Kniha ke 150. výročí narození Jana Kotěry je knihou pro radost. Zachtělo se nám pojmout ji jako roční putování (12 zastavení ve 13 kapitolách) po nejznámějších výsledcích architektovy tvorby. Záměrně nemluvíme jen o architektonických památkách, protože Jan Kotěra byl autorem všestranným a zůstaly nám po něm i židle, stoly, interiérová výzdoba, svítidla a také kolejová vozidla a jejich vnitřní vybavení. Projděte s námi rokem Jana Kotěry a nechejte se vést obrázky Davida Vávry, z nichž hned ten vstupní je portrétem mladého Kotěry, šviháka v kloboučku, s nakrouceným knírem a - nikdo mi to nevymluví - trochu poťouchlým pohledem, který říká: „Však vy uvidíte!“

Populárně naučná publikace pojednává o historii, podmínkách vzniku, ale také o plánech a urbanistické koncepci této svébytné městské čtvrti. Dočtete se v ní o architektuře, architektech, stavitelích, výtvarnících, i o stavbě této lokality. Dozvíte se vše o životě, významných osobnostech a zajímavostech poněkud opomíjené části Prahy 10 v období od konce devatenáctého století do současnosti. Kniha je doplněna velkým množstvím dosud nikde souhrnně nepublikovaných informací, doprovázených bohatou kolekcí historických i současných fotografií, kopií autentických plánů a urbanisticko-architektonických vizí – mnohdy nerealizovaných a prakticky veřejnosti zcela neznámých. Text knihy se věnuje architektuře, stavbám a architektům Nových Vršovic od předválečného období, charakterizovaného zejména kultivovaným konstruktivismem. Následuje poválečné období s dozníváním předválečných tendencí, ale již v soudobé nové podobě (na této etapě se podílela celá řada významných meziválečných architektů). Po krátkém období „sorely“, které zde zanechalo několik poměrně kultivovaných a zajímavých počinů následuje významná etapa v architektonickém vývoji Nových Vršovic - tzv. „zprůmyslnění stavebnictví“ v 50. a 60. letech. Tato etapa zde zanechala v Praze ojedinělý obytný soubor s řadou zajímavých realizací, projektovaných vesměs soudobými významnými architekty. Text se věnuje také architektonickým počinům z posledních desetiletí přes realizace „sídlištního“ charakteru (sídliště Vlasta a další), po několik více či méně zdařilých soudobých realizací.

A borsi kastély, II. Rákóczi Ferenc fejedelem szülőhelye sok más kárpát-medencei főúri rezidenciához hasonlóan a 20. század végére leromlott, méltatlan állapotba került. A most befejezett felújítás során a kastélyban helyet kapott egy II. Rákóczi Ferencet és korát bemutató nagyszabású kiállítás, e mellett sor került az épület környezetének tájépítészeti rekonstrukciójára is. A borsi kastély helyreállításával egy olyan zarándokhely született, amely méltó módon állít emléket a magyar történelem kiemelkedő személyiségének, II. Rákóczi Ferencnek.

Kniha Collection: Kanceláře sa zameriava na moderné kancelárske priestory. Jej hlavným cieľom je predstaviť súčasné trendy, ktoré prostredníctvom atraktívneho dizajnu a vyspelého technologického vybavenia umožňujú vytvoriť príťažlivé a pre užívateľa príjemné pracovné prostredie. V 90. rokoch umožnil rozvoj počítačových technológií vznik nových kancelárskych foriem, ako sú neteritoriálne kancelárie s prípojnými bodmi a zdieľanými pracovnými stolmi, centrami pre obchodníkov a pracovnými priestormi, pripomínajúcimi spoločenskú miestnosť. Kompetenčné centrá rozdeľujú oblasti podľa funkcií a reverzibilné kancelárie môžu byť za krátky čas prispôsobené akémukoľvek štýlu (just-in-time office). Zistenie, že spontánne stretávanie sa v neformálnych zónach a náhodné rozhovory môžu efektívne urýchliť pracovné procesy prostredníctvom „krátkych spojení" a spontánnych výmen informácií, uvoľnilo strnulý teritoriálny charakter pracovných priestorov. Výsledkom bolo, že dizajnéri dostali pri konštrukcii kancelárskych budov a priestorov jedinečnú príležitosť prepojiť funkčnosť s čistým štýlom. Či už sa usilujú o minimalistický, rafinovaný alebo bezstarostnejší efekt, majú voľnosť vytvoriť inšpiratívne vnútorné prostredie. Collection: Kanceláře predstavuje najinšpiratívnejšie architektonické inovácie na tomto poli, od bunkových a open space kancelárií po kancelárske krajiny a biznis kluby, od stiesnených úradov s dvoma miestnosťami po rozľahlé 100-poschodové kancelárske budovy. Všetky tieto trendy sú tu zachytené na mnohých príkladoch. Aj zdanlivo zastarané typy kancelárií sú tu vďaka lesku nového moderného dizajnu úplne premenené – sú to miesta, kde je jednoducho radosť pracovať.

Az elmúlt századfordulótól Magyarország-szerte jelentős számban épültek olyan innovatív házak, amelyeknek szokatlan az anyaghasználatuk vagy eredeti módon reagálnak sajátos kotextusokra. Sok közülük már korábban nagy médiafigyelemben részesült vagy (nemzetközi) építészeti díjakat nyert, ugyanakkor akad közöttük kevésbé ismert, gyakran kisméretű épület illetve felújítás is, amelyet eddig nem igazán publikáltak sehol. A könyv szerzője, Emiel Lamers építész, a Piranesi és A10 magazinok tudósítója 2 1 épületet választott a 21. századból. Az épületfotókat kettő kivételével Bujnovszky Tamás készítette. A könyv betekintést nyújt a kortárs magyar építészetbe, új megvilágításba helyezve azt. Since the turn of the last century, a considerable number of new buildings have been realized all over Hungary. They are innovative, use unexpected materials or react to their specific context in an original way. Some of these buildings have already received some media attention or even won (international) architectural awards. But there are also less known, often small-scale buildings or refurbishments that have hardly been published until now. The author of this book, Emiel Lamers, architect and correspondent for Piranesi and A10 magazine, has selected 21 buildings of the 21st century. All the buildings, with the exception of two, have been photographed by Tamás Bujnovszky. The book will give you a new and inside view of contemporary architecture in Hungary.

C20 je séria knižných vreckových sprievodcov, ktoré vás prevedú architektúrou 20. storočia. Publikácia slúži ako unikátny turistický bedeker pre čoraz obľúbenejšie cestovanie za modernou architektúrou. Vďaka atraktívnemu a prístupnému spracovaniu zvyšuje povedomie o architektonických kvalitách minulého storočia a posilňuje záujem o i menej známe budovy. Za sprievodcom C20 stojí občianske združenie Archimera a umelecká skupina Opustená (re)kreácia. Sprievodca C20 pre hlavné mesto Bratislavu má dva diely, pričom každý obsahuje 50 stavieb, ktoré by jeho obyvateľovi alebo návštevníkovi nemali ostať neznáme.

Výpravná publikace představuje nejnovější tvorbu předních brněnských architektů Tomáše Rusína a Ivana Wahly. Patří ke generaci, která vstupovala do profesního života na přelomu osmdesátých a devadesátých let a velmi brzy dostala příležitost samostatně projektovat a stavět. Spojuje je nejen generační příslušnost, ale také hodnotová orientace, která se propisuje do jejich tvorby a zajišťuje jim na mapě soudobé české architektury osobitou pozici. K jejich charakteristickým rysům patří hledání nových možností interpretace architektonické a stavitelské tradice, respekt k místu a kontextu i zájem o materiálovou a řemeslnou stránku stavění. Svou tvorbou dokazují paradox, že je možné být konzervativní a moderní zároveň. Jejich architektura se vyznačuje jistou solidností, která však není usedlá: klasickou tradici, hladkou modernistickou eleganci i inspiraci architekturou anonymních stavitelů dovedou přetavit v soudobý a funkční nový celek. Jejich domy dobře slouží lidem mimo jiné i proto, že jsou pro ně čitelné a neztrácejí lidské měřítko. Podobnou ohleduplnost jako k člověku prokazují i k místu a krajině. Není divu, že realizace této dvojice získaly domácí i mezinárodní ocenění včetně nominace na Evropskou cenu za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award. Tvorba Tomáše Rusína a Ivana Wahly vznikající ve společném brněnském atelieru RAW se ovšem zdaleka neomezuje jen na jejich město: monografie v českém a anglickém jazyce představuje přes dvě desítky architektonických realizací a projektů z posledních deseti let pro Prahu a další místa v České republice i na Slovensku. Uvádí ji kritická esej přední české architektonické publicistky a kunsthistoričky, šéfredaktorky časopisu Zlatý řez Jany Tiché, následuje výběr staveb dokumentovaný na fotografiích Filipa Šlapala, Davida Židlického a Bořivoje Čapáka, doplněný plány a autorským komentářem.

Posledních padesát let české architektury je obvykle děleno na dvě zdánlivě nesouvisející části – tu normalizační před listopadem 1989 a mnohem barvitější a svobodnější ve třech následujících desetiletích. Je to pravda, nebo iluze? Publikace s příznačným názvem NAVZDORY, vydaná ke stejnojmenné výstavě,představuje řadu známých i téměř neznámých architektů pod zorným úhlem zápasů o svobodu občanskou i tvůrčí v roli aktérů vymezujících se proti politické i komerční totalitě. Kniha na konkrétních příbězích mapuje obranu historických památek a veřejného prostoru před bouráním a privatizací, vznik a fungování neformálních či neoficiálních sdružení a struktur, různé formy popularizace výjimečných architektonických hodnot nebo zapojování široké veřejnosti do diskusí o budoucí podobě budov a urbanistických struktur. Bezmála osmdesátpříkladů těchto „ostrůvků pozitivní deviace“ doplňuje kapitola o vzniku Obce architektů po listopadu 1989 a přerodu architektonické profese ve svobodné povolání a prosazení České komory architektů.

Tři renomovaní čeští autoři se v knize, jejímž prvotním impulzem bylo sté výročí založení Bauhausu, vypořádávají s fenoménem této německé moderní umělecké a průmyslové školy každý po svém a z různých perspektiv. Populárnější formou se snaží přiblížit veřejnosti, studentům a pedagogům její příběh, a to nejen prostřednictvím hlavních protagonistů Bauhausu, ale také skrze prostředí české meziválečné avantgardy, která s touto školou udržovala intenzivní kontakt. Přijměte pozvání k poutavému čtení doprovázenému nejen dobovými obrazovými materiály, fotografiemi a reprodukcemi, ale také ilustracemi od architekta Davida Vávry a komiksem, mapujícím události kolem Bauhausu.

Milyen építészeti emlékeket találtak a magyarok a Kárpát-medencében? És milyen építészeti emlékeket őrzünk ma a romantika, gótika, reneszánsz valamint az oszmán hódoltság időszakából? Melyek a legszebb barokk és klasszicista épületeink? Mikor kezdődött a vasbetonszerkezetes építészet hazánkban? Art deco és modern architektúra a két világháború között? Szeretjük a szocreál emlékeinket? Kötetünkben a legszebb és legérdekesebb példákon keresztül mutatjuk be a magyar építészetet a honfoglalástól az organikus és kortárs irányzatokig.

Ve Spojených státech, v Itálii, Rusku nebo v Číně – tam všude najdeme stopy dávno zapomenutých snů pohřbených pod nánosy sutin opuštěných a chátrajících staveb. Úchvatné výsledky lidského snažení, které na kolena srazila přírodní katastrofa nebo nedostatek péče, opět přebírá do své náruče příroda a ujímá se vlády nad planetou, jejíž tvář počínání lidí změnilo k nepoznání. Urbex: Krása ztracených míst nabízí pohled na poločas rozpadu opuštěných staveb i smutnou krásu jejich pozvolného chátrání.

Kniha je pozoruhodným exkurzem do historie architektury a technologie olympijských staveb, přičemž novodobé olympijské hry pojednává o poznání obsáhleji. Neobvyklou problematiku olympijské architektury ovšem autor knihy uvádí do širokých souvislostí, představuje ji z hlediska dopadů na ekonomiku, společnost i životní prostředí. Nabízí také možné perspektivy a výhledy do budoucnosti.

Out on a Limb The sky's the limit with 50 ingenious tree houses around the world The idea of climbing a tree for shelter, or just to see the earth from another perspective, is as old as humanity. In this neat TASCHEN edition, take a tour of some of our finest arboreal adventures with 50 of the most beautiful, inventive, and enchanting tree houses around the world. From romantic to contemporary, from famed architects to little-known craftsmen, you'll scale the heights to visit all manner of treetop structures, from a teahouse, restaurant, hotel, and children's playhouse to simple perches from which to contemplate life, enjoy the view, and discover that tree houses take as many forms as the imagination can offer. With an abundance of gorgeous photographs and illustrations, this is an ode to alternate living, where playful imagination meets eco-sensitive finesse.About the series: Bibliotheca Universalis-- Compact cultural companions celebrating the eclectic TASCHEN universe at an unbeatable, democratic price!Since we started our work as cultural archaeologists in 1980, the name TASCHEN has become synonymous with accessible, open-minded publishing. Bibliotheca Universalis brings together nearly 100 of our all-time favorite titles in a neat new format so you can curate your own affordable library of art, anthropology, and aphrodisia.Bookworm's delight -- never bore, always excite!Text in English, French, and German

Závěrečný třetí svazek Hradních kaplí pojednává především o době vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského, byť panovník tehdy definitivně ztratil své postavení výsadního stavebníka. Jedinou velkou realizací se tak stala kaple na Křivoklátě, kterou inicioval Vladislav Jagellonský. Jedná se o stavbu mimořádně důležitou, protože je dochována prakticky v intaktním stavu včetně inventáře. Šlechta naproti tomu postavila velmi početnou skupinu náročných kaplí, kterým vévodí Smečno, Rabí, Švihov, Bor u Tachova a Pardubice. Patnácté století oproti době předhusitské přináší odlišný obraz i co do podoby kaplí. Závěrečná část knihy obsahuje kapitolu věnovanou typologií hradních kaplí, exkurz do 17.–19. století a slovník odborných pojmů.

Architekt, profesor a autor mnoha odborných publikací M. Rajniš se rozhodl sepsat vzpomínky ze svého života plného cestování, netradičních zvratů, úspěchů i pádů. Jako buřič a provokatér, který si celý život razí svojí cestu, chce čtenáři ukázat, že i člověk, nýmand, kterého málem strčili do pomocné školy, může žít bezvadný život. „Přál bych si, aby se čtenář při mým vyprávění odvázal, začal mluvit slangem a vychutnal si krásně vyslovený český nadávky, který se skví jako pralinka na dortu.“ Prof. Ing. arch. Martin Rajniš (* 16. května 1944, Praha) je český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, několika architektonických kanceláří a zakladatel ateliéru Huť Architektury. Jako pedagog působil na VŠUP v Praze a na Technické univerzitě v Liberci. Je známý především jako autor nové Poštovny na Sněžce nebo Majáku a muzea Járy Cimrmana v Jizerských horách. Věnuje se experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a k lidské společnosti. Martin Rajniš o knize… Skutečně mám dobrou paměť a už řadu let mě připadalo potřebný podělit se o příběhy, který jsem za posledních 70 let zažil. Osud mi do cesty přihrál milý stvoření, Magdu (Křížkovou) Šebestovou, která mý košatý zhruba, 100 hodinový vyprávění převedla do 900 stran textu, z kterejch posléze vznikl na 120 stranách týhle knihy koncentrovanej elixír toho, podle nás, nejlepšího. Myslím, že čtenáře budou bavit i krásný fotky, mimo jiný i z mejch četnejch exotických cest, kterých tam bude víc než stovka. Dílo se jmenuje 25 344 dnů vzpomínek, což vystihuje 71 let mého života, během něhož jsem toho zažil skutečně hodně – dětství ve staré Praze s nejrůznějšími výchovnými experimenty svého otce, časy chudoby a vzdoru proti bolševikovi, byl jsem dvanáctkrát v kriminále. Strávil jsem čtyři roky na moři, přeplul na malé lodi s jednou krásnou holkou Atlantik. Projezdil jsem stovky tisíc kilometrů po pouštích, divočinách, pralesech, projel jsem horní toky Amazonky, byl jsem v nejzapadlejších koutech Nové Guiney. Ale zároveň jsem řídil jako architekt velké ateliéry a rukama mi prošlo ve stavebních nákladech skoro 14 miliard korun. Zažil jsem Paříž coby bezdomovec i jako nositel světové ceny za architekturu… Spolupráce s Magdou (Křížkovou) Šebestovou Magdu jsem poznal koncem sedmdesátých let, když jsme v době třeskutýho bolševizmu dělali pavilon na výstavu do Kanady – já jako mladej architekt a ona jako hosteska. Pamatoval jsem si ji ještě z doby, kdy jako malá holka zpívala s Jiřím Suchým v Semaforu. Potom jsme se dlouhý roky neviděli a až při rozhovoru pro Xantypu kterej se mnou přišla udělat,jsem si uvědomil, jak se umí ptát, jak se umí bezvadně tvářit a hlavně jak skvěle umí psát… tak jsem jí nabídl, že bychom spolu mohli zkusit to moje vzpomínání napsat a ona, zaplať pánbůh, kývla...

Publikácia Juro Tvarožek. Architekt a staviteľ predstavuje čitateľom komplexný portrét významného slovenského architekta 1. polovice 20. storočia. Juro Tvarožek (1887 - 1966) je známy najmä ako autor bratislavského bytového domu s kaviarňou a kinom Metropol a funkcionalistickej budovy pôvodnej Mestskej sporiteľne v Bratislave, ktorou u nás po prvýkrát uviedol progresívnu technológiu zavesenej oceľovo-sklenenej fasády. Bol tiež aktívny v spolkovom a komunálnom živote. Súčasťou monografie je bohatý fotografický materiál.

Příběhy 31 brněnských kostelů, jež jsou doplněny o 220 barevných fotografií Oty Tučky. Knihu, která je vytištěna na křídovém papíře, uvádí brněnská historička Milena Flodrová. Ve druhé části publikace se nachází i ANGLICKÁ a NĚMECKÁ verze textu Miloslava Alexeje Fryščoka. Seznam uvedených kostelů: Katedrála sv. Petra a Pavla (Petrov), Chrám sv. Michala (Dominikánské nám.), Kostel sv. Jakuba (Jakubská ul.), Minoritský kostel sv. Janů (Minoritská ul.), Kostel sv. Tomáše (Moravské nám.), Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jezuitská ul.), Kostel Nalezení sv. Kříže (Kapucínské nám.), Kostel sv. Maří Magdaleny (Františkánská ul.), Pravoslavný kostel sv. Václava (Gorazdova ul.), Chrám Jana Ámose Komenského (Komenského nám.), Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Mendlovo nám.), Klášterní kostel sv. Leopolda (Vídeňská ul.), Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Křenová ul.), Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zábrdovice), Kostel Cyrila a Metoděje (Židenice), Poutní kostel Zvěstování Panny Marie (Tuřany), Kostel sv. Jiljí (Komárov), Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Husovice), Kostel sv. Augustina (Masarykova čtvrť), Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Žabovřesky), Kostel sv. Vavřince (Řečkovice), Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty (Bystrc), Kostel sv. Vavřince (Komín), Kostel Nejsvětější Trojice (Královo Pole), Kostel sv. Bartoloměje (Žebětín), Kostel sv. Klementa Maria Hofbauera (Horní Heršpice), Kostel sv. Václava (Obřany), Kostel sv. Jana Nepomuckého (Starý Lískovec), Kostel sv. Jiljí (Líšeň), Kostel Povýšení sv. Kříže (Slatina), Kostel sv. Cyrila a Metoděje (Bílovice nad Svitavou).

Kniha Teorém kamenné zahrady unikátním způsobem mapuje prostředí střešovického ateliéru Bohumila Kafky s přilehlou zahradou, přičemž hranice mezi oběma prostory je nejasná a propustná. Kniha znejišťuje jak utilitární vnímání místa, tak jeho jasně konturovanou interpretaci. Místo toho nabízí reflexivní, tázající se přístup, odkazující ke konceptům jako je poetika prostoru, kulturní paměť nebo genius loci. „Ateliér“ a „zahrada“ se stávají nejednoznačnými, živoucími pojmy, které kniha ohledává v několika vrstvách tak, že vytvářejí vlastní polyfonní dialog. Časosběrná fotografická dokumentace Slávky Hajdeckerové, vznikající na Kafkárně v průběhu tří let, je doplněná imaginativními básnickými texty Kláry Krásenské, které reagují na zdejší konkrétní prostory. Knihu ohraničují esejistické texty Davida Bláhy a Matouše Lipuse, nabízející další možná čtení místa. Teorém kamenné zahrady se coby publikace sama blíží organickému, ale různorodému celku a z prostoru, který reflektuje, přejímá výzvu k vnímavému a otevřenému čtení. Grafika Klára Kvízová.

Kontroverzní dílo a osobnost kroměřížského rodáka a nejvýznamnějšího českého architekta druhé poloviny 20. století představuje obsáhlá monografie k jeho nedožitým devadesátinám. Publikace detailně přibližuje nejen všechny Pragerovy realizace (z nichž mnohé – zejména Nová scéna Národního divadla nebo někdejší parlament vedle budovy Národního muzea v Praze – vyvolávají dosud ostré střety mezi jejich zastánci a odpůrci z řad odborné i laické veřejnosti), ale přináší též úplný přehled jeho soutěžních prací a nerealizovaných studií a projektů, které měly zásadním způsobem změnit tvář Prahy (mj. Smíchova, Košíř, Karlína, Letné, Pankráce, Albertova, Staroměstského náměstí). Poprvé a v míře dosud nepublikované je dokumentována celá šíře architektovy tvorby, a to prostřednictvím výkresů, plánů, vizualizací, modelů, dobových i současných fotografií. Kniha přináší též Pragerovy zásadní teoretické stati a kompletní seznam jeho spolupracovníků z ateliéru Gama. Zasvěcený text doc. Ing. arch. Radomíry Sedlákové, CSc., přibližuje i Pragerovo zaujetí pro nové technologie a patenty a schopnost prosadit jejich výrobu v krušných podmínkách socialistické ekonomiky. Knihou prostupuje množství mnohdy protichůdných vzpomínek a názorů Pragerových kolegů i rivalů, spolupracujících výtvarníků, historiků umění i anonymních blogerů z internetových diskusí.

Česká a moravská krajina má do vínku od přírody danou pestrost. Na to, jak je malá, nabízí neuvěřitelné množství různých krajinných typů a v nich bezpočet zákoutí. K nim neodmyslitelně patří i ta barokní. Umí unést, ohromit i dojmout svou monumentálností, ale zejména geniálním snoubením se svým bezprostředním okolím, ať již jde o divukrásné architektonické perly v podobě chrámů či honosných sídel, nebo o drobné perličky venkovských kostelíků a selských obydlí rozesetých po celé zemi. Ale dech se nám z nich tají hlavně proto, že je vědomě či nevědomě máme spojené s pocitem domova. Baroko totiž v Čechách a na Moravě zdomácnělo. Zlidovělo. Pojďte s námi krajinou srdce Evropy objevovat její barokní krásy. Překvapí Vás, kolik se za tím půvabem skrývá důvtipu a šikovnosti, kolik odvahy a talentu, neskutečné píle, houževnatosti… a víry. A kolik klamu, optických iluzí a speciálních vizuálních efektů, úplných kejklí se světlem a stínem. V barokní architektuře ale nejde jen o efekt. Je to zpráva o setkání člověka s Bohem. Trojjazyčná výpravná obrazová publikace dle stejnojmenného televizního dokumentu opěvujícího známé i zpola zapomenuté barokní skvosty v české krajině. Cyklus Barokní srdce Evropy byl oceněn Hlavní cenou Grand Prix, udělovanou Syndikátem českých novinářů, jako vůbec nejlepší televizní pořad roku 2020.

Druhý svazek edice Skrytá krása detailu představí pražské stavby trojice dnes stále ještě nedoceněných architektů secesní éry – Richarda Klenky, Jiřího Justicha a Josefa Kovařoviče. První z nich strávil po studiích na pražské technice několik let v Paříži, kde se osobně podílel na projektech pro Světovou výstavu 1900. Pak působil v Praze a byl též pedagogem Umprum. Navrhl několik nepřehlédnutelných domů s bizarní výzdobou v oblasti pražské asanace i jinde. Byl představitelem svérázné formy secese a moderny. Justich byl žákem Friedricha Ohmanna na pražské Umprum, působil též ve Vídni. V Praze se podílel na projektech domů v asanaci (zejm. v Pařížské ulici) i jinde (hotel Palace, dům U Pelikána, přestavba Šítkovských mlýnů). I jeho tvorba se vyznačuje originalitou. Konečně Kovařovič projektoval vedle staveb ve stylu rostlinné secese také zajímavé domy s geometrickou a někdy i kubistickou dekorací v řadě pražských čtvrtí. Byl též autorem ledáren v Braník.

Sakrální architektura zaujímá v tisícileté historii Prahy nezastupitelné místo a právem se počítá k nejvýznamnějším turistickým lákadlům. Kniha je však věnována nejen těm nejvýznamnějším pražským svatyním, ale i těm méně vyhledávaným, avšak o nic méně pozoruhodným, a vedle křesťanských kostelů také např. synagogám. Texty poskytují uměleckohistorický přehled a uvádějí do dalších životů architektonických památek v povětsech, krásné literatuře apod. Obrazový doprovod zahrnuje kromě fotografií exteriérů a interiérů historická dobová vyobrazení, veduty apod.

Architektem projektu je Zdeněk Fránek. Na konceptu interiéru a exteriéru kostela se podíleli též umělci Karel Malich a Václav Cigler.

Jakub Krčín z Jelčan proslul jako architekt rybniční sítě na Třeboňsku. Ve službách Rožmberků vybudoval některé z nejproslulejších a dodnes obdivovaných rybníků: Svět, a zejména největší z nich, Rožmberk. Poznejte jihočeského regenta jako zdatného hospodáře a sledujte jeho důkladně zdokumentovaný rodinný původ, kořeny i osobní život. Stranou pak nezůstane ani obraz překvapivě rozmanitého života slavného rybníkáře.

Kniha Fenomén Jože Plečnik je už třetí publikací v řadě „Fenomén“ nakladatelství Grada. Její ambicí je představovat populárním způsobem významné architekty s českými kořeny nebo realizacemi na českém území. Zájemce právě dostává do ruky obrazově výpravnou publikaci o jednom z výjimečných zjevů evropské a také české, resp. československé architektury. Slovinec Jože Plečnik zanechal svou stopu ve Vídni a především v Lublani, kde dostal příležitost realizovat řadu architektonických děl ve městě, které bylo na konci 19. století silně poničeno rozsáhlým zemětřesením. Zároveň je ovšem jeho vliv velmi viditelný i v Čechách, přesněji přímo v Praze. Setkání s prvním československým prezidentem Tomášem G. Masarykem, „zosnované“ Plečnikovým přítelem, architektem Janem Kotěrou, přineslo zásadní změny v koncepci přestavby Pražského hradu, který se tak znovu stal důstojným sídlem nové hlavy nového státu. Plečnik jako člověk silně věřící celoživotně pracoval na sakrálních stavbách ve Vídni i v Lublani, v Praze je pak jeho nepominutelnou stopou kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Královských Vinohradech. Těch „královských“ atributů je u této stavby ale více. Také o tom se dočtete v naší knize, doprovozené aktuálními i dobovými fotografiemi a především – jako v celé dosavadní ediční řadě – kresbami architekta a propagátora architektury Davida Vávry.

Architekt Jan Blažej Santini-Aichel je fenomén. V dějinách naší architektury není nikdo jiný, kdo by dokázal v prostředí vlády všeobecně respektovaného slohu uskutečnit tak velkolepým způsobem svou osobní vizi. Na druhé straně by však bylo nepochopením doby a díla interpretovat Santiniho jako osamělou individualitu vystupující z kontextu baroka a překračující všechny hranice. Nejpozoruhodnější na Santinim je právě to, že dokázal oba tyto zdánlivé protiklady spojit. Ani dnes ještě nemá tento mimořádný architekt v obecném kulturním povědomí místo odpovídající jeho významu. A to je i důvod, proč vznikla tato kniha a proč byl Santini zvolen jako téma prvního svazku zamýšlené ediční řady věnované významným osobnostem naší stavební historie.

Reprezentatívna publikácia s fotografiami Ľuba Stacha o prestavbe a dostavbe Zimného štadióna Ondreja Nepelu v Bratislave, v ktorom sa konali Majstrovstvá sveta v ľadovom hokeji 2011. Prečo sa nakoniec rozhodlo, že sa v Bratislave nebude stavať k svetovému šampionátu nová hokejová aréna? Aké okolnosti vstupovali do celého procesu prípravy a realizácie rekonštrukcie Zimného štadióna O. Nepelu a výstavby nových tréningových hál? Ako vznikal architektonický návrh rekonštruovanej haly? Ako sa postupovalo pri samotnej rekonštrukcii? Aké zaujímavé konštrukčné riešenia, stavebné postupy a technológie boli použité pri rekonštrukcii haly? Aké parametre bude mať a ako bude fungovať? Na tieto a ďalšie otázky môžete nájsť odpovede v tejto knižke, ktorej dôležitou súčasťou je obrazová dokumentácia, ktorá zachytáva celý priebeh, ale aj konečný stav rekonštrukcie a dostavby zimného štadióna a nových tréningových hál. Kniha vznikla na základe stretnutí a autentických výpovedí rozhodujúcich subjektov, ktoré sa na príprave, projektovaní a výstavbe štadióna podieľali.

Slohová obdoí v minulosti zanechala výrazný otisk také ve vynikající architektuře na našem území. Bohatě fotograficky vybavený obrazový průvodce poslouží každému, kdo se chce v tomto bohatství zorientovat. Úvodní komentáře přehledně objasňují charakteristické slohové prvky, které jsou v další části bohatě ilustrovány na příkladech. Díky místnímu rejstříku kniha poslouží také na cestách jako praktický průvodce po památkách.

Monografie uvádí do rozsáhlého díla Jana Stolína, dlouhodobě se zabývajícího instalacemi v galerijním prostoru i venkovním prostředí, jednoduchými trojrozměrnými tělesy, obohacenými o ventilátory, a kresbami pastelem. Již během studia na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze na počátku devadesátých let vytvořil Stolín ojedinělé minimalistické objekty, jež předznamenaly pozdější průniky za dané a pevné formy. Často jej oslovoval materiál, vážící se přímo ke galerijnímu prostředí. V posledních letech se svou prací obrací k pomíjivému a prchavému, k mezním vnitřním stavům, vyjadřujícím křehkost lidské existence v současném světě.

Far and away the best narrative of western architecture in existence...it stands out as an intellectual triumph. - Sir John Summerson In this highly acclaimed, classic reference work David Watkin traces the history of western architecture from the earliest times in Mesopotamia and Egypt to the late twentieth century. For this seventh edition, revising author Owen Hopkins provides a new introduction contextualizing Watkin's approach. The final chapter on the twenty-first century has been completely rewritten by Hopkins, who brings the story right up to date with the inclusion of such topics as re-use, digital cities and virtual architecture.