Rozšířené vydání, doplněné Mgr. Michalem Švandou o nové poznatky z planetologie je netradičním průvodcem světem planet. Již první vydání této knihy bylo okamžitě rozebráno. Popisuje a obrazově dokumentuje nejzajímavější místa na planetách a jejich družicích, přičemž se pokouší podat vysvětlení, proč jsou planety takové, jaké jsou. Kniha ale není jen pouhou exkurzí do světa planet, klade si za cíl i mnohem hlubší a závažnější otázky o jejich vzniku a významu. Navíc obsahuje naprosto unikátní fotografie, z nichž některé byly pořízeny teprve v poslední době.

Ve své Stručné historii času Stephen Hawking přístupně a čtivě rekapituluje vědecké i předvědecké názory na vznik a podobu vesmíru. Od mytologických představ o Zemi ležící na krunýři želvy se přes heliocentrické a geocentrické modely Sluneční soustavy dostává k Albertu Einsteinovi a jeho převratným objevům dotýkajícím se povahy prostoru a času. Shrnuje neuvěřitelný pokrok, jaký věda v poznávání vesmíru učinila ve dvacátém století, a dostává se až na práh objevu teorie všeho, která by sjednotila dosavadní fyzikální poznatky do komplexního celku a která prozatím zůstává nedosažitelná.

Kniha vychází ze zkušeností britského astronauta Tima Peaka a zve čtenáře k pokusu o splnění vstupního a výcvikového programu Evropské kosmické agentury (ESA). 100 testů v rozsahu od nižší po nesmírně vysokou obtížnost bylo sestaveno mnoha trenéry astronautů ESA i samotnými bývalými astronauty. Čtenáře v každém věku prověří a zaujmou hlavolamy zaměřené na obrazové vnímání a logické uvažování, testy paměti a soustředění, matematické výpočty z hlavy, kvízy vyžadující vlohy pro cizí jazyky, psychologické profily, úlohy z týmové práce a vedení, zkoušky přežití a mnoho dalšího. Kniha je určena pro čtenáře od středoškolského věku.

Zábavná vědecká cesta a asi jedna z nejpohodlnějších misí na Měsíc od 50. let – s astrofyzikem Michaelem Bükerem a ilustrátorkou Tanjou Wehr. Konečně se o Měsíci dozvíte všechno, co jste vždy chtěli vědět, ale netroufli jste se zeptat. Konečně se o Měsíci dozvíte všechno, co jste vždy chtěli vědět, ale netroufli jste se zeptat. Měsíc na obloze - Náš soused ve vesmíru je takový vrtkavý kamarád: Pořád přibírá, pak opět hubne, způsobuje příliv a odliv, nečekaně se nám objevuje na dovolené a stará se o nespočet neúspěšných lunárních kalendářů. Odkud se bere tato rozmarnost přírody? Měsíc ve vesmíru - Země a Měsíc tančí jako neoddělitelný pár svůj astronomický valčík. Přitom se navzájem neustále pošťuchují a ostatním občas ukradnou chvilku slávy. O důvod víc prozkoumat zapeklitou dráhu Měsíce, a to přímo z místa činu – z vesmíru. Spoiler: Konečně odkryjeme tajemství, co drží Měsíc na nebi! Měsíc jako exponát - Výlet k Měsíci knižní raketou: Jsou tam opravdu moře? Co je vlastně na tmavé straně Měsíce? Mona Lund, nesmírně angažovaná pracovnice kanceláře sluneční soustavy, podává live zprávy z místa činu o vzniku zemského souputníka. Měsíc jako cíl - Od faxujících plechovek přes vesmírné želvy až po první přistání astronautů – světový závod k Měsíci byl thriller s happyendem! Byť po prvním přistání na Měsíci 21. července 1969 se Měsíc postupně ztrácel z hledáčku astronomů... ale nyní! Budoucnost Měsíce - Japonsko, Čína, Indie – po dlouhé odmlce chce půlka světa naráz na Měsíc. Kdo to zvládne první a kdy se budou nabízet cesty turistům? Ale pozor, musíme si pospíšit, neboť Měsíc prchá pryč od Země!

Žijeme ve zvláštním a nádherném světě. Je třeba být obdařen neobyčejnou představivostí, aby člověk dokázal docenit ohromující stáří vesmíru, jeho velikost, bouřlivost a dokonce i krásu. Postavení přisouzené nám lidem je docela bezvýznamné. Musíme se velice snažit, abychom dali nějaký smysl tomu všemu, čím jsme obklopeni, a abychom pochopili svou úlohu a účel svého bytí. Nesporný úspěch první Hawkingovy Stručné historie času svědčí o tom, jak rozšířený je zájem o otázky, které si v ní autor klade: Odkud pocházíme? Proč je vesmír takový, jaký je? Pro mnohé čtenáře nebylo snadné některým pasážím v původní verzi knihy porozumět. V novém vydání, napsaném nyní ve spolupráci s teoretickým fyzikem Leonardem Mlodinowem, si autoři dávají za cíl především usnadnit pochopení obsahu, také však doplnili řadu nových poznatků, které se ve fyzice a kosmologii objevily během posledního desetiletí.

Je možné, že celé ľudstvo by sa mohlo vtesnať do priestoru veľkého ako kocka cukru? Mohla by explózia jediného komára vyhladiť život na Zemi? Čo všetko potrebujeme na zostrojenie stroja času? Aj na tieto otázky odpovedá obľúbený britský spisovateľ a popularizátor vedy Marcus Chown vo svojej knihe. Predstavuje 50 nesmierne zaujímavých, niekedy priam úžas vzbudzujúcich vedeckých faktov z oblasti biológie, antropológie, astronómie či fyziky, ktorými chce poukázať na výnimočnosť sveta, v ktorom žijeme. Aj tie najodbornejšie poznatky pritom podáva veľmi jednoducho, s nadhľadom a vtipom, čím z knihy plnej faktov robí dobrodružný príbeh objavovania zázrakov Zeme a vesmíru.

Pozorovanie, výskum a znázorňovanie nočnej oblohy je veľkou výzvou pre ľudstvo už od čias starých Egypťanov a Babylončanov. Táto kniha predstavuje najslávnejšie, najvzácnejšie a najpôsobivejšie hviezdne atlasy, aké vznikli od 16. do 19. storočia. Nádherné mapy známych i menej známych súhvezdí sú dôkazom, ako sa vyvíjalo poznanie vesmíru v minulosti. Ich podobu určovali fantastické vysvetlenia nebeských javov, ale aj pozorovania ďalekohľadom, ktoré bádatelia overovali výpočtami. A hoci sa tieto atlasy považujú z vedeckého hľadiska za prekonané, jedno im nemožno uprieť: svedčia o neúnavnom hľadaní krásy a vďaka použitým výtvarným a tlačiarenským technikám sú potvrdením ľudského umu a vynaliezavosti.

Fyzika tak, jak vám ji ve škole neukázali. Úžasný svět fyziky představuje v knížce Co je nového ve fyzice Kateřina Falk. Zjistíte, jak se to má s Higgsovým bosonem, temnou hmotou nebo devátou planetou naší sluneční soustavy. Na sto stranách odhalíte tajemství, která vám ve škole zatajili, a poznáte, že fyzika je báječná věda pro všechny. Tuhle knížku prostě musíte mít v knihovně, abyste byli in!

Kniha švýcarského autora Léonarda Ribordyho Božská proporce v geometrii a číslech podává přístupnou a čtenářsky atraktivní formou zasvěcený výklad pythagorejské filosofie čísel v hlubších symbolických souvislostech. Autor rozprostírá před čtenářem fascinující cestu poznání, jež zahrnuje nejnovější vědecké poznatky, které se týkají vzniku vesmíru a života. Ribordyho výklad ústí do syntetizujícího filosofického přesahu, který shrnuje podstatná myšlenková paradigmata a vzorce, z nichž vycházejí západní i východní civilizace.

Ez a kötet a szerző műegyetemi előadásain alapul, de az elmélet több olyan kérdését is felöleli, amelyekre a kurzusokon nem jutott idő. Az első két fejezet témája a speciális relativitáselmélet. A harmadik fejezet előzetes betekintést nyújt az általános relativitáselmélet alapelveibe, majd a Riemann-geometria kerül sorra. A szükséges matematika birtokában az elmélet részletes kifejtését az ezután következő négy fejezet tartalmazza. A könyv első kiadását a szerző jelentős mértékben átdolgozta és ki is bővítette. Az átdolgozás legfontosabb célja a jobb érthetőség volt, ezért az új változatban több olyan levezetés is található, amelyek egyszerűbbek és rövidebbek a korábbiaknál. Ilyen például a forgásmentesen gyorsuló rendszerek tárgyalása és az ezen alapuló relativisztikus precesszió. Az első fejezet kiegészült a merev test relativisztikus mozgásának leírásával, benne a deszinkronizáció kevéssé ismert jelenségével. Az új zárófejezet pedig a kozmológia alapjairól szól. Az átdolgozásban a szerző még inkább törekedett az elmélettel kapcsolatos félreértések tisztázására. Így mind fogalmi, mind pedig tudománytörténeti szempontból a tömeg-energia relációt a szokásosnál sokkal alaposabban elemzi. Hraskó Péter fizikus, nyugalmazott egyetemi tanár. Számos tankönyv és tudománynépszerűsítő írás szerzője, közkedvelt előadó, a relativitáselmélet és az energia-megmaradás témakörének szakértője.

Vesmír v orechovej škrupinke je základným čítaním pre každého, kto chce porozumieť vesmíru, v ktorom žijeme. Aktualizované vydanie titulu najslávnejšieho svetového fyzika vychádza k 25. výročiu Vydavateľstva SLOVART. V tomto voľnom pokračovaní svetoznámeho bestselleru Stručné dejiny času sa Stephen Hawking pokúša odhaliť svätý grál vedy - nepolapiteľnú teóriu všetkého. Prístupným a hravým spôsobom hľadá spojenie Einsteinovej všeobecnej teórie relativity s myšlienkou Richarda Feynmana o viacnásobných históriách do úplnej zjednotenej teórie, ktorá opíše všetko, čo sa deje vo vesmíre. Publikácia Vesmír v orechovej škrupinke získala v roku 2002 Cenu Aventis - v tom čase najprestížnejšie ocenenie za vedecko-populárnu literatúru.

Kniha O speciální a obecné teorii relativity má v díle A. Einsteina zvláštní postavení jako jediná práce, v níž velký tvůrce vykládá podstatu svých teorií širokému okruhu čtenářů. Její první vydání v roce 1917 čerstvě zachytilo kulminaci Einsteinovy tvorby: speciální teorii relativity z roku 1905 a obecnou teorii relativity s klíčovým rokem 1915, kdy formuloval své rovnice gravitačního pole. Einstein se však ke knize vracel a doplňoval ji přílohami, které odrážejí jeho pohledy na pokrok relativistické fyziky. Brzy ji rozšířil o prosté odvození Lorentzovy transformace a o výklad čtyřrozměrného světa Minkowského, čímž se prohloubila matematická složka. Od roku 1920 patří ke knize obsáhlejší pojednání o experimentální prověrce teorie relativity, jež reaguje zejména na slavné Eddingtonovo pozorování z roku 1919. Dalším obohacením byl dodatek o struktuře prostoru ve velkém měřítku, kde Einstein komentuje Friedmannův teoretický objev rozpínání vesmíru a jej potvrzující Hubblovo pozorování rudého posuvu galaxií. Naposledy se ke svému dílu vrátil na sklonku života, když je v roce 1952 doplnil nejrozsáhlejší a filosoficky pronikavou přílohou o problému prostoru. Od samého počátku je kniha neustále překládána a publikována, dosud vyšla ve více než sto vydáních ve třiceti jazycích. Je pozoruhodné, že český překlad vyšel již v roce 1923 u nakladatele Fr. Borového v Praze. Závažnost českého vydání byla zvýšena tím, že mu geniální fyzik věnoval zvláštní předmluvu. Překlad pořídil Václav Štíbr s pozoruhodným porozuměním Einsteinovým myšlenkám. Jeho překlad má takové kvality, že umožňuje v podstatě nezměněné vydání. Einstein podal teorii relativity v impozantně sevřené a fyzikálně zdůvodněné formě. Dokázal od speciální teorie relativity vybudovat most k obecné, která je obdivována jako velkolepý doklad síly racionálního myšlení.

Co dělá pevnou látku pevnou a temnou hmotu temnou?Proč jsou subatomární částice barevné?Dozvíme se někdy, co je za hranicemi viditelného vesmíru?Jim Al-Khalili mistrné osvětluje nejhlubší poznatky moderní fyziky a vysvětluje, co nám tato zásadní veda říká o vesmíru a povaze samotné reality. Začíná představením základních pojmu jako prostor, čas, energie a hmota, poté popisuje tři pilíře moderní fyziky – kvantovou fyziku, teorii relativity a termodynamiku. Chceme-li plně porozumět realitě, je nezbytné je navzájem propojit. Pomocí úžasných příkladů a důmyslných analogií objasňuje fyziku na extrémních vesmírných i kvantových škálách, vymezuje hranice, za nimiž se tento obor stává spekulativním, a ukazuje, proč a jak tvoří fyzika základ našich každodenních zkušeností a technologií. Fyzika se v jeho podání stává nástrojem neúnavného lidského pátrání po nejzákladnějších principech, jež by přesně vysvětlily podstatu přírody a světa kolem nás. Metody fyziky se řídí základními hodnotami, jako jsou poctivost a pochybnost. Poznatky, které jsme díky fyzice objevili, nás posilují i pokořují. Presto s pomocí této védy nadále statečné pronikáme do neznáma. Fyzika je proste důležitá pro každého: na dobrodružném hledání pravdy se i díky této knize můžeme podílet úplně všichni!

Světoznámý astrofyzik nás tentokrát zve na pátrání po dokonalé rovnici, která by pomohla odhalit nejhlubší tajemství našeho světa a celého vesmíru. Všechny zázraky moderní techniky v podstatě vděčí za svůj vznik vědcům, kteří postupně objevovali základní síly světa. Nyní vědci možná mají na dosah prostředky, jak tyto čtyři přírodní síly gravitaci, elektromagnetickou sílu a slabou a silnou jadernou sílu skloubit v jedinou teorii. Ta by mohla konečně vrhnout světlo na největší záhady vědy: Co se stalo před velkým třeskem? A proč k němu vůbec došlo? Co se nachází na druhé straně černé díry? Je možné cestovat časem? Existují červí díry vedoucí do jiných vesmírů? Proč jsme tady? Kaku líčí hledání této finální teorie a všechny prazvláštní peripetie jedné z nejpodivnějších kapitol v dějinách fyziky. Prochází všechny dřívější revoluce, jež nám daly naše technologické divy: newtonovskou revoluci, ovládnutí elektromagnetické síly, teorii relativity, kvantovou teorii a nakonec i dnešní teorii strun. A vysvětluje, proč se kolem této Božské rovnice vedou ostré spory: v sázce není nic menšího než naše představa o vesmíru. Autor má dar poutavě a srozumitelně vyložit i složitá vědecká témata, proto se jeho práce řadí mezi nejoceňovanější odborné a populárně-naučné knihy současnosti.

Kladie si za úlohu sprístupniť niektoré odborné termíny, či pojmy posledného obdobia fyziky a kozmológie. Tie vďaka internetu, televízii a sci-fi literatúry rýchlo prechádzajú do prirodzených jazykov a udomácňujú sa, čo si vyžaduje kodifikáciu. Úlohou populárnych slovníkov je zložitý pojem či problém vedy zjednodušiť a čo najmenej ho skresliť. Nie je to vždy jednoduchá práca, ak má byť heslo krátke a dostatočne výstižné. Tento slovník obsahuje viac než 330 hesiel s ktorými sa stretáva žiak základnej a strednej školy. Po slovníku siahajú aj odborníci z iných odborov, aby si doplnili svoje poznatky. Tu je potrebné pripomenúť, že množstvo nových pojmov a termínov nie je v slovenčine ani v angličtine jednoznačne definovaná a je závislá od smeru či odboru vedy, ktorý pojem využíva. Na konci slovníka je uvedená axiomatická teória newtonovskej mechaniky n hmotných bodov, prehľad fundamentálnych častíc, fundamentálnych fyzikálnych konštánt, interakcií a elementárnych častíc.

A Hét rövid fizikalecke évszázadok tudásának bravúros és szellemes összefoglalója. Carlo Rovelli a 20. századi fizika forradalmi felfedezésein és rejtélyein relativitáselmélet, kvantumfizika, fekete lyukak, az univerzum szerkezete vezeti át az olvasót élvezetes, közérthető és választékos stílusban. Megismertet a múlt század jelentős tudományos felfedezéseivel és azok jelentőségével, s teszi mindezt olyan könnyed és szórakoztató stílusban, hogy még a modern fizikában járatlanok is kedvet kapnak a tudományhoz. A tudományos kíváncsiság, a valóság elmélyült kutatása és a tudósok képessége arra, hogy másképp lássák a világot, már-már költészet. Financial Times

"Azt hiszem, nyugodtan állíthatom, hogy a kvantummechanikát senki sem érti" - jelentette ki Richard Feynman egyik sokat idézett írásában. N. David Mermin szállóigévé vált megfogalmazása szerint pedig: "Fogd be a szád, és számolj!" A kvantummechanika a modern tudomány egyik csúcsteljesítménye, a legalapvetőbb, legátfogóbb és legsikeresebb fizikai elmélet, amelyet valaha alkottunk. Kulcsfontosságú kutatási területek épülnek a hihetetlen pontosságú számításokra, az eredményeket élenjáró technológiák hasznosítják. Mindeközben az elmélet a születése óta válságban van, a hatékonyságért cserébe elvesztette azt a képességét, hogy megmagyarázza a fizikai világ tényleges működését. Sean Carroll nemzetközi hírű kutató és tudomány-népszerűsítő, aki lebilincselő könyvében megmutatja, hogy ezen szükséges és lehetséges is változtatni. Az egymással versengő értelmezések közül amellett teszi le a voksát, amely alapjaiban formálja át a fizikai világképünket: a világunk csupán egy a párhuzamosan létező univerzumok megszámlálhatatlan sokaságában.

Nézegetted már derült éjszakán az eget? Próbáltad megszámolni a csillagokat? Lehetetlen, mert a világűr végtelen. A Naprendszer, benne a Nap és a Föld csak parányi része! Ismerd meg a világűr legközelebbi égitesteit! Ismeretterjesztő könyv önálló olvasásra. Ebben segítenek: - a nagyméretű betűk, - a rövid bekezdések, - a szövegértést fejlesztő tudáspróbák.

Publikácia obsahuje najkomplexnejšie informácie výhradne o súhvezdiach (s výnimkou niektorých úvodných veľmi úzko súvisiacich tém), aké kedy boli v slovenčine knižne vydané. Knižka na jednom mieste zjednocuje všetky dôležité informácie o každom z 88 súhvezdí počnúc mytologickým a historickým pôvodom cez objekty v ňom, od najjasnejších až po pozorovateľné iba najväčšími prístrojmi na svete. Objekty na nebeskej sfére nielen popisuje, ale objasňuje aj súvislosti a vzťahy medzi nimi. Súhvezdia od Andromedy po Žirafu stavajú hlavne na kvalitnom textovom obsahu. To ale neznamená, že ho nesprevádzajú moderné, starostlivo vyberané astrofotografie.

Jeden z najvplyvnejších mysliteľov našej doby, Stephen Hawking, je intelektuálny idol, známy nielen pre dobrodružnosť svojich myšlienok, ale aj pre jasnosť a vtip, s ktorými ich vyjadruje. V tejto novej knihe nás Hawking zavedie k hraniciam teoretickej fyziky, kde pravda je často zvláštnejšia ako výmysel, aby nám laickým jazykom vysvetlil princípy, ktorými sa riadi náš vesmír. Podobne ako mnohí z komunity teoretických fyzikov, profesor Hawking hľadá odhalenie svätého grálu vedy – nepolapiteľnú Teóriu všetkého, ktorá leží v srdci kozmu. Postupným a často hravým štýlom nás sprevádza svojím výskumom, aby odhalil tajomstvá vesmíru – od supergravitácie k supersymetrii, od kvantovej teórie k M-teórii, od holografie k dualite. Berie nás k neprístupným hraniciam vedy, kde teória superstrún a p-brán môže skrývať definitívny kľúč k tejto skladačke. A dovoľuje nám vstúpiť za kulisy jedného zo svojich najvzrušujúcejších intelektuálnych dobrodružstiev, keď hľadá „spojenie Einsteinovej všeobecnej teórie relativity s myšlienkou Richarda Feynmana o viacnásobných históriách do úplnej zjednotenej teórie, ktorá opíše všetko, čo sa deje vo vesmíre“. Profesor Hawking nás s prekypujúcim temperamentom, na ktorý sme uňho zvyknutí, pozýva na neobvyklú cestu priestoročasom. Mnohovravné štvorfarebné ilustrácie pomáhajú pri vysvetľovaní tejto cesty do fantastickej krajiny divov, kde sa častice, brány a struny pohybujú v jedenástich rozmeroch; kde sa čierne diery vyparujú a miznú, berúc svoje tajomstvo so sebou; a kde prvotné kozmické semeno, z ktorého vyklíčil náš vlastný vesmír, bolo len malým orieškom. Vesmír v orechovej škrupinke je základným čítaním pre každého, kto chce porozumieť vesmíru, v ktorom žijeme. Podobne ako jeho dvojča, kniha Stručné dejiny času, nás zoznamuje so vzrušením, ktoré pociťuje vedecké spoločenstvo pri odhaľovaní tajomstiev kozmu. OBSAH PREDSLOV 1. KAPITOLA Stručná história relativity Ako Einstein položil základy dvoch fundamentálnych teórií dvadsiateho storočia: všeobecnej teórie relativity a kvantovej teórie. 2. KAPITOLA Tvar času vEinsteinova všeobecná teória relativity dáva času tvar. Ako to možno dať do súladu s kvantovou teóriou. 3. KAPITOLA Vesmír v orechovej škrupinke Vesmír má rozmanité histórie, z ktorých každá je určená drobným orieškom. 4. KAPITOLA Predpovedanie budúcnosti Ako môže strata informácie v čiernych dierach obmedziť našu schopnosť predpovedať budúcnosť 5. KAPITOLA Ochrana minulosti Je možné cestovanie v čase? Mohla by sa vyspelá civilizácia vrátiť a zmeniť minulosť? 6. KAPITOLA Naša budúcnosť? Star Trek áno alebo nie? Ako sa bude biologický a elektronický život stále rýchlejšie vyvíjať k čoraz zložitejším štruktúram. 7. KAPITOLA Krásny bránový svet Žijeme na bráne, alebo sme iba hologramy? Slovník Odporúčaná literatúra Poďakovanie Register

Vesmír nás fascinuje. Nielen nás, autorov, teda Norbiho Wernera a Samuela Kováčika, ale celé ľudstvo. A nielen teraz, ale od nepamäti. Preto sa o ňom radi rozprávame. Naše spoločné rozhovory vychádzajú online, rozhodli sme sa ich však aktualizovať, spojiť a doplniť obrázkami a ilustráciami. Kniha tak prináša úplne nový zážitok. Dúfame, že na čitateľa prenieseme pocity, ktorý v nás vyvoláva poznávanie vesmíru. V kapitolách postupne putujeme od blízkeho vesmíru po ďaleký. Začíname výpravou na Medzinárodnú vesmírnu stanicu a na Mesiac. Z neho sa ďalej posúvame k hviezdam a planétam mimo našej slnečnej sústavy až ku galaxiám, ktoré sú rozložené pozdĺž vlákien kozmickej pavučiny. Vďaka moderným teleskopom môžeme nahliadnuť aj do hlbokého, teda dávneho vesmíru, a môžeme dokonca pozorovať aj hranice čiernych dier, známe ako horizonty udalostí. Pred koncom sa dostávame k otázkam, na ktoré dnešná fyzika nestačí a musíme skúmať ďalej. Knihu uzatvárame rozhovorom o kozmickom žiarení, ktoré blízky a ďaleký vesmír spája. Kniha vychádza vo vydavateľstve N Press, vďaka ktorému sme sa v roku 2016 spoznali. O vesmíre sa so Samuelom a Norbim v knihe rozprávajú: kanadský astronaut Chris Hadfield, astronómovia Jiří Grygar a Zdeněk Mikulášek, astrofyzici Michal Zajaček a Marek Skarka a popularizátor astronómie Pavel Gabzdyl. Rozhovory o vesmíre ilustroval Ján Lastomírsky a graficky pripravil Ján Kurinec. Norbert Werner bol od malička fascinovaný vesmírom a hviezdnou oblohou. Začalo to rozprávaním jeho otca o misiách Apollo k Mesiacu a pohľadom na nádhernú Mliečnu dráhu z okolia jeho rodnej Rožňavy. Veľmi ho inšpirovali aj prednášky a láskavosť známeho astronóma a popularizátora vedy Jiřího Grygara. Norbi je dnes vedúcim výskumnej skupiny astrofyziky vysokých energií v Ústave teoretickej fyziky a astrofyziky Prírodovedeckej fakulty Masarykovej univerzity v Brne. Pomocou vesmírnych ďalekohľadov študuje najhorúcejšie miesta a najenergetickejšie javy vo vesmíre. Podieľal sa na objavoch horúceho plynu a tmavej hmoty vo vlákne kozmickej pavučiny, spájajúcom dve kopy galaxií. Venuje sa výskumu vplyvu obrích čiernych dier na vývoj galaxií a využitiu malých družíc v astrofyzike. Podieľal sa na publikovaní viac ako 160 článkov s vyše 8-tisíc citáciami. V roku 2020 mu Rakúska akadémia vied udelila prestížne ocenenie Ignaza L. Liebena za prínos k röntgenovej astronómii. Samuel Kováčik nebol vesmírom fascinovaný hneď od malička, keď to však prišlo, prišlo to naplno. Vesmír ho upútal svojou podivnosťou – čiernymi dierami, kvantovou fyzikou alebo štruktúrou času a priestoru. Kvantovej štruktúre priestoru sa venuje aj vo svojom výskume, a to od teoretických matematických základov až po možné pozorovania a javy. Okrem toho popularizuje vedu. Založil projekt Vedátor, robí Vedátorský podcast a napísal knihy Najznámejšie experimenty vo fyzike, Obyčajné zázraky a Kúsky reality. Za popularizačné aktivity sa dostal medzi finalistov Falling Walls Lab v Berlíne, bol nominovaný na Kaliga prize a získal Cenu za vedu a techniku 2021 v kategórii popularizácia vedy.