Helen Kellerová (1880-1968) se narodila jako zdravá holčička do dobré americké rodiny, ve druhém roce života ji však náhlá nemoc připravila o zrak i sluch. Ani všudypřítomné ticho a tma jí ale nemohly zabránit, aby se do života ponořila naplno a s pomocí obětavé učitelky Anne Sullivanové ukázala světu sílu lidské odvahy a odhodlání. Ve své autobiografii, poprvé vydané v roce 1903, Helen popisuje události, jež ji provázely během prvních 22 let života. Pozdější uznávaná autorka a zastánkyně všech znevýhodněných a utlačovaných barvitě líčí každodenní radosti, pronikání do tajů jazyka a řeči, trnitou cestu vzdělání vedoucí až na vysněný Harvard, i přátelství s mnoha význačnými osobnostmi své doby. Paměti Helen Kellerové jsou svědectvím o naplněném životě a působivým portrétem jedné z nejobdivuhodnějších žen 20. století.

Johannes Kaufmann, narozený v roce 1915, odešel brzy ze školy a pracoval jako učeň v letecké továrně. V roce 1934 se dobrovolně přihlásil do nově vytvářené luftwaffe a prožil v ní vzrušující vojenskou kariéru. Postupně byl povyšován - na konci války měl hodnost kapitána a velel letce stíhaček Messerschmitt Bf 109. Možná byl běžným pilotem luftwaffe, ale sloužil v mimořádné době, a vedl si dobře. Během deseti let vojenské služby měl možnost létat v době míru i v době války a jeho vzpomínky vnášejí světlo do nároků na tuto práci v obou obdobích. Kaufmann ve své knize vypráví o svém životě pilota luftwaffe od své účasti na okupaci Porýní, na útoku na Polsko a na boji proti americkým těžkým bombardérům při obraně Říše. Popisuje také svou roli v bitvě u Arnhemu, v Ardenách a při invazi Spojenců v den D. Při líčení záludností létání se stíhačkou, složitostí bojové taktiky a válečných rizik zachází autor do velkých podrobností. Jeho barvité zážitky, jak se ztratil v hustých mracích nad Alpami, nebo jak se nechával vést řadou telegrafních sloupů napůl zasypaných sněhem při hledání místa k přistání na stalingradské frontě, jsou důkazem, že nepřítel nebyl jediným nebezpečím, kterému během své dlouhé pilotní kariéry čelil. Kaufmann bojoval ve válce od úplného začátku německé expanze až po vzdání se Britům v roce 1945. Jeho příběh je neobyčejným pohledem na zážitky pilota za druhé světové války.

Příběh princezny Alžběty a Philipa Mountbattena začíná ve Windsoru ve válečném roce 1943, kdy se princezna opět setkává s šarmantním poručíkem, kterého poprvé viděla před několika lety. Philip představuje všechno, před čím ji vždy varovali: nebezpečí, dobrodružství, nejistotu. Přesto, nebo právě proto, se Alžběta nedá odradit a rozhodne se riskovat i nelibost královského dvora. Podmanivý příběh pootvírá bránu do tajných komnat královského paláce a na pozadí událostí druhé světové války přibližuje historii vztahu britské královny Alžběty a prince Philipa.

Kniha autora Stanislava Jandíka s názvem Železní tovaryši, patří mezi nejvýznamnější díla primární baťovské literatury. Poprvé byla publikována v roce 1938. Obsahuje první objektivní a velmi zajímavé mapování počátků zlínských Baťových podniků i přehledný životopis jejich zakladatele Tomáše Bati. Zahrnuje množství dokumentů, osvětlujících celou řadu průvodních jevů průmyslové revoluce a racionalizace výroby. Dvou skutečností, které byly příčinou i následkem enormního rozvoje výroby bot, poprvé organizované právě Tomášem Baťou. Stanislav Jandík se ve své publikaci vyhnul všemu, co by z ní dělalo pouhý popis výroby a hospodářství. Vložil do ní podstatné a významné informace o racionalizaci práce, fordismu, fayolismu i batismu, a nezapomněl ani na aspekty duševního, filozofického či mravního rázu. Z textu je zřetelná i lidská stránka Tomáše Bati, neboť právě Baťova osobnost je osou celého díla. Knihou Železní tovaryši se naší literatuře dostalo prvního souborného, kritického a objektivního díla o vývoji baťovského fenoménu.

Edice z velké části dosud nepublikovaných dopisů osvětluje vztahy filozofa a politika T. G. Masaryka se světem britského impéria. Anglosaská kultura a věda ho zajímaly už jako studenta. Postupně si v této oblasti vytvářel síť, především akademických a žurnalistických kontaktů. Zapojením do jihoslovanských afér let 19081910 si získal mezinárodní renomé a seznámil se s anglickým novinářem H. W. Steedem a skotským historikem R. W. Setonem-Watsonem. Právě oni posléze napomohli uskutečnění programu rozbití Rakouska-Uherska a ulehčili Masarykovi život za první světové války v londýnském exilu. Z korespondence se dále například dozvídáme, jak došlo k Masarykovu univerzitnímu angažmá na Kings College, o potížích s policií kvůli srbskému pasu či o poměrech v české krajanské komunitě.

Obsahem knihy není nic, co bych neprožila, neprošlo mým poznáním, co by mě neoslovilo v minulosti, přítomnosti; nejspíš to tak bude i v budoucnosti. Za duchovním vývojem bývá dost slziček, zklamání, beznaděje, ale i touha jít dál. Člověk se posouvá na tom horším, na pohodlném se dá zakrnět. Není hanbou upadnout, ale je hanbou zůstat dlouho ležet. Nic nedostáváme zadarmo. Znovu se narodit, nejspíš bych vyšlápla stejnou hrbolatou cestou, kde nevíme, co nás čeká. O to je to zajímavější, pestřejší. Mám v povaze trochu se brodit, trochu chtít odstraňovat překážky, trochu přemýšlet, trochu si zaskuhrat, trochu se politovat, motivovat, učit se nové, ale vždy s potřebou nahodit motor a jet dopředu. Promiňte, prosím, jestli jsem se nechtěně v knížce někoho dotkla; nebyl v tom úmysl, jen lidská nedokonalost. Nahlížíme-li do studny poznání, nemusí nás to činit šťastnými. Jen blázni bývají šťastni ze samé podstaty bytí.

Vždycky jsem chtěl víc, než jsem měl. Občas fotím blbě a vím to. Nemám rád tykání cizím lidem, rozkopaný boty v předsíni a povídání si o jídle. Rád bych vzal zpátky plno věcí, co jsem řekl a udělal. Chtěl bych projet prázdnou noční Blankou z Tróje na Barrandov Mustangem Bullitt se staženejma okýnkama a neřešit sedmdesátku. A taky bych chtěl konečně udělat něco, na co budu fakt pyšnej. Chtěl bych vědět, jak bejt dobrej táta. A syn.

Zbierka spomienkových príbehov z autorovho detstva z čias základnej školy. Autor sa v nej vracia do prvých dvoch tretín posledného desaťročia našej socialistickej minulosti. Je o chlapcoch, Rambovi, rybách, kukurici, Einsteinovi, Juhoslávii, psychomotorike, indiánoch, odpade, raketách, Elektróne, UFO, PMD 85, kazetách, Pite, kalamite a všeličom inom, čo sa mohlo stať v osemdesiatych rokoch.

Jeho královská Výsost vévoda z Edinburghu se narodil na Korfu 10. června 1921 jako řecký a dánský princ, ale už roku 1922 musela rodina Řecko opustit. Dětství prožil Philip v exilu a střídavě pobýval u příbuzných v Německu a v Anglii. Navštěvoval královskou námořní akademii v Dartmouthu a v řadách námořnictva bojoval i ve druhé světové válce. Od roku 1947 je jeho jméno spjaté s britskou monarchií. Biografie z pera zkušené autorky, která se dlouhodobě věnuje britské královské rodiny, shrnuje základní milníky Philipova života a plasticky vykresluje tuto výraznou osobnost britské i světové politické scény.

Edward Snowden. Muž, ktorý odtajnil americký systém masového odpočúvania a sledovania verejnosti. Systém, ktorý sám pomáhal vybudovať. Dvadsaťdeväťročný Edward Snowden v roku 2013 šokoval svet, keď sa ako príslušník CIA a NSA rozišiel so svetom amerických tajných služieb a zverejnil informácie o budovaní systému schopného zaznamenať každý telefonát, textovú správu či e-mail. Výsledkom by bol zlom v dejinách špionáže ? prechod od monitorovania jednotlivca k celým národom. Americká vláda by tak získala možnosť nazrieť do súkromia každého človeka, ktorý sa dotkne počítača či smartfónu, natrvalo uchovať získané údaje a použiť ich. Snowden po rokoch v ruskom exile prvý raz odhaľuje, kedy a za akých okolností v ňom dozrela morálna povinnosť porušiť zákon a prehovoriť. Vysvetľuje jednotlivé kroky, ktoré učinil v presvedčení, že dané konanie je v rozpore nielen s americkou ústavou, ale aj so základnými hodnotami akejkoľvek slobodnej spoločnosti. Autobiografia Trvalý záznam zachytáva Snowdenovo detstvo v idylickom prostredí amerického predmestia aj roky v tajných službách CIA a NSA. Je výnimočným svedectvom bystrého mladého muža, ktorý vyrástol na internete a nakoniec sa stal jeho svedomím. Z anglického originálu Permanent Record (Meropolitan Books, New York 2019) preložil Peter Tkačenko.

Pôsobivé a inšpiratívne osobné spomienky bývalej prvej dámy Spojených štátov amerických. Michelle Robinsonová prežila detstvo v južnej časti Chicaga, kde sa v malom byte na poschodí delila o spoločnú izbu s bratom Craigom a naháňala sa s ním v blízkom parku. Jej rodičia Fraser a Marian Robinsonovci ju odmalička viedli k tomu, aby bola otvorená a nebojácna. Život ju však zavial oveľa ďalej a do úplne iných sfér - počnúc posluchárňami Princetonskej univerzity, kde po prvý raz pocítila, aké je to byť jedinou černoškou v aule, až po presklenú výškovú kancelársku budovu, kde pracovala na poste renomovanej firemnej právničky. Tu sa v jedno letné dopoludnie objavil v jej kancelárii študent Barack Obama a obrátil celý jej starostlivo naplánovaný život naruby. Michelle Obamová opisuje v tejto knihe začiatky svojho manželstva, keď sa snažila zladiť prácu, rodinu a materské povinnosti s rýchlo sa rozvíjajúcou politickou kariérou svojho manžela. Odhaľuje súkromné diskusie súvisiace s jeho kandidatúrou na post prezidenta aj svoju úlohu v jeho kampani, ktorá jej priniesla popularitu, no zároveň sa nevyhla ani kritike. So šarmom, humorom a s neobvyklou otvorenosťou ponúka pohľad do zákulisia diania, keď sa jej rodina stala stredobodom pozornosti celého sveta, aj na osem dôležitých rokov, ktoré prežila v Bielom dome - na to, ako sa postupne zoznamovala so svojou krajinou a krajina sa zoznamovala s ňou. Kniha Môj príbeh nás zavedie do skromných kuchýň v Iowe aj do tanečných sál Buckinghamského paláca, nevynechá okamihy veľkého žiaľu a nezlomnej vôle. Dá nám nazrieť hlboko do duše jedinečnej priekopníckej osobnosti, ktorá sa snaží žiť autenticky a investuje energiu, sily a hlas v prospech vyšších ideálov. V odvážnom a úprimnom prerozprávaní svojho príbehu nás vyzýva, aby sme sa zamysleli nad tým, kto v skutočnosti sme a kým chceme byť.

Životopis věhlasného esejisty Michela de Montaigne je závěrečným dílem Stefana Zweiga, které napsal v posledních týdnech svého života. V jedenácti kapitolách popisuje Zweig velmi podrobně a s velkým psychologickým vhledem a pochopením život a působení gaskoňského šlechtice, renesančního myslitele, humanisty, skeptika a otce literární esejistiky Montaigna, který vystupoval proti převládající vyprázdněné a životu vzdálené latinské vzdělanosti univerzit. Zasazoval se o svobodný a nezaujatý pohled na svět, přičemž své eseje psal jazykem pařížského tržiště, formou volných úvah o světě, životě a o sobě samém, neboť podle Montaigna „v sobě každý nese celou podobu lidského údělu“. Biografie vznikla v podstatě shodou náhodných okolností. V brazilské Petrópolis, kam Zweig odešel z nacisty devastované Evropy, objevil Montaignovy dvousvazkové eseje, v jejichž autorovi nalezl mistra a učitele rezignace a ústupu k sobě samému. Texty pro Zweiga představovaly velkou útěchu a inspiraci. Montaigneho životopis proto napsal s vášnivým zaujetím, zjevně jako určitý druh terapie. Skutečná síla Zweigovy knihy však spočívá v paralele, nepředstavitelné brutality nacismu s dobou Montaignovou, náboženskými válkami a hrůznými krveprolitími. Stefan Zweig věnoval svou biografii samotnému Micheli de Montaigne jako vděk za příkladný život člověka, který nikdy nezradil své vnitřní přesvědčení a zůstal i v nejtěžších dobách homme libre: „Montaigne se pokusil o nejtěžší věc ze všeho,“ napsal, „totiž žít sám sebe, být svobodný a stále svobodnější.“

HarperCollins is proud to present its incredible range of best-loved, essential classics. Unless I am allowed to tell the story of my life in my own way, I cannot tell it at all Mary Seacole - traveller, nurse, businesswoman and radical for her time - defied a prejudiced British government to care for soldiers wounded during the Crimean War. This ground breaking account, written by Seacole in 1857, brings to life her incredible journey from Jamaica to Central America and England, and then on to modern-day Ukraine, where she acted as nurse to injured soldiers while running her business, the 'British Hotel'. A witness to key battles, she gives vivid accounts of how she coped with disease, bombardment and other adversities during the Crimean War. In this extraordinary autobiography, Seacole shows how she navigated her way through racial injustice, poverty and ignorance to become the first woman of colour in Britain to publish her memoirs. It is a testament to her enduring legacy.

200 levél Erdélytől Floridáig, vagy Erdélyből és Floridából. És közte Magyarországról, Ausztriából, Németországból... hét évtized levelei egy kötetben! Kovács Attila Zoltán: Egy írói levelesláda felnyitásakor, közreadásakor a kiadói szempontok miértjére kell elsőként választ adni, s mindjárt itt leszögezni, hol húzódik, hol húzódhat az az etikai határ, amelyen túllépni nem ildomos. A Kiadó a kötettel nem az írói életrajz bulvárszagú csemegéire kívánja ráirányítani az olvasók figyelmét - ezzel máris szűkítem a fenti kategóriát -, hanem az író életének azon pillanataira, fázisaira világít rá, amelyek egymásutánisága rámutat tulajdonosának a köz, értsd: az erdélyi kultúra, a magyarság és Erdély ügye érdekében végzett tevékenységére; ugyanakkor nem hagytuk ki a családi levelek sorát sem, ahogy a pályatársakhoz írtakat sem; vagyis a kötet kulcsot ad Wass Albert (jobb) megértéséhez. Wass Albert élete és életműve ma már ismerős a magyar olvasók körében, ám a személye körüli méltatlan vádaskodáshalmaz, az ideológiák mentén kialakult kényszeredettség a triviális jelzők állandó ismétlésében oda vezetett, hogy a (liberális) Wass-recepcióból kirajzolódó Wass-kép napjainkban teljes mértékben ellentétes mindazzal, amit Wass valaha is képviselt - nem csak műveiben. Az emigrációba szakadt író fél évszázadon keresztül küzdött elrabolt Erdélye ügyéért, az újra leigázott magyarság ügyéért, s ebbéli tevékenysége kivívta a kelet-európai titkosszolgálatok kitüntetett figyelmét, aminek irodalompolitikai lecsapódása nem is lehetett kétséges: hungarista, fasiszta, és még sorolhatnám, illetve "ezek" irodalmi vetülete: nacionalista, irredenta, cizellálva: romantikus lektűríró, a Monarchia deja-vu szószólója és átörökítője.Az eredmény: agyonhallgatás, tiltás itthon és Erdélyben, vádaskodás, nyomozás, kivizsgálás, felmentés, gyilkossági kísérlet odaát. Egy krimiben is túl sok izgalmat hoz ennyi tény, holott a(z) (élet)történet jóval inkább "profán", de sajátosan kelet-európai és magyar sorstragédia: a két világháború közti időszak erdélyi irodalmának meghatározó szereplője a világégés után hontalanná lesz, Erdélybe nem mehet haza, hiszen az elkobzott vagyon mellett koncepciós perben elítéli az új román hatalom, így kénytelen menekülni. Egy írónak, kinek könyvei és irodalmi díjai már akkor tiszteletet ébresztettek a kételkedőkben... de ha nincs is az 1946-os hamis ítélet, tudjuk, mi várt az erdélyi arisztokráciára a szép új román világban. A leveleket időrendi sorrendben közöljük, a hiátusokat, szerkesztői kiegészítéseket szögletes zárójellel jelöltük, a kiegészítő információkat jegyzetben közöljük az adott levél után.

Toto je příběh Davida Placzka, nejstaršího syna židovských idealistických průkopníků v Palestině — německé matky a českého otce. David zde bohatým a jedinečným jazykem popisuje, jaký byl jeho každodenní život a jak přežil holokaust daleko od své vlasti a domova. Svou osobní historii prokládá dějinami světa, vzpomínkami, které obsahují jak dojmy z první ruky, tak historická fakta. Je to svědectví o dobru i zlu, o schopnosti lidstva tvořit, nebo děsivě ničit. Je to příběh, který ukazuje, jak i jednoduchá rozhodnutí, ať už ukvapená či racionální, nemilosrdně určují další běh lidského života. David dokončil psaní svých pamětí v roce 2004 v australském Melbourne. Před svou smrtí v září 2008 nás požádal, aby byl jeho popel rozptýlen v zátoce Port Phillip Bay, kudy do Austrálie vstoupil. Chtěl tím vyjádřit svůj vděk zemi, která se mu stala domovem. Zanechal po sobě pouze soubor se svým příběhem, kterému jsem se souhlasem rodiny jako Davidova milovaná neteř směla dát v roce 2016 knižní podobu. Česky nyní kniha vychází poprvé. S láskyplnou vzpomínkou ji věnujeme autorovi — Davidu Placzkovi.

Diese Biografie berichtet nicht nur über das Leben von Václav Havel und sein geistiges Vermächtnis, sondern auch über die Geschichte Mitteleuropas im 20. Jahrhundert. Sie bildet eine Art Grundlage, die jeder Neugierige kennen sollte. Der Lebensweg Václav Havels begann vor dem Hintergrund historischer Ereignisse – des Zweiten Weltkriegs oder der Errichtung des Eisernen Vorhangs. Am Ende wurde er dann selbst zu einer Triebkraft der Geschichte. War er mächtiger als Präsident, der sich vergeblich um eine menschlichere Dimension der Politik bemühte, oder als Gefangener des kommunistischen Regimes, für den sein Gewissen handlungsweisend war? Unter dem Druck der aktuellen Bedrohungen wird immer deutlicher, dass in der europäischen Politik der letzten Jahrzehnte keine prägendere Persönlichkeit zu finden war und ist. Martin Vopěnka hat sich als Autor von Büchern für Kinder, Jugendliche und Erwachsene einen Namen gemacht. Auch mit diesem Buch hat er seine Fähigkeit unter Beweis gestellt, Informationen auszuwählen, damit die wichtigsten Zusammenhänge erfasst werden können. Gleichzeitig macht er keinen Hehl daraus, dass das Thema „Havel“ für ihn ein sehr persönliches ist. Der Weg zum Verständnis der Zeit, der Geschichte und der Persönlichkeit Havel wird von aussagekräftigen Illustrationen von Eva Bartošová begleitet. Vopěnkas Bücher wurden in mehrere Sprachen übersetzt.

Anarchista Ihar Aliněvič (rusky Igor Oliněvič) je politickým vězněm běloruského režimu. Poprvé byl zatčen v roce 2010 a následně bez důkazů odsouzen k osmi letům. V roce 2012 vyšel jeho vězeňský deník Jedu do Magadanu. Stal se okamžitě nejen dokumentárním, ale i literárním hitem. Igor píše o tom, co se děje v současném Bělorusku, o volbě člověka v situaci mezi životem a smrtí, mezi svobodou a zajetím, svědomím a zradou. Všechno, co se Igorovi stalo, se odehrálo v reálném životě v 21. století, v zemi, která se vydává za civilizovanou evropskou zemi… V roce 2020, kdy v Bělorusku propukly masové protivládní protesty, byl Igor znovu zatčen a o rok později v procesu s dalšími anarchisty odsouzen ke dvaceti letům.

Nejrychleji prodávaná kniha od Harry Pottera konečně také česky! Princ Harry poprvé vypráví svůj příběh – a svou cestu popisuje se syrovou, neochvějnou upřímností. Náhradník je přelomovým titulem plným pochopení, odhalení, sebezpytování a těžce vydobytého poznání o nekonečné síle lásky i zármutku. Jde o jednu z nejpalčivějších fotografií dvacátého století. Dva chlapci, princové, kráčejí za rakví své matky, zatímco celý svět sleduje jejich smutek – a strach. Když princeznu Dianu ukládali k věčnému odpočinku, miliardy lidí přemítaly o tom, co si asi myslí a co cítí princ William a princ Harry – a jak se budou od tohoto okamžiku jejich životy vyvíjet. Tady je Harryho příběh. Než ztratil matku, byl dvanáctiletý princ Harry známý jako ten bezstarostnější, veselý Náhradník o poznání vážnějšího Následníka. Zármutek všechno změnil. Harry začal mít potíže se školou, se vztekem, se samotou – a protože vinil ze smrti své matky tisk, nedokázal se smířit s životem ve světlech reflektorů. V jednadvaceti letech vstoupil do Britské armády. Vojenská disciplína mu vrátila řád a účast na dvou misích z něj doma udělala hrdinu. Záhy si však připadal ztracenější než kdy dřív, trpěl posttraumatickou stresovou poruchou a sužovaly jej paralyzující panické ataky. Navíc nedokázal najít opravdovou lásku. A pak potkal Meghan. Svět uhranula láska jako z filmového plátna a lidé ze všech zemí se radovali z jejich pohádkové svatby. Od začátku však šel po Harrym s Meghan tisk a čelili vlnám urážek, rasismu a lží. Když Harry sledoval, jak jeho manželka trpí, nabýval pocitu, že se oni sami i jejich duševní zdraví ocitli v ohrožení. Neviděl jinou možnost, jak zabránit opakování tragického osudu, než uprchnout z rodné země. Během staletí se jen hrstka členů odvážila opustit královskou rodinu. Jako poslední se o to pokusila jeho matka…

Kráľovná Alžbeta II. bola pre milióny ľudí na celom svete stelesnením britskej monarchie. Korunu zdedila v roku 1952 a na tróne strávila sedem desaťročí, teda dlhšie než ktorýkoľvek jej predchodca. Jej panovanie zahŕňalo podstatnú časť povojnových dejín Spojeného kráľovstva - od hospodársky drsných začiatkov päťdesiatych rokov minulého storočia až po éru covidu-19. Matthew Dennison ponúka detailný a zasvätený pohľad na Alžbetin životný príbeh od detstva cez dospievanie až po panovanie v ére bezprecedentných zmien. Zaznamenáva jej radosti a triumfy, ale aj sklamania a útrapy. Kráľovnú Alžbetu II. predstavuje ako zástankyňu typických britských hodnôt ? služby, plnenia povinností, vernosti, dobročinnosti a stoicizmu ?, ktorá si zaslúži pozornosť nielen pre svoje postavenie, ale aj ako výnimočná osobnosť.

Karl Lagerfeldnek (1933–2019) nemcsak a megjelenése volt egyedi, hanem az életútja is. A kifutók császára, a divat nagyatyja egész életében álarcok mögé bújt, s bár való igaz, hogy olykor felfedni látszott néhány titkát, valójában mindig is misztikus köd övezte. Ahogyan ő fogalmazott: „Olyan akarok lenni, mint egy látomás. Felbukkanok és eltűnök.” Vajon milyen ember rejtőzött a világ leghíresebb napszemüvege mögött? Milyen múltja volt az örök jelen időben létező ikonikus alaknak? A kötet szerzője, Laurent Allen-Caron újságíró az „Egy nap, egy sors” című műsor számára készített, Karl Lagerfeldről szóló, 12 részes „Lenni és látszani” című dokumentumfilm-sorozat ötletgazdája és rendezője. Az Allen-Caron általa készített riportokban Lagerfeld barátai, ismerősei és munkatársai mesélnek a divattervező pályafutásáról és arról a férfiről, akinek álmait, vágyait Párizs testesítette meg, ahol azzá a minden részletében megkomponált, jellegzetes figurává vált, akit világszerte ismerünk.

A friss diplomás, útkereső Phil Knight az apjától kölcsönzött 50 dollárból indította el cégét. Jó minőségű, olcsó futócipőket importált Japánból, amelyeket az autója csomagtartójából árusított. Az első évben, 1963-ban 8000 dolláros forgalmat termelt – napjainkban a Nike éves bevétele több mint 30 milliárd dollár, és az egyik leginnovatívabb és legértékesebb márkává vált, amelynek újításait világszerte próbálják másolni. A startupok korában a cég a minőség szinonimája lett, az ikonikus „pipa” pedig mára a teljesítmény, a dinamizmus és a lehetőség szimbóluma, amelyet bárhol felismernek. Phil Knight, az „ember a pipa mögött”, mindig is rejtély volt. Meglepő, szerény, őszinte és szellemes önéletrajzában felfedi teljes történetét. Mesél a számos kudarcról, a kegyetlen versenytársakról, a rengeteg kétkedőről és az ellenséges bankárokról, majd a szenzációs győzelmekről és sikerekről is. Sorra veszi azokat a munkatársakat, akik a Nike szívét-lelkét formálták: köztük az alapítótárs futóedző, a lobbanékony és karizmatikus Bill Bowerman, valamint a cég első alkalmazottai, egy rakás különc és tudós, akik a Nike elhivatott csapatává kovácsolódtak. Knight és társai merész jövőképükkel és szilárd meggyőződésükkel, hogy a sport ereje jobbá teszi az embert, egy olyan márkát és kultúrát hoztak létre, amely megváltoztatta mindennapjainkat és a mozgáshoz való viszonyunkat. Kölyökkorom óta ismerem Phil Knightot, de igazából e néha megdöbbentő, néha megható, őszinte könyvéből ismertem meg csak igazán. És ugyanígy a Nike-ról se tudtam semmit. Büszkeséggel viseltem a termékeit, és fel se fogtam az innováció, az életbenmaradás és a győzelem figyelemre méltó történetét, amely minden egyes pipa mögött áll. Hiteles, vicces - a leginkább várt önéletrajz azoknak az embereknek, akik érdeklődnek a sport és a kivételes teljesítmények iránt. Andre Agassi, teniszező Megindító, ugyanakkor végtelenül szórakoztató kalandos utazás, amelynek során tanulhatunk az innovációról és kreativitásról. Phil Knight története nemcsak a legendás pipa történetét meséli el, hanem azt is, hogyan könyörgött kölcsönért a vonakodó bankoknak, miként verbuválta össze furcsa, de zseniális, lázadó kollégáit, és hogyan tudtak együttműködni, hogy egy kivételes és paradigmaváltó vállalatot és márkát építsenek. A könyv inspiráció mindazoknak, akik egy rendhagyó álmot követnek. Michael Spence, Nobel-díjas közgazdász A világ egy

Sas István (reklámfilmrendező) és felesége Irén: Anikó született intelligens. Ez a képesség és tapintat nem tanulható, otthonról hozta. Sokszor előfordult már társaságban is, hogy hallgat és figyel. Beszélgetéseknél nem hangoztatja szellemi fölényét, mert nem akar más rovására villogni. Sok mindent látott, tapasztalt utazásai során. Olyan, aki itta az élményeket, nem csoda, ha kitágult a horizontja.Sütő Enikő (ügyvéd, modell): Ahogy az évek múlnak, ő nemhogy nem "romlik", hanem szépül, nemesedik, de nemcsak külsőre, hanem lélekben is. Ez árulkodik magáról az emberről, hisz a test a lélek temploma. Lelkiállapotunk egy bizonyos életkor után különösen látványosan mutatja testünkön, mit raktároztunk el a lelkünkben. Van-e tartásunk, feszességünk, odafigyelünk-e a lényegre stb.

Benátky 1957. Maria Callasová je nejznámější pěvkyní své doby, ale její umělecká dokonalost si začíná vybírat svou daň. Hrozí, že jí selže hlas, ale odpočinek, po kterém touží, jí svět opery ani její manažer a manžel Meneghini nedopřejí. Tehdy se Maria seznámí s charismatickým rejdařem Aristotelem Onassisem, a navzdory všem překážkám se do sebe bezhlavě zamilují. Jejich láska však trvá jen do doby, než Onassis pozná jinou ikonu – Jackie Kennedyovou...

Britská královna Alžběta II. zdědila korunu v roce 1952 a vládne tedy již sedmdesát let, déle než kterýkoli jiný žijící panovník. Překonala už rekordy své praprababičky královny Viktorie i císaře Františka Josefa I. Od počátků studené války až po pandemii covidu-19 zůstává symbolem Británie, která pod její vládou proměnila impérium na Společenství národů, vstoupila do evropských struktur a opět je opustila. Matthew Dennison čtenářům nabízí podrobný, zasvěcený a místy dramatický pohled do Alžbětina života, který zasazuje do historického, kulturního i mediálního kontextu. Zvýšenou pozornost věnuje zejména prvním desetiletím budoucí královny, jejímu dětství, dospívání a rodinným vztahům, které dodnes ovlivňují Alžbětin pohled na svět i panovnickou funkci. Autor netají ani Alžbětiny slabší stránky, přesto jde o jednoznačně oslavnou biografii ženy, která už sedm desetiletí oddaně slouží Británii, a to nejen „pózováním s korunou", ale i mnohdy náročnou prací v zákulisí. Podle jejího vnuka Williama ji sice „rozhodně nezajímá sláva", nesporně však patří mezi nejznámější obyvatele naší planety. Tato kniha čtenáře přesvědčí, že zájem veřejnosti si Alžběta zaslouží nikoli pouze díky svému postavení, ale i coby výjimečná osobnost.

Štefan Boleslav Roman bol najvýznamnejší podnikateľ slovenského pôvodu v histórii. Svojim obrovským významom a dielom je prirovnávaný k Milanovi Rastislavovi Štefánikovi. Jeho spoločnosť Denison Mines Corp. vlastnila najväčšie uránové bane na svete. Hodnota jeho spoločností bola v polovici 60-tych rokov odhadovaná na 70 miliárd dolárov. Právnym poradcom Štefana B. Romana bol neskorší americký prezident Richard Nixon. Bol majiteľom najväčších uhoľných baní v Kanade, ako aj druhej najväčšej sieti pekární v USA - General Baki. Jeho spoločnosť Romandale farms vydražila plemennú kravu za 1,45 milióna dolárov, čo bolo zapísané do Guinessovej knihy rekordov. V roku 1970 založil v New Yorku najvýznamnejšiu organizáciu Slovákoch v dejinách - Svetový kongres Slovákov, ktorej bol predsedom. V Kanade nechal postaviť Katedrálu Premenenia Pána s najväčšími zvonmi v celej Kanade, ktorú v roku 1984 osobne posvätil pápež Ján Pavol II..

Žijící legenda a průvodce sérií Zázračná planeta z produkce BBC, sir David Attenborough, vypráví příběh začátku své kariéry přírodovědce, dokumentaristy a popularizátora. V roce 1954 se mladému Davidu Attenboroughovi naskytla životní příležitost cestovat po světě, hledat vzácná, stěží polapitelná zvířata pro Londýnskou zoologickou zahradu a zároveň celou expedici zachytit pro pořad BBC Výpravy za zvířaty. Výpravy do divočiny jsou příběhem těchto cest. Aby mohl Attenborough a jeho tým představit neuvěřitelnou krásu a biodiverzitu naší planety, museli se při pobytu u domorodců a výpravách za mravenečníky velikými v Guyaně, varany komodskými v Indonésii a pásovci v Paraguayi vypořádat nejen s agresivními dikobrazy, divokými prasaty a dravými rybami, ale i se zrádným terénem a nevypočitatelným počasím. Attenborough píše s typickým humorem a šarmem. Výpravy do divočiny ale nejsou jen příběhem fascinujícího dobrodružství, jsou také příběhem muže, který nás přiměl zamilovat si divokou přírodu a který nás dodnes učí, jak důležité je ji chránit. ohlasy: Attenborough vypráví o dobrodružstvích, která zažil před šedesáti lety s typicky britským humorem Je to úžasná kniha pro každého, kdo se chce zprostředkovaně vydat na cestu tak, jako to dělávali dřívější dobrodruzi, a kdo se snaží pochopit, jak daleko jsme pokročili ve snaze o ochranu divokých zvířat. The New York Times Fascinující kniha, neocenitelný záznam prvních tří cest Davida Attenborougha Attenborough dokáže ve čtenáři vzbudit dojem, že je součástí scény, součástí jeho týmu, a proto se jeho kniha tak těžko odkládá Na jejích stránkách, stejně jako na obrazovce, sir David sdílí, ukazuje, vysvětluje. Jeho styl je odzbrojujícím způsobem skromný a naprosto vás strhne. The Telegraph Vzácná příležitost pozorovat nezkušeného Davida Attenborougha uprostřed divočiny.

Charakteristickým specifikem tvorby Alexandry Koláčkové jsou zejména barevné velkoformátové plastiky z keramiky a betonu, určené pro veřejný prostor. V řadě projektů však autorka rozšířila spektrum výtvarného působení i na řešení prostoru samotného, čímž se blíží práci architekta či krajináře. Pro její výtvarné pojetí je typická expresivní barevná škála, jednoduché oblé tvarosloví a neutuchající smysl pro hravý element.

'An absolutely fascinating read' - newsreader Emily Maitlis James Comey, former FBI Director and Sunday Times number one bestselling author of A Higher Loyalty, uses his long career in federal law enforcement to explore issues of justice and fairness in the US justice system. James Comey might best be known as the FBI director who Donald Trump fired in 2017, but he's had a long, varied career in the law and justice system. He knows better than most just what a force for good the US justice system can be, and how far afield it strayed during the Trump presidency. In his much-anticipated follow-up to A Higher Loyalty, Comey uses anecdotes and lessons from his career to show how the federal justice system works. From prosecuting mobsters as an assistant US attorney in the Southern District of New York in the 1980s to grappling with the legalities of anti-terrorism work as the deputy attorney general in the early 2000s to, of course, his tumultuous stint as FBI director beginning in 2013, Comey shows just how essential it is to pursue the primacy of truth for federal law enforcement. Saving Justice is gracefully written and honestly told, a clarion call for a return to fairness and equity in the law.

Nezajímají mě moc formy. Vlastně ano, ale vždy až v druhém kroku. Zajímají mě vztahy a konkrétní fyzické pobývání na zemi. Nejsem proto člověk jednoznačné estetiky. Heterogenity by se člověk neměl bát, jde o to se s ní naučit žít. Josef Pleskot Architekt Josef Pleskot (* 1952) je i širší veřejnosti známý celou řadou staveb jako jsou například Průchod valem Prašného mostu na Pražském Hradě, ČSOB banka v Radlicích, rekonstrukce Pivovaru a úprava Zámeckého návrší v Litomyšli, rekonverze industriálního areálu v Dolních Vítkovicích v Ostravě nebo lávka pro pěší v Písku. Josef Pleskot se od roku 1989 také často zapojuje do různých veřejných debat, je zván do médií a dotazován v rozhovorech. Architektura je pro něho věc veřejná, upozorňuje, že v popředí by neměla být jen estetika, ale právě nastavení společenských vztahů. Obsáhlý výbor rozhovorů s Josefem Pleskotem z let 1989-2019 dává nahlédnout do vývoje myšlení výrazného českého architekta a zároveň otevírá širší pohled do dějin české architektury po roce 1989. Se všemi tématy, která se v rozhovorech objevují a postupně rozvíjejí kontext stavění, vztah stavby a městského prostoru, veřejný prostor, prolínání domu a přírody, paměť místa a krajiny, smysl památkové péče, schopnost současné architektury adekvátně dotvářet a rozvíjet historické dědictví jsme se museli po pádu komunistického režimu nově vypořádat. Zásadním tématem Josefa Pleskota je sociální a společenská role architektury a z ní vyplývající zodpovědnost architekta nejen za své dílo, ale i za celek vztahů a souvztažností v němž je uchopeno. Bez velké nadsázky lze napsat, že Josef Pleskot je jakousi krystalizační postavou české architektonické debaty. Její obraz i odraz zachycuje kniha rozhovorů.