Lubor Vyskoč není autorem, ktery´ by za každou cenu experimentoval a usiloval o něco nového. Je si vědom svého básnického hlasu a drží se jej, jeho poetika je pevnou stavbou, bezpečny´m prostorem. Ve svy´ch textech na prvním místě pečlivě mapuje svůj život a úvahy o něm. Některé básně mají charakter deníkovy´ch zápisů nebo vzkazům pro přátele a blízké – z jazyka lyricky´ch obrazů někdy vystoupí zcela

Název tvoří paralelu k první autorově knize, vydané v Triádě, a zatímco Sedimenty Magmatity odkazují k přírodninám, název Bastiony Kasematy míří k lidským stavbám, ve výšinách i podzemních hloubkách. Podobně jako v první sbírce i v této je záznam opřen o pozorování krajiny a světa. Drobné a úsporně vystavěné lyrické útvary zachycují spatřené „stíny v rozvalinách / fontány bříz // protínané lesy ...

Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je znám především jako prvotřídní divadelní režisér, který za svá nezapomenutelná představení posbíral řádku prestižních cen. Ve skutečnosti je však autorem renesančního záběru. Pitínského básnické dílo je co do počtu titulů skromné. Ale jeho první a dosud poslední sbírku Lulku tatíčkovi si vyznavači poezie pamatují dodnes. V nové básnické knize

Satori ve Zlámané Lhotě je prvním knižním dílem Milana Calábka a vychází u příležitosti jeho sedmdesátin. Vznikalo mnoho let a představuje úplně jinou tvář poezie, než s jakou se obvykle setkáváte. Najdete v něm svět viděný z roviny, ke které můžeme dospět až po určité vnitřní transformaci – k níž také četba této knížky nenápadně vede. Oslovuje něco hlubšího, snad i věčného v naší duši, a mnohdy humorně

Publikace Japonský šerm veršem přináší komentovaný překlad starodávné básnické tradice, kterou samurajové školy Hasegawa Eišin využívali při výuce umění meče. Součástí knihy jsou dále kapitoly zaměřené na dějiny japonského šermu a rovněž glosář souvisejících termínů osvětlující historické a kulturní reálie samurajské epochy. Kniha je určena českým praktikantům japonských bojových umění, jakož i všem

Milé hvězdy mi brnkají na nervy: Co se má stát asi se stane V průběhu vzteklých úklidů úprky odhodlané

V druhém svazku výboru z díla Zuzany Novákové naleznou čtenářky a čtenáři básnické skladby a prózy Ticho plné hudby, Legenda o princezně Anežce, Svět jiných barev a Život na panském sídle. Dále převyprávění legend o Františku z Assisi, překlad Písně písní, výběr veršů z několika sbírek a malou připomínku autorčiných pohádek.

To, že vydává sbírku básní, by se dalo u Jaromíra Typlta brát téměř jako stylový experiment – po svých prvních sbírkách, zveřejněných v první polovině 90. let, se totiž ve všech dalších knihách pohyboval na otevřeném pomezí mezi poezií, prózou a esejem (že ne zas až, 2003, nebo Stisk, 2007). Představa, že báseň nemá zůstat uzavřena v jediné podobě, ovšem provází i novou knihu, protože většinu zařazených

Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu. V roce 2015 se

Nová básnická sbírka Jiřího Olšovského Blíž nevýslovnému prozkoumává svěží prostory svobody ve vztahu ke hře dějin i přírody. Není nad volnost pohybu \"s jahodami a borůvkami říkání\", když srdce se chvěje radostí nad vodami fénixové lásky. Nic nemůže porazit klidnou odhodlanost slova, jež tu stojí proti zaběhaným rituálům a černým klakám dne, jež chtějí pro sebe uchvátit cestu k původnímu jasu. Pod

Jedenáctá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934).

Poezie Rzí plání urouhaných je skladbou o 150 básních, jakýchsi pozastaveních za ztracenou či spíše zrezlou láskou, za dobou která je urouhaná a za rouhání se nestydící. Hejátkova poezie v této knize je jedním slovem šanson. Jde o abstraktní, ale i velmi realistické obrazy psané opět na pomezí volného a vázaného verše, přičemž rýmy však mají povětšinou až precizně pevný řád a jasnou kostru. Milostná

Výbor z poezie Jany Štroblové obsahuje básně s duchovním přesahem, který v nich byl nenápadně přítomen takřka od samých počátků. Spirituální téma naplno vstoupilo do její tvorby ve sbírce Krajina na muří noze, odkud zve do světa, kde přetrvávají hodnoty, jaké mnozí pokládají za pošetilé: víra, naděje a láska. Stačí však malý posun – krajina se „jen trochu pootočí a už do ní nevede cesta“. Místo plachého

Nežli se vydáme na cestu do velkého světa poezie, kterou v této publikaci autor prezentuje jako klíčovou sílu obilných zrn, jež budou padat na úrodnou půdu lidských srdcí a myslí, nepřehlédněme slova, která na adresu poezie i jejích příznivců pan profesor Lukavský adresuje... v umění je \"něco pro někoho, nic pro všechny\", jek praví básník. Nicménně každý zde najde něco, co právě jemu se líbí a osloví

Knižní debut básníka z generace první poloviny 60. let, šéfredaktora časopisu Tvář, ukazuje, jak pestrá a zajímavá tato generační básnická vlna v české literatuře byla a je. Jan Nedvěd začal psát básně v době, kdy debutovali jeho vrstevníci Ivan Wernisch či Antonín Brousek, své básně tehdy však zveřejňoval jen minimálně. Šlo o střídmé, civilní, věcné básně. Ukazoval se zde již jeho sklon k vypointovanému

Zbierka vyšla po prvýkrát v roku 1907 a je najčastešie vydávaným dielom A. Sovu.

Jarošovy Tři balady o bludné lásce ostře vybočují z dosavadní autorovy tvorby. Místo dosavadního měkkého všeobjímajícího tónu se dostavují ostře disharmonické zvuky ze života lidí v mezních životních situacích. Aby věrně zobrazil hloubku utrpení baladických hrdinů, básník se nebojí použít i výrazy, které v těchto situacích běžně slýcháváme. Balady jsou burcujícím mementem pro ty, kteří by se touto

Výbor z Bretonových básní je vůbec první knižní prezentací Bretona-básníka v češtině. Básně zakladatele a čelného reprezentanta světového surrealismu byly zatím česky publikovány jen časopisecky nebo v nečetných antologiích. Králův obsáhlý výbor zahrnuje básně ze slavných sbírek dvacátých a třicátých let Zemský svit, Revolver s bílými vlasy a Vzduch země, básnická pásma z let čtyřicátých, texty vydané

Preciznost, lyričnost a inteligence, s kterými Josef Hrdlička píše o světě kolem sebe, jsou výjimečné.

Prozaik Alexandr Kliment debutoval sbírkou básní Těžká voda a i jeho zatím poslední kniha je knihou básnickou. Sbírka Šálek čaje v polostínu je inspirována starou čínskou poezií, přináší však verše zcela současné, existenciální, bilanční i náladové, melancholické i ostře reflexivní, lyrické i nesentimentálně pojmenovávající lidskou situaci. Kliment se v knize projevuje jako bytostný básník, jímž byl