Pohnuté dejiny 20. storočia neraz dramaticky zasiahli aj do života univerzitných profesorov. Na mnohých miestach to demonštruje táto vedecká monografia. Čitateľa zoznamuje s osudmi a vedeckou tvorbou štyroch významných profesorov rímskeho práva, ktorí pôsobili na Slovensku v priebehu 20. storočia. Obsahuje vedecky spracované biografie Otakara Sommera Miroslava Boháčka, Karola Rebra a Petra Blaha. Na tomto základe monografia predstavuje ucelený pohľad na vývoj právnického vzdelávania v Československu, pričom reflektuje najmä zmeny vo výučbe rímskeho práva presadených pod vplyvom dobových udalostí. Prostredníctvom pútavého výkladu o zaujímavostiach zo života profesorov však poukazuje aj na dôležitú metodologickú otázku, prečo je výučba rímskeho práva dôležitá. Svojím biografickým charakterom môže kniha zaujať prakticky každého, ocenia ju však predovšetkým záujemcovia o problematiku právnického vzdelávania a jeho novších dejín.

Monografia predstavuje inštitút darovania s príkazom podľa rímskeho práva. Analyzuje darovania sprevádzané obdarovanému uloženou povinnosťou, ktorá nemusela spočívať iba v určitom použití darovanej veci (nemusela byť len účelovým určením), ale mohla mať aj širší zámer a jej splnenie mohlo byť v záujme darcu alebo tretej osoby. Autorka sa usiluje o zodpovedanie otázok, ktoré sú rovnako aktuálne i v modernom občianskom práve: Je darovanie s príkazom ešte stále darovaním alebo už zmiešaným, prípadne výlučne odplatným právnym úkonom? Aký nárok darcovi, respektíve tretiemu z príkazu vznikol? Aký je rozdiel medzi darovaním s príkazom a negotium mixtum cum donatione, či aký je vzťah medzi nesplnením príkazu a nevďakom obdarovaného?

Učebnica politickej, právnej a sociálnej filozofie, ktorá predstavuje teoretické riešenia politicko-právnych a právno-filozofických problémov v jednotlivých etapách vývoja politického a právneho myslenia i spoločenských zmien, ktoré boli významnými ideovými počinmi reflektované. Ide najmä o prínos najvýznamnejších mysliteľov k poznaniu východísk a povahy prirodzeného a pozitívneho práva, vzťahu etiky, práva a politiky, slobody, rovnosti a spravodlivosti, slobody a spoločenského poriadku, štátu a moci, ľudských práv. Zámerom autorov je oboznámiť študentov práva s dedičstvom politickej, právnej a sociálnej filozofie a zároveň poukázať na konfrontáciu rôznych stanovísk, rozličné štýly myslenia a spôsoby argumentácie. Jej cieľom je prispieť ku kultivácii myslenia študentov a k prehĺbeniu poznania rozmanitostí myšlienkového vývoja právnej, politickej a sociálnej filozofie.

Publikace je prvním uceleným pohledem na právní dějiny na území Slovenska, který je dán k dispozici českým čtenářům. Je rozdělena na dvě na sebe navazující části. První část je věnovaná období, kdy Slovensko bylo součástí uherského království. Tedy n a Slovensku platilo uherské právo a správní a soudní systém byl rovněž uherský. Druhá část je věnována období po roce 1918, kdy se Slovensko stalo součástí československého státu.

Publikácia po prvýkrát poskytuje v slovenskom jazyku ucelený prehľad o pôsobení rímskeho a kanonického práva ako súčastí supranacionálneho učeného práva (ius commune) v Anglicku. Počas väčšiny historického vývoja existovali v Anglicku rôzne sústavy súdov, ktoré aplikovali rôzne hmotné právo. Dominantnými boli kráľovské súdy aplikujúce anglické krajinské právo (common law), popri nich však existovali aj cirkevné súdy aplikujúce kanonické právo, ako aj súdy aplikujúce rímske (tzv. civilné) právo (napr. Súd admirality, vojenské súdy a súdy univerzít). Odmietavý prístup kráľovských súdov viazaných po väčšinu svojho vývoja formálnymi žalobami striktne separoval anglické common law od európskeho ius commune, čím tieto súdy na jednej strane zabránili rozsiahlejšej recepcii rímskeho práva v Anglicku, no zároveň umožnili pôsobenie rímskeho práva vo vymedzených oblastiach (napr. v oblasti medzinárodných obchodných vzťahoch spadajúcich pod právomoc Súdu admirality) takmer vo svojej čistej podobe, t. j. len v minimálnej fúzii s domácim právom. Publikácia sa vo svojej nosnej časti zaoberá infraštruktúrou učeného práva v Anglicku tvorenou právnickými fakultami univerzít ako vzdelávacími inštitúciami, súdmi ako právnoaplikačnými inštitúciami a profesionálnym zborom právnikov aplikujúcich rímske a kánonické právo. Súčasť diela tvorí aj prehľad najvýznamnejších predstaviteľov učeného práva v Anglicku. Je určená najmä záujemcom o rímske právo, dejiny kanonického práva, anglické common law a pre čitateľov zaujímajúcich sa o právnu komparatistiku, keďže približuje dôvody, pre ktoré sú niektoré oblasti súčasne platného anglického práva oveľa viac podobné kontinentálnym právnym poriadkom ako iné.

Kniha shrnuje dějiny ústavního práva v českých zemích od jejich počátku v polovině 19. století až do současnosti. Učebnice je přehledně členěná podle základních ústavních mezníků od revoluce roku 1848 přes vznik samostatné Československé republiky, ústavy z období komunismu až po přijetí nynější české ústavy. Usnadňuje tak čtenáři orientaci v mnohdy složitém vývoji ústavního práva v českých zemích.

V názvu této knihy se hovoří o právnickém stavu a právnických profesích, tedy pojmech, které jsou alespoň zdánlivě neoddělitelně spjaty. Nebylo tomu tak ale vždy. V některých dobách sice celkem jasně vymezené právnické profese existovaly, avšak právnický stav jako takový, respektive příslušnost k němu, je možné stanovit jen obtížně – totéž někdy platilo také opačně. Co tedy pod právnickým stavem rozumět? Snad nejblíže skutečnosti bude říci, že obdobně jako (např. lékaři, stavitelé apod.) tvořili a tvoří právníci určitý stav vymezený nejen společenskými zájmy, ale především odborným zaměřením i pohledem na řešení různých pohledů a otázek. … (úryvek z předmluvy)

"A börtön több ezer éves intézmény, már a legrégebbi írott emlékek is tanúskodnak alkalmazásáról, mint a bűncselekmények büntetés-végrehajtási eszközéről. Az elmúlt évszázadok során - különösen a büntetések 18. századhoz köthető humanizálódása után - a szabadságvesztés-büntetés végrehajtásával kapcsolatos ismeretek, tapasztalatok hatalmassá duzzadtak, s kialakult a börtönügy mint tudomány, illetve - nem mellékesen - a büntetés-végrehajtási szakma. Jelen kötetünk több mint 1300 szócikkben és 250 színes és archív képpel illusztrálva tesz kísérletet a büntetés-végrehajtás legfontosabb fogalmainak, eszközeinek, intézményeinek, s nem utolsósorban több évszázados - hazai és egyetemes - fejlődésének összegzésére, megjelenítve a börtönügyhöz kapcsolódó társadalomtudományok széles spektrumát. A kötet számos börtönügyi szakember és reformer életrajzának, a büntetés-végrehajtás ókorba is visszanyúló eszközeinek és jogintézményeinek tudományos, mégis olvasmányos stílusban történő feldolgozása mellett nagy hangsúlyt helyez a hazai büntetés-végrehajtási intézetek és az elítéltek munkáltatását biztosító gazdasági társaságok bemutatására is, azzal a nem titkolt szándékkal, hogy a börtönök "természetes" zárt világát nyitottá, a társadalom minél szélesebb rétegei számára átláthatóvá tegye." (a Kiadó)

Třetí svazek ediční řady Fontes iuris romani, představující překlady základních pramenů římského práva do češtiny, nabízí vybrané tituly z 16. až 35. knihy zákoníku Digesta seu Pandectae císaře Iustiniana z roku 533 n. l. Čtenář zde nalezne především partie věnované římskoprávnímu pojetí smluv, jako je úschova, příkazní a společenská smlouva. Následuje právní úprava kupní smlouvy, zástavních práv, zásnub a manželství; „nadčasové“ tituly věnované právním domněnkám, neznalosti práva i skutku, svědkům a důkazům používaným na římských soudech. Představeny jsou názory římských právníků na poručenství a opatrovnictví, úpravu alimentačních povinností a nechybí ani tituly zabývající se dědickým právem. Kritické vydání a zároveň první překlad Digest do češtiny obsahuje originální text a je doplněn rozsáhlým poznámkovým aparátem, věcným, jmenným a místním rejstříkem.

Téma apelačního soudu zažívá v posledních patnácti letech zvýšenou vlnu zájmu. Předkládaná kniha jde tomuto trendu naproti a přináší původní znění desítek pramenů vztahujících se k dějinám této významné instituce. Apelační soud významnou měrou spoluutvářel české právní prostředí – ať už skrze sjednocování rozhodovací praxe napříč městskými a dalšími soudy v rámci zemí Koruny české nebo koncentrací elit českého právního života 17. století. Zde předestřené archiválie jsou doplněny o podrobné studie, ve kterých je pojednáno o působnosti soudu, jeho vnitřním uspořádání, způsobu obsazování uvolněných postů či o procesu přijímání rozhodnutí v konkrétních věcech. Zpřístupněné prameny reflektují širokou škálu činností, v nichž byl apelační soud převážně aktivním hybatelem. Výsledkem je komplexní obraz činnosti soudu postihující jedno století – od vydání Obnoveného zřízení zemského po dvacetileté výročí od vydání Hrdelního řádu Josefa I. Kniha je tak vhodná nejen pro zkušené badatele, kteří se s apelačním soudem při výzkumu již setkali, ale též pro ty začínající, kteří do tématu raně novověkého soudnictví teprve pronikají a hledají pevnou oporu pro svůj výzkum.

Římské právní prameny, které jsou do dnešních dní nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro moderní právní systémy, využívaly aplikaci právních principů a regulí ve větší míře než právo moderní. Proto je hlavním přínosem tohoto sborníku podrobný rozbor vzniku, obsahu a aplikace několika z nich. Texty poskytnou čtenářům průřezové představení jednotlivých zásad z oblasti nauk o právních úkonech (fraus legis facta), z oblasti věcných práv (servitus servitutis esse non potest), dědického práva (semel heres, semper heres), práva rodinného (neformalizovaný rituál domácího soudu; osobní výjimky pro členy panovnické rodiny), práva procesního (non est obligatorium contra bonos mores praestitum iuramentum), práva obligačního (nomina ossibus inhaerent), práva trestního (nullum crimen sine lege) a na závěr práva kanonického (dispens v beatifikačních procesech). Autory příspěvků jsou právní romanisté z České republiky a Slovenské republiky, kteří se v roce 2023 sešli v Olomouci na své 23. mezinárodní konferenci udržující odborné a přátelské vztahy i po rozpadu československé federace.