Prvá slovenská antológia poézie jednej z najdlhšie fungujúcich literárnych skupín v Európe Osamelých bežcov potvrdzujúca jej literárnohistorický význam, progresívnu úlohu a neodmysliteľné profilujúce postavenie v slovenskej literatúre posledného polstoročia. Básnické texty rozdelené do troch blokov sú doplnené citáciami z manifestov, fragmentmi listov, literárno-estetických i filozofických názorov a stanovísk členov skupiny. Antológia je výsledkom kompetentného a fundovaného, ale aj celkom originálneho prístupu k textovému materiálu zostavovateľa Jána Štrassera, ktorý dôverne pozná príbeh tejto básnickej skupiny. Kniha je doplnená o archívne fotografie a ilustrácie Jakuba Milčáka.

Egyik legnagyszerűbb költőnk versei ebben a kötetben az Ady által összeállított kötetek szerkezetében és sorrendjében követik egymást, kivéve Az utolsó hajók anyagát és a kötetbe fel nem vett verseket. Ady Endre összes versei, új kiadásban (ötödik, javított kiadás) jelenik meg az Osiris Kiadó gondozásában.

"Villon versei formailag éppoly nehezek, mint tartalmilag, tele vannak helyi és személyi vonatkozásokkal. Egyedül a Testamentum 50-60 oldal jegyzetet igényel; célzásai nehezen, néhol egyáltalán nem érthetőek. Az volt a célom, hogy a nagyközönség számára is érthető Villon-fordítást adjak, mely híven reprezentálja a XV. század és Villon szellemét. Hogy Villont érthetővé tegyem, rövidítettem és megtoldottam, egyszerűsítettem és komplikáltam, ahol ezt szükségesnek vagy helyesnek találtam. Villon zsiványnyelvét, jobb híján, a korszerű argóval pótoltam. A magyar fülnek - balladánál - igen disszonáns francia stanza helyett versenként más és más formát választottam. Semmilyen anakronizmustól, semmilyen szabadságtól nem ijedtem meg, és amennyire lehetséges, még a Villon-verseknél is jobb verseket igyekeztem adni." Faludy György

Forradalmi tények és legendák újratöltve. 13 alternatívát olvashatunk fiatal szerzők tollából, akik az ifjúsági kategóriában Év Gyermekkönyve díjat nyert Jelen! és a jövőnket megjósoló 2050 antológia után az 1848/49-es eseményeken csavartak egyet. Mechanikus Petőfi és szónokló Szendrey Júlia? Borotválkozó Kossuth és forradalmár Rózsa Sándor? Itt senki sem az, akinek látszik. Vagy amit tanultunk róla. De a múlt életre kel.

Mint az közismert, természeti viszonyaink nem ideálisak a mezőgazdasági termelés számára. Az ország lakossága régen is foglalkozott egyéb kiegészítő tevékenységekkel. Elsődlegesen a mészégetést kívánom megemlíteni. Meszet gyakorlatilag bármilyen időjárási feltételek mellett lehet égetni. Ebben nagyon hasonlít a bányaműveléshez, a trolibuszvezetéshez, a bőröndszagtalanításhoz és a versíráshoz. Az égetés során viszont egyes mészkőtípusok "durrognak". Ebben nem hasonlít a mészégetés az előzőekhez. Összegyűjtöttem tehát a legfűszeresebb, legolajosabb bőröndillatokat. És ez sem igaz. Hiszen végeredményben, mindent összevetve, ezek inkább versek.

Ez a daloskönyv azért született, hogy elvigye a családokba, baráti társaságokba, közösségekbe az éneklés csodálatos örömét. A válogatás szép magyar énekeinkből: gyermekdalokból, népdalainkból, népies és zeneszerzői dalokból, görög- és római katolikus, illetve protestáns egyházi énekekből ölel fel egy csokorra valót. Szándékom a legkülönfélébb alkalmakkor jól használható, gyakorlatias, széles forrásból merítő, igényes és színes énekeskönyv összeállítása volt. A dalszövegek mellett jól énekelhető hangnemben írott kottákat találunk, az énekeket hiteles, megbízható adatok és érdekes magyarázatok egészítik ki. A könyv a dalok címét és a magyarázatokat angolul is tartalmazza. Hiszem, hogy gazdag nemzeti zenekincsünk e darabkája minden hazánkfia számára éppúgy tárháza lehet a hasznos ismereteknek, mint forrása erőnek, jókedvnek, örömnek és szeretetnek. Kívánom, hogy minél többen megtapasztalják!

Egy meg nem nevezett nyugat-európai ország diplomatáját hazarendelik állomáshelyéről, egy kicsi, kelet-európai országból. Otthon fegyelmi bizottság elé kell állnia botrányos viselkedése miatt: megvert és lerugdosott a lépcsőn egy újságírót. Vajon mi késztette erre az önmaga számára is érthetetlen indulatkitörésre Rolandot, a diplomatacsalád legifjabb tagját? Pedig őt arra "idomították", hogy semleges, szenvtelen szemlélője legyen a világnak és az életnek. A saját életének is. Ám történhetnek olyan események, amelyek a szemlélőket is kibillentik egyensúlyukból. Roland Anna szerelmétől várja a megváltást, azt, hogy összefoltozza szétszakadt világát. Csakhogy Anna is meghasonlott önmagával, az ő világa is kettéhasadt, amikor haza kellett térnie egy olyan országba, ahol akár börtönbe vethetik vagy ki is végezhetik a polgárokat. Két történet, két világ, két értékrend. Összeférhet-e a kettő? Szerethetik-e egymást azok, akik nem tartoznak össze, mert a sors, a történelem áthidalhatatlan szakadékot vájt közéjük? A szemlélők a szeretet regénye. A férfi és nő közötti szerelemé, a felebaráti szereteté, a hazaszereteté. Mindenfajta lehetséges és lehetetlen szereteté.

Knižka, ktorú osobitne ocenia milovníci hodnotnej literatúry. Dala by sa charakterizovať ako úlomky zo života, či útla správa o stave duše ženy hľadajúcej kľúč k svojmu životu. Ako to býva, človek nepozná mnohé odpovede, niekedy ani otázky... Určite ide o neošúchanú literárnu výpoveď o živote našom každodennom, o zložitosti vzťahov, zraneniach i nádejach. Už kompozičná stránka je poňatá netradične – prozaický základ sa prelína s poéziou. Základný text sám je poetický, jemný, hoci realita je občas nemilosrdná. Autor pracuje s úsporným jazykom, niekedy skôr naznačuje, napriek tomu výpoveď je výstižná a úderná. Vnímavý čitateľ zachytí mnohé briskné postrehy, odkazy poza prvý plán príbehu, či inšpiratívne podnety k životným peripetiám, týkajúcim sa každého z nás.

Zbierka poézie

Je herečka, která prožila dobu své největší slávy za první republiky a v době Protektorátu, jen nevinnou obětí doby a lidí, nebo je rafinovaný zločinec a vražedkyně? Kolik je ochotna po desetiletích přiznat a co z toho je vlastně pravda? A prožívá někdo stejný příběh i v současnosti? Sedmý román Jana Jandourka, spisovatele a sociologa, v sobě spojuje prvky detektivního žánru a psychologické prózy.

Medúza si v zrcadle zálibně prohlíží nový účes, Cicero si ve studiu odkašlává před projevem ke svému lidu, Nero s pocitem dobře vykonané práce sleduje přímý přenos z hořícího Říma… To vše na stránkách rozmarné a opovážlivé knížky, která přivádí antické sochy do směšných situací, jež jako bychom odněkud znali. Většina čtenářů zná Miroslava Šaška jako autora obrazových průvodců po velkých městech. Knihy z jeho série This is... byly původně určeny dětem, ale už několik desetiletí si je stejně rádi prohlížejí i jejich rodiče. A dětským i dospělým čtenářům je také věnována kniha Toto není kámen, jež vedle průvodce To je Řím glosuje autorův pobyt v Itálii a svým způsobem vyjadřuje obdiv k antickému umění – žertem a koláží.

Mécs László premontrei szerzetes, költő és lapszerkesztő a két világháború közötti vallásos líra meghatározó egyénisége, a kisebbségi magyarság egyik szószólója. Versei közül sok kapcsolódik a karácsonyhoz és az ünnep lelkiségéhez. E kötet oly módon válogat belőlük és fűzi össze őket, hogy olvasásukkal szinte észrevétlenül vonódunk bele a téli hangulatba: a tar ágak szaggatta ég, a gyémánt-homokként csillogó hó és a fagyos, jégvirágos fehérség burkába, mely már magában hordozza a karácsony ígéretét. Az istenváró adventben aztán a gyermekkacagás karácsonyi csengettyűk hangján szól, zengenek az emlékek és zeng a szív is, míg végül ez a szív Betlehem lesz: megszületik benne a jóság. Jóság, hit, remény és szeretet testet öltenek újra és újra karácsony ünnepén, s ahhoz, hogy minél tovább őrizni tudjuk szívünkben e tünékeny kincseket, Mécs László ihletett szavaiból meríthetünk erőt.

Kötetben eddig meg nem jelent versek gyűjteménye, amelyet egy, a család által ellenzett kapcsolat ihletett, és amely a végtelen szerelme áradásától, a közös gyermek vállalásán, világra jöttének örömén át a kényszerű elválás tragikus élményéig fogja át egy tiszta, mély, szakításba torkolló, ám nem feledhető kapcsolat történetét. A versek magukon viselik a kezdés nyomait, bizonytalanságait és a tehetségére, az ígéretes folytatásra utaló jegyeket egyaránt. Fáy Ferenc (Pécel, 1921 - Torontó, 1981), költő, az emigráns magyar líra elismert alakja. A 2. világháborúban frontszolgálatos, amerikai hadifogoly, egy évre franciaországi fogolytáborba kerül. Hazatérve internálják, letartóztatják, az ÁVÓ kezei közül megszökik, két évig Olaszorszgágban, majd 1951-től haláláit Kanadában - alkalmi munkákból tartva el magát -, szegénységben él és alkot. Verseit jelentős nyugati folyóiratok közlik. Munkásságát - többek között - Határ Győző, Ignotus Pál, Márai Sándor, idehaza Rónay László méltatják. Első magyarországi kötetét veheti kezébe az olvasó.

A tizenöt éves Gergő szenzációs találmányát, a kétmillió dollárt érő tolmácsprogramot valaki el akarja rabolni. De vajon ki? Kefe tanár úr? Vagy a tanár úr testvére, Ottó, aki csak a program miatt utazik haza Amerikából? Vagy mindketten? Még jó, hogy Geri öccse, Tom résen van, és figyelmezteti bátyját a veszélyre. De vajon Geri hisz neki? Hiszen a testvérek között látszólag nem éppen testvéri a szeretet. Ilyesmi előfordul, ha két fiú ugyanabba a lányba - a szépséges Eszterbe - zúg bele. Szerencsére beszáll a nyomozásba segít a hatodikosok titkos Szövetsége és Veronika tanárnő is, aki okkal gyanakszik Ottóra.

Egy misztikus történetet tart kezében az olvasó eme szép szál könyvtestben, mondhatni egy ezoterikus fejlodési regényt, melynek forrása, közloje a titokzatos Vándor, mely közeli rokonságban áll a zarándokkal, mire a könyv címe is utal. Fejlodési regény, mivel a cselekmény egyes szám elso személyu elbeszéloje a romlott világtól elvonuló, világvégeváró, szinkretikus csoportosulásban és mindentudónak vélt "Mester"-ében keresi a menedéket, de bizonyos angyali jelenések vezetése által rájön az efféle közösségekben való feltétlen bizakodás fonákságára és megismeri a számára kiszabott egyéni utat. "Mert nem azt akarom, hogy vedd ki oket a világból, hanem orizd meg oket a gonosztól!" - mondja az egyetlen és igazi Mester, Jézus Krisztus fopapi imájában. Batári Gábor "Azóta sok év telt el már, de bármikor rágondolok, kitölt ez a mély bizalom, amit a sorsom iránt érzek. Ilyenkor hagyom, hogy átjárjon az érzés. Olyan ez mint egy ero, amely feltölt és átalakít. Megtart, erosít, hordoz. Megszunik a gond és a nehézség. Mintha mindenre lenne megoldás. Egyszerre könnyuvé és örömtelivé válik az élet. Ez nem racionális értheto módon történik, hanem egy magasabb létezés szintjén. A szellemi igazság színterén." Gyori Tibor

Válogatás Arany László népmese-gyűjteményébõl. Arany László megtartotta a mesék eredeti szerkezetét és mondanivalóját, és ízes stílusban, igazi mesemondóként "tolmácsolja" azokat.

Čarodějnice je čtvrtou autorovou sbírkou povídek, která vychází v nakladatelství Tofana. Najdete v ní směs napětí, záhadna a humoru. Některé příběhy jsou na vážnější téma a přinášejí i příležitost k zamyšlení, jiné jsou čistě pro pobavení. Do té první skupiny patří například příběh Vrah mého táty. Pátrání po tom, proč má jiné příjmení než zbytek rodiny, přivede mladého muže nejen do problémů, ale také k poznání, kdo je jeho otec. Projekt pana Steinera si naopak klade za cíl vás zaujmout a nezatěžovat vás hlubokými myšlenkami.

Desítka severských příběhů z kopců, hor, řek a ledovců Skandinávie, Islandu, Grónska, Špicberk, Aljašky a Ruska. Někdy s rukama svírajícíma cepín, jindy pádlo nebo také řídítka bicyklu. Příběhy končí vesměs překvapivě nebo alespoň nečekaně. Zážitky jsou podány lehkou humornou formou, při které vám nebude zima, ani nebudete trpět strachem z výšek, vírů, vzdáleností a vln. Snad jen s výjimkou jediného jižního příběhu, příběhu z Chorvatska, naší nejoblíbenější dovolenkové země, kde se podle mínění dobrodruhů něčeho pořádného, kromě ležení na pláži, sotva dočkáte.

Vstúpte do tajomného sveta hrôzostrašných úkazov a nemŕtvych bytostí!Francis Marion Crawford sa narodil roku 1854 v talianskom mestečku Bagni di Lucca ako jediný syn amerického sochára Thomasa Crawforda. Po ukončení štúdií na prestížnych školách v USA odišiel do Indie, kde pôsobil ako redaktor novín Herald. V britskej kolónii síce strávil len dva roky, ale tamojší mysticizmus výrazne ovplyvnil jeho neskoršiu literárnu tvorbu. V decembri roku 1882 publikoval svoj prvý román Pán Isaacs: Príbeh modernej Indie, v ktorom sa obraz anglo-indickej spoločnosti miesil s nádychom orientálneho tajomstva. Jeho prvotina zaznamenala veľký čitateľský ohlas a už nasledujúci rok vydal úspešnú tajuplnú novelu Dr. Claudius. V polovici osemdesiatych rokov 19. storočia sa vrátil do Talianska a natrvalo sa usídlil v mestečku Sant'Agnello, kde na jeseň 1885 kúpil Villu Renzi, ktorá je dnes známa ako Villa Crawford. Rok po roku publikoval čoraz obľúbenejšie diela a istý čas literárne spracovával aj taliansku históriu. Jeho beletrie boli medzi čitateľmi nesmierne populárne vďaka Crawfordovmu neobyčajnému rozprávačskému talentu plnému vitality, ale aj pre autorovu dokonalú znalosť historických i miestnych reálií. Nepochybne najznámejším dielom z tohto obdobia je román Corleone (1897), ktorý je zrejme prvým prozaickým dielom zaoberajúcim sa pôsobením sicílskej mafie. Preslávilo ho najmä dramatické zobrazenie vnútorného boja mladého kňaza, ktorý kvôli spovednému tajomstvu nedokáže zabrániť zločinu. Už pri písaní obsiahlej prózy Pražská čarodejnica (1891) však v sebe objavil talent vyvolávať u čitateľov príjemné zimomriavky. Hrôzostrašné poviedky uverejnené v tejto zbierke začal tvoriť na prelome storočia a patria do zlatého fondu svetovej hororovej literatúry. K jeho odkazu sa hrdo hlásili spisovatelia ako H. P. Lovecraft i Stephen King a v súčasnosti sa už bez jeho príbehov nezaobíde žiadna významnejšia antológia tohto žánru. Jeden z najväčších majstrov „Weird-Tales" zomrel roku 1909 v milovanom Sant'Agnello na infarkt a miestni obyvatelia si jeho pamiatku uctili pomenovaním hlavnej ulice na Corso Marion Crawford.

Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristickosatirické „broučkiády“. Obsáhne všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1888), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do patnáctého století (1889) a Matěj Brouček na výstavě (1892). V podobě kriticky komentované edice vyjdou tyto čtyři prózy vůbec poprvé. Edičně připravil a komentoval Michal Topor.

V médiích jsem už toho za těch patnáct let namluvila, myslím, dost. Teď nastal čas taky něco napsat. Nabízím vám třicet nejúspěšnějších příspěvků mého blogu na zpravodajském portálu www.idnes.cz.

K písemné pozůstalosti Anne Frankové patří také její takzvaná „Knížka povídek“, o níž 7. srpna 1943 ve svém deníku píše: „Před pár týdny jsem začala psát povídku, úplně vymyšlený příběh, a tak se mi to zalíbilo, že se má psaná rodina utěšeně rozrůstá.“ Ani ne o měsíc později začne „psanou rodinu“ přepisovat do zvláštního, velkého sešitu (vlastně do účetní knihy) v pevných deskách. Na první stránku nadepsala: „Povídky a příhody ze zadního domu, vylíčila Anne Franková“; na stejné stránce dole poznamenala: „zasvěcen: čtvrtek 2. září 1943“. Jak titul napovídá, jde o dvě kategorie, totiž o „úplně vymyšlené“ povídky, a o vyprávění, která popisují příhody ze života v úkrytu. Anne Franková knihu na konci opatřila obsahem, v němž také označila, do které kategorie ten který text patří. Většinu příběhů zřejmě Anne nejprve načrtla na jednotlivé listy papíru a pak teprve přepsala načisto do povídkové knížky, protože se v ní téměř nevyskytují škrtnuté pasáže nebo jiné opravy. Nejranější příběh má datum 8. prosince 1942, což je další příznak toho, že sešit obsahuje načisto přepsané dřívější verze; poslední příběh je datován 12. května 1944. Několik příběhů Anne převzala i do přepsané verze deníku (verze B), její otec Otto Frank jich pak po válce převzal ještě víc do knihy Het Achterhuis (Zadní dům), jejíž první vydání vyšlo roku 1947. Již v roce 1949 bylo zveřejněno osm Anniných povídek pod názvem Weet je nog? Verhalen en sprookjes (Vzpomínáš? Příběhy a pohádky). Značně rozšířená sbírka s názvem Verhalen rondom het Achterhuis (Příběhy o zadním domě) následovala roku 1960. První úplné vydání Anniných povídek vyšlo péčí Joke Kniesmeyerové roku 1982. Nakonec sestavil Gerrold van der Stroom v roce 2001 úplné vydání literárních pokusů založené na Anniných rukopisech a opatřil je předmluvou: Verhaaltjes, en gebeurtenissen uit het Achterhuis / Cady´s leven (Povídky, a příhody ze zadního domu / Cadyin život) (Amsterdam 20053). Pro důkladný výzkum je toto vydání tím pravým pramenem. Tvoří také základ Anniných „povídek a příhod“ otištěných v této knize.

Příběh s detektivní zápletkou zavádí čtenáře do neutěšeného prostředí ostravské periferie, kde je nalezeno tělo zavražděného muže. Ačkoli první stopy policejního vyšetřování vedou téměř neomylně k místnímu podivínovi, vyšetřovatelé začínají postupně rozkrývat složitě spletenou síť mezi lidmi ze zcela odlišných společenských vrstev. Na jedné straně tak stojí novodobá „elita“ v podobě podnikatele Daniela Gavly a političky Jany Bittnerové, proti nim pak gambler Pavel se svou sestrou a otcem. Přestože by se mohlo zdát, že jediným pojítkem mezi těmito postavami je více či méně zdařilé balancování na hraně zákona, čtenář brzy začíná tušit, že je spojuje daleko víc. Příběh je navíc obohacen o vyprávěcí linii sahající až do předválečných časů a odkrývající nejen pozadí detektivní zápletky, ale především to, jak snadno se člověk stává obětí hněvu, dějinných událostí i promlčené spravedlnosti.

Příběh ze současnosti starý jako lidstvo samo. Rybářská vesnice někde na konci světa. Jezero, které vysychá a zlověstně obnažuje břehy. Muži mají vodku, ženy starosti a děti si škrábou ekzémy. Co má Nami? Nami nemá nic, jen bábu s tlustýma rukama. Nami nemá nic, jen život před sebou: první lásku, o kterou ho připraví ruští vojáci, a pak všechno to další. Ale když život začne na úplném konci světa, možná že skončí na jeho začátku. Tento příběh je totiž starý jako lidstvo samo. Je to pouť hrdiny, chlapce, který se na cestu vydá jen s uzlíčkem nervů a kabátem po dědkovi. Musí jezero přeplout, obejít a nakonec se potopit na jeho dno pro největší tajemství.

Ve čtyřech temných příbězích nám mistr napětí Stephen King připomíná, jak iluzorní je bezpečí známého prostředí a každodenního života. Nejenže si nemůžeme být jisti, jestli opravdu známe své nejbližší, ale ani nevíme, čeho jsme v jistých situacích sami schopni. „V každém z nás se skrývá cizinec…,“ tvrdí autor. Znásilněná žena v povídce Velký řidič nepochybně neměla tušení, že dokáže převést svou teoretickou znalost vraždění do praxe (je spisovatelkou detektivních románů) a farmář z úvodního příběhu jenom toužil dál nerušeně hospodařit na svém pozemku. Ostatně ani v Prodlužování času, kde zdeptaný muž uzavře velmi podivnou smlouvu s velmi zvláštním obchodníkem, nakonec překvapivě není hlavním nositelem zla ďábel.

Tri novely Josepha Rotha, predstavené v tejto knihe, vychádzajú v slovenčine prvýkrát. Ich spoločnou črtou sú isté nadčasové morálne posolstvá, ktoré sa autor snažil sprostredkovať. V prvej novele ešte cítiť vplyv smeru „nová vecnosť“, tento náhlivý štýl úsečných výpovedí však v texte postupne mizne a Rothovo rozprávačské majstrovstvo sa môže naplno prejaviť. Adam Fallmerayer je, rovnako ako ostatní Rothovi hrdinovia, hnaný túžbou. Lenže jeho túžba je zničujúca, neberie ohľad na nikoho a Fallmerayer jej sebecky všetko obetuje. Príbeh novely Leviatan sa odohráva približne desať rokov pred začiatkom prvej svetovej vojny. Leviatan je netvor vzbudzujúci hrôzu a sám Boh ho opisuje v Knihe Jób. Židovský obchodník s koralmi žije spočiatku v úplnej zhode s vierou svojich otcov a v mieri so svojimi zákazníkmi. No tento idylický svet sa postupne rozpadáva ako domček z kariet a podobne sa rozpadáva i život hlavnej postavy. Novela Legenda o svätom pijanovi sa objavila v roku 1939 a všeobecne sa považuje za literárny odkaz Josepha Rotha. Zachytáva posledné tri týždne v živote parížskeho tuláka. Prostredníctvom tohto melancholického príbehu autor do istej miery zosmiešňuje svoj vlastný osud. Melancholický a zároveň tak trochu uštipačný, nevtieravý ironický tón sa postupom času stali pre autora charakteristickými presne tak ako používanie nevšedných, prekvapujúcich obrazov.

V souboru dvanácti povídek zachytil autor jak předrevoluční osudy různorodých hrdinů, tak peripetie, s nimiž se potýkala společnost v devadesátých letech. Výjimku tvoří literární zpracování pohnutého života italského šlechtice z doby renesance, které autor pojal v duchu soudobých žánrů. Společným rysem Moníkových povídek je nadsázka, lehkost jazyka a melancholická poetičnost, která prosvítá v některých povídkách. Propracovanost postav ukazuje na autorovu výbornou znalost lidí ze širokého spektra společnosti od mafiánského podsvětí až po nejbohatší vrstvy, z nichž nejlépe vychází takzvaný obyčejný člověk, který se často nechtěně a proti své vůli stává hrdinou. Na lidské slabosti nahlíží autor s ironií, přesto však laskavě a s pochopením.

Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Takové vítězství by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace i talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před většími městy v kraji. Takové vítězství by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za otloukánka; pro Kevina, hvězdu juniorského družstva, stojícího jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, obětavého sportovního ředitele Medvědína, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií. Tým má šanci splnit sny celého města. Jenže jedné noci během zapíjení semifinálového vítězství se cosi odehraje mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a najednou je všechno jinak. Jako vlny po rybníce se celým Medvědínem začnou šířit obvinění. V honbě za úspěchem týmu je obtížné rozpoznat hranici mezi pravdou a lží, slepou loajalitou a opravdovou důvěrou. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas to, co nikdo zjevně nechce slyšet.

Milana Prša ako obratného majstra slova som poznala ešte v časoch, keď sme obaja dávali svoje literárne pokusy na jeden z prvých slovenských blogovacích portálov, blog.sk. Je to už síce skoro štrnásť rokov dozadu, ale už vtedy ma zaujal svojou nekonvenčnosťou a originalitou. Neskôr som svoje vlastné literárne aktivity zamierila iným smerom, mimo blogu, a Milana som stratila z dohľadu. O to príjemnejšie ma prekvapil, keď sa mi po dlhom čase, čo som od neho nič nečítala, prihlásil so svojou zbierkou poviedok. Nekonvenčnosť textu mu zostala, je však obohatená o brilantný a ľahký štýl, ktorý nesie viacero zaujímavých prvkov: humor, dobre zvládnuté dialógy, dynamický a ľahko plynúci dej. A keďže som na blogu kedysi používala nick Rozprávkarka, dovolím si pri Milanovi použiť mužský ekvivalent tohto pomenovania. Vyrástol z neho dobrý Rozprávkar, s prirodzeným rozprávačským darom a schopnosťou zaujať poslucháča, resp. čitateľa. Kniha Milana Pršu je proste výborná. Nielen na prvé, ale aj na druhé a tretie čítanie. A ja, keďže mám za sebou to prvé, idem na druhé. Iste objavím ďalšie polohy Milanovho textu, pretože napriek ľahkému plynutiu jazykových prostriedkov a dynamike deja nie je prvoplánová, má svoju vlastnú symbolickú reč, ktorú môže každý vnímavý čitateľ odhaliť. (Zuzana Kuglerová)

Kniha vycházející pod názvem Láska, smrt a vzkříšení obsahuje tři novely německého spisovatele Patricka Rotha (nar. 1953), který je u nás znám prvním vydáním románu Corpus Christi (1998) a později z vydání objemného svazku Východ slunce. Kniha Josefova (2018). Z rozsáhlého Rothova díla se nyní Volvox Globator rozhodl vydat tři novely, Moje cesta k Chaplinovi, Cizí jezdec a Magdalena u hrobu, jejichž souhrnným tématem je otázka vzkříšení, znovuzrození ve smyslu znovunalezení smyslu života. Roth se dlouhodobě zabývá tématem novodobého pochopení myšlenek bible v současnosti. Moje cesta k Chaplinovi (Suhrkamp 2013) je autobiografická novela z roku 1997, napsaná v tradici románu umělce a zachycující okouzlení Chaplinem a jeho filmy v době mládí až k uměleckému dospívání. Umělcova cesta za géniem se udála na Nový rok 1976 a autor se na ni rozpomíná se záměrem shrnout, jaké účinky mělo setkání s Chaplinem na jeho psychiku, uměleckou dráhu a celý život. V novele Cizí jezdec, která původně tvořila pátou část Rothových Frankfurtských přednášek z poetiky, jež byly proneseny na univerzitě J. W. Goetha v roce 2002, líčí autor oslavnou rekonstrukci střetnutí, které vešlo do dějin jako Pickett‘s Charge (Pickettův výpad), k němuž došlo na závěr bitvy u Gettysburgu v roce 1863. Oslavný reenactement, uspořádaný v den výročí slavné bitvy, se nakonec zvrhnul v lítou řež a přivodil smrt jednoho z účastníků, mladého rekruta, který se pokusil přimět ještě i po mnoha letech znesvářené strany Konfederace a Unie ke smíření a byl v šarvátce rozvášněnými oslavenci ušlapán. V novele Magdalena u hrobu líčí Roth příběh mladých adeptů filmového umění, kteří mají nazkoušet známou pasáž z Evangelia sv. Jana (20, 1–18), v níž se Marie z Magdaly vydá ke skalnímu hrobu. Autor líčí setkání Marie s Ježíšem u prázdného hrobu a okamžik, kdy žena Vzkříšeného opět pozná. Tento okamžik je symbolem znovuzrození člověka a jeho víry v Boha.