Heinrich, otec druhého stavitele pražské katedrály Petra Parléře, vzešel patrně z Kolína nad Rýnem, kde vyrůstala kolosální stavba nové katedrály. Usadil se ve Švábském Gmündu a tam působil na stavbě kostela sv. Kříže. Přídomek z Gmündu se v druhé polovině 14. století pojí se jménem dalších mistrů, o nichž se lze domnívat, že byli vzájemně spjati i příbuzenskými vazbami. Jim bylo svěřeno vedení velkých a prestižních staveb. Působili v Basileji, ve Freiburgu v Breisgau, Ulmu, Augsburgu, a na březích Rýna v Kolíně a Štrasburku, jejich práci lze předpokládat i v Norimberku a snad i v Řezně. Největší proslulost získal syn Heinricha z Gmündu Petr Parléř, povolaný v roce 1356 císařem Karlem IV. do Prahy, kde mu bylo svěřeno pokračování stavby katedrály. Jeho dílo se vyznačuje množstvím netradičních nápadů a inovací. Svou mistrovskou kvalitou i duchovním nábojem se dílo Petra Parléře trvale vepsalo nejen do podoby Prahy, ale i do dějin evropského středověkého umění. Petrův syn Václav převzal budování chrámu sv. Štěpána ve Vídni. Mistři z Gmündu byli povoláni ke stavbě dómu v Miláně. Nejmladší syn Petra Parléře Janco odešel až do vzdáleného Záhřebu. Tato skupina velkých stavitelů dostala po své nejvýznamnější osobnosti, druhém verkmistru pražské katedrály, pojmenování Parléři. Ohlas jejich díla, zejména pak v Praze působícího Petra Parléře, byl enormní. S jeho odezvou se setkáváme v různé podobě na mnoha prestižních stavbách na velké části evropského kontinentu. V uměleckohistorickém bádání se proto vžilo označení parléřovský, parléřovský vliv, parléřovský styl apod. Parléřovské dílo se stalo celoevropským fenoménem, který získal charakter mýtu a jemu je tato kniha věnována.

Co a kdo je středobodem Měšťákova života? Jak žije uznávaná autorita na ženskou krásu a jak se vlastně žije s ním? Jaká byla cesta Jana Mešťáka k medicíně? Jakými metamorfózami prošel kluk s nechutí k učení, ale s vášní ke všem sportovním disciplínám, aby byl dnes tím, kým je? Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. se v rozhovoru s Pavlínou Slancovou zamýšlí nad etickým a společenským rozměrem vlastního oboru, nad poptávkou současné moderní společnosti po " fyzické kráse a dokonalosti", porovnává vnímání role ženské a mužské krásy. Snaží se postihnout do jaké míry formuje fyzický vzhled osobnost člověka. Přirozeně tak sleduje etický rozměr vlastního oboru až tam, kde může výrazně podpořit kvalitu života, i tam, kde přispěje k urychlení rekonvalescence po úspěšné onkologické léčbě. Naznačuje rovněž, jak zasahuje náročná profese do jeho vlastního života... Metamorfórzy II. doplňují první knižní vydání souhrnem všech aktivit MUDr. Jana Měšťáka a současně uzavírají jeho neobyčejný osobní příběh.

Básník a filozof Eugen Brikcius vzpomíná na své kamarády a přátele: historiky umění a filozofy, malíře a sochaře, básníky a esejisty. Kniha skládá jedinečný portrét české kultury, hlavně poezie a filozofie, od 60. let minulého století po dnešek. Jsou to: Milan Balabán, Vladimír Borecký, Ivan Dubský, Jiří Gruša, Ivan Havel, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Bohumil Hrabal, Ellen Jilemnická, Ivan Martin Jirous, Svatopluk Karásek, Petr Král, Jiří Načeradský, Karel Nepraš, Jiří Němec, Rudolf Němec, Karol Sidon, Andrej Stankovič, Jan Steklík, Miloslav Topinka a desítka dalších. Svědčí o jejích proměnách i stálostech, o dramatickém vývoji i útěšných a úlevných okamžicích.

Není to ten, co neumí ve Slavnostech sněženek jezdit na kole, ale kance ve škole složí? A není taky Jáchymem, který hodí údaje Františka Koudelky do stroje? Petra Bruknera zkrátka znáte z filmů dua Smoljak a Svěrák i z Divadla Járy Cimrmana, kde jako neherec úspěšně hraje již desítky let. Především je to ale písecký rodák, jenž naplňuje svůj život rozličnými zájmy, vedle těch sportovních, jako je tenis, cyklistika či golf, k nim dále patří poslech jazzové hudby, kouření dýmek, fotografování či vytváření fóráží. A snad u tohoto všetečného muže usazeného s rodinou v Brandýse nad Labem ještě stojí za zmínku, že je též desítky let ženatý, přičemž nikdy nebyl ani v nejmenším rozvedený. Tento krásný výsledek rozhodně nijak nekalí skutečnost, že s právničkou, jíž jeho manželka je, by se rozváděl pouze sebevrah Knižní rozhovor s všestranným umělcem vede novinář a rozhlasový moderátor Vladimír Kroc, autor úspěšného rozhlasového seriálu Zvuková kronika Divadla Járy Cimrmana.

Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy později se tvrdívalo, že Havlíček psychicky trpěl tím, že se mu přátelé ze strachu vyhýbali, ale autor podobná tvrzení vyvrací, stejně jako některé další mýty včetně toho, že Božena Němcová položila na mučedníkovu rakev trnovou korunu. Součástí knihy je i stručné vylíčení Havlíčkovy žurnalistické dráhy, neboť ta byla příčinou jeho deportace do Brixenu. Autor se nevyhýbá ani spekulaci, jak by se Havlíčkův život mohl vyvíjet, kdyby se dožil vysokého věku jako jeho matka a sourozenci. Zabývá se též Havlíčkovým druhým životem, hodnocením jeho osudu a literárního i publicistického díla. Závěrem naznačuje, že deportace do Brixenu byla neuváženým krokem, kdy vláda i císař ve své bohorovnosti ignorovali známý fakt, že nezákonná perzekuce jakékoli známé osobnosti jen zvyšuje její popularitu.

"Osud mieša karty, my hráme," napísal nemecký filozof Arthur Schopenhauer. O tom, ako ich zamiešal 30 známym Slovákom, je táto kniha. Prečítajte si, čo ste ešte nečítali o Hane Hegerovej, Marekovi Brezovskom, Petrovi Pišťankovi Rudolfovi Slobodovi či Eve Kostolányiovej. A o mnohých ďalších. Kniha vznikla na základe úspešného seriálu Pohnuté osudy, ktorý každý týždeň už niekoľko rokov vychádza v HN magazíne - magazíne Hospodárskych novín. Prináša neznáme zákutia zo života večných rebelov. Ale aj tých, čo vzdorovali režimu, bojovali s vnútornými démonmi či žili až príliš krátko a intenzívne. K tomu sa pridávajú smutní hrdinovia. Zistite, prečo sa Božena Slančíková Timrava nikdy nevydala, ako eštebáci trápili prvého slovenského bojovníka za práva gejov Imricha Matyáša a čo sa skrývalo pod maskou Jozefa Vašáryho, otca dvoch našich známych herečiek. Dielo obsahuje okrem zaujímavosti cenné fotografie. Autormi sú redaktori Hospodárskych novín a Daniel Hevier ml.

Autor poodhaľuje tajomstvá života a smrti hrdinského generála Milana Rastislava Štefánika. Prináša dôležité fakty počnúc rodokmeňom tejto významnej osobnosti slovenských dejín, až do jeho tragickej smrti.

Spomienky Petra Petrasa na svoje žiacke, študentské časy. Zážitky zo základnej vojenskej služby, pridruženej výroby i učiteľské časy. Všetko, čo formovalo život známeho tatranského chatára.

Knižní rozhovor s pražským arcibiskupem a českým primasem vznikal na jaře a v létě roku 2023 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech. V rezidenci pražských arcibiskupů rozmlouval historik Marek Šmíd s Janem Graubnerem o jeho dětství, mládí a dospívání, o kněžské formaci, pastoračním působení za normalizace i aktivitách v čele olomoucké a pražské arcidiecéze. Významný prostor je věnován osobním otázkám, zaměřeným mj. na jeho rodinu, přátele, postoje, hodnoty či osobnosti, kterých si váží, záliby, místa jeho srdce... V rozhovoru je též nazírána současná situace a perspektivy katolické církve v měnícím se světě či pontifikát papeže Františka. Čtenáře však především potěší neformální, upřímný a srdečný dialog. Na jeho hloubce a otevřenosti mají zásluhu obě strany: Jan Graubner díky jasně formulovaným postojům, které se nebál a nebojí zastávat v jakékoli době a bez ohledu na názorové protivníky, díky své křesťanské pokoře a v neposlední řadě díky smyslu pro humor. A Marek Šmíd jako uznávaný a erudovaný historik a pedagog, profesně i osobně spjatý s historií a současností katolické církve.

Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké. Avšak v noci na 2. srpna 1944 byla zavražděna její čtyřletá dcera Gretel, její rodiče, sestra se svými šesti dětmi a řada dalších příbuzných. Téhož dne poslaly oddíly SS Zilli na nucenou práci do tábora Ravensbrück. Zilli se však odtamtud podařilo uprchnout. Když válka skončila, shledala se pouze se svými dvěma bratry. O svém příběhu začala hovořit teprve před několika málo lety. Příběh Cäcilie Reichmannové není jen pietním dokumentem vydávaným z úcty k obětem romského holocaustu, ale líčí i život německých Sintů na základě osudů jedné rodiny. Je zároveň ojedinělým seznámením s duší a myšlením výjimečné osobnosti, kterou Cäcilie Reichmannová byla.

Simone Weilová (1909–1943), známá jako „patronka všech outsiderů“, byla jednou z nejpozoruhodnějších myslitelek dvacátého století, filozofkou, která skutečně žila podle svých politických a etických ideálů. Kniha Roberta Zaretského ukazuje nově stránky Weilové – přísnou racionalistku, která se oddávala zároveň vlastnímu typu mysticismu; revolucionářku se slabostí pro anarchismus, která však věřila v hierarchii práce; a humanistku, která lidské potřeby a povinnosti nadřazovala lidským právům. Kniha Zneklidňující Simone Weilová ctí složitost jejího myšlení a vypovídá o tom, proč nepřestává fascinovat čtenáře i dnes. Kniha Roberta Zaretského představuje myšlení Simone Weilové v úplnosti, ať už jde o její chápání vzdoru, nebo o její klíčový myšlenkový motiv, jímž je hledání kořenů na pozadí rozpadajícího se světa. Autor píše srozumitelně, což není snadné, protože Weilová je místy obtížně srozumitelná: v jejím myšlení se objevují na první pohled nesmiřitelné rozpory.

Christopher Andersen újságíró már Diana, walesi hercegné halála óta figyelemmel kíséri Vilmos és Harry herceg életének alakulását. Több könyvet írt a témában, köztük néhány magyarul is megjelent. Ebben a könyvében utánajárt mindennek: mi történt a két fiúval, mióta felnőttek lettek, megnősültek – mindketten erős karakterű nőket vettek feleségül –, és gyerekeik születtek. Megmutatja, Erzsébet királynő hogyan próbált manőverezni a színfalak mögött, hogy kedvező képet alakítson ki a jövendő királyról, Vilmosról és a „Pótlékról”, Harryről. A nagy kérdés, hogyan tudja túlélni a Windsor-ház Harry és Meghan távozását a „Cégből”, amihez hasonló VIII. Edward óta nem történt a királyi családban. Megtudhatjuk, hogyan változott Vilmos és Harry viszonya egymással –, amely nagyon szoros, egymást támogató kapcsolattá fejlődött édesanyjuk halála után –, miután megnősültek, és milyen ádáz rivalizálás folyik a feleségek, a két sógornő között a népszerűségért.

Fotografka, herečka a politická aktivistka Tina Modotti (1896–1942) byla ve své době v avantgardních uměleckých a politických kruzích stejně slavná a uznávaná jako dnes mnohem známější výtvarnice Frida Kahlo, s níž ji pojilo blízké přátelství. Unikátní výbor z její anglicky, španělsky a italsky psané korespondence doplněný autorčinými fotografiemi vykresluje dramatický obraz neklidného a vášnivého života této politické a umělecké revolucionářky.

Ebből a lenyűgöző, festmények és fotók garmadájával illusztrált könyvből minden fontos részletet megtudhatunk II. Erzsébet uralkodásáról, a királyi család tagjairól és a brit monarchia történetéről. Születésétől haláláig követhetjük a már életében legendává vált II. Erzsébet életét, és exkluzív, szívbe markoló fotók révén lehetünk szemtanúi a királynő végső útjának, valamit a királyi család új nemzedéke színrelépésének. A II. Erzsébet királynő élete és a királyi család méltó mementója a legendás uralkodónak.

Rónai Egon újságíró-riporter-műsorvezetőről szóló interjú-portrékötet, a műsorvezető életéről, emlékeiről szóló beszélgetésekkel, 1960–2020 közötti kordokumentumokkal, Rónai élete szereplőinek megszólalásaival, és néhány fontos, televíziós riportjával.

Od chvíle, kdy roku 1952 v pětadvaceti letech usedla na trůn, byla královna Alžběta II. cílem nepřetržité pozornosti. Co však o nejznámější korunované hlavě světa doopravdy víme? Známá autorka životopisů Sally Bedell Smithová na základě mnoha rozhovorů a dříve utajených dokumentů poodhaluje roušku tajemství a v důvěrných podrobnostech ukazuje pracovní i sou­kromý život královny, která provedla svoji zemi a Com­monwealth šedesáti lety válek a otřesů s nebývalým klidem, inteligencí a důstojností. V knize Alžběta II., Život moderní panovnice se seznámíme s dívkou, jež se nenadále stane „předpokládanou dědičkou“, poté co se její strýc vzdá trůnu. Ve třinácti letech se zamiluje do mladého kadeta Filipa a rozhodne se za něj provdat, ačkoli její rodiče dávají přednost bohatším britským šlechticům. Vidíme dospí­vající Lilibet opravovat za války náklaďáky a v den vítěz­ství stát na balkóně Buckinghamského paláce po boku Winstona Churchilla. Vidíme mladou královnu, která se pokouší spojit role panovnice a matky dvou malých dětí. Sally Bedell Smithová nás uvádí do paláce a popisuje krá­lovninu každodenní práci – „červené krabice“ oficiálních listin, každotýdenní schůzky postupně s dvanácti minis­terskými předsedy, náročné zahraniční cesty, neustálý dohled tisku – i její osobní vztahy: s princem Filipem, celoživotní láskou a po čtyřiašedesát let manželem, s dětmi, jejichž manželství většinou zkrachovala, s vnou­čaty a přáteli. Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života. Rovněž poskytuje vhled do fungování poslední velké světové monarchie.

Bálint György – vagy ahogyan az országban hosszú évtizedek óta mindenki ismeri, Bálint gazda – már számtalan kertészeti szakkönyvvel, újságcikkel és televíziós műsorral lopta magát a szívünkbe. Közel egy évszázadnyi élménnyel és tapasztalattal a háta mögött Bálint gazda ezúttal ötven történetet, illetve az ő megfogalmazásában emlékfoszlányt gyűjtött össze, melyeket ugyanannyira élvezetes önállóan, mint csokorba szedve olvasni. Vajon mi tehetné még személyesebbé és kedvesebbé ezeket a történeteket? Vámos Robi utánozhatatlan, sajátos stílusban készült rajzai! Kettejük közös munkájának gyümölcse ez a nem mindennapi kötet, melyben a bájos illusztrációknak hála a leírtak valósággal megelevenednek.

Az 1992-ben megjelent Diana igaz története óriási felzúdulást váltott ki az angol uralkodói családban. Később aztán még a kételkedők számára is nyilvánvaló lett, hogy valóban ez a hercegnő igaz története. Akkoriban, amikor a könyv íródott. Diana csapdában érezte magát a királyi családon belül, és nem volt hatalma az események felett. A hercegnőt azonban a könyv megjelenése ahhoz is hozzásegítette, hogy élete új irányt vegyen. Ez az új, boldogabb élet azonban tragikus hirtelenséggel ért véget. Dianáról 1997-es halála után számtalan könyv jelent meg (magyarul is), melyek igen különböző módon, gyakran elfogultan meséltek a hercegnőről. Az évek során azonban beigazolódott, hogy Andrew Morton kötete kiállja az idő próbáját.

Výbor z prací disidenta, překladatele a diplomata Martina Palouše z let 1978–2022 mapuje jeho cestu světem (filozofie). Od „podzemních“ počátků spjatých se semináři Jana Patočky a společenstvím kolem Zdeňka Neubauera a Václava a Ivana M. Havla přes angažmá v politice a diplomacii po sametové revoluci (velvyslanec ČR v USA a později velvyslanec Stálé mise ČR při OSN v New Yorku) po působení v akademické sféře – od roku 2012 na postu ředitele Programu Václava Havla pro lidská práva a demokracii na Floridské mezinárodní univerzitě v Miami. Knihu doprovází unikátní fotografie, které text doplňují o nejvýznamnější životopisné souřadnice. „Dospěl jsem do životní fáze, kdy lidé vzpomínají, bilancují, ohlížejí se, uzavírají. Dlouho jsem váhal, zda bych měl k tomuto žánru přispět i já, ale nakonec jsem se rozhodl, že se do toho pustím. Když jsem ovšem přemýšlel nad formou svého příspěvku, připadlo mi nejvhodnější vyjít ze skutečnosti, která můj život zcela zásadním způsobem ovlivnila a která i nyní, když jsem překročil hranici sedmdesáti let, má pro můj způsob uvažování o sobě samém rozhodující roli: ze svého setkání s filosofií, ze svého hledání právě v ní odpovědí na otázky, které mě v čase a na místě vymezeném pro mé pozemské pobývání pronásledovaly. Odvažuji se tedy zde nabídnout jeho stopy, své písemné příspěvky do filosofického dialogu okolo mne kontinuálně probíhajícího – v rodině, s přáteli a známými –, občas prokládané dopisy, záznamy přednášek či písemnými dialogy či rozhovory.“

Text prednášky na vedeckej konferencii Henrich Bartek v slovenskej jazykovede a kultúre, ktorá sa konala na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave 22. marca 2017.

It was one of the most searing images of the twentieth century: two young boys, two princes, walking behind their mother's coffin as the world watched in sorrow - and horror. As Diana, Princess of Wales, was laid to rest, billions wondered what the princes must be thinking and feeling - and how their lives would play out from that point on. For Harry, this is that story at last. With its raw, unflinching honesty, Spare is a landmark publication full of insight, revelation, self-examination, and hard-won wisdom about the eternal power of love over grief.

Publikace pomocí dobových dokumentů a fotografií přibližuje životní osudy právníka, politika, politického vězně a exulanta JUDr. Bedřicha Hostičky. V roce 1950 byl souzen v procesu s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi, který se uskutečnil na pokyn vedení Komunistické strany Československa. JUDr. Hostička byl do procesu zařazen jako člen Československé strany lidové a obviněn ze špionáže. Ve vězení strávil téměř čtrnáct let. This publication presents the life of the lawyer, politician, political prisoner and exile, Dr. Bedřich Hostička, with the help of contemporary documents and photographs. In 1950, he was sentenced in the showtrial with Dr. Milada Horáková and other personalities, which took place on the instructions of the leadership of the Communist Party of Czechoslovakia. Dr. Hostička was included in the trial as a member of the Czechoslovak People’s Party (Christian Democrats) and accused of espionage. He spent almost 14 years in prison.

Az egyik legnépszerűbb tagja a brit uralkodóháznak, jóképű, okos, intelligens. Vilmos hercegnek minden reménye megvan arra, hogy a monarchia koronás fője legyen. Életéről, eddigi pályafutásáról, valamint kiterjedt és világszerte ismert családjáról írt izgalmas könyvet a francia Vanity Fair királyi sztorikra szakosodott újságírója, Pierrick Geais. A kötetet színes képmelléklet gazdagítja. Hogyan tudatta Károly elsőszülött fiával, Vilmossal anyja halálhírét? Miért töltött Cambridge hercege egy éjszakát hajléktalanként London utcáin? Miért választotta Vilmos a skóciai St. Adrews egyetemet az addig a családjánál szokásos Oxford vagy Cambridge helyett? Kiknek csapta a szelet Kate Middleton előtt? Vilmos hol találkozott későbbi feleségével, és hogyan sikerült néhanapján sajtókíséret nélkül randevúzniuk? Hányszor szakított egymással a szerelmespár, mire végre egybekeltek? A könyv a fenti kérdésekre biztos forrásból érkező válaszokat ad, és még jó néhány hasznos információval szolgál, ha mindent tudni akarunk a brit trón várományosáról.

Předložená kniha je věnována osobnosti Karla Bonaventury Buquoye. Císařský vojevůdce a majitel panství Nové Hrady je v ní představen v kontextu třicetileté války i svých mezilidských vztahů. Přední čeští i zahraniční historici v ní seznámí čtenáře se základními mezníky doby, ve které Karel Bonaventura Buquoy žil a jejíž vývoj výrazným způsobem ovlivňoval, i s životními příběhy osob, jež stály v generálově stínu. Autorský kolektiv: Margarete Buquoy, Tomáš Černušák, Lothar Höbelt, Vladimír Hokr, Olivier Chaline, Jan Kilián, Pavel Marek, Anna Nováková, Vítězslav Prchal, Tomáš Sterneck, Petr Vorel, Martin Zelený.

Britská královna Alžběta II. zemřela 8. září 2022. Odešla v úctyhodném věku 96 let, jen několik měsíců poté, co v červnu oslavila v roce 2022 své platinové jubileum, sedmdesát let na trůně. Její příběh je bez nadsázky příběhem století. Britská panovnice desítky let budila všeobecný respekt, úctu a sympatie – a to i v zemích, které se samy dávno monarchie zbavily. Když zemřela, jako by se celý svět na chvíli zastavil. Královna Alžběta, její manžel princ Philip, jejich syn princ Charles a jeho manželky Diana a Camilla, princové William a Harry a jejich manželky Catherine a Meghan…Poutají pozornost, zvedají čtenost i sledovanost, točí se o nich filmy, dokumenty i seriály, vznikají o nich divadelní hry. Proč se vlastně těšila královna Alžběta II. takovému všeobecnému respektu a popularitě? Jaký je její odkaz v současném světě? Proč se takové všeobecné popularitě těšila nejen šestadevadesátiletá královna, ale i celá britská královská rodina? Co to vlastně znamená, být „senior royal“, tedy pracující člen královské rodiny? V čem tkví jejich práce, povinnosti, služba vlasti? Proč se členové královské rodiny nemohou chovat stejně, jako influenceři na sociálních sítích? Jak si vlastně vydělávají? Kdo tu má reálný vliv, kdo koho musí bezvýhradně respektovat? O čem rozhodovala královna, a o čem mohou členové královské rodiny rozhodovat sami? Čím je vlastně monarchie v 21. století a proč je vším, jen ne přežitkem starých dob? A co se bude dít nyní, když se britským panovníkem stal někdejší princ z Walesu, Charles, nový král Karel III.? To všechno je tématem této knihy.

Edice vzpomínek novináře Jiřího Goldschmída (1925–2004). Autor pocházející z českožidovské rodiny vzpomíná na dětství, prožitek holocaustu (Terezín, Osvětim), který přežil jako jediný z rodiny, poválečnou dráhu novináře v ČTK, vedení mezinárodní žurnalistické školy pro školení agenturních novinářů v rozvojových zemích (1959–1969), cesty po Africe a Asii v 60. letech (Mali, Keňa, Alžírsko, Indie, Pákistán, Japonsko atd.), pražské jaro 1968 a jeho konec, perzekuci za normalizace (vyhození z ČTK, dělnické zaměstnání na stavbě pražského metra), rok 1989 a dění 90. let až po 11. září 2001.

Málokterý královský rod ovlivnil evropskou historii 20. století tolik jako ten britský. Významný francouzský historik sleduje dějiny rodu od konce 19. století, resp. od roku 1917, kdy král Jiří V. přijal rodové jméno Windsorů ve snaze odstřihnout se od německých kořenů dynastie. Autor popisuje peripetie rodu, neslavnou historii krále Eduarda VIII. i statečný postoj jeho bratra Jiřího VI. za druhé světové války. Knihu uzavírá životní příběh současné britské královny a její rodiny až do začátku dvacátých let 21. století.

Jméno Huga Vavrečky (1880-1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově. Jemu samotnému byla pozornost věnována doposud jen sporadicky, přímo posledním letům jeho života pak vůbec. Právě ony přitom patří k těm, které kladou nejvíce otázek a přinášejí nejméně očekávatelné odpovědi. Tato kniha proto čtenáři nejprve nabízí stručné představení Vavrečkova života do roku 1945, shrnuje hlavní oblasti jeho působení a ukazuje jeho životní priority a postoje, které se naplno projevily v hlavním zkoumaném období 1945-1952, kdy se Vavrečka musel stejně jako další členové bývalé prvorepublikové a zčásti i protektorátní elity vyrovnávat s problémy, které z jeho před/válečné činnosti plynuly. Autorka detailně sleduje Vavrečkovu adaptaci na měnící se společenské podmínky i jeho postavení v nich a předestírá až detektivní pátrání po různorodých strategiích jednání i vyjednávání, které volil tehdy, čelil-li například nařčením z kolaborace. Hledá také odpovědi na otázky, co si Vavrečka o světě kolem sebe myslel a jak si představoval (nejen svou) budoucnost.

Krásna a záhadná. Volali ju „belle of Vienna society“. Nadpriemerne inteligentná a trocha excentrická. Podnikavý, nepokojný duch a srdce dokorán pre blížnych. Výborná hudobníčka, maliarka a poetka, priekopníčka umeleckého smeru dekadencie nielen na Slovensku ale aj v celom Uhorsku. Brodzianska vojvodkyňa Natália Oldenburgová. Ľudová aristokratka, ktorá považovala Slovensko za svoju vlasť… Kniha Natália Oldenburgová – zabudnutá perla Ponitria predstavuje bohatý a plodný život všestranne nadanej dámy, ktorý bol úzko spätý s obcou Brodzany a jej obyvateľmi. Približuje aj všestranné aktivity brodzianskej vojvodkyne a kňažnej: jej dobročinnosť, hospodársko-spoločenskú činnosť, a najmä literárne a výtvarné dielo (aforizmy, básne a maľby). Básne a aforizmy Natálie Oldenburgovej sú v knihe prezentované v originálnom nemeckom jazyku, do slovenčiny ich preložila autorka knihy, Ing. Jana Judinyová; básne prebásnila poetka a literárna historička prof. PhDr. Eva Fordinálová, CSc. Druhé doplnené vydanie knihy s Natália Oldenburgová – zabudnutá perla Ponitria a realizovalo pre veľký záujem čitateľov. Niektoré biografické skutočnosti týkajúce sa kňažnej Natálie Oldenburgovej boli doplnené, kniha obsahuje aj väčší počet jej básní.

Soros György világszerte ismert filantrópiájáról, progresszív gondolkodásáról, a civil társadalom érdekében tett erőfeszítéseiről, politikájáról és befektetési sikereiről, a nyílt társadalom, a sajtószabadság és a liberális demokrácia iránti elkötelezettségéről -- de ugyanilyen jól ismert a szélsőjobb fő ellenségeként is, a nacionalisták, populisták, autoriter rezsimek és antiszemiták folyamatos támadásainak célpontjaként. Ha megkérdezzük az embereket, hogyan jellemeznék őt, valószínűleg különböző és látszólag ellentmondásos válaszokat kapnánk. Ki is valójában Soros György? Mindeddig egyetlen életrajz sem volt képes megragadni rendkívüli, sokrétű jellemét. Ebben az ambiciózus és őszinte könyvben Soros régi kiadója, Peter L. W. Osnos összegyűjtötte a legkülönbözőbb értelmiségiek, újságírók, tudósok és nonprofit szervezetek vezetőinek írásait, hogy a médiában megjelenő képen túl teljes képet alkothassunk Soros Györgyről. E nézőpontok kaleidoszkópján keresztül élénk és meggyőző portré rajzolódik ki e figyelemre méltó ember egyedülálló és következetes hatásáról. Ez valóban egy teljes élet. Peter L. W. Osnos a PublicAffairs alapítója, amely 1998 óta Soros György összes könyvét kiadta. A PublicAffairs megalapítása előtt Osnos újságírói karriert futott be az I. F. Stone's Weekly és a Washington Post, valamint a Random House kiadóvállala.