Sbírka básní prodchnutých vírou, venkovem, moudrostí. Svou skromností a civilností výjimečný jev na české poetické scéně.

Název tvoří paralelu k první autorově knize, vydané v Triádě, a zatímco Sedimenty Magmatity odkazují k přírodninám, název Bastiony Kasematy míří k lidským stavbám, ve výšinách i podzemních hloubkách. Podobně jako v první sbírce i v této je záznam opřen o pozorování krajiny a světa. Drobné a úsporně vystavěné lyrické útvary zachycují spatřené „stíny v rozvalinách / fontány bříz // protínané lesy ...

Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky Večerní písně (1858) a Pohádky z naší vesnice (1874) a dále čtyři povídky (Muzikantská Liduška, 1861; Domácí učitel, 1867; Na statku a v chaloupce, 1871; Poldík rumař, 1873), reprezentující

Kniha poetických pohádek o přírodních cyklech, které ovlivňují svět. V každém cyklu je skrytý živel a v každém živlu jedna malá víla. „Kéž by se alespoň jedno dětské srdce rozhořelo láskou k přírodě a krásné literatuře!“ Příběhy Hlas Země vznikly díky louce, po které běhala malá modrooká kudrnatá holka, často špinavá, ale šťastná ve chvílích, kdy si povídala s mravenci nebo honila barevné motýly. Bylo

Knížka navazuje na Vánoční koledy naší babičky. Přináší tradiční zvyky a popěvky, známé i méně obvyklé české velikonoční koledy. Ilustrace a koláže ze starých obrázků a pohlednic připomenou svěží náladu nejkrásnějších svátků jara. Celou knížku sestavila a upravila Klára Trnková.

Snad nejznámější česká sbírka balad 19. století je natolik nadčasová, že oslovuje čtenáře již neuvěřitelných 150 let. Verše plné tajemna, mystiky a poučení jdou až do hloubky české duše. Jejich aktuálnost navíc podtrhují křehké a citlivé ilustrace současné známé české malířky a grafičky Míly Fürstové, která se svým smyslem pro detail a jemnou poetikou svých děl dokonale napojila na myšlenkový proud

Třetí kniha Jana Kunzeho je souborem básnických minipříběhů podaných (podobně jako v autorově druhé sbírce Dekadent dezert) s přímočarou provokativností a tematizujících životní peripetie individua-umělce, v němž tušíme autorovo alter ego. Dvanáctiletý odstup od předchozí knihy však leccos přehodnocuje: ke slovu se dostává prožitá zkušenost, ztráta iluzí, pocit marnosti a vytrácení energie. Ze světa

Verše, jejichž poznávacím znakem je i všudypřítomný humor anglického typu, skvěle doplňují rovnocenné ilustrace akademického malíře Jana Gablera.

I když jsem ji často nazýval svým andělem, najednou pro mě byla nepolapitelným motýlem. Krásný, tajemný motýl plný barev, kterého jsem chtěl mít, kterého jsem chtěl dostat. V tu chvíli jsem ještě nevěděl, že láska spočívá ve volnosti. Motýl Ona je motýl, je prchlivá, s ní nemůžeš soupeřit v letu. Manévruje a vznáší se ladně a lehce jak chmýří odváté z pampelišky. Zaletí si, kam chce, svou krásu ukáže,

Oneskorená prvá zbierka básnika Karla Klatta, priateľom známeho po menom Kajo, ktorý sa narodil v Česku – na Morave, v Starom Bohumíne, vyrastal v Ostrave a ktorý 40 rokov žije na Slovensku v Bratislave, predstavuje výber 51 básní z jeho celoživotnej tvorby. Mimoriadne kultivované verše sústredené v tejto zbierke a napísané v materinskom českom jazyku básnika, obstoja v konkurencii najlepšej súčasnej

Čtvrtá básnická sbírka Tomáše Tajchnera. Autor se věnuje také písňovým textům, které do svého repertoáru zařadili například Lenka Dusilová, Petr Bende nebo The Switch. Tomáš Tajchner si svými básněmi nedává úkol hledat ani nacházet. Nenabízí odpovědi, jen dobře mířené otázky a na mušku si nebere nic menšího než lásku. Jeho tvorba může působit jako ohlížení se přes rameno, ale ve svém loučení nachází

Nechte se unášet na vlnách nejproslulejší básně české literární historie. Vrcholné dílo čelního představitele českého romantismu Karla Hynka Máchy otevírá dveře příběhu o lásce i smrti, zamýšlí se nad tajemstvím věčnosti a oslavuje krásu přírody. Známá lyrickoepická skladba vychází v citlivém výtvarném pojetí, jemuž dominuje až mystická jemnost ilustrací malířky a grafičky Míly Fürstové. Ta svým propracovaným

Nová básnická sbírka Jiřího Olšovského Blíž nevýslovnému prozkoumává svěží prostory svobody ve vztahu ke hře dějin i přírody. Není nad volnost pohybu \"s jahodami a borůvkami říkání\", když srdce se chvěje radostí nad vodami fénixové lásky. Nic nemůže porazit klidnou odhodlanost slova, jež tu stojí proti zaběhaným rituálům a černým klakám dne, jež chtějí pro sebe uchvátit cestu k původnímu jasu. Pod

Sbírka Zpopelněné kopce zahájila třetí desítku básnických sbírek vydaných v posledních letech v nakladatelství Radix. Autor se básnické tvorbě věnuje přes 60 let, bibliografie jeho vydaných titulů čítá více než 50 položek. Některé jeho verše jsou náplní i mnoha písňových textů, které autor napsal pro desítky našich zpěváků (Lucie Bílá – Neposlušné tenisky, Karel Gott, Hana Zagorová, Věra Špinarová,

Výbor z poezie Vladimíra Vokolka (1913–1988), sestavený u příležitosti stého výročí autorova narození. Formálně pestrá, důvěrná poezie, v níž rozmlouvá otec se synem, vybraná nejen ze dvou sbírek „dětské“ poezie, napsaných v těžké životní situaci. Druhý svazek edice Stoletý kalendář.

Poezie Rzí plání urouhaných je skladbou o 150 básních, jakýchsi pozastaveních za ztracenou či spíše zrezlou láskou, za dobou která je urouhaná a za rouhání se nestydící. Hejátkova poezie v této knize je jedním slovem šanson. Jde o abstraktní, ale i velmi realistické obrazy psané opět na pomezí volného a vázaného verše, přičemž rýmy však mají povětšinou až precizně pevný řád a jasnou kostru. Milostná

Prvotina brněnské básnířky a bioložky

Kytice je nejproslulejším dílem českého spisovatele a básníka Karla Jaromíra Erbena. Poprvé byla vydána v roce 1853 pod nezkráceným názvem Kytice z pověstí národních. Pozoruhodná sbírka třinácti skladeb inspirovaných lidovou slovesností poukazuje na hodnotu mezilidských vztahů. Erben v ní věnuje velkou pozornost ženám, povětšinou matkám, neboť podle jeho názoru je nejzákladnějším lidským vztahem pouto

„Nekonečná čtyřverší“ undergroundové legendy Kde leží klíč k legendě se značkou JHK? Zdálo by se, že ji stvořily jedinečné formy plus dekadence plus underground, ale spíš to bude tak, že to, o čem on jedinečně píše, jsou záležitosti obecně srozumitelné pro všechno živé a občas snad i myslící. Básník, aby jím skutečně byl, musí vydat své svědectví. Jenže pak je zde ještě jiný zápas. Vyvzdorovat na nicotě

Sbírka surově laděných básní Jitky P. Bařinové, které dokazují, že i pod drsnou schránkou může žít citlivá poetická duše.