S tímto průvodcem se můžete bez přílišného množství teorie seznámit na obloze nejen s hvězdami a souhvězdími, ale i s planetami. Kromě toho dostanete i řadu podnětů k pozorování jedinečných nebeských objektů, jako jsou dvojhvězdy, hvězdokupy a mlhoviny – buď pouhým okem, nebo přenosným dalekohledem (triedrem), nebo i celkem malým hvězdářským teleskopem s průměrem objektivu 5 či 6 cm. Obzvlášť zajímavým objektem k pozorování je samozřejmě i náš Měsíc, pro který je v této knize přichystaná samostatná mapa. V části knihy s mapami hvězdné oblohy určenými pro severní oblohu jsou pro každý měsíc k dispozici čtyři mapy plus dvanáct map pro ty, kdo cestují na jižní polokouli. Tuto část uzavírá lexikon všech 88 souhvězdí. Navíc je zde i přehled zajímavých nebeských událostí do roku 2031, především o viditelnosti planet, termínech měsíčních úplňků, ale také o zatměních Slunce a Měsíce.

Malá kniha kosmologie, sepsaná předním světovým odborníkem na kosmologická pozorování, je dech beroucím pohledem do vesmíru v jeho největších představitelných rozměrech. Elegantním spojením nejnovějších kosmologických poznatků se základními fyzikálními koncepty pomáhá autor čtenáři nejprve uvědomit si neuvěřitelně velkou rozlehlost našeho vesmíru a pak vysvětluje, jak lze porozumět vzniku a vývoji celého prostoročasu. Popisuje nejen dosažené úspěchy kosmologických pozorování a měření, ale ukazuje i to, jak je lze všechna navzájem propojit do uceleného standardního kosmologického modelu. Mnohé však zůstává i nadále neznámé, a tato promyšlená kniha proto popisuje také pátrání po dalších, ještě hlubších poznatcích, jež právě nyní probíhá na samých hranicích soudobé kosmologie.

Amikor Edwin Hubble az 1920-as években belenézett a teleszkópjába, döbbenten állapította meg, hogy gyakorlatilag az összes általa látott galaxis távolodik egymástól. Ha ezek a galaxisok mindig is így mozogtak, gondolta, akkor kellett lennie egy olyan pillanatnak, amikor mind egy helyen voltak. Ez a felfedezés teljesen átformálta a vitát az emberi létezés egyik legalapvetőbb kérdéséről: hogyan kezdődött a világegyetem? Minden társadalomnak megvannak a maga eredettörténetei a mindenségről és annak lakóiról, de most, hogy képesek vagyunk bepillantani a korai világegyetembe, s felhasználhatjuk a geológia, a régészet, az evolúcióbiológia és a kozmológia révén szerzett tudásunkat, minden eddiginél közelebb kerültünk annak megértéséhez, honnan is származik mindez. Az összetett földi élet kialakulásától kezdve az első írott nyelven át a világűr emberi meghódításáig az Így kezdődött (majdnem) minden egyedülálló módon mutatja be világegyetemünk múltját, jelenét és jövőjét. A New Scientist 1956 óta világszerte arról ismert, hogy igyekszik mindenki másnál érthetőbben bemutatni és elmagyarázni a tudomány és a technológia legújabb felfedezéseit és találmányait, megfelelő kontextusba helyezi azokat, és megvizsgálja, mit jelenthetnek a jövő számára. A New Scientist a különböző csatornáin keresztül hétről hétre több mint ötmillió lelkes és hűséges olvasót ér el szerte a világon.

V roku 1856, sedem rokov pred debutom Julesa Verna, dokončuje Gustáv Reuss v Revúcej vedecko-popularizačný spis Hviezdoveda, v ktorom vysiela svojho hrdinu Krutohlava obrím teplovzdušným balónom z Muráňa rovno na Mesiac. Sčasti dobrodružný príbeh, sčasti popularizačná príručka, Hviezdoveda je aj jeden a pol storočia od svojho vzniku nielen originálnym záznamom súdobých poznatkov z astronómie, geografie a fyziky, ale predovšetkým svedectvom neopakovateľnej sily fantázie, vychádzajúcej z ľudových povestí a rozprávok, ktoré Gustáv Reuss s bratom a otcom zbierali v oblasti Gemera. Tento poklad, vôbec prvý počin v žánri vedeckej fantastiky na území slovenska, prinášame čitateľom v 21. storočí v edičnej a jazykovej úprave ľubice Schmarcovej a s ilustráciami Andreja Kolenčíka.

Richard Feynman a 60-as évek elején a Caltechen tartotta bevezető fizikakurzusát, a The Feynman Lectures on Physics című könyvsorozatának alapját. Az elmúlt évtizedek alatt a fizikai világ megértésében jelentős változások álltak be, de a Feynman-előadások nem vesztették el aktualitásukat, és még ma is olyan átütő erejűek, mint első kiadásuk idején, köszönhetően Feynman egyedi fizikai látásmódjának és pedagógiai érzékének. Kezdő és érett fizikusok egyaránt merítettek és merítenek belőle szerte a világon. Talán egyetlen fizikatankönyvnek sem volt ilyen hosszan tartó és széles körű hatása. Miközben generációk forgatták a művet, felmerült az igény, hogy a javítandók listáját is szisztematikusan vezessék, és az újabb kiadások már ezekkel a korrekciókkal jelenhessenek meg. Jelen kiadás a korábban Mai fizika címmel megjelent fordítás frissített változata, mely a 2011-es New Millennium Edition alapján készült. Richard Feynman hihetetlenül egyszerű megfontolásokkal hirtelen elővarázsolja a fizika nagy jelentőségű törvényeit, miközben kicsit gúnyos hanglejtésével szinte provokál: "Ezt csináljátok utánam!" Fogadják el a kihívást, és tanulják el Feynmantól a természettörvények feltárásának "pofonegyszerű" technikáját! A távolságskála alján és tetején még bőven rejtőzködnek törvények, amelyek feltárásában "A Feynman"-ból ellesett bűverőnek hasznát vehetik! Patkós András

Johannes Kepler je znám především jako jeden ze zakladatelů moderní astronomie. Jeho vědecké zájmy však byly daleko širší a nevyhýbaly se ani studiu soudobé alchymie. Kniha dokumentuje Keplerovy kontakty s jeho současníky, kteří se zabývali studiem alchymie a hermetických věd. Tito badatelé, z nichž většina má souvislost s českým prostředím, navazovali na myšlenky Theophrasta Paracelsa.

Nezadržitelně se blíží doba vesmírného turismu, lidská touha po objevování neznámého získá nový rozměr. Vychází první praktická příručka, jak ve vesmíru přežít, na co se připravit. Od praktických rad, jak vykonat potřebu, jak se najíst či umýt, po nástrahy, jež člověka čekají mimo raketoplán či vesmírnou stanici. Kniha plná fotografií mapuje všechny dosavadní vesmírné cesty.

Carlo Rovelli, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa. V první části srozumitelným způsobem shrnuje, co o čase zjistila moderní fyzika. Vysvětluje, že fyzikální čas vůbec není unikátní, všude stejný a stejně plynoucí, dokonce není ani spojitý, a na kvantové úrovni se úplně vytrácí. Do tohoto podivuhodného světa zbaveného vší časovosti nás Rovelli zavádí ve druhé části knihy, aby nás ve třetí části své dobrodružné výpravy dovedl zpátky k nám, k lidským bytostem. Je totiž nutné vysvětlit, odkud se vlastně bere náš intenzivní pocit plynoucího času. Protože tajemství času možná ve své podstatě netkví v základech v kosmu, ale v nás samotných.

A Meteor csillagászati évkönyv szinte "kötelező" darab minden távcsővel rendelkező (vagy nem rendelkező) amatőrcsillagász számára. A könyv első része jelenségnaptár, melyből megtudhatjuk melyek az adott időszak látványosabb égi jelenségeit, melyek megértését számos magyarázó ábra segíti. Lényeges és szembeszökő újdonság, hogy az adott hónap csillagászati érdekességeire hosszabb-rövidebb ismertetőkkel hívjuk fel a figyelmet (meteorrajok, kisbolygók, üstökösök, változócsillagok, mélyég-objektumok stb.). A könyv második részben érdekes és izgalmas leírásokat olvashatunk a csillagászat legújabb felfedezéseiről. A kötet szerzői között ismét a legjobb hazai szakembereket és a téma iránt elkötelezett, tapasztalt amatőrcsillagászokat találjuk.

Jedním z největších problémů moderní teoretické fyziky je kvantování gravitace, které se snaží propojit tři pilíře moderní fyziky: obecnou relativitu, kvantovou teorii a statistickou fyziku. Nejúspěšnějším pokusem posledních desetiletí je teorie smyčkové kvantové gravitace, vypracovaná týmem předních teoretiků, do kterého patří i autor této knihy Carlo Rovelli. Této teorii se podařilo dobře definovat kvanta prostoru i kvanta času a zdá se, že nekonečně malé rozměry ani nekonečně krátké časové intervaly opravdu neexistují. K důsledkům této teorie patří, že realita není, čím se zdá: vzdálenost nelze dělit donekonečna, čas na fundamentální úrovni neexistuje, zmizí nepříjemné singularity z teorie černých děr a prvních okamžiků po velkém třesku. Nejlepším prostředníkem k seznámení s novým konceptem i jeho důsledky je tato výborně napsaná kniha: jednak proto, že ji napsal jeden z hlavních autorů celé teorie, ale zejména z toho důvodu, že Rovelli má vzácný talent jasně, poutavě a s nadhledem vysvětlovat nejspletitější fyzikální teorie. Kromě toho jde prozatím o jediné populární zpracování tohoto zajímavého a aktuálního tématu.

Kniha o našem nejbližším kosmickém sousedu je rozdělena do tří částí. V první se dozvídáme o jeho geologické historii a vývoji, druhá je zaměřena na výzkum Měsíce pomocí sond a výprav a ve třetí části je Měsíc představen jako objekt vhodný k pozorování dalekohledem. V knize najde čtenář i odpovědi na otázky, jaký vliv má Měsíc na Zemi a na nás a na závěr je seznámen s přehledem měsíčních minerálů a hornin.

Ještě v druhé polovině 19. století byl vývoj naší fyziky vázán na pražskou univerzitu a polytechniku. Po vzniku Československa byly v Brně a Bratislavě založeny univerzity, výchova matematiků a fyziků přešla z filozofických fakult na přírodovědecké a vznikly první mimouniverzitní instituce, např. Radiologický ústav nebo Fyzikální výzkum Škodových závodů. K novým oborům přibyly i další moderní disciplíny ? atomová a jaderná fyzika, rentgenová strukturní analýza a spektroskopie. První část této knihy popisuje fyzikální výzkum mezi dvěma světovými válkami a v biografických heslech seznamuje čtenáře se 70 českými, slovenskými a německými fyziky, kteří u nás v této době působili. Druhá část obsahuje přehled úspěchů dosažených ve fyzice na českých a německých vysokých školách před rokem 1918.

Nové rozšířené vydání, doplněné Mgr. Michalem Švandou o nové poznatky z planetologie je netradičním průvodcem světem planet. Již první vydání této knihy bylo okamžitě rozebráno. Popisuje a obrazově dokumentuje nejzajímavější místa na planetách a jejich družicích, přičemž se pokouší podat vysvětlení, proč jsou planety takové, jaké jsou. Kniha ale není jen pouhou exkurzí do světa planet, klade si za cíl i mnohem hlubší a závažnější otázky o jejich vzniku a významu. Navíc obsahuje naprosto unikátní fotografie, z nichž některé byly pořízeny teprve v poslední době.

Astronomie je skvělé hobby. Věnujte pozornost zázrakům vesmíru, které častokrát můžeme zažít na noční obloze při pozorování pouhým okem, dalekohledem nebo prostřednictvím hledáčku či displeje fotoaparátu. Mnoho nebeských objektů a jevů můžeme pozorovat pouhým okem, stačí se na to jen soustředit. Pro jiná pozorování už potřebujeme optické pomůcky. V této knize vám poskytneme informace o tom, které objekty můžete na obloze pozorovat. Představíme vám Slunce, Měsíc a všechny planety a povíme vám, co o nich víme a co s pomocí amatérských prostředků na těchto objektech můžeme spatřit. Při pozorování hvězd a hvězdných systémů pronikneme i do hlubokého vesmíru. I menší dalekohledy nám dokážou zpřístupnit množství vzdálených objektů. Probereme, který optický přístroj se obzvlášť hodí k určitému pozorovacímu účelu a jak funguje. Přitom vám pomůžeme zvládnout zapeklitosti spojené s jeho ovládáním a naučíme vás nastavit ho přesně pro účely pozorování vytoužených nebeských objektů. Váš nový koníček jménem astronomie vám patrně přinese ještě více radosti, když se setkáte s dalšími příznivci pozorování hvězdné oblohy, abyste si tak vyměnili zkušenosti a vzájemně se podpořili.

Ako jeden z mála dnešných významných vedcov, ktorí prekročili priepasť medzi vedou a bežnou kultúrou, opisuje Krauss ohromujúco krásne experimentálne pozorovania a šokujúce nové teórie, ktoré demonštrujú nielen to, že niečo môže vzniknúť z ničoho, ale aj že niečo z ničoho vzniká vždy. V knihe Vesmír z ničoho s novým predslovom o význame objavu Higgsovej častice využíva Krauss typický sarkastický humor a nádherne jasné vysvetlenia, aby nás zaviedol späť k počiatku počiatkov, predkladajúc najnovšie dôkazy o tom, ako sa vyvíjal náš vesmír, a názory na to, ako sa skončí. Tento prevratný pohľad na základnú konštrukciu existencie je provokatívny, podnetný a nádherne čítavý, je účinným protijedom na zastarané filozofické, náboženské i vedecké myslenie. „ODKIAĽ SA VYNORIL VESMÍR? ČO BOLO PRED NÍM? ČO PRINESIE BUDÚCNOSŤ? A NAPOKON, PREČO EXISTUJE SKÔR NIEČO NEŽ NIČ?“

Co úžasného se děje, když hmota krystalizuje? Proč byli starověcí učenci tak fascinováni pěti jednoduchými tvary? Jak je možné, že tyto trojrozměrné skládačky tak dokonale pasují? Zjistěte více o jednom z jazyků, kterými k nám promlouvá vesmír. Studium platónských těles a jejich blízkých příbuzných, archimedovských těles, nebylo jen výsadou matematiků. Jejich znalost se vyžadovala i od adeptů kouzelnických škol. Tato kniha, bohatě ilustrovaná autorem, je krásným úvodem do trojrozměrného matematického i magického prostoru.

VIGYÁZAT! Veszélyes olvasmány: gondolkodásra ösztönöz! A szerző majdnem 50 évig tervezte a megírását, most végre elkészült. Tudnia kell, hogy ez a mű ÖNRŐL is szól, benne vannak ön és utódai, és azok a milliárdok, akik még meg sem születtek. A Mindenség könyve ez, lapjain a múlt, a jelen és a jövő szédítő perspektívái tárulnak fel. Egymásba folyó Univerzumok, világok kezdetei és végei, százmilliárd évek története. Hogyan látja mindezt a tudomány és hogyan a szerző? A tudásuk révén istenné változó emberekről, idegen civilizációkról, világok találkozásairól, időtlen idők félelmetes eseményeiről olvashat. Legyen kíváncsi és bátor, lásson neki! De vigyázzon! Ha hétfőn kezdi, kedden és szerdán már másképpen fog érezni, csütörtökön és pénteken másképpen fog gondolkodni, a hét végére talán már egészen más emberré lesz, miután megismerkedett a világok világaival, a végtelen Univerzumok titkaival.

Leonard Mlodinow egyedülálló és mélyen személyes visszaemlékezésében azt a csaknem két évtizedet idézi fel, amikor Hawking munkatársaként és barátjaként ezzel a sokoldalú emberrel dolgozott. Találkozunk azzal a zseniális Hawkinggal, aki a világegyetem rejtélyein gondolkozik – és végül megfogalmazza a fekete lyukak úttörő elméletét, amellyel új lendületet ad a kozmológiai kutatásnak és utat mutat a fizikusok számára, hogy merőben újszerű módon vizsgálják az univerzum eredetét. Megismerjük Hawkingot, a kollégát és az embert, aki betegsége miatt percenként mindössze hat szót képes megformálni, mégis arra törekszik, hogy beszélgetéseit humorral fűszerezze. Emellett találkozunk Hawkinggal, a baráttal, aki grimaszaival, mosolyával, vagy egyszerűen csak szemöldöke rándításával közvetíti gondolatait és érzéseit.Mlodinow bepillantást enged Hawking magánéletébe, amint a bor és a curry iránti szenvedélyének hódol; megosztja érzéseit szerelemről, halálról és saját fogyatékosságáról; vagy éppen a filozófia és a fizika legmélyebb kérdéseivel birkózik. Akár Hawking munkája iránti odaadó lelkesedését ábrázolja, akár azt mutatja be, miként ragadja meg a pillanat varázsát, például amikor a Cam folyón csónakáznak (bár a kis kirándulás halálos kockázatot jelent számára). Mlodinow mindig kidomborítja Hawking öntörvényű szellemét. Mélyen megható beszámolója barátságukról nemcsak a fizika természetéről és gyakorlatáról szól, hanem számos tanulságot rejt az életről, valamint arról, hogy sokkal többet is el tudunk érni, mint amire képesnek tartjuk magunkat.

„Húsz év múlva az ember már a Marson fog élni. Muszáj lesz neki.” Sci-finek tűnik, de Stephen Petranek, a díjnyertes újságíró szerint ma már tény: az emberiség húsz éven belül átköltözik a Marsra. Nem lesz más választása. Ebben a sodró lendületű, provokatív könyvben bemutatja az űrverseny szereplőit, köztük olyan forradalmár vállalkozókat, mint Elon Musk, Jeff Bezos és Sir Richard Branson. A szerző lenyűgöző részletességgel magyarázza el a Marsra szállás mikéntjét, megmutatja, hogyan jutunk el a rakétafejlesztés első lépéseitől a következő aranylázat elhozó aszteroida-bányászatig. „Az a pillanat, amikor az első ember a Marsra lép, technológiai, filozófiai, történelmi és felfedezés-történeti vonatkozásban is nagyobb jelentőségű pillanat lesz, mint addig bármelyik... Többé már nem csak »egybolygós« faj leszünk.”

Významný vedec a pedagóg v geofyzike, Doc. RNDr. Milan Hvožďara, DrSc.( 1942 - 2012 ), rodák zo Starej Turej. Ako vedec sa zameral na riešenie matematických problémov pre geoelektromagnetické polia v nehomogénnych prostrediach modelujúcich vodivostné nehomogenity v Zemi. Je medzinárodne uznávaným autorom originálnych riešení metódou hraničných integrálnych rovníc s Greenovými jadrami v tvare nekonečných radov. Zostavil náročné počítačové programy, ktoré sa využívajú aj v zahraničí. Publikoval vyše 115 prác v domácich i zahraničných časopisoch, väčšinou ako samostatný autor. Bol členom viacerých redakčných rád vedeckých časopisov. Za svoju činnosť bol ocenený Striebornou čestnou plaketou Dionýza Štúra za zásluhy v prírodných vedách ( 1992 ). Čitateľ v predkladanej knihe nájde základné poznatky o fyzikálnych vlastnostiach a procesoch našej planéty. Autor sa zameral predovšetkým na výklad fyziky pevných častí Zeme a jej magnetizmu, ktoré sú predmetom skúmania súčasnej geofyziky, pričom poukazuje aj na ich premenlivosť v čase i v priestore. Zhrnuté sú iba najdôležitejšie poznatky o v plyvoch atmosféry a hydrosféry na pevnú Zem.

Právě se koná jeden z největších vědeckých experimentů všech dob a Jirka s Aničkou je mohou sledovat úplně zblízka! Aniččin táta Erik vede pokusy ve Velkém hadronovém urychlovači, které mají odhalit první okamžiky vesmíru – velký třesk. Jirka s Aničkou však náhodně objeví ďábelský plán na zničení experimentu! Jirka je vržen do nebezpečného dobrodružství – na vzdálenou galaxii a do kvantového světa... Neuvěřitelně napínavý příběh zahrnuje i nejnovější vědecké teorie o cestování časem a o velkém třesku.

I fyzika, které vděčíme za technické vymoženosti současného světa, měla své dětství; souvislosti mezi přírodními úkazy se snažili vysvětlit bez pomoci nadpřirozených sil už antičtí filozofové. A když za „temného středověku“ dospívala, dohlíželi na ni muslimský matematik a optik Alhazen s lékařem Avicennou a veleučení křesťané Albert Veliký, Roger Bacon a Mikuláš Kusánský. Teprve v renezanci dosáhla zralosti a jako teoretická filozofie přírody se do jisté míry osamostatnila. Na jejím rozvoji se podílely takové osobnosti, jako byl Johannes Kepler, Galileo Galilei nebo Isaac Newton, které uspořádaly velké množství poznatků do ucelené a vnitřně nerozporné soustavy principů a teorií, jimiž se řídilo veškeré fyzikální dění. Newtonovy pohybové zákony na dlouhé roky ovládly tehdejší filozofický obraz světa, až po roce 1900 byly nahrazeny pohledem kvantověfyzikálním. Od zrození evropské vědy v antickém Řecku do roku 1643, kdy Bůh řekl „Budiž Newton“, uplynulo dvacet pět století. Že vývoj fyziky během této doby je vlastně pestrou mozaikou životních osudů lidí, kteří se o odhalení tajemství přírody zasloužili, se mohou přesvědčit čtenáři této knížky.

Fascinujúci a poučný pohľad na to, čo o svete prezrádza moderná fyzikaKvantový fyzik, autor bestsellerov denníka The New York Times a moderátor spoločnosti BBC Jim Al-Khalili objasňuje základné objavy fyziky a umožňuje nám pochopiť, čo táto nesmierne dôležitá veda hovorí o vesmíre a podstate reality. Oboznámi nás so základnými predstavami o priestore, čase, energii a hmote a opíše tri piliere modernej fyziky. Pomocou skvelých príkladov a podnetných analógií objasňuje fyziku v extrémnom vesmírnom a kvantovom meradle, približuje špekulatívne hranice odboru a vysvetľuje fyziku ako základ každodenných zážitkov a technológií. Vedomosti, ktoré fyzika prináša, nás obdarúvajú mocou a zároveň nútia do pokory.Vďaka tejto knihe sa stávajú prístupnými a podmanivými aj najzáhadnejšie vedecké predstavy. Preniká do hĺbky a ozrejmuje, prečo je fyzika dôležitá pre všetkých. Zároveň nás vyzýva, aby sme sa zúčastnili na intenzívnom dobrodružstve, ktorým je hľadanie pravdy vo svete okolo nás.

Knihy obľúbeného a slávneho astrofyzika sa stali celosvetovým fenoménom. V Tatrane vyšla v roku 2017 jeho populárna Astrofyzika pre zaneprázdnených, celosvetovo sa predali milióny výtlačkov. V Listoch od astrofyzika autor odpovedá na otázky zvedavým čitateľom a zverí sa im so svojím najúprimnejším a najosobnejším vyznaním o našom mieste vo vesmíre. Kniha je vynikajúcou príležitosťou, aby sme bližšie spoznali autorov pohľad a vnímanie okolitého sveta. Tyson je proti náboženským dogmám, myslí si, že moderná filozofia je do istej miery zbytočná, no za najdôležitejšie považuje naučiť mladých ľudí, aby mysleli sami za seba a pristupovali k svetu vedecky. Tysonovo rozhodnutie zverejniť úryvky zo svojej kolektívnej korešpondencie skrýva v sebe istú iróniu. Písanie listov je zanikajúce umenie, kým astrofyzika oplýva novými poznatkami a teóriami. A práve s nimi nás autor prostredníctvom listov hravo zoznámi.

V roku 2019 stále nevieme, čo tvorí 95 % vesmíru. Napriek tomu, že za posledných sto rokov sme urobili úžasné objavy, stále platí známe sokratovské „Viem, že nič neviem“. Branislav Sitár, jadrový fyzik, bývalý viceprezident Európskej organizácie pre jadrový výskum CERN, nám vo svojej eseji odhaľuje súčasné záhady vesmíru a hmoty. V autobiografickej linke nás zároveň prevedie po svojej unikátnej kariére vedca svetového formátu. Kniha Vesmír, hmota a my je vzácnym exkurzom do CERN-u, v ktorom vedci skúmajú, ako vyzeral svet v milióntine sekundy po Veľkom tresku, kedy sa rozsvietil vesmír či kedy vznikli hviezdy a galaxie, ale aj pozoruhodnou úvahou o človeku v súčasnom svete. Kde sú hranice ľudského poznania a čo sa môžeme naučiť a pochopiť pri skúmaní záhad vesmíru? Skica Branislava Sitára prichádza v čase, keď sú opätovne aktuálne otázky v oblasti kontroly jadrového zbrojenia, ale aj nových hrozieb v kyberpriestore. Aká je však zodpovednosť vedca a aký by mal byť jeho vzťah k moci? Branislav Sitár uvažuje aj o spolupráci ľudí v medzinárodných organizáciách ako CERN, ktorá môže byť príkladom pre spolužitie na celej planéte a navrhuje, aby sme namiesto nezmyselného zbrojenia investovali do vedy a ochrany našej unikátnej planéty. Esej Branislava Sitára Vesmír, hmota a my vychádza v edícii Skica, ktorú pod zavedenou značkou Kalligram prináša Vydavateľstvo Absynt.

„Kdyby se k vesmíru dodávala nápověda, vypadala by jako tahle kniha.“ Máte spoustu otázek: o prostoru, o času, o gravitaci, o pravděpodobnosti toho, že v červí dítě potkáte své starší já. A všechny odpovědi najdete v téhle knize. Jako lidstvo se na lecčem neshodneme, ale jedna věc nás přece jenom spojuje: potřeba vědět. Všichni neustále nad něčím dumáme a kdesi v hloubi duše si pokládáme stejné zásadní otázky. Proč se nemůžu vrátit v čase? Odkud se vzal vesmír? Co najdu v černé díře? Můžu přeuspořádat částice ve své kočce tak, aby z ní vznikl pes? Kdysi vědec, dnes komiksový ilustrátor Jorge Cham a profesor fyziky Daniel Whiteson ve svých knihách a v oblíbeném podcastu Daniel and Jorge Explain the Universe ukazují, že dokážou vysvětlovat vědecké záležitosti způsobem, jakému porozumí každý. S darem pro humor i srozumitelnost předkládají krátké, přehledné a úsměvné odpovědi na některé z nejběžnějších, nejšílenějších i nejzásadnějších otázek, jaké jim lidé pokládají. Tahle důvtipná, zábavná a bohatě ilustrovaná kniha je nepostradatelným průvodcem nejhůře uchopitelnými aspekty reality, velkými i malými – od neviditelných částic, které tvoří vaše tělo, až po vaše identické dvojníky, kteří právě teď v nějaké předaleké galaxii čtou tu samou větu jako vy.

Fyzik a autor popularizačných kníh Leonard Mlodinow sa so Stephenom Hawkingom zoznámil v roku 2003. Spriatelili sa a spolu napísali bestsellery Ešte stručnejšia históriu času a Veľký plán. Mlodinowova Kniha o priateľstve a fyzike vykresľuje Hawkinga z pohľadu blízkeho človeka. Predstavuje ho ako vedca, ktorému objavy na poli fyziky zabezpečili nesmrteľnosť, ale aj vedca, ktorý ich vedel zrozumiteľne podať verejnosti ako nikto predtým. Približuje ho ako muža s vášňou pre dobré víno a karí, ale aj ako kolegu, ktorý ocení, ak ho iní upozornia na chybu vo výpočtoch. Zobrazuje ho ako priateľa, ktorému vážne ochorenie ALS dovoľovalo komunikovať rýchlosťou iba šesť slov za minútu, ale ktorý nikdy nezabudol začleniť do rozhovoru humor. Približuje ho ako človeka, ktorý vyhlásil, že choroba mu pomohla sústrediť sa na to, čo ho baví. A hoci by sme sa mohli domnievať, že pre Hawkinga bola životom v prvom rade fyzika, nie je to tak. Kniha Leonarda Mlodinowa je ďalším svedectvom, že Hawking jednoducho rozmýšľal inak.

Astronomie přináší neustále nové poznatky a zvyšující se počet čtenářů. Zájem o tuto problematiku podnítil autory k napsání druhého svazku "Astronomie - 100+1 záludných otázek". Kniha zodpovídá 101 otázek kolem dějících se procesů ve vesmíru. Opírá se o nejnovější poznatky v oboru. Napsaná je pro nadšené pozorovatele večerní oblohy i širokou veřejnost se zájmem o astronomii. Odpovědi na otázky ze všech oborů moderní astronomie poskytují poučení o zákonitostech vývoje vesmíru.

Každý vědní obor má svá tajemná zákoutí, bílá místa na mapě, nevyřešené záhady, problémy, které už dlouho odolávají i těm nejlepším mozkům naší planety – a pro fyziku to možná platí dvojnásob. Už od starověku se snažíme pochopit, jak náš svět a vesmír fungují, přesto si musíme přiznat, že mnoha věcem stále nerozumíme. Ale toho, čemu rozumíme, je stále víc a víc. Německý fyzik a spisovatel Ilja Bohnet rozmlouvá na stránkách této knihy s výkvětem evropských vědců, kterým předkládá 42 pečlivě vybraných hádanek z dvanácti „kanonických“ oblastí fyziky a diskutuje s nimi o jejich řešení, současném stavu poznání i o nejnovějších objevech. Společně předkládají plastický obraz současného stavu tohoto krásného a náročného oboru, a to jak z pohledu teoretiků, tak i praktických experimentátorů. Co je tedy nového v astrofyzice, kosmologii, částicové fyzice nebo v kvantové teorii? Kdy budeme mít kvantové počítače? Najedeme další Higgsův boson? Bude někdy potřeba revidovat Einsteinovy teorie? Dá se dohlédnout na konec vesmíru? A proč je těch hádanek vlastně 42?

Historie Jihočeské astronomické společnosti byla napsána na paměť založení této společnosti před 93 lety. V roce 1928 se hrstka nadšenců pro astronomii rozhodla založit v Českých Budějovicích spolek, jenž by je sdružoval. Byl to velký počin pro všechny zdejší amatérské příznivce, kteří se ve volném čase rádi zabývali pozorováním a zkoumáním hvězdné oblohy a jejích zajimavých objektů. Po několika letech se jim dokonce splnil, přes veškeré finanční potíže, jejich velký sen postavit si vlastní hvězdárnu, která by sloužila nejen Společnosti, ale byla by pro poučení využívána i širokou veřejností. Po otevření hvězdárny však následovalo jen krátké období pro klidnou a nerušenou práci, neboť zakrátko přišla neblahá léta německé okupace, kdy členové JAS přišli zcela o přístup na svou hvězdárnu. Ani tehdy nesložili ruce do klína, i když museli pracovat ve velmi provizorních podmínkách. Po válce se jejich činnost začala zase slibně rozvíjet. Ovšem politická situace už byla jiná, nepřála soukromým společnostem, spolkům a korporacím, které nebyly pod státní kontrolou. Tak se stalo, že brzy po komunistickém převratu roku 1948 samostatná existence JAS skončila a stal se z ní místní odbor Československé astronomické společnosti. I když působení Společnosti nebylo příliš dlouhé, podařilo se jí podchytit četné zájemce o astronomii v jižních Čechách. Významná byla především její činnost popularizační, na niž po jejím zániku plynule navázal a dále ji rozvíjel zmíněný místní odbor Československé astronomické společnosti.