Sbírka básní o osudu, snažícím se ovládnout život člověka, o každodenním boji se světem, ale i o kocourech na plovárně, kterým je to vše úplně jedno.

Třináctá sbírka „žijícího klasika“ české poezie, obdivovaného barda Víta Slívy, koncentruje nejvyšší kvality básnictví tak, jak je Slíva svou tvorbou ztělesňuje: myšlenkovou pronikavost a nedostižnost v uchopování, rozžíhání a zastavování životní zkušenosti, otevřenost v citlivosti a jazykovou a vyjadřovací nasycenost – jednoduše krásu, jíž se lze chytit jako bóje na otevřeném moři a zachránit se.

Poetické dialogy bývalé milenecké dvojice

Čtvrtá kniha básní Jaroslava Hutky. Přestože Hutka je právem vnímán především jako písničkář, jeho tvorba básnická a prozaická tvoří většinu jeho literárního díla. Ve sbírce Karanténa (2000) poznáváme Hutku jako básníka, kterého známe zejména ze sbírek Koryta krve a Hořký déšť. Tedy jako toho, kdo dokáže v jednom asociativním proudu propojit existenciální rozměr každodennosti, osobní deník, aktuální

Poezie doprovázená ilustracemi Markéty a Karla Cudlínových.

Láska, ta neodmyslitelná součást našeho života, po které všichni toužíme a bez níž si svůj život nedokážeme představit, je hlavním a jediným tématem básnické sbírky Dívka z kraje růžových čekanek, která je již druhým poetickým počinem Ivany Terezy Konečné. Sbírka je odrazem jejích snů a představ o lásce… a projevem víry v lásku. Hlavní motiv pak představuje růžová čekanka. Ten něžný a křehoučký kvítek

Po předchozí trilogii básnických sbírek NU CO, LEDA ŽE a TAK JO (vydal RADIX 2015 a 2016) pokračuje autor v mapování citlivosti a paradoxnosti naší doby. Je to dynamická výpověď o naší tmě, o nedostatečnosti svítání… Jsou tu i oběti, o kterých se mlčí… Je tu hledání slov, která se brání svědectví… slov, která zrála na jidášově větvi, která touží po pointě, jež je někde v hodně nejistém nebi… nebi zářícím

František Halas (1901-1949) básník, redaktor a překladatel, jeden z nejvýznamnějších českých tvůrců XX. století - \"básník nadaný silnou obrazností, hlavně vizuální, slučuje své ‚okouzlené, ale i odkouzlené\' vidění světa s těžkou hloubavostí a stálým citovým patosem\" (Arne Novák).

Souborné vydání deseti básnických sbírek Bronislavy Volkové, které představují její celé dosavadní básnické dílo. Kniha je ilustrována také deseti autorčinými kolážemi. Součástí publikace je rovněž CD s autorským čtením B. Volkové. Knihu uzavírá doslov z pera V. Novotného a několik úvodů a doslovů zahraničních vydání již dříve publikovaných sbírek. Bronislava Volková je exilová básnířka žijící v Bloomingtonu,

Uprostřed vztahů, cest, zážitků, duchovních zjevení a porozumění s druhými lidmi se autor dotýká křehkých „perliček na dně“. Vyplouvají určité odpovědi, záblesky krásy, pochopení, smíření. To je pak popsáno nejčastěji formou volného verše prostřednictvím zvukomalebných slov a nenápadného, jakoby skrytého rýmu. Každá cesta a setkání se stávají příběhem. Někdy plným okouzlení, jindy je to setkání s bolestí

Sbírka Smrad škvařeného fousu je nesporným vyvrcholením dosavadní autorovy básnické tvorby. Dosahuje v ní - tu veršem volným, tu vázaným, vždy však na nejmenší možné ploše - oproštěnosti takřka zenové. Rafinovaná hra na insitní poezii se drží za ruku s komičností, která prosakuje drobnými milostnými gesty stejně jako úvahami o posledních věcech. Lásku i smrt obrábí Palla s péčí bytostného básníka,

Po úspěšném debutu Průvody k popravám (2001) vydává Michael Lorenc, člen básnického sdružení KRB, druhou sbírku, v níž tepe halasovská dikce, nejspíše z období Tváře. Daří se mu v ní být úsporný a přitom dostatečně sdělný a zbytečně nekašírovaný. Je to poezie niterná, hloubavá, nehalasná, zato – jak bylo naznačeno – halasovsky obsažná. Vnímavého čtenáře si získá svou meditativností, jemnou metaforičností

Okamžiky života ve čtyřverších. Není náhodou, že tato sbírka obsahuje 212 básní. Každý čtyřlístek čtyřverší budiž jedním skromným reprezentantem všech 53 let autorova života.

Básnická sbírka Karla Šiktance obsahuje básně z let 1998-2002. ´Básník všedního dne´ v nich strhujícím způsobem ukazuje, že ani počátkem nového tisíciletí neztratil nic za své schopnosti zachytit prostřednictvím pomíjivé přítomnosti tvář krajiny, v níž žijeme, a která navzdory všemu zůstává naším domovem.

Autorova druhá publikovaná sbírka. (první Skřípote střípků, BB Art, 2004, rovněž v distribuci Kosmas). Pektor (*1978, Zlín) o sobě říká: Stal jsem se básníkem proto, abych hledal, co nikdy nenajdu – jako ten chlápek, který usnul v čekárně na věčnost…

Básněmi své knižní prvotiny Václav Gruša s jazykovou pohotovostí, citem pro míru a ironizující melancholií protřelého flanéra zapřádá důvěrnou konverzaci s ošuměle honosnou metropolí a sarkasticky hravým \"všednobytím\" jejích obyvatel.

Východiskem románu Tma nemá stín je stejnojmenná povídka ze souboru Démanty noci. Vypráví o útěku dvou židovských chlapců z transportu do koncentračního tábora a jejich strastiplné cestě za svobodou. Z konce příběhu není jasné, zda končí smrtí obou protagonistů, ale víme, že i v případě přežití zůstanou svými tragickými zážitky navždy poznamenáni.

Sbírka nejen haiku nejen o kočkách.

Nová sbírka Jaroslava Žily tvořivě navazuje na autorovu specifickou poetiku, jak je čtenáři známa z jeho předchozích děl. Tematicky opět čerpá z ukotvenosti v místních a rodových tradicích (zejména v prostředí moravskoslezských Beskyd), v osobních reminiscencích na události ze života rázovitých horalů a předků. Představuje sugestivní mozaiku privátní i krajinné historie zbudovanou zde básnickou pamětí

Básnická sbírka. Vychází u příležitosti autorových 91. narozenin.