Sbírka básní o osudu, snažícím se ovládnout život člověka, o každodenním boji se světem, ale i o kocourech na plovárně, kterým je to vše úplně jedno.

Knižní vydání hudebního alba debutující Petra Hlouška st. (1946!), který je výlučným autor textů, hudby i sám sobě interpretem. Důkaz toho, že sny se mohou začít plnit v jakémkoliv věku. Cesta ke snu však může být zdlouhavá. V tomto případě se naplnila slova „Nech věci plynout a ony si už najdou svoji cestu“. Stalo se, co stát se mělo. Sešla se parta profesionálů – hudebníků s touhou po dokonalosti,

Kniha s názvem Předěly a podtitulem Básně egyptské, irské a kroměřížské je pozdním debutem historika umění a národopisce Lubomíra Filipa Piperka. Kniha je rozčleněna do několika samostatných, ale na sebe navazujících částí. Čerpá z krátkých cest po Egyptě

Básnická sbírka Ivana Jonáše opěvující krásu žen a švédské přírody, doplněna působivými fotografiemi Miroslava Klepáčka.

Hořká slova z hořké dobyTrojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968), v nichž Jan Zábrana surově sugestivním výrazem vystihl pocity nejistoty a marnosti v poúnorové době, rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969—1971, úsečně shrnující básníkova intimní, tvůrčí i politická traumata. Prvky autobiografičnosti, útržkovitost,

Sebrané texty teplického básníka Radima Husáka (1974-2007).

Autorova nová básnická zbierka s podtitulom \"Ticho a tma, svetlo a hluk\". V zbierke je viac ako 50 básní, na zhruba 160 stranách, opať v českom aj slovenskom jazyku, zosumarizovaných z autorovej tvorby za posledných 6-8 rokov.

Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím

Je možné si i v době, kdy podstatná část našich existencí probíhá digitálně, udržovat vroucí pouto s mimolidským? A můžeme o toto pouto vůbec někdy přijít? Sbírka básní Poslední divoké objetí ohledává intimní vztah lidského a mimolidského v bdělém i snovém všednodenním prožívání a připomíná, že není nutné putovat na druhý konec světa, abychom znovuobjevili vlastní divokost.

Sbírka básní Tomáše Tajchnera nese název brakové pálenky E&J [í and dží], mezi svými konzumenty známé jako easy jesus. Při jejím konzumování spolu s autorem vzlétáme do výšin, jen proto, abychom propadli hrdlem až na samé dno láhve a zakusili pachuť existenciálního souboje o něhu.

Václav Hons (*1938) vydal přes 30 básnických sbírek, z nichž posledních 18 vyšlo v nakladatelství Radix. Kromě básní napsal také několik stovek písňových textů – nejznámější jsou asi jeho Neposlušné tenisky pro Lucii Bílou, ale i další texty pro H. Zagorovou, V. Špinarovou, K. Gotta aj. Jeho básně oscilují mezi lyrikou i epikou, lze v nich najít ohlasy autorovy hudbymilovnosti, vzpomínek z dětství

Třetí kniha autorské dvojice Jiří Weinberger (texty), Petr Wohl (ilustrace). Jejími předchůdci jsou Jak stalagnát! a Anebo jen nezvyk? V knize jsou na rozdíl od předchozích ilustrace z větší části barevné – předlohami k nim byly olejomalby Petra Wohla.

Občas mu byla vyčítána komplikovanost, racionalita, až odosobnění, ale Jiří Štěpán (nar. 1990) po své „zahajovací“ sbírce Tekuté zrcadlo z nastoupené cesty neuhnul a jeho hlas (na zdejší scéně neběžný, inspirovaný spíše angloamerickou tradicí) zaznívá nyní ještě průkazněji. Nový soubor je koncepční. Jednotlivé básně jsou psány metodou „golden shovel“, vymyšlenou básníkem Terrancem Hayesem. Forma spočívá

Druhé, rozšířené vydání, které vychází k výročí 25ti let existence populární rockové skupiny Psí vojáci. Texty Filipa a Jáchyma Topolových, předmluva Vratislava Brabence ze skupiny Plastic People. Sestavil a historii skupiny sepsal J. Riedel.

Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Vijío, Krabice na čaj, Domov... ) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. Tentokrát je doprovázejí ilustrace Jany Kiselov

Sbírka knížete pornofolku, která překvapí. Záviš i ve své nové sbírce „Muzikant“ více či méně vtipně akcentuje především směšnost pokrytectví a manipulátorského blbství téhle naší „amorálně konzumentské“ doby, která doopravdy „je zlá“.

Jako třetí svazek Díla Vratislava Effenbergera vychází jeho poslední velká práce, vznikající do roku 1977. Autor v ní prostřednictvím prozaického útvaru na pomezí autoanalýzy, osobní zpovědi, básně a odborného textu hledá historickou logiku psychosociálního, společenského a politického vývoje světa od začátku 20. století až po rok 1977, zejména příčiny a průběh postupného úpadku euro-americké civilizace

81 humorných básniček s ilustracemi pro čtenáře od 18 do 100 let.

Snad nejznámější česká sbírka balad 19. století je natolik nadčasová, že oslovuje čtenáře již neuvěřitelných 150 let. Verše plné tajemna, mystiky a poučení jdou až do hloubky české duše. Jejich aktuálnost navíc podtrhují křehké a citlivé ilustrace současné známé české malířky a grafičky Míly Fürstové, která se svým smyslem pro detail a jemnou poetikou svých děl dokonale napojila na myšlenkový proud