějako úplně jinak a jsme tady v pomalu odumírající Evropě jen hříčkou geopolitických hrátek s nástupem tvrdého islámu za ovládnutí světa? Co občan naší země, to vlastní teorie, vítězové i poražení po třiceti letech přemýšlejí, zda by se dnes nezachovali jinak. Tato kniha má být jen polenem do táboráku spalujícím to bývalé a prosvítit troškou světla to příští. Na přípravě materiálů pro knihu se podíleli slovem, písmem či dokumenty a fotografiemi: Zdeněk Doležal, Jiří Glos, Petr Hájek Rudolf Hegenbart, Miloš Jakeš, Oskar Krejčí (koresp.), Milan Linhart, Oskar Marek, Stanislav Pohořal, Jan Schneider, Karel Srp, Stanislav Suja, Jan Šolta, Lubomír Štrougal (koresp.), Zdeněk Zbořil, Zdeněk Zbytek, Miloš Zeman (koresp.), Ludvík Zifčák (koresp.), Ladislav Žák Pramen 1 a 2 z bývalé kontrarozvědky StB, Pramen 4 z Vojenské rozvědky ČSLA a Pramen 5 z velvyslanectví Ruské federace v ČR. Doplněno výběrem z denních operačních zpráv II.správy SNB – kontrarozvědky pro nejvyšší stranické orgány.

Kniha zachycuje v policejních hlášeních, které autor zachránil před skartací, a vzpomínkách pamětníků detailní výseky právě těch nejdramatičtějších okamžiků roku 1968 jakoby pod drobnohledem. I když jde o individuální příběhy a individuální zážitky, jsou to příběhy nejen zajímavé, ale důležité i z historického hlediska.

Dolné Záhorie je tak trocha zabudnutý kraj kúsok od hlavného mesta. Aby sa naň úplne nezabudlo, podujal sa historik a spisovateľ Branislav Chovan oživiť dávne udalosti a jeho dávnych obyvateľov. S nadhľadom a humorom, ktoré sú tak vlastné obyvateľom tohto kraja.

Najlepšie nápady slovenských fašistov? Táto kniha je recesistické dielo so skrytým praktickým využitím. Poskytuje kopec priestoru na VAŠE najlepšie nápady, (keď už tých fašistických nieto). Kniha má CHARITATÍVNY rozmer. Z každého predaného výtlačku poputuje polovica výnosu vydavateľstva občianskemu združeniu Cesta von a ich projektu Omamy v rómskych osadách. Veľmi si vážime prácu všetkých, ktorí sa usilujú o to, aby Slovensko bolo tolerantnejšou krajinou, vyznávalo hodnoty demokracie a postavilo sa na odpor extrémizmu.

Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře. V pestré mozaice staropražských obrázků se dočteme například o osudech nejstaršího platanu v Praze, zasazeného ve 13. století maltézskými rytíři, o první soše na Karlově mostě nebo příběh Pražského Jezulátka. Ocitneme se na dvoře císaře Rudolfa II., staneme se svědky bitvy na Bílé hoře, staroměstské exekuce i boje se Švédy. Poznáme prvního pražského kavárníka, první lékárníky či posledního pražského kata. Seznámíme se rovněž s reáliemi života středověkého města, s tehdejším soudnictvím, tresty a žaláři, s koloritem barokní, rokokové i biedermeierovské Prahy.

Pod společným označením Zmizelé Čechy a Zmizelá Morava a Slezsko vychází edice, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu.

Jak probíhala sametová revoluce ve městě rudé záře? V roce 1989 bylo Kladno ještě stále dělnickou výspou, ocelovou pěstí republiky, rudou baštou, jedním z opěrných bodů dosluhujícího komunistického režimu. Díky blízkosti Prahy sem ale zároveň velmi rychle pronikaly informace o jeho postupném kolapsu. Dvousvazková publikace představuje dva různé pohledy na dění ve městě v průběhu listopadu 1989 až ledna 1990. První svazek Ať žije Kladno je mozaikou historických dokumentů, fotografií a vzpomínek aktérů tehdejšího dění. Druhý svazek Moje sametová představuje autorský fotografický dokument hlavních událostí kladenské sametové objektivem Jiřího Hankeho.

Kolik spěchajících cestujících prošlo odjezdovou dvoranou, kolik jízdenek bylo v pokladnách vydáno, kolik půllitrů piva bylo vyčepováno v restauraci a kolik litrů strojního oleje vyteklo z tyčoví parních lokomotiv na pražce kolejí nádraží Praha-Těšnov to už dnes nikdo nespočítá Téměř stoletá historie významného pražského nádraží ožívá v této knize především v popisu vozebních ramen s relacemi vlaků, které odtud vyjížděly. Vedle osobních vlaků a ve své době rychlíků jsou zaznamenány i relace vlakových pošt jakožto nedílná součást každodenního koloritu zdejšího provozu. Ale nejen o tom kniha pojednává. Čtenář se seznámí rovněž se vznikem c. k. Rakouské severozápadní dráhy, jejíž výraznou tváří popisované nádraží bylo, a zároveň se dozví, proč zde cestující do vlaků už nenastupují a proč už ani výpravní budova ke smutku všech příznivců železnice nestojí. Text doprovází bohatá obrazová dokumentace. Kromě tabulek a schémat tratí se tu dostávají k očím čtenářů fotografie z dávných i pozdních dob existence nádraží, ukázky z dobových jízdních řádů, staré inzerce, jízdenky, pohlednice a také snímky či nákresy poštovních vozů.

Máloktoré obdobie slovenských dejín vyvoláva toľko emocionálne nasýtených aj racionálne podložených hodnotení ako príbeh prvého samostatného štátu v rokoch 1939 - 1945. Slovenský štát, od 21. júla 1939 Slovenská republika, dostal rozporuplnosť do vienka už pri svojom zrode. Najnovší príspevok do neraz bolestivej, ale o to potrebnejšej národnej sebareflexie, ktorá z toho vyplýva, ponúka kolektív autorov z Historického ústavu SAV pod vedením PhDr. Ľudovíta Hallona, DrSc. v spolupráci s Vojenským historickým ústavom a Ottovým nakladateľstvom. Kronika Slovenskej republiky 1939 - 1945 zachytáva históriu formou chronologicky koncipovanej publikácie, ktorá takmer deň za dňom odkrýva dôležité historické medzníky, ako aj každodenné udalosti v jednotlivých oblastiach života slovenskej spoločnosti a sprevádza ich obrazovým materiálom a mapami. Odborne a s maximálnou mierou objektivity, ale zároveň čitateľsky prístupne a zrozumiteľne kniha približuje medzinárodné postavenie Slovenska v rokoch 1939 - 1945, vzťahy s Nemeckom, politický systém a ideológiu režimu, jednotlivé oblasti vývoja hospodárstva, infraštruktúry a techniky, armádu a vojenstvo, bezpečnostné a represívne zložky, perzekúciu etnických a náboženských skupín, osobitne židovskej komunity, prenasledovanie politických odporcov, domáci a zahraničný odboj, ako aj ľudský rozmer každodenného života dobovej spoločnosti, teda sociálne pomery, životnú úroveň, rozvoj kultúry, školstva, vedy a umenia, turizmu a cestovného ruchu, športu, módy a iných každodenných aktivít. Hlavnú textovú líniu navyše heslovito dopĺňa chronologický prehľad udalostí, tentoraz aj s načrtnutím diania na medzinárodnopolitickej scéne. Vzhľadom na široký záber je kronika rozdelená na dva diely. Ako medzník slúži udalosť zásadného významu - napadnutie Sovietskeho zväzu nacistickým Nemeckom 22. júna 1941.

Knižní zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války. Po ukončení tohoto konfliktu, tedy v dobách mírové rekonstrukce, pak střední Evropu ohrozila rozpínavost osmanských Turků, proti kterým se spojilo několik zemí, aby zachránily obleženou Vídeň. Kniha vedle těchto i mnoha dalších událostí z českých dějin, nazíraných v širším kontextu habsburské monarchie, seznámí s barokní společností, s rozvojem katolické zbožnosti obyvatelstva a s kulturním vývojem v českých zemích. Představí také modernizační rysy, které již v 17. století položily základy novodobého státu.

Císařská korunovace Karla IV. v Římě patří k událostem, které výrazně ovlivnily dějiny českých zemí, i když to na první pohled není zcela patrné. Sám korunovační akt byl závěrem téměř devítiletého úsilí, zakončeného dramatickou "římskou jízdou", smysl korunovace a její význam je však v povědomí naší veřejnosti velmi mlhavý. Autor proto líčí také vznik a vývoj středověkého impéria, vysvětluje pojem Svatá říše římská a objasňuje, čím se Karel jako její císař odlišoval od svých předchůdců. Kniha koriguje některé tradiční představy a přináší nový pohled na Karla IV. nejen jako českého krále, ale především římského císaře.

Knižná novinka "My sme starí Prešporáci" je unikátna publikácia zostavená a vydaná našim občianskym združením obsahuje 21 príbehov zo starej Bratislavy. Každú jej kapitolu tvorí jedno autentické rozprávanie Prešporáčky či Prešporáka, v ktorom približuje dejiny svojej rodiny a svoj vzťah k rodnému mestu. Tieto osobné texty sú doplnené bohatým výberom vzácnych fotografií zo starých albumov danej rodiny a spoločne čitateľom približujú tolerantného ducha viacjazyčného starého Prešporku.

Královské město Plzeň nabízí kromě mnoha více či méně tradičních turistických cílů ještě jednu pozoruhodnost. Opustíme-li povrch – chodníky, náměstí, sady –, objevíme něco, co je na první pohled našim očím skryto a je méně známé – plzeňské podzemí. Tyto prostory, které jsou veřejnosti částečně přístupné, nabízejí jedinečné zážitky a jsou taktéž unikátními svědky vývoje města. Ať už to jsou rozsáhlé prostory historického podzemí nacházející se prakticky pod celým centrem města, pivovarské sklepy, které kromě chladu nabízejí i ochutnávku výtečného piva přímo od zdroje, či zoologicko-naučná expozice Svět v podzemí v bývalé podzemní pevnosti z druhé světové války v Zoologické a botanické zahradě města Plzně. Právě plzeňskému podzemí je věnována tato kniha, jež nám poskytuje vhled do jeho historie a ukazuje nám jeho podobu.

Publikácia, ktorá sa dostáva k čitateľovi, je výsledkom dlhoročnej práce PhDr. Miroslava Londáka, DrSc. Autor sa v nej zaoberá hospodárskym vývojom v období, ktoré nasledovalo po skončení druhej svetovej vojny, pričom sa neustále venuje i politickým súvislostiam vývoja spoločného československého štátu. Vychádza nielen z oficiálnych štatistických dát, no relevantným prameňom sú i dokumenty deponované v slovenských i českých archívoch. Publikácia približuje aj osudy významných slovenských ekonómov 60. rokov 20. storočia a glosuje činnosť A. Dubčeka.

Nálet na Prahu 14. února 1945, po němž zůstalo v troskách okolí Karlova náměstí, Vinohrady a další městské části, dodnes nenechává obyvatele hlavního města a České republiky klidnými. Vedou se spory, zda k americkému náletu došlo omylem, či zda se jednalo o cílené bombardování. Nálet je v této knize přiblížen pomocí vzpomínek amerických letců i obyvatel Prahy. V pozadí této události ovšem nezůstávají aktivity spojeneckého letectva nad Prahou v letech 1940 až 1945, první nahodilé bombardování Prahy 15. listopadu 1944, připravenost pražské protiletecké ochrany a protiletadlového dělostřelectva, ale i připravenost československého letectva na obranu Prahy v září a říjnu 1938. Vůbec zůstává otázkou, zda by Němci útok na hlavní město dokázali odrazit. A zda brali obyvatelé protektorátu varování před nebezpečím náletů vážně. Publikaci doplňují četné tabulky, které zaznamenávají zničené a poškozené domy podle čísel popisných v Praze 14. února 1945, havárie letadel německých leteckých škol, které působily z Prahy, nebo výčet průzkumných letů jihoafrických letců nad Prahou v květnu až říjnu 1944. Autoři využívají materiály z českých, německých, amerických, britských a ruských archivů. Knihu doprovází kolem dvou set fotografií. Volné druhé pokračování, které se bude zabývat útoky hloubkařů v březnu až květnu 1945, nejtěžším náletem na Prahu 25. března 1945 a aktivitami německého letectva proti pražskému povstání, vyjde v květnu 2012.

Malý sprievodca nielen pre malých návštevníkov

Autorovi sa podarilo zostaviť rozsiahly text, ktorý znesie aj tie najprísnejšie hodnotiace kritériá. Monografia reflektuje dnešné možnosti regionálneho bádania a rovnomerne kvalitne podáva históriu obce od archeológie až po polovicu 20. storočia. Usiluje sa o objektívne zaznamenanie historického vývinu. Veľa pozornosti venoval autor šľachtickej a zemianskej societe.

Poznatky z niekoľkoročného výskumu v slovenských i zahraničných archívoch a výpovedí priamych svedkov udalostí, obsiahnuté v knihe, vnášajú svetlo do dejín dnes už neexistujúcej a takmer zabudnutej židovskej komunity v okrese Medzilaborce na východnom Slovensku.

Autor je vedeckým pracovníkom Historického ústavu SAV na oddelení dejín vied a techniky, zaoberá sa hospodárskymi a sociálnymi dejinami Slovenska a Československa v prvej polovici 20. storočia.

Publikácia prináša najnovšie poznatky o najvýznamnejšej protirežimnej manifestácii z obdobia normalizácie. Sviečková manifestácia 25. marca 1988 dala na Slovensku do pohybu udalosti, ktoré vyústili v novembri 1989 do pádu komunistického režimu. Súčasťou publikácie sú popri štúdiách aj spomienky aktérov historických udalostí, ktorí sa podieľali na jej organizovaní, ako aj účastníkov priamo na námestí.

Renomovaný historik Karel Kaplan přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě "prvního dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a z řízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího Československa. Jaká však byla jeho přímá odpovědnost za další nezákonnosti padesátých let, včetně perzekuce církví či vykonstruovaných politických procesů? Nakolik Čepičkovi při strmém vzestupu do pozice de facto nejmocnějšího muže komunistického státu pomohl jeho příbuzenský vztah s Gottwaldem a jaké byly okolnosti jeho stejně rychlého pádu? Kni ha Karla Kaplana je povinnou četbou pro každého vážného zájemce o naši novodobou historii.

Události roku 1938, které vyvrcholily Mnichovskou dohodou a záborem pohraničí, představují v naší historii nejhorší trauma mladého československého státu. Vnitropolitické i zahraničně politické okolnosti, otázky nevyhnutelnosti přijetí diktátu Benešem a naší vládou jsou a stále budou předmětem diskuzí politiků i historiků. Léta byly tyto úvahy ovlivňovány různými ideologickými tlaky. Dnes můžeme tragický rok 1938 analyzovat svobodně a bez předsudků. Práce jednoho z našich vážených a nejrespektovanějších historiků docenta PhDr. Roberta Kvačka, DrSc. patří v tomto směru k těm nejzasvěcenějším.Kniha Československý rok 1938 je doplněnou a rozšířenou verzí titulu, který poprvé oslovil naše čtenáře v roce 1988. Tato nejnovější a poslední verze je dílem, kde byli autoři ovlivněni už jen a jen svými poznatky, včetně faktů z archívů, které před rokem 1989 ještě nebyly k dispozici.

Další svazek edice Zmizelá Morava se věnuje proměnám města Olomouce. Kniha obsahuje přes dvě stovky unikátních archivních fotografií. Olomouc patří mezi města, která v novověku ztratila mocenskou funkci, ale o to zřetelněji vyniká jejich role duchovní. Zřetelnými přelomy v její novověké historii se stala Třicetiletá válka a zejména proměna města v bastionovou pevnost v polovině 18. století. Hluboký zásah do její urbanistické struktury i architektonické podoby představovaly jak tehdejší likvidace starých předměstí, tak následné josefínské reformy. Dalším výrazným mezníkem se stalo zrušení a zboření pevnosti doprovázené pak společenskými zvraty v průběhu celého minulého století.

Dejiny Slovenska sa odohrávali predovšetkým v dvoch štátnych útvaroch - v Uhorsku a Československu. A predsa sa týmto rámcom úplne nevyčerpávajú. Zistili by sme to, keby sme ich chceli nahradiť dejinami Uhorska do roku 1918 a po roku 1918 dejinami Československa - ich súčet vytvorí to, čo by sme chceli poznať. Okrem toho existuje aj druhá krajnosť: chápať dejiny Slovenska a Slovákov iba ako dejiny akéhosi "slovenského disentu" v Uhorsku a možno aj v Československu.

Nová kniha Igora Lukeše je čtivým a podrobně dokumentovaným vylíčením aktivit – ale také pasivity – americké ambasády i vojenské mise v Praze v letech 1945–1948. Ústředním bodem jeho práce je pokus o odpověď na klíčovou otázku: proč Američané v poválečném Československu, které považovali za testovací případ svých vztahů k Stalinovu SSSR, tak neuspěli. Bylo to především jejich selhání, či selhání poválečné československé společnosti, poznamenané traumatem Mnichova a paralyzované zažitým strachem z šesti let nacistické okupace? Proč československá veřejnost s převážně pozitivním vztahem k USA a často až nekritickým obdivem k „americkému způsobu života“ tak snadno a rychle podlehla stalinizaci? A nakolik k tomu přispěly omyly a chyby americké politiky a jejích reprezentantů v poválečné Praze? To je hlavní okruh otázek, na něž Igor Lukeš ve své práci poctivě a s vědeckou akribií hledá odpovědi. V prvních kapitolách se vrací do roku 1938 a do let druhé světové války a zkoumá mnichovské trauma česko-slovenské společnosti a prezidenta Beneše, dopady československo-sovětské smlouvy z prosince 1943 a košického programu z dubna 1945. Zdůrazňuje také dopad amerického rozhodnutí přenechat osvobození Prahy Sovětům v květnu roku 1945. Co bylo pro americkou politiku spíše vojensko-technickým problémem, utvrdilo převážnou část poválečné československé společnosti ve falešném přesvědčení, že „jako nás v Mnichově prodali Němcům, v Jaltě nás nechali Rusům“. Vyvrátit tuto mylnou představu se Američanům v Praze v letech 1945–1948 nepodařilo; ta ostatně přežívá v nezanedbatelné části české společnosti dodnes. Autor detailně a barvitě líčí diplomatické i zpravodajské aktivity Američanů v poválečném Československu, a zaujímá k nim kritický postoj, zejména k jejich často neuvěřitelnému amatérismu. Nejpropracovaněji jej prokázal na osobě amerického velvyslance Lawrence Steinhardta, na jedné straně brilantního politického analytika, na straně druhé člověka, který zanedbával své povinnosti a preferoval soukromé zájmy. Vynikající a v české historiografii jedinečné jsou Lukešovy portréty dalších amerických představitelů v poválečném Československu, ať již jde o Charlese Kateka, Kurta Tauba, Waltera Birge, Spencera Taggarta či o jejich československé spolupracovníky.

Zájem o poznání různých podob prostředí našeho života, jak se v průběhu času měnily nebo zanikaly, je stále živý. A tak se v tradiční edici Zmizelá Praha ocitají témata, která byla doposud jen na okraji pozornosti. Jde především o industriální stavby a prvky města, jejichž překotný zánik během posledního desetiletí vyvolal spontánní společenskou potřebu zabývat se jejich hodnotou, dokumentací i možnostmi konverze. K jejímu naplňování by měla přispět i tato edice. První svazek z nové řady se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v současnosti tak dynamickou proměnu, že jen během přípravy knihy bylo nutné některé stavby či prvky pomyslně přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých. Kniha však nemá být jen nostalgickým lkaním nad neúprosným osudem, ale pro každého vnímavého zájemce i pomůckou, jak najít k industriální architektuře prostřednictvím poznání historie a pochopení souvislostí vlastní cestu.

Publikácia venovaná dejinám ilegálnej Komunistickej strany Slovenska v odboji a v Slovenskom národnom povstaní. Podáva čitateľný prehľad o štruktúre, organizácii a aktivitách slovenských komunistoch v rokoch vojny, vrátane sabotáží, diverzií a partizánskeho hnutia, resp. pôsobenia komunistov a Gustáva Husáka v Povstaní.

Dějiny královského města Kolína nad Labem je dosud jedinou syntézou dějin města Kolína a dosud nenalezla náhradu v novém zpracování. I pro dnešního badatele a čtenáře je potřebným zdrojem poučení. Autor Vávra (1838 až 1912) čerpal i z pramenů dnes ztracených nebo nezvěstných. A tak i přesto, že poslední vydání vyšlo již více než před 100 lety, zůstává toto dílo v řadě ohledů základní pomůckou, po které musí zájemce o kolínskou historii sáhnout. První díl popisuje období do roku 1618. Druhý díl popisuje období od roku 1618 až do roku 1886.