Pontosan 111 évvel ezelőtt az oroszországi Jasznaja Poljanában olyasmi történt, ami a maga módján már akkor megrengette az egész világot. Lev Nyikolajevics Tolsztoj gróf, a nyolcvankét esztendős, sztarecként, azaz lelki vezetőként tisztelt, világhírű író titokban elhagyta otthonát és ismeretlen helyre távozott. A nagy öreg távozásának és pár nappal később bekövetkezett halálának körülményei azóta is legendák és mítoszok sokaságát hívták életre… A neves író és újságíró, Pavel Baszinszkij szigorúan dokumentumokra, köztük archív anyagokra alapozva írta meg könyvét, melyben nem az események általa elképzelt változatát, hanem azok eleven rekonstrukcióját tárja az olvasó elé. Izgalmas elbeszélésben, lépésről lépésre követhetjük Lev Tolsztoj életének és utolsó utazásának valamennyi jelentős mozzanatát, megismerhetjük egy fokozatosan kibontakozó, mély családi dráma okait és egy nevezetes írói végrendelet létrejöttének titkait. 2010-es megjelenésekor Baszinszkij műve elnyerte az egyik legjelentősebb orosz irodalmi elismerést, a Nagy Könyv Díjat.

Négy alkotó, két házaspár - egy történet, amely az 1950-es években kezdődött, és kisebb-nagyobb zökkenőkkel élethosszig tartott. A kötetben olvasható "nyolckezes" levelekben a szerzők érzékletesen tudósítanak mindennapjaikról vagy éppen az írással kapcsolatos vívódásaikról. Azokról az évtizedekről, amikor személyes és szakmai életük alakulását döntően meghatározta a korszak megingathatatlannak tűnő politikai berendezkedése és ideológiája. Az utazásokról, társas eseményekről szóló leírások és a könnyed hangú beszámolók mellett olykor súlyos magánéleti és elvi konfliktusok is felvillannak a sorok között. A gazdagon jegyzetelt levelezéskötet fényképeket, dokumentumokat, valamint a Nemes Nagy Ágnes - Lengyel Balázs és Polcz Alaine - Mészöly Miklós házaspár közös történetéhez fűződő szépirodalmi írásokat is közöl. "Sokat voltunk együtt, és szorosan összetartoztunk. Ez olyan négyes volt, hogy mindenki mindeniket szerette. Ritkaság két házaspárnak ilyen meleg barátsága" - írta négyük kapcsolatáról Polcz Alaine. "Édes Cimborák, nagyon jól vagyunk, üdén, frissen, csinosan. Sokat dolgozunk. (keveset eszünk) Csurogjon a nyálatok, és mi is irigyeljük a havas Szigligetet. (lakás - leválasztunk, fejben) Kirándulni még nem voltunk. Nem írtok, büdös disznók. Hát ne is írjatok!" Polcz Alaine levele 1959. január 19-én

Ponořte se do světa kouzelných ilustrací Miroslava Šaška, českého spisovatele a ilustrátora, který procestoval celý svět. Mnozí z nás znají jeho tvorbu zejména v podobě řady turistických průvodců pro děti nazvaných To je… S lehkostí sobě vlastní a s velkou úctou k zobrazovaným místům v nich dětem i dospělým představil mnoho světových metropolí a dalších míst – Paříž, Londýn, New York, Hongkong, ale také například Austrálii, americkou kosmickou základnu Cape Canaveral a mnoho dalších. Získaly si světovou proslulost a motivy z jejich ilustrací se objevují i na pohlednicích, plakátech a užitkových předmětech. Šašek však nezůstával jenom u knih pro děti. Kromě průvodců po městech a zemích vydal další autorské knížky, řadu titulů ilustroval, pro rádio Svobodná Evropa, kde pracoval v padesátých letech 20. století jako hlasatel, herec a ilustrátor, později pravidelně psal a namlouval fejetony a postřehy ze svých cest po světě. Seznamte se spolu s námi s jeho bohatou tvorbou, ale i s Miroslavem Šaškem jako člověkem, mezinárodně uznávaným umělcem a světoběžníkem. Jeho domovem byla celá planeta. To byl… Miroslav Šašek.

Poezie jako vztah mezi existenciálním a duchovním, mezi všedním, mytickým a religiózním Osud, genezi i recepci díla Zdeňka Rotrekla (1920—2013) poznamenaly fatálním a dramatickým způsobem dějinné okolnosti. Za účast v protikomunistickém odboji byl v letech 1949—1962 vězněn, po krátkém intermezzu uvolnění na sklonku šedesátých let strávil následující dvě normalizační desetiletí jako disident, persona non grata a nepublikovatelný autor. S výjimkou exilových vydání se Rotreklova tvorba ke čtenářům dostala až po roce 1989. Zizlerova monografie se věnuje celku Rotreklova díla. Zaměřuje se zejména na jeho poezii, ale zabývá se i Rotreklovými pozoruhodnými texty prozaickými; kromě povídek a básní v próze i románem Světlo přichází potmě, který zachycuje jeho životní příběh v podobě svébytného jazykového i formálního experimentu, nebo rozhlasovými hrami a publicistikou.

Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. Pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze. Předkládaná kniha, kterou připravil jeho syn René a doplnil ji úvodním slovem a svými autentickými fotografiemi, představuje především Böllovy deníkové zápisky z oněch několika dní strávených v Praze, dále jeho dva esejistické texty reflektující srpnové události a několik rozhovorů pro tisk. Máme tak jedinečnou možnost dozvědět se, jak vnímal Pražské jaro, jeho násilné potlačení a pozdější vývoj v ČSSR význačný západoněmecký spisovatel, pro nějž byla svoboda nedělitelná.

Francouzský autor ve svém díle přibližuje čtenářům komplikovanou osobnost světoznámého českého a francouzského romanopisce. Popis jeho neméně spletité umělecké, intelektuální, politické i literární pouti Jean-Dominique Brierre zasadil do kontextu československých dějin, rámovaného lety 1948 (únorový puč) a 1989 (sametová revoluce). Čerpal přitom ze zápisků, rozhovorů a doposud nezveřejněných svědectví, například ze vzpomínek Kunderova přítele Alaina Finkielkrauta a jeho překladatele Françoise Kérela. Pohled zvnějšku na naše dějiny vztažené k životu spisovatele, jenž stále budí zvědavost, ať v kladném, či záporném smyslu, je bonus, přidaný k dalšímu z mnoha Kunderových portrétů.

Publikace představuje život a dílo jednoho z výrazných jazykovědců druhé poloviny 20. a počátku 21. století. V. V. Ivanov patřil do generace ruských/sovětských jazykovědců, která významně ovlivnila diachronní jazykové disciplíny v těch oblastech, jež byly pro jednotlivé vědce stěžejní, a to ve velmi širokém záběru od etnolingvistiky přes indoevropskou srovnávací jazykovědu, slovanskou etymologii až po typologii jazyků a kulturní antropologii. V. Blažkovi se podařilo vytvořit obraz vynikajícího vědce zasazený do širokých kulturněhistorických i politických souvislostí a v kontextu působení mnoha dalších věhlasných lingvistů. Představuje ho nejen jako člověka všestranně vzdělaného, literárně činného, vynikajícího pedagoga, ale především světově známého jazykovědce s neuvěřitelně širokým záběrem. V neposlední řadě také člověka společensky angažovaného, se smyslem pro pravdu. Autor v knize shromáždil kompletní Ivanovovu bibliografii čítající na 1 260 položek. Navíc vytvořil statistický bibliografický přehled podle tematických okruhů. Ukazuje tak názorně všechny oblasti jazykovědného výzkumu, v nichž Ivanov zanechal výraznou stopu, sám nebo jako spoluautor.

Dlouholetý editor, nakladatel a spolubesedník Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k třiaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: Kniha Skok sem, skok tam je plná příběhů, glos, poznámek, polemik a úvah z let 2017-2019 což je, pěkně prosím, současně přímo autorův výstižný a úplný výčet, jímž zpochybnil svou údajnou nekoncentrovanost. Jak vidno, Miloň Čepelka se soustředit dokáže a nejen tehdy, jde-li o škatulkování. Ostatně on příliš neškatulkuje, ba ani nesoudí (ačkoli někdy je příčinou nikoli velkorysost, ale opatrnost, snad nechtěně zděděná po otci a jeho oblíbeném výroku ,má to pánbůh všelijakou čeládku, kterým kniha začíná); spíše se (nikoli drze!) přiznává ke slabostem a pokleskům. Já zase přiznávám, že glosovat soubor glos, nadto stvořený člověkem, který je mi současně přítelem, kolegou i vzorem, mě naplňuje zvláštním studem. A aby pud nezvítězil nad studem, doporučuji vám, abyste se do knihy začetli, a to rovněž soustředěně. Odmění vás soukromý vesmír vnímavého muže, který vás už tolikrát potěšil divadelní kreací, písňovým textem, povídkou, novelou či objevným rýmem. Nyní zahýří ještě jinak, a pokud se v některém příběhu nebo mezi řádky poznáte, jen dobře (vám tak)!

Ivan Franko (1856 – 1916), ukrajinský spisovateľ, vedec, prekladateľ a spoločenský dejateľ bol nezvyčajnou a zriedkavou modifikáciou ľudského ducha umocneného ukrajinským vlastenectvom a erudíciou európskeho intelektuála. Často ho nazývajú Goethem nielen pre filozofickú hĺbku jeho diel, ale aj pre univerzálnosť a obrovský záber tvorby.

Inspirace poezií Otokara Březiny (1868-1929) byla pro básníka Jakuba Demla (1878-1961) a jeho dílo určující. Přátelství s Březinou bylo jedním z jeho nejtrvalejších vztahů přes veškerou odlišnost jejich povah, společenského postavení i životních osudů mezi nimi patrně nikdy nedošlo k otevřené roztržce. Březinovy a vlastní listy vydal sám Deml již počátkem třicátých let 20. století ve dvou knihách, teprve nyní však vycházejí formou vzájemná korespondence. Ta bez výraznějších předělů zachycuje téměř tři desetiletí. První kniha dvojsvazkového kompletu obsahuje všechny dochované dopisy mezi Demlem a Březinou. Druhá kniha přináší další texty, které s korespondencí souvisejí. Obsahuje faksimile či přepisy vzájemných rukopisných dedikací v Březinových a Demlových knihách. Následuje Demlův rukopisný deník K Březinovi z let 1901 až 1903, který mimo jiné popisuje několik prvních setkání obou básníků a tím přibližuje i úplný počátek jejich přátelství, v dochované korespondenci nezachycený. Další část knihy, literárněhistorický komentář, vsazuje přátelství těchto dvou pisatelů do rámce dobových dějů, jejich autorských osobností i soukromých osudů a sleduje i Březinův posmrtný život, podstatně ovlivněný také Demlovou knihou Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931). Ediční aparát zahrnuje též obsáhlé vysvětlivky k dopisům, dedikacím i deníku, jmenný rejstřík, který uvádí základní biografické údaje o zmiňovaných osobách, ediční poznámku a podrobný soupis dopisů. Knihu doplňují dobové snímky náměšťského fotografa a Demlova přítele Ondřeje Knolla (1883-1960).

Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena. Přesto je jeho osobnost postupně utvářena do podoby kultovního hrdiny a básníka, počínaje líčením jeho hrdinských skutků i smrti a pokračujíc monumentálním pohřbem, jenž údajně jeho tchána Francise Walsinghama přivedl takřka na mizinu, či elegiemi na jeho počest. Monografie líčí dobrodružnou iniciační cestu mladého Philipa Sidneyho na evropský kontinent, jež ho zavedla do Paříže bartolomějské noci, ale také do Vídně a Prahy, kde navazuje kontakt s rodinou Tadeáše Hájka z Hájku. Vyprávěny jsou též příběhy těch osobností, které do jisté míry zůstávaly ve stínu Sidneyho kultu: jeho mladšího bratra Roberta Sidneyho, jehož poezie je ústím jeho společenské a politické frustrace; jeho sestry Mary Sidney Herbert, hraběnky z Pembroke jádrem její literární kariéry je truchlení po mrtvém bratrovi a převzetí role jeho literárního dědice; a konečně jeho neteře lady Mary Wroth, která důmyslným způsobem komponuje své dílo jako fikci s biografickými prvky (včetně mileneckého vztahu s bratrancem Williamem Herbertem).

František Gellner patří v české literatuře bezesporu k autorům známým. Ačkoliv za svého nedlouhého života vydal jen dvě básnické sbírky (a třetí připravil k publikaci, vyšla ovšem až posmrtně), provokující gesto jeho lyriky nepřestává čtenáře fascinovat a alespoň několik veršů uvízlo v paměti z dob školních snad každému – patrně spolu s informacemi o bohémských studentských letech, pobytech v Paríži či záhadném zmizení v bojích haličské fronty na samém počátku první světové války. Autorská osobnost Františka Gellnera (1881–1914) ale nabízí v mnoha ohledech pestřejší spektrum. Kniha František Gellner. Text – obraz – kontext představuje Gellnerovo dílo v neobvyklých či neznámých perspektivách a souvislostech. Snahou je přitom udržet na zřeteli Gellnera jako tvůrce činného ve dvou oblastech zároveň – literární a výtvarné, a tyto složky jeho díla pak prezentovat pokud možno v jejich různosti, ale také v silném vzájemném propojení. Konkrétní Gellnerovy texty i kresby, včetně těch publicistických, vytvářených jako efemérky pro denní tisk, jsou potom ve výkladu průběžně osvětlovány s ohledem na dobové kontexty, do nichž tyto práce vstupovaly, a to zejména ty, které se v průběhu času částečně či zcela ztratily z horizontu recepce. Postupně jsou tak ohledávány souvislosti ideologické, společenské a kulturní, z nichž některé jistě lze očekávat (i ty se ale výklad dále pokouší prohloubit či posunout), jiné jsou však akcentovány nově. Kniha v mnohém navazuje na nedávno vydaný soubor Dílo Františka Gellnera (edd. Jiří Flaišman – Lucie Koříková – Michal Kosák – Jakub Říha, 2012). Ve výkladu jsou využity prameny donedávna neznámé a zatím nezkoumané, vedle nich se však práce pochopitelně opírá o materiály, jež jsou dlouho známy, nezřídka se je ovšem snaží nahlédnout poněkud jinak, než bylo dosud v gellnerovské literatuře obvyklé. Cílem není radikálně reinterpretovat to, co z Gellnerova díla zustává zdaleka čtenářsky nejživější, totiž jeho lyriku, jako spíše skrze průhledy od prací ležících většinou mimo toto vymezení nabídnout nové, vrstevnatější, komplexnější a vnitřně propojenější čtení celku autorského díla, respektive doby, pro niž a v níž bylo tvořeno.

Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl? Tohoto filozofického, psychologického nebo vědeckého problému se přímo či nepřímo dotýkají prakticky všechny deníkové zápisky. Autor veškeré texty, jež v rukopise představovaly nesmírných 26 000 stran, sám roztřídil do 31 tematických kapitol či souborů. Faksimile celého díla byla vydána v letech 1957–1961 v Centre national de la recherche scientifique, předlohou pro české vydání je dvoudílný výbor z pařížského nakladatelství Gallimard – Bibliotheque de la Pléiade.

Kniha Prečo zostať nažive rozpráva o tom, ako využiť náš pozemský čas. Najmä ak trpíte depresiami či úzkosťami a prichádzajú vám na um myšlienky o samovražde. V západnom svete je najvyššia miera samovražednosti vo vekovej kategórii do 35 rokov. Do tejto štatistiky zapadá aj Matt Haig, ktorý sa ešte ako dvadsiatnik ocitol na pokraji útesu s myšlienkou, že by mal skočiť. Kniha je rozprávním o tom, prečo to neurobil, ako sa dostal z problémov a ako sa naučil žiť s depresiou a úzkosťami. Je to prekvapujúco optimistické a miestami aj zábavné skúmanie toho, ako lepšie žiť, viac milovať, rozumieť knihám aj sebe a tešiť sa na ďalší deň.

Nádherná kniha o osamělosti a hledání smyslu života. Autor se sobě vlastní empatií, lehkostí a citem pro dobovou atmosféru vypráví příběh legendárního francouzského letce, dobrodruha a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho (1900–1944). Mimořádně zpracovaný obrazový životopis sleduje jeho dětské sny a rodinné zázemí, práci pro leteckou společnost dopravující poštu do Afriky a Jižní Ameriky až po osudový poslední let nad Středozemním mořem. Vidíme portrét muže, jenž s oblibou četl i psal přímo v kokpitu letadla a na křídlech nejrůznějších strojů podnikal výpravy přes hory, pouště, bouřlivé počasí i válečné zóny. Antoine s renesanční samozřejmostí spojoval svět strojů a techniky se světem literatury a umění. Byl mužem činu, vedeným touhou překonávat hranice dosud možného, a zároveň zůstával velkým snílkem, jenž si po celý život v sobě uchoval zvědavé a hravé dítě – svého Malého prince.

Osobité vzpomínkové vyprávění o archeologických výpravách na Blízký východ, kterých se královna detektivek zúčastnila ve třicátých letech minulého století společně se svým manželem Maxem Mallowanem. Barvité líčení každodenních, občas humorných a leckdy i napínavých zážitků – dokumentované poprvé v českém vydání i řadou autentických fotografií – nabízí jedinečnou možnost poznat důležitou etapu života geniální spisovatelky i dobové prostředí vědeckých expedic zkoumajících dějiny lidstva v tehdy ještě málo poznaných koutech světa.

Slávna autobiografia viedenského rodáka zachytáva spoločenské a politické zmeny od konca 19. storočia až po začiatok 40. rokov minulého storočia, keď autor spolu s manželkou spáchal v emigrácii samovraždu. Nie je to len milostný list starým časom, ako bývajú niekedy označované úvodné časti jeho memoárov, ale aj svedectvo toho, ako sa predvojnová Európa vrhla do náručia zničujúcej prvej svetovej vojny a odniesla si z toho primálo poučenia, aby sa nevyhla ďalšiemu konfliktu. V knihe zachytil nielen nástup nacizmu a to, „koľko ľudskej dôstojnosti zmizlo v tomto storočí“, ale aj pulzujúci intelektuálny život či premeny morálky na prelome storočí, keď práve dospieval.

Robert Louis Stevenson, autor známych diel Ostrov pokladov či Podivný prípad doktora Jekylla a pána Hyda, bol väčšinu svojho života vášnivým cestovateľom. Ani jeho podlomené zdravie ho nemohlo odradiť od tejto záľuby, naopak ho prinútilo zmeniť prostredie a navštíviť miesta ako Francúzska Riviéra alebo Tichý oceán, keď dúfal, že sa vylieči z tuberkulózy. Na lodi precestoval celú Európu a nespočetné množstvo ostrovov, pričom jeho výpravy neraz trvali aj niekoľko mesiacov. Príhody a zápisky z ciest mu boli inšpiráciou pri tvorbe diel ako Putovanie s oslom do hôr (1879) a Do Južných morí (1896). Stevenson a jeho rodina si v San Francisku v roku 1888 prenajali loď – škuner Casco a vydali sa na výpravu Tichým oceánom. Zdravý morský vzduch bol odporúčaný na zlepšenie zdravotného stavu a zároveň to bola jedinečná príležitosť precestovať túto časť sveta. Stevenson strávil určitý čas na ostrovoch Hawai, kde sa spriatelil s tamojším kráľom, aby následne vyrazil smerom na ostrovy Tahiti, Nový Zéland a súostrovie Samoa. Oboplával Austráliu navštívil aj tak vzdialené ostrovy, akými sú Kiribati alebo Apemama. Počas svojej cesty pokračoval vo svojej tvorbe a pracoval na svojom diele s názvom Diabol vo fľaši (1891), ktoré bolo jedným z najúspešnejších príbehov z prostredia kaštieľa na ostrovoch Hawai, kolónie lepry na ostrove Molokai a ďalších miest ktoré na svojej ceste navštívil. V knihe Do Južných morí autor opísal svoje zážitky z plavby po Tichom oceáne, stretnutia s miestnymi obyvateľmi, tradície a zvyky, s ktorými prišiel do kontaktu a príbehy, ktoré si vypočul. Toto prostredie mu učarovalo natoľko, že sa tu rozhodol stráviť zvyšok svôjho života a usadil sa vo vile na ostrove Samoa. Stal sa tak verejne známou osobnosťou a získal si dôveru miestnych autorít. Svoje posledné chvíle strávil na tomto ostrove a pochovaný bol v roku 1894 v oblasti Mount Vaea, kde sa nachádza aj jeho pomník. Na dielo Do Južných morí nadväzuje ďalšie s názvom Plavba na parníku Janet Nichol Južnými moriami ( 1914 ).

Móricz Zsigmond Csécsén született, itt élt a Tisza menti kis településen hatéves koráig, és később is vissza-visszatért gyermekkora "tündérszigetére". A bensőséges kapcsolat ellenére a háttérben megválaszolatlan kérdések bukkannak elő az író és szülőfaluja viszonyában: -Miért egy szatmári parasztházra, és nem az író szülőházára helyezték az emléktáblát 1952-ben? -Milyen körülmények között veszítette el vagyonát a Móricz család a tüzesgép felrobbanása után? -Mikor és hol járt az író népköltészeti gyűjtőútjain? A "Móricz Zsigmond utolsó szerelme" című könyv szerzője e kötet öt önálló tanulmányában a korábban feltett, de pontosan soha meg nem válaszolt kérdésekre ad feleletet.

1999-ben ?bejárta a világsajtót a hír: Stephen Kinget elütötte egy kisteherautó, s a népszerű író súlyos, életveszélyes sérüléseket szenvedett. Szerencsére – és az olvasók nagy örömére – King felépült. Lábadozása idején írta meg, pontosabban fejezte be az 1997-ben elkezdett, majd félretett művét, Az írásról-t. King ezúttal nem borzongatni akarja kedves és hűséges olvasóit, hanem elmeséli, hogyan vált íróvá, és bevezeti őket a szakma rejtelmeibe. A tőle megszokott lendületes stílusban, humorral átszőve beszél finoman szólva is hányatott gyerekkoráról – hogyan vándoroltak városról városra, mennyit küszködött az édesanyja, hogy fenntartsa a családot, gyerekkori csínyekről –, kezdeti nehézségeiről, amikor rendre visszautasították az írásait, alkoholproblémáiról, majd a Carrie jelentette áttörésről 1974-ben. S innentől kezdve egyenesen ívelt felfelé a karrierje, mely mind a mai napig töretlen. Beavatja olvasóit műhelytitkaiba, és hol világirodalmi, hol saját elbeszéléséből vett példákon keresztül szemlélteti, hogyan zajlik nála az alkotás folyamata – az első, nyers változattól a végső formába öntött műig. Mindeközben arra is szakít időt, hogy írásra buzdítsa arra hajlamos olvasóit, ellátva őket jó tanácsokkal. Stephen King rajongói – új oldaláról ismerve meg kedvenc írójukat – ezúttal bepillantást nyerhetnek abba, hogyan is készülnek az általuk olyannyira kedvelt, izgalmas, annyi kellemes-borzongató percet szerző művek, de a kötet rendkívül szórakoztató lehet bárkinek, akit érdekel, hogyan születnek a sikerkönyvek.

Petőfi Sándor életregényét tartja kezében a tisztelt Olvasó, azét a költőét, akit valamilyen mértékben mindannyian ismerünk már. Tudjuk, hogy értékrendjében első helyet foglalt el szabadságvágya és hazaszeretete, valamint az is, hogy szerelméért képes volt áldozatot hozni. Ez a regény Petőfit, az Embert mutatja be vívódásaival, örömeivel, sikereivel, rövid életének minden kínjával. Barátai is, olvasói is a kiszámíthatatlan, de szókimondó zsenit tisztelték és tisztelik benne ma is.

Weöres ?Sándor gyerekzseninek indult, ami ritka, és zseniális felnőtt lett belőle, ami még ritkább. Kosztolányi Dezső azonnal felismerte rendkívüli képességeit, egyik gyerekkori versét Kodály Zoltán zenésítette meg. Soha, senki nem vonta kétségbe tehetségét, soha nem kellett küzdelmet folytatnia az elismerésért. Elemi erővel hárított el minden akadályt áradó mondanivalója elől.Végigpásztázta az egész világirodalmat, magába szívta az európai kultúrát, és mélyen hatottak rá a keleti filozófiák. Nincs költői forma, nincs műfaj és műnem, amelyen meg ne szólalt volna a kidolgozott tökéletesség hangján. Hangváltozatai a komor mítoszoktól a bájos nyelvi játékokig terjednek. Ritmusjátékait, népdalszerű kis verseit óvodások fújják szerte az országban, filozófiai költeményei fölé elmélyülten hajolnak a költészet hívei. Műveit olvasták, szavalták, megzenésítették, színpadra állították, volt, amiből még filmet is készítettek. Kenyeres Zoltán könyve végigelemzi a pálya egész terjedelmét. Szakemberek számára szakkönyv, az irodalmat szerető művelt közönség számára jó olvasmány. A magyar tanulmányirodalomnak azt a hagyományát folytatja, amely a Nyugat évfolyamaiban alakult ki, felhasználja a modern szövegelemző iskolák eredményeit, de tartózkodik attól, hogy elvont szaknyelven fejezze ki magát. Nyitott mindenki számára, aki behatóan meg akarja ismerni Weöres Sándor rendkívüli életművét.

"Amikor az 1960-as években először tartottam kérdezz-felelek típusú találkozókat az olvasókkal, azt kérdezték tőlem: maga mikor lesz öngyilkos?. Költőnő voltam, és azokban a Sylvia Plath szelleme által kísértett időkben az öngyilkosság elvárás volt. A nőmozgalom kezdeti időszakában arról érdeklődtek, gyűlölöm-e a férfiakat. Az 1980-as években aztán az írás folyamatáról kezdtek kérdezősködni. 1985 után A Szolgálólány meséjéről akartak beszélni, ahogy most is: úgy tűnik, a női testek állami irányítása tekintetében túlságosan is közel jártam az igazsághoz. De mostanában azt kérdezik: van remény?. A válaszom az: mindig van remény. A remény beépített tulajdonságunk. És ragadós is: a remény újabb reményeket gerjeszt, mert ha az emberek reménykednek, összeszedik magukat. Ez az, amire a jövőben mindannyiunknak szüksége van." Miért mesélnek az emberek minden kultúrában történeteket? Mennyit adhatunk oda magunkból, anélkül hogy eltűnnénk? Hogyan élhetünk ezen a bolygón? Mi az igaz? Mi igazságos? Mi köze a zombiknak a tekintélyelvűséghez? Margaret Atwood bámulatos éleslátással, meggyőző őszinteséggel és pajkos humorral közelíti meg világunk egyre sürgetőbbé váló problémáit. A technológia, a klímaválság és a politika kérdései mellett a szerző a populáris és a "magas" irodalom változatos tájain is végigkalauzolja olvasóját: Stephen King zsenialitásától és a horrorirodalom szörnyeinek tipológiájától számos klasszikus és kortárs női író munkásságán át Shakespeare-ig, Kafkáig és persze saját műhelyének titkaiig. De személyesebb témák is helyet kapnak a kötetben - például mikor adjanak tanácsot az öregek a fiataloknak (csak ha kérik), vagy hogy is néz ki egy író hete (kaotikusabb, mint gondolnánk). Közelmúltunk, az a viharos időszak, melyben a kötet írásai születtek, meglepő politikai fordulatokat, gazdasági válságot és világjárványt hozott. Egyre többen aggódnak a bolygó és civilizációnk jövőjéért, értetlenül állva az újabb és újabb, disztópiába illő események előtt. Atwood nem kínál hamis megnyugvást vagy könnyű menekülőutat, de törhetetlen derűje, következetesen képviselt értékrendje és az emberiség teljes történelmét átfogó perspektívája segít abban, hogy megtaláljuk saját válaszainkat az égető kérdésekre.

Az ábránd felrepít, a valóság visszatart. "A név létezik, sőt, Attila nem is akárki, híres világhódító volt! S ebből erőt merít, szirmot bont benne a meggyőződés: nagy jövő előtt áll, maga is híres ember lesz, tehát a nevére büszkének kell lennie!" A lenyűgöző regényes életrajzban felelevenedik az ikonikus költő életútja. Egy magányos, őszinte fiú hatalmas küzdelmet vív a szegénységgel, önmagával és a saját tehetségével. Ki volt József Attila a versein túl? Mit mesélnek a kortársak, mit árulnak el róla a saját levelei? Hogyan ragyog fel a zsenialitás a magányos sötétségben? Cselenyák Imre hatalmas kutatómunkával megírt regénye testközelbe hozza az olvasókhoz a magyar irodalom nagy alakját. Annyit ártottak neki, hogy halhatatlan lett. Mélyedj el a sorsában! Mélyedj el! Kapcsolj ki! Légy jelen! Felnőtt olvasóinknak ajánljuk!

Memoárová kniha beatnickej generácie odhaľuje skryté ženské postavy, ktoré zohrali kľúčovú úlohu v napredovaní literárneho hnutia v Amerike päťdesiatych rokov. V roku 1954 profesor na Barnard College vyhlásil, že väčšina žien nikdy nemôže prežiť niečo, o čom by stálo za to písať. Nebol to nezvyčajný postoj v čase, keď „slušné“ ženy neodchádzali z domu a vydávali sa ako panny; dokonca aj tie, ktoré porušovali pravidlá, mohli očakávať, že budú len vedľajšími postavami v drámach hraných mužmi. Joyce Johnson mala dvadsaťjeden a práve začala písať prvý román, keď ju Allen Ginsberg zoznámil s Jackom Kerouacom. O deväť mesiacov neskôr, keď ho zo dňa na deň preslávilo vydanie knihy Na ceste, už bola jeho priateľkou. Joyce sa s ním túžila vydať na cestu, no namiesto toho sa stala svedkyňou kultúrnej revolúcie, na ktorú sa útočilo zo všetkých strán. Našla si nových priateľov, neskôr označovaných za zakladateľov beatnickej generácie, a ocitla sa v situácii, keď musela bojovať za to, aby plachý, charizmatický a utrápený Kerouac nepodľahol sebadeštrukcii. Joyce a ďalšie ženy beatnickej generácie mali objaviť riziká, bolesti a opojné vzrušenie z toho, že sa pokúšajú žiť rovnako slobodne ako rebeli, ktorých milovali.

První české vydání memoárů významné francouzské autorky V knize Roky předkládá Annie Ernauxová osobní příběh, v němž popisuje léta 1940 až 2006 prostřednictvím svých vzpomínek, dojmů z minulosti i současnosti, ale zároveň z nich vyvozuje předpovědi budoucnosti. Fotografie, knihy, písně, rozhlas, televizi a desítky let reklam a novinových titulků staví autorka do kontrastu se svými vnitřními zápasy a deníkovými záznamy, které si po šest desetiletí vedla. Hlas, který rozpoznáváme jako autorčin, v textu opakovaně zaniká a vzápětí se opět vynořuje. Je to sám neúprosný čas, jenž vypráví svůj vlastní příběh a všechny ostatní vypravěče odsouvá do anonymity. Vzniká tak nový druh autobiografie, která je subjektivní a zároveň neosobní, soukromá stejně jako kolektivní.

Skvelá skúsenosť. Úžasná hodnota. Pohľad na výnimočný život.Kniha Moc faktov vzala rebríčky predajnosti útokom a z mena Hans Rosling sa stal celosvetový pojem. Vo svojich memoároch Rosling vymenil čísla za ľudí. Namiesto štatistík a grafov nám približuje svet medziľudskej interakcie - svet zážitkov, priateľstiev, skúseností, sklamaní aj radostí. V spolupráci so žunalistkou Fanny Härgestam nám autor sprostredkuje svoju inšpiratívnu cestu životom, ktorý ho z nemocnice v Afrike doviedol až na svetové rečnícke pódiá. Čitateľská verejnosť má tak možnosť dôverne spoznať jedného z najvýraznejších mysliteľov posledných rokov. Hlboko ľudské a objavné postrehy o živote na našej planéte bez akýchkoľvek predsudkov predstavujú len jeden aspekt knihy Ako som sa naučil rozumieť svetu. Popritom sledujeme celoživotnú púť lekára, vedca, humanistu a otca rodiny, ktorý aj v pokročilom veku neváhal skúmať príčiny rôznych epidémií priamo v centrách ich výskytu. Rosling si uvedomuje, že pokrok a blahobyt posledných desaťročí prichádzali len pozvoľna s každou novou generáciou a vyšším vzdelaním. Sám načrel aj do vlastného rodokmeňa a priznal sa, že jeho prastarí rodičia pri čítaní len slabikovali, babička prala v cementovej výlevke a otec sa ostýchal vkročiť do moderného hypermarketu. A to hovoríme o Švédsku dvadsiateho storočia. Boli to predovšetkým fakty, ktoré pomohli Roslingovi vysvetliť, ako funguje svet. A ešte zvedavosť a odhodlanie. Hans v knihe rozpráva, ako sa stal mysliteľom, a približuje svoju celoživotnú cestu z pohotovostnej kliniky v Mozambiku na Svetové ekonomické fórum v Davose. S hlbokou ľudskosťou a radosťou rozpráva príbehy, ktoré s rovnakou radosťou počúval celý svet.

The powerful story of an art form that has transformed the cultural landscape, by an award-winning poet, professor, and slam champion. In 2009, at only twenty years old, Joshua Bennett was invited to recite a poem for President Barack Obama and First Lady Michelle Obama at the White House's Evening of Poetry, Music, and the Spoken Word. Spike Lee and Saul Williams were in the audience, and it turned out to be the very same event where Lin-Manuel Miranda first performed a work-in-progress that revolutionised musical theatre - Hamilton. Blending memoir and literary analysis, Bennett shows how a handful of visionaries altered modern culture. With passion, wit and erudition, he charts the history of spoken-word poetry, as well as his coming-of-age journey as a writer. From the early influence of Miguel Algarín and the Nuyorican Poets Café to Amanda Gorman's inauguration poem for President Joe Biden, he celebrates the contributions of legendary figures such as Ntozake Shange, Nikki Giovanni and Miguel Pinero, as well as how artists like MF DOOM, Jill Scott and Mos Def were inspired to develop their craft within their shared tradition. Spoken Word illuminates the profound influence that poetry has had everywhere melodious words are heard, from the West End to academia, from the podiums of political protest to cafés, from schools to rooms full of strangers all across the world.

Roald Dahl was one of the world's greatest storytellers. He conceived his vocation as one as intrepid as that of any explorer and, in his writing for children, he was able to tap into a child's viewpoint throughout his life. He crafted tales that were exotic in scenario, frequently invested with a moral, and filled with vibrant characters that endure in public imagination to the present day. In this brand-new biogrpahy, Matthew Dennison re-evaluates the received narrative surrounding Dahl - that of school sporting hero, daredevil pilot, and wartime spy-turned-author - and examines surviving primary resources as well as Dahl's extensive literary output to tell the story of a man who identified as a rule-breaker, an iconoclast and a romantic, both insider and outsider, hero and child's friend.

Agatha Christie byla geniální autorkou mnoha slavných detektivních románů, stvořila takové postavy jako Hercule Poirota, slečna Marplová, sama ale vystupovala jako „obyčejná žena v domácnosti, přestože jí zjevně nebyla. Její život je plný tajemství a záhad, stejně jako její knihy. Narodila se v roce 1890 do světa, v němž si ženy obtížně vybojovávaly svou pozici. A přesto studovala hudbu v Paříži, zajímala se o moderní psychologii, během první světové války pracovala jako dobrovolná sestra, milovala rychlá auta, v Bagdádu se věnovala archeologii a především se stala mezinárodně uznávanou spisovatelkou. Lucy Worsleyovou zaujal její život natolik, že se rozhodla napsat biografii, která odhaluje její málo známé dopisy a dokumenty. Velmi poutavě líčí životní příběh této výjimečné ženy, jenž byl nesmírně bohatý a plodný. Agatha Christie o sobě tvrdila, že není žádná hrdinka, ale tato kniha ukazuje, že byla opravdovou průkopnicí nejen v literatuře, ale i v mnoha dalších oblastech.