Jan Skácel vystudoval reálné gymnázium v Břeclavi. Za války byl totálně nasazen na stavbách silnic v Rakousku. Od roku 1948 pracoval jako redaktor brněnské Rovnosti. V roce 1953 nastoupil do literární šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a ROK. Po zániku Hosta nesměl publikovat, jeho dílo vycházelo v samizdatu a exilu. Až v 80. letech spolupracoval s divadlem, např. jeho přebásnění Sofoklova Oidipa

Sbírka A spánek je ztráta času otevírá prostor pro hledání a nacházení analogií mezi krajinnými sférami a sférami niternými či emocionálními. V jedné rovině lze básně vnímat jako environmentální lyriku, ovšem v rovinách jiných texty umožňují probádat obecně přenositelné duševní pochody, zkušenosti a příběhy i kontrast lidské existence a nezměrného časoprostoru. Básně se povětšinou obejdou bez metafor

Pravidelné verše a hravé rýmy jsou základní surovinou sbírky básní a básniček psaných jen tak, pro radost. Důležitými ingrediencemi jsou nadhled, (sebe)ironie a humor. Pro dochucení nechybí ani hrst lásky či špetka deprese. Autor není žádný avantgardní michelinský šéfkuchař, ale samouk, který co si (vy)sní, to si také uvaří. Výsledkem proto není těžce stravitelný gastronomický experiment, ale docela

Po soukromých bibliofilských tiscích ve vlastních edicích nyní vychází Aleši Kauerovi jeho tvorba poprvé v souhrnném a oficiálním vydání. Kniha Dynamika s harmonickou opojností je důležitým krokem v tvorbě básníka, publikujícího dosud v časopisech, l iterárních periodikách a v zahraničních antologiích české poezie. Autor je rovněž známý jako pozoruhodný výtvarník, scénický interpret vlastních básn

Na křídlech melancholie pluje každý z nás. I když jsou naše cesty nevyzpytatelné, nakonec můžeme objevit světlo ve tmě. To světlo totiž máme všichni v sobě a je jen na nás, jestli se nám ho podaří rozzářit. Autorka se zamýšlí nad životem, smrtí a obdivuje přírodu, která je všude kolem nás. Vydáním knihy otevírá svou duši všem, kteří se v životě trápí a mají strach požádat o pomoc.

Provokativní a hlubokomyslná, imperativní a neodolatelná kniha jednoho z největších básníků, katolického mystika a rosekruciána J. Péladana obsahuje kromě stejnojmenné sesje jetě pojednání Hezkost a soudobá žena a Tajemství trubadúrů. Dílo Péladanovo, v němž se hlásí o slovo jeden z největších básníků a nejdelikátnějších myslitelů, jeho myšlenky a ideje nejsou populární. Je toho škoda ne pro Péladana,

Významný šlechtický rod Schliků započal počátkem 16. století v severozápadních Čechách s těžbou stříbrných rud, jejich zpracováním a následným mincováním. Kniha je určena nejen zájemcům o numismatiku, mineralogii a montanistiku, ale všem, kteří chtějí blí

Básně, slovní hříčky, obrácenky, minipovídky, rýmovačky. Mimo a nad s přátelskými zákusky.

Milí člověčí, \"Šachovnice zvaná svět, by mohla mnohé vyprávět.\" Symbolika je klíčem k pochopení zákonitostí fungování částí v celistvosti širšího vnímání. Šachy - Hra Všeho-míra. Změnila se časomíra. Figurky - hráči - vedení. Taju-plné vědění. Šachovnice světa. Stačí jedna věta. Sbírka Šacho-tvorní VRANÍCI, dává možnost hravou formou nalézt odpovědi na otázky dlící hluboko v nás. Grafická stránka

Druhá básnická sbírka autorky, jež tematicky opět vyzvedává podzim života. Činí tak formou křehké lyriky obsahující nosné barvy nostalgie, něhy a touhy po životní vyrovnanosti a kráse ducha.

V druhém svazku výboru z díla Zuzany Novákové naleznou čtenářky a čtenáři básnické skladby a prózy Ticho plné hudby, Legenda o princezně Anežce, Svět jiných barev a Život na panském sídle. Dále převyprávění legend o Františku z Assisi, překlad Písně písní, výběr veršů z několika sbírek a malou připomínku autorčiných pohádek.

Stěžejní díla klíčového meziválečného básníka Josef Hora (1891–1945) byl překladatelem, novinářem, kritikem, hlavně ale básníkem. Ty byly vždy jeho primárním vyjádřením. Celý život se ho hluboce dotýkalo soudobé dění. Věřil ve změnu poměrů, ale tato víra často dostávala podobu deziluze. Pro Horu jsou klíčové čas, jeho plynutí v básních až zvučí, a ticho, místy až zhmotněné. Pro jeho dílo mělo velký

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře (1914–2002) představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let. Kolářovo literární novátorství a rovněž nesmlouvavá společenská obžaloba způsobily, že se deníková kniha Prometheova játra dostala ke čtenářům až se značným zpožděním, navíc v upravené podobě. Přítomná edice se poprvé vrací k původnímu znění prostému cenzurních zásahů a rovněž poprvé společně

Původní, dosud netištěné básně autorky, vydané k jejím 70. narozeninám v edici Báseň na sobotu.

Kniha je bohatým, reprezentativním souborem různých žánrů arabské lidové vypravěčské tvorby – v jeho mýtech se prolínají staroarabské (předislámské) mýtické náměty s lidovými, nábožensko-legendárními a koranickými vyprávěními islámské epochy – jeho legendy, báje a pověsti barvitě líčí tradice o vládcích jihoarabských říší a starých zaniklých kmenech a vypravují příběhy o pouštních beduínech a o slavných

Lůzokracie je vláda konzumu a všeprostupující komerce, mediálních lží a pokrytectví měšťácké morálky. Měřítkem hodnoty člověka je jeho výkon, motivem konání zisk. Požadavkem doby je sobectví, zařazení se do davu návodem k přežití. Obyvatelstvo bývá servilní, rezignované a plné komplexů, nejoblíbenější zábavou je lynč. Nástrojem manipulace mocných je strach a důsledkem strachu válka. Proti tomuto podává

Další básničková knížka Honzy Volfa.

Sbírka básní „Sbírka Orbis pictus se skládá z dosti těžko pospojovatelných citátů z různých moudrých a pečlivě doložených knih, aniž by ale za výběrem citátů stály roky vědecké práce a rešeršování, jak jsme si zpravidla u výpisů citované literatury zvyklí představovat. Právě naopak. Nejde ale jen o čisté gesto nahodilosti, jde o ironicky nastavené zrcadlo naší tendenci zkulturňovat vše, co nám přijde

Smuténka patří mezi autorovy rané básnické sbírky (1965). Sevřená, úsporná poezie, hluboce se zamýšlející nad láskou, krásou i tragédií lidského osudu.

Sbírka Agogh, která je považována za jeden z vrcholů tvorby autora Oldřicha Mikuláška.Básnická sbírka vyšla nejprve v cizině v r. 1980, v Čechách až v roce 1989.Básník Oldřich Mikulášek je autorem čtenáři stále vyhledávaným, neboť jeho přemýšlivá poezie oslovuje další a další generace. ůsobil v literární skupině Host do domu, po roce 1969 se stal samizdatovým spisovatelem. Znovu publikovat směl až