Jako školák bydlící nedaleko ošuntělého vesnického hostince, který byl tak trochu i kulturním centrem naší ulice, jsem byl přímým svědkem všeho, co určovalo tehdejší společenský život, od vesnických pitek, přes uliční schůze, sobotní taneční zábavy a promítání černobílých filmů. Nejraději jsem však měl nedělní odpoledne. Tehdy jsem se často s dědečkem dostal do hospody k jeho vrstevníkům, kteří si,

Gita Lauschmannová, dívka sotva šestnáctiletá, přežila koncentrák a spěchá do rodných Puklic, aby po letech hrůz i strádání objala své blízké a znovu se vyspala ve své posteli. Vrátila se, aby zjistila, že se nemá kam vrátit. Válka skončila, běsnění nikoli. Gita Lauschmannová, energická žena na sklonku života, osudem drsně poznamenaná. Nenechala si život zošklivit úplně. Nastřádané vzpomínky ožívají.

Povídky Hany Blahové vnášejí do současné české prózy tón, kterého je v ní jako šafránu - vlídný humor. Přitom mají i svůj rozměr vážný - jsou to vesměs morality, které pojmenovávají věci, nad nimiž je dobré se zamyslet. Činí tak způsobem blízkým nejširším vrstvám čtenářů. Prozaický knižní debut Hany Blahové je příjemným překvapením pro každého, koho zajímá přemýšlivá a přitom vtipná literatura.

Povídková kniha je pozorováním života ženskýma očima. Rodiče, děti, sourozenci, prarodiče, manželé, přátelé. Každodenní situace kolem nás - vnitřní a vnější reakce a vnímání situací. Snaha o pororuzumění sobě i blízkým. Co je minulé a co je přítomné? Co si neseme s sebou z dětství, minulosti, ze včerejška i dneška? Rozhovory i vnitřní monology.

Přežít ještě neznamená žít. „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá. Nebo to tak alespoň vypadá, soudě podle opatrných reakcí všech okolo. Eliška se zrodila z vraždy. Matka zabila jejího mladšího bratra a následně i sama sebe. Do té doby

Velkoměsto, láska, zločin, umění i smrt. V románu Dej mi ty prachy Iva Pekárková skloubila hlubokou znalost New Yorku a jeho obyvatel s dramatickým vypravěčským uměním, básnickými popisy míst i situací a legračními scénkami. Kniha koncipovaná jako milostný dopis městu New York od řidičky žlutých taxíků (kterou Pekárková skutečně sedm let dělala) je napsaná s naprostou precizností a úctou ke geniu loci:

Milenci mladí i mnohem starší, manželé a exmanželé, staří mládenci a vdovy, vášně přiznané i skrývané, ale třeba také složitý vztah syna a umírajícího otce, zkrátka láska v nejrůznějších podobách a odstínech – takové je základní téma Povídek o lásce. Šťastnou i odvrácenou tvář lásky pozoruje Viewegh v šestnácti povídkách nejen s porozuměním, ale rovněž s tradičním ironickým nadhledem a vždy laskavě

Soubor povídek Stromy a kamení z roku 1947, jehož autorem je Dušan Pala (1924–1945), byl rozpoznán už Václavem Černým (První a druhý sešit o existencialismu) jako typ poetiky, která není v dobovém kontextu příliš častá. Černého spojení s diskursem existencialismu působí dodnes logicky, přičemž nutno zdůraznit, že Palova poetika v tomto spojení působí přirozeněji, než tomu bylo u autorů ze skupiny kolem

Monika je milující a svědomitá matka, od svého půlročního batolete se téměř nehne. Když její syn upadne a poraní si hlavu, vezme ho do nemocnice, kde mu lékaři zjistí tříštivou zlomeninu lebky. V této chvíli se její život promění v peklo. Výslechy na kriminálce, podezřívavé návštěvy sociálních pracovnic, žaloba a táhlý soudní proces, během něhož musí mladá žena napínat veškeré síly, aby ochránila sebe,

Jmenuji se Martin a jsem doktor. V rukou obracím starý deník plný vzpomínek a afrického písku. Napsal ho před několika lety jeden mladý medik během své mise v Súdánu. Jeho příběhy mě rozesmávají, fascinují a z některých mi je až smutno. Ten mladý kluk měl cosi do sebe, ale něco mu stále ještě chybělo – to, co ví dnes. A tak se ke svým starým zápiskům s odstupem času vracím a doplňuji příběhy svého

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat - prosit Boha o pomoc a jeho zásahům i trošku dopomoci...Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily

Letec Antonín Maděra se po druhé světové válce vrací z Anglie do své rodné vesnice Svatý Štěpán v česko- -německém pohraničí. Chce zde uskutečnit svůj sen, vybudovat chov ušlechtilých koní. Nenachází však kraj svého dětství přichází do rozvrácené země, kde se prohánějí stáda zdivočelých koní a kde se opuštěnými vesnicemi potulují nadšenci, zlatokopové a kaubojové. Lidský život má menší cenu než majetky

V životopisném rozhovoru s publicistou Josefem Beránkem (autorem rozhovorů s V. Malým, P. Kolářem a J. Sokolem) profesor Palouš hovoří o událostech, které ovlivnily a nasměrovaly jeho život, vyznává se ze svého celoživotního zájmu o dílo Jana A. Komenského, Bernarda Bolzana a Tomáše G. Masaryka. Z těchto kořenů také vyrůstá Paloušova filosofie výchovy. Žánr rozhovoru může být pozvánkou k setkání s

Soubor pohlednic.

Volné pokračování úspěšné knihy Domácí štěstí aneb jak si správně v životě vésti, která vyšla před deseti lety a vzbudila velký zájem čtenářů všech generací. V originální celobarevné publikaci známá herečka a výtvarnice sesbírala mnoho dalších rad a poučení našich babiček a prababiček, které doplnila půvabnými ilustracemi. Milé dámy! Po deseti letech od vydání Domácího štěstí jsem se opět obklopila

Kniha, kterou držíte v ruce, vypráví příběh, který by mohl být zdařilou fantazií, kdyby se neodehrál doopravdy. Jména vystupujících osob jsou vesměs skutečná, stejně jako metody, jež souvisejí s prací zpravodajských služeb, o níž autor, vynikající am erický novinář Bob Drogin, oceněný mimo jiné Pulitzerovou cenou, poutavě píše. Tajné služby existovaly a budou existovat, jsou nedílnou součástí všech

Kniha pojednává o muži, který ve středním věku vypráví vše, co zažil v 21. století. Příběh je vymyšlený, ale po přečtení si člověk uvědomí, že tato kniha zas tak daleko od pravdy není. Kniha je určena pro každého, kdo si chce rozšířit obzory a posunout své vědomí zase o stupeň výše. V knize se nacházejí světlé i temné pasáže, přesně tak jako v životě. Naštěstí je vždy jen na nás, jestli si vybereme

Nicol je pěkné francouzské jméno, ale čínská přezdívka Čang-Sien neboli Žlutá pivoňka moji ženu lépe vystihuje. Měl jsem tu květinu v ruce. Bylo velmi obtížné ji sehnat. Ta květina byla skutečně jako moje žena. Zlatá, ojedinělá a krásná. Je hodně čer vených, růžových a bílých pivoněk, ale Nicol-Žlutá pivoňka je jediná na světě.

Brilantně napsané povídky a fejetony, které nepostrádají typický nadhled a humor Haliny Pawlowské.

Knížka brněnského prozaika a dramatika, někdejšího literárního redaktora Československého rozhlasu v Brně a spoluzakladatele satirického divadla Večerní Brno, pro něž psal satirické hry i kabaretní pásma. Nejznámější jsou asi jeho zfilmované prózy ze 70. let Svatební cesta do Jiljí a Cesta kolem mé hlavy za 40 dnů.