Čtenářský výbor Moře láska má se obrací k básním, které by měly oslovit mladého čtenáře (od 13 let), měly by být prvním dotykem s Nezvalovou jedinečnou poezií, jež se nesmazatelně zapsala do dějin literatury 20. století. Soustřeďuje se proto na básně ovli

Moderní básnická sbírka Olgy Šedové Kdo dělá vlny?, psaná převážně volným veršem, plná nápaditých a vtipných metafor, přináší pohled mladé na problematiku současných vztahů, případná zklamání, ale zároveň ukazuje i sílu, jak se zvednout ze dna a užít si život plným doušky. Tak, jak se samotný životní běh komíhá často jako by na vlnách, jsou i básně této sbírky pozvolna neseny na vlnách básní Olgy Šedové.

Sebrané texty teplického básníka Radima Husáka (1974-2007).

Láska má mnoho podob - láska k rodičům, láska k dětem, láska k Bohu, láska k práci, láska k přírodě, všeobjímající láska... ale nejrozšířenější formou lásky je láska mezi mužem a ženou... a ta přináší do života radost a štěstí, pomáhá překonávat životní překážky a bolest, ato i přesto, že ji leckdy také přináší. Autor Jaroslav Vojtíšek se chce se čtenáři podělit o své životní zážitky a zkušenosti s

Sbírka Bořivoje Petráka obsahuje 58 básní, které jsou doprovázeny fotografiemi soch a plastik Radka Andrleho. Autor o své básnické sbírce píše: „První opravdovou báseň jsem napsal, když mi bylo šestnáct. Ještě v ní bydlel Rimbaud, ale byla už moje. Byla o lásce a touze – o lásce, co proklouzla mezi prsty. Můj otec měl velkou knihovnu a v ní měla poezie významné místo. Někteří básníci mi byli blízcí

Prvotina autora, který ze Slovácka odešel do slezské Opavy. Poslední dozvuky moravského nářečí se v básních téměř ztrácejí pod vahou sousedícího katolického Polska a kamenných masívů Jeseníků.

Významný český historik, básník a spisovatel Karel Jaromír Erben zasvětil velkou část života studiu a porovnávání folklórních materiálů posbíraných na českém a moravském venkově. Tak vznikla i překrásná sbírka balad Kytice, která bezpochyby patří mezi nejdůležitější klasická díla naší literatury. Mrazivě hororové, i když zároveň často velmi romantické příběhy jako Vodník, Svatební košile nebo Polednice

Slova, která klamou tělem Když básník vydá svou třetí sbírku, zdá se, že to s poezií myslí vážně. Že jinak svůj neklid utišit nedovede, stejně jako se nedovede zbavit pochybností o poctivosti své výpovědi při vědomí individuálních i objektivních hranic jazyka. A jakými stezkami své pomyslné krajiny vykračuje? Těmi, na nichž — nietzscheovsky řečeno — jsou nám „slova v cestě“. Slova, která unikají nespolehlivé

Kučera debutoval v roce 2000 sbírkou Samomluvy. V tomto sympaticky útlém literárním prologu představil základní tón své poezie: neokázalost. Kritika se shodla na tom, že Kučera promlouvá tichým, soustředěným hlasem a že jeho básně jsou máloslovné a křehké. Kdosi dokonce velmi přesně poznamenal, že jeho verše „jako by byly zaznamenány na voskovém válečku prvního fonografu – stačí ho neopatrně uchopit

V třiceti básních zpočátku třetího tisíciletí se básnířka vyznává ze svých citových postojů k životu. Opěvuje krásu, radost, lásku, tvořivost, ale nezapomíná přitom také na pochybení, zklamání a bolest člověka. Přestože z některých veršů zaznívá lehce satirický až kritický tón, nevzdává se víry, že…zítřek zlá rozhodnutí změní, naděje umírá poslední.

Indiferentní krajina (1981) je významnou sbírkou z doby nejhlubší normalizace. Byla publikována jako prvotina tehdy zhruba třicetiletého autora a okamžitě zaujala svým nekompromisním odmítnutím konformismu a životní přikrčenosti. Velmi pochvalně jí aplaudovali Jan Zábrana a Sergej Machonin, ale i dnes, po dvaceti letech od jejího vzniku, se ukazuje, že její poselství, stejně tak jako její poetika nezůstaly

Sbírka básní české psychiatričky pracující v PL Dobřany.

Nejznámější české vánoční verše a koledy s ilustracemi a kolážemi ze starých obrázků a pohlednic připomenou tradiční pohodu Vánoc z dob našich babiček. Z časů, kdy byly Vánoce ještě svátky klidu a míru a znamenaly pokoj lidem dobré vůle.

Knihu moří napsal Pavel Zajíček v roce 1980 poté, co byl nuceně vystěhován z Čech do švédského exilu. Ukázky z tohoto díla byly ojediněle v samizdatu publikovány, jako celek však Kniha moří nikdy nevyšla a zůstala tak po dobu třiceti let pouze v rukopise. Ačkoliv jde o titul citovaný, zejména v souvislosti s českou undergroundovou tvorbou sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, čtenáři dosud

Soubor dvaceti šesti povídek, jejichž bohatství a váha sdělení spočívají v jejich opravdovosti - všechny povídky jsou napsány podle událostí a příhod, které se skutečně staly. Zkušená autorka provede čtenáře těmi zdánlivě nejneuvěřitelnějšími obyčejnými příhodami života, ať už s koncem humorným či více méně tragickým. Společným jmenovatelem povídek je pochybení, špatné rozhodnutí - a někdy dokonce

Autorčina nová sbírka veršů, zachovávající věrnost jejím rodovým vlastnostem i příznačným motivům, je její snad vůbec nejsilnější básnickou výpovědí. Je to vlastně úzkost z ubývání. Smrtelná úzkost z pokračující devastace a negace základních lidských a přírodních vlastností a hodnot, z podkopávání budoucího života na zemi. Způsob, jakým je /Úzkost na kost/ vyjádřena, je překvapivě jedinečný, i s invenčními

Poetika Slavomíra Kudláčka (nar. 1954) se v posledních letech zřetelně tříbí a projevuje snahu o minimalizaci vnějších slovních efektů ve prospěch „přímého vidění“ a sdělnosti. Jeho občasný příklon k delším básnickým skladbám koresponduje s určitou prozai

Básnická sbírka.

Jediná sbírka básníka a vědce K. J. Erbena, jeden z klenotů literárního romantismu, patří mezi nejvlivnější knihy české literatury. Generacím čtenářů přináší neopakovatelné estetické a existenciální zážitky; postupem let se ještě stupňuje náš obdiv k básnické dokonalosti autora. Novými ilustracemi, vystihujícími originální malebnost a naléhavou dramatičnost balad, vyzdobil Ivan Štrouf.

Na konci osmdesátých let a na začátku let devadesátých, tedy na přelomu dvou historických epoch, běžel čas veřejného života v Evropě i v Československu tak rychle, že se pod tlakem dní Karlu Krylovi zrodil pod rukama nový žánr, v jeho díle dosud neuplatněný: veršovaný politický komentář. Množství svých komentářů Karel Kryl sám předčítal posluchačům Radia Svobodná Evropa, v jehož mnichovské redakci