Sbírka krátkých básní, útržků, myšlenek. Osobní zpověď. Střípky života. O tom, že zklamání chutná jak grapefruit a láska je ta nejlepší věc, kterou umíme.

O egyptském pobytu Ježíše moc statistik nenapíšeme: a přece tam žil naplno. Kolekce básní chce stát na straně těch, kteří vnitřní zkušenost nepodřizují přehledným výkazům. Že báseň odpovídá životnímu stylu a není omnibus, který cokoliv sbírá a všechno bez rozlišení porozdává, souvisí se zápasem o krásné slovo.

V knize Přicházím sama k sobě objevujeme pro čtenáře vůbec poprvé jako celek - básně Jaroslavy Kutheilové, autorky stíhané nepřízní osudu v podobě jejího celoživotního trápení, nemoci, která ji trvale připoutala k jedinému místu - Domovu sociální péče v jihočeské vesnici Libníč, kde žije ve své samotě, ve svém ústraní. Básně jsou psané v krátkých úlevách mezi depresemi a euforií, jako svědectví toho

Vyměnili si pohled. Byl krátký, těžko by si ho byl někdo všiml. Nikdy předtím se neviděli, ale ona už ve svém srdci nedokázala vidět nikoho jiného. Ve verších ukrytý příběh o boji se zakázanou láskou, o zradě, slibech, odpovědnosti i strachu. O tom, jak hledání sebe samé prostřednictvím mužské náruče může zraňovat i spalovat neutišitelnou touhou. Obzvlášť pokud ta náruč patří zadanému muži.

KNIHA O je sbírka více než tří set erotických textů z pera spisovatelů uznávaných, zatracovaných i anonymních, bohatě ilustrovaná výtvarníky napříč staletími. Navazuje na kontroverzní Knihu o kundě a rozšiřuje ji o další texty i díla současných českých umělců. Ať už v literatuře či v umění, erotika je nevysychající pramen fantazie a života Kunda je cesta, po které sem člověk přišel a ke které se celý

Antologie textů ze světové literatury od antiky po současnost pojednávajících o verši básnickém i dramatickém se zvláštním zřetelem k přednesu (tedy orální podobě poezie), jehož pojetí vyrůstá z tvaru básnického textu, ze zcela zvláštního a jedinečného uspořádání všech prvků, které se na básni podílejí, ze kterých je udělána.

Zrychlila doba? Kdo ví... Ale Miloň Čepelka, alespoň pokud jde o poetickou formu v této knize, zrychlil bezesporu. Mezi druhým a třetím svazkem čekali haikumilové dlouhých osm let, a teď na čtvrtý jen dvě. A je to dobře. Znovu se mohou ponořit do magické triády pět-sedm-pět a nahlédnout do básníkovy duše mezi rozletem a úsporností. Mění se doba? Opět to není jisté. Ovšem měníme se my, a je to přirozené.

V básních a písňových textech Josefa Fouska z let 1969–2021 se mísí – podobně jako v řece života – naděje a melancholie. Cesta bezpartijního samovzdělance, trampa či spíše bohéma byla křivolaká a stejně tak i dílo oblíbeného autora je odezvou pestrého a často nemocemi ovlivněného života na periferii společnosti. Výbor obsahuje proslulé texty, které zhudebnili a zpívali například Petr Spálený, Eva Pilarová

Básnické dílo Jiřího Wolkra (1900—1924) si v sobě uchovalo nezaměnitelnou výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a záhy podnítilo četné polemiky o směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality. Česká knižnice proto přináší výbor, který chce sejmout z Wolkra tuto zjednodušující, v povědomí čtenářů stále přetrvávající

„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky. Erbovním motivem, který dal název jednomu z oddílů i celé knize, je koutnice, koutní plachta, která kdysi oddělovala šestinedělky od

Provokativní básnická sbírka ženské poetické skupiny Fatální Fámy. Společnou prvotinu zahajuje womanifest, v němž básnířky definují nejen svou tvorbu, ale především vlastní nazírání umění slova i života. Sbírku otevírá výbor Johanky Katové „Malá čarodějná“, s veršotepectvím AnnyGramové a Ropy Interior se může čtenář konfrontovat v částech „Podstatná přídavná jména“ a „Tortily s panenkovým pyré“. Fatálními

Zbierka vyšla po prvýkrát v roku 1907 a je najčastešie vydávaným dielom A. Sovu.

Navzdory verši nevstoupila bych do třinácté komnaty, právě v tolikáté komnatě, zdá se, Irena Dousková sbírku Bez Karkulky napsala. Ač básním neschází zlehčující vtip, chvějí se permanentní úzkostí z poněkud absurdního a poněkud krutého světa, do něhož jsm

Každý má v sobě duši básníka, ale každodenní život ubírá snové naivitě naší fantazie; zužuje naše obzory. Což takto se v tom svém všedním dni na chvíli zastavit, začíst se, cestovat s někým, kdo se své duše nebojí, třebas do Athén, Hindukúše, či na Kubu? Co takto oprášit památku klasiků - Goetha, Shakespeara - či jejich nesmrtelných postav? Vžít se do role horského maršála, piráta, milence? Nemusíte

V básnické sbírce Píseň zamilovaného Misogyna Jiřího Měsíce si poezie žádá ke svému slovu rytmus a hudbu. Je intuitivně psána pro potřebu kontaktu s lidským hlasem, s výzvou k okamžitému úspěchu nebo zavržení. Otevírá se v ní svět emocí sdělných a jasných, ještě patrný v renesančním aristokratickém i lidovém projevu. Svou roli tu hraje i básníkův zájem o anglicky psanou literaturu, která je hlavně

Osmadvacet rozhovorů, prostřednictvím kterých se Aleně Blažejovské a Radimu Kopáčovi podařilo zaznamenat momenty, představy či fascinace, jež ovlivňují životy českých básníků. Rozhovory autoři vedli s Eugenem Brikciusem, Milošem Doležalem, Gustavem Erhartem, Jaroslavem Erikem Fričem, Janem Gabrielem, Jiřím Goldem, Norbertem Holubem, Petrem Hrbáčem, Jaroslavem Chobotem, Zeno Kaprálem, Albertem Kaufmannem,

Hanuš Hachenburg? Neznáme jeho podobu, ani osud před deportací do terezínského ghetta, a přece nad hloubkou jeho veršů člověka zamrazí. Básně Hanuše Hachenburga, z nichž více než třetina je publikována vůbec poprvé, byly napsány jako příspěvky do čas opisu Vedem, tajně vydávaného třinácti až šestnáctiletými chlapci v terezínském ghettu v letech 1943-1944. Jejich oprášení a zveřejnění chápeme jako hold

Jiřího Sternwalda zná veřejnost především jako hudebního skladatele klasické, filmové a divadelní hudby. Působil v Divadle Vlasty Buriana, v Osvobozeném divadle V+W, komponoval hudbu pro E. F. Buriana či Alfréda Radoka. Je autorem hudby k řadě českých filmů (mj. Divotvorný klobouk, Hudba z Marsu, Transport z ráje, A pátý jezdec je strach). Vlastní písňovou tvorbu občas doplňoval i svými poetickými

Básnická sbírka.

Kniha přináší kompletní vydání textů jednoho z nejuznávanějších hudebníků na současné hudební scéně. Publikace obsahuje texty, které Nick Cave nahrál lse dvěma svými skupinami – The Birthday Partya The Bad Seeds. Bilingvní česko-anglické vydání.