Životní prostředí je hodnotou, jejíž význam je nezpochybnitelný a zasluhuje si tak naši trvalou pozornost. Prostředkem k jeho ochraně je mimo jiné vhodná právní regulace vzájemně se doplňujícími normami z různých právních odvětví. Tato kniha se zaměřuje specificky na možnosti trestního práva ve vztahu k ochraně životního prostředí, neboť právě trestní právo je prostředkem určeným k ochraně nejvýznamnějších hodnot ve společnosti. Autorka ve své monografii předkládá analýzu klíčových nástrojů trestního práva v této oblasti na úrovni mezinárodního, evropského a českého práva. Vedle toho se zabývá rovněž charakteristikou environmentální kriminality, konstrukcí trestněprávních norem v ochraně životního prostředí a zvláštnostmi takové normotvorby.

Otevřený a kontroverzní příběh z nejvyšších pater justice. JUDr. Pavel Kučera, dlouholetý místopředseda Nejvyššího soudu s bohatou soudní i advokátní minulostí, vypráví o zákulisí justičních praktik i mediálních kauz napříč dobou a režimy. Martin Švehla, který krátce působil jako mluvčí Nejvyššího soudu, spojil historky, postřehy a názory zkušeného právníka a uznávaného soudce s historickými fakty a předkládá je čtenáři jako životní příběh člověka, ale i jako příběh české justice a jejího praktického fungování v dobách totality a na přelomu milénia. S Pavlem Kučerou nahlédneme do prezidentské kanceláře v dobách Václava Havla a zamyslíme se i nad obecně tak kontroverzními tématy, jako jsou dodnes platné rozsudky z politických procesů, trest smrti nebo kariérní žebříčky soudců. Ctíme stále ještě presumpci neviny? Jak se dá před soudem prokázat znásilnění? Jak média ovlivňují průběh trestních řízení a jaký tlak vytvářejí na rozhodování soudů? Vyprávění nezamlčuje ani vlastní soudní zkušenost, při níž byl na sklonku své kariéry JUDr. Kučera spolu s dalšími osobnostmi označen za zákulisní justiční mafii ovlivňující průběh trestních případů. Slouží zde (nejen) jako východisko k obecnější úvaze o tom, nakolik boj s kriminalitou ospravedlňuje zásahy do svobody a soukromí občanů demokratického státu.

Učebnice autorského kolektivu z katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity poskytuje studentům právnických fakult a dalším zájemcům o právo komplexní výklad problematiky mezinárodního práva soukromého a procesního v prostředí Evropské unie. Učebnice začíná úvodním vstupem do problematiky evropského justičního prostoru ve věcech civilních, poté čtenářům učebnice poskytne výklad o určování rozhodného práva pro smluvní a mimosmluvní závazky. Dále se zaměřuje na konkrétní oblasti – příslušnost soudů, uznání a výkon rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních a také v oblasti rodinného a dědického práva. V závěru se věnuje právnímu styku justičních orgánů v oblasti občanských a obchodních věcí a mezinárodním aspektům insolvenčního řízení.

Publikace se zabývá aktuálním tématem ochrany osobnosti a osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Rychlý rozvoj informačních technologií a související automatizace procesů na pracovišti umožňují snadné monitorování výkonu zaměstnance, sledování toho, kdy čerpá pauzy a jak je tráví, jak spolupracuje s ostatními zaměstnanci nebo jak využívá svěřené prostředky. K popularitě tématu v poslední době přispěla rovněž nová regulace ochrany osobních údajů obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). V první části se autor zabývá právním rámcem a prameny analyzované problematiky, a dále popisuje obecná východiska pro zkoumání ochrany osobnosti. Ve druhé části se věnuje ochraně osobnosti a soukromí zaměstnanců včetně rozboru relevantní judikatury. Soustředí se na specifika vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, na ochranu zaměstnanců před a po skončení pracovního poměru či na možnosti sledování zaměstnanců. Ve třetí části zkoumá regulaci ochrany osobních údajů, zejména právní základy pro zpracování osobních údajů, související práva zaměstnanců, možnosti zpracování jednotlivých údajů apod. Čtvrtá část obsahuje analýzu vybraných aplikačních otázek, vztahujících se především k jednotlivým nástrojům monitoringu nejčastěji využívaným zaměstnavateli v praxi. Autor nabízí rovněž úvahy de lege ferenda a pohled na vybrané zahraniční právní úpravy.

Publikace přibližuje některé obecné právní aspekty sportovní činnosti (například problematiku dopingu, pojištění ve sportu, řešení sporů či postavení dítěte-sportovce). Zároveň se zaměřuje na právní úpravu a vnitřní organizaci v rámci vybraných sportovních odvětví fotbalu, bojových sportů, motoristického sportu a jógy. Cílem publikace není obsáhnout rozsáhlou materii obecných otázek právní úpravy sportu a dalších pohybových aktivit ani detailně rozebrat organizační zajištění, pravidla či vnitřní předpisy v jednotlivých sportech. Autoři se však pokusili o nastínění některých zajímavých či aktuálně řešených otázek, a to jak z pohledu práva českého, tak z mezinárodního hlediska. Kniha může posloužit právním profesionálům i právním laikům pro získání základní orientace v oboru sportovního práva a u vybraných sportovních aktivit.

Publikace představuje první monografické zpracování tohoto tématu v české právnické literatuře. Pojednává o přezkumu veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V knize jsou rozebrány postupy pro podání a vyřízení námitek, podání návrhu, případně rozkladu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to jak z pohledu dodavatele, tak i zadavatele. Monografie se také zabývá podáváním podnětů a přestupky zadavatelů, dále i pravomocemi a průběhem správního řízení před ÚOHS. Výklad doprovází příslušná judikatura Krajského soudu v Brně, Nejvyššího správního soudu, Soudního dvora EU a rozhodnutí ÚOHS k tomuto tématu. Kniha je určena pro všechny uživatele zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatele, dodavatele, advokáty, společnosti organizující výběrová řízení, akademiky, dozorové orgány, dotační orgány a další osoby zabývající se veřejnými zakázkami.

Publikace se zabývá předpisy, jež se týkají advokacie, v nejširším slova smyslu. Již ze samotné preambule vyplývá, že výklad zahrnuje spektrum od zákonů nejvyšší právní síly až po vyhlášky, resp. usnesení orgánů Komory. Autoři postupují od obecného ke zvláštnímu, a tak dávají zejména advokátní obci pramen poznání úpravy postavení advokacie, advokátů, obzvláště pak vztahu advokát a klient. Vykládají témata, která jsou kontroverzní. To se týká úvah o přiměřené odměně, o možné reklamě, o nabízení služeb, o poskytnutí informací o podnikání apod. Autorský kolektiv je sestaven z advokátů, kteří mají zkušenosti z práce v orgánech Komory. Zejména jsou to však advokáti, kteří poskytují právní službu klientům a je jim známo, jak výkon praxe vypadá. Všichni autoři si vytkli za cíl, že budou vykládat předpisy upravující advokacii v tom smyslu, že advokát poskytuje právní službu klientovi, který je tím, koho zejména mají tyto předpisy chránit. Do autorského kolektivu byli přizváni i experti na pojištění, a to jak pro profesní pojištění, tak i pro jiné druhy pojištění. S tím souviselo i zpracování otázky odpovědnosti za škodu. Autoři se snažili, aby kniha nebyla zahalena tajemstvím ve smyslu – „kde začíná problém, končí komentář“, naopak, se známými i méně známými potížemi na poli advokacie se vypořádali s příkladnou erudicí, noblesou i nadhledem. Kolektiv autorů Vladimír Jirousek, Zdeněk Turek, Petr Mrázek, Eva Indruchová, Irena Schejbalová, Radim Miketa, Michaela Střížová, Petra Vrábliková, Petr Čáp, Johan Justoň, Bohuslav Sedlatý, Ladislav Krym, Marcela Marešová, Gustav Vacek

Publikace je věnována analýze právních povinností, které plynou orgánům veřejné správy – zásadně v pozici veřejných zadavatelů ve smyslu § 4 ZVZ – z vybraných veřejnoprávních předpisů ve vztahu k pořizování a následnému užívání informačních technologií. Jedná se především o povinnosti zadávání veřejných zakázek na informační technologie, včetně limitace zadávání navazujících veřejných zakázek v případě existence stavu vendor lock-in v jednacím řízení bez uveřejnění. Dále je v publikaci věnována pozornost zákonu o informačních systémech veřejné správy a zákonu o kybernetické bezpečnosti. Publikace se věnuje i procesní stránce – s ohledem na nulový počet správních řízení vedených podle zákona o kybernetické bezpečnosti a zákona o informačních systémech veřejné správy se tato část logicky orientuje na vybrané aspekty řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na něj navazující řízení soudní před správními soudy.

Stejně jako je tomu ve vztazích práva soukromého, i ve vztazích práva správního se může vyskytovat prvek s vazbou na právní úpravu platnou v zahraničí (lex loci extera). Takovým prvkem jsou například oprávnění řídit motorové vozidlo nabyté podle cizího práva, nabytí vysokoškolského vzdělání na zahraniční univerzitě, existence veřejného zdravotního pojištění v cizině či označení klenotu ze zlata nebo z jiného drahého kovu puncovní značkou příslušným zahraničním orgánem. Výskyt prvků práva cizího státu ve vztazích našeho správního práva (lex fori) má rostoucí tendenci. Lze připomenout, že jedním z nástrojů obnovení volného pohybu osob během pandemie COVID-19 bylo, že právní řády jednotlivých států uznaly očkování proti této nemoci provedené v jiných jurisdikcích. Normy našeho správního práva na existenci těchto prvků reagují tím způsobem, že přiznávají cizímu právu důsledky i v našich právních vztazích. Tyto normy nejsou v českém právním řádu žádným způsobem kodifikovány, naopak je lze najít v desítkách předpisů správního práva. Kniha je prvním pokusem o systematické uchopení této materie v naší odborné literatuře.

Publikace komplexně analyzuje problematiku vrchního velení ozbrojeným silám z ústavněprávní perspektivy. Státovědná část analyzuje objekt, subjekty, obsah a rozsah vrchního velení jako výkonu nejvyšší rozhodovací autority nad ozbrojenými silami. Zvláštní pozornost je věnována rozboru povahy ozbrojených sil jako specifické organizace a ústavně-teoretickým souvislostem vrchního velení. Kromě toho poukazuje na vliv vrchního velení na konstrukci prezidentských a semiprezidentských režimů. Další část je věnována komparativní analýze ústavního zakotvení vrchního velení v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku. Navazuje historická ústavněprávní úprava vrchního velení v českých zemích, a to se zvláštním zaměřením na období první republiky. Ústavněprávní část rozebírá postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil dle čl. 63 odst. 1 písm. c) Ústavy České republiky. Autor kritizuje dosavadní výklad a přináší vlastní pohled na interpretaci a chápání prezidentova vrchního velitelství dle ústavního pořádku. Rozebírá i otázku kontrasignace a právní povahu aktů vrchního velitele, jakož i ústavní pojem ozbrojených sil.