Pravidelné verše a hravé rýmy jsou základní surovinou sbírky básní a básniček psaných jen tak, pro radost. Důležitými ingrediencemi jsou nadhled, (sebe)ironie a humor. Pro dochucení nechybí ani hrst lásky či špetka deprese. Autor není žádný avantgardní michelinský šéfkuchař, ale samouk, který co si (vy)sní, to si také uvaří. Výsledkem proto není těžce stravitelný gastronomický experiment, ale docela

Karel Hynek je jeden z nejoriginálnějších a nejsvobodnějších hlasů konce čtyřicátých a počátku padesátých let 20. století, daleko přesahující všechny žánrové i skupinové škatulky a škatule, do kterých byl kdy natlačen. Autor surový až k temnotě a běsům. Možná byl pro tuto svou drsnost, erotickou bezhlavost, humor a ironickou de- a re-konstrukci klasických textů, jako je Babička Boženy Němcové nebo

Na křídlech melancholie pluje každý z nás. I když jsou naše cesty nevyzpytatelné, nakonec můžeme objevit světlo ve tmě. To světlo totiž máme všichni v sobě a je jen na nás, jestli se nám ho podaří rozzářit. Autorka se zamýšlí nad životem, smrtí a obdivuje přírodu, která je všude kolem nás. Vydáním knihy otevírá svou duši všem, kteří se v životě trápí a mají strach požádat o pomoc.

Oprava vesmírné lodi zabrala matematicky nevyjádřitelný časový údaj a plyšové hlavy se začaly zajímat o podstatu existence bot. „Ale ta sova boty nemá.“ Oponovali po několika příkladech. Thomas Alva Edison přikývl na znamení, že je tomu skutečně tak, a prohlásil: „Tento rozhovor začíná být nudný a naprosto pitomý.“ Nastartoval motor a odfrčel pryč. z básně Galaktikon

Publikace Japonský šerm veršem přináší komentovaný překlad starodávné básnické tradice, kterou samurajové školy Hasegawa Eišin využívali při výuce umění meče. Součástí knihy jsou dále kapitoly zaměřené na dějiny japonského šermu a rovněž glosář souvisejících termínů osvětlující historické a kulturní reálie samurajské epochy. Kniha je určena českým praktikantům japonských bojových umění, jakož i všem

Budete-li mít doma jenom jednu knihu poezie, měla by to být Píseň písní, zvaná Píseň Šalamounova. Její verše přesahují hranice poetiky a v dějinách se staly útěchou a povzbuzením pro lidi v těžkých situacích. Pro ty, kdo naopak prožívají radost a životní štěstí, byla vždy inspirací či jakýmsi ukazatelem cesty. Mnohokrát byly a jsou v milostných obrazech Písně spatřovány přenesené duchovní významy.

Milovaný i nenáviděný výběr z české poezie, letos podeváté. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnována publikování

O svých memoárových textech básník říkával, že nepíše paměti, ale vzpomínky rozdrobené „do malých příhod a příběhů, většinou rozmarných, ale i teskných a pochmurných“. Soubor krátkých próz Všecky krásy světa je poskládán z desítek takových malých příběhů; jejich záběr je široký – rodný Žižkov, milovaná Praha, Kralupy nad Vltavou, lidé známí od dětství i respektovaní v dospělosti, spolužáci, sousedé,

Básnická sbírka je literárním debutem brněnského autora.

Toto jsou básně, které kombinují civil(ist)ní poetiku se surreálnými obrazy; děje se tak prostřednictvím asociativních jazykových her a „samplování“ textových útržků nejrůznějšího původu. Přítomen je též jakýsi humor, nadlehčující existenciální úzkost ze světa přehlceného všeobecnou skepsí a únavou, zoufale přehlušovanou maniakální aktivitou a pseudokomunikací na sociálních sítích.

Uprostřed vztahů, cest, zážitků, duchovních zjevení a porozumění s druhými lidmi se autor dotýká křehkých „perliček na dně“. Vyplouvají určité odpovědi, záblesky krásy, pochopení, smíření. To je pak popsáno nejčastěji formou volného verše prostřednictvím zvukomalebných slov a nenápadného, jakoby skrytého rýmu. Každá cesta a setkání se stávají příběhem. Někdy plným okouzlení, jindy je to setkání s bolestí

Poezie Michaely Keroušové (1987) je vystřihovaná ze všedních dnů i ze snů, z každodennosti i z pohádek. Je holčičí i ženská najednou. Ať už se v ní píše o čemkoliv, má zvláštní jas a rytmus. Tahle slečna se navíc nebojí - leze po hromadách haraburdí, prochází v noci panelákovými sklepy a setmělými městskými parky. Když ji přepadne strach, začne si potichu zpívat a usmívat se. Poezie svrchního kvašení,

Vyzrálá prvotina mladé brněnské básnířky na první přečtení zaujme suverenitou a drsností, s níž zaznamenává mnohdy složité a trýznivé vztahy mezi navzájem se milujícími ženami. Pod svrchní vrstvou této formálně bravurně zvládnuté poezie se ovšem skrývají mnohem obecnější a velmi jemně a přesně vyslovená existenciální dramata, která prožívá každý člověk. Andrea Vatulíková je velmi sečtělá a dobře zná

Nejslavnější sbírka žijící legendy českého básnictví je zároveň skutečným skvostem tuzemské poezie XX. století. Od jejího prvního vydání uplynou brzy již celá čtyři desetiletí. Čas však nejenže tuto sbírku — která se v polovině šedesátých let stala na zdejší literární scéně naprostým zjevením — nepřipravil o nic z její magické, imaginární, hypnotizující atmosféry, ale naopak jí umožnil dozrát podobně,

Okamžiky života ve čtyřverších. Není náhodou, že tato sbírka obsahuje 212 básní. Každý čtyřlístek čtyřverší budiž jedním skromným reprezentantem všech 53 let autorova života.

Pražský Nemec R. M. Rilke patrí k najväčším svetovým básnikom novoveku. Mal 24 rokov, keď počas jednej jedinej jesennej noci napísal poému v próze Pieseň o láske a smrti korneta Krištofa Rilkeho, ktorá sa mala stať najpredávanejším básnickým dielom v nemeckej literatúre vôbec. Aj sto rokov po prvom knižnom vydaní je tento básnický skvost výzvou pre interpretov, literárnych vedcov, prekladateľov a ilustrátorov

Do sborníku Almanach Nibiru přispělo svými básnickými a povídkovými texty devět českých autorek a autorů z řad UČS, jmenovitě Ivana Blahutová, Michal Černík, Václav Franc, Pavel J. Hejátko, Věra Klontza-Jaklová, Taťána Králová, Miroslav Orava, Karel Sýs, Marie Veselá; a s nimi jako hosté ještě dva vynikající slovenští literáti – Pavol Janík a Ján Tužinský, rovněž čestní členové UČS. Ilustrace (celkem

Čtvrtá samostatná autorčina lyrická básnická sbírka, 68 básní napsaných hutnou metaforou, i hravých a experimentujících. Na bělmu očním jsou niterná témata, nárazy na hořkou pravdu, na sobectví druhého a na zmatený svět. Nezkreslené, hořké, bolavé myšlenky. Básník jde po cestě, kterou mu vnutil život, po cestě utrpení, ale přesto nakonec rozezpívá prorocké písně a dokáže velké věci.

Ve sbírce Michala Matzenauera nazvané Po kameni cesta se setkáváme s poetikou pro autora již charakteristických rysů. Motiv bloudění jako by se posunul konkrétnějším směrem lyrický subjekt se nachází na dané cestě, dávno již vmíšen spolu se všemi živly světa do obeznámenosti o jejích mnohých krásách i nástrahách. Na své pouti tak kráčí osamoceně, ačkoliv v kontextu osobních zpovědí i společenských

Nejnovější básnická sbírka Ivana M. Jirouse, vůbec první napsaná po druhém, rozšířeném vydání Magorovy summy, vyšla poprvé jako bibliofilie v nakladatelství Gallery. Nyní vychází v druhém vydání v nakladatelství Torst, ve stejné grafické úpravě Dušana Str