Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů. Plánoval je vydat formou sbírky, pro kterou měl i název: Kráky. Finální podobu dokončit nestačil, podle jeho představ ji k vydání citlivě připravila jeho kolegyně a kamarádka

Na křídlech melancholie pluje každý z nás. I když jsou naše cesty nevyzpytatelné, nakonec můžeme objevit světlo ve tmě. To světlo totiž máme všichni v sobě a je jen na nás, jestli se nám ho podaří rozzářit. Autorka se zamýšlí nad životem, smrtí a obdivuje přírodu, která je všude kolem nás. Vydáním knihy otevírá svou duši všem, kteří se v životě trápí a mají strach požádat o pomoc.

O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes. Všechny básně společně rozvíjejí poměrně sevřený jazykový prostor, mnohé se zde nabaluje a variuje: hemží se to tu slepicemi, vemeny, vesnickými postavičkami,

V další básnické sbírce Ivany Štětkářové se setkáte s rozličnými lidskými osudy i se spletitými mezilidskými vztahy. Autorka miluje přírodu, zejména krajinu severního pohraničí, kde se aktivně podílí na záchraně historického odkazu původního obyvatelstva. To vše se odráží v jejích verších. Nevyhýbá se ani vážným tématům kolem nemoci a smrti. Osobitým způsobem sděluje čtenáři své poznatky a pocity umocněné

Ptá se čtenář na pokrok učiněný od první sbírky? Pokrok, zrovna teď vyhřívá se ve výloze obchůdku s rozbitými psacími stroji. Malström věčného návratu víří ulicí prach a uschlé listí. Komíhavě tušené slunce. Vidíš ten mrak? To není mrak. Není to nafouklé břicho ani pouťový balónek. Vytrvalý vichr vzdouvá kyprostí škrobených nebes, nese ostrov, podobenství o společné lodi. Teď nějaká bouře. Dovnitř

Souborné vydání deseti básnických sbírek Bronislavy Volkové, které představují její celé dosavadní básnické dílo. Kniha je ilustrována také deseti autorčinými kolážemi. Součástí publikace je rovněž CD s autorským čtením B. Volkové. Knihu uzavírá doslov z pera V. Novotného a několik úvodů a doslovů zahraničních vydání již dříve publikovaných sbírek. Bronislava Volková je exilová básnířka žijící v Bloomingtonu,

„Já, vlk srdcem i krví, slavnostně přísahám, že budu dodržovat vždy a za všech okolností tato Pravidla smečky.“ Kniha Pravidla smečky je životním příběhem muže, který je vždy a za všech okolností obletován ženami. Matyáš Wolf je totiž tak trošku zvláštní – zavázal se k dodržování stanovených pravidel. Pokud tak nečiní, je potrestán. „Jako kluci jsme asi hledali nějaký manuál na život. Chtěli jsme vědět,

\"Je to tam holka - máš rakovinu.\" Prodala dům a vyrazila do světa s uzlíčkem buchet, živíce se tím, co našla v lese a na poli.

S nápadem vydávat ročenky „nejlepších básní“ přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry záhy zaznamenala, a především to, že podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa, ukázal, že navzdory proklamacím o krizi poezie a nezájmu o ni stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů. Projekt zahájený Hostem v roce

Prvotina autora, který ze Slovácka odešel do slezské Opavy. Poslední dozvuky moravského nářečí se v básních téměř ztrácejí pod vahou sousedícího katolického Polska a kamenných masívů Jeseníků.

Další básničková knížka známého autora.

Sbírka básní a textů Zrcátka Marty Marinové odráží poezii všedních okamžiků, které zná každý z nás. Většinou zmizí dřív, než je stačíme zachytit. Někdy v nás probudí emoci, jindy zašlou vzpomínku, prohlédnutí, nebo jen zlehka brnknou o strunu kdesi v nás. A na chvíli rozehrají skrytý příběh, s laskavostí i humorem. Básně doplňují kresby Terezy Kučerové. Ty však nejsou pouhou ilustrací. Žijí svým vlastní

Básnická sbírka.

Nežli se vydáme na cestu do velkého světa poezie, kterou v této publikaci autor prezentuje jako klíčovou sílu obilných zrn, jež budou padat na úrodnou půdu lidských srdcí a myslí, nepřehlédněme slova, která na adresu poezie i jejích příznivců pan profesor Lukavský adresuje... v umění je \"něco pro někoho, nic pro všechny\", jek praví básník. Nicménně každý zde najde něco, co právě jemu se líbí a osloví

Zatím poslední básnická sbírka Václava Daňka ohlašuje návrat k básníkově dominantní formě, k sonetu, a najdeme v ní i kaligramy. Zahrnuje pět oddílů - Barevné sonety, Imaginární sonety, Elementární sonety a Věnec sonetů (Láska). Vychází u příležitosti aut

Básničky Honzy Volfy.

Antonín Sova patří k předním básníkům období modernismu přelomu devatenáctého a dvacátého století. Na rozdíl od Březiny se však nedočkal souborného kritického vydání, poslední pokus o jeho sebrané spisy z let 1959—1962 ztroskotal po dvou svazcích prózy a dvou svazcích poezie. Česká knižnice tuto mezeru alespoň zčásti zaplňuje vydáním pětice vrcholných autorových básnických knih. Jejich básně klenou

Jaké svědectví můžeme čekat od duše, když v bezesné noci přehrabuje svou historii? Yveta Shanfeldová vydává pátou básnickou sbírku a znovu otevírá čtenáři křehký dům svého života plný intimních zvuků, ptačího křiku a nelichotivě přesných rodinných portrétů. V textu jde o básnické zření i o vášnivé objevitelství, vynořují se vzpomínky i slova jazyka milovaného z dálky New Jersey. Vše ve sbírce je vrstevnaté

Ve sbírce Michala Matzenauera nazvané Po kameni cesta se setkáváme s poetikou pro autora již charakteristických rysů. Motiv bloudění jako by se posunul konkrétnějším směrem lyrický subjekt se nachází na dané cestě, dávno již vmíšen spolu se všemi živly světa do obeznámenosti o jejích mnohých krásách i nástrahách. Na své pouti tak kráčí osamoceně, ačkoliv v kontextu osobních zpovědí i společenských

Výbor těží, s výjimkou prvotiny, ze všech autorových dosud vydaných sbírek básní i z jeho nových rukopisů. Básně se věnují tématům „milostným i nemilostným“, která, jak taky jinak u básníka s romantickými kořeny (i když otužovaného nejrůznějšími vratkostmi a skepsemi), zůstávají jeho autentickým zrcadlem.