Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů. Plánoval je vydat formou sbírky, pro kterou měl i název: Kráky. Finální podobu dokončit nestačil, podle jeho představ ji k vydání citlivě připravila jeho kolegyně a kamarádka

Jmenuji se Mirka Langerová a narodila jsem se v Praze 29. 5. 1967. Nyní žiji na Šumavě pod Kašperským Hradem na samotě u lesa. Básně skládám od klinické smrti, kdy se ve mně vše obrátilo. Proč básně? Je to uklidnění ve vypjatých situacích, stresu, smutku, ale i v radosti, romantice. Víc o všem přemýšlím, když píšu a pak jsem sama se sebou spokojená. Taky bych chtěla, aby po mně něco zůstalo a aby na

Krajino, krajino Krajino zvířená teď mýma očima, krajino zvířená jenom mým dechem, v měsíčním světle jsi prostřená k samotě, v měsíčním světle jsi těhotná mechem. Nikoliv nehybná, nikoliv hliněná, zářivá Jsoucností, šťavnatě pramenná. Krajino šeřivá, modřínem nesená, tišivě chladivá, do pramínků pěšin rozbásněná! Do duší poutníků od pólů k rovníkům láskami andělů pod klenbami mraků zalesněná! Krajino

Rozsáhlá veršovaná skladba, kterou František Gellner publikoval poprvé roku 1914 na pokračování v příloze Lidových novin \"Večery\". Před tragickou smrtí Františka Gellnera směřovala jeho poezie stále více k epickým rozměrům, což potvrzuje i tato básnická poéma. V sedmi kapitolách zachycuje Gellner příběh bujného španělského milovníka a později i velkého svůdníka, jehož představuje nejprve jako mladíka,

S rozvojom aténskej demokracie sa v metropole Grécka začína od 5. storočia pred Kr. rozvíjať nová forma dramatického umenia. V Aténach vznikajú súťaže, ktorých obsahom sú predstavenia dramatickej tvorby. Hry a súťaže sa stávajú súčasťou sviatkov, osláv a občanom-divákom sa predvádzajú na nich dramatické, divadelné predstavenia. Drámy v tomto období, a to najmä tragédie, sa stávajú významnou záležitosťou,

Po přeslici vymírají královské rody, ale také, budiž mi odpuštěna ta věcně nesprávná aktualizace, se rodí, velmi, velmi zřídka, básnířky. Těch paradoxů a protimluvů by však mohlo být více: člověk jsou vždycky dva. Muž a žena. Ale co když jsou oba v ženě, v jedné ženě! Může se tomu říkat střídání rodových perspektiv lyrického subjektu, ale nebude to tak bolet. Není rozdíl v citlivosti otevřené rány

Sbírka textů Milana Špůrka, u níž není jednoznačně možné stanovit, zda jde o experimentální prózu, poezii a nebo poezii v próze, právě proto jsou Řádky noci vzrušující, zneklidňující a poutavé. Text Milana Špůrka Řádky noci svým literárním pojetím na první pohled navazuje na experimenty šedesátých let. Po pozorném přečtení je však zřejmé, že takovéto zjednodušení není na místě, neboť Špůrkova skladba,

Kniha je bohatým, reprezentativním souborem různých žánrů arabské lidové vypravěčské tvorby – v jeho mýtech se prolínají staroarabské (předislámské) mýtické náměty s lidovými, nábožensko-legendárními a koranickými vyprávěními islámské epochy – jeho legendy, báje a pověsti barvitě líčí tradice o vládcích jihoarabských říší a starých zaniklých kmenech a vypravují příběhy o pouštních beduínech a o slavných

Propojením životních zkušeností, prožitků, pocitů a splněných i nesplněných snů v podobě slov, s obrázky mladého, životní krásou plného, energického talentu, vzniká příběh, jež ukrývá mnoho zviditelněných dotyků vlastní duše. Básně jsou zahaleny kouzlem vlastní síly, jako když se podíváme do zrcadla, každý v nich najdeme kousek své vlastní cesty. Fotografie dokreslují pocitovou autentičnost a tak spolu

Čtvrtý svazek výhradně erotické poezie autorů sdružených v Klubu poetických sprosťáků, tedy x-krát o jednom a tomtéž, leč i nadále odvážně a zajímavě. Ve sborníku našli zastoupení tito autoři: Milan Valenta, Josef Valenta, Arnošt Bechr, Sylva Kočí, Michal Schmalz, Miroslav Demel, Rudolf B. Beran, Pavel Svoboda, HW Anonyma, Jana Chalupová, Michal Růžička, Lubomír Holzer a Pavel Kašpar. Básně doprovázejí

Básnické sbírky Ladislava Zedníka nejsou určeny k jednorázové konzumaci. Je potřeba pročíst se k nim opakovaným vstupováním do řádků: koncentrované a mnohovrstevnaté básně ostatně formálně ztvárňují to, na co se tematicky zaměřují: jsou to řezy časoprostorovými vrstvami osobní i nadosobní historie. Nezřetelnost hranic, tekutá proměnlivost iluzorní jevovosti, odrazy a zrcadlení jako podstata skutečnosti.

Druhá sbírka hanáckého autora, kniha poesie prosté a krásné.

Ve své druhé sbírce se Ladislav Zedník nezříká poetických prostředků prvotiny Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly (např. hutné a invenční metaforičnosti), uchyluje se ale často i do civilnějších poloh: sbírka je tak výrazově pestřejší, nostalgie je vyvažována ironií, tradiční kulisy jsou stavěny do kontrastu se zcela všedními výjevy (nedělní oběd, čtení novin, loupání brambor…). Navíc je sbírka pestřejší

Kniha \"Vemínko vzpomínek a vzpomínky vemínek\" je výběrem z Charlieho tvorby za posledních bezmála 15 let. Básně i obrazy, kterými je kniha ilustrovaná, jistě osloví každého z nás, neboť témata básní jsou něčím, s čím se setkáváme každý den - prožívání strastí i slastí, bolesti i štěstí, smutku, veselí, smrti i života, lásky i rozčilení. V mnohých básních nalezneme sami sebe, ale nalezneme v nich

Výbor z lyriky v sobě odráží intensivní prožívání a uvědomování si všeho dění kolem sebe, rozporů v něm i touhu a snahu vše změnit v dobré, což ovšem nelze docílit. Život dal autorce pocítit nemocí bolest fysickou, plným uvědomováním si všeho bolest duševní, ale také nezištnou a skutečnou velkou lásku rodičů, manžela a několika přátel. Ve sbírce se tak zrcadlí mnoho negativního, ale především je optimistickým

Nahlédněte do sbírky básní a próz, která cestuje časem. Pluje na vlnách minulosti, inspirované autorovým životem i příběhy jiných. Nesnaží se o reflexi současnosti, ale ignorovat ji nemůže. Zavede vás do daleké budoucnosti, méně růžové, než se může zdát, však stále podmanivě fascinující. Ocitnete se i v mezičasí, protože čas může plynout mnoha směry či ustrnout na místě. Sbírka Držet břitvu na tepu

V rámci sedmisvazkového souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (19311984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se vydávání Zábranových básní uzavírá. Obsáhlá kniha shrnuje dosud netištěné Zábranovy básně z let 1954 až 1970, rukopisnou sbírku Jeviště jednoho jara, dosud jako celek nevydaný cyklus osmi monotónních básní, nedokončenou

Sbírka básní, kterou autor hodlá naplnit populární, jinak však neúspěšné heslo \"Třikrát a dost!\" Zdeněk Dragoun Narozen 28. 10. 1946 v Březnici, žije v Praze, povoláním archeolog.V roce 1991 vydal v nakladatelství Paseka sbírku Říkanky k pivu, vínu, chlebu a vodě (2. rozšířené vydání 1992). V roce životního jubilea mu péčí přátel vyšla další útlá knížka Měrný pes (Nakladatelství Zdeněk Cibulka -

Již předchozí tvorba Radka Malého ohlašovala pozoruhodnou proměnu doposud pro něj charakteristického způsobu básnické práce. Ubylo klasických forem, objevily se postupy zcela nové. Přítomný soubor představuje pět vícehlasých básnických skladeb, v nichž se prolínají dávné husákovské osmdesátky, nedávná pandemická zkušenost, ale i nejrůznější nevyžádané výzvy osudu. Jeho zpráva je příjemně epická, „jazzově“

„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky. Erbovním motivem, který dal název jednomu z oddílů i celé knize, je koutnice, koutní plachta, která kdysi oddělovala šestinedělky od