Pravidelné verše a hravé rýmy jsou základní surovinou sbírky básní a básniček psaných jen tak, pro radost. Důležitými ingrediencemi jsou nadhled, (sebe)ironie a humor. Pro dochucení nechybí ani hrst lásky či špetka deprese. Autor není žádný avantgardní michelinský šéfkuchař, ale samouk, který co si (vy)sní, to si také uvaří. Výsledkem proto není těžce stravitelný gastronomický experiment, ale docela

Druhá oficiální sbírka zlínského básníka.

Sonet, to jsou verše plné zakleté touhy, kterou snad jen volta devátého řádku může obdařit nábojem vykoupení - ale také popravčí salvou zatracení. Tak vidí tuto královskou básnickou formu spisovatel a hudebník Josef Pepson Snětivý, jenž svou čtvrtou sbírku pojal výlučně v jejím znamení. Vznikala povětšinou na samém konci roku 2014 a začátkem následujícího, tedy v období, které v autorově životě patří

Návrat Anežky Přemyslovny psal Josef Tomáš v Melbourne v letech 1996 až 1999 pod dojmem jedné ze svých návštěv Prahy, když více než dvacet let nebyl ve své vlasti vítán. Při pohledu na město si uvědomil jeho stále živou historickou kontinuitu se všemi hrůzami i krásami. Svou roli zde možná sehrálo i svatořečení Anežky Přemyslovny, k němuž došlo nedlouho předtím (12. 11. 1989). Ve dvojí dějové linii

Pojetí nové básnické sbírky Hany Karoliny Kobulejové přináší čtenářům zkoumání nejrůznějších emocionálních a racionálních vrstev, které obklopují lidské nitro. Objevují se ozvěny vědeckého poznání světa – postřehy z astronomie, geologie, meteorologie či biologie –, neboť k nám každodenně promlouvají, ovlivňují náš pohled na svět i smýšlení. Její otevřená výpověď o chápání viditelné i neviditelné reality

O předchozí autorově sbírce Básník Trýzeň Kat napsal ve svém nominačním hlase pro anketu Lidových novin Kniha roku přední polský novinář Mariusz Szczygiel: \"Metafyzika a duchovnost, jež jsem po smrti Ladislava Klímy nečekal.\" V Hostiích pekla autor tuto polohu prohlubuje a svou metafyzickou cestu jako básník potvrzuje. Alexej Mikulášek ve svém doslovu napsal: \"Svět tu vystupuje jako pole pro vládu

KNIHA O je sbírka více než tří set erotických textů z pera spisovatelů uznávaných, zatracovaných i anonymních, bohatě ilustrovaná výtvarníky napříč staletími. Navazuje na kontroverzní Knihu o kundě a rozšiřuje ji o další texty i díla současných českých umělců. Ať už v literatuře či v umění, erotika je nevysychající pramen fantazie a života Kunda je cesta, po které sem člověk přišel a ke které se celý

Kniha básní Aleny Müllerové přináší verše v té nejlepší české gellnerovsko-hausmannovské tradici: vyzrálé, dokonale rýmované, vtipné, břitké, často sarkastické, ale občas i s podtónem smutku. Přestože jde o básnickou prvotinu - autorku známe zejména z jejího působení v České televizi a z její knihy prozaické -, jde o jednu z nejpřesvědčivějších knih české poezie poslední doby. Vedle básní, jež tvoří

Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu. V roce 2015 se

Zrychlila doba? Kdo ví... Ale Miloň Čepelka, alespoň pokud jde o poetickou formu v této knize, zrychlil bezesporu. Mezi druhým a třetím svazkem čekali haikumilové dlouhých osm let, a teď na čtvrtý jen dvě. A je to dobře. Znovu se mohou ponořit do magické triády pět-sedm-pět a nahlédnout do básníkovy duše mezi rozletem a úsporností. Mění se doba? Opět to není jisté. Ovšem měníme se my, a je to přirozené.

Další básničková knížka známého autora.

Nová básnická sbírka významné české autorky. Marie Šťastná (1981) získala roku 2004 prestižní Cenu Jiřího Ortena za sbírku Krajina s Ofélií a v roce 2010 obdržela Drážďanskou cenu lyriky.

Novela Neobyčejný čtenář (The Uncommon Reader) oceňovaného britského dramatika Alana Bennetta (za svou hru The History Boys v roce 2006 obdržel šest divadelních cen Tony Awards) začíná popisem neobvyklé situace, kdy královna, když náhodou zabloudila do po

Občas mu byla vyčítána komplikovanost, racionalita, až odosobnění, ale Jiří Štěpán (nar. 1990) po své „zahajovací“ sbírce Tekuté zrcadlo z nastoupené cesty neuhnul a jeho hlas (na zdejší scéně neběžný, inspirovaný spíše angloamerickou tradicí) zaznívá nyní ještě průkazněji. Nový soubor je koncepční. Jednotlivé básně jsou psány metodou „golden shovel“, vymyšlenou básníkem Terrancem Hayesem. Forma spočívá

Kapitalistické básně musí znát každý dělník, politik, manažer, hutník, právník, učitel, zemědělec, degustátor, inseminátor, student, důchodce i žena v domácnosti! Kapitalistické básně musí znát každý milovník i odpůrce kapitalismu. Vhodné i pro toho, koho kapitalismus dosud nechával chladným! Po jejich přečtení se do kapitalismu nevyhnutelně zamilujete! Kniha může sloužit jako úvod do studia kapitalismu,

Výbor z poezie slovenského básníka, známého také jako autora literatury faktu, přináší ukázky ze čtyř básnických sbírek z let 1995-2000. Autorova poezie je založena na stručném vyjádření o několika strofách, které je podáno s kultivovaným nadhledem a nepostrádá potřebnou gradaci, ústící často do neobvyklé pointy. Obsahově pak Leikert tíhne k zachycení osobních prožitků a vzpomínek, které se staly určujícími

Kniha, kterou se uzavírají vybrané spisy Jaromíra Šavrdy (1933-1988), shrnuje autorovu poezii, publikovanou posud samizdatem nebo v exilu. Jde o texty, uspořádané autorem do osmi samostatných sbírek (vydaných v rámci vlastní samizdatové edice Libri p rohibiti); pořadatelem deváté, závěrečné sbírky (Posledních pár lístků), publikované v roce 1989, je Karel Biňovec. Svazek obsahuje následující sbírky:

Svou v pořadí třetí básnickou sbírkou rozvíjí Lukáš Bárta osobitou poetiku, v níž se mu daří dobývat z převážně městské každodennosti působivé mikropříběhy a evokovat nevšední obrazy. Jeho \"poezie významové víceznačnosti plné jinotajů, hádanek, zajímavých metafor a promyšlených spletitých asociací\" (M. Kovářík) se vykazuje zralým autorským rukopisem, uměřenou prací s básnickým slovem a schopností

Básničky Honzy Volfy.

Tento výbor opomíjí Nezvalovu klasickou milostnou poezii a zvýrazňuje hravé, obskurní či vizionářské básně převážně z raného období (1920–1935). Cílem výboru není nově interpretovat Nezvala nebo představit jeho méně známé a často skoro nedostupné verše. Cílem je knížka pro potěšení i útěchu, po které člověk sáhne třeba ráno po velké opici...