Karel Hynek je jeden z nejoriginálnějších a nejsvobodnějších hlasů konce čtyřicátých a počátku padesátých let 20. století, daleko přesahující všechny žánrové i skupinové škatulky a škatule, do kterých byl kdy natlačen. Autor surový až k temnotě a běsům. Možná byl pro tuto svou drsnost, erotickou bezhlavost, humor a ironickou de- a re-konstrukci klasických textů, jako je Babička Boženy Němcové nebo

Básnická prvotina mladé lékařky Lenky Mrázkové (1973) se vyznačuje téměř surovou úsporností výrazu a místy až narcisistním útokem na sebe samu, na svůj obnažený milostný cit a touhu.

Stěžejní díla klíčového meziválečného básníka Josef Hora (1891–1945) byl překladatelem, novinářem, kritikem, hlavně ale básníkem. Ty byly vždy jeho primárním vyjádřením. Celý život se ho hluboce dotýkalo soudobé dění. Věřil ve změnu poměrů, ale tato víra často dostávala podobu deziluze. Pro Horu jsou klíčové čas, jeho plynutí v básních až zvučí, a ticho, místy až zhmotněné. Pro jeho dílo mělo velký

Třiadvacetileté Janě se právě konečně otevírá cesta k vysněnému vysokoškolskému studiu. Snaží se prožít pestré léto, ale připadá si tak trochu sama. Chybí jí kamarádky, nedaří se jí najít kluka, s kterým by se opravdu dalo chodit, rodiče ji často shazují, bratr zlobí. V práci má jako nejmladší pozici poslední z posledních, a když se jí konečně podaří prosadit si studium vysoké, její obliba u nadřízených

Báseň se nezrodí, když autor zrýmuje pár slov. Skutečná poezie vznikne teprve, když se autor umí originálně podívat na svět. Když jej umí nejen vnímat, ale i vyložit jako básník. Tak jako Karel Klatt, laureát výroční ceny Spolku slovenských spisovatelů. Drsně poetické Klattovy texty doprovází v této knize pozoruhodné fotografie Luboše Y.Koláčka.

Jedenáctá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934).

Chcete se ponořit do myšlenek a zastavit na chvíli čas? Dát prostor své fantazii, pochopit chování, emoce, události a situace, které nás ovlivňují celý život, a ještě se dozvědět něco nového ze světa zdraví a krásy? Pak je pro vás tato sbírka básní, kterou právě držíte v rukou, ta pravá. Její verše vás rozpláčou, pobaví, poučí, probudí. Zároveň jsou určitým vzkazem, zpovědí, odhalením, vyznáním, zamyšlením…

V nové básnické sbírce zůstává Petr Mikeš věrný lakonickým, sevřeným a výmluvným gnómicky lyrickým útvarům a miniaturám, jaké se pravidelně objevovaly v jeho předešlých básnických knihách Starý dům nebo Jen slova. V nich i v Dvojdomí se rád uchyluje ke klasické formě haiku, která je pro jeho tvorbu příznačná. Soubor lyrických zápisků a poznámek má skutečně dvojdomý charakter. Obsahuje reflexi přítomnosti

Básnická sbírka.

Zrychlila doba? Kdo ví... Ale Miloň Čepelka, alespoň pokud jde o poetickou formu v této knize, zrychlil bezesporu. Mezi druhým a třetím svazkem čekali haikumilové dlouhých osm let, a teď na čtvrtý jen dvě. A je to dobře. Znovu se mohou ponořit do magické triády pět-sedm-pět a nahlédnout do básníkovy duše mezi rozletem a úsporností. Mění se doba? Opět to není jisté. Ovšem měníme se my, a je to přirozené.

Nový výbor k dvoustému výročí autorova narození pokrývá celou šíři sběratelských zájmů K. J. Erbena. Dospělý i dětský čtenář zde najde pohádky i říkadla a balady, texty známé, ale také některé téměř zapomenuté. Editorka při sestavování knihy vybírala z Prostonárodních písní a říkadel, Slovanské čítanky, Českých pohádek a z Kytice z pověstí národních. Ediční poznámka, vysvětlivky a základní biografická

Třicet let od napsání ústředních veršů sbírky Jarní chodec (Dauphin 2009) vychází Petru Mazancovi sbírka s názvem Podzimní chodec. Je to jeho devátý soubor, nakladatelství stále stejné. Za tři desetiletí se změnil věk autora, změnilo se mnohé ve světě i doma, ale Mazancovo psaní moc ne – skoro vůbec. Bez pózy, bez verbalistní bezobsažnosti, zaumného jazyka, křečovité obraznosti, bez markýrování metahloubek.

Lunetové okno, nová sbírka z pera básníka, prozaika a výtvarníka Pavla Rejchrta (nar. 1942), má převážně retrospektivní charakter: zahrnuje v prvé řadě autorovy texty napsané již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého věku, v tehdejší společenské situaci nikde nepublikované, pouze recitované při různých příležitostech. Nepočetné veřejnosti byly dané texty tenkrát předkládány jako verše samizdatové,

Pavel Novotný (*1976) je liberecký básník, hudebník, performer a pedagog. Jeho stěžejním tématem je experiment s mluveným slovem, zvukem, hudbou i obrazem, který opět důsledně rozvíjí i ve své nové sbírce Havarijní řád s ilustracemi a v grafické úpravě Jana Měřičky. V roce 2010 vydal básnickou sbírku Mraky, s příležitostným sdružením Voni nahrál CD Svět očima Monkikiho. Za radiofonickou kompozici Vesmír

Básně Tomáše Kocvery shrnují jeho životní filozofii. Laskavý nadhled a velkorysost k životu. S minimalistickým citem a pokorou, ke všemu okolo sebe, nás autor provází děním, které nás obklopuje. Děním, které nám tak nějak uniká skrz prsty, když zapomínáme, že cílem je cesta.

Volný verš a bohatý a vytříbený jazyk pozorovatele, který je stále okouzlován všedními věcmi a dovede na ně pohlížet znovu a znovu až s dětsky bezelstným zaujetím. Tato bilingvní kniha (čj-aj) je výborem básní korespondujících s přirozeným během každodennosti, ve které ale i obyčejné věci ožívají. Obrazy malířky Mirky Mádrové jsou svébytnou součástí této sbírky - reálné i fantazijní postavičky, věci

Šestici povídek dvacátého souboru edice Česká povídka napsali autoři jako vlídné pocty (nikoliv povrchní parodie) svým oblíbeným spisovatelům – Jacku Kerouacovi, Scottu Fitzgeraldovi, Dashielu Hammetovi, Borisovi Vianovi a Jiřimu Kratochvilovi. Jsou tu dva muži „na cestě“, neuvěřitelný příběh odehrávající se v protektorátním veřejném domě, vianovsky hravá story o setkání Hemingwaye s Marlen Dietrichovou,

Antologie české poezie I. díl (1966–2006) představuje českou básnickou tvorbu posledního čtyřicetiletí, jež u nás dosud nebyla v takovéto šíři prezentována. Tento I. díl se soustředí na tvorbu především starší generace. Každý autor je představen reprezent

Niterná výpověď básníka, ale i malíře Milana Kopuletého, doplněná vlastními ilustracemi.

V pořadí již čtvrtá básnická sbírka pražského básníka, doplněná deseti kašírovanými reprodukcemi Jakuba Špaňhela