V roce 1821 vyrazila autorova praprababička, Marta Kristine zvaná Stina, na dlouhou cestu ze severozápadního pobřeží Norska do hlavního města, aby se vyučila porodní asistentkou. Mladšímu z jejích dvou dětí byl v té době sotva rok. Když skončila výcvik, začala praktikovat své povolání ve vesničkách a odlehlých oblastech fjordu Romsdal a musela přitom bojovat nejen s těžkými přírodními podmínkami, ale i s nedůvěrou okolí a nečekanými problémy ve vlastní rodině.

Dr. Amanda Brownová pečovala o chovance v nejslavnějších britských věznicích. Byla svědkem zázračných porodů, vynalézavých projevů odporu, brutálních útoků na vězně i srdcervoucího sebepoškozování. V těchto nemilosrdně upřímných a inspirativních memoárech líčí Amanda případy, které formovaly její kariéru, příběhy o tom, jak pomáhala lidem, na které by většina z nás raději zapomněla.

A vietnámi anya és indiai apa gyermekeként született, Franciaországban nevelkedett Charles Sobhraj sehol sem jutott állampolgársághoz, így országról országra, kontinensről kontinensre vándorolva sodródott, miközben rendkívüli intelligenciájának és szexuális vonzerejének köszönhetően egyre több embert vont irányítása alá. Az ördögien karizmatikus férfi útleveleket hamisított, drogokat és drágaköveket csempészett Ázsia-szerte, többször is rács mögé került, de újra meg újra sikerült megszöknie. Ahogy egyre jobban elmerült a bűnözés világában, áldozatokat is hagyott maga után: nyugati turistákat ölt meg a hetvenes évek Ázsiájának „hippiösvényén”, az utána induló nemzetközi embervadászat során pedig az Interpol körözési listájának élére is felkerült. A kígyó széles körű kutatómunkán alapuló, exkluzív történetet kínál, amelyhez a Neville–Clarke újságírópáros felhasznált vallomásokat különböző nyomozóktól, az áldozatok családtagjaitól és magától Sobhrajtól is. Az igaz történet alapján 2021-ben azonos című minisorozat készült, amely hamarosan a Netflixen is látható.

Ámosz Oz, a legismertebb izraeli író Szeretetről, sötétségről című önéletrajzi munkája, amelyet számos nyelvre lefordítottak, minden idők legnagyobb izraeli könyvsikere. Lebilincselő családtörténet, amely egy dickensi figurákban bővelkedő, nagyívű elbeszélés keretében mesterien ötvözi a személyes és a történelmi eseményeket. Oz családja archetipikus bevándorló család: Mussmanék Ukrajnából menekülnek az antiszemitizmus miatt előbb Lengyelországba, majd Prágába, végül Jeruzsálembe, ahol az érzékeny, intelligens, négy-öt nyelven beszélő Fanja férjhez megy Klausnerhez, egy költői vénával megáldott, tizenhat-tizenhét nyelven olvasó, kétbalkezes szobatudóshoz. Fiuk, Ámosz a negyvenes-ötvenes évek Jeruzsálemében nő fel. 1952 januárjában Fanja Mussman, az író depressziós édesanyja öngyilkos lesz. Oz ezután szakít jobboldali apjával, tizenöt évesen egy kibucba megy traktorosnak (ott veszi fel az Oz nevet, amelynek jelentése: bátorság), és harminc évig kibuclakóként próbálja megtalálni, kikovácsolni saját identitását. A könyv ugyanakkor Izrael Állam története is, az egész korszak története, az Ozzal együtt felnőtt zsidóké, akik túlélőkként egy „lakatlan szigeten” kötöttek ki, és otthont építettek maguknak.

Kniha Pobřežní cesta je otevřená, optimistická osobní výpověď o tom, jak těžké je se vyrovnat se zármutkem a jak ozdravnou moc může příroda mít. Především je to však příběh o domově, který můžeme ztratit, znovu vybudovat i nečekaně objevit. Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla, že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí. A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci. Nezbývá jim skoro nic ani čas. A tak se rozhodnou vydat na pouť dlouhou tisíc kilometrů. Chtějí projít Jihozápadní pobřežní cestu, která vede po anglickém pobřeží, ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu. Putují přímoř¬skou krajinou, po útesech mezi mořem a oblohou a v batozích si nesou jen to nejnutnější. S každým krokem, každým dalším setkáním a potížemi, jimž musejí čelit, se z prosté pěší výpravy stává životní pouť. Náš svět se měnil, jeho okraje bledly, jak nás cesta vedla mezi mořem, skalami a oblohou. Jako bychom postupně splývali s divočinou a cesta, kterou jsme kráčeli, jako by nás nesla úplně jinam. Popis jejich putování je až brutálně upřímný. Raynor a Moth mají často hlad, nemají se kde umýt, ostatní se od nich s nedůvěrou odvracejí. Zároveň si ale stále dokážou uvědomovat krásu okolní krajiny. Jejich cesta je zároveň cestou k sebeuvědomění, k čirému prožitku těch nejzákladnějších věcí, k naději. Raynor a Moth jsou manželé ve středním věku, kteří ve Walesu provozují rodinnou farmu. Tu společ¬nými silami opravili a vychovali zde své děti. Kvůli špatné investici ale ze dne na den o všechno přijdou a ocitnou se bez domova. Jen několik dnů nato se dozvědí, že Moth trpí vzácným degenerativním onemoc¬něním. Když přemítají, co si počít, vzpomene si Raynor na knihu, kterou kdysi četla, a manželé se spontánně rozhodnou jít pěšky podél jihozápadního anglického pobřeží značenou cestu dlouhou asi tisíc kilometrů. Za poslední peníze si koupí použitý stan a dva batohy a prostě vyrazí. Celou dobu musí vyžít pouze z osmačtyřiceti liber na týden.

V této útlé knížce je zaznamenán příběh české lékařky Evy Hnízdové, která se v době normalizace rozhodla k emigraci do Velké Británie. V Londýně pak téměř třicet let působila jako rodinná doktorka. Útrapy odchodu z komunistického Československa a těžké začátky za Kanálem jsou dnes, v době otevřených hranic a volného pohybu osob, minulostí. Ale právě proto stojí za to její příběh číst. Připomíná, jak nesmyslný tehdejší režim u nás byl a jakou odvahu a píli museli prokázat ti, kteří chtěli na Západě začít nový život.

V tejto knihe sa venujem ženám z hôr, ženám, ktorých život je nejako spojený s Vysokými Tatrami, ženám, ktoré ich milujú a ktoré milujú mužov hôr horolezcov, záchranárov, chatárov, turistov, lyžiarov. Napríklad taká chatárova žena sa na chate veľmi narobí, niekedy vyslovene drie. Neraz som bol svedkom, ako do kuchyne zaznelo: Pán chatár, poďte sa nám podpísať, poďte si k nám prisadnúť! Chatár väčšinou išiel, ale jeho žena ostala v kuchyni umývať hrnce a neraz jej aj padla slza po líčku (možno sa tie taniere preto tak lesknú). Podobne je to aj pri horolezcoch, horských záchranároch, lyžiaroch a turistoch. Zatiaľ čo muž je niekde v horách, ženy ostávajú doma väčšinou s obavami a strachom o svojich manželov a priateľov. Pri všetkej tej práci a udržiavaní domácnosti, výchove detí ešte od nich väčšinou muži chcú, aby boli stále upravené, usmiate a aby boli hromozvodom mužských problémov. A ony to zvládajú, no nie sú zlaté? Práve to ma inšpirovalo k napísaniu novej knihy o ženách, ich zážitkoch a spomienkach.

Zavolat horskou službu na pomoc mobilem, to jde jen v těch nejvyspělejších státech světa. Pokud Vás zajímá, jak probíhá těžká a komplikovaná záchrana v odlehlých a vysokých horách Ruska, Střední Asie nebo Himalájí, je pro Vás určena tato kniha. Vrtulníkem, na koni, pěšky, terénním autem - to jsou způsoby evakuace z výšek 5000, 6000 nebo 7000 metrů při otoku mozku či plic, při zlomenině či při mozkové mrtvici. Příběhy z dvacetileté praxe ve vysokých výškách na 148 stranách.

Dávid bol len dieťaťom, keď zažil to, čo by nemal zažiť nikto a nikdy! Dlhé roky sa s tým snažil vyrovnať, no jeho túžba po tom, aby bol konečne milovaný a chápaný, ho zahnala tam, kde vlastne nikdy nechcel byť... Nepekný, kontroverzný, poburujúci, promiskuitný, dojemný, úprimný – ale hlavne autentický príbeh o tom, čo prežíva chlapec, ktorého zradia najbližší.

Kniha príbehov, ktoré autori zažili počas svojej zdravotníckej praxe. Tak, ako ich zažili, čo videli a ako sa cítili. Táto kniha je presne taká, ako ich záchranársky život. Chvíľu veselá, chvíľu smutná, chvíľu na neuverenie.

Valaki, odafent, egy ideje bámulatosan törődik velem. Ő, aki a spanyol Úton az én kezemet fogta, most a Szent Jakab-zarándoklat magyarországi szakaszára, a Magyar Caminóra vezetett, s ezúttal a segítő szerepét osztotta rám. Lehetőséget kaptam, hogy egy darabon elkísérjek egy útkeresőt, egy férfit, aki nem hitt semmiben, sem magában, sem Istenben, a szél mégis a mi zarándokutunkra fújta... Jánosnak két, párhuzamos élete van. Az egyik a "legális", a világ előtt is vállalt, a másik a titkos - egy régi, nagy szerelem megkésett folytatása. Ami azonban kívülről "édes életnek" tűnhet, számára a pokol bugyra. Éjjel-nappal versenyt fut önmagával, megpróbál mindenkinek megfelelni. Miközben hátat fordít minden morális értéknek, amit fiatalon fontosnak tartott, nincs ereje, hogy döntéseket hozzon. Inkább hagyja, hogy az események magukkal sodorják, és kártyavárként omoljon össze addigi élete... Mennyit ér az ember, ha belül tisztességes, de kívül gyenge? Mi után nyúljon a szakadék szélén, ha nincs hite, és nincsenek kapaszkodói? Könyvemben ezekre a kérdésekre keresem a választ útitársam történetén keresztül. SÁNDOR ANIKÓ El Camino-trilógiáját most új külsővel, átdolgozott formában veheti kézbe az olvasó.

Azt mondták, egyedül jöjjek leírása Souad Mekhennet, a Németországban született és tanult újságírónő, egész életében egyensúlyozott neveltetésének két oldala, a muszlim és a nyugati között. Úgy döntött, közvetítő hangja lesz e két kultúrának, amelyek túl gyakran értik félre egymást. Lenyűgöző és megkapó könyvében elkísérhetjük Mekhennetet azokba a német városnegyedekbe, ahol a 9/11 végrehajtói radikalizálódtak, azokra az iraki környékekre, ahol szunniták és síiták fordultak egymás ellen, a török–szíriai határra, ahol mindennapos az Iszlám Állam jelenléte. Észak-Afrikában járva bemutatja, miért nem váltotta be ígéreteit az arab tavasz, Londonban felfedi az Iszlám Állam hírhedt kivégzője, „Dzsihád John” kilétét, majd Nyugat-Európában azt kutatja, miért lesznek a fiatalokból dzsihádista terroristák. Származásának köszönhetően Mekhennet felkereshette az al-Káida, a tálibok, az Iszlám Állam és szövetségeseik belső köreinek tagjait – amikor azt mondták neki, menjen egyedül egy interjúra, sosem tudta, mi várja, amikor megérkezik. Souad Mekhennet megbízható kalauzként viszi magával az olvasót a komor címlapsztorik mögötti emberi történetek világába, amiket nem fogunk egyhamar elfelejteni.

V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti. Při popisování zážitků použil jen své vlastní zápisky. Psal si deník a zážitky od zatčení přes koncentráky do osvobození tak, jak je měl v čerstvé paměti. S nikým se přitom o nich nebavil, psaním si krátil dlouhou chvíli v nemocnicích v Rakousku, kdy byl ještě přesvědčený, že ani jeden z rodičů válku nepřežil. Postupně pak Pavel Taussig text doplnil o poznámky, dokumenty vystavené v koncentračních táborech a těsně po osvobození i o přepis původního deníku, který psal od 4. května 1945 do 27. 7. 1945.

Román Calaway je inspirovaný skutečným příběhem ženy, které souhra událostí změní dráhu úspěšné baletky v trosku, která bojuje o holý život. Příběh plný vášně, utrpení, síle přátelství a lásky.

Skvelý autor prichádza so zaujímavou témou, ktorá pred revolúciou zneisťovala a znervózňovala obyvateľov východného bloku. Emigrovať alebo sa podriadiť. Dvaja študenti ekonomickej fakulty sa hneď po promócii rozhodnú emigrovať do Južnej Afriky. Dostali víza do Nemecka, Francúzska a Španielska - nebývalý prepych v tom čase - , ale hneď v Paríži narážajú na prvú prekážku, ambasáda juhoafrickej republiky je v rekonštrukcii. A odvtedy sa odvíja pravdivý príbeh slovenského emigranta, plný prekážok, rozčarovaní, naplnený realitou, lebo Západ nie je zlatá vysnená trblietka, ale plnokrvná dennodennosť bežného života. Keď Vladimíra v Španielsku opustí "nerozlučný" kamarát Edo, musí sa rozhodnúť. Buď bude pokračovať za svojím snom, alebo sa vráti do bezpečia. Na tejto ceste, ktorá je skôr intímnym bedekrom, hlavný protagonista hlavne dospeje. Musí urobiť závažné rozhodnutie, ktoré navždy usmerní jeho ďalšiu cestu.

Životný príbeh maďarského lupiča Attilu Ambrusa má všetky vlastnosti brilantne napísaného kriminálneho románu. Len s tým rozdielom, že všetko v ňom je pravda. Pravdou je to, že prepadol a vylúpil 29 bánk a pôšt a ukradol takmer dvesto miliónov forintov. Tiež je pravda, že popri tom bol najhorším prvoligovým hokejovým brankárom v Budapešti. A pravda je aj to, že pred lúpežou sa musel opiť, pretože mal trému. Attila Ambrus alias lupič Whisky, brankár, maliar kostolov, pašerák kožušín, tragikomický lupič džentlmen a ľudový hrdina. Milovalo ho celé Maďarsko a obľúbite si ho aj vy, pretože nad jeho príbehom budete plakať od smiechu.

Kniha zachytáva príbeh mladej tínedžerky v Západnom Berlíne v druhej polovici sedemdesiatych rokov, keď na scénu vtrhli tvrdé drogy, s ktorými mala skúsenosti už ako trinásťročná. Vznikla v spolupráci s dvoma nemeckými novinármi a toto už klasické dielo svojho žánru dodnes nestratilo nič na aktuálnosti. Christiane sa v centre mládeže už v dvanástich dostala k hašišu, na diskotéke sa v trinástich prepracovala k tvrdým drogám a skončila na heroíne. Jej matka dva roky netušila, že užíva drogy a zarába si na ne prostitúciou, ktorej sa nevyhlo takmer žiadne dievča s podobným osudom. Je to zároveň príbeh bezradnej spoločnosti, ktorá si s drogovo závislými deťmi nedokázala vo svojej dobe poradiť a mnohé z prípadov skončili tragicky.

Druhá kniha česky od držitele ceny H. CH. Andersena. Na motivy skutečných událostí. Film byl uveden letos na festivalu ve Zlíně a běží v kinech. Působivý a dobrodružný příběh židovského chlapce v Polsku, který se několik let skrývá v lesích a u rodin na venkově. Přežívá poslední z rodiny. Okusí nejhorší zradu, když ho jeho polští „zachránci“ ve skutečnosti za peníze odevzdají gestapu, ale dočká se i mnoha hrdinských činů pomoci. Během války přijde o ruku, ale přežije.

Největší město republiky přitahuje největší počet zločinců. Poznejte ty nejhorší z nich! Z brutálních vražd a drastických zločinů z Prahy a jejího okolí vám bude tuhnout krev v žilách. Nepřikrášlené vyprávění o případech z moderní doby vám představí zabijáky z organizovaných gangů, sadistického kanibala, vraždy žen v jejich domácím prostředí a ještě mnohem víc. Ujistěte se, že jste zamkli na dva západy, seberte odvahu a ponořte se do mrazivých události, které otřásly hlavním městem České republiky.

Unesená spravodlivosť je prvá a dlho očakávaná kniha Ondreja Janíčka, napísaná podľa skutočných udalostí. Autor v nej popisuje svoj život z ktorého vyplýva, že on sa ako hrdina nenarodil ale že sa ním musel stať počas života. Išlo mu o život ale nezľakol sa mafiána Čongrádyho, Jankovskej ale ani Kočnera. Autor v knihe opisuje pozadie známej kauzy Fatima, ktorá desaťročia rezonovala médiami na Slovensku o ktorú ho chceli obrať mocní a prenasledovaniu ktorému musel napriek veľkej krivde odolávať. Po smrti Jána Kuciaka sa na verejnosti objavila tzv., Kočnerová Threema, ktorá bola plná zvrátených informácií. Tento dôkaz bol štartovacím balíčkom aj k policajným akciám Búrka a Víchrica, kde prvý krát boli aj väzobne stíhaní sudcovia a bývalá štátna tajomníčka Monika Jankovská. Nakoniec však Ondrej Janíček vyhral a ako prvý žijúci Slovák, preukázal že na Slovensku existuje justičná mafia, že rozhodnutia súdov boli vykonávané na objednávky. Unesená spravodlivosť je kniha ktorá Vám nedovolí zaspať a budete ju chcieť dočítať až dokonca.

Barbara Rylko-Bauer vypráví příběh své matky Jadwigy Heleny Lenartowicz, polské lékařky, zatčené v lednu 1944 gestapem. Jako politická vězeňkyně pracovala do konce války jako doktorka v několika koncentračních táborech, včetně Ravensbrücku, Gross-Rosen a Neusalz. K ošetření nemocných měla minimum zdravotnických potřeb a léků, přesto se jí podařilo mimo jiné zabránit propuknutí epidemie břišního tyfu. Počet žen, které zachránila, lze jen stěží odhadnout. Na konci války přežila bezmála pěti set kilometrový pochod smrti do koncentračního tábora Flossenbürg. Čtyřicet dní strávila na cestě s minimem jídla, vody a tepla. Na pokraji sil se jí podařilo přežít a dočkat se konce války. Po osvobození pokračovala ve své profesi v různých uprchlických táborech. Léčila přeživší z koncentračních táborů trpících podvýživou a dalšími nemocemi. Toto fascinující vyprávění je kronikou života silné osobnosti na pozadí převratných událostí světových dějin 20. století. Je poctou statečným ženám, lékařkám, které se vyrovnávaly s nesnadnými okolnostmi ve válečné době, poctou ženě, která jako křesťanka pomáhala mnoha židovským i nežidovským obětem. Tato kniha získala několik významných ocenění, včetně 2015 IPPY Gold Medal in Biography, 2014 IndieFab Book of the Year Award, 2015 Michigan Notable Book Finalist a 2015 Next Generation Indie Book Award.

Ed a Lorraine Warrenovi bojovali s nadpřirozenými silami po celé planetě, ale případ ďábla v Connecticutu patřil mezi ty nejděsivější. Vše začalo, když se jedenáctiletému Davidovi zjevila temná nepřátelská postava. Chlapec najednou mluvil démonickými hlasy a na jeho těle se objevovala nevysvětlitelná zranění. V tu chvíli vstoupili na scénu Warrenovi – a i přes veškerou jejich snahu měl celý případ smrtící následky. Nyní se o něm můžete dozvědět všechno.

Vůbec první vydání autentického deníku dívky z pražské židovské rodiny, která přežila holocaust, vychází s předmluvou Zdeňka Mahlera a doslovem Ivana Klímy. Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu, jež se stane součástí paměti lidstva.V roce 1938, kdy si Helga začala deník psát, jí bylo devět let. Spolu s rodiči prožívala první příkoří, kterých se Židé v protektorátu dočkali, a jen bezmocně přihlížela postupným deportacím svých kamarádů, spolužáků i příbuzných. Roku 1941 se Weissovi dostali do Terezína, kde žili společně až do otcovy deportace do Osvětimi v roce 1944. V tragické nevědomosti se Helga s maminkou rozhodly jej tam následovat. Školní sešit, do kterého Helga po celé ty roky tužkou zapisovala děsivý vývoj událostí i své pocity, zazdil její strýc do jedné z terezínských zdí. Helžin tatínek byl v Osvětimi zavražděn, ale Helga i její maminka jako zázrakem přežily pobyt v Osvětimi, Freibergu a Mauthausenu i náročnou cestu zpátky domů do Prahy. Helze je patnáct a půl, když do deníku dopisuje své zážitky od odjezdu z Terezína. Je jednou z mála Židů, kteří se do Prahy vrátili a i po válce ve městě zůstali. V češtině vychází autentický deník Helgy Weissové (provdané Hoškové) vůbec poprvé. Doprovází jej ilustrace, na nichž malá Helga zachytila svou touhu po normálním životě, pospolitost lidí žijících v Terezíně, snahu dospělých děti i v tak složitých podmínkách vzdělávat i každodenní podobu života v ghettu. V knize najdete také několik stránek přetištěných ze sešitu, který její příběh uchoval, a rodinných fotografií.

„Plať pravidelně známky ROH a my ti dovolíme jezdit na nákupy do NDR. Drž hubu, a můžeš si koupit trabanta...“ I takovými pravidly se řídil náš každodenní život v předlistopadovém Československu. Odpudivá husákovská normalizace nás nutila k přetvářce, předstírané loajalitě, kompromisům a lhaní, jen abychom mohli vést jakžtakž normální život. Otevřeně se proti ní postavil jen málokdo. K těmto odvážným patřila i chartistka Lilian Landová, studentka jednoho z pražských gymnázií, kterou však StB v roce 1979 dohnala k sebevraždě. Její příběh se stal volnou inspirací pro román Krycí jméno Studentka. Život románové Lídy se od jejího reálného předobrazu v mnohém liší, obě se však staly obětí stejného režimu. Obě žily v době, o které jsme si možná naivně mysleli, že je už minulostí. Historie se ale ráda vrací a totalitní režimy, jak to dnes ukazuje putinovské Rusko, minulostí rozhodně nejsou. Osud Lilian či Lídy by tak měl být i varováním, abychom návrat totality nedopustili.

Nevyriešená záhada, alebo prísne strážené tajomstvo? Pomocou novej technológie, nedávno objavených dokumentov a sofistikovaných vyšetrovacích techník sa medzinárodnému tímu – vedenému penzionovaným agentom FBI – konečne podarilo vyriešiť záhadu, ktorá od skončenia druhej svetovej vojny fascinuje celé generácie: Kto zradil Annu Frankovú a jej rodinu? A prečo? Denník Anny Frankovej si prečítalo viac ako tridsať miliónov ľudí na celom svete. Trinásťročné židovské dievča Anna si ho písalo, keď sa za druhej svetovej vojny skrývalo so svojou rodinou a ďalšími štyrmi osobami v tajnej prístavbe jedného amsterdamského domu, kým ich nacisti nezatkli a neposlali do koncentračného tábora. Napriek množstvu diel – článkom, knihám, divadelným hrám – venovaných Anninmu osudu, nikto nikdy presvedčivo nevysvetlil, ako sa týmto ôsmim ľuďom podarilo prežiť v úkryte viac ako dva roky bez toho, aby ich niekto spozoroval, a kto, alebo čo nakoniec priviedlo nacistov na ich stopu. Penzionovaný agent FBI Vince Pankoke a tím neúnavných vyšetrovateľov starostlivo preskúmali desiatky tisícov strán dokumentov – niektoré z nich doposiaľ nikto nevidel –, vyspovedali množstvo potomkov ľudí, ktorí poznali Frankovcov. S využitím metód vyvinutých FBI vyšetrovatelia starostlivo zrekonštruovali niekoľkomesačný sled udalostí, ktoré viedli k neslávne známemu zatknutiu, a dospeli k šokujúcemu záveru. Kniha Kto zradil Annu Frankovú? je pútavým rozprávaním o tejto misii. Rosemary Sullivanová predstavuje vyšetrovateľov, vysvetľuje motívy skrývajúcich sa ľudí aj ich prenasledovateľov a vytvára profily podozrivých. Zároveň farbisto vykresľuje obraz vojnového Amsterdamu, kde bez ohľadu na to, ako veľmi ste boli opatrní, nikdy ste nemohli považovať vlastnú slobodu – alebo prežitie – za samozrejmosť.

25 skutočných príbehov zo záchranárskeho i všedného života lekárky – záchranárky MUDr. Táni Bulíkovej snúbia v sebe srdce a pokoru k záchranárskej profesii. Príbehy zaznamenané nežným humorom a nadhľadom autorky vtiahnu čitateľa priamo do deja - do reálneho výjazdu posádky v dennej či nočnej hodine. Umožnia nám nazrieť do útrob náročnej lekárskej záchranárskej profesie, odhalia záchranárske radosti a peripetie v boji s určením diagnózy. Prípady sú miestami dojímavé, inokedy zábavné a postupy nie vždy jednoduché. Záchranárske príbehy sú dôkazom toho, ako dôležité je byť vždy človekom, pretože nelieči len rýchla infúzia a správny liek podaný v pravý čas, ale i srdce ponúkané obetavo tým, ktorí to najviac potrebujú. Poďakovanie patrí pacientom, vďaka ktorým tieto príbehy vznikli. Kniha je aj o radostiach a starostiach všedného života. O tom, ako si udržať zdravú myseľ i vo chvíľach, kedy sa zdá, že to nejde.

Pavla Gáboríka poznajú čitatelia ako autora úspešného knižného bestselleru o jeho synovi Mariánovi, vynikajúcom slovenskom hokejistovi. Aj jeho druhá kniha s názvom Ona alebo on je strhujúcim príbehom mladého človeka, ktorý sa rozhodne radikálne zmeniť svoj život. V úvode autor približuje obsah knihy týmito slovami: „Predkladám vám príbeh Márie, Slovenky, ktorá urobila všetko pre to, aby v ťažkých časoch normalizácie v sedemdesiatych rokoch našla nádej na nový život v slobodnej krajine. Emigrovala do Veľkej Británie. Tam porodila dcéru Janu a vychovávala ju, ako najlepšie vedela. V dospievajúcom veku Jana podstúpila celý proces zmeny pohlavia. Stala sa mužom. Po asi troch rokoch života, po nezvratných zmenách na svojom tele a hormonálnych terapiách si uvedomila, že spravila veľkú chybu... Tento príbeh nie je fikcia, je skutočný, stal sa a vlastne stále pokračuje.

Iba 20:80. Také boli šance bývalého futbalistu a trénera Vladimíra Goffu na prežitie. Jeho príbeh o boji s ochorením COVID-19, ktorý verejnosť mala možnosť sledovať aj prostredníctvom jeho úprimných statusov na sociálnych sieťach, sa príliš nelíši od osudov desiatok tisíc ľudí, ktorí s „chrípočkou“ zápasili od roku 2019. Na rozdiel od mnohých sa však rozhodol priblížiť ho verejnosti. Nie preto, aby bol zaujímavý a aby jeho exhibicionizmu bolo učinené zadosť. Aj o tých najťažších chvíľach hovorí, aby vzdal hold zdravotníkom, ktorí zvádzajú náročný boj. A tiež preto, aby ľudí podporil k očkovaniu. Jeho najťažší životný zápas sa síce skončil víťazstvom „po predĺžení“, no mnohí iní, ktorých spoznal v nemocnici, to šťastie nemali. Aj o tom hovorí v novej knižnej publikácii z produkcie vydavateľstva Šport Press.

Dokumentární próza o pomoci uprchlíkům na balkánské trase na podzim roku 2015. Skutečný příběh o rozmanité komunitě dobrovolníků konfrontovaných s humanitární krizí, na kterou nebyl nikdo připraven, i o atmosféře v názorově rozdělené společnosti ovlivněné množstvím mediálních zpráv, sociálními sítěmi, touhou pomáhat i strachem z neznámého. Kniha o setkání normálních lidí z různých kultur s velkými dějinami současného světa. Kniha obsahuje fotografickou přílohu se snímky z místa krize.

Historický román založený na skutečných událostech a životě slavné rakouské houslistky Almy Rosé. V Osvětimi je každý den bojem o přežití. Alma má na ruce světle modrým inkoustem vytetované číslo 50381 a odtržená od svých milovaných je spolu s tisíci dalšími namačkaná v labyrintu ostnatých drátů. Tragická realita nemůže být vzdálenější Almině předchozímu životu. Jako uznávaná houslistka uchvacovala své publikum, když se ale v Evropě začali roztahovat nacisté, nemohla ji zachránit žádná sláva světa…