Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Verte v pravdu. Zriecť sa faktov znamená zriecť sa slobody. Timothy Snyder: O tyranii Už stáročia prebieha neúnavný boj za pravdu a proti nej. Našou zbraňou v tomto boji môžu byť vedomosti, kvalitné zdroje a úcta k faktom. V novom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sme sa preto pozreli, ako sa manipulovala pravda naprieč storočiami, aj na to, ako môžu klamstvá, hoaxy a konšpiračné teórie ničiť

Kniha je o krátkom, ale udalosťami nabitom období liptovskej obce Lúčky, keď národné povedomie jej obyvateľov bolo silnejšie, ako ich kresťanská pokora. Obdobie, keď obyvatelia Lúčok dokázali takmer päť rokov ignorovať farára pokorného sluhu vyších ú radov, či už cirkevných, alebo svetských a ktorý za hmotné statky zabudol na svoju niekdajšiu národnú horlivosť. Aby ju prekryl, o to sa intenzivnejšie

Toto je příběh odvahy, vytrvalosti a hrdinství – příběh jedné z nejsmělejších a nejvytrvalejších akcí druhé světové války. Nejtajnější snaha Spojenců zabránit Hitlerovi, jehož vědci v roce 1938 objevili štěpení jádra atomu, v získání atomové bomby. Tato poutavá sága odkrývá čtyři pokusy, které byly podniknuty pro zničení vodní elektrárny v nepřístupné horské oblasti jižního Norska, kterou zabrali Němci

Fundamentálne dielo Hannah Arendtovej o totalitarizme patrí k najvýznamnejším knihám o politickej histórii 20. storočia. Napísala ho pod dojmom hrôz nacizmu a stalinizmu. Totalitarizmus Arendtová vysvetľuje ako nový fenomén, ktorý nie je možný vyložiť tradičnými pojmami tyrania či diktatúra. Je to veľkorysý pokus porozumieť psychologickému, sociálnemu a politickému kontextu, ktorý umožnil jeho vznik.

Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty. Podkladem se autorovi staly především rozhovory s účastníky boje. Pro pochopení smyslu této události je načrtnuto předchozí období úporného zápasu za osvobození Kuby ze španělské

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Fundamentálne dielo Hannah Arendtovej o totalitarizme patrí k najvýznamnejším knihám o politickej histórii 20. storočia. Napísala ho pod dojmom hrôz nacizmu a stalinizmu. Totalitarizmus Arendtová vysvetľuje ako nový fenomén, ktorý nie je možný vyložiť tradičnými pojmami tyrania či diktatúra. Je to veľkorysý pokus porozumieť psychologickému, sociálnemu a politickému kontextu, ktorý umožnil jeho vznik.

Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená. Autor se věnuje rozboru hlavních příčin válek a analýze vývoje mezinárodních vztahů s důrazem na problematiku míru a války. Analýza tohoto období zahrnuje

Ilustrovaná sbírka 30 pozoruhodných životních příběhů lidí postižených totalitou ze 16 evropských zemí, obsahující fotografie a faksimile dokumentů. Příspěvky 23 veřejnoprávních a nevládních institucí, organizací, muzeí a památníků zabývajících se totalitní minulostí Evropy, sdružených v Platformě evropské paměti a svědomí. Předmluvu napsal francouzský historik Stéphane Courtois, autor Černé knihy

Niektorým ľuďom zničili kariéru, rodiny. Iných dokonca pripravili o život. Napriek tomu sa niektorí nimi neoprávnene oháňajú aj v súčasnosti. Prvé tohtoročné číslo štvrťročníka Príbehy 20. storočia sa venuje politickým procesom, ktoré menili našu spoločnosť. V časopise sa dočítate o výcviku sudcov na komunistické monsterprocesy. O väznení ľudí za nevinné vtipy alebo o tom, ako sa terčom sudcov bez

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Kolektivní monografi e O protektorátu v sociokulturních souvislostech otevírá díky transdisciplinárnímu pojetí některé nové otázky, týkající se vztahu kultury a společnosti, jež vyvstaly v mimořádných podmínkách nacistické okupace. Jednotlivé studie se soustředí především na tři tematické okruhy: prvním je \"rozpolcené umění\", tedy sama povaha tehdejší existence české kultury (od kolaborující až po

První komplexní popis šestidenní války od americko-izraelského historika a diplomata Michaela B. Orena. Ačkoli arabsko-izraelská válka v roce 1967 trvala pouhých šest napjatých červnových dní, nikdy ve skutečnosti neskončila. Každá krize, která v následujících desetiletích zasáhla tento region, od jomkipurské války v roce 1973 až po současnou válku Izraele s teroristickou organizací Hamás, je přímým

Oliver Stone, a világhírű rendező számos alkotásában, köztük A szakasz, a Született július 4-én, a JFK - A nyitott dosszié, a Nixon és a W. című filmjeiben foglalkozott már az amerikai történelem sorsfordító eseményeivel, illetve az azokban szerepet játszó politikusok személyiségével. ... Folytatás ›› 2012-ben készült tízrészes dokumentumfilmjében arra vállalkozott, hogy az Egyesült Államok \"hivatalos\",

Brigitte Hamann, a kiváló bécsi történésznő érdeklődése a Habsburg-ház nevezetes tagjai után Hitler fiatalkora felé fordult, ahhoz pedig már Bécsben hozzátartozott a Wagner iránti rajongás. Hamann ugyan nemet mondott a Wagner unokának, amikor az 1997-ben felkérte, hogy tartson előadást anyja, Winifred születésének centenáriuma alkalmából, ám a további Hitler-kutatás során mégiscsak eljutott a bayreuthi

Šlechta hrála v dějinách evropských národů vždy velmi významnou roli. Přestože v posledních dvou stoletích postupně ztrácela vliv, dodnes představuje významný společensko-historický fenomén. Šlechtictví je synonymem tradice, víry, dějinnosti a kontin uity. Dvacáté století však postavilo před středoevropskou šlechtu mnohé výzvy. A právě vztahy, postoje a chování aristokracie vůči totalitní moci, formy

Jedinečná práce na téma moderní Evropy přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla. Časově je dovedena až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI. V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné

Paměti Václava Holka nás zavádějí do severních Čech 19. století. Autor popisuje svůj život od prvních dětských krůčků do roku 1904, kdy odešel s rodinou do Saska. Holek napsal celkem tři díly svých pamětí, tento první díl vyšel v roce 1909. V 80. let ech je přeložil historik a signatář Charty 77 Miroslav Šumavský. Od té doby hledal rukopis marně svého vydavatele. Zatímco před rokem 1989 byly paměti

Monografie z pera předního znalce problematiky dějin Izraele z roku 2008, kterou její autor pro české vydání aktualizoval k současnému stavu roku 2012. Historické podání se organicky propojuje s úvahami nad problematickými tématy politickými i náboženskými, jež v případě Izraele tvoří nedílný celek. Kniha je určena všem těm, kdo díky lepšímu porozumění politickému vývoji Izraele chtějí hlouběji proniknout